ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 24 d9730560-790a-11dc-b77f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 24
Chunky — 24 celkem · entity: place 58, person 41, work 11, org 1
1 masthead
Strana 24.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
31. prosince 1905. Číslo 359.
4 article
ničí. Mluvíme neustále o hospodářské krisi a plesáme stále více, až se hory zelenají Vycho- váváme svou mládež v prostředí neustálých zábav, odvracíme ji tak od vážné práce a do- pouštíme, aby třeba pro zbrkle vymyššlené účely obírala své spoluobčany. Při tom naučí se pěkně uetívati furianty a marnotratníky a po- smívati se lidem spořivým. A přece jest nám dnes již zřejmo, že jen šeířilové mohou za- chrániti vlast před hospodářským ponížením že po této stránce každý rozmařilec jest nebez- pečným nepřitelem svého národa Doznejme upřímně, že nezřizená touha naše po mani- festačních a representačních zábavách i po okázalém vystupování vyssává hospodářskou mízu českého lidu a že jest nejvyšší čas k roz- pouštění spolků, které nás k mrhání peněz svádí. Na rozvalinách těchto vydávačných sdru- žení zřídíme pak „Jednotu českých bratří střádalů“, která, ujme-li se, může vykonávati blahodárný vliv na hospodářskou tm i na politickou situaci našich vlastí. V Praz e, 30. prosince 1905.
Praz e
5 article
Ředitel Fr. Procházka.
Procházka Francie
6 article Směry a cíle našeho zemědělství
Směry a cíle našeho zemědělství Slovo v čas od prof. dra. Julia Stokl a sy. Tohoto roku oživí se v celém učeném světě pamálka vynikajícího myslitele francouz- ského, jehož možno právem nazvati vlastním tvůrcem nynějšího, již všeobečně uznaného, čím dále tím mohutněji se rozmáhajícího, vědecky opodstalněného způsobu náhrady živin anorga- nických rostlinám kulturním. Ano v roce tomto bude tomu 400 let, co narodil se veliký my- slitel Bernard Palissy v provineii Saintongeské V mládí svém jako prostý hrnčíř zahloubal se v tajůplný život rostliny a seznal při svém bádání, že popel, získaný z jednotlivých rostlin, přidaný do půdy, značně opět zvýšil výnosy těch rostlin, z nichž byl popel připraven. Nejprve omezil se toliko na pozorování rostlin zahradních a později koustatoval úkazy ty u obilovin a jiných rostlin kulturních. V době, kdy jako přírodozpytee přednášel v Tuilleriích, hlásal již tentokráte smělý pro tehdejší dobu názor, že lidstvo hiledati bude jednou prameny náhrady živin rostlinných za účelem zvýšení výnosu rostlin zemědělskýchv půdě a sice ve formě různých minerálů hornin. Svobodomyslné názory protestanta Palis- syho ovšem vzbudily značný odpor ve vyšší hierarchii pařížské a římské a vzdor tomu, že se Palissy těšil velké přízni krále Jindřicha II. pro své výrobky keramické, byl prohlášen za šilence a mučen v Bastille, kdež také svůj věkopamátný život dokonal.
profesor doktor Stokl Palissy Jindřich II Bastila
7 article
Dalekosáhlé idee ubohého trpitele zanikly jeho smrtí a teprve v polovině 17. století Hol- lanďan van Hellmont opět poněkud k životu přivedl myšlenky Palissyho. Avšak van Hellmon- tovi ehyběl experimentální podklad, který teprve v náležité míře s bohatým materiálem chemieko- analytických dokladů v pravý vědecký objev uvedli: nesmrtelný Lavoisier a ženevský uče- nec Theodor de Saussure. Teprve proslulé dílo de Saussureovo » Re- cherches chimiques sur la věgětation« v r. 1804 vydané osvětlilo náležitě dalekosáhlý význam po- zorování Palissyho. Odhalením záhadných. pochodů assimilace kysliku a kysličníku uhličitého zelenými listy, kyseliny dusičné, ammoniaku, kyseliny fosfo- rečné, solí draselnatých, vápenatých, hořečna- tých a železitých kořeny rostlinnými, nastal nový obrat v názorech ve fysiologii rostlinné Je to památný úkaz, že i nálezy de Saus- sureovy tehdejší učenci v Německu snažili se úplně potlačili. Letošního roku je st tomu opět právě 100 let, co berltn- ská Akademie věd pomocí svýeh akademiků snažila se dovozovati, že učení de Saussureovo spočívá na úplně labilních základechl!l Jaká to shoda okolnosti ! Byl to právě po- tomek po přeslici našeho Jana Amos Komenského, Jablonský, který vystou- pil velmi houževnatě proti Akademii berlínské a dokázal někelika publikacemi, že theoris o výživě rostlin, kterou Theodor de Saussure pro- slovil a experimentálně doložil, jest správná. Další badaielé Wigmann, Polstorf, Sprengel, Boussingault, Liebig. Stöckhardt, Wolf, Julius Sachs atd. razili další cestu se stanoviska chemického fysiolegického ku poznání života rostlinnéhou exaktní bádání jejich uváděno ve formě popu- lární v nejširší kruhy rolnictva.
Lavoisier Saussure Saussureův Saus Jan Amos Komenský Jablonski Polstorf Sprengel Boussingault Liebig Stöckhardt Wolf Julius Sachs Re Německo
8 article
Když hollandský badatel Mulder v Utrechtu poukázal, že vlastně německý reformátor Liebig celý svůj epochální spis »Die Chemie in ihre Anwendung auf Agrieultur und Physiologie« za- ložil na učení Lavoisiera a de Saussurea, tu vzbudil názor jeho pravé revoluční hnutí v Ně- mecku a zastance Muldera nynější nejstarš žijíeí německý agrikulturní chemik Adol Mayer byl nucen utéci z university heidel- bergské a uchýliti se do Holandska. Takové nadšení vzbudily reformační snaby Liebiga jeho žáků v kruzích chemických a zeměděl- ských v Německul Jako mohutné proudy horských bystřin, vzavších vznik svůj z životodárných pramenů, právě tak pokrokové snahy v zemědělstvi, majleí za podklad exaktní nálezy prvních průkopníků tohoto oboru, zaplavily veškeré nivy Německa a sousedních států Dánska, Holandska, Francie a Anglie. Mezi tím však u nás v Rakousku systém Metfernichovský a Bachovský dusil každý po- krok v zemědělství, neboť panoval tehdy strach, zvláště v Čechách na rozhodujíeích místech, aby nejširší naše kruhy hospodářské nepovzne- sly se k snahám pokrokovým v zemědělství. nýbrž aby tápaly dále ve tmách primitivního našeho hospodaření. V době ranních červánků nového života — nových směrů ke zvelebení produkce rostlinné a živočišné v celém Némecku, u nás v Če- chách a v Rakousku vůbec nenalezli se bada- telé v řadách zemědělských, kteří by dovedli zassimilovat tehdejší nové vymoženosti vědy chemické a fysiologické, tím méně by měli té potence duševní sami, by vlastními výzkumy obo hatili discipliny nově obrozené.
Mulder Liebig Lavoisier Saussureo Adol Mayer Utrecht Holandsko Německo Dánsko Francie Anglie Rakousko Čechy
9 article
Nuže, co hlásal vysokoškolský professor F. X. Hlubek v roce 1841 ve spise vydaném v Praze pod titulem »Die Ernährung der Pflan- zen und die Statik des Landbaues« ? — »Utopie jest celá nauka a náhradě živin anorganických rostlinám kulturním! Liebig a jeho škola jsou falešní proroci! Varujte hospo- dáře před nimi !« Rakousko zůstalo ve své ztrnulosti dále jinak ale v Německu! Po bitvě u Sedanu vě noval Bismarck milliony nu vybudování věde- ckých institucí ku bádění přírodovědeckěmu zemědělskému v Némecku, neboť jeho devisa zněla: »Rozvojem zemědělství zl- skáme vložené milliony deseti- násobně zpětl« A získal! Dnes vidíme na jakém vysokém stupní jes Německo nejen v zemědělství, ale i v celém zemědělském i chemickém průmyslu. Po Něměcku rozpjaly sousední státy: Hol- landsko, Belgie, Francie, Dánsko, Švědsko, An- glie atd. veškeré své síly, by povzbudily země- dělskou výrobu ke stupni pokud možno vyso- kému. A ještě dnes, kdy veškeré státy kulturní vidí spásu a zabezpečen své existence v rozmachu země- dělství, uvedením jeho v modern stav podporou bádání přírodově- deckého a technického, tu u nás každá snaha po zřízení institue pro vědy zemědělské musí projít křížovým ohněmi Následky též jsou zřejmě! Celé Německo a zvláště sousední země, Sasko. Slezsko a Ba- vorsko — předstihlo nás daleko v země dělské výrobě a v průmyslu. A nyní doklady. Nechť mluví číslal Porovnáte-li výnosy různých obilovin z 1 h půdy v Čechách a v sousedním, stejnými pedo- logickymi a klimatickými podminkami obdaře- ným Saskem, tu vynoří se nám následující mar kantní rozdíly: Na jednom hektaru bylo sklizeno roku 1904 v Sasku v Čechách v Sasku z 1 ha z 1 ha na 1 h více. Pšenice 25.0 q — 14.5 q — 10.5 q 20 6 q — 127 q — 79 q
Hlubek Landbaues Liebig Bismarck Praha Rakousko Německo Sedan Belgie Francie Dánsko Sasko Slezsko Čechy ha q 20
10 article
Žata- Ovsa 20.6 q — 9.5 q — 11.1 9 Ječmene 21.0 q — 14.2 q — 6.8 Uvážimeli nyní, že v roce 1904 byl osev pšenice v Čechách 225.600 ha, tu ztrácíme upšenice 2,368.800 . čili 42,638 400 K; při osevu žit 508.590 ha ztráeíme 4,017.861 q. čili 64,285.776 K; při osevu 479.300 ha ovsa ujde nám 5,320230 q této obilo- viny, čili 85,123 680 K, konečně při osevu 387 444 ha ječmene ztrácíme 2,634.619 q, čili 42,153.907 K! Ztracený možný výtěžek obnáší u těchto čtyř jmenovaných obilovin celkem 23 4,201. 763 korun! Počíláme-li 50 procentní srážku z tohoto obnosu na výlohy, a to zejmena na hnojiva, na zvýšenou rožii, dále na připadné poklesnutí cen trhových následkem nadprodukce, tu jeví se nám stále ještě ohromná ztrála toliko u těchlo čtyř obilovin 117,100 881 koran! Tento ohromný obnos ztrácíme tedy kaž dého roku a při tom, což jest karakteristickým úkazem pro Čechy, jsme v produkci pšenice passivními. Neboť sklidime ročně to- liko 3 milliony q pšenice, kdežto spotřeba našeobnáší 5,670..000 gl Jeví se tedy difference 2,670.000 q. kterou nutno ve formě obilí, nebo mouky z Uher nahrazovati. K celé té ubohé naši produkei obilně druží se dále špatné výnosy brambor. V Sasku sklízl se z hektaru 92 5 q brambor, kdežto u nás v Čechách pouze 49.4 q. Jelikož brambory pě- stovaly se roku 1904 na 348 307 hektarech obnáší difference 15,012.031 q. Byla by laková nouze a hlad v našich Krušných horách a v Krkonoších, kdyby povolané kruhy se sna- žily postaviti produkci naši na roveň saské? Nyní přistoupíme k nejbolestnější stránce našeho zemědělství — k lukařství. Celková vý- měra luk v království českém činí 520.517 ha.
Čechy Uhry Sasko krušný hora Krkonoše 9 Ječmen Uvážimel nyní ha
11 article
Nejvíce luk je na česko moravské vysočině (pře 102.000 ha.), pak na Šumavě (96.000 ha.) v Sudelách (skoro 51 000 ha.), nejméně v Ru- dohoří (17.000 ha.) a v dolním Poohří (18. 000 hektarů). Průměrný výnos z těchto Juk za posledn desltiletí obnáší 12,506 000 q., číli z 1 ha. luk 24 q. Jaký to rozdil proti výnosu luk v Německu V Bavorsku obnáší sklízeň z 1 ha. 49 0 - ve Würtembersku 470 q. a v Sasku 35.0 q. dle průměru za posledních 5 let. Sloužiž nám k početnímu porovnání jen Susko. V Sasku sklízí se z ha luk 35.0 q, u ná- 24 q, tedy se jeví difíerenee 11 q. při ploše luk 520 517 ha činí to 5,725 687 q. čili v penězích vyjá- dřeno činí to 51,531.183 korun. Ejhle, zde sluší hledati př- činy nedostatku píce a všech ostat- ních z toho plynouclch závad chovu našeho hospodářského zvi- řectv al Jak si máme vysvětliti tylo ohromné difle- rence ? Přední nedostatky u nás spatřujeme v často- kráte pochybené mechanické úpravě půdy a dále v nedostalečné melioraci našich pozemků. Dle technické kanceláře zeměděl- ské rady vyžaduje 750.000 ha půdy nutne meliorace, tedy více než 4 ve- škeré orné pdy. Dále chybou bylo, že se k nám do Čech importovaly různé specie semen rostlin kulturních, které se po většině neosvědčily a naše domácí pšenice červenky, vý- točné staročeské ječmeny atd. jsme nezušlechto- vali. Zvláště ale nedokonalá ná- hrada živin rostlinných zde hraje důležitou roli. V Čechách spotřebuje se na jeden heklar půdy orně průměrně 29 kg kyseliny fos- forečné a pouze 06 kg kysličníku draselnatého. V Sasku se spotřebuje na 1 hektar 45 kg kys. fosforečné a 5 kg kysličníku draselnatého. Čechy Morava jsou nieměně prvními v Rakousku, co se
Susko Čecho Šumava Sudely dolní Poohří Německo Bavorsko Sasko Čechy Morava Rakousko český moravský vysočina ha kg
12 article
týče náhrady živin. V ostatní Cislajtanií přiradají na 1 hektar 3 kg kyseliny fosťovečne 0.27 kg kysličniku drassžaatého 08 kg dusíku ve formě kyselinv dusičné neb ammonisku. Náhrada ne- patrná! Na základě evé 20letě zkušenosti v obor produkce rostiinné dovoluji si tvrditi, že výnosy obilovin, okopanin i luk rationelní náhraden živin dají se nejen značně zvýšiti, ale, eoz hlavně padá na váhu, že možno zvláště u obi- lovin zlepšiti kvalitu. Ovšem nesmí se generalisovati náhrada živin v obvyklé kvalitě a kvantitě, kde třeba přesně dbáti nejnovějších vymožeností fysiolo- giekých o způsobu assimilace jednotlivých živin různými rostlinami kulturními. Mám po ruce nejen dostatek vlastních po- zorování během 20 roků, ale i získané výsledky jiných badatelů; rovněž obsáhlé zkušenosti, kterých jsem nabyl v Německu, Francii, Švý- carsku, Belgii, Hollandsku atd. Nejen o 50 proe, nýbrž o 100 proc. lze zvýšle naše výnosy, než jaké nynější stati- stika o výsledku sklizní podává. Zvý- šiti lze výnosy nejen řádnou mechaniekou úpra- vou půdy, vhodnou volbou osiva, ale zvlášté vydatným hnojením. Naše snahy nésti se musí především k vývozním plodinám. Jak známo, lze odhadovati účasť Čech na vývozu ječmene z Rakouska do Německa při bližně na 40 proc. (113 mill. metr. centů ječ- mene). Má-li kvalita našeho ječmene obstáti před nynější velikou konkurencí německou, musí bý zlepšována, a sice předně zušlechtěním domá- cích našich sort se stanoviska botanického,a pak přiměřenou náhradou živin. Ječmen zaujímá výlučné stanovisko mez obilovinami.
Ječmen Německo Francie Švý Belgie Rakousko ha kg
13 article
Organismus ječmene vyžaduje snadno roz- pustných živin v půdě. Jest zajímavo, že (dle našeho pozorování) již za 60 dnů vegetačníh nssímiluje z půdy 50 kg kysličníku draselnatého a 35 kg kysličníku fosforečného. Dle nejnověj- ších prací Wilfartha a Wimmera ob- náší množství assimilovaného kysličníku drasel- natého 80 kg. Faktum jest, že se dají hnoje- ním kyselinou fosforečnou a draslem nejen vý- nosy ječmene zvýšiti, ale též, že obsah škrobu v obilce stoupá, a bílkoviny klesají. Výzkumy provedené v Čechách a na Mo ravě podávají o tom jasné svědectví. Dnes musí býti naší snahou zvýšiti množství škrobu v obilee na 70—75 a snížiti bilkoviny na 9—119. Dále musí býti věnována pozornost pěsto- vání pšenice, abychom se pokud možno eman- cipovali od invase z Uher. Provedenými pokusy v labsk nižině jsme dokázali, že možno v Čechách vypěstovati pšenice stejné kvality s uherskými, j so u-l ovšem poměry klimatické jen po- někud příznivé, zvláště v dob zraní. Vypěstili jsme tvzdé, sklovité druhy, které obsahovaly 14—159 bllkovin, z nichž 11—12% lepku.
Wilfarth Wimmer Čechy Uhry kg
14 article
Měly 10—11 vody a dobře se mlely, dá- valy hojnost ostré mouky a málo otrub. Mouka z nich se vyznamenávala zeamenitou pečivostí. Že naše snahy o zuslechtění a zlepšení kvality rostlin kulturních korunovány jsou skvě- lým výsledkem, dokazuje nejlépe nynější naše kultura řepy eukrové. Před 10 lety obsahovaly kořeny řepy naší 13—14 cukru, kdežto nyn obsahují 17—18. Dále připominám známou dobrou kvalitu našeho semene jetelového, která se těší za hranicemi neobyčejné pozornosti, n příklad na londýnských trzích bývá náš červený jetel nejvíce vyhledáván. Z Rakouska vyvezlo se do Německa v roce 1904 141 248 q jetelového semene a z tohoto v Čechách produkováno 22.589 q a na Moravě 38.315 q. Přisvědčí mi každý, kdo zná naše poměry, že by mohla pro- dukce jetelového semene značn stoupnouti, neboť i naše výnos nemohou se porovnávati se zahra- ničný mi. Jest třeba dále, věnovati zvláštní pěči při pěslování jetele, sby neobsahoval kokotice, neboť export jetelového semene tim trpí. V oboru produkee živočišne v Čechách je třeba náležité re- formy, zvláště co se týče krmenl hospodářského zvířectva. U nás neni žádných výzkumných ústavů, které by s zabývaly pokusy o trávení, zažívání a výméně látek a sil v organismu živočišném. Vědecký pokrok v produkci živočišné, který shledáváme zvláště v sousedním Německu, může nám být vodítkem, abychom rychle přikročili k novým zkouškám při krmení hospod. zvířectva na zá kladě nového učení prof. Kollnera, o kte- rém v jednom příšíím článku obšírněji pro- mluvím.
profesor Kollner Rakousko Německo Čechy Morava
15 article
Co se týče zužitkování mléka, jsme v stadiu zcela primitivním, které je přímo zahan- bujícím pro Čechy. Nejen že nemáme žádných vzorných mlékařských škol, ale i žádnéh vědeckého výzkumného úsťav mlékařského, který by pomocí bak- tericlogického a chemického ba- dání uvedl zužitkování mléka ve for mu, jakou nynější vymoženosti vyžadují. Jak vzorně zužitkuje se mléko se stano- viska vědeckého na př. v Hollandsku, kde měl jsem přiležitost při poslední svě návštěvě způso ten seznati ! — — — Zahloubáme-li se do skutečného stavu ny- nějšího našeho rozvoje zemědělství, tu musíme konstatovati, že jest nutno pracovati s veškerou energií, abychom se povznesli do té výše, jaká jest v ciziné. Kdykoliv se vracím ze studijní cesty po okolních státech do Čech, tu vždy s bolným pocitem shledávám, jaká lethargie panuje u nás při budování vědeckých ústavů zemědělských oproti eizině. Již sto let buduje se odbor zemědělský při technice v Praze. A kdo má popularisovat vědu? Jen ten, kdo sám bádá zkoumál Export omezen je takořka výhradně n zemědělské produkty, a tu jest třeba, abychom je čím dále, lím více zlepšovali. Nastane-li naprostý úpadek v našem země dělství, — pak jest naše perspektiva do budoue nosti velmi smutnou!
Čechy Hollandsko Praha
16 article Sociální pojišťování.
Sociální pojišťování. —ue—. Starý Bödiker, na mezinárodních kongresech pro pojišťování dělnické z posledních let zrovna hýčkaný velmistr německé soustavy pojisťování dělnického a proto někdy až přibia hovorný a jako Jaudator temporis acti nové proudy přílis mistrujíeí, vystíhl nejlíp význam loňského záříjového kongresu, ve Vídni kona- ného a tím i význam vývojového bodu, na němž se toho času otázka dělnického pojišťo- vání nalezá, když pravil: na našem kongresu už dnes nevedou se dlouhé debaty o tom, zda dobrovolné či nucené pojišťování, nýbrž dne už leží za námi bohatý vývoj různých forem a útvarů obligatorního pojištění, tak bohatý různotvárný, že v státech v tomto oboru so- ciální péče nejpokročilejších (Německu a jeho napodobiteli, Rakousku) stojíme už v rozpacích. jak do té rozmanitosti forem uvésti řád a sou- slavu a semknout je v plánovitý celek. Bödiken sice sám je ne pro radikální, ale více méně polovičaté řešení tohoto problému, sjednotito dnešní nemocenské, úrazové a invalidní resp. starobní pojišťování v pojišťování jednolné. k společnému, všem odborám jednotnému ell společnou rukou pracující; vězí příliš, ještě hluboko ve vzpomínkách na historický vývoj jednotlivých těchto oborů pojišťovacích, jež po- máhal budovati jedan po druhém, kdy ještě nebylo ani potuchy o tom, k jaké obrovité kon- cepci jednotné soustavy by kdy mohly uzráti. Mluví proto o Konstruktionsliebhaberei a nalezá ohlasu všude tam, kde na dnešní roztřištěný historický vývoj pojí se srostlé s ním zájmy. které by bylo nutno v zájmu celku ampu- tovati.
Vídeň Německo Rakousko
17 article
Je na jeho straně zejmena třídn i politike dělnická, která reformě ve směru sjednocovacím nechce vydati, co ji nesoustavný a nahodilý vývoj historický maně snesl do klina (absolutní panství v pojišťování nemocenském dvoutřetino- vou většinou ve správě pokladenské, pak hlavně mimořádné favorisování úrazové invalidity na patrnou újmu rent pro invaliditu všeobecnou) vedle toho i nedůtklivá politika ústavní, zejmena úrazových pojišťoven, v Německu aspoň do jisté míry vysvětlitelná pýchou na docílené výsledky a lpěním na nastřádaných fondech, u našie většinou na úplně scesti zajetých úrazoven však nepochopitelná. Z těchlo dvou táborů rekrutoval se laké skoro výlučně odpůrci projektů sjedno- covacích na loňském sjezdě vídeňském; v řadě zastanců byla i naše pražská obchodní a živno- stenská komora samostatným, od let již důsledně hájeným projektem na jednotné a soustavné vy- budování dělnického pojišťováni. Citujeme z něho alespoň dvě význačná místa a úvodem k nim směrodatné prohlášení státního sekretáře hr
Německo
18 article
Posadowského v posledním zasedání německého sněmu říšského »Kdyby dnes byla res integra, zajisté by žádný rozumný človék nepomýšlel na zřízení zvláštní organisace pojišťování nemocenského, zvláštní organisace pojišťování úrazového a zvláštní organisace pojišťování starobního a inva- lidního . .. Nemoc, úraz, invalidita — toť jest přece troji stav fysiologický a jeden s drubým úzce souvisí svými přičinami a účinky. Proto po mém soudu dlužno působiti k tomu, aby toto trojí pojišťování upraveno bylo v útvar jednotný. Na to se v poslední době pomýšli zcela určitě a to v len způsob, že všechna do- savadní odvětví pojišťovaci i s chystaným novým pojišťováním vdov a sirotků mají býti zbudo- vána na jednom podkladě organisačním, kdežto dřive vždy chtělo se tomu, aby jen pojišťován nemocenské a invalidní se sloučilo, naproti tomu aby pojišťování úrazové zůstaveno bylo nositelům posavadním«.
19 article
Hledice k sociálně-politickému konečnému účelu, všem svrchu jmenovaným oborům po- jišťování společnému a směřujíeímu k tomu, aby nemajetným, výdělku neschopným osobám za- bezpečeno bylo nejnutnější opatření za současn péče o to, aby se zabránilo příčinám a ná sledkům neschopnosti k výdělku, dospějeme k následujícímu logiekému, objektivnímu roz- lišení připadů neschopnosti k výdělku resp. ná roků na podporu, plynoucích z poruchy zdraví I. Stadium nemoci. Sem náleží nejen nemoc ve smyslu zákona o nemocenském po jišťování, nýbrž i přechodný úraz a přechodná invalidita, dokud jest naděje, že následky jejich pominou. II. Stav trvalý, totiž takový, klerý ale spoň tou dobou ošetřováním nemocenským nedá se odstraniti a za trvalý pokládán býti musí. Sem náleží trvalá neschopnost výdělku ná- sledkem nezhojitelné nemoci neb úrazu v zá- vodě (úrazy smrtelné v to počítajíc), pak ostatní invalidita, zejmena také úbylkem sil ve věku pokročilém povstalá. Stadium prvější vyžaduje pomoci dočasné (ošetřování v nemoci, renty nemocenské), stadium druhé pak plnění trvalého (renta invalidní, in- validitu sturobní a úrazovou v to počítajic) Úraz patrně tu pozbývá svého posavadního po- stavení dvojakého; nemůže tedy úraz hibovolně (po uplynutí doby karenční) odkazován býti o nemocenské pokladny úrazovně, nýbrž jest pod- roben léčení po celou dobu, pokud trvá naděje na úplné nebo částečné uzdravení.
20 article
Jen toto vzájemné sělánkování jednotlivých odvětví pojišťovacích zabezpečuje nejúčelněji nejdokonaleji a nejhospodárněji společný účel pojišťování, odstraňuje výlučné zájmy, které dnes bez odporu jednotlivé nositele pojisťování k tomu vedou, aby se pokud možná lacino na účei jiného oboru pojišťovacího zbavili svých zá- vazků a na místo téchto se křížujících zájmů dosazuje zdárnou součinnost a jednotnou snahu po dosažení společného cíle, totíž zachování výdělkové zdatnosti dělníkovy péčí o ni v dobách její poruchy. Jinými slovy: pokladny nemaji býti víe samoúčelem, jako dnes. Problém znía ne sanace pokladen (úrazoven atd.), ale sanaee účelu pojištění; pokladny jsou dnes ozbrojeny po zuby jedna proti druhé, pojištěný potáei se mezi nimi leckdy ne líp, než chudý mezi obcemi, z nichž žádná nechce být jeho pravou domovskou, pokrývá se záplatami jedna- cích čísel a jak je to jen poněkud možno, pošle se o dům dál. Největší spor plane o úrazové pojištění které vyvinuvši se historicky z obecnoprávního nároku na náhradu škody a pozdější jeho modiíi- kace zákonodárstvím o ručení z úrazu, poskytuj
21 article
dělnietvu ne pouhé nuzné renty, které jsou základem moderního pojištění sociálního, ale mimořádně vysoké odškodné, nepoměrně vyšší než jsou renty za ostatní invaliditu. Tvrdí se, že kdyby v jednotném pojištění eelkovém zvlásiní úrazové pojištění zmizelo, musil by prý ihned ožití nárok dělnikův na náhradu škody dle ob- čanského práva resp. dle pozdějšího zákonodár- ství o ručení z úrazu, jehož dědicem je prý úrazové pojištění. Projekt pražské komory vy- vrací tento historický přežitek a odpovídá k této námitce trefně i poukazem k tomu, že kdyby byla správnou, musilo by zákonodárství o ručení z úrazu již dnes nerušeně trvati dále, nebot dnešní úrazové pojištění přes přejalý princip dřívější theone o ručení z úrazu nieméně nepo- skytuje dělníku nárok na plnou náhradu škody, ale jen 60 odbytné za tento nárok. Jest známo, jakou cestou se došlo k tomuto kompromisu vzájemným odvážením zájmů zaměstnavatelů i dělníků na hladkém vyřizování úrazového od- škodnění. Podle toho, jaký jest početní základ takového kompromisu, lze zajisté dojíti také k vyšší sazbě procentní, jako na přiklad v Ně- mecku, ale naopak zase také k sazbé nižší, na př. 50, anebo ještě nižší. Tak na př. dle sa- mého vládního programu našeho činí úrazová renta v nejvyšších mezdních třídách každé mezdní kalegorie nyní již jen asi 50%. kdežto invalidní renta zase nu př. v obou středních třídách mezd- ních 30 až 603. Vzdálenost mezi oběma ren- tami nezdá se tedy býti nikterak nepřeklenutel- nou a jest zajisté odůvodněna naděje, že roz- hodně hospodářštější organisace sjednoceného pojištění přivodí takové zlepšení celkem zajisté velmi hubených rent invalidních, které budo přijatelno zajisté i se slanoviska náhrady škodr v té míře, v jaké (ovšem značně oslabeno) hájí se dnes ještě platným pojištěním úrazovým.
komora ty
22 article
Žádným způsobem však nelze dalšt snížení dnešní 60proc. renty za invaliditu úrazovou na příklad na 40—50 proc. jednotně renty invalidní pro- hlašovati za olupování dělníka o právo, poně- vadž právě tak, jako oněch 60 proc., bude také příštích 40 nebo 50 proc. výsledkem vzájem- ného odvažování a revidování učiněného již kompromisu. K olázce, co se má v cestě kompromisu dělnikům poskytnouti za takové zmenšení této renty jako náhrada za jejich domněle nabytě právo, odpovídá se návrhem zvláště přihližejícím také k částečné a předčasné invaliditě, dále po- ukazem na očekávaně zlepšení rent invalidních a konečně požadavkem rozšíření kruhu poji- štěnců. V prvé řadě však stojí tu požadavek zlepšení invalidní renty, odstrkované dnes na prospěch neoprávněně vysokých rent za favorisovanou in- validitu úrazovou. Jen stavovská zaslepenost může tu mluviti o tendenci protisociální a proti- dělnické; neboť co je dělnietvu výhodnější: dnešní (jak ukazuje přiklad Německa a náš vládní program reformní) hubené renty pro invaliditu všeobecnou, která čeká každěhoa vedle toho tučné renty pro ojedinělé úrazy, nebo spravedlivé vyrovnání obou na prospěch zvýšení rent pro invalditu vůbec? Dělnictvo ovšem předštavuje si věc »jednodušeji,« tak totiž, že by se dnešní úrazové renty vztáhly na každou invaliditu, ať povstala úrazem čia jinsk. požadavek tedy čisté stavovsky egotstní, ale věcně neudržitelný a protimyslný.
Německo
23 article
Citované shora stanovisko pražské komory správně vystihuje dnešní tendence vývojové, za nimiž naproti tomu o celý hon pozadu zůstává známý, předloni publikovaný náš vládní program reformní, který zaváděje k dosavadnímu našemu pojištění nemocenskému a úrazovému nové, zase docela samostalně organisované invalidní a sta- robní pojištění, uvádí je navzájem jen ve volnou formální souvislosl, ač má právě tentokráte pří- ležitost, nepokulhávati za vzorem Německa, ale lehce a bez jakýchkoli obětí je předstihnouti, protože organisační obtíže, které Německu bude třeba překonati následkem odborové organisace jeho pojišťování úrazového, u nás není, naopak naše zemské úrazovny lze bez oblíží přetvořiti v orgány a nositele celkového pojištění jednot- ného na základě nemocenských pokladen, pře- tvořených v orgány prvě stolice pro pojištění celkové. Také v druhé, v oboru sociálního pojišto- vání dnes nejaktuálnější olázce rozšíření jeho na vrstvy drobnopodnikatelské (především malo- živnostenské, s nimiž ale hlásí se o stejnou péči i malorolnictvo a celá řada jiných povo- lání, upadajících rostoucí soutěží v nejistotu existenční, jako advokáti, lékaři atd.) ujímá s pražská komora vedení a můžeme zajisté na ohlášený jí pamětní spis o této otázce právem býti zvědavi.
Německo
24 article Dr. Rudolf Pilbausz.
Dr. Rudolf Pilbausz. Z vídeňské bursy. Ve Vídni, 30. prosince. (Pův. zpráva »N. L.«) Těch několik dnů, jež vybývají pro obchod bursy mezi Vánocemi a Novým rokem prožil bursa klidně. Otázka budoucnosti železářského kartelu byla hlavním střediskem zájmu a jak zprávy se střídaly, měnilo se i smýšlení. Bursa považuje jistým, že nová rakouská báňskáa hutní společnost (dříve závody arciv. Bedřicha) vznese požadavek zvýšení kartelního podílu vý- robního, ale na druhé straně oddává se naději, že vlastní prospěch přiměje obě strany — sku- pinu vedení kartelního a skupinu rakouského ústavu pro úvěr pozemkový — aby hledaly sblížení a dohodu. Proposice již učiněny. Ústup- nost ve příčině podílu výrobního má býti závo- dům vyrovnána prodloužením kartelu až do r. 1917. Protože pak by takto jediný možný ne- přitel byl vázán na řadu let, pokládá se tato evenlualní úprava za doklad a záruku stability poměrů kartelních. V tomto témdní posuzována však situace kartelu celkem příznivě a dle toho převládala pevná tendence kursů železářských papírů. Za to méně výhledně rýsuje se daný stav kartelu petrolejářského. Cenová politika jeho nese nutné ovoce: pokles spotřeby. Petrolej stal se důsledkem rostoucího uživání osvětlování plyno- vého a elektrického spotřebním předmětem nej- širších vrstev. Ale právě zde padá moment ce- nový nejvíce a právě zde možno spotřebu upra- viti. Později se rozsvěcuje a dříve zhaslná — tohoto efektu kartel dosáhnul. Jím bylo mu zbráněno provésti na zimu opětné ostré zvýšení cen a jím nucen obmezovati nyní kontingent
doktor Pilbausz Bursa Bedřich Vídeň