1
masthead
31. prosince 1905.
2
masthead
I. Přiloha „Národních Listů“ k číslu 359.
Přiloha
4
title
Vniterní polltika v r. 1905.
5
article
Ve Vídni, koncem prosince.
Vídeň
6
article
Rok nevšední, zajímavý, důležitý, histori
Rok nikoli hotových, ještě méně pak veli-
kých skutků neb epochálních událostí sic, ale
rok průprav a rozmachu, rok vznětů, rok pře-
rodu a přechodu.
Rok nikoli žně a sklizně, nýbrž tep.ve rok
osevu a klíčení.
Rok zatímnosti: poloparlamentního sy-
stému, zalímní vlády se čtyřmi poloministrya
sněmovny lidové dvojnásob na vymření Na vy
mření svým složením, na vymření svojí exi-
stencl.
Rok ohromného, nebývalého, hlubokéhoa
širckého, vítězného rozruchu velikých massa
stupňovaného úsilí po rovnosti volební.
Rok rozsáhlých akcí celých tříd zaměst-
nanců státních a soukromých pro zlepšení hmot-
ných a služebních poměrů: privátních úřadníků,
železničních zaměstnanců, kněží, všech lidí ve
službách zeměpanských.
Rok počátku postátnění tří velikých že-
leznie.
Rok nepokoje a kvasu, ze kterých rodí se
pokrok, reformy, nové útvary, lepší budoucnost.
Rok po každé stránce pozoruhodný.
cký.
7
article
Ministerstvo Gautschovo je novoroční.
1. ledna bylo vyhlášeno. Ustavilo se rychlea
jednoduše. Všichni členové kabinetu Körbrova
zůstali. Dostali nového chefa, jenž nepřevzal
žádného portefeuillu po předchůdci svém, nýbrž
spokojil se roli prvního rádce koruny, a dva nové
kollegy, kteří se rozdělili o ressorty, drem. Kör-
brem spravované: místodržitel hornorakouský a
bývalý ministr orby a vyučování hr. Artur By-
landt-Rheidt dostal vnítro, dr. František Klein
justici. Tomuto civilistovi nabízen byl tentýž
portefeuille již dřív, ale vždy jej odmítl, boje
se, že ho nebude míti dlouho. Také tentokráte
převzal jej toliko provisorně.
Jinak zůstala vláda Körbrova nezměněna
v úřadě. Ani jediný ministr neprohlásil se soli-
dárním s odstupujícím chefem. Ba jeho spolu-
pracovníci nepodali demisse ani formálně. Dr.
Körber byl ve svém ministerstvě všechno sám
a nemohl býti tedy překvapen, že musil odejíti
sám. Ani dr. Kosel, jejž povolal 26. října m.r.
z poštovní spořitelny do ministeria financí, ho
nenásledoval.
O příčinách pádu dra. Körbra nechci se
tady rozepisovati dnes. Ale říci mohu: byly
četné. Netoliko parlamentní, netoliko politické.
A dodati mohu: dr. Körber ani netušil, jak pode-
rvána je posice jeho nahoře, ani nenadál se, že
bude propuštěn hned a tak neslavně. Podle
pravdy buď praveno: padl hluboko. Tuze hlu-
boko, než aby se dostal zase nahoru. Měl své
viny, své nedostatky, své chyby, své vady, své
hříchy. Smrtelným se mu stal jeho strach:
strach před Němci, strach před vlastní vůlí, od-
hodlanou pevností, rozhodným činem. Jeho
„vášně prostá setrvačnost“ byla mu naposled
osudnou. Dr. Körber nepostihl, že nic nezabii
tak náhle a tak jistě jako tato.
Gautschův
Artur
doktor
Klein
Körber
Kosel
Němec
Tuz
8
article
Proto přece však káže historická spravedl-
nost říci, že nezachovali se, jak zachovati se
měli, kdož byli jeho lidmi a kdož nehnuli se,
jakoby se nebylo nic přihodilo, když upadl v
nemilost.
Tři změny staly se v kabinetě, jak jej bar.
Gautsch přovzal. Týkají se čtyř ressortů.
Dne 9. února učinil poslanec Skéne od-
halení svoje o výdajích na dráhy turské. Bylo
to v první den rozpravy o rozpočtu na r. 1905.
Je dnes ještě záhadou, zdali o své újmě či na
něčí popud a na čí. Byla to krvavá žaloba, kte-
rou ministr železniční, jenž hned ujal se slova,
ničím nevyvrátil. Rána, moravským velkostat-
kářem naň namířená, byla vražednou. Zasáhla
ho do srdce. Seděl v pěti ministerstvech. Po-
kládán byl nezmarem. A tu hle! najednou byl
odstřelen. Jeho smrtí vykoupen byl souhlas par-
lamentu pro dodatečné úvěry na jmenované
dráhy. Povoleny bar. Gautschovi, nikoli novému
správci ministeria železničního, dru. Wrbovi.
Také hr. Zeno Welsersheimb, tento vy-
slanec vojenské správy ve všech kabinetechod
oučt
Gautsch
Skéne
Rán
Welsersheimb
9
article
r. 1880, musil se rozloučiti se svým křeslem
navždy. Před samým jubilcem 25letého pobytu
na něm. Šel roztrpčen a rozhorlen. Polní zbroj
mistr v Josefově, Fr. Schönaích stal se jeho ná-
stupcem.
Dne 12. záři opustili kabinet ministr ob-
chodu baron Call a ministr vyučování dr. Har-
tel. Místa, po nich uprázdněná, nozadal baron
Gautsch definitivně. Ono svěřil odbornému
chefu ministeria vnitra hr. Leopoldu Auersper-
govi, toto místopředsedovi dolnorakouské zem-
ské školní rady bar. Richardu Bienerthovi.
Místodržitele dalmatského, bar. Handla.
který stal se nemožným v Zadru, dali do Lince.
bar. Heina z Lublaně povolali do ministeria
vnitra, kde jej postavili v čelo zdravotnické
sekce, hr. Thuna, zemského presidenta slez-
ského, uklidili a dosadili za něj bar. Heinolda.
radu správního soudu.
Takové byly změny osobní v prošlém roce
Byly všechny diktovány snahou premierovou.
zastavit obstrukci a neprejudikovati formace
ustálené.
Schönae
doktor
Haro
Gautsch
Auersper
Bienerth
Handl
Thun
Josefov
Francie
Lublaň
10
article
Po stránce věcné bylo přední starostí bar.
Gautsche vyříditi napřed věci nedodělané a za-
jistiti sobě jakési respirium. Druhou ukázati, že
nová vláda je lepší staré, alespoň potud, že
chce pracovati jen s parlamentem. V záležito-
stech nejpalčivějších, v národně-politických, po-
čínal si baron Gautsch ostražitě. Nesliboval nic,
ale nenarážel a také neurážel. On, o kterém
tvrdilo se, že je původcem slov o „zářivé kul-
tuře německé“ v prvním osvědčení hr. Badena
před forem vídeňského parlamentu, vstupuje po-
prvé sám jako ministerský předseda před sně-
movnu poslaneckou, prohlásil: „Vláda, která je
ministerstvem úřadnickým, nalézá se vůči Něm-
cům i Čechům i vůči všem národům naší vlasti
na stanovisku naprosté nestrannosti, uznávajíe
úplně jejich individualitu a jejich oprávněné
interessy nacionální. Jsouc si vědoma velikou
zodpovědností svojí, vyhražuje si vláda, samo-
statně rozhodovat.
Tak mluvil baron Gautsch 24. ledna, v za-
hajovací schůzi nové kampaně. Jeho vyjádření
vzato poslanci českými a celou českou veřej
ností prostě a chladně na vědomost. Jako direk-
tiva, kterouž určil si baron Gautsch pro svě vý-
kony. Naše delegace odvětila, že očekává skutků
ve smyslu deklarace té a zaujala k režimu bar.
Gautschovu vůbec taktiku sice vyčkávavou,
avšak opposiční, ve které trvá dosud.
Gautsch
Baden
Čecho
Gautschův
Německo
11
article
Očividně a patrně osvědčil paroli svoji mi-
nisterský předseda povoláním dra. Fořta za
chefa sekce komericální a tarifní v ministeriu
železničním. Bouřili se proti němu Němci. Zne-
pokojovali soukmenovce za hranicemi. Vyhrožo-
vali tady. Marně. S politováním viděli jsme část
polského tisku zapřahovati se k voji německé
proti nám, kteří jsme nikdy nebyli jati bledou
závistí vůči Polákům, když měli současně šest
portefeuillů, my žádný, kteří jsme nikdy se ne-
zastavovali nad tím, že dva jejich lidé jsou sekč-
ními chefy v ministeriu finančním, kteří přejeme
jim, čeho domáháme se sami: politické moci.
Vláda požádala hned za šestiměsíční in-
demnitu na druhou polovinu letošní, za povolent
15millionového úvěru k úlevě nouze, od něhož
odpoutala refundace, a za nováčky. Vše bylo
ji povoleno, třebas pomaleji, nežli se domnívala.
Potom také, zvlášť, refundace.
Němec
Polák
12
article
Dvě pronikavé reformy urychleny a ve vý-
borech skoncovány: zabezpečení pense soukro-
mým úřadníkům a reforma živnostenského řádu.
Že dohotovila se osnova první, je zásluhou
zpravodaje dra. Fořta. Popoháněl práce v ko-
misi, vymohl pro pojištění to zdravý podklada
na konec sepsal ještě o něm cenný referát. Dílo
druhé je výsledkem letních porad stálého vý-
boru. Nepochybujeme, že plenum dá sankci
oběma operátům, ale bojíme se, že uváznou oba
ve sněmovně panské.
Trestní zákon proti rayonování cukrovky
leží tam již dlouho nevyřízen. Sněmovna přijala
nový, zlepšený zákon o náhradách za přípřež
vojenskou v době míru, celní tarif a též ob-
chodní smlouvu rakousko-německou. Hladce a
beze všech krisí odbyly se úkoly ty.
Zákon o kongrue nalézá se ve výboru, zá-
kon o vlašské fakultě právnické pak visí mezi
nebem a zemí. Nebe se jmenuje Terst, země se
jmenuje Roveredo. My nerozpakujeme se říci,
že Vlachové mají právo žádat, aby se jim jediná
doktor
Roveredo
Vlach
Terst
14
article
jejich fakulta položila tam, kde je sídlo jejich
národnosti, jejich hospodářské síly: do hlavního
města přímořského. Jako máme my právo žádat,
aby druhá česká universita, moravská, dostala se
tam, kam jedině patří, do Brna. Tento náš po-
stulát nebyl oslaben ani brněnským volkstagem
ze dne 1. října, proti kterému jsme uspořádali
imponující manifestaci, ani výsledkem obec-
ních voleb brněnských. Brno je střediskem mar-
krabství, ze tří čtvrtin českého, je tedy centrem
naším, a vysoké školy chceme míti tam. Nikde
jinde. Nikde jinde bychom jich také nepřijali.
Vedle české techníky budeme míti — to je naše
pevná víra — českou universitu v Brně. S touto
disposicí všech Čechů, nejen moravských, musi
počítati každá vláda. „Samostatné rozhodnutí
její ve věci té není daleké.
Dne 14. února děl baron Gautsch ve sně-
movně poslanecké: „Ani hodinu bych neseděl
tady déle, kdyby vládě nebylo vyhraženo samo-
statné rozhodování.“ A dne 21. června, za dru-
hého čtení provisorního budžetu, ministersk
předseda učinil tři ohlášky:
Vláda podá jazykové zákony pro Čechy
Moravu, kterými vyhověno bude také platnost
jazyka českého jako jazyka vniterní služby
úřadní, nežli je však podá, „bude přihlíženo
pečlivě k tomu, by zachovávaly se dosavadn
předpisy zákonné a platné výnosy ve příčině uží-
vání obou jazyků zemských“;
že podá úvěr 25 millionů korun na vybu-
dování dosavadních škol vysokých (což se
stalo);
„vláda jest odhodlána ještě v nynějším ob-
dobí zákonodárném podat osnovu zákona ve
příčině zřízení dvou universit na Moravě a nej-
bližším budžetem opatří alespoň průpravy pro
Čecho
Gautsch
Brno
Morava
český univerzita v Brno
15
article
Na brněnské schůzi všech zemských a říš-
ských poslanců českých, ad hoc svolané, bylo
usneseno jednomyslně, že všichni poslanci mo-
ravští žádají universitu jen a jedině do Brna,
kde pro ni podmínky jsou dány. Toto votum
adresováno bylo na tři strany: domácím dissi-
dentům, ze kterých jední chtěli ji míti do Prostě-
jova, druzí do Olomouce, vládě vídeňské a ko-
nečně Němcům. Vláda ví, že ke každému místu
jinému zachováme se zamítavě a že každý ná-
vrh, jenž by volil jiné město sídlem moravské
university, byl by casus belli. Podle toho nechat
jedná.
Deklaraci barona Gautsche pokládá český
národ závazkem, dluhopisem, obligem, ze kte-
rého nepropustí exekutivu. Ani v otázce jazy-
kové nikdo v národě tom, vyjímaje lidi snad.
kterým je všechno jedno, není ochoten k ni-
žádné resignaci. K vůli nikomu a k vůli ničemu.
Oba požadavky: po vrácení vniterního a služeb-
ního jazyka jeden, po zajištění a zaručení uni-
versity brněnské druhý, jsou a zůstanou před-
ními postuláty českými, dokud nebudou splněny.
Němec
Gautsch
Brno
Olomouc
16
article
Rozumíme-li dobře slovům, kterými baron
Gautsch, autor jazykových nařízení z r. 1898,
vytkl svůj názor a svoje stanovisko, pokud jde
o vniterní a nejyniternější jazyk český v úřa-
dech státních, je smysl jejich tenhle: výnosy
neplatné, t. j. odporující zákonné rovnoprávnosti
jazyka našeho s německým ve všech odvětvích
služby, jsou neexistentními pro vládu a jsou ne-
existentními také pro úřadníky. Pro tyto vyjá-
dření barona Gautsehe obsahuje pokyn jasný
srozumitelný.
Když poslanci po kampani pětiapůlměsíční
odebírali se na letní prázeň, měli dojem a víru,
že baron Gautsch je sice proniknut dobrými zá-
mysly, napraviti, v čem bylo na nás neslýcha-
ným způsobem hřešeno r. 1899, že chce vyvésti
národ náš a jeho poselstvo z odporu krajního
do normální opposice, ba k aktivitě a ku posi-
tivnosti, že však nedospěl ještě k metě, na které
mohl by těšiti se národ český, nedím novou vy-
možeností, ale alespoň restitucí práva násilně
odňatého. Jenom naděje, jen očekávání, jen
úvěr, bez něhož je politika stejně nemyslitelna
jak obchod, je přiměly ku prolongaci terminů,
k nové shovívavosti a trpělivosti.
Na podzim, když petita specifická česká
byla poněkud posunuta do řady druhé hnutím
pro rovné právo volební, když události veřejné.
s ním související, zabraly všechny mysli, vše-
chen zájem všech národův a všech tříd a vrstev
strádajících a všechnu starost vídeňské vlády,
český program aktuální formulován takto: rovné
právo hlasovací, vniterní čeština, universita
Gautsch
Gautseh
17
article
Nezbytná kniha českého obchodnictva.
Nezbytná kniha českého obchodnictva.
Obsahuje následující statě
18
article
brněnská. Netušil a nepociťoval pouze, viděla
rozpoznával každý národovec český, že rovné
právo hlasovací, dávný a stálý programový po-
žadavek náš. je prostředkem k uplatnění lidu
českého, onoho lidu, který je hlavní oporou ná-
roda našeho, ve sborech zákonodárných, ve
státě a monarchii vůbec a že, jako je po stejné
povinnosti školské a branné neodvratno stejné
právo volební, tak bude po rovném právě hlaso-
vacím snazším a rychlejším rovné právo jazy-
kové, národní, kulturní, hospodářské.
Veškeren národ český proto s dobrým roz-
myslem a bez rozdílu jeho stran — vyjímaje
několik tmářů, kterým již nikdy se nerozbřeskne
— postavil se ne po bok armády, bojující pro
rovnost u volebního osudí, nýbrž v její čelo-
Jest její avant-gardou. Tvrzení, které slyšeli
jsme 2. prosince ve sněmovně panské, že rovné
právo hlasovací je cílem toliko organisované so-
ciální demokracie, je v křiklavém tudíž odporu
se skutečností. Nehledě pak ani k národu če-
skému, také většina lidu polského, rusínského.
chorvatského, slovinského a veliká čásť něme-
ckého chce, by padly příhrady kuriatní a privi-
leje malých kast a poplatníci, rovní před fiskem
a před erárem, třeba ne sumou odváděné daně
ale svízely a těžkostmi, jaké se jim ukládají, byli
na roveň postaveni také pokud jde o nejmoc-
nější, moderně-politickou zbraň: hlasovacím
lístkem.
19
article
Námitkami povahy státoprávní neb autono-
mistické, za které schovávají se ti, kdož nemají
kuráže přiznati svůj odpor proti rovnosti té, za-
bývati se není třeba. Stačí, odkážeme-li opo-
nenty prostě do Bavor anebo do Sas.
Když poslanecká sněmovna sešla se dne
26. září zase na podzim a vláda předložila
řádný rozpočet na rok 1906, rovné právo hlaso-
vací neklepalo, nýbrž bušilo již na brány par-
lamentní. Dalo se úmyslně na veřejnost, že mini-
sterstvo Fejérvárovo chystá všeobecné právo hla-
sovací, že je formuluje v zákon a že teno před-
loží sněmu. Zcela přirozeně ozvaly se hlasyv
této polovině říše: proč reformuje se volební
právo jen v Zalitavsku a nikoli v této polovině
říše? A z výtky vyvinul se rychle, sám sebou,
zákonem evoluce požadavek: pro sněmovnu po-
slaneckou a pro sněmy zemské rovné, přímé.
všeobecné a tajné právo hlasovací.
Baron Gautsch nebyl sice hluchým k bu-
chotu a rachotu, jakýmiž ozýval se elementárn
příboj s oním heslem, ale mínil podotčenéh
dne, že „všeobecné právo hlasovací spočívati
může pouze na pevném a trvanlivém podkladě
totiž na spořádaných napřed poměrech ná
rodních.-
Do této situace vrhli poslanci dr. Pacák
dr. Kramář a dr. Stránský určitý pilný návrhi
na rovné, přímé, všeobecné a tajné právo hla-
sovací. Slovinci, Rusíni, antisemité a sociáln
demokraté podali totožné své. Dr. Ebenhoch svůj
zvláštní, kterým vyzýval vládu ke studiu o vše-
obecném, ale nikoli rovném právu hlasovacím,
se zřetelem na různé, hlavně národní poměry
jednotlivých zemí. Dne 6. října byla pilnos
všech návrhů zamítnuta. Rovné právo hlaso-
vací však mělo již absolutní většinu.
Sas
Baron Gautsch
doktor
Pacák
Kramář
Stránský
Rusín
Ebenhoch
Bavory
Zalitavsko
poslanecký sněmovna
20
article
Za pronikavého dojmu hlasování toho bar.
Gautsch odročil říšskou radu a sešly se sněmy
zemské. Český nesplnil naděje bar. Gautsche.
Neskoncoval změnu volebního řádu ve smyslu
připojení nové kurie všeobecné a změnu zem-
ského řádu. Práce zůstala nedodělána. Problé-
mem. Na moravském došlo ke kompromisu.
který týká se složení sněmu a zemského výboru.
jazykového řádu pro sbory samosprávné a pro
školy obecné a měšťanské, ke kompromisu, ve
příčině kterého chováme přání jen jedno: by
nesplnily se obavy, které vzbudil, a splnily
všechny předpovědi příznivé.
Dne 28. listopadu sešla se říšská rada k za-
sedání zimnímu. Pro rovné právo hlasovací v
obou sněmovnách vyslovila se vláda, pro ně de-
monstrovali statitsícové obyvatel v Praze, ve
Vídni, v Brně, Olomouci, Plzni, Lvově, Krakově.
Linci, Štyrském Hradci, Inšpruku, Opavě.
Již byly poměry, již byla skutečnost sil-
nější než osoby, než lidé, než poslanci, než mi-
nistři. Všichni řekli si toho dne: je neodbytno,
je neodvratno, co je vymáháno nepřehlednými
legiemi. Proto jinak, nežli 26. září, mluvil bar.
Gautsch 28. listopadu. Vlastně již v prvních
dnech listopadových. Již tehdy ohlásil ve „Wie-
ner Abendpost“, že změnou volebního řádu po-
Gautsch
Link
Praha
Vídeň
Brno
Olomouc
Plzeň
Lvov
Krakov
Opava
Wie
Štyrský Hradec
Inšpruk
22
article
valeny budou samy základy jeho a vybudují se
nové. Ovšem pak, také potom ve sněmovně, činil
podmínkou: naprostý klid a pokoj pouliční.
Jeho plán sáhá dál a výš, nežli jen ke sněmovně
poslanecké: také ku panské a k jednacímu řádu.
Řekl-li voleným zákonodárcům jmenovaného
dne, že akce, vládou zahájená, se požene do
konce, řekl jmenovaným zákonodárcům v so-
botu dne 2. t. m., že tento konec může býti jen
pád aneb úspěch.
Sebevědomá, mužná to byla mluva, jaké
senátoři cislajtanští ještě neslyšeli. Postihli však,
že nemluví to k nim baron Gautsch pro persona
sua, nýbrž je toliko tlumočníkem vůle vyšší. Po
2. prosinci zalezla revolta, která hrozíla dokonce
zmarem parlamentního vyřízení zatímního roz-
počtu na první polovinu roku příštího.
Lordové a pairové nerozumějí času a jeho
duchu. Nevidí a nevědí, že jsou na kře ledové,
kterou žene silný proud. Chtějí poroučet, my-
slíce, že ještě smějí a mohou, ale není, kdo by
chtěl jich býti poslušen a podrobovati se jejich
povelům. Dnes chce býti lid a národ pánem, roz-
hodčím a ředitelem svých osudů sám a zamítá
prokuru, jak volitelů, tak samozvaných poruč-
níků. Chce se spravovat, nechce býti spravován.
Svrhuje jho nevolnictví ve kterékoli formě.
Gautsch
Lordová
23
article
Velkostatkář a šlechtic mohou býti také napříště
poslanci lidu, získají-li si jeho důvěru a jeho
mandát svými schopnostmi. Jen ten bude něčím,
kdo něco umí, ne ten, kdo se něčím narodil
anebo něco zdědil. Vlastní silou budou lidé po-
slanci, budou národové národy. Šedesát let te-
prve po zrušení roboty přijde zrušení výsad po-
litických. Kdy národních? Kdy nadejde doba,
ve které budou kmenové této říše také jí a jejl
správci stejně ceněni, stejně podporováni, stej-
ně respektováni? ve které přestane klasifikace
mezi nimi a ve státní péči o ně? Bude rovnost
práva hlasovacího stupněm k rovnosti na-
cionální? Bude stupněm posledním? Či
dlouhá, svízelná bude ještě cesta k této? Bude
národu našemu souzeno drahně let vymáhati,
co mu náleží přírodou, zákonem, právem, co
mu náleží jeho potencí? Co přinese rok bu-
doucí? Vymete do klasů, co zaseto letos? Do-
zraje v ovoce, co slibně rozkvetlo? Bude do-
vršeno, co bylo zahájeno v tomto roce? A vze-
jde z hotového díla požehnání pro národ a vlast,
v jaké jsme doufali, když ohlašováno?
Takové a četné podobné otázky vnucují se
nám, stojícím na rozhraní dvou rokův. Odpověd
udělí čas, nejbližší budoucnost. Bez bázně a
beze skepse hledíme jí vstříc. Doufejmea
věřme. Nešiřme pessimismus, jenž tlačí k zemi,
a malomyslnost, kteráž ochromuje, ani na druhé
straně sankvinismus, jenž ukolébává, nýbrž bdě-
lost, spolehání na vlastní přičinlivost a dělnost,
na vlastní síly. Mohutníme a rosteme a budeme
stoupati dál a výše na silnici pokroku a rozvoje,
kterou sami jsme si razili, sami urovnali.
Věřím a doufám, že rok 1906 bude míti pro
národ český bilanci příznivou.
25
article
Na západu.
Na západu.
Poznámky k situaci zahraniční na rozhraní roku.
V Praze, 30. prosince 1905.
Rudou záplavou revoluce hoři Slovan-
ský Východ. Velkou říši ruskou oslabenou
schvácenou prohraným bojem s Japonskem
zmítá tragický zápas vnitřní, jehož průběh mů-
žeme jen nejasně sledovati a jehož dosah a vý-
sledek nelze předvídati . ..
Na Západě je klid. V plném vzmachu kul-
turním a hospodářském pokračují národové nej-
vyspělejší civilisace a svobody politické, Francie
a Anglie ve svém mírném rozvoji.
Obzor byl sice též zachmuřen, někdy dosti
povážlivě, ale všechny ty hrozivé mraky,v
nichž fantasie žurnalistická viděla již křižující
se blesky, rozehnali moudří páni u zelených
stolů ve Wilhelmstrasse, na Quni d'Orsay av
Regentstreetu. A Evropa si oddechla. Bursa
pařížská probrala se ze svých hysterických zá-
chvatů. Kníže Bülow počal zase vtipkovati
president Loubet šel střílet se španělským krá-
lem bažanty do lesa v Bourbouilletu. Avšak to
nevadilo, aby Kruppovy dílny v Kssenua
Schneidrovy v Cressotu nepracovaly s dvojná-
sobnou horlivostí, aby císař Vilém II. nemluvil
Bursa
Bülow
Loubet
Kruppův
Schneidrův
Cressot
Vilém II
Praha
Japonsko
Francie
Anglie
Evropa
Slovan
Quňa d ' Orsay
27
article
Ze zbožíznalství. Živnostenské předpisy.
Úprava nedělní práce. Rekursy na všecky
připady v živn. životě. Kolkování ligtin.
Placení a reklamace dovozného. Dopravné
při rychlozboží. Úchova a náprava vina.
Návody k výrobě různého zboží jako ve-
dlejší zaměstnáni pro kupce. Poštovní před-
pisy. Tahy losů atd.
33
article
„PRAZSKEHO MERKUR,
„PRAZSKEHO MERKUR,
v níž každý majitel losů a sloso-
vatelných cenných papírů je d-
ním nahlédnutím přesvědčiti
se může, zdali jeho cenné papíry
v dřívějších tazích již vylosovány
byly. Cena K 1.20. — Pro celoroční
předplatitele „Pražského Merkuru“
zdarma
Předplácí se pro Prahu, venkov
a Rakousko-Uhersko i s donáškou
K 3.60,
Merkur
Praha
RakouskoUhersko
41
article
Kapesní kalendái
Kapesní kalendái
všeobecny
na rok 1906.
Za 60 hal., poštou 70 hal. vu
Kalendář tento v pěkné coloplátěné vazbě hodís
Každému
svým pestrým obsahem i svou úpravou jako zápisník
Ma skladě v každém knihkupectví.
Dr. Frant. Bačkovský,
knihkupec v Praze, Žitná ulice.
obsahujes
Všechna místa v zemích koruny české nejméněo
1000 obyvatelích; kromě toho I menší místa, jak-
míle vynikají nějakým hospodářským významem
počet obyvatelstva českého, německého neb pol-
ského; pošty, stanice drah, okresní soudy, obch.
komory, notáře, advokáty, gremla, hostince, kupce,
obchody všech odborů, pivovary, lihovary, cukro-
vary a vůbee průmyslové závody; velkostatky, lé-
čívé lázně atd. atd., vůbec vše, čeho adresář po-
skytnouti může.
Připojeny jsou seznamy míst, zboží, vysvětlení
úvodní atd.
27789
vydaný
doktor
František
Bačkovský
Ma
Praha
Žitná ulice
44
article
OARAAND COLIN
OARAAND COLIN
Un volume in-4 (10.x 24), 1000 pagos, 80 000 mote.
1800 articlns enoyelopědlquos, 300 cartes, 4 500 gravuren,
rollure tollo orango ou rouge, fers spěclaux dlaprůs RUTY.
Eeroi france, an France, čontra manálat-poosi
LIORANIE EMANO OOLIN
sdrsn e LIBRAINIE ARVAND COL
rs ds tkrek, s Pína
Oadigaer la gars la plus rapproché
Colin
Rut
Franca
Píno Oadigaer
volume in4
Lioranie Emano OOLInvestiční sdrsn e Librainie Bundesnachrichttendienst Cola r
51
article
XII.
rotní
Předplatné na celý rok
pouze K 3.60.
Čísla na ukázku zdarma a franko.
P. T. předplatitelé obdrší
zdarma
olkou knihu restnti
obsahujíe
všechny nevyzdvižené výhr,
jakoži
slosovací kalendář
na rok 1906.
Předplatné přijímá (též ve známkách)
administrace