1
masthead
31. prosince 1905. Číslo 359.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
Jakost letošní sklizně obilní je dobrá, sklizně
řepní přímo znamenitá. Nové směry pěstební
razí si silně dráhu do řad našeho rolnictva,
meliorace půdy činí značné pokroky, dobytkář-
ství povznáší se opět pozvolna — nový ruch prv-
ními známhami se ohlašuje. Naše jarní výstavy
pražské jsou dobrým jeho tlumočníkem. Ale
ještě nezasáhl šíré lány a ještě mnoho práce
na všech stranách čeká. Snahy o povznešení
pěstění ječmene a o sesilení vývozu jeho nabyly
v uplynulém roce konkrétních forem. Tento ruch
jest tím potěšitelnější, že nový celní tarif ně-
mecký a hlavně nedosti ohraničené rozlišování
mezi ječmenem krmným a sladovacím vytvoří
pravděpodobně stav našemu vývozu do Ně-
mecka nepříznivý. Vývoz ječmene nové sklizně
vykazuje do konce listopadu, tedy za prvé čtyři
měsíce kampaně 2,973.066 q. Roku 1904 vy-
vezeno v téže době 913.806 q, roku 1903
3,012.475 q. Z čísel těchto možno seznati, že
letošní rok blíží se svým vývozním effektem nej-
silnějšímu dosud vývoznímu roku 1903. Mnoho
ovšem padá na váhu, že dnem 1. března 1906
nabude platnosti nová celní sazba německá a že
tedy německá spotřeba se rychle kryje. Také
v ostatních směrech vývoz obilní v nové kam-
pani roste. Zákaz vyvážeti píce, se kterým jsme
vstupovali do tohoto roku, zrušen (hlavně na
naléhání zemí alpských, které měly loni zname-
nitou úrodu píce), zatím co nedostatek masa
v Německu přinesl podstatné cenové zlepšení
v našem dobytkářství, Ale právě tato příznivá
situace jasně osvětlila úhonu, kterou utrpělo
naše zemědělství odkloněním se od chovu do-
bytka. Poslední doby přinášejí ovšem zlepšení,
ale jsme daleko l zde za možností, ba nemáme
ani řádné úpravy zásobování trhů velkoměst-
ských. Praha trpí nedostatkem tímto nejvíce.
Německo
Praha
5
article
Boj o řepní rayon ani v tomto roce ne-
skončen, příslušná osnova odpočívá v panské
sněmovně. Ale ani v jiných směrech oprávně-
ným požadavkům rolnictva nevyhověno: jeho
požadavky tarifní úpravy dopravní nevyřízeny,
od politiky, kterou nastoupilo Německo co do
podpory průmyslového zužitkování lihu, jsme
ještě daleko, potřeby lnářů stále nesplněny.
zatím co kardinální požadavek úpravy vztahu
k Uhrám odpočívá s celým komplexem otázek
rakousko-uherského vyrovnání. Za to otázka povinné
organisace zemědělské, vysoce sympatické, uve-
dena konečně přece jen do sněmu a možno se
nadíti, že příští rok přinese uzákonění její.
A nutno tu připomenouti, že ve sněmu lež
i předloha o scelování pozemků, o úpravě dě-
dického práva při statcích střední velikosti, o ob-
mezení zadlužitelnosti jich, o nuceném pojišťo-
vání. Že hypoteční banka král. českého skytla
nové výhody pro konversi dluhů hypotečních
(po usnesení sněmu) na 3 a půl proc., bylo
rolnictvem vděčně kvilováno.
S vážnými úkoly vstupuje zemědělství naše
do nového roku! Hranice Německa se mu
uzavrou a zatím co Uhry vynucují si veliké vý-
hody pro svou poliliku průmyslov ou, vydán jim
náš trh obilní v šanc. Tato otázka důrazně se
přihlásí. Svétová sklizeň roku končícího byl
menší lonské, což plati o Evropě v prvé řadě.
Pravděpodobné výpočty světové sklizně jsou:
1905 1904.
m i
868.38 s66
. . 391 20 460.90
.. 386.33 300.7
547.50
pšenice
žito
ječmen .
oves
kukuřice
Uher
Německo
Uhry
Evropa
460.90
hypoteční banka král
6
article
Celkem — 9—
Stav zemědělských průmyslů nebyl v roce
tomto stejným.
vstupoval do nového roku ve znamení vy
sokých cen cukru. Prospěly mu jen z části.
prolože značná část produkce byla předprodána
za cen nižších, ba některým závodům, ktere
počítajíce s normální produkcí prodaly dle pří-
kladu předehozích let, aby potom byly nuceny
úbytek produkční za drahé cony zakupovati, při-
nesl těžké ztráty. Onen sklon ke spekulaci,
který vězí v našem průmyslu cukerním, vrhl
zase (těžké stíny. Produkce cukerní kampaně
1904—1905 činila 2,388.000 t. proti 3,620 000t.
r. 1903—1904. Vývoz cukerní rovněž v tomto
období značně klesl. Pro domácí spotřebu zda-
něno v Čechách 1,731.000 q (r. 1903 —1904
2.14 mil. q.) a v celé říši 4.477 mil. q. prot
5.075 mil. q. Jeví se tedy pokles o 598.000 q-
Vláda z tohoto effektu důsledku přirozeného,
snížení eukerní daně, neučinila a vcházíme tedy
s nesplněným požadavkem tímto i do novéh
roku. V Německu snížení cukerní daně i v tomto
roce se osvědčilo opět hybnou silou vzestupu
spotřeby. Jen v jedné maličkosti cukerní prů-
mýsl dosáhl úspěchu; úpravou dopravních sazeb
česko-tyrolských. Stav (rhů na počátku roku sváděl
přirozeně ke spekulaci — její důsledky objevily
se v polovině jeho v úpadeích pařížských, které
hluboce zasáhly tamní trh, aniž by měly zhoub-
ných následků širších. Specielně Čechy vůbee
Čechy
Německo
7
article
dotčeny nebyly. Vývoz cukru do Uher v kon-
čícím roce zůstal celkem nezměněn (v prvýeh
jedenácti měsících 1904: 278.057 q, letos
279.419 q, při čemž nutno podotknouti, že
kampaň 1904—1905 vyzněla poklesem, který
teprve nyní vyrovnáván). Nová řepní sklizen
byla i co do množství i co do jakosti zname-
nilou a cukrovary měly jednu z nejdelších kam-
paní. Oproti loňské produkci české 358. 600
stojí pravděpodobný výnos 773.000 t. cukru
kampaně 1905-1906 (v celé říši oproti 581.500
pak 1,467.700 t.). Vzestup produkční vedl k nut-
nému sllačení cen (i v ostatních zemích pro
dukce stoupla a stojí proti produkci r. 1904 až
1905 v celém světě 4.55 mil. t. v kampani
1905—1906 výnos 6.612 mil. t.) Ježto pak
ceny za řepu placené kalkulovány skoro veskrze
na základě cen cukru v době závěrek, tedy
vysokých cen, nebudou výsledky cukrovarnické
takými, jak by se zdálo. Nieméně náleží kampan
letošní mezi příznivější. Hnutí ve prospěch kar-
telu opětně se projevilo, bezvýsledně však. Konee
roku přináší obnovu pokusů těchto. Současně
uplatňuje se v Anglii stále více odpor proti cu-
kerní konvenci brusselské a pouze 276 hlasy
proti 211 zamitnut v anglickém parlamentu ná-
vrh, aby Anglie z konvence vystoupila. Vývoz
cukru nové kampaně jest velmi živý, specielně
trhy Indie jsme opět opanovali.
Průmysl oukerní
Uhry
Anglie
Indie
8
article
Průmysl pivovarský
propracoval se letošním rokem do sítuace
poněkud příznivější. Vysoké ceny ječmene roku
lonského, které přirozeně se uplatňovaly až do
konce kampaně r. 1904—1905, a důsledky
dávky pivní stlačovaly podstatně výnosnost. Sta-
tistika produkce pivní za r. 1904—1905 dala
stěžovatelům za pravdu. V kampani uvedené
možno konstatovati značný pokles produkcea
sice zvláště v oněch zemích, kde dávka z piva
zavedena, kde tedy spotřeba pivní zatížena vedle
státní daně i daní zemskou. Pivní výroba v krá-
lovstvích a zemích na radě řišské zastoupených
činila v kampani 1904—5 celkem 19,098.540 hl.
proti 19,820.898 hl. v kampani 1903—4; vý-
nos státní daně pivní dostoupil v kampani
1904—5 73,022.628 K proti 75,675.451 K
roku 1903—4, tedy o 722,358 hl., resp. o
2,651.823 K méně. Úbytek produkce pivní
v jednotlivých královstvích a zemích byl tento:
v Čechách uvařeno 9,018.216 hl. proti 9,098.746
hl.; na Moravě 1,844.289 hl. proti 2,027.479
hl.; ve Slezsku 397.263 hl. proti 450. 398 hl. ;
v Dolních Rakousích 3,220.027 hl. proli
3,636.697 hl.; v Horních Rakousích 1,060.012
hl. proti 1,089.518 hl.; v Solnohradsku 412.907
hl. proti 415.028 hl.; v Tyrolsku 436.310 hl
proti 464.130 hl.
Tento moment provázen byl faktem dalším
platícím zvláště o průmyslu pivovarském v král.
českém: spějeme k rozhodnému soustřeďování vý-
roby ve větších závodech. Zemský úřad stati-
stický podal toho zajímavý doklad ve své sta-
tistice. Mluví jasně svými prostými čísly. V král.
českém bylo:
Čechy
Morava
Slezsko
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohradsko
Tyrolsko
9
article
Počet Počet bl.
pivovarů navařeného
Počet Navařené v činnosti piva
Výrobní rok pivovarů pivo proti roku předešlému
v činnosti v hektol.
stoupl (++)
klesl (—) o ce
1898—1899 658 8,997.910
1899—1900 649 9,238.000
— 1.37 + 2.67
1900—1901 634 9.485,640
— 2.31 + 2.68
1901—1902 625 9.171.300 — 1.42 — 3.31
1902—1903 617 8,763.780 — 1.28 — 4.44
1903—1904 608 9.133.650 — 1.46 + 4 22
Z toho viděti, že závodů rok od rokr
ubývá. Vzestup produkce pivní kampaně roku
1903—1904 tedy opět odstraněn r. 1904—1905.
Nebezpečí zvýšení zemské dávky pivní sice pře-
konáno, ale — nebezpečí státní dávky pivní
trvá dále. Vyhlídky kampaně r. 1905 —1906
jsou příznivější. Za to situace sladov ni-
ckého průmyslu zavdává podnět k váž-
ným obavám. Německo uzavírá se nám nejen vyš-
šími cly, ale současně pokračuje intensivně na
zušlechťování svých ječmenů. Našemu vývozu
ječmennému do Německa hrozí nad to důsledky
differenciace, o nichž jsme se již zmínili. V té
chvíli otázka nových odbytišť se hlásí, tím dů-
razněji, že v nové obchodní smlouvě s Něme-
ckem resignovali jsme dobrovolně na výhody do-
pravní pro vývoz ječmene i sladu do Německa.
Do výrobního roku 1904—1905 vstupoval
Německo
+ 2.67
+ 2.68
10
article
průmysl lihovarnický
se značnými a dobrými vyhlídkami. Haussa.
která potrvala až do září 1904 následkem malé
sklizně bramborů, prolomena pak a ceny trhu
soustavně klesaly. Pokles tento potrval po celý
rok 1904 a dosahuje cenový pokles od za-
čátku do konce roku u kontingentovaného zboži
až 15 K. Také spolteba kampaně 1904—1905
byla značně menší; teprve v prvých měsících
kampaně 1905—1906 dostavuje se obrat. Pro-
dukce lihu kampaně 1904 — 1905 činila
1,426.875 hl. (o 32 112 hl. méně než 1903-04)
v Předlitavsku a v Uhrách 953 579 hl. proti
92.616 hl. kampaně předchozí. Současně klesla
ale v Předlitavsku spotřeba na 930. 265 bl.
(— 23.584), vývoz stoupl na 184.499 hl.
(+ 7625 hl.) při poklesu v Uhrách o 102.048 hl.
resp. 38.415 hl. Důsledkem toho nenastalo
přese zmenšení produkce zhoršení statislického
stavu. Při vývoji cen padl ale na váhu moment
další: vídeňské záznamy bursovní. Jest napro-
stou anomalií, že pro stanovení cen má býti
rozhodným trh místa, kde není produkce a které
ani geograficky nemůže býti střodiskem prů-
myslu tohoto, jenž nalézá se jednak v zemích
českých, jednak v Haliči. Proto nutno jen
litovati, že organisační úsili průmyslu, které se
projevilo z českého podnětu, nemělo zatím
výslédku. Ale boj proti vídeňským záznamům
proti diktátu tamního velkoobchodu bude hyb-
nou pákou snah těchto i na dále. První prů-
lom do nepřirozeného stanovení cen ve
Vídni dán ostatně již rozbitím uherského sdru-
žení prodejního. Smutným bodem jest i po-
kles užívání lihu v minulé kampani k účelům
technickým... Jak mocně se tu od nás lišl
Německo. Rok 1904—1905 nebyl pro průmysl
lihovarský přizniv, vyhlídky do 1905—1906
jsou jasnější, ale zůstávají daleko za tím, ja-
kými by býti měly-
Předlitavsko
Uhry
Halič
Vídeň
Německo
11
article
Železářský průmysl
Železářský průmysl
pokračoval i v tomto roce ve svém úsil
soustřeďovacím. Splynutím České báňské společ-
nosti s Pražskou železářskou dokončen formálně
postup koncentrací českých. Důsledkem toho na-
stává nyní i změna ve výrobě kladenské potud,
že pudlovací oddělení tamní přenáší se do Nové
Hutě. Alpská báňská společnost rovněž dokon-
čila svou technickou reorganisaci. Domácí zpev-
nění vedlo kartel železářský k navazování styků
s německým průmyslem železářským. Odtu
nejspíše hrozilo nebezpečí, tím spíše, že odpor
proti kartelu vyvrcholoval požadavkem zrušení
cel železářských. Berlínská obchodní společ-
nost stává se střediskem těchto snah a její spo-
jení s kartelním vedením jest úplné, docházejíc
výrazu i v zastoupení ve správních radách. Ale
ve chvíli, kdy mělo býti dílo sblížení koruno-
váno novým úspěchem, akciováním těšínských
závodů arcivévody Bodřicha, dostavuje se prvé
zklamání. Podnicen veřejným míněním svěřuje
majitel těšinských závodů akciování ústavu pro
úvěr pozemkový a na scénu vystupuje nový
faktor, o kterém je známo, že není bezpodmí-
nečným stoupencem dnešního kartelního vedení.
Obavy o kartel osvědčují se zatím předčasnými
protože nutno především provésti reor ganisaei
těšínských závodů — nieméně dochází i k
prudkému otřesu kursovní budovy vůdčích pa-
pírů železářských. Koncem roku nastává tu
uklidnění. Pro průmysl železářský byl rok 1905
přízniv, teprve poslední měsíce přinášejí zhor-
šení odbytu. Jinak ale výsledky 1905 převy-
šují výsledky 1904, jak patrno nejlépe z vý-
kazu odbytového za prvých 11 měsíců tohoto
roku. Dle kartelního výkazu odbyt činil :
Bodřich
12
article
listop. 1905 proti leden-listop. 1905
proti 1904
listopadu 1904
centů
tyč. a fag. žel. 204.481 —19.708 2,504.075 +.135.074
nosiče . . . 67.516 + 4.347 1,107.035 + 67.585
hrubé plechy . 28.977 +12.616 335.528 + 89.818
kolejnice . . 16.361 —39.653 663.115 + 85.319
Mezinárodní organisace průmyslu tohoto činí
rovněž značné pokroky. Pro světový průmysl
železářský byl rok končící rokem skvělé kon-
junktury a velikých úspěchů. Pro Německo
Spojené státy v prvé řadě. U nás ovšem bru-
tální cenová politika kartelu dusila přírozený
rozvoj-
Český průmysl strojlrenský
pohlíží na uplynulý rok se zadostiučiněním.
Dlouhá předchozi krise konečně prolomena
závodům dostává se dobré zaměstnanosti. Stro-
jírna dříve Daňkova dostává veliké objednávky
ciziny, dobrá konjunktura průmyslu cukerního
ji prospívá, Českomoravská strojírna dociluje
skvělých úspěchů. Myšlenka kartelu čtyř stro-
jíren pochována tímto rokem a od 1. ledna t.r.
kartel platnosti vůbec nenabyl. Škodovy závody
pokračují na své reorganisaci, která se obrae
hlavně proti českému dělnictvu. Utešeně vzrost
nám v tomto roce opětně
strojnický průmysl zemědělský,
jehož produkty řadí se k nejlepším. Rost
nám v něm moený faktor českého rozvoje prů
myslového!
Daňkův
Škodův
Německo
spojený stát
13
article
Průmyslu uhelnému
Průmyslu uhelnému
končící rok konečně přinesl úlevu. Jeho
krise konečně překonána a vyhlídky zjasněny.
Specielně v druhé polovici t. r. byl obrat pro-
veden. Česká produkce hnědouhelná zase
opět po letech stagnace stoupla. Do konce listo-
padu 1905 dosahuje vzestup až 545.000 tun.
Zvýšení toto dáno i vzestupem potřeby domácí
a zahraniční, ba možno právem za to míti, že
i dobrý odbytový stav roku 1901 letos pře-
výšen.
Po Labi dopraveno českého uhlí hnědéh
2.2 mil. q proti 1.7 mil. r. 1904 a co více
platí: své domácí odbytiště průmysl hnědouhelný
plně si uhájil, dobývaje při tom opět půdu
v Německu ztracenou. Rušná konjunktura do-
mácího průmyslu padla tu ovšem mocně na váhu.
Také v kamenouhelných pánvích českých nastalo
v druhé polovině roku značné zlepšení a ceny
prodejní vesměs tu zvýšeny. Na budoucí rok
otevírají se po překonání krise jasné výhledy.
Produkce briket učinila i u nás opětné pokroky.
Boj o úpravu sazeb dopravních posud není
skončen a při zvýšení manipulačních poplatků
zbývá pánvi hnědouhelné alespoň ta útěcha, že
vývoz uhelný jimi zalížen nebude. Rychlé vy-
čerpávání pokladů pánve hnědouhelné ovšem po-
kračuje a o nějaké úpravě není ani potuchy.
Jediné v tom směru projevila státní správa ži-
vot, že předložila parlamentu osnovu zákona
o zvýšení platu z míry a poplatků z volných
kutišť. Zajímavo, že v tomto roce nalezena
v západní Haliči rozsáhlá ložiska kamenného
uhlí dobré jakosti.
Labe
Německo
Halič
14
article
Průmysl petrolejářský
Průmysl petrolejářský
má za sebou rok klidného vývoje. Spja
kartelní dohodou a ovládaje domácí trh, chrá
něný celně a dopravně s pomoci vlády překonal ne-
bezpečí vpádu amerického trustu na naši půdu.
Vacuum Oil Company sice své rafinerie zřizuje,
ale za pevné dohody s kartelem. Rozbiti kartel
pomocí vyslavění nových rafinerií se trustu ne-
zdařilo. Hlavním díkem zavázán, za ťo kartel
vládě, která ostatně velmi benevolentně přihll
žela k jeho cenové politice. Kartel zachován
vyhlídky vývozní jsou od té chvíle lepší, co
podlomena výkonnost ruského průmyslu bouřemí
v Baku. Trust stačí sotva rostoucí potřebě,
nepostupuje bojovně zatím proti našemu vývozu
do ciziny, který stoupl v jedenácti prvých mě-
sících z 1.245 mill. r. 1904 na 1.845 mill.
letos. Ceny petroleje pro domácí spotřebu opětně
zvýšeny. Nový stín klade se v tento rok
neobyčejný vzrůst surovinné těžby haličské
Množství suroviny v nádržkách jest vyšší polo-
letní těžby, což má za následek jednak značné
náklady skladištní, jednak stlačování cen. Da
sledkem toho byl velmi sympaticky uvitán v Ha
liči podnět ruský na vývoz haličské nafty na
Rus za podmínek pro průmysl tento velmi vý-
hledných. Vzmach haličské těžby vábí koncem
roku i německé kapitalisty. S kapitálem 4.3 mill
mk. tvoří se v Německu společnost »Sirius«
která chce naftu haličskou spracovati v nově
rafinerii v Německu. Koncem roku poklesem
domácí spotřeby a nutnou redukcí výrobní nové
nebezpečí vzchází trvání kartelu. Alei
Rus
Sirius
Bak
Německo
Vacuum Oil Company
mill mk
15
article
Průmysl textilní
Průmysl textilní
může s uspokojením činiti bilanci končícího
roku. Průmysl bavlnářský trpěl ovšem
hojně prudkými přesuny na trhu surovinném
(americkém) a nemohl plně využíti příznivých
sklizňových výsledků 1904—5, kdy sklizeň
americké bavlny dostupuje nebývalé výše, nie-
méně nalezl náhrady v hojné zaměstnanosti.
Podzim přinesl nové zpevnění bavlny ná-
sledkem nejasných vyhlidek sklizňových, ale
současně zdařilo se prosaditi zvýšení cen, byt
ne úplné a ne poměrné se vzestupem cen suro-
vinných. Statistická posice bavlny jest dle údajů
mezinárodního sdružení přadláků přízniva, nicméně
nutno ale počítati s mocí spekulace a poměrnou
tržní organisací pěstitelů bavlny. Průmysl bavl-
nářský opětně vzrostl a nutno jen s povděkem
konstatovati, že český průmysl bavlnářský ne-
zůstal v tomto ruchu pozadu. V roce končícím
povstaly nám nové dvě přádelny bavlny a tkal-
covský průmysl značně nám sesilil. Méně jasnou
byla situace průmyslu vlnářakého, který
trpěl nemálo vysokými cenami vlny. Nucen bo-
jovati o vyšší ceny tovarů stlačoval spotřebu
látek vlněných a tak není proň rok 1905 rokem
příznivým; za to průmysl Inu utěšeně prospe-
roval, naprosto nerušen pevnými a vysokými
cenami suroviny. Také na rok 1906 otevírají se
mu příznivé výhledy, byť zásobování surovinou
značně trpí zmenšenou sklizní ruskou. Vše-
obecný stesk do neúpravy platebních
podminek byl podnětem ku konání veliké
ankety v otázce této; čekané výsledky se ale ne-
dostavily a průmysl trpí zlem tímto nadále. P
záslužném podnětu posl. dra. Kramáře počíná
se konečně i u nás pracovati na povznesení
vývoz tovarů bavlněných. Dovoz surovin te xtll
ních učinil od ledna do konce listopadu,
Kramář
Ina
16
article
millionů.
bavlna
. . . 1.498
1.594
vlna . . . . . . 0.367
0. 354
len, konopí, juta . . . . 0.872
0 840
a příze:
. 60.598
54.785
. 47.153 48.125
. 58 253 50.45
Vývoz průmyslových tovarů textilních dán
tímto sestavením
17
article
bavlněné .
Iněné atd..
vlněné.
1904
1905
milliony k
tovary bavlněné.
. . 29.676 36.290
Iněné atd. . . . 24.105 25.245
. vlněné . . . . 53 926 55.358
* hedvábné . . . . 13.072 14.481
Tento obraz průmyslového postupu není
ovšem úplným, však hlavní skupiny uvedeny.
Tím vystiženy ale i vývojové tendence
výhledu roku nového — jiného účelu tyto po-
hledy nemají.
Ale přehled nebyl by úplným, kdybychom
se nedotkli i poměrů výroby živnosten-
ské. Nebyly nepříznivy celkem, ač mnoh
chmur se zračilo. Reformy řádu živnoslenskéh
ani v tomto roce dosaženo nebylo, řada jinýc
osnov leží nevyřízena — ale snad právě mo-
ment tento bude nejlepší vzpruhou oněm prou-
dům, které zří spásu živnostnictva jinde než
ve víře v zákonná opatření. Moderní pokrok
technický, pronikavá péče obchodní, rozhled po
daném stavu, zvyšování kulturní i odborn
úrovně dorostu — ty eíle jsou bližší a úspěš
nější. V tomto směru Némecko může nám být
vzorem. Toto nové nazírání k nám valem razí
si dráhu — a s ním svítá i lepší výhledd
budoucna !
18
article
Trh peněz
Trh peněz
prožil v tomto roce jedno z nejzajímavěj
ších svých období. Když v době silné pohoto
vosti peněžní vypukl zápas na dálném Východě.
kdy obě válčíeí mocnosti byly opětně nuceny
appellovati na trhy západní Evropy, kdy zna-
menitou konjunkturou průmyslu zvýšeny domácí
potřeby peněžní, usuzováno všeobecně na zdra-
žení peněz. Tentokráte ale vývoj nepostupoval
analogicky s předchozími obdobnými situacemi.
Dějiště války bylo vzdáleno Evropy, její výrobní
potence bojem nezmenšena, naopak Rusko i Ja-
ponsko svými objednávkami nemálo přispěly
k zlepšení průmyslovému Anglie, Německa
Spojených států, ponechávajíce výnosy půjček
z valné části v zemích, odkud čerpány — tyto
momenty jsou hlavními důvody pozoruhodného
zjevu levných peněz v době válečné. Obrat
ohlašoval se teprve mírem portemouthským a ci-
tlivá diplomacie anglická, která postupuje ruku
v ruce s peněžním světem své vlasti, působila
proto veškerým svým vlivem na ukončení krvav
tragedie. Jasnící se konjunktura průmyslová
zvýšovala požadavky oproti cedulovým bankám,
zatím co speciálně pro anglickou banku padala
na váhu potřeba zvýšeného exportu zlata do
Indie, Egypta a Ameriky. Také bylo zřejmo, že
průmysl bavlnářský a dovoz obilní budou re-
flektovati značnou měrou na zlato banky. Odká-
zaná na dovoz valné části surovin pro své
vůdčí průmysly a na dovoz potravin, střeží
Anglie bedlivě svůj zlatý poklad. A tak zvyšuje
anglická banka prvá svoji sazbu, dávajíc takto
příklad německé bance říšské, pro kterou mimo
to rozhodnou byla i značná potřeba peněz pro
spekulaci, jejíž rozmach provází vzestup sou-
časné konjunktury.
Evropa
Rusko
Anglie
Německo
spojený stát
Indie
Egypt
Amerika
anglický banka
19
article
Rakousko-uherská banka a francouzská
banka odolávaly tomuto proudu doby nejdéle
a druhá banka setrvává na sazbě 3% do konce
roku. Největší vliv měla situace trhů peněz na
diskontní politiku německé banky říš-
ské. Do roku 1905 vstupovala německá banka
říšská s diskontní sazbou 5. Dne 10. ledna
snižuje ji na 4. v únoru na 34% a 39. Tato
levná sazba zůstává v platnosti a až do pod-
zimu, kdy zvýšena na 49. Závěr zářijový nut
pak banku k zvýšení na 59, aby v prosinei
vytčena byla sazba 6, jež nestačí, aby nebyla
krajně vyčerpána záloha nezdanitelných banko-
vek. Potřeba peněz, vyvolána průmyslem i spe-
kulací, dosahuje v Německu obrovské výše, na
doklad rozmachu národa, jehož banky současně
přistupují k veliké akci zahraniční. Rakous ko-
uherská banka, která přešla do nového
roku se sazbou 312, setrvává na ní až do
20. října, kdy ji zvyšuje na 44%. To bylo si-
gnum nastalého zdražení peněz i u nás. Že
banka tak dlouho mohla trvati na nízké sazbě
prvé a že se nejeví potřeba dalšího zvýšení,
dáno ovšem tím, že nejsme do té míry engažo-
váni na peněžním trhu světovém jako Anglie
Německo a tím, že naše závazky oproti cizině
jsou podstatně menší. Rakousko není věřitel-
ským státem a jeho politika neukládá mu svě-
tových úkolů, proto snáší poměrně dobře roz-
pjetí sazby proti Berlínu o 14%. Ani konec roku
nepřináší nám proto opětné zvýšení diskontu.
Německo
Rakousy
Anglie
Rakousko
Berlín
uherský banka
20
article
Zpevnění trhu peněz nezůstává i beze vlivu na
anglickou banku, která jen s napjetím sil chrání
svůj zlatý poklad. Neobyčejně vysoké sazby pe-
něžní v Novém Yorku odvracejí nebezpečí přl-
lišné spekulace v tomto ústředí jejím.
Na našem domácím trhu peněz
život a obchod klidně se rozvíjely. Zůstali jsme
v okruhu domácích papírů, zatím co rostoue
význam českých ukladacích hodnot rovná ti-
trům Zemské banky král. českého cestu do Terstu.
Náš trh zůstal nadále význačným trhem ukla-
dacích hodnot, soustřeďuje zájem o průmyslové
a bankovní papíry pouze na domácí hodnoty
Tento moment dodává mu neobyčejné solidnost
při stanovení cen. Staré stesky do našich ústavů
a podniků, jež sem neuvádějí své papíry nebo
nevysilají na trh svých zástupců, staré stesky
do nevšímavosti pražských interessentů k roz-
voji trhu sice oslabeny, ale nepřekonány. Mnoho
úsili bude ještě třeba, než staneme tam, kde
máme býti. Ale i zde nastane den obratu. Silný
rozmach Prahy jako místa peněžního ho valem
přibližuje. Význačným momentem a dokladem
potence pražského trhu byl i veliký zdar sub-
skripce ruské státní renty z 1905.
Kursovou bilanci minulého roku na bursách
pražské, vídeňské a berlínské znázorňuje tato tabulkaí
Bursa pražská.
Kursv
Bursa
Nový York
Terst
Praha
anglický banka
zemský banka
21
article
5% zástavní listy České
hypoteční banky,.
4% zástavní listy České
hypoteční banky .
31/2% zást. listy České
hypoteční banky . .
4% komun. úpisy Zem.
banky král. českého.
4 melior. úpisy Zem.
banky král. českého
4% železn. úpisy Zem.
banky král. českého.
4% zást. listy moravské
hypoteční banky
41% bank. dluž. úpisy
České prům. banky
Česká banka Union .
Česká průmysl. banka
Hospodářská úvěrní .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka . .
Akciová továrna na vy-
rábění uměl. hnojiva
lučebnin v Kolíně ..
Podolská cementárna
Česká společnost pro prů-
mysl cukerní
Český akc. pivovar v Če-
ských Budějovicích.
První česká všeob. zaji-
šťovací banka . ..
česká akc. spol. tov
na orient. cukrovinky
a čokoládu . . .
První českomoravská to-
várna na stroje . .
29./XII. 28. XII.
1904 1905
Květnová renta . . . 100.20 99 85
uherská zlatá . . . . 118.65 11 4.30.
rak. korun. . . . . . 100.30 99.75
uher. . . . . . . 98.— 95.60
Anglobanka . . . . . 291.50 317.—
Bankverein . . . . . 550.— 564.50
Ústav pro úvěr pozem. . 968.— 1095.—
kreditky . . . . . . 675.— 678.5
uher. kreditky . . . . 804.— 794. —
banka rak. uher. . . . 1629.— 1631.—
banka pro země rak. . 447.50 436.—
Unionka . . . . . . 556.— 562.50
dráha ústecko-teplická . 2180.— 2350.—
buštěhradská lit. A. . . 2742.— 30. 90.—
buštěhradská lit. B. . . 1038.— 1120.—
Ferdinandova severní . 5490.— 5730.—
státní dráha. . . . . 648 75 666.25
jižní . . . . . . . 88.— 123.7
polabská . . . . . . 416.— 449.—
severozápadní . . . . 411.— 430.—
dunajské paroplavební . 881.— 1007.—
Lloyd . . . . . . . 718.— 765.—
česká severní dráha . . 327.— 360.—
pražsko duchcovské kme-
nové akcie . . . . 210.75 318.—
prior. akcie . . . . . 296.50 —.—
jiho severoněm. spojov.
dráha . . . . . . 406.—
Bankverein
Ferdinandův severní
Lloyd
Kolín
ský Budějovice
Český hypoteční banka
Český průmyslový . banka
Český banka Union
úvěrní banka
živnostenský banka
šťovace banka
Unionka
22
article
410—
všeobecná stav. společ. 169.—
vídeňská „
» 161.50
brněnská strojírna . . 395.—
alpinky . . . . . . 508.50
517. 25
pražské železářské . . 2379.—
2524.—
rýmavské . . . . . . 520.25
518.50
558.—
zbrojovka . . . . . 535.—
653.—
mostecké . . . . . . 654.—
české montánky . . . 1420.—
Schodnica . . . . . 656.—
6.40.—
karpatská společnost . . 1050——
králodvorská cementárna 991.—
925.—
česká cukerní společn. . 183.—
turécké losy . . . . 131.—
145.25
celé losy z r. 1860 . . 156.—
157.25
525.—
komunální . . . . . 522.—
478.—
úvěrní . . . . . . . 475.—
pozemkové I. em. . . 305.—
II. em. . . 298.—
163.—
159.25
tisské losy . . . ..
Bursa berlínská.
Kursy
Rozdí
29.XII. 29 / XII.
+ neb —
1904 1905
Diskonto
193.50 189..90
— 3.60
Deutsche Bank. . . .
+ 6 25
236 50 242 75
165.75 171.80
Handelsgesellachaf! . .
— 15.25
Laura . . . . . . .
258.75 243 50
Union . . . . . ..
99. 75
+ 12 75
Bochumer . . . . . 233.75 245.30
+ 11..55
Gelsen . . . . . . 2317/2 228 90
Harpener. . . . . . 2147/ 213.60
— 1.25
Consolidation . . . . 438.— —.—
Hibernia . . . . . . (280.—) —.—
Přehližejíce děje roku končícího, uvědomu-
jíce si jeho hluboký dějinný dosah, konstatujíce
výsledky české práce, hledíme do budoucnas
klidem a pevnou vírou, že i u nás uplatní se
plně vítězné poslání práce, že i u nás pod údery
nutnosti povzneseme se k velikým úkolům, jež
dány naším postavením na Západé slovanském.
O naše budoueno jde, a tento vážný moment
probudí snad přece jen u nás v plném dosahu
mužnou vůli práce, založenou na povahovosti
síle. Veliké jsou úkoly a velikých mužů na ně
třeba! To znamená: všechny hlavy a všechny
svaly české k práci! In hoc signo! Jediné
pouzel
Bursa
Harpener
Deutsche Bank
171.80 Handelsgesellachaf
Lauro
Consolidation
23
article
Rozpouštějme zhytečné spolky
Rozpouštějme zhytečné spolky
Pronáším jen větu, která visi na rtech ti-
sícům: „Naše plané spolkaření stává se rako-
vinou na těle národa.“ Proto bude třeba zrušiti
celou řadu spolků, jež buď svůj úkol byly již
vyplnily aneb cíle svého etického byly se mi-
nuly. Tisíce spolků v zemích českých nevyka-
zuje jiné činnosti, leč vybírání příspěvků anebo
pořádání zábav, které vyžadují zvláštních a
v celku svém nesmírných nákladů. Také mnohé
spolky odborné svádějí své členstvo příliš časte
ke značným výdajům, na plesy, koncerty, diva-
delní představení, bazary, tomboly, výlety, ja-
ternicové hody atd. Řeknu to upřímně a ote-
vřeně: Česká města, zejmena venkovská, úpí
v pravém slova smyslu pod hospodářskou ty-
ranií planého spolkaření a nesčelných zábav.
Ohledy na pravo i na levo tvoří železný kruh,
z něhož neumí se vybaviti ani intelligent, tím
méně dovede to prostý obchodník, živnostník
anebo dělník. Trojnásobný hřich se páše na
majetku národa, neboť příliš plýtvá se časem,
intellektem i penězi. Vesole to začíná, ale ne-
zřídka tragicky skončí. Každý z nás zná ně-
kolik spolkových hodnostů, kteří, svedeni po-
zlátkem úřadu, věnovali se spolkaření do té
míry, že zanedbali svoji živnost a uvedli svou
rodinu v bídu a zoufalství. Tu bude třeba ráz-
ného zakročení rozvážných živlů celé společ-
nosti.
Snažíme se o povznesení národohospodář-
ské a pomáháme přispěvky svými udržovati
prostředí, které nás vysiluje a hospodářsky
Český město
24
article
Rozdí
29./XII. 29./XII. + neb—
1904 1905
104.25 103.— — 1.25
100.20 100.— — 020
93.70 9425 + 055
100.— 92.75 — 025
100.— 99.75 — 025
100.— 99.75 — 025
99.80 99.60 — 0.20
— 0.75
190.75 100.—
248.— 246.50
— 1.50
413.— 417.—
395.— 388.—
565.— 526.—
250.— 246.50
— 3.50
100.20