3
masthead
31. prosince 1905. Číslo 359.
4
article
ničí. Mluvíme neustále o hospodářské krisi a
plesáme stále více, až se hory zelenají Vycho-
váváme svou mládež v prostředí neustálých
zábav, odvracíme ji tak od vážné práce a do-
pouštíme, aby třeba pro zbrkle vymyššlené
účely obírala své spoluobčany. Při tom naučí
se pěkně uetívati furianty a marnotratníky a po-
smívati se lidem spořivým. A přece jest nám
dnes již zřejmo, že jen šeířilové mohou za-
chrániti vlast před hospodářským ponížením
že po této stránce každý rozmařilec jest nebez-
pečným nepřitelem svého národa Doznejme
upřímně, že nezřizená touha naše po mani-
festačních a representačních zábavách i po
okázalém vystupování vyssává hospodářskou
mízu českého lidu a že jest nejvyšší čas k roz-
pouštění spolků, které nás k mrhání peněz
svádí. Na rozvalinách těchto vydávačných sdru-
žení zřídíme pak „Jednotu českých
bratří střádalů“, která, ujme-li se, může
vykonávati blahodárný vliv na hospodářskou
tm i na politickou situaci našich vlastí.
V Praz e, 30. prosince 1905.
Praz e
5
article
Ředitel Fr. Procházka.
Procházka
Francie
6
article
Směry a cíle našeho zemědělství
Směry a cíle našeho zemědělství
Slovo v čas od prof. dra. Julia Stokl a sy.
Tohoto roku oživí se v celém učeném
světě pamálka vynikajícího myslitele francouz-
ského, jehož možno právem nazvati vlastním
tvůrcem nynějšího, již všeobečně uznaného, čím
dále tím mohutněji se rozmáhajícího, vědecky
opodstalněného způsobu náhrady živin anorga-
nických rostlinám kulturním. Ano v roce tomto
bude tomu 400 let, co narodil se veliký my-
slitel Bernard Palissy v provineii Saintongeské
V mládí svém jako prostý hrnčíř zahloubal
se v tajůplný život rostliny a seznal při svém
bádání, že popel, získaný z jednotlivých rostlin,
přidaný do půdy, značně opět zvýšil výnosy
těch rostlin, z nichž byl popel připraven.
Nejprve omezil se toliko na pozorování
rostlin zahradních a později koustatoval úkazy
ty u obilovin a jiných rostlin kulturních.
V době, kdy jako přírodozpytee přednášel
v Tuilleriích, hlásal již tentokráte smělý pro
tehdejší dobu názor, že lidstvo hiledati bude
jednou prameny náhrady živin rostlinných za
účelem zvýšení výnosu rostlin zemědělskýchv
půdě a sice ve formě různých minerálů
hornin.
Svobodomyslné názory protestanta Palis-
syho ovšem vzbudily značný odpor ve vyšší
hierarchii pařížské a římské a vzdor tomu, že se
Palissy těšil velké přízni krále Jindřicha II. pro
své výrobky keramické, byl prohlášen za šilence
a mučen v Bastille, kdež také svůj věkopamátný
život dokonal.
profesor
doktor
Stokl
Palissy
Jindřich II
Bastila
7
article
Dalekosáhlé idee ubohého trpitele zanikly
jeho smrtí a teprve v polovině 17. století Hol-
lanďan van Hellmont opět poněkud k životu
přivedl myšlenky Palissyho. Avšak van Hellmon-
tovi ehyběl experimentální podklad, který teprve
v náležité míře s bohatým materiálem chemieko-
analytických dokladů v pravý vědecký objev
uvedli: nesmrtelný Lavoisier a ženevský uče-
nec Theodor de Saussure.
Teprve proslulé dílo de Saussureovo » Re-
cherches chimiques sur la věgětation« v r. 1804
vydané osvětlilo náležitě dalekosáhlý význam po-
zorování Palissyho.
Odhalením záhadných. pochodů assimilace
kysliku a kysličníku uhličitého zelenými listy,
kyseliny dusičné, ammoniaku, kyseliny fosfo-
rečné, solí draselnatých, vápenatých, hořečna-
tých a železitých kořeny rostlinnými, nastal
nový obrat v názorech ve fysiologii rostlinné
Je to památný úkaz, že i nálezy de Saus-
sureovy tehdejší učenci v Německu snažili se
úplně potlačili. Letošního roku je st
tomu opět právě 100 let, co berltn-
ská Akademie věd pomocí svýeh
akademiků snažila se dovozovati,
že učení de Saussureovo spočívá
na úplně labilních základechl!l
Jaká to shoda okolnosti ! Byl to právě po-
tomek po přeslici našeho Jana Amos
Komenského, Jablonský, který vystou-
pil velmi houževnatě proti Akademii berlínské
a dokázal někelika publikacemi, že theoris o
výživě rostlin, kterou Theodor de Saussure pro-
slovil a experimentálně doložil, jest správná.
Další badaielé Wigmann, Polstorf,
Sprengel, Boussingault, Liebig.
Stöckhardt, Wolf, Julius Sachs atd.
razili další cestu se stanoviska chemického
fysiolegického ku poznání života rostlinnéhou
exaktní bádání jejich uváděno ve formě popu-
lární v nejširší kruhy rolnictva.
Lavoisier
Saussure
Saussureův
Saus
Jan
Amos
Komenský
Jablonski
Polstorf
Sprengel
Boussingault
Liebig
Stöckhardt
Wolf
Julius Sachs
Re
Německo
8
article
Když hollandský badatel Mulder v Utrechtu
poukázal, že vlastně německý reformátor Liebig
celý svůj epochální spis »Die Chemie in ihre
Anwendung auf Agrieultur und Physiologie« za-
ložil na učení Lavoisiera a de Saussurea, tu
vzbudil názor jeho pravé revoluční hnutí v Ně-
mecku a zastance Muldera nynější nejstarš
žijíeí německý agrikulturní chemik Adol
Mayer byl nucen utéci z university heidel-
bergské a uchýliti se do Holandska. Takové
nadšení vzbudily reformační snaby Liebiga
jeho žáků v kruzích chemických a zeměděl-
ských v Německul
Jako mohutné proudy horských bystřin,
vzavších vznik svůj z životodárných pramenů,
právě tak pokrokové snahy v zemědělstvi, majleí
za podklad exaktní nálezy prvních průkopníků
tohoto oboru, zaplavily veškeré nivy Německa
a sousedních států Dánska, Holandska, Francie
a Anglie.
Mezi tím však u nás v Rakousku systém
Metfernichovský a Bachovský dusil každý po-
krok v zemědělství, neboť panoval tehdy strach,
zvláště v Čechách na rozhodujíeích místech,
aby nejširší naše kruhy hospodářské nepovzne-
sly se k snahám pokrokovým v zemědělství.
nýbrž aby tápaly dále ve tmách primitivního
našeho hospodaření.
V době ranních červánků nového života —
nových směrů ke zvelebení produkce rostlinné
a živočišné v celém Némecku, u nás v Če-
chách a v Rakousku vůbec nenalezli se bada-
telé v řadách zemědělských, kteří by dovedli
zassimilovat tehdejší nové vymoženosti vědy
chemické a fysiologické, tím méně by měli té
potence duševní sami, by vlastními výzkumy obo
hatili discipliny nově obrozené.
Mulder
Liebig
Lavoisier
Saussureo
Adol Mayer
Utrecht
Holandsko
Německo
Dánsko
Francie
Anglie
Rakousko
Čechy
9
article
Nuže, co hlásal vysokoškolský professor
F. X. Hlubek v roce 1841 ve spise vydaném
v Praze pod titulem »Die Ernährung der Pflan-
zen und die Statik des Landbaues« ? —
»Utopie jest celá nauka a náhradě
živin anorganických rostlinám
kulturním! Liebig a jeho škola
jsou falešní proroci! Varujte hospo-
dáře před nimi !«
Rakousko zůstalo ve své ztrnulosti dále
jinak ale v Německu! Po bitvě u Sedanu vě
noval Bismarck milliony nu vybudování věde-
ckých institucí ku bádění přírodovědeckěmu
zemědělskému v Némecku, neboť jeho devisa
zněla: »Rozvojem zemědělství zl-
skáme vložené milliony deseti-
násobně zpětl«
A získal!
Dnes vidíme na jakém vysokém stupní jes
Německo nejen v zemědělství, ale i v celém
zemědělském i chemickém průmyslu.
Po Něměcku rozpjaly sousední státy: Hol-
landsko, Belgie, Francie, Dánsko, Švědsko, An-
glie atd. veškeré své síly, by povzbudily země-
dělskou výrobu ke stupni pokud možno vyso-
kému.
A ještě dnes, kdy veškeré státy
kulturní vidí spásu a zabezpečen
své existence v rozmachu země-
dělství, uvedením jeho v modern
stav podporou bádání přírodově-
deckého a technického, tu u nás
každá snaha po zřízení institue
pro vědy zemědělské musí projít
křížovým ohněmi
Následky též jsou zřejmě! Celé Německo
a zvláště sousední země, Sasko. Slezsko a Ba-
vorsko — předstihlo nás daleko v země dělské
výrobě a v průmyslu.
A nyní doklady. Nechť mluví číslal
Porovnáte-li výnosy různých obilovin z 1 h
půdy v Čechách a v sousedním, stejnými pedo-
logickymi a klimatickými podminkami obdaře-
ným Saskem, tu vynoří se nám následující mar
kantní rozdíly:
Na jednom hektaru bylo sklizeno
roku 1904
v Sasku v Čechách v Sasku
z 1 ha z 1 ha na 1 h více.
Pšenice 25.0 q — 14.5 q — 10.5 q
20 6 q — 127 q — 79 q
Hlubek
Landbaues
Liebig
Bismarck
Praha
Rakousko
Německo
Sedan
Belgie
Francie
Dánsko
Sasko
Slezsko
Čechy
ha
q 20
10
article
Žata-
Ovsa 20.6 q — 9.5 q — 11.1 9
Ječmene 21.0 q — 14.2 q — 6.8
Uvážimeli nyní, že v roce 1904
byl osev pšenice v Čechách 225.600
ha, tu ztrácíme upšenice 2,368.800 .
čili 42,638 400 K; při osevu žit
508.590 ha ztráeíme 4,017.861 q. čili
64,285.776 K; při osevu 479.300 ha
ovsa ujde nám 5,320230 q této obilo-
viny, čili 85,123 680 K, konečně při
osevu 387 444 ha ječmene ztrácíme
2,634.619 q, čili 42,153.907 K!
Ztracený možný výtěžek obnáší u těchto
čtyř jmenovaných obilovin celkem 23 4,201. 763
korun!
Počíláme-li 50 procentní srážku z tohoto
obnosu na výlohy, a to zejmena na hnojiva, na
zvýšenou rožii, dále na připadné poklesnutí cen
trhových následkem nadprodukce, tu jeví se
nám stále ještě ohromná ztrála toliko u těchlo
čtyř obilovin 117,100 881 koran!
Tento ohromný obnos ztrácíme tedy kaž
dého roku a při tom, což jest karakteristickým
úkazem pro Čechy, jsme v produkci pšenice
passivními. Neboť sklidime ročně to-
liko 3 milliony q pšenice, kdežto
spotřeba našeobnáší 5,670..000 gl
Jeví se tedy difference 2,670.000 q.
kterou nutno ve formě obilí, nebo
mouky z Uher nahrazovati.
K celé té ubohé naši produkei obilně druží
se dále špatné výnosy brambor. V Sasku sklízl
se z hektaru 92 5 q brambor, kdežto u nás
v Čechách pouze 49.4 q. Jelikož brambory pě-
stovaly se roku 1904 na 348 307 hektarech
obnáší difference 15,012.031 q. Byla by laková
nouze a hlad v našich Krušných horách a
v Krkonoších, kdyby povolané kruhy se sna-
žily postaviti produkci naši na roveň saské?
Nyní přistoupíme k nejbolestnější stránce
našeho zemědělství — k lukařství. Celková vý-
měra luk v království českém činí 520.517 ha.
Čechy
Uhry
Sasko
krušný hora
Krkonoše
9 Ječmen
Uvážimel nyní
ha
11
article
Nejvíce luk je na česko moravské vysočině (pře
102.000 ha.), pak na Šumavě (96.000 ha.)
v Sudelách (skoro 51 000 ha.), nejméně v Ru-
dohoří (17.000 ha.) a v dolním Poohří (18. 000
hektarů).
Průměrný výnos z těchto Juk za posledn
desltiletí obnáší 12,506 000 q., číli z 1 ha.
luk 24 q.
Jaký to rozdil proti výnosu luk v Německu
V Bavorsku obnáší sklízeň z 1 ha. 49 0 -
ve Würtembersku 470 q. a v Sasku 35.0 q.
dle průměru za posledních 5 let. Sloužiž nám
k početnímu porovnání jen Susko.
V Sasku sklízí se z ha luk 35.0 q, u ná-
24 q, tedy se jeví difíerenee 11 q.
při ploše luk 520 517 ha činí to
5,725 687 q. čili v penězích vyjá-
dřeno činí to 51,531.183 korun.
Ejhle, zde sluší hledati př-
činy nedostatku píce a všech ostat-
ních z toho plynouclch závad
chovu našeho hospodářského zvi-
řectv al
Jak si máme vysvětliti tylo ohromné difle-
rence ?
Přední nedostatky u nás spatřujeme v často-
kráte pochybené mechanické úpravě půdy a dále
v nedostalečné melioraci našich
pozemků. Dle technické kanceláře zeměděl-
ské rady vyžaduje 750.000 ha půdy nutne
meliorace, tedy více než 4 ve-
škeré orné pdy. Dále chybou bylo, že
se k nám do Čech importovaly různé specie
semen rostlin kulturních, které se po většině
neosvědčily a naše domácí pšenice červenky, vý-
točné staročeské ječmeny atd. jsme nezušlechto-
vali. Zvláště ale nedokonalá ná-
hrada živin rostlinných zde hraje
důležitou roli.
V Čechách spotřebuje se na jeden heklar
půdy orně průměrně 29 kg kyseliny fos-
forečné a pouze 06 kg kysličníku
draselnatého. V Sasku se spotřebuje na
1 hektar 45 kg kys. fosforečné a 5 kg
kysličníku draselnatého. Čechy
Morava jsou nieměně prvními v Rakousku, co se
Susko
Čecho
Šumava
Sudely
dolní Poohří
Německo
Bavorsko
Sasko
Čechy
Morava
Rakousko
český moravský vysočina
ha
kg
12
article
týče náhrady živin. V ostatní Cislajtanií přiradají
na 1 hektar 3 kg kyseliny fosťovečne
0.27 kg kysličniku drassžaatého
08 kg dusíku ve formě kyselinv
dusičné neb ammonisku. Náhrada ne-
patrná!
Na základě evé 20letě zkušenosti v obor
produkce rostiinné dovoluji si tvrditi, že výnosy
obilovin, okopanin i luk rationelní náhraden
živin dají se nejen značně zvýšiti, ale, eoz
hlavně padá na váhu, že možno zvláště u obi-
lovin zlepšiti kvalitu.
Ovšem nesmí se generalisovati náhrada
živin v obvyklé kvalitě a kvantitě, kde třeba
přesně dbáti nejnovějších vymožeností fysiolo-
giekých o způsobu assimilace jednotlivých živin
různými rostlinami kulturními.
Mám po ruce nejen dostatek vlastních po-
zorování během 20 roků, ale i získané výsledky
jiných badatelů; rovněž obsáhlé zkušenosti,
kterých jsem nabyl v Německu, Francii, Švý-
carsku, Belgii, Hollandsku atd. Nejen o 50
proe, nýbrž o 100 proc. lze zvýšle
naše výnosy, než jaké nynější stati-
stika o výsledku sklizní podává. Zvý-
šiti lze výnosy nejen řádnou mechaniekou úpra-
vou půdy, vhodnou volbou osiva, ale zvlášté
vydatným hnojením. Naše snahy nésti se musí
především k vývozním plodinám.
Jak známo, lze odhadovati účasť Čech na
vývozu ječmene z Rakouska do Německa při
bližně na 40 proc. (113 mill. metr. centů ječ-
mene). Má-li kvalita našeho ječmene obstáti před
nynější velikou konkurencí německou, musí bý
zlepšována, a sice předně zušlechtěním domá-
cích našich sort se stanoviska botanického,a
pak přiměřenou náhradou živin.
Ječmen zaujímá výlučné stanovisko mez
obilovinami.
Ječmen
Německo
Francie
Švý
Belgie
Rakousko
ha
kg
13
article
Organismus ječmene vyžaduje snadno roz-
pustných živin v půdě. Jest zajímavo, že (dle
našeho pozorování) již za 60 dnů vegetačníh
nssímiluje z půdy 50 kg kysličníku draselnatého
a 35 kg kysličníku fosforečného. Dle nejnověj-
ších prací Wilfartha a Wimmera ob-
náší množství assimilovaného kysličníku drasel-
natého 80 kg. Faktum jest, že se dají hnoje-
ním kyselinou fosforečnou a draslem nejen vý-
nosy ječmene zvýšiti, ale též, že obsah škrobu
v obilce stoupá, a bílkoviny klesají.
Výzkumy provedené v Čechách a na Mo
ravě podávají o tom jasné svědectví. Dnes musí
býti naší snahou zvýšiti množství škrobu v obilee
na 70—75 a snížiti bilkoviny na 9—119.
Dále musí býti věnována pozornost pěsto-
vání pšenice, abychom se pokud možno eman-
cipovali od invase z Uher.
Provedenými pokusy v labsk
nižině jsme dokázali, že možno
v Čechách vypěstovati pšenice
stejné kvality s uherskými, j so u-l
ovšem poměry klimatické jen po-
někud příznivé, zvláště v dob
zraní. Vypěstili jsme tvzdé, sklovité druhy,
které obsahovaly 14—159 bllkovin, z nichž
11—12% lepku.
Wilfarth
Wimmer
Čechy
Uhry
kg
14
article
Měly 10—11 vody a dobře se mlely, dá-
valy hojnost ostré mouky a málo otrub. Mouka
z nich se vyznamenávala zeamenitou pečivostí.
Že naše snahy o zuslechtění a zlepšení
kvality rostlin kulturních korunovány jsou skvě-
lým výsledkem, dokazuje nejlépe nynější naše
kultura řepy eukrové. Před 10 lety obsahovaly
kořeny řepy naší 13—14 cukru, kdežto nyn
obsahují 17—18. Dále připominám známou
dobrou kvalitu našeho semene jetelového, která
se těší za hranicemi neobyčejné pozornosti, n
příklad na londýnských trzích bývá náš červený
jetel nejvíce vyhledáván.
Z Rakouska vyvezlo se do Německa v roce
1904 141 248 q jetelového semene a z tohoto
v Čechách produkováno 22.589 q a na Moravě
38.315 q.
Přisvědčí mi každý, kdo zná
naše poměry, že by mohla pro-
dukce jetelového semene značn
stoupnouti, neboť i naše výnos
nemohou se porovnávati se zahra-
ničný mi.
Jest třeba dále, věnovati zvláštní pěči při
pěslování jetele, sby neobsahoval kokotice,
neboť export jetelového semene tim
trpí. V oboru produkee živočišne
v Čechách je třeba náležité re-
formy, zvláště co se týče krmenl
hospodářského zvířectva. U nás
neni žádných výzkumných ústavů, které by s
zabývaly pokusy o trávení, zažívání a výméně
látek a sil v organismu živočišném. Vědecký
pokrok v produkci živočišné, který shledáváme
zvláště v sousedním Německu, může nám být
vodítkem, abychom rychle přikročili k novým
zkouškám při krmení hospod. zvířectva na zá
kladě nového učení prof. Kollnera, o kte-
rém v jednom příšíím článku obšírněji pro-
mluvím.
profesor
Kollner
Rakousko
Německo
Čechy
Morava
15
article
Co se týče zužitkování mléka, jsme v
stadiu zcela primitivním, které je přímo zahan-
bujícím pro Čechy. Nejen že nemáme žádných
vzorných mlékařských škol, ale i žádnéh
vědeckého výzkumného úsťav
mlékařského, který by pomocí bak-
tericlogického a chemického ba-
dání uvedl zužitkování mléka ve for mu, jakou
nynější vymoženosti vyžadují.
Jak vzorně zužitkuje se mléko se stano-
viska vědeckého na př. v Hollandsku, kde měl
jsem přiležitost při poslední svě návštěvě způso
ten seznati ! — — —
Zahloubáme-li se do skutečného stavu ny-
nějšího našeho rozvoje zemědělství, tu musíme
konstatovati, že jest nutno pracovati s veškerou
energií, abychom se povznesli do té výše, jaká
jest v ciziné.
Kdykoliv se vracím ze studijní cesty po
okolních státech do Čech, tu vždy s bolným
pocitem shledávám, jaká lethargie panuje u nás
při budování vědeckých ústavů zemědělských
oproti eizině. Již sto let buduje se
odbor zemědělský při technice
v Praze. A kdo má popularisovat
vědu? Jen ten, kdo sám bádá
zkoumál
Export omezen je takořka výhradně n
zemědělské produkty, a tu jest třeba, abychom
je čím dále, lím více zlepšovali.
Nastane-li naprostý úpadek v našem země
dělství, — pak jest naše perspektiva do budoue
nosti velmi smutnou!
Čechy
Hollandsko
Praha
16
article
Sociální pojišťování.
Sociální pojišťování.
—ue—. Starý Bödiker, na mezinárodních
kongresech pro pojišťování dělnické z posledních
let zrovna hýčkaný velmistr německé soustavy
pojisťování dělnického a proto někdy až přibia
hovorný a jako Jaudator temporis acti nové
proudy přílis mistrujíeí, vystíhl nejlíp význam
loňského záříjového kongresu, ve Vídni kona-
ného a tím i význam vývojového bodu, na
němž se toho času otázka dělnického pojišťo-
vání nalezá, když pravil: na našem kongresu
už dnes nevedou se dlouhé debaty o tom, zda
dobrovolné či nucené pojišťování, nýbrž dne
už leží za námi bohatý vývoj různých forem
a útvarů obligatorního pojištění, tak bohatý
různotvárný, že v státech v tomto oboru so-
ciální péče nejpokročilejších (Německu a jeho
napodobiteli, Rakousku) stojíme už v rozpacích.
jak do té rozmanitosti forem uvésti řád a sou-
slavu a semknout je v plánovitý celek. Bödiken
sice sám je ne pro radikální, ale více méně
polovičaté řešení tohoto problému, sjednotito
dnešní nemocenské, úrazové a invalidní resp.
starobní pojišťování v pojišťování jednolné.
k společnému, všem odborám jednotnému ell
společnou rukou pracující; vězí příliš, ještě
hluboko ve vzpomínkách na historický vývoj
jednotlivých těchto oborů pojišťovacích, jež po-
máhal budovati jedan po druhém, kdy ještě
nebylo ani potuchy o tom, k jaké obrovité kon-
cepci jednotné soustavy by kdy mohly uzráti.
Mluví proto o Konstruktionsliebhaberei a nalezá
ohlasu všude tam, kde na dnešní roztřištěný
historický vývoj pojí se srostlé s ním zájmy.
které by bylo nutno v zájmu celku ampu-
tovati.
Vídeň
Německo
Rakousko
17
article
Je na jeho straně zejmena třídn i politike
dělnická, která reformě ve směru sjednocovacím
nechce vydati, co ji nesoustavný a nahodilý
vývoj historický maně snesl do klina (absolutní
panství v pojišťování nemocenském dvoutřetino-
vou většinou ve správě pokladenské, pak hlavně
mimořádné favorisování úrazové invalidity na
patrnou újmu rent pro invaliditu všeobecnou)
vedle toho i nedůtklivá politika ústavní, zejmena
úrazových pojišťoven, v Německu aspoň do jisté
míry vysvětlitelná pýchou na docílené výsledky
a lpěním na nastřádaných fondech, u našie
většinou na úplně scesti zajetých úrazoven však
nepochopitelná. Z těchlo dvou táborů rekrutoval
se laké skoro výlučně odpůrci projektů sjedno-
covacích na loňském sjezdě vídeňském; v řadě
zastanců byla i naše pražská obchodní a živno-
stenská komora samostatným, od let již důsledně
hájeným projektem na jednotné a soustavné vy-
budování dělnického pojišťováni. Citujeme z něho
alespoň dvě význačná místa a úvodem k nim
směrodatné prohlášení státního sekretáře hr
Německo
18
article
Posadowského v posledním zasedání německého
sněmu říšského
»Kdyby dnes byla res integra, zajisté by
žádný rozumný človék nepomýšlel na zřízení
zvláštní organisace pojišťování nemocenského,
zvláštní organisace pojišťování úrazového a
zvláštní organisace pojišťování starobního a inva-
lidního . .. Nemoc, úraz, invalidita — toť jest
přece troji stav fysiologický a jeden s drubým
úzce souvisí svými přičinami a účinky. Proto
po mém soudu dlužno působiti k tomu, aby
toto trojí pojišťování upraveno bylo v útvar
jednotný. Na to se v poslední době pomýšli
zcela určitě a to v len způsob, že všechna do-
savadní odvětví pojišťovaci i s chystaným novým
pojišťováním vdov a sirotků mají býti zbudo-
vána na jednom podkladě organisačním, kdežto
dřive vždy chtělo se tomu, aby jen pojišťován
nemocenské a invalidní se sloučilo, naproti tomu
aby pojišťování úrazové zůstaveno bylo nositelům
posavadním«.
19
article
Hledice k sociálně-politickému konečnému
účelu, všem svrchu jmenovaným oborům po-
jišťování společnému a směřujíeímu k tomu, aby
nemajetným, výdělku neschopným osobám za-
bezpečeno bylo nejnutnější opatření za současn
péče o to, aby se zabránilo příčinám a ná
sledkům neschopnosti k výdělku, dospějeme
k následujícímu logiekému, objektivnímu roz-
lišení připadů neschopnosti k výdělku resp. ná
roků na podporu, plynoucích z poruchy zdraví
I. Stadium nemoci. Sem náleží nejen
nemoc ve smyslu zákona o nemocenském po
jišťování, nýbrž i přechodný úraz a přechodná
invalidita, dokud jest naděje, že následky jejich
pominou.
II. Stav trvalý, totiž takový, klerý ale
spoň tou dobou ošetřováním nemocenským nedá
se odstraniti a za trvalý pokládán býti musí.
Sem náleží trvalá neschopnost výdělku ná-
sledkem nezhojitelné nemoci neb úrazu v zá-
vodě (úrazy smrtelné v to počítajíc), pak ostatní
invalidita, zejmena také úbylkem sil ve věku
pokročilém povstalá.
Stadium prvější vyžaduje pomoci dočasné
(ošetřování v nemoci, renty nemocenské), stadium
druhé pak plnění trvalého (renta invalidní, in-
validitu sturobní a úrazovou v to počítajic)
Úraz patrně tu pozbývá svého posavadního po-
stavení dvojakého; nemůže tedy úraz hibovolně
(po uplynutí doby karenční) odkazován býti o
nemocenské pokladny úrazovně, nýbrž jest pod-
roben léčení po celou dobu, pokud trvá naděje
na úplné nebo částečné uzdravení.
20
article
Jen toto vzájemné sělánkování jednotlivých
odvětví pojišťovacích zabezpečuje nejúčelněji
nejdokonaleji a nejhospodárněji společný účel
pojišťování, odstraňuje výlučné zájmy, které dnes
bez odporu jednotlivé nositele pojisťování k tomu
vedou, aby se pokud možná lacino na účei
jiného oboru pojišťovacího zbavili svých zá-
vazků a na místo téchto se křížujících zájmů
dosazuje zdárnou součinnost a jednotnou snahu
po dosažení společného cíle, totíž zachování
výdělkové zdatnosti dělníkovy péčí o ni v dobách
její poruchy. Jinými slovy: pokladny nemaji
býti víe samoúčelem, jako dnes. Problém znía
ne sanace pokladen (úrazoven atd.), ale sanaee
účelu pojištění; pokladny jsou dnes ozbrojeny
po zuby jedna proti druhé, pojištěný potáei
se mezi nimi leckdy ne líp, než chudý
mezi obcemi, z nichž žádná nechce být jeho
pravou domovskou, pokrývá se záplatami jedna-
cích čísel a jak je to jen poněkud možno, pošle
se o dům dál.
Největší spor plane o úrazové pojištění
které vyvinuvši se historicky z obecnoprávního
nároku na náhradu škody a pozdější jeho modiíi-
kace zákonodárstvím o ručení z úrazu, poskytuj
21
article
dělnietvu ne pouhé nuzné renty, které jsou
základem moderního pojištění sociálního, ale
mimořádně vysoké odškodné, nepoměrně vyšší
než jsou renty za ostatní invaliditu. Tvrdí se, že
kdyby v jednotném pojištění eelkovém zvlásiní
úrazové pojištění zmizelo, musil by prý ihned
ožití nárok dělnikův na náhradu škody dle ob-
čanského práva resp. dle pozdějšího zákonodár-
ství o ručení z úrazu, jehož dědicem je prý
úrazové pojištění. Projekt pražské komory vy-
vrací tento historický přežitek a odpovídá k této
námitce trefně i poukazem k tomu, že kdyby
byla správnou, musilo by zákonodárství o ručení
z úrazu již dnes nerušeně trvati dále, nebot
dnešní úrazové pojištění přes přejalý princip
dřívější theone o ručení z úrazu nieméně nepo-
skytuje dělníku nárok na plnou náhradu škody,
ale jen 60 odbytné za tento nárok. Jest známo,
jakou cestou se došlo k tomuto kompromisu
vzájemným odvážením zájmů zaměstnavatelů
i dělníků na hladkém vyřizování úrazového od-
škodnění. Podle toho, jaký jest početní základ
takového kompromisu, lze zajisté dojíti také
k vyšší sazbě procentní, jako na přiklad v Ně-
mecku, ale naopak zase také k sazbé nižší, na
př. 50, anebo ještě nižší. Tak na př. dle sa-
mého vládního programu našeho činí úrazová
renta v nejvyšších mezdních třídách každé mezdní
kalegorie nyní již jen asi 50%. kdežto invalidní
renta zase nu př. v obou středních třídách mezd-
ních 30 až 603. Vzdálenost mezi oběma ren-
tami nezdá se tedy býti nikterak nepřeklenutel-
nou a jest zajisté odůvodněna naděje, že roz-
hodně hospodářštější organisace sjednoceného
pojištění přivodí takové zlepšení celkem zajisté
velmi hubených rent invalidních, které budo
přijatelno zajisté i se slanoviska náhrady škodr
v té míře, v jaké (ovšem značně oslabeno) hájí
se dnes ještě platným pojištěním úrazovým.
komora ty
22
article
Žádným způsobem však nelze dalšt snížení dnešní
60proc. renty za invaliditu úrazovou na příklad
na 40—50 proc. jednotně renty invalidní pro-
hlašovati za olupování dělníka o právo, poně-
vadž právě tak, jako oněch 60 proc., bude také
příštích 40 nebo 50 proc. výsledkem vzájem-
ného odvažování a revidování učiněného již
kompromisu.
K olázce, co se má v cestě kompromisu
dělnikům poskytnouti za takové zmenšení této
renty jako náhrada za jejich domněle nabytě
právo, odpovídá se návrhem zvláště přihližejícím
také k částečné a předčasné invaliditě, dále po-
ukazem na očekávaně zlepšení rent invalidních
a konečně požadavkem rozšíření kruhu poji-
štěnců. V prvé řadě však stojí tu požadavek zlepšení
invalidní renty, odstrkované dnes na prospěch
neoprávněně vysokých rent za favorisovanou in-
validitu úrazovou. Jen stavovská zaslepenost
může tu mluviti o tendenci protisociální a proti-
dělnické; neboť co je dělnietvu výhodnější:
dnešní (jak ukazuje přiklad Německa a náš
vládní program reformní) hubené renty pro
invaliditu všeobecnou, která čeká každěhoa
vedle toho tučné renty pro ojedinělé úrazy,
nebo spravedlivé vyrovnání obou na prospěch
zvýšení rent pro invalditu vůbec? Dělnictvo
ovšem předštavuje si věc »jednodušeji,« tak
totiž, že by se dnešní úrazové renty vztáhly na
každou invaliditu, ať povstala úrazem čia jinsk.
požadavek tedy čisté stavovsky egotstní, ale
věcně neudržitelný a protimyslný.
Německo
23
article
Citované shora stanovisko pražské komory
správně vystihuje dnešní tendence vývojové, za
nimiž naproti tomu o celý hon pozadu zůstává
známý, předloni publikovaný náš vládní program
reformní, který zaváděje k dosavadnímu našemu
pojištění nemocenskému a úrazovému nové, zase
docela samostalně organisované invalidní a sta-
robní pojištění, uvádí je navzájem jen ve volnou
formální souvislosl, ač má právě tentokráte pří-
ležitost, nepokulhávati za vzorem Německa, ale
lehce a bez jakýchkoli obětí je předstihnouti,
protože organisační obtíže, které Německu bude
třeba překonati následkem odborové organisace
jeho pojišťování úrazového, u nás není, naopak
naše zemské úrazovny lze bez oblíží přetvořiti
v orgány a nositele celkového pojištění jednot-
ného na základě nemocenských pokladen, pře-
tvořených v orgány prvě stolice pro pojištění
celkové.
Také v druhé, v oboru sociálního pojišto-
vání dnes nejaktuálnější olázce rozšíření jeho
na vrstvy drobnopodnikatelské (především malo-
živnostenské, s nimiž ale hlásí se o stejnou
péči i malorolnictvo a celá řada jiných povo-
lání, upadajících rostoucí soutěží v nejistotu
existenční, jako advokáti, lékaři atd.) ujímá s
pražská komora vedení a můžeme zajisté na
ohlášený jí pamětní spis o této otázce právem
býti zvědavi.
Německo
24
article
Dr. Rudolf Pilbausz.
Dr. Rudolf Pilbausz.
Z vídeňské bursy.
Ve Vídni, 30. prosince.
(Pův. zpráva »N. L.«)
Těch několik dnů, jež vybývají pro obchod
bursy mezi Vánocemi a Novým rokem prožil
bursa klidně. Otázka budoucnosti železářského
kartelu byla hlavním střediskem zájmu a jak
zprávy se střídaly, měnilo se i smýšlení. Bursa
považuje jistým, že nová rakouská báňskáa
hutní společnost (dříve závody arciv. Bedřicha)
vznese požadavek zvýšení kartelního podílu vý-
robního, ale na druhé straně oddává se naději,
že vlastní prospěch přiměje obě strany — sku-
pinu vedení kartelního a skupinu rakouského
ústavu pro úvěr pozemkový — aby hledaly
sblížení a dohodu. Proposice již učiněny. Ústup-
nost ve příčině podílu výrobního má býti závo-
dům vyrovnána prodloužením kartelu až do r.
1917. Protože pak by takto jediný možný ne-
přitel byl vázán na řadu let, pokládá se tato
evenlualní úprava za doklad a záruku stability
poměrů kartelních. V tomto témdní posuzována
však situace kartelu celkem příznivě a dle toho
převládala pevná tendence kursů železářských
papírů.
Za to méně výhledně rýsuje se daný stav
kartelu petrolejářského. Cenová politika jeho nese
nutné ovoce: pokles spotřeby. Petrolej stal se
důsledkem rostoucího uživání osvětlování plyno-
vého a elektrického spotřebním předmětem nej-
širších vrstev. Ale právě zde padá moment ce-
nový nejvíce a právě zde možno spotřebu upra-
viti. Později se rozsvěcuje a dříve zhaslná
— tohoto efektu kartel dosáhnul. Jím bylo mu
zbráněno provésti na zimu opětné ostré zvýšení
cen a jím nucen obmezovati nyní kontingent
doktor
Pilbausz
Bursa
Bedřich
Vídeň