2
masthead
V Praze, v neděl dně 3l. prosince 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lIst
přodplácí ser
v Prazo v adin inl
nest
n lets
pz droji drenánko
nk atnr kta : . . ..
nni v slani j
ntrrt lia. . ..
s drojí zisllko
kei
ntianr :
6
article
v drobném prodeji
cdpola doie o sobs
vestek s vnskrr
sapotední. : . . . . . : sk
Iuseráty
platí so hotově napře
Předplacení a inksrty pjá dplnl
Tana nacházejí se též re
tiskirna k ezpedico „Nirodnich Liits-
Bukopisy se novraosji.
Nirodnich Liits
7
article
Dnešní číslo pro Prahu je o 32 stranácb.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v úterý dne2
ledna 1906 v obvyklou ho-
dinu polední.
Praha
8
article
Do nového ročníku.
Do nového ročníku.
Rok velikých dějů a převratů, rok zkla
maných a rodících se nových nadějí, rol
zvířený silou práce a úspěchů její, rok uka-
zující důrazně a výmluvně na nové dráhy
vývoje národů, států a lidstva zapadá. Bude
hluboce zapsán v dějinách lidstva a bude
význačným mezníkem v jeho rozvoji. Při
nesl skončení zápasu na dálném Východě
a zpečetil nezdary praporů ruských stejně
Cušimou a Mukdenem, jako smírem ports-
mouthským., Ale vrací veliký slovanský stát
sama sobě. Japonská vítězství stala se skvěo
lými doklady moci a váby ideje národní.
která vedla prapory říše vycházejícího slunce
od úspěchu k úspěchu. Pronikající vzdělání.
zdůrazňující lidu význam samostatnosti a
politiky velikých cílů národních zpevnilo
armádu mikadovu železnou kázní — pře-
kvapuje, že si Rusko po letech tichého zá-
pasu zemstev a ničivého postupu teroristův
vynucuje přechod k novým ústavním řádům?
Mocné síly národa dosud dřímaly a nejlepš
synové národa odsunováni z práce veřejně.
dálný východ
Rusko
tichý zá
9
article
Ústava přinese nejen zlidovění správy šíré
slovanské říši, ale svým kulturním posláním
rozžehne nad ní i silné vědomí národní
probudí k úkolům, od nichž Rusko dosu
odvracováno.
A zatím co na Východě krvavál tragédie
stává se počátkem nového života a nového
seskupení sil, činí myšlenka národní obrov-
ské kroky na západu Evropyi v energické
republice severoamerické. Spojením Německa
v jednu říši národní iden v něm nedo
hrála svoji roli, jak sněli ti, kdož spásu
lidstva hledají v příští nového sociálního
státu. Úspěchy německých zbraní, zdarem
obchodu a průmyslu, velikolepým rozmachem
mezinárodního významu Německa dostalose
sebevědomí národa nové síly, nové opory.
Rusko
západ
Německo
Evropyi
10
article
Nikdy v dějinách nebyla myšlenka národní
v Německu tak silna, jako nyní, kdy říše
chystá se k novému velkolepému zbrojen
na moři, kdy rovná cesty svému vývozu do
celého světa, kdy zatlačuje železářský prů-
mysl Anglie a kdy stává se věřitelem cizíeh
států. Jeho mocenská politika má ale své
vážné poslání sociální, protože ji jde o zpev-
nění všech tříd národa, o uspokojení všech
jeho vrstev a o mobilisaci všech sil pro
slávu a moc nové říše. Volební zápas, ve
který vstupuje Anglie novým rokem, platí
otázce, mů-li novou celní politikou býti slito
imperium britské v těsnější spjetí a necht
zápas dopadne jakkoli, myšlenka světové
misse anglické vyjde z něho posílena. Indie
zajištěna Mukdenem, Afrika slita novou ze-
leznou drahou, slovo Anglie platí více než
dříve na dalném Východu: v tomto ovzduší
nutně sílí vědomí národa, který zří, jak Spo-
jené státy, druhý dobyvatel racy anglosnské.
jdou po stejných cestách. Slova Carnegiova,
že přijde doba, kdy nad oběma státy za-
vlaje prapor vědomí jednosti racy, nejsou
dnes již pouhým snem. K jakým to obrov-
ským úkolům povolána ještě myšlenka ná-
rodní, myšlenka vytyčující práci a snahám.
jazyku a cílům národa veliké kulturní, poli-
tické, hospodářské a sociální poslání.
Německo
Anglie
Indie
Mukden
Afrika
11
article
Velikým naučením sily národní my-
šlénky a zlidověním vedení sta-
tů vyznívá končící rok. V cizině i u nás.
Když Prahou šly mohutné zástupy před sta-
rou radnici pražskou, národní prapory vlály
jim nad hlavami svorně s rudými prapory
sociálního pokroku. Ve veliké chvíli dějinné
celý český národ stojí v popředí zápasu o
svobodu a rovnoprávnost národní v tomt
státu. Tak již dány poměry této říše,ž
boj o svobodu jest zároven bojem o rovno-
právnost národů slovanskýeh. Myšlénka po-
kroku a svobody vznítila nadsením české
lidi, bylo by nesprávno ve chvíli tak radost-
nou nedodati, že tím zarazuje se národ náš
zároveň ke konání nových úkolů, ktere
mu vzcházejí. Nadchnouti se ideou nestačí
manifestací dobyto není její provedení a k do-
bytí svobody a plné rovnoprávnosti národní
bude u nás třeba ještě hojně tuhéa
těžké práce.
Praha
12
article
Od dob našeho probuzení zmohutněl
jsme v nejednom směru. Vybudovali jsme
si školství, které jest čestným dokladem naš
potence kulturní, byť nezdařilo se nám do-
síci ještě všeho, byť speciálně naše vysoké
školství postrádalo upiversity moravské a
byť řada odborných škol nám scházela, za-
tím co potřeby národa vyžadují nutně re-
formy středního školství všech kategorií; naše
zemědělství sesílilo, náš obchod a průmysl
nalézá se na postupu. Nutno býti spravedli
vým samu k sobě: naše nezdary politické
které často trpce dolébají, jsou konec konců
přece jen důsledkem toho, že nejsme ještě
tak silni, jak nutno si přáti. Nezocelili jsme
se ještě v národ samostatných, smělých
mužů, v naší povaze neuplatnil se ještě onen
rys výbojnosti a síly, který charakterisuje
velké národy západu a německou říši v řadé
prvé. Ale i tak nabyli jsme dosti váhy.
S rostoucím významem však úkoly se šiří
K potřebě posílení národního postavení druží
se veliké otazky kulturní, pojíce otázky po-
vznesení hospodářského a sociálního, přiěle-
ňuje se veliký problém mobilisace
všech sil k zápasu a práci o po-
krok národa ve všech směrech.
13
article
Dokazuje nám rozmach myšlénky ná-
rodní a pokračující demokratisace veřejných
zřizení, napomíná rok končíci k úsilnéa
úmorné práci. Sami v sobě mu síme
byti především silnými, abychom
mohli připínati úspěchy k svému bojí v této
říši. »Čím více roste moboucnost Německa
a jeho kapitálová i politická váha u nás,
tím více musíme napnouti své síly my. Ve-
liké pozadí Německa dodává našim národ-
ním odpůrcům váhy a proti potenci musíme
postaviti svoji mohoucnost. Jen tehdy bude
plně a cele zajištěno naše budoucno, dove-
deme-li na všech polích rozvinouti úspěšnou
a účelnou práci.
Úkoly národa se šíří a tomuto momentu
nutně musí se přizpůsobovati i jeho tisk.
Jeho činnost stává se všestrannější, jeho
práce zodpovědnější. Uvědomujíce si fak
postupující demokratisace a plynoucí z něho
povinnosti úsilné práce ve všech směrech,
protože jen tak vyplyne požehnání z nových
směrů a zápasů, rozšiřujeme pod-
statně obsah svého listu. Věrni
poslání, které vytkl nám náš zakladatel dr
Julius Grégr, abychom sloužili národ
všemi silami svými, nelekáme se ná-
kladů a obětí na zdokonalení listu u vědomí
velkého výchovného poslání novin v našem
lidu.
Julius Grégr
Německo
14
article
Váha, s jakou otázky hospodářské
se hlásí, význam jich v soudobém vývoji ná-
rodů a států a potřeha zpevnění hospodář
ských základů našeho národa vede nás
k tomu, že budeme nadále při z dokona-
lení a rozšíření ostatních od-
dílů svého listu, věnovati národo-
hospodářské části denně zvlášt-
ní samostatnou přílohu. Boplněna
a rozšířena po stránde informační bude usi-
lovati o to, aby se stala věrným tlumoční-
kem a rádcem v nř šem rozvoji hospodář-
ském. Značně náklady kroku tohoto budou
nám stonásobně nabrazeny, zdaří-li se nám
výsledně součiniti na díle hospodářského roz-
machu národa.
15
title
Politické zprávy domáci.
16
article
V Praze, 30. prosince. (Nový z á k on.
V Praze, 30. prosince. (Nový z á k on.
Dne 24. t. m. obdržel na základě usnesení obou
sněmoven říšské rady sankci zákon, jimž s
prodlužuje platnost zákona z roku 18940 o míst-
ních drahách, a sice až do vydání nového zá-
kona, na všechen způsoh však nejdéle do 30
prosince 1908.
v Praze, 30. prosince. (MIsto před
seda Kaiser o situaci.) Ve schůzi slez-
ského hospodářského spolku mluvil místopřed-
seda poslanecké sněmovny Kaiser o dvou
hlavních otázkách, jímiž se nyní zabývá veřej-
nost rakouská, totiž o volební opravě
u herské krisi. Řečník prohlásil se sic
pro všeobecné, přímé n tajné volební právo, n
koli však pro rovné, žádaje, aby př
dělení volebních okresů a stanovení počtu man
dátů přihlíželo se netoliko na počet obyvatel-
stva, nýbrž i na poměry kulturní a poplatnost.
Posl. Kaiser přeje si mimo to, aby se okresy
městské odloučily od venkovských, poněvadž
by rolnietvo nedosáhlo jinak přiměřeného své-
mu významu zastoupení. Za to jest proti po-
měrné i plurální volební soustavě a také z-
kládání volebního kniastru dle národností zda
se mu povážlivým. Sluvě o uherské krisi
řečník projevil mínění, že Rakousko si musí
pro příště zabezpečiti výbodnější postavení jed-
nak spravedlivějším rozdělením kvoty, jednak
samostatnějším poměrem k Uhrám, čehož do-
sáhne celní rozlukou. Blaho Rakouska
má se pak dle přání Kaisrova dovršiti u zná-
ním němčiny za jazyk státní. Slezšti
posluchači přijalisývody Kaisrovy ovšem s po-
ehvalou a svému poslanci vyslovili plnou dů-
věru.
Kaiser
Posl
Blaha
Kaisrův
Praha
Rakousko
Uhry
17
article
V Praze, 30. pros. (Uherská krise.
Rok 1905 končí v Uhrách v úplném chiaosu
Sněmovně, vyšlé z nových lednových voleb, ne-
poskytnuta vládou, nemající ve sněmovně vd-
bec nijaké opory, ani možnost, stanoviti roz-
počot a povolití státu brance, tak že země se
nachází ve stavu ex-lex a na místě novobranců
nutno bylo povolati do zbraně náhradné zá-
ložníky, kteří budou ponecháni ve službě tak
dlouho, dokud nebude možno provésti nový.
pravidelný odvod. Proti vládě bar. Fejérvára
stojí netoliko celý parlament, nýbrž i veliká
většina samosprávných stolic uherských, kter
neuznávají vládu za ústavnou a proto jejích
rozkazů neprovádějí, začež vláda se mstí per-
sekucí stoličních úřadníků. Ze 63 komitátů
uherských 38 provádí úplnou, 5 částečnou resi-
stenci; ze zbývajících 20 stolic jedenáct se do-
sud určitě nevyslovilo a pouze 9 stolic připo-
jilo se k nynější vládě. Může-li ještě něco sní
žiti vážnost nynější vlády v očích obyvatelstva.
jsou to installace nově jmenovaných vrchníeh
županů, jež jsou holovým paskvilem úřadníeh
aktů.
Praha
Uhry
18
article
Nedivíme se, že baron Fejérváry za tako
vých poměrů z opatrnosti se rozstonal, tak že
mu nebude možno o Novém roce přijímati
„blahopřání a mluviti obvyklou novoroční řeč.
Ano „Pesti Hirlap“ ohlašuje dokonce, že se
baron Fejerváry už definitivně nabažil
vlády, že brzy po Nověm roce odstoupí spolu
s ministrem honvédů Biharem a ministrem
osvěty Lukae sem a že předsedou nového
„zatímného“ kabínetu stane se pynější ministn
obchodu Vöröš. Pochybujeme však, že
zprávě „Pesti Hirlapu“ někdo uvěří.
Turčinnsky Sv. Martin, 28. prosince.
(Persekuce Rumunů.) Snemový vyslanee
Aurel Vlád chcel skladať 24. decem. účty pred
svojimi voličmi v Rapolte. Vzdor tomu, že
vyslanec ma ústavné právo hoci kedy shro-
maždiť svojich voličov, aby bol s nimi v my-
šlienkovom styku, vzdor tomu, že ako snemový
vyslanec je immůnny — slůžny žandarmami
pristavil pred obcou Rapoltom vyslancov roz.
nepustil ho k voličom, zakázal. schódzku, P'udi
bajonettami rozohna! .. . Pravda, Vlád je Ru-
mun a muž národný ... Kto sa bude ešte
oduševňovať za ústavu, za svobodu a snem
U nás panuje prostá, surová tyrannis, otroctvo.
policajná l'ubovóla, keď ide o národy. Práve
majů len interessovaní žráci T'udu a krajiny
J. P.
Fejérvára
Hirlap
Vöröš
Pest Hirlap
Rumun
Bihar
P ' udi
Turčinnsky svazek . Martin
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
V Praze, 30. prosince.
Praha
21
article
Meklenburk-Zvěřín ústavním státem.
Vládí listy ohlašují brzké zavedení ústavy
pro meklenbursko-zvěřinský stát. Velkovévodstv
toto jest jediným spolkovým státem Německa
a také v Evropě již jen vedle Turecka jediným
státem, jenž važ dosud postrádal rádné ústavy,
neboť dosavadní oba sněmy, rytířstva a zástup-
cův měst nebylo lze zastoupením lidu nazvati,
zvláště když velkovévoda nebyl ani v zá-
konodárství a v berních, kromě privilejí stavov-
ských nijak skorem obmezován. Na tyto po-
měry veden byl v Německu neustále stesk. Nyní
tedy pospíchá německý stát tento, aby v ústav-
nosti dohonil i slovanskou Černou Horu a aby
nebyl v ústavních řádech na konec snad před-
honěn Tureckem.
Hnuti proti Angličanům v Egyptě.
V Egyplě vzmáhá se stále ostřeji hnut
proti anglické okupaci. Udály se i nepokoje
v Kahýře samé i v Alexandrii, jež listy angli-
cké, plnící sloupce své nepokoji ruskými, témě
úplně zamičely, ale jež musily býti zřejmě
rozměrů velmi velikých, soudě podle
velikého počtu osob, pro ně odsouzených.
A věru při odsuzování tom neosvědčují Britové
níjak shovívavost, kterouž sami napořád káži
oproti revolucionářům v státech jiných. V Alex-
andrii bylo před několika dny na 97 osob pro
nepokoje ony zatčených, 41 sice osvobozeno,
ale 25 odsouzeno k žaláři 12 at
18měsíčnímu, 24 k žaláři 6mě slč-
nímu a 7 k žaláři lměsíčnímu, zo-
střenému nucenou prací. Nyní má
býti souzeno ještě 105 osob, zú-
častnivších se kahýrského vzbou-
Modus vivendi mezi Vatikánem a Franoií.
V informovaných kruzích vatikánských uji-
šťuje se dle pařížské »Patrie«, že díky prostřed-
nictví kardinála Mathieua pokračuje se ve vy-
jednávání mezi vládou francouzskou a stolie
papežskou v příčině jmenování nových biskupo
Angličan
Brito
Mathieu
Meklenburk
Německo
Evropa
Turecko
Egypt
Alexandrie
Alex
Vatikán
Patria
22
article
li v přičině jiných důležitých otázek. Podle nš
meckého dopisovatele » Morning Postu« usilují
skutečně Francie i Pius X. o zjednání modu
vivendi a nynější vláda francouzská prohlá-
sila prý již, že při provádění odluky církve od
státu bude loválně postupovati. Papež prohlási
prý na to, že neschvaluje bojovné výpady ně-
kterých biskupů francouzských.
Vatikán a Němci.
Římský dopisovatel »Berl. Tagblattu« s
dovída: Se strany zasvěcené zvěděl jsem, že
papežův list ku Polákům učinil v Berlině vý-
borný dojem. I zde vidl v něm důkaz, že Pius
X. vyhověl hnězdenské řeči Viléma II. a že po-
rozuměl jeho narážkám na polskou politiku
Lva XIII. Na druhé straně jsou i ve Vatikáné
s církevními poměry v Německu, zvláště u po-
rovnání s Francií, úplně spokojeni. Hlavní zá-
sluha náleží kardinálu Koppovi, jenž dovedl
všechny otázky taktně rozřešiti. Uznání své Na-
mecku projeví Vatikán budoucně i tím, že pro-
paganda fidei bude německé missie horlivějí než
dosud a třeba na úkor francouzských podporo-
vali.« — Nepřekvapí zajisté, že Pius X., jenž
děkuje tiaru svou pletkám německým a vlivu
kardinála Koppa, podniká vše, aby se zavděčil
Borlinu třeba í na úkor katolických
Polákův a i církevních — o národních ani ne-
mluvě — práv jejich. Jest otázkou ovšem zvo-
lil-li Combes — se stanoviska politi ky
mezinárodní — dobu nejvhodnější, když
poskytl protikandidátu Rampollově i záminky
účinné, aby tento převedl celý téměř Vatikán do
tábora němieckého.
Pius
Němec
Berl
Polák
Vilém
Lev
Kopp
Borlin
Polákův
Vatikán
Berlín
Německo
Francie
23
article
Perseknce až do nepříčetnosti.
Porýnský list pruský, jenž znám je styky
svými oficiosními, navrhuje zcela vážně,
aby proti polské půdě ve východních zemích
pruských užito bylo vyvlastňo v a c í ho
práva státního, aby zjednán byl především kol
měst a větších mist vůbec silný pás německé
půdy. Dnes úkol ten stěžován jest prý osadní
komisi pruské vysokými cenami, za pozemky
žádanými aneb i přimým odporem Poláků, půdu
prodati. List soudí, že by se vyvlastnění pro-
vésti dalo bez výminečného zákona, na základě
zákonů nynějších. Jsme zvědavi, jak se sociali-
stický a liberální tisk německý postaví k této
eromwellovské brutálnosti, blizké věru již natio-
nálnímu třeštění: Dnes ašpoň »Berl. Tagblatte
odmítá tento oficiosní výpotek junkerského slavo-
i stihomamu.
židé se hlási k revoluci.
V jednom z telegramů dnes došlých s
pravi, že mezi revolucionáři v Moskvě zatče-
nými je mnoho cizinců, rusky neumějících.
Bude zajímavo zvěděti bližší zprávy o těchto
cizincích, jaké jsou národnosti, víry a povolání.
Jinak se k revoluci ruské otevřeně přihlásili
Židé ím, že podepsali revoluční manifest ze dne
21. t. m., jejž uveřejnily pouze dva revoluční
listy petrohradské: „Sěvernyj Golos““ a „Naši
Dni“. Manifest, jenž nařizuje „velikou vše-
ruskou revoluci“, je podepsán: „Všeobecný ži-
dovský dělnický svaz v Litvě, Polsku a Rusku
(Bund)“. Tento židovský svaz jest už dobře
znám jako pořadatel nescetných revolučních
výbuchů a vzpour zejmena těch, kterými Židov-
stva odpovědělo na carský manifest o konstituci;
ale zjevně, s odhalenou tváří vystoupil teprve
revolučním manifestem ze dne 21. prosince.
V Petrohradě právě vyšla brožurka V. Aki-
mova „Nárys rozvoje sociálné demokracie v Ru-
sku“. Podle ní počátek revoluční organisace ži-
dovské učiněn r. 1885 ve Vilně. Z tajného
Polák
Berl
Moskva
Litva
Rusko
Petrohrad
Vilno
Sěvernyj Golos
25
article
V Praze, 30. prosince.
Praha
26
article
6— (Kronika.) Rok za rokem zapadá,
jeden druhému tak podoben! Dychtivé vyhlidáme
co přináší nový? Co by přinášel! Změť živola
jako všecky minulé. Zdání změny, život stejný-
Budoucnost zdá se tak nejista, ale v minulosti je
vše tak jasno ! Za vámi řada let, rok za rokem.
jeden vedle druhého a čím dál do řady, tim
nápadnější je zákon: druh druhu podoben jak
vejce vejci. Každý měl pravda snahu, nějak se
odlišit, chtěl být svůj, ale na konec dopadl
přece jak musil, podoben předehůdci. Jsme si
všichni tak podobni, tak blízci, ač to nechceme
připustit! Chtě, nechtě, podléháme vrchnímu
řediteli života společenského, zákonu — napo-
dobivosti.
Nenapadlo vám ještě, jak jsou si tak po-
dobni všichni — vrabci? Nerozeznáš je ! Aleto
jen, že nepřihlížíme blíže! Nemůžeme přihlád-
nonti. Kdybychom chtěli, hnuli se blíže, pokro-
čili, čipera pták uletí. A co je vzdálenější, ci-
zejší, na tom těžko rozeznáš, mimo hlavní rysy.
Ani vejce vejci není tak podobno, jak příslov
pravi. Ale srovnávat a měřit je tak těžko ! Kolik
Číňanů, kolik Japonců viděli jste kdy v živo-
byti? Všichni byli stejni. Vůbec lidičky cizíeh
plemen! Víděli jsme jich tak málo, vždy jen
zběžně, někde v davu velkoměsta, snad na vý-
stavě, v nějaké panorámě, na nějakém jevišíi.
Vždy jedna tvář, jedna podoba! A doma Činan
Činnna dobře rozeznává a navzájem si připadají
tak nepodobni, jako se považujeme my zdeza
tak vzdálené od sebe rodem, povahou, spůsobem i-
vola! My, dnešní příslušníci jednoho národa,
jednoho města, rozbití na tolik táborů, tolik tříd,
tolik vrstev ! Tak se od sebe různíme, tolik se
proto — nenávidíme! Jsme si příliš blizci. Mů-
žeme se rozeznati. A kdybychom byli vskutku
stejni, jeden jako druhý, zdaž bychom se —
míle v ali ?
Číňan
Japonec
Činan Činnn
27
article
Jsme tak citlivi pro své různosti ! Rozezná-
váme kruhy a společnosti, vrstvy a generace.
rozeznáváme lidi dnešní a včerejší, lidi z let
devadesátých, osmdesátých a šedesátých. Dove-
deme rozpoznati nejen kroj a stroj v zevnějšk
a šalech, ale různosti názorů a způsobů života,
považujeme je za tolik důležite
A naši polomci? Lidé budoucích století
Ohlědnou se a shlodají nás davem bez-
výrazných tváří a postav, čím dál měně zře-
telných. V prvním století po nás budou ješt
uznávat rozdíl věku, z konce li či z počátku.
z první či z druhé polovice. Také my jsme tak
rozeznávali století předchozí. Ale znenáhla vzdá-
lenost doby vykoná svoji optickou povinnost.
Jako ve stromořadí zorný úhel se stále zúžuje.
leta jako stromy splývají v čáry a barvy.
houstnou a zamlžují se. A v řadě století nadejde
chvile, kdy vzdělaným polomkům našim dnešn
naše tolik zvířená doba připadati bude tak
úzkou a prázdnou, jako dnes naší retrospektiv
tak prázdnými se jeví některé z těch stoleti, jež
od sebe ani nerozeznáváme, některé z věků fara-
onských nebo z dob assyrských, tolik pohnutých
dějinami, tak rozvlněných povznesy a katastro-
fami vzdálených kultur. Tisic let před Kristem
Nebo dva? Či snad pět? Nevíme! ..
Číslice pouhá
Krist
28
article
Heslo dne praví, že jsme si všichui rovni.
Jisto je, jsme si všichni podobni. Staří
vykládali, jsme všichni podle obrazu božího
stvořeni. Moderní vidí ve všem — hypnotism.
Od té chvíle, co jsme otevřeli oči do světa,
podléháme svggescím. Vidíme, slyšíme, napodo-
bíme, musíme napodobit. Třeba se nám zdálo,
že jednáme z vlastního popudu, podléháme jen
bezděky nějaké kombinaci vjemů, jejíz
prvky už nerozeznáváme.
Mladý člověk vstoupil poprvé do nového
okoli, ve škole, ve společnosti.
Co se s ním děje?
Zaražen, neví, jak se chovat, co počít. T -
jemný pud jej nutí, aby dělal, co a jak dělaj
ostatní. A ještě drubý pud se hlást! Aby ne
dělal, co ostatní. Druhý pud je jakés vědom
osobitosti, suma starších suggescí, ulehlá v ni-
tru z doby, kdy se utvářela osobnost v dřívěj-
ším okolí, v dětství doma, v rodině, snad na
venkově, kde mladík vyrostl.
Rozpaky trvají chvili, jakýsi zápas uvnitr
Niterný děj má své zevnější známky. Chlapee
se červená, mžourá očima, hrdlo má sevřené
údy se mu chvějí, něco jako strach mu pr
bihá tělem. Zkušenější říkají: tréma ! Dru
horečky.
Trapný stav potrval svoji chvili, pak po-
mine.
Co se přihodilo?
horečka
29
article
Nový člen společnosti přečkal rozpaky
vzdal se zápasu, splynul se svým okolím,
podrobil se mu. Není už cizím, z domácn
začne se »cítit«, přijímá nové zvyky, přijímá způ-
sob nového okolí — napodobí je. »Citit se
ve společnosti značí, mluvit jak ona mluvi.
strojit se jak se ona strojí, myslit, cítit, soudi.
žít jak ona žije. Nikdo nepřišel na svět, aby
vymyslel pro sebe zvláštní způsoby, u t vo-
ři l nový život. Všichni jen napodobíme.
Jsou ovšem vzdorovitější letory. U těe
trvá postup déle, nepodají se nikdy zcela.
Prvotné suggesce, kterým podlehly dříve, jsou
příliš silny, zaryly se příliš hluboko, jen stěz
ustupují novým. Jsou rozpačití, kteří se nikdy
nevpraví v novém okoli a jsou nedbalové, kterým
je všude volno. Muž jemného vychování ved
si nejapně ve kruhu neolesaných. Snad jej mají
i za hlupáka, posmívají se »jelimánkovi«. Ne-
umí se vpraviti do vůkolního tonu a ostatní ne-
mají poněti, co se v něm déje. A děje se
něm něco — hypnotického.
Známý experiment ! Uspali mědium. A mě
dium bez vlády koná slepě, otrocky rozkazy
magnetiséra. Píje vodu a domnívá se, píti víno
hryže brambor a věří, že to hruška, jeví pocity
provádí nejnemožnější věci, co mu bylo ulo
ženo. Všichni máme v sobě schopnost mědia, v-
likou nebo větší, konat, věřit, jednat, co a jal
mu bylo vnuknuto. Ať slovem, ať přikladem
vnuknuto ! Zvýšenou schopnost vnuknutí miá d av
30
article
Je schopen věřit všemu i největšímu nesmyslu,
jenž mu byl vnuknut obratným magnetisérem,
těžícím z přihodnosti chvíle, řečníkem, vůdcem,
napovídačem. Tak se vysvětlují nejpodivnější udá-
losti z dějin starých i nových věků. Tu jsme
pramene všech podivností starých mylhů a zka-
zek, u tajemné moci kouzel a symbolů. Tu je vy-
světiení, jak se dostalí staří ke svému zbožňo
vání zvířat, koček, býků krokodilů, tak se vy-
světluje moc čarodějů, všecky možné i nemožné
pověry, horečky idejné, jež zachvacovaly cel
doby a věky až po nejnovější podivné zkuše
nosti s davovými hesly
Dav nezná rozpaků silného jedince vů
nové suggeeci. Odevzdává se hravě dojmu a d
se jako poslušné médium dovésti hypnotisérem
na vrch střechy.
Jsme všichní vystaveni hypnose. Vstupuje
do nás všemi smysly, podléháme jí ve všech
sfěrách života, ve společnosti, v životě veřejném.
v literatuře i v umění. Vidíme, slyšíme, čteme.
vnímáme, podléháme dojmu a —— napodobíme.
Co jiného, než epídemické záchvaty hypnosy
jsou ty náhlé přemety vkusu, názoru, zájmu.
ty směšnosti a křiklavosti módy, všeliké sny li-
terární, hesla umělecká, společenská od jednoho
konce světa ke druhému probíhající tělesem davu
jako hmotou kovu probíhá tajemné mluno.
Zmocňují se na čas myslí, vyvolají zápasya
boje, zmatky a převraty a zmizí po čase heze
stopy, jako záchvaty hromadné — chřipky?
31
article
Střidáme úkoly Jednou hrajeme úkol činný
podruhé trpný. Každý z nás je někdy médiem,
jindy magnetisérem. Strhuje souseda, aby napo-
dobil, sám nevěda. Magnetisérů mocných, kteří vě-
domě podrobují svému chtění žasnoucí dav at
slovem ponoukavým, ať výkonem, je pořidku.
Z pravidla přenášíme jeden na druhého suggescí
hezděčného přikladu, co odjinud jsme přijali. Tak
se dílo kultury šine ku předu, z rodičů na děti,
z vychovatelů na chovance, od muže k muži
od národa k národu, od pokolení do pokolení,
od věků do věků
Dilo kultury, dílo — imitace! Co by byl
myslitel, básník, umělec, vynálezce, konstruktér,
co byl by se svou tvůrči myšlenkou a schop-
ností, všechen talent a dobrý nápad, kdyby
nikoho za sebou nestrhoval? Mrtvý, bezmocný
zjev! Teprve napodobivost rodí a umožňuje po-
krok. Nestřídáme prostě napodobeniny jako šaty,
nepřecházíme bez rozmyslu od jedné ke druhé,
od zvyku ke zvyku, od módy k módě! Vždy
se odehraje v nitru malý proces. Zastavíme se.
uvažujeme, srovnáváme! Ta chvilka rozpaků
mezi tvarem napodobeným dosud a druhým.
který hodláme přijati budoucně, je důležita
chvilka ! Chvile přezpytu — kulturního svědomí
Měřime, vyblráme, až se konečně — roz-
hodneme. Vybrali jsme, co se nám zdálo —
Dila kultura
32
article
Tak se pokrok odehrává z pravidl a od
stupně méně dokonalého k dokonalejšímu.
V oboru mravním právě tak jako v oboru —
estetickém a praktickém. Přijímáme cizí vášně,
choutky, napodobíme cizí vkus, cizí vzplanut
citů, rozohňujeme se podle příkladu, který
v nás vyvolal dojem. Silní lidé, nadšení, věřlci,
odhodlaní, mají neodolatelnou sílu strhovati za
sebou množství. Vždveky je tu stará zásoba
citů, kořen vědomí, slia, která se v zpír á no-
vému popudu. Jen děti a nevědoucí, bez vlast-
ního fondu života, přijímají nové popudy bez
odporu, odevzdávají se slepě, nevybírají.
Tak ve svém celku pud napodobiti jeví se si-
lou, jež vede lidstvo směrem za lepším a do-
konalejším. Pessimisté to popírají, ale mají
pravdu leda chvilkově, v dobách přechodných.
Zdá se někdy, jakoby lidstvo ztrácelo rozuma
pud napodobivosti zvrhal se po nejhorších ne-
smyslech a blázninách. Však to jsou momenly
zmatku. Temný pud na chvili se ocll na lichá
cestě. Celkem v řadě věků skutečný pokrok za
větší dokonalostí je zřejmý. Rok za rokem za-
padá do věčnosti, jeden podoben druhému, je-
den jako druhý a přece druhý má být — lepí.
Proto si přejeme s ťastný nový rok