ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b9009810-790a-11dc-8ab1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 39, person 30, work 2, org 5
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v neděl dně 3l. prosince 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 359.
4 article
Na ranní a odpol. lIst přodplácí ser v Prazo v adin inl nest n lets pz droji drenánko nk atnr kta : . . .. nni v slani j ntrrt lia. . .. s drojí zisllko kei ntianr :
5 title
RODNÍ
6 article
v drobném prodeji cdpola doie o sobs vestek s vnskrr sapotední. : . . . . . : sk Iuseráty platí so hotově napře Předplacení a inksrty pjá dplnl Tana nacházejí se též re tiskirna k ezpedico „Nirodnich Liits- Bukopisy se novraosji.
Nirodnich Liits
7 article
Dnešní číslo pro Prahu je o 32 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne2 ledna 1906 v obvyklou ho- dinu polední.
Praha
8 article Do nového ročníku.
Do nového ročníku. Rok velikých dějů a převratů, rok zkla maných a rodících se nových nadějí, rol zvířený silou práce a úspěchů její, rok uka- zující důrazně a výmluvně na nové dráhy vývoje národů, států a lidstva zapadá. Bude hluboce zapsán v dějinách lidstva a bude význačným mezníkem v jeho rozvoji. Při nesl skončení zápasu na dálném Východě a zpečetil nezdary praporů ruských stejně Cušimou a Mukdenem, jako smírem ports- mouthským., Ale vrací veliký slovanský stát sama sobě. Japonská vítězství stala se skvěo lými doklady moci a váby ideje národní. která vedla prapory říše vycházejícího slunce od úspěchu k úspěchu. Pronikající vzdělání. zdůrazňující lidu význam samostatnosti a politiky velikých cílů národních zpevnilo armádu mikadovu železnou kázní — pře- kvapuje, že si Rusko po letech tichého zá- pasu zemstev a ničivého postupu teroristův vynucuje přechod k novým ústavním řádům? Mocné síly národa dosud dřímaly a nejlepš synové národa odsunováni z práce veřejně.
dálný východ Rusko tichý zá
9 article
Ústava přinese nejen zlidovění správy šíré slovanské říši, ale svým kulturním posláním rozžehne nad ní i silné vědomí národní probudí k úkolům, od nichž Rusko dosu odvracováno. A zatím co na Východě krvavál tragédie stává se počátkem nového života a nového seskupení sil, činí myšlenka národní obrov- ské kroky na západu Evropyi v energické republice severoamerické. Spojením Německa v jednu říši národní iden v něm nedo hrála svoji roli, jak sněli ti, kdož spásu lidstva hledají v příští nového sociálního státu. Úspěchy německých zbraní, zdarem obchodu a průmyslu, velikolepým rozmachem mezinárodního významu Německa dostalose sebevědomí národa nové síly, nové opory.
Rusko západ Německo Evropyi
10 article
Nikdy v dějinách nebyla myšlenka národní v Německu tak silna, jako nyní, kdy říše chystá se k novému velkolepému zbrojen na moři, kdy rovná cesty svému vývozu do celého světa, kdy zatlačuje železářský prů- mysl Anglie a kdy stává se věřitelem cizíeh států. Jeho mocenská politika má ale své vážné poslání sociální, protože ji jde o zpev- nění všech tříd národa, o uspokojení všech jeho vrstev a o mobilisaci všech sil pro slávu a moc nové říše. Volební zápas, ve který vstupuje Anglie novým rokem, platí otázce, mů-li novou celní politikou býti slito imperium britské v těsnější spjetí a necht zápas dopadne jakkoli, myšlenka světové misse anglické vyjde z něho posílena. Indie zajištěna Mukdenem, Afrika slita novou ze- leznou drahou, slovo Anglie platí více než dříve na dalném Východu: v tomto ovzduší nutně sílí vědomí národa, který zří, jak Spo- jené státy, druhý dobyvatel racy anglosnské. jdou po stejných cestách. Slova Carnegiova, že přijde doba, kdy nad oběma státy za- vlaje prapor vědomí jednosti racy, nejsou dnes již pouhým snem. K jakým to obrov- ským úkolům povolána ještě myšlenka ná- rodní, myšlenka vytyčující práci a snahám. jazyku a cílům národa veliké kulturní, poli- tické, hospodářské a sociální poslání.
Německo Anglie Indie Mukden Afrika
11 article
Velikým naučením sily národní my- šlénky a zlidověním vedení sta- tů vyznívá končící rok. V cizině i u nás. Když Prahou šly mohutné zástupy před sta- rou radnici pražskou, národní prapory vlály jim nad hlavami svorně s rudými prapory sociálního pokroku. Ve veliké chvíli dějinné celý český národ stojí v popředí zápasu o svobodu a rovnoprávnost národní v tomt státu. Tak již dány poměry této říše,ž boj o svobodu jest zároven bojem o rovno- právnost národů slovanskýeh. Myšlénka po- kroku a svobody vznítila nadsením české lidi, bylo by nesprávno ve chvíli tak radost- nou nedodati, že tím zarazuje se národ náš zároveň ke konání nových úkolů, ktere mu vzcházejí. Nadchnouti se ideou nestačí manifestací dobyto není její provedení a k do- bytí svobody a plné rovnoprávnosti národní bude u nás třeba ještě hojně tuhéa těžké práce.
Praha
12 article
Od dob našeho probuzení zmohutněl jsme v nejednom směru. Vybudovali jsme si školství, které jest čestným dokladem naš potence kulturní, byť nezdařilo se nám do- síci ještě všeho, byť speciálně naše vysoké školství postrádalo upiversity moravské a byť řada odborných škol nám scházela, za- tím co potřeby národa vyžadují nutně re- formy středního školství všech kategorií; naše zemědělství sesílilo, náš obchod a průmysl nalézá se na postupu. Nutno býti spravedli vým samu k sobě: naše nezdary politické které často trpce dolébají, jsou konec konců přece jen důsledkem toho, že nejsme ještě tak silni, jak nutno si přáti. Nezocelili jsme se ještě v národ samostatných, smělých mužů, v naší povaze neuplatnil se ještě onen rys výbojnosti a síly, který charakterisuje velké národy západu a německou říši v řadé prvé. Ale i tak nabyli jsme dosti váhy. S rostoucím významem však úkoly se šiří K potřebě posílení národního postavení druží se veliké otazky kulturní, pojíce otázky po- vznesení hospodářského a sociálního, přiěle- ňuje se veliký problém mobilisace všech sil k zápasu a práci o po- krok národa ve všech směrech.
13 article
Dokazuje nám rozmach myšlénky ná- rodní a pokračující demokratisace veřejných zřizení, napomíná rok končíci k úsilnéa úmorné práci. Sami v sobě mu síme byti především silnými, abychom mohli připínati úspěchy k svému bojí v této říši. »Čím více roste moboucnost Německa a jeho kapitálová i politická váha u nás, tím více musíme napnouti své síly my. Ve- liké pozadí Německa dodává našim národ- ním odpůrcům váhy a proti potenci musíme postaviti svoji mohoucnost. Jen tehdy bude plně a cele zajištěno naše budoucno, dove- deme-li na všech polích rozvinouti úspěšnou a účelnou práci. Úkoly národa se šíří a tomuto momentu nutně musí se přizpůsobovati i jeho tisk. Jeho činnost stává se všestrannější, jeho práce zodpovědnější. Uvědomujíce si fak postupující demokratisace a plynoucí z něho povinnosti úsilné práce ve všech směrech, protože jen tak vyplyne požehnání z nových směrů a zápasů, rozšiřujeme pod- statně obsah svého listu. Věrni poslání, které vytkl nám náš zakladatel dr Julius Grégr, abychom sloužili národ všemi silami svými, nelekáme se ná- kladů a obětí na zdokonalení listu u vědomí velkého výchovného poslání novin v našem lidu.
Julius Grégr Německo
14 article
Váha, s jakou otázky hospodářské se hlásí, význam jich v soudobém vývoji ná- rodů a států a potřeha zpevnění hospodář ských základů našeho národa vede nás k tomu, že budeme nadále při z dokona- lení a rozšíření ostatních od- dílů svého listu, věnovati národo- hospodářské části denně zvlášt- ní samostatnou přílohu. Boplněna a rozšířena po stránde informační bude usi- lovati o to, aby se stala věrným tlumoční- kem a rádcem v nř šem rozvoji hospodář- ském. Značně náklady kroku tohoto budou nám stonásobně nabrazeny, zdaří-li se nám výsledně součiniti na díle hospodářského roz- machu národa.
15 title
Politické zprávy domáci.
16 article V Praze, 30. prosince. (Nový z á k on.
V Praze, 30. prosince. (Nový z á k on. Dne 24. t. m. obdržel na základě usnesení obou sněmoven říšské rady sankci zákon, jimž s prodlužuje platnost zákona z roku 18940 o míst- ních drahách, a sice až do vydání nového zá- kona, na všechen způsoh však nejdéle do 30 prosince 1908. v Praze, 30. prosince. (MIsto před seda Kaiser o situaci.) Ve schůzi slez- ského hospodářského spolku mluvil místopřed- seda poslanecké sněmovny Kaiser o dvou hlavních otázkách, jímiž se nyní zabývá veřej- nost rakouská, totiž o volební opravě u herské krisi. Řečník prohlásil se sic pro všeobecné, přímé n tajné volební právo, n koli však pro rovné, žádaje, aby př dělení volebních okresů a stanovení počtu man dátů přihlíželo se netoliko na počet obyvatel- stva, nýbrž i na poměry kulturní a poplatnost. Posl. Kaiser přeje si mimo to, aby se okresy městské odloučily od venkovských, poněvadž by rolnietvo nedosáhlo jinak přiměřeného své- mu významu zastoupení. Za to jest proti po- měrné i plurální volební soustavě a také z- kládání volebního kniastru dle národností zda se mu povážlivým. Sluvě o uherské krisi řečník projevil mínění, že Rakousko si musí pro příště zabezpečiti výbodnější postavení jed- nak spravedlivějším rozdělením kvoty, jednak samostatnějším poměrem k Uhrám, čehož do- sáhne celní rozlukou. Blaho Rakouska má se pak dle přání Kaisrova dovršiti u zná- ním němčiny za jazyk státní. Slezšti posluchači přijalisývody Kaisrovy ovšem s po- ehvalou a svému poslanci vyslovili plnou dů- věru.
Kaiser Posl Blaha Kaisrův Praha Rakousko Uhry
17 article
V Praze, 30. pros. (Uherská krise. Rok 1905 končí v Uhrách v úplném chiaosu Sněmovně, vyšlé z nových lednových voleb, ne- poskytnuta vládou, nemající ve sněmovně vd- bec nijaké opory, ani možnost, stanoviti roz- počot a povolití státu brance, tak že země se nachází ve stavu ex-lex a na místě novobranců nutno bylo povolati do zbraně náhradné zá- ložníky, kteří budou ponecháni ve službě tak dlouho, dokud nebude možno provésti nový. pravidelný odvod. Proti vládě bar. Fejérvára stojí netoliko celý parlament, nýbrž i veliká většina samosprávných stolic uherských, kter neuznávají vládu za ústavnou a proto jejích rozkazů neprovádějí, začež vláda se mstí per- sekucí stoličních úřadníků. Ze 63 komitátů uherských 38 provádí úplnou, 5 částečnou resi- stenci; ze zbývajících 20 stolic jedenáct se do- sud určitě nevyslovilo a pouze 9 stolic připo- jilo se k nynější vládě. Může-li ještě něco sní žiti vážnost nynější vlády v očích obyvatelstva. jsou to installace nově jmenovaných vrchníeh županů, jež jsou holovým paskvilem úřadníeh aktů.
Praha Uhry
18 article
Nedivíme se, že baron Fejérváry za tako vých poměrů z opatrnosti se rozstonal, tak že mu nebude možno o Novém roce přijímati „blahopřání a mluviti obvyklou novoroční řeč. Ano „Pesti Hirlap“ ohlašuje dokonce, že se baron Fejerváry už definitivně nabažil vlády, že brzy po Nověm roce odstoupí spolu s ministrem honvédů Biharem a ministrem osvěty Lukae sem a že předsedou nového „zatímného“ kabínetu stane se pynější ministn obchodu Vöröš. Pochybujeme však, že zprávě „Pesti Hirlapu“ někdo uvěří. Turčinnsky Sv. Martin, 28. prosince. (Persekuce Rumunů.) Snemový vyslanee Aurel Vlád chcel skladať 24. decem. účty pred svojimi voličmi v Rapolte. Vzdor tomu, že vyslanec ma ústavné právo hoci kedy shro- maždiť svojich voličov, aby bol s nimi v my- šlienkovom styku, vzdor tomu, že ako snemový vyslanec je immůnny — slůžny žandarmami pristavil pred obcou Rapoltom vyslancov roz. nepustil ho k voličom, zakázal. schódzku, P'udi bajonettami rozohna! .. . Pravda, Vlád je Ru- mun a muž národný ... Kto sa bude ešte oduševňovať za ústavu, za svobodu a snem U nás panuje prostá, surová tyrannis, otroctvo. policajná l'ubovóla, keď ide o národy. Práve majů len interessovaní žráci T'udu a krajiny J. P.
Fejérvára Hirlap Vöröš Pest Hirlap Rumun Bihar P ' udi Turčinnsky svazek . Martin
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article
V Praze, 30. prosince.
Praha
21 article
Meklenburk-Zvěřín ústavním státem. Vládí listy ohlašují brzké zavedení ústavy pro meklenbursko-zvěřinský stát. Velkovévodstv toto jest jediným spolkovým státem Německa a také v Evropě již jen vedle Turecka jediným státem, jenž važ dosud postrádal rádné ústavy, neboť dosavadní oba sněmy, rytířstva a zástup- cův měst nebylo lze zastoupením lidu nazvati, zvláště když velkovévoda nebyl ani v zá- konodárství a v berních, kromě privilejí stavov- ských nijak skorem obmezován. Na tyto po- měry veden byl v Německu neustále stesk. Nyní tedy pospíchá německý stát tento, aby v ústav- nosti dohonil i slovanskou Černou Horu a aby nebyl v ústavních řádech na konec snad před- honěn Tureckem. Hnuti proti Angličanům v Egyptě. V Egyplě vzmáhá se stále ostřeji hnut proti anglické okupaci. Udály se i nepokoje v Kahýře samé i v Alexandrii, jež listy angli- cké, plnící sloupce své nepokoji ruskými, témě úplně zamičely, ale jež musily býti zřejmě rozměrů velmi velikých, soudě podle velikého počtu osob, pro ně odsouzených. A věru při odsuzování tom neosvědčují Britové níjak shovívavost, kterouž sami napořád káži oproti revolucionářům v státech jiných. V Alex- andrii bylo před několika dny na 97 osob pro nepokoje ony zatčených, 41 sice osvobozeno, ale 25 odsouzeno k žaláři 12 at 18měsíčnímu, 24 k žaláři 6mě slč- nímu a 7 k žaláři lměsíčnímu, zo- střenému nucenou prací. Nyní má býti souzeno ještě 105 osob, zú- častnivších se kahýrského vzbou- Modus vivendi mezi Vatikánem a Franoií. V informovaných kruzích vatikánských uji- šťuje se dle pařížské »Patrie«, že díky prostřed- nictví kardinála Mathieua pokračuje se ve vy- jednávání mezi vládou francouzskou a stolie papežskou v příčině jmenování nových biskupo
Angličan Brito Mathieu Meklenburk Německo Evropa Turecko Egypt Alexandrie Alex Vatikán Patria
22 article
li v přičině jiných důležitých otázek. Podle nš meckého dopisovatele » Morning Postu« usilují skutečně Francie i Pius X. o zjednání modu vivendi a nynější vláda francouzská prohlá- sila prý již, že při provádění odluky církve od státu bude loválně postupovati. Papež prohlási prý na to, že neschvaluje bojovné výpady ně- kterých biskupů francouzských. Vatikán a Němci. Římský dopisovatel »Berl. Tagblattu« s dovída: Se strany zasvěcené zvěděl jsem, že papežův list ku Polákům učinil v Berlině vý- borný dojem. I zde vidl v něm důkaz, že Pius X. vyhověl hnězdenské řeči Viléma II. a že po- rozuměl jeho narážkám na polskou politiku Lva XIII. Na druhé straně jsou i ve Vatikáné s církevními poměry v Německu, zvláště u po- rovnání s Francií, úplně spokojeni. Hlavní zá- sluha náleží kardinálu Koppovi, jenž dovedl všechny otázky taktně rozřešiti. Uznání své Na- mecku projeví Vatikán budoucně i tím, že pro- paganda fidei bude německé missie horlivějí než dosud a třeba na úkor francouzských podporo- vali.« — Nepřekvapí zajisté, že Pius X., jenž děkuje tiaru svou pletkám německým a vlivu kardinála Koppa, podniká vše, aby se zavděčil Borlinu třeba í na úkor katolických Polákův a i církevních — o národních ani ne- mluvě — práv jejich. Jest otázkou ovšem zvo- lil-li Combes — se stanoviska politi ky mezinárodní — dobu nejvhodnější, když poskytl protikandidátu Rampollově i záminky účinné, aby tento převedl celý téměř Vatikán do tábora němieckého.
Pius Němec Berl Polák Vilém Lev Kopp Borlin Polákův Vatikán Berlín Německo Francie
23 article
Perseknce až do nepříčetnosti. Porýnský list pruský, jenž znám je styky svými oficiosními, navrhuje zcela vážně, aby proti polské půdě ve východních zemích pruských užito bylo vyvlastňo v a c í ho práva státního, aby zjednán byl především kol měst a větších mist vůbec silný pás německé půdy. Dnes úkol ten stěžován jest prý osadní komisi pruské vysokými cenami, za pozemky žádanými aneb i přimým odporem Poláků, půdu prodati. List soudí, že by se vyvlastnění pro- vésti dalo bez výminečného zákona, na základě zákonů nynějších. Jsme zvědavi, jak se sociali- stický a liberální tisk německý postaví k této eromwellovské brutálnosti, blizké věru již natio- nálnímu třeštění: Dnes ašpoň »Berl. Tagblatte odmítá tento oficiosní výpotek junkerského slavo- i stihomamu. židé se hlási k revoluci. V jednom z telegramů dnes došlých s pravi, že mezi revolucionáři v Moskvě zatče- nými je mnoho cizinců, rusky neumějících. Bude zajímavo zvěděti bližší zprávy o těchto cizincích, jaké jsou národnosti, víry a povolání. Jinak se k revoluci ruské otevřeně přihlásili Židé ím, že podepsali revoluční manifest ze dne 21. t. m., jejž uveřejnily pouze dva revoluční listy petrohradské: „Sěvernyj Golos““ a „Naši Dni“. Manifest, jenž nařizuje „velikou vše- ruskou revoluci“, je podepsán: „Všeobecný ži- dovský dělnický svaz v Litvě, Polsku a Rusku (Bund)“. Tento židovský svaz jest už dobře znám jako pořadatel nescetných revolučních výbuchů a vzpour zejmena těch, kterými Židov- stva odpovědělo na carský manifest o konstituci; ale zjevně, s odhalenou tváří vystoupil teprve revolučním manifestem ze dne 21. prosince. V Petrohradě právě vyšla brožurka V. Aki- mova „Nárys rozvoje sociálné demokracie v Ru- sku“. Podle ní počátek revoluční organisace ži- dovské učiněn r. 1885 ve Vilně. Z tajného
Polák Berl Moskva Litva Rusko Petrohrad Vilno Sěvernyj Golos
24 title
FEUILLETON.
25 article
V Praze, 30. prosince.
Praha
26 article
6— (Kronika.) Rok za rokem zapadá, jeden druhému tak podoben! Dychtivé vyhlidáme co přináší nový? Co by přinášel! Změť živola jako všecky minulé. Zdání změny, život stejný- Budoucnost zdá se tak nejista, ale v minulosti je vše tak jasno ! Za vámi řada let, rok za rokem. jeden vedle druhého a čím dál do řady, tim nápadnější je zákon: druh druhu podoben jak vejce vejci. Každý měl pravda snahu, nějak se odlišit, chtěl být svůj, ale na konec dopadl přece jak musil, podoben předehůdci. Jsme si všichni tak podobni, tak blízci, ač to nechceme připustit! Chtě, nechtě, podléháme vrchnímu řediteli života společenského, zákonu — napo- dobivosti. Nenapadlo vám ještě, jak jsou si tak po- dobni všichni — vrabci? Nerozeznáš je ! Aleto jen, že nepřihlížíme blíže! Nemůžeme přihlád- nonti. Kdybychom chtěli, hnuli se blíže, pokro- čili, čipera pták uletí. A co je vzdálenější, ci- zejší, na tom těžko rozeznáš, mimo hlavní rysy. Ani vejce vejci není tak podobno, jak příslov pravi. Ale srovnávat a měřit je tak těžko ! Kolik Číňanů, kolik Japonců viděli jste kdy v živo- byti? Všichni byli stejni. Vůbec lidičky cizíeh plemen! Víděli jsme jich tak málo, vždy jen zběžně, někde v davu velkoměsta, snad na vý- stavě, v nějaké panorámě, na nějakém jevišíi. Vždy jedna tvář, jedna podoba! A doma Činan Činnna dobře rozeznává a navzájem si připadají tak nepodobni, jako se považujeme my zdeza tak vzdálené od sebe rodem, povahou, spůsobem i- vola! My, dnešní příslušníci jednoho národa, jednoho města, rozbití na tolik táborů, tolik tříd, tolik vrstev ! Tak se od sebe různíme, tolik se proto — nenávidíme! Jsme si příliš blizci. Mů- žeme se rozeznati. A kdybychom byli vskutku stejni, jeden jako druhý, zdaž bychom se — míle v ali ?
Číňan Japonec Činan Činnn
27 article
Jsme tak citlivi pro své různosti ! Rozezná- váme kruhy a společnosti, vrstvy a generace. rozeznáváme lidi dnešní a včerejší, lidi z let devadesátých, osmdesátých a šedesátých. Dove- deme rozpoznati nejen kroj a stroj v zevnějšk a šalech, ale různosti názorů a způsobů života, považujeme je za tolik důležite A naši polomci? Lidé budoucích století Ohlědnou se a shlodají nás davem bez- výrazných tváří a postav, čím dál měně zře- telných. V prvním století po nás budou ješt uznávat rozdíl věku, z konce li či z počátku. z první či z druhé polovice. Také my jsme tak rozeznávali století předchozí. Ale znenáhla vzdá- lenost doby vykoná svoji optickou povinnost. Jako ve stromořadí zorný úhel se stále zúžuje. leta jako stromy splývají v čáry a barvy. houstnou a zamlžují se. A v řadě století nadejde chvile, kdy vzdělaným polomkům našim dnešn naše tolik zvířená doba připadati bude tak úzkou a prázdnou, jako dnes naší retrospektiv tak prázdnými se jeví některé z těch stoleti, jež od sebe ani nerozeznáváme, některé z věků fara- onských nebo z dob assyrských, tolik pohnutých dějinami, tak rozvlněných povznesy a katastro- fami vzdálených kultur. Tisic let před Kristem Nebo dva? Či snad pět? Nevíme! .. Číslice pouhá
Krist
28 article
Heslo dne praví, že jsme si všichui rovni. Jisto je, jsme si všichni podobni. Staří vykládali, jsme všichni podle obrazu božího stvořeni. Moderní vidí ve všem — hypnotism. Od té chvíle, co jsme otevřeli oči do světa, podléháme svggescím. Vidíme, slyšíme, napodo- bíme, musíme napodobit. Třeba se nám zdálo, že jednáme z vlastního popudu, podléháme jen bezděky nějaké kombinaci vjemů, jejíz prvky už nerozeznáváme. Mladý člověk vstoupil poprvé do nového okoli, ve škole, ve společnosti. Co se s ním děje? Zaražen, neví, jak se chovat, co počít. T - jemný pud jej nutí, aby dělal, co a jak dělaj ostatní. A ještě drubý pud se hlást! Aby ne dělal, co ostatní. Druhý pud je jakés vědom osobitosti, suma starších suggescí, ulehlá v ni- tru z doby, kdy se utvářela osobnost v dřívěj- ším okolí, v dětství doma, v rodině, snad na venkově, kde mladík vyrostl. Rozpaky trvají chvili, jakýsi zápas uvnitr Niterný děj má své zevnější známky. Chlapee se červená, mžourá očima, hrdlo má sevřené údy se mu chvějí, něco jako strach mu pr bihá tělem. Zkušenější říkají: tréma ! Dru horečky. Trapný stav potrval svoji chvili, pak po- mine. Co se přihodilo?
horečka
29 article
Nový člen společnosti přečkal rozpaky vzdal se zápasu, splynul se svým okolím, podrobil se mu. Není už cizím, z domácn začne se »cítit«, přijímá nové zvyky, přijímá způ- sob nového okolí — napodobí je. »Citit se ve společnosti značí, mluvit jak ona mluvi. strojit se jak se ona strojí, myslit, cítit, soudi. žít jak ona žije. Nikdo nepřišel na svět, aby vymyslel pro sebe zvláštní způsoby, u t vo- ři l nový život. Všichni jen napodobíme. Jsou ovšem vzdorovitější letory. U těe trvá postup déle, nepodají se nikdy zcela. Prvotné suggesce, kterým podlehly dříve, jsou příliš silny, zaryly se příliš hluboko, jen stěz ustupují novým. Jsou rozpačití, kteří se nikdy nevpraví v novém okoli a jsou nedbalové, kterým je všude volno. Muž jemného vychování ved si nejapně ve kruhu neolesaných. Snad jej mají i za hlupáka, posmívají se »jelimánkovi«. Ne- umí se vpraviti do vůkolního tonu a ostatní ne- mají poněti, co se v něm déje. A děje se něm něco — hypnotického. Známý experiment ! Uspali mědium. A mě dium bez vlády koná slepě, otrocky rozkazy magnetiséra. Píje vodu a domnívá se, píti víno hryže brambor a věří, že to hruška, jeví pocity provádí nejnemožnější věci, co mu bylo ulo ženo. Všichni máme v sobě schopnost mědia, v- likou nebo větší, konat, věřit, jednat, co a jal mu bylo vnuknuto. Ať slovem, ať přikladem vnuknuto ! Zvýšenou schopnost vnuknutí miá d av
30 article
Je schopen věřit všemu i největšímu nesmyslu, jenž mu byl vnuknut obratným magnetisérem, těžícím z přihodnosti chvíle, řečníkem, vůdcem, napovídačem. Tak se vysvětlují nejpodivnější udá- losti z dějin starých i nových věků. Tu jsme pramene všech podivností starých mylhů a zka- zek, u tajemné moci kouzel a symbolů. Tu je vy- světiení, jak se dostalí staří ke svému zbožňo vání zvířat, koček, býků krokodilů, tak se vy- světluje moc čarodějů, všecky možné i nemožné pověry, horečky idejné, jež zachvacovaly cel doby a věky až po nejnovější podivné zkuše nosti s davovými hesly Dav nezná rozpaků silného jedince vů nové suggeeci. Odevzdává se hravě dojmu a d se jako poslušné médium dovésti hypnotisérem na vrch střechy. Jsme všichní vystaveni hypnose. Vstupuje do nás všemi smysly, podléháme jí ve všech sfěrách života, ve společnosti, v životě veřejném. v literatuře i v umění. Vidíme, slyšíme, čteme. vnímáme, podléháme dojmu a —— napodobíme. Co jiného, než epídemické záchvaty hypnosy jsou ty náhlé přemety vkusu, názoru, zájmu. ty směšnosti a křiklavosti módy, všeliké sny li- terární, hesla umělecká, společenská od jednoho konce světa ke druhému probíhající tělesem davu jako hmotou kovu probíhá tajemné mluno. Zmocňují se na čas myslí, vyvolají zápasya boje, zmatky a převraty a zmizí po čase heze stopy, jako záchvaty hromadné — chřipky?
31 article
Střidáme úkoly Jednou hrajeme úkol činný podruhé trpný. Každý z nás je někdy médiem, jindy magnetisérem. Strhuje souseda, aby napo- dobil, sám nevěda. Magnetisérů mocných, kteří vě- domě podrobují svému chtění žasnoucí dav at slovem ponoukavým, ať výkonem, je pořidku. Z pravidla přenášíme jeden na druhého suggescí hezděčného přikladu, co odjinud jsme přijali. Tak se dílo kultury šine ku předu, z rodičů na děti, z vychovatelů na chovance, od muže k muži od národa k národu, od pokolení do pokolení, od věků do věků Dilo kultury, dílo — imitace! Co by byl myslitel, básník, umělec, vynálezce, konstruktér, co byl by se svou tvůrči myšlenkou a schop- ností, všechen talent a dobrý nápad, kdyby nikoho za sebou nestrhoval? Mrtvý, bezmocný zjev! Teprve napodobivost rodí a umožňuje po- krok. Nestřídáme prostě napodobeniny jako šaty, nepřecházíme bez rozmyslu od jedné ke druhé, od zvyku ke zvyku, od módy k módě! Vždy se odehraje v nitru malý proces. Zastavíme se. uvažujeme, srovnáváme! Ta chvilka rozpaků mezi tvarem napodobeným dosud a druhým. který hodláme přijati budoucně, je důležita chvilka ! Chvile přezpytu — kulturního svědomí Měřime, vyblráme, až se konečně — roz- hodneme. Vybrali jsme, co se nám zdálo —
Dila kultura
32 article
Tak se pokrok odehrává z pravidl a od stupně méně dokonalého k dokonalejšímu. V oboru mravním právě tak jako v oboru — estetickém a praktickém. Přijímáme cizí vášně, choutky, napodobíme cizí vkus, cizí vzplanut citů, rozohňujeme se podle příkladu, který v nás vyvolal dojem. Silní lidé, nadšení, věřlci, odhodlaní, mají neodolatelnou sílu strhovati za sebou množství. Vždveky je tu stará zásoba citů, kořen vědomí, slia, která se v zpír á no- vému popudu. Jen děti a nevědoucí, bez vlast- ního fondu života, přijímají nové popudy bez odporu, odevzdávají se slepě, nevybírají. Tak ve svém celku pud napodobiti jeví se si- lou, jež vede lidstvo směrem za lepším a do- konalejším. Pessimisté to popírají, ale mají pravdu leda chvilkově, v dobách přechodných. Zdá se někdy, jakoby lidstvo ztrácelo rozuma pud napodobivosti zvrhal se po nejhorších ne- smyslech a blázninách. Však to jsou momenly zmatku. Temný pud na chvili se ocll na lichá cestě. Celkem v řadě věků skutečný pokrok za větší dokonalostí je zřejmý. Rok za rokem za- padá do věčnosti, jeden podoben druhému, je- den jako druhý a přece druhý má být — lepí. Proto si přejeme s ťastný nový rok