2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
31. prosince 1905. Číslo 359.
4
article
dujících čísel, týkajících se ovšem pouze období
od ledna do konce listopadu:
korun
vývoz . . . . . . 1.919,278 503 1.961,523.256
dovoz . . . . . . 1.839,936.351 1.950,327.880
Tendence obchodu pak patrna jasně z ná-
sledujících tabulek. Dle skupin vyvíjel se za-
hraniční obchod totiž takto:
vývoz
dovoz
1904 1905 1904 1905
milionů korun
120.3 120.4 792.1 799.2
suroviny . . . . . .
polotovary . . . . . 234.5 226.4 289.5 291.
tovary . . . . . . . 485.0 523.8 837.9 870
dle oborů výrobních pak
produkty zemědělské . 933.7 933.9 683.26 683.5
199.3 218.8 125.7 130.9
hutní . . .
„ průmyslové. 706.8 737.5 1110.7 11463
Obchodní smlouvy, pokud sjednány a předli-
tavským parlamentem v tomto roce schváleny
mají platiti i Uhry.
Uhry
5
article
Uhry
Uhry
Jich parlament nevyřídil však dosud jako
náš nového celního tarifu autonomního, neschváli
smlouvy s Německem, neuznává jednání vlády
s eizinou: za uznání nové obchodní politiky bude
mu natno dáti řádné odškodné, ačkoli nové ob-
ehodní smlouvy přinášejí právě Uhrám výhody
největší. Otázka rakousko -uherského vyrovnán
rovněž dosud nerozřešena, jen je známo, že za
ústupnost v otázce německého velení v armádě
dostane se Uhrám ústupků na poli hospodářském
Kdo útraty toho ponese, je zřejmo. Na rozhodu-
jících místech výslovně uznán požadavek celn
rozluky, který ostatně uznán i surlaxou cukernl
Uhry
Německo
6
article
Osamotňovaci hospodářská politika uherská na-
lezla i v tomto roce znamenitou oporu v rakousko-
uherské bance. Následkem malé sklizně 1904 ne-
byl finanční stav uherského obyvatelstva do nové
sklizně nejlepším. Potřeba úvěru vzrostla ne-
obyčejně; v té chvíli levná diskontní sazba banky
eedulové a bezmezná ochota úvěrová vykonaly
uherské opposici služby přímo obrovské. V prvé
polovině roku dosáhly eskomptní obchody banky
v Pešti úrovně obchodů vídeňských a vzrostly
oproti r. 1904 o 28.8 mili. K. V druhé polovině
roku zlepšená sklizeň přinesla ovšem úlevu. Tí
arci snahy uherské po vlastním cedulovém
ústavu odsunuty nebyly. Co se týče hospodář-
ské politiky osamostalňovací, jde vláda bar. Fejér-
vára věrně ve šlépějích svých předchůdců. Jeho
úsilí nutno přičísti úspěch přemístění zástavníeh
listů a obligací uherských hypolekárních ústavů
v cizině, jež v tomto roce dovršeno. V Pešti se
obírá nyní hypotekárními obchody 11 větších
ústavů za dobré organisace obchodní. Vydaná
letos statistika společenstev, dokazuje, jak i tu
mocně pracováno. Dle ní bylo 1. července 1904
v zemích koruny sv. Štěpána 4981 společenstev,
z nich pak 4300 v Uhrách a 681 v Chorvat-
sku a Slavonii. V komitátních obvodech působí
v Uhrách 3883 a v městských 417 společen-
stev. V Uhrách připadá vždy jedno společenstvo
na 62 6 kmž čili na 3916 obyvatel. Z uvede-
ných společenstev bylo 3088 úvěrních, 570
spotřebních, 369 spotřebních a prodejních
398 mlékařských. Největší počet úvěrních spo-
lečenstev jest v krajině mezi Dunajem a Tisou
(578), nejmenší v obvodu na pravém břehu
Štěpán 4981
Chorvat
Pešť
Fejér
Uhry
Slavonie
Dunaj
Tisa
7
article
Tisy. V zemském úvěrním společenstvu ústřed-
ním, ve svazu raiffeisenek a křesťanské ústředně
jest zastoupeno 2178 společenstev. Pravidelně
působilo jen 3872; 428 bylo buď v konkursu
nebo likvidaci, nebo nepůsobilo z jiných dů-
vodů. Byť na závěrečných číslech byly silně
patrny dětské nemoci, bez kterých se ani náš
společenstevní ruch neobešel, jsou při malé po-
měrně kulturní úrovni uherské úspěchy tyto
pozoruhodny. Průmyslová politika uherská do-
ciluje rovněž úspěchů. V roce právě končleím
povstala řada nových podniků, zatím co veškery
pešťské banky obchodní zvětšily svůj akciový
kapitál. Vzájemný obchod v tomto roce rovněž
nebyl Uhrám nepřízniv. Dosud ovšem známa
pouze data za prvých jedenácte měsíců. Dle
nich podávají obchodní vztahy obou polovin
tiše tento obraz:
1904 1905 rozdí
mill. K oproti 1904
dovoz z Uher . 905.31 870.32 — 35.29
vývoz do Uher . 896.67 913.82 +. 16 . 45
Obchodní bilance podává tedy aktivum 43 30
mill. K oproti passivu 8 44 mill. K v tomže
období loňském. Dle skupin sestaven jevíse
vzájemný obchod takto:
Dovoz
Vývoz
mill. K
1904 1905 1904 190
Tiso
Uhry
8
article
I. Suroviny . . 5179 490.1 83.9 91e
II. Polotovary . 60.7 61.7 102.5 1012
III. Tovary. . . 326.7 318.2 710.5 7205
Zmenšení dovozu z Uher dáno ovšem
zvláště kleslým dovozem obilním v prvé polo-
vině roku; v druhém semestru nastává i zde
obrat. A tak spějí Uhry dále za svým eílem
úplného osamostatnění. Nynější léta jsou lely
příprav a zpevňování základů národa. Jak
Weckerle to velmi případně vyslovil ve svém
velikonočním článku letošním: »Podmínkou osa-
mostatnění hospodářského stavu Uher jest jeho
neodvislost, spoléhající na vlastní síly, uplatnění
hospodářských zájmů, bezprostřední obchodní
styk se světovým trhem, neodvislost a láce uher-
ského úvěru, zabezpečení uherských papírů jak
státních, tak průmyslových, které nesměji být
umisťovány jednostranně. Velkolepě založený
rozvoj průmyslu jest také nejúčinnějším pro-
středkem hospodářské samostatnosti, ježto za-
městnává a živí domácí pracovní síly. Celní
ochrana jest sice důležitý prostředek při rozvoj
průmyslu, jenž může býti podporován ještě víe
samostatným celním územím, ale samostatné
celní území není totožné s podporou průmyslu,
ba může mu býti též na překážku a může ohro-
ziti hospodářskou samoslatnost. Každá hospo-
dářská činnost a tedy také podpora průmyslu
má jen jediný úspěch zaručující prostředek
tím jest jen důsledná, vytrvalá práce.
Uher
Uhry
9
article
Žádná politická instituce nemůže zaručiti hospo-
dářský úspěch. Hospodářskou samostatnost
rozvoj průmyslu nelze probuditi nijakými politi-
ekými tedencemi ani pokusy. Každý krok mus
se dlti na pevném, předem bezpečně propočíta-
ném podkladě, neboť jinak Uhry mohly by mlt
samostatné celní území, ale nesamostatný prů
mysl.« Léta úspěchu konečného teprve zrají.
Pro Slovany uherské rok minulý byl rokem tiché
práce vnitfní. Na Slovensku snahy hospo-
dářského probuzení utěšeně se rozvlieií a z-
znamenávají nejeden úspěch, zatím co probu-
zení uherských Srbů činí dosti rychlé pokroky.
V království chorvatsko-slavonském
upnuta pozornost k dějům politickým, ale právě
lotošní rok počíná i zde zdůrazňovati snahy
hospodářské. Bědný stav zemědělství volá přímo
po pronikavé reformě. Žel, že i této situace po
kouší se využiti uherský kapitál s jasnými ten-
dencemi politickými.
Uher
Srba
Slovensko
10
article
Předlitavsko
zůstalo věrno svým tradicím i letos. Režin
Gautschův zachoval soustavu krásných slov
kterou již inscenoval Koerber. Vídeňský zorný
úhel zůstal rozhodujícím. Hospodářský rozvoj
slovanských národů zůstal nadále předmětem
nelibosti. Veliké otázky dopravy námořn
dotud nevyřízeny. Terstu dostane se sice nových
přistavních staveb, ale o další organisa
Lloydu dosud rozhodnuto není. Důsledkem
vota rozpočtového výboru obmezil Lloyd svoji
dopravu do východní Afriky, jeho doprava
levantská sice zlepšena (což platí i o dopravě
do Indie, kde hlavně následkem toho náš cu-
kerní vývoz docilil letos znamenitých výsledků),
leč bez pronikavé sanace jest další jeho rozvoj
dosti nejistým, tím splše, že německé dopravní
společnosti stanuly v Terstu pevnou nohou. Po
dlouhých průtazích rozřešena konečně v druhé
polovině roku končícího otázka upravy dal-
matské dopravy (její slovanský ráz bude
zachován). Dunajská paroplavební doprava svého
mesiaše také čeká, tím spíše, že loni projeril
se ostřeji než jindy soutéžní hrot německýeh
dopravních společností dunajských. Průmy-
slová politika předlitavská zůstala ve
starých kolejích. I sám gen. tajemník rakousko-
uherské banky byl nucen přiznati malý rozvoj
podnikavosti u nás. Zapomněl dodati, že v tom
nese státní politika značnou viny čásť. Její za-
sažení bylo specielně nulným ve chvíli, kdy
zvýšená ochrana celní láká k nám německe
průmyslníky a kdy i naši sladovniči
podnikatelé uvažují o zřízení fliálek svých prů-
myslových podníků v Německu. Situace této
využívají specielně německá města severu Čech,
skýtajíce znamenité výhody německým podnika-
telům z říše.
Režin Gautschův
Lloyd
Předlitavsko
Terst
Afrika
Indie
Německo
Čechy
rakouskýuherský banka
11
article
Osnova zákona o společnostech s ruče-
ním obmezeným dosud není vyřízena,
stejný osud stíhá osnova o šeku, otázka re-
formy akciového práva dřime dále,
oprava živnostenského řádu stala se
otázkou politickou; po dlouhém zápasu odhod-
lává se konečně vláda k rychlejšímu tempu při
zařizování telefonů, zatím co s určitou benevo-
lenci vláda podporuje projekty zřízení vý
vozní banky, nepřipouštějíc ovšem do kon-
sorcia zakladatelského zástupce českých ústave
poněžních a vůbec slovanských interessentů.
Výsledky ankety o úpravě daně domovn
a daně pozemkové leží stále nevyužitý
Osud opravy daně a keiových společnost
není jiný.
Anketa interessentů o této otůzce osvětlila
opět přímo podkopnickou dnešní souslavu —
marně; vláda skládá reformu opět a opět
Rozvoj daňových přijmů byl i letos přízniv
Nový duch jen zvolna razí si cestu do miní-
sterských kanceláří a v těchto jasnějších oka
mžicích došlo letos k několika výnosům (zdaňo-
vání budov továrních, poplatkové úlevy pro
konverse, slevy daňové r. 1905 a p.). Že pro-
jekty nových daní vyskytly se i letos, rozum
se samo sebou. Zvýšení daně kořaleční a úprava
daně dědické stojí tu na prvém místě.
12
article
Slavně ohlášený program sestátněn
velikých soukromých drah, tento stá-
žejní program pana Gautsche, přinesl zatím jediný
výslodek: sestátnění severní dráhy
cisaře Ferdinanda, a tím spojení vý-
chodní a západní sítě státních drah. Jednáníse
společností státních drah a severozápadní drahou
sice formálně zahájeno, ale výsledku nemělo
dosud žádného. Za to obrovské překročen
rozpočtu na stavbu alpských drah
o více než 90 mil. K mělo vedle svých nepří-
znivých stránek alespoň ten blahodárný důsledek,
že konečně zlomen bureaukraticko-germanisační
režím Wittkňv. Jeho odstupem ohlášeno obdob
politiky účelnější — zatím ovšem jen ohlášeno.
Že vláda chce nadále snad přoce jen respekto-
vati potřeby výrobních kruhů a postupovati méně
bureaukraticky, toho zdá se býti dokladem po-
volání dra Fořta do ministeria železnic k ve-
dení tarifního ressortu.
Zprávy, že dr. Fořt vstupuje tam jako za-
stance zvýšení sazeb, ukázaly se nesprávnými.
O tarifní reformě má býti rozhodnuto
teprve po sestátnění drah. Stisněné poměry zřl-
zenců státních drah vedly k propuknutí passiv-
ního odporu jich, který byl z valné části úspěš-
ným. Zvýšení nákladů na zřízence opatřuje
si vláda na druhé straně projektem zvýšení ma-
nipulačních poplatků, který bude pro-
veden počátkem roku příštiho. Špatný stav do-
pravy u nás stále hrozí.
Gautsch
Ferdinand
doktor
Fořt
státní dráha
13
article
Nádraží jsou namnoze nedostatečně vypra-
vena a neúčelna. V některých směrech přinesl
letošek nápravu, nehledě k tomu, že kladení
druhé koleje severozápadní dráhy
rychleji nyní postupuje. Dopravní konjunktura
letošní byla velmi přízniva, jak pro státní dráhy,
jichž výnosy jsou letos vyšší o 5 mill. K, tak
pro soukromé dráhy, jichž dopravní rozvoj
v prvých jedenácti měsících byl tento:
proti 1904
1905
definitivní provis.
v mill. korun
+ 2.128
Severní dráha cís. Ferd. 83.408 + 0.195
Jižní dráha . . . . . 109.234 + 4 208 + 4.909
+ 2.13i
Spol. státní dráhy. . . 57.854 + 1.242
+ 1.358
Severozápadní dráha. . 23.788 + 0.739
+ 1.36
Polabská dráha. . . . 15.048 + 0919
+ 0.443
Jiho severo-něm. spoj. . 8.098 + 0.154
+ 0 749
Ústecko teplická . . . 12741 + 0782
Buštěhradská A . . . 8.367 + 0.473 + 0.619
B . . . 13.951 + 0214 + 0.413
Česká severní . . . . 9949 + 0.090 + 0.242
Revise dopravních tříd nákla-
dových blíží se ke konci a v železniční radě
podán za značného souhlasu návrh na zavedení
směrových tarifů.
Akciové podnikání přes obtíže zda-
ňovací rozvijelo se rušněji než jiná léta. V prvém
pololetí t. r. dáno v Předlitavsku celkem 12
koncessí k založení akciových společností,
z nichž jest 7 s úhrnným akciovým kapitálem
37 mill. K. Většinou jde ovšem o rodinné akci-
ové společnosti (Mattoni, Dreherův pivovar a p.
V druhé polovině roku dochází konečně na
Mattoni
Dreherův
jižní dráha
Předlitavsko
Český severní
severní dráha
polabský dráha
+ 0919 + 0.443
jiho severo
14
article
akciování těšínských závodů arcivévody Bedřicha
rakouským Ústavem pro úvěr pozemkový, když
veřejnost důrazně se ohradila proti projektu,
aby akciování toto provedeno bylo berlínskou
obchodní společností. Z největších nových
akciových společností budou dále: Kosmonosské
tiskárny, Kuffnerovy pivovary, firma Mautner
synově, Stummerovy cukrovary. Z českýeh
kruhů dán podnět k založení Pozemko v
banky a koncem roku vyskytuje se projekt
akeiové továrny briket. Vídeň ské
banky vesměs zvýšily v tomto roce svůj akci-
ový kapitál, poslední Ústav pro úvěr pozemkový,
jehož přeměna v banku průmyslovou tímto ro-
kem dovršena.
Bilance bank vídeňských budou za tento
rok příznivější roku minulého. Dáno to v prvé
řadě vyšší sazbou peněz. Rakousko-uherská
banka bude platiti K 71.— dividendy oproti
loňským K 68.—. Rakouský úvěrní ústav bude
pravděpodobně platiti dividendu K 32.— proi
K 28.— loňským, (Škodovy závody, jichž akcie
banka drží, vykazují lepší zaměstnanost), úslav
pro úvěr pozemkový dividendu asi maximálně
o 2 K vyšší, Banka pro země rakouské (která
má o 20 mill. K vyšší akciový kapitál zúročiti),
bude pravděpodobně platiti stejnou dividendu
jako loni (24 K), videňská bankovní jednota
(zvýšila taktéž o 20 mill. K akciový kapitál).
zůstane rovněž asi na loňské výši dividendové,
což platí i o Anglo-rakouské bance, Unionce
Dolnorakouské eskomptní společnosti.
Na poli průmyslového škol s t va
minulý rok přinesl jen málo změn. V tomto
širokém rámci dál se vývoj hospodářský
zemí českých.
Bedřich rakouský
Kuffnerův
Škodův
Vídeň
Mautner
Stummerův cukrovar
Kosmonosský tiskárna
15
article
Na minulý rok český národ s hlediska ho-
spodářského může pohlížeti s klidným zadosti-
učiněním. Proč neříci otevřeně: učinil
jsme pokrok, a to pokrok v některých
oborech dosti značný? V oboru velikého prů-
myslu a obchodu jsou ovšem Němci zemí če-
ských stále silnější nás. Tento moment potvrzen
byl volbami do obchodních komor, konaných
koncem roku opětně. Ale to, co vybudováno
proti nám stalolou pěčí, prací a přízní vládni,
nelze odčiniti za oněch několik desetiletí, která
přinesla pochopení pro průmyslové a obchodní
snahy našemu národu. Při posuzování velko-
průmyslového a velkoobchodního stavu obou
národů naší vlasti zapomíná se začasté na vážný
historický fakt: jsme národem mladým, který
z poroby probudil se ku práci. V dobách na-
šeho obrození, které jsme prožívali jako národ
zemědělský a maloživnostenský, měli Němci již
mocné posice průmyslové. Naší mladostí dáno,
že je teprve musíme doháněti. A nad to: do-
háněti při soustavném odporu Vídně. S tohoto
hlediska otázka poměru obou národů v této
práci zní jinak, než se formuluje. Ne daný stav
jest rozhodným, ale o to jde, na které straně
jest průmyslový rozvoj rychlejší, zda na české
či na německé. A tu můžeme se zadostiučiněním
konstatovati, že náš postup jest intensivnějším
německého. Jdeme rychleji v před a mezer
mezi námi a Němci se menší. Jsme ještě opo-
zděni, ale výhledy budoucna září jasně. Tento
fakt, který potvrzen i výslédky končielho roku.
zní velikou a hlubokou výzvou k práci. Sam
rozhodneme o svém osudu: Každý muž na pa-
lubu a všechoy hlavy nechť jsou otevřeny pro
myšlenku pokroku! Svými výsledky nejlépe
negovali jsme frási o vrozené své nepodni-
kavosti.
Němec
Sam
Vídeň
16
article
Leč k eili tomu nutno se povzněsti k pevné.
železné vůli! Základy průmyslového ruchu na-
šeho dány. Naše zemědělské průmysly jsou
zdrávy, náš průmysl strojní dociluje znamení-
tých úspěchů, český průmysl zemědělských
strojů zaujímá vynikající místo, textilní průmysl
náš v minulém roce znamenitě vzrostl, che-
mický průmysl v našich krajích slibně se probouzi,
nový rok přináší nám projekt nové české papírny
a v jiných oborech raší to počátky! To není
situace chmurná, ale k dovršení díla silných,
pracovitých mužů nám třeba. Problém vý-
chovy mládeže k samostatnosti dů-
razněji než jindy buší na naše brány, reorganisace
školství v moderním duchu stává se naléhavou
— v nový rok nechť idea pokroku a touha
samostatnosti svití nám v šíré lány práce. Jest
u nás hojně místa pro zdatné pracovníky: bur-
eujme, posilujme, podporujme je! A přede vším
ceňme muže jen dle činů a zvedajíce úsporné
sily národa ražme dráhu volnému rozmachu si
Mobilisujme veškery síly — lesk úspěchu bude
nám nejlepší odměnou újem, které si ukládáme.
17
article
Úspěch vlastní a víra ve zdar budoucích gene-
rací. Vůle k samostatnosti bůde nejlepším ko-
rektivem oněch zbytků, které zanechala stalet
poroby v naší národní povaze! Ve středním
obchodu a průmyslu jsme dnes absolutně i re-
lativně silnější Němců. Ale jeden obor práce
dosud není využit tak, jak nutno. Výsledky spo-
řivosti české rovnají se teprve německým (i zde
padá naše mládí na váhu): zde nutno intensivně
pracovati k rychlému pokroku. Naše prostředky
kapitálové dosud na veliké úlohy hospodářské,
jež se nám rozevirají, nestačí. V tomto stavu
každý uspořený haléř je vlasteneckým činem
žití nad poměry národním zločinem. Naše spol-
kaření v tomto druhém směru velmi neblaze
působí, nejen proto že ukládá začasté oběti při-
lišné na účely zbytečné a vedlejší, ale i prolo
že tvoří ovzduší, jež přímo odvádí od povolání
jednotlivce, již nuceni mu věnovati pozornost
Reorganisace tohoto faktora hlásí se národn
Němec
18
article
Českým bankám přinesl končící rok
hojně úspěchů. Zvýšily v něm vesměs své pro-
středky. Jich obchody v tomto roce podstatné
stouply a Praha jich pomocí a za veden
Zemské banky král. českého stává se důležitým
střediskem peněžním. Její význam roz-
šířen a slovanský materiál směneční nalézá cestu
z valné většiny do hlavy království. Vzrůst es-
komptů Živnostenské banky jest největším cel
říše a stojí velikostí svou na čtvrtém místě Před-
litavska. Co do vkladů na knižky zaujímá rovněž
Živnostenská banka místo prvé. A další fakt
Zemská banka král. českého jest
prvým emisním (rozumí se po rakousko-uherské
bance) ústavem celé říše. To jsou závažně mo-
menty. A radostné. Do nového roku vstu-
puje Živnostenská banka s kapitálem akciovým
25 mil. K., který bude však opět zvýšen o 5
mil. K. Průmyslová banka česká
s kapitálem 8 mil. K., Pražská ú vě rn
radě.
Český banka
uherský banka
živnostenský banka
průmyslový banka
19
article
bunka se 6 mil. K; výsledek předchozí sub-
skripee Ústřední banky českých sp-
řitelen, která stala se v tomto roce skuteč-
ným ústředím slovanských spořitelen rakouských.
konči přesdrahotu peněz upsáním ke 3 mil. K. novýeh
akcil. Vkladová potence českých bank vesměs vzro-
stla. Živnostenská banka zřídila filiálku v Krakověa
Prostějově, Ústřední banka českých spořitelen
v Brně a chystá se do Vídně — filiálkový pro-
gram nového roku bude ještě bohatší, protože
úkoly se šíři. Jen jeden moment zasluhuje vyt
čení: rozmach českého bankovnictví více než
dříve důsledky prudké soutěže připamatovává
zdravý princip nutného třídění sil. Chybou by
bylo, kdyby český ústav přebíral českému ústavu
obchody a kdyby neovládala touha najiti si nove
pole působnosti. Na nově dráhy musí věsti vý
voj, nikoli na předhánění a vytiskování se ve vy-
šlapaných cestách . . . V tom směru nutno
si přáti více porozumnění pro specialisaci, nez
kolik projevilo se ho dosud. Je-li na př. vy
budováno vývojem a rozhodnutím záložen stře-
disko jich, nutno uznati daný stav a budovati
tím intensivněji na vybudování pevného středi
ska všech spořitelen slovanských a jiti v plnění
programu tohoto usque ad finem. Do nového
roku hlásí se utvoření Pozemkové ban ky
se svým speciálním programem
Rakousko-uherská banka nastou
pila v tomto roce politiku smířlivější oprot
Praze. Její ústavům úvěry upraveny, ač bene-
volence tato měla své hranice, ne zrovna odpo
vídající danému stavu, počet podružných jej
ústavů v Čechách vzrostl (Mělník, Semily, Ra-
kovník a pod.), a s novým rokem jedná se
zřízení nových filiálek v Mladé Boleslavi neb
Brno
Vídeň
Rakousko
Praha
Čechy
Mělník
Semily
Ra
Mladá Boleslav
živnostenský banka
Krakově Prostějov
ústřední banka
český spořitelna
20
article
Táboře. Náš hospodářský rozmach jest nejlepším
dokladem správnosti požadavku, aby slůvk
sanebo« v tomto programu bylo vystřídáno
spojovacím »a«. Také otázka našeho zastoupen
ve vedení cedulové banky není dosud rozřešena
Jak hluboce pocitují české peněžní ústavy ne-
dostatek ochoty správy banky oproti nám
jak naléhají na korrekturu, patrno nejlépe
z toho, že počet českých akeionátů, hlášenýeh
valné hromadě banky, na rok 1906 dostu-
puje 207. Na valné hromadě budou české
stesky tlumočeny a boj tento může býti zmírněn
pouze úplnou spravediností k nám. Té jest
ještě banka daleka.
Za to zemská banka královstv
českého plnila věrně a svědomitě úkoly své
Pro ni jest končící rok rokem značných úspěchů
Využitkujíc zručně konjunktury, dociluje pod-
statných zisků, sloužíc ale při tom účelu svému;
pozvedati význam pražského trhu peněžního.
Z venkovských bank záložní úvěrn
ústav chystá se zvýšiti akciový kapitál o 2 mill.
a zřizuje filiálku v Semilech, ve správném po
chopení budoucnosti českého průmyslového roz
voje textilního v tomto zákouti. Reorganisován
stane se ještě platnějším činitelem než dosud
Její zásluhy o průmyslový rozvoj východu Čeeh
jsou značny.
České pojišťovny pohlížejí rovněž n
končící rok s uspokojením. Smysl pro pojištění
životní zvolna u nás sílí. Jsme zde dosudz
národy jinými, kteří pochopují plně dosah snal
o zpevnění majetkových základů budoueíeh gene
raci. To není jen výchova k práci, ale i výchova
k mravnosti. Jen mravně silné generace mohou
si ukládati újmy ve vědomí zodpovědnosti za
budoucno! Jest proto potěšitelno, že obchody
pojišťoven našich vzrostly a nutno si přáti dalšíh
rozmachu!
Tábor
Semily
Český pojišťovna
21
article
Naše záložnictví po roku vyčistěn
se v roce končícím zpevnilo, obchod spoři
telen se šíří a roste. Veliké nastávají jim
úkoly v buzení spořivosti a nemnohé jsou ústavy.
které tu slibně pracují (záložna českobudějovi
cká, spořitelna soběslavská a v poslední době
i Pražská spořitelna městská, která
současně mění se v ústav emissní.) Třeba
jen toho si přáti, aby počet těchto pracovníků
vzrostl. Ještě jest hojně lánů nezoráno a ne-
využito! I to je potěšitelným faktem: spoři-
telny ve zvýšené míře věnují pozornost ob-
chodům eskomptním. Spořitelní eskompt
Zemské banky král. českého vzrostl v tomto
roce o 150%. Ústřední banky českých spořitelen
aspoň o 100. Z celkové úrovně vkladů inve-
stováno německými (z říše) spořitelnami v eskomptu
1.7. českými v Čechách loni 6 8%%, lelos as
7 8%. českými na Moravě loni 8 5%. letos asi
9%. Raší to porozuměním pro úkoly doby
v Čechách a upravuje se cesta k blahodárné
součinnosti záložen a spořitelen.
Jest přirozeno, že postup na domácí půdě
probouzí důrazněji i vědomí úkolů našich na
poli slovanské práce hospodářské.
Přičiněním našich bank, jimž Živnostenské
banka razila tu dráhu, styky zpevněny. Lu-
blaňská úvěrní banka roste ulěšeně,
a byť projekt Jadranské banky odsunut,
není pochyby, že vrátí se opět, aby naleznul
řešení, nutného a naléhavého. Účasť českého
kapitálu v založení První chorvatsko-
slavonské společnosti pro průmysl
eukerní v Oseku přineslo českým strojir-
nám a stavebním firmám zadání výstavby zá-
vodů podniku tohoto. Haličsko- české
styky obchodni trpěly nepřizní dopravních
poměrů, vykazují ale přes to postup. Hahičské
spořitelny, polské i ruské, překlonily se k če-
skému bankovnímu ústředí spořitelnímu a jest
pochopitelno, že záhy nastane nulnost filialky
Ústřední banky českých spořitelen ve Lvově.
Čechy
Morava
Osek
Lvov
živnostenský banka
jadranský banka
Hahičský spořitelna
22
article
Otázka úpravy vztahů ruských a polských vn
řeší se zatím v pražském ústředí, které prvé
ze všech českých bank vydává své zprávy
prospekty ve všech slovanských řečech. Řadu
iniciativních podnětů rozšířena expedicí če-
ských znaleů do Srbska (r. 1906 vy-
praví se do Bulharska) a velmi účelnou infor-
mační knihovnou Merkuru, která jako prvé číslo
vydala spis o obchodních poměrech jižních Uher,
Chorvatska a Slavonska, a jako druhý připra-
vuje studii o Srbsku. Stěžejním dílem spolku
zůstává v tomto roce ovšem vydání vzorného
»Českého kompasu«. I na poli slovan-
ských styků hospodáťských hlásí se ovšem hojně
práce. Ale především nutno se vzájemně po-
znati: sjezd slovanských národních
hospodářů a znaleů hospodářských.
který usneseno svolati Českou společností ná-
rodohospodářskou, má se podejmouti tohoto dila.
A pak vysvitne snad i lepší doba veliké
myšlence slovanské výstavy, nechť již
bude konána v Moskvě nebo Praze. Do na-
šeho programu politického vnášejí slovanské
styky hospodářské nové body. Rozšiřují ho a
dávají mu nové eíle. A současně nuti nás,
abychom od slovního horování o slovanské vzá-
jemnosti přecházeli k činům! Veliké generace
a pracovních mužů, silných můžů bude výža-
dovati blízká doba: zvony práce nás bureuji
i na tomto poli. Pochopme jich mluvu v čas!
Možno li na tomto poli poukázati na ně-
jaké úspěchy, anebo alespoň na jasnicí se vy-
hlídky, zůstala situace
Srbsko
Bulharsko
Uhry
Chorvatsko
Slavonsko
Moskva
Praha
23
article
financí král. českého
stále chmurnou. Rok co rok vrací se sněm
k otázce této, aby nedospěl k žádoucímu vý-
sledku. Má ve svých snahách nalézti nové zdroje
příjmové dva mocné odpůrce: vrslvy poplat-
nictva a vládu. U nás — a to bylo velmi správně
řečeno — jest odpor proti novým berním zem-
ským mezi poplatnicivem nepoměrně větší než
oproti nevým projektům daní státních. Český
sněm jest také dostupnějším tomuto hlasu od-
poru než vzdálenější rada fíšská. Projekt zvý-
šiti zemskou dávku pivní na úroveň původně
projektovanou, jež by byla tehdy bývala přijata
s tichou resignací všemi interessenty, odstaven
a do řady návrhů nevyřízených přistoupil takto
nový. Odpor pana Böhm Bawerka mstí se tedv
podruhé. Sněm spokojil se pouhým rozpočtovým
provisoriem a koncem roku jedná se o to, zda
by bylo možno provésti sanaci financí zemských
zvýšením daně kořaleční. Že dosavadním způso-
bem finanční hospodářství království českého po-
stupovati nemůže, že nelze odstavováním potřeb
a sjednáváním dluhů vystačiti, netřeba ani do-
kazovati. Na rok 1906 činí schodek zemský
51 mill. K. V jiných oborech byl rok minulý
úspěšnějším. Stavba
Böhm
24
article
vodních drah
pokračuje rychleji než skeplikové za to
měli. Kanalisace Vltavy z Prahy do Mělníkav
tomto roce skončena a trať odevzdána veřejné
dopravě a také práce na kanalisaci labské po-
kračovaly. Pojednou ale rozvířena byla veřej-
nost otázkou, má li býti Labe od Třeboutie (Li-
toměřie) kanalisováno či regulováno. Do jara to-
hoto roku pokládána kanalisace všeobecně za
nutnou — národní momenty vedly ústecké in-
teressenty k tomu, aby žádali pouhou regulsci.
Tah tento namířen byl zřejmě proti Praze, která
svému stanovisku (a v něm shodovali se Čašíi
Němei) dala výraz v anketou Pražské obchodní ko-
mory. Vyzněla jednohlasně pro kanalisaci Lahea
k velikému překvapení některých německých po-
slanců, nalezla se i na ústecké anketě, otázee
této věnované, většina pro kanalisaci Labe nad
Ústim. Dobré zdání liberecké komory obchodní
vyznělo dle názorů majority a bude-li celá talo
afféra, která vyvolala tak značnou pozornost,
míti v zápětí alespoň kousek dobra, bude jim
to, že se hne i otázkou úpravy labské pod
Ústím. Na přiští rok má býti prováděna kana-
lisace Vltavy uvnitř Prahy, na niž prelimino-
váno na rok 1906 5 mili. K; na kanalisaci
labskou určeno 5 mill. K. O kanalisaci Vltavy
rozpočly nečiní ani zmínky. V tom směru čeká
nás přeo výslovné znění vodního zákona nový
boj. Jak již v Rakousku bývá!
Vltava
Praha
Ústí
Rakousko
25
article
Naše rozhledy však nebyly by úplny, kdy-
bychom se nezmínili o záslužně práci komor
obchodníeh a živnostenských, pražské ko-
mory v řadě prvé. Rozšiřujíel se základna
národní přináší i jim hojně práce nové a inici-
ativní; nalezá-li v nich hojně ohlasu, jest to
jen dokladem jich pohutovosti a vědomi po-
Byl-li celkem minulý rok našim hospodář-
ským snahám přízniv, platí to i o našem
slání.
zemědělství.
Po sklizni r. 1904, která byla sice co do
některých druhů menší, která provázena byla
však zvýšením cen obilních, jest sklizeň r. 1905
uspokojivou při poměrně dobrém cenovém roz-
vojí. Výnosy sklizně tohoto roku odhadnuty
zemským úřadem statistickým takto:
R. 1905 R. 1904 1895- 1904
tisíců metrických centů
3.269 3.195 tisíe
. . . . 3.63
žita . . . . . . 7.333 6.464 5.780 » »
ječmene . . . . 5.337 5.486 5.792 » „
5.191 »
4.540-
ovsa . . . . . 4.482
luštěnín . . . . 512
17.195 27.546 »
zemčat . . . . . 39 910.
23.928 34.531 » „
cukrovky . . . . 48.560
3.614 4.661 »
krmné řepy . . . 7.073
pšenice
6.369 7.470 ..
jetele “ . . . . . 6.64í
směsky a viky na
1.128 1637 „»
zelené krmení “ 2.701
8.779 12.167 „
luční píce . . . 13.550
Inu třeného . . . 209
řepky olejky . . . 88 5 162 6 154 6. ,
Vývoj cen obilních tohoto roku patrný jest
pak z toholo sestavení:
Ceny pšenice činily
26
article
Vídeň
Praha
(za 50 kilegr.)
15/1. 10.90—11.30 10.35—10.85
15/2. 10.90—11.35 10.65—11.05
10.55—10. 90
15/3. 10.85 - 11.25
9.50— 9.90
10.15—10.40
9.70—10 15
10 30—10.55
9.25—9.70
10 15—10 35
8.85—9.30
9..50— 9 75
8.90—9. 40
955— 9.7
8.65—9 10
900—9 20
8.85—-9.35
15/10. 9 25—9 50
9.10—9.60
8. 95 - 9 45
15/ 11.
15.5.
15 6.
15/7.
15/8.
15. 9.
9 00—9.55
15/12. 8 70—9. 30
Ceny ž i t
8.05—8.30
15/1.
8. 25 - 8 45
15/2.
8 50— 8.70
15/3.
8 15 — 8. 40
8.40- 8 60
15/6. 8.35——-8 60
15/7. 8.25—-8. 40
7.50—7. 75
7.25—7.55
7.50—7.75
15/10.
15/11. 7.90—8.10
Vídeň
Praha
10.65
10
8.65
35
article
Pešt
(za 100 kg)
19.54— 19.56
19 94—19 96
19 50—19..52
1736—17 38
16 56 —16.58
15 92—15.94
15.40—15.48
16.04—16.06
15 74—15 76
16.24—16.26
17.36—17.38
17.18—17.20
15.02—15.04
15.44—15.46
15.48—15.50
1450—14 59
14.80—14.82
1292—12.94
12.66—1268
13.00—13.02
12.76—12.78
13.10—13 14
14.46—14.48
14.12—14 14
Vídeň
8.75—9 80
9.00—9. 80
870—9 50
8.50—9.10
8.50—9.0
8.25—8.75
8.25— 8 . 70
7.00—8.35
7.80—8 50
8.15—9.15
8.40 - 9.45
860—9 40
Vídeň
kg
15 74
1450
12.76 — 12.78
13 14
7.80