ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 d9540bb0-790a-11dc-b5d0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 45 celkem · entity: person 37, place 21, org 6, work 1
1 masthead
31. prosince 1905.
2 masthead
I. Příloha „Národnich Listů“
3 masthead
k číslu 359.
4 masthead
Strana 17
5 title
Výtvarné uměni.
6 article F. Šimon.
F. Šimon. = Tohoto leta, když Pařížané dali svoji Paříž na pospas nomadním Angličanů m, po »ze lené hodině«, bloudívalo nás několik ulicemi divadly a kavárnami. F. Šimon býval s námi. jenom že zatím, co druzí se uvolňovali od denni námahy a ve hřmotu města, nebo při šumu a cinkotu kaváren sdělovali si svoje dojmy a ná- lezy za dne učiněné, tichý, plavý Šimon, s po- hledem bledým vycházel vlastně na lov. Z ve- čera, když atmosfera velkoměsta houstne, kdy přibývá temnoty pod platány, kdy probleskuji myriady světel nocí, kdy se překřikuji bilá svě- tla obloukových lamp se zarudlými žárovkami a elektrické a plynové záře hrají do všech ba- rev, kdy světelně ferie naplňují varičlés a v mon- dainích a polomondainích kavárnách mihotají se pohádkové obrazy v zreadlech, v těch časecha světech F. Šimon chodi jako myslivec po stopě Nemá víc s sebou, nežli malý náčrtník v kapse. kam kradmo si poznamenává nějaký silfidni zjev, rozplývavou posu, nedbale zůmyslné posezení, pikantní rys tváře, zákmit oči nebo výstřední vymetnutí lýtka, v ohnivé punčošce spjatého, jež vyletůje jak vykřičník z bilého pěnění dessous. To však má Šimon jaksi za vedlejší, tyto ra- pidní a jinému sotva srozumitelně črty. Hlavní jeho výzbroji jest oko, které dovede vybírat z valící se směsi zjevů a dojmů, s neklamnou hbitosti a jistotou, co umělecký cit jeho jako zvláštní malebnosti uznává, a pak paměť, oplická pamět mimořádné trvanlivosti, která z večera a za noci schrání a lakotně hromadi, aby dru- hého dne vydala v obrazech, čím se před tím jak houba nassála a napojila. Potom Šimon zmizel a více se neobjevil. Zavřel se do svého malého atelieru za Lvem Belfortským a praco val nepřetržitě. Maloval a tisknul. Zkázal jen, že mu jde práce od ruky a proto se ji držel s houževnatou vytrvalostí.
Pařížan Angličan Šimon F chodi Belfortský
7 article
Tohoto nadšence illuminované Paříže a ho rečně pilného pracovníka naleznete teď v pa- villonu »Manesa«. Pařiž, »město světa« nebo spiše »světel«, čarovné fantasmagorie nekoneč- ných ohňostrojů, Paříž, město mihotavé svůd- nosti ženství, které Šimon neměří morálkou, ný- brž váži malebnými hodnolami, máte zdev malbách a leptech posledních dvou tří let.A dovedete-li si zahrát statisticky, objevíte, že na lonský rok připadá jedenadvacet, na letošek sedmatřicet obrazů, leptů nečitaje. Suchopar či- slic přidává doplňovací rysy k Šimonovu zjevu. První rozhlédnuti po síních výstavních přenese k vám dojem umění mladého, umění maliřského jara, plného šťastné vnímavosti a tvoření, jež je na přemnohé hony daleké oněch konvulsi a mučíren, v nichž přý moderní umělec pracuje. Bude to asi jen těžký sen jejich myslických vy- kladačů, kteří staré porovnánl o roditelských bolestech tvoření béřou tak doslova, že pak vidi jen mučírny, žebříky a španělské botya palečnice, místo světlých atelierů, tub barev, palet a štětců. F. Šimon sám jest ovšem mladý a celá jeho výslava, v níž chce nám demon- strovati svůj vývin a dnešní stav, zabírá jen sedm let, počínaje studii volň, na níchiž světla hrají, z dob akademiekých. Za čtyři léta na to uplynulá nabyl prvních svých pevnějších rysů.
Šimon Šimonův Paříž Suchopar
8 article
V Dalmacii naučil se poprve milovati moře, ku podivu těžkomyslné, zeleně bouřlivé, modře za- smušilé, o skály bijící a v smutných pěnách hřebeníci. Melancholicky k rameni pochýlená hlava s trpným výrazem ve tváři, jak jej tehdá B. Kafka modeloval, je v plné shodě s touto tisnivou tiudnosli víse. Ale také s oněmi sny blankytové »Symfonie« a plavého »Jara«, s vi- siemi muzikálných tonin, v nichž má i linie své sladce zamželé kouzlo. A ona holčina, v kvitkovaném, jarním vánkem vzdutém šatě, o kmen rašící břízy opřená, na bledém nebi se rýsující, má už pěknou, skoro křišťálo- vou čistotu křehce cudné linie, která se v sil- nějším zvlnění ozývá v prohnuté ragazze » Be- nátských stinů« roku příštiho. Tenkráte siu F. Šimona držela apercepce světla a barev, tvarů a tonů rovnováhu, kterou Paříž zvrátila- Šimon sám nejlépe ví, mnoho-li k tomu příspělo město, jeho ovzduší a vábné přimoři onivalské, a čim přitížily misce tonové dojmy hotovýci děl uměleckých Oboji bylo proň velkou událostí. Paříž a Onival a nejnověji Londýn staly se mu v pravdě novým světem. Zcela jinak však nežli na př. Maroldovi: ne individuum jeho psychologie, nýbrž jeho jemná a roze- chvěná malebnost, hra barev a tonů v něm, č lépe na něm, jejich vlnění a splývání, jejich táhlý souzvuk, jakoby vylouděný jednou na strunách cella a podruhé na jasněhlasých houslích. Maroldovy momentky a scény, velmi svěláckého parfumu, blýskotavé a perlivě duhu- jící, mají okoli salonů nebo ulic či parků za přirozenou a sesilující scenerii, F. Šimonovo citlivé oko, přijímající jen sametově měkké vlny barevných tonů, je přičarováno divadlem vnitr- nějším. Vídí člověka a jeho okolí v subtilním
B Kafka Šimon Marold Maroldův Dalmacie Be Paříž onival Londýn
9 article
srůstu, v neoddělitelné celistvosti, v úhrnnosti ústrojně a příjemně selkané. Bilý šat demi- mondky na zeleně-šedé pohovce a přihnědlý ton stěny o niž se opírá, rudý povlak podlahy krvavě naličené rty, tmavé víry kolem oka, tyr- kysy v řetězu a pratenech, to vše v máložné něžnosti tvoří se silhuetou a posou těla jeden jediný malebný akord, jednotný souzvuk. Ulice a boulevardy, noříci se do soumraku a noci, trmíci se sady, pohledy z loží a galeril, kde vše v barevné tony splývá, k světelné výhni je- viště, záření dlouhých ulie v dálkách, mihotání světel v oknech, krámech, reklamách a to najednou oko Šimonovo pojímá i s lidmi beze jmenaa určitých tvářnosti, jež ve chvatu a nevšímavosti se sem tam hrnou a posouvají, to je mu jedi- ným, spojitým maliřským viděním. V Paříži jako v Londýně, kde citronově plane okoli Oxford- cirku a noční mlhy nasycují se elektrickýma plynovým zářením. »Symfonie« jest varineí modře a ve vzduchu jak rybky plovoucích na- bých ženských těl. Jednotnost barevného držení měl zde podminěnou jednotnosti barvy. Paříž jej přivedla k jednolnosti subtilní polychromie. Také venek a onen velký učitsl kolorilně svělelných harmonií, jež slovur cíelielarání od- půldne ve své bílé měkkosti, pavučinové sou- mraky, do nichž zapadají liché zátoky, zlatisté západy zrcadlicí se na vlnách, rozteklé záplavy fialové a absyntové po vodách a ve vzduchu
Šimonův Paříž Londýn Oxford
10 article
rozlité bledé zlato a roztavené stříbro, světlé silhuety lidí na plaži a před stany, růžové skvrny pasů a šatů damských, rozplývající se zjev lodic a jako matné sny v mlhavých prohlubních mosty přepínající šedavé dálky Temza, chorý blyskot dalekých svítilen, sharmonisované s bar- vami bez tvaru, s oparem plným vlhka, to stalo se Šimonovou školou a zároveň doménou. Nic není snažšího a lacinějšího, nežli zde vysloviti jmeno Whistler. Třeba jako výtku ne- samostatnosti a závislosti. Vskutku rozplývavý Westminster, Pisčiny v pozdnín odpoledni nebo po západu slunce, podobizna HI. Böttingera, ně- které ohňostrojové momentky z ulic možno bez otálení označiti za whistlerovské. Ruskin by se před nimi rozhorloval, jako před Baltersea bridge a mr. Huddleston mohl by Šimonovi klásti po- dobné otázky jako v proslulém procesu Whistle- rově. Co to ale značí v podstatě? Nie jiného pro mne, nežli že veliký kouzelník tonů, čaro- dějný strůjce zharmonii« a »arangementů« přivedl
Ruskin Šimon Westminster Šimonův škola Whistlerov
11 article
F. Šimona na cestu prchavých subtilnosti, že mu otevřel, zbystřil a zdokonalil smysly k ucho- pování rozplývaně chvějných sauladů, že mu snad i úpravil maliřské pochopeni světelných zá- zraků a ferií moderního velkoměsta a spiritně barevného pojímání tichých zjevů lidských. Ale už nejrannější studie Šimonovy, kde světlo hraje na srsti skotu a trávě sadu, kde bledě záři měsíe nad mlěieími vesnicemi a hlavně blankytná sym- fonie »Symfonie« ukazují, že F. Šimon, jako umělecký a ještě speciálněji jako malířský orga- nismus, vyšel s těmito elly do svěla. Mlád, pod- lehl jako přemnoho jiných čaromoci velikého harmonisty nuanci a našel v něm učitelea vůdce. Kdo vídí podstatu uměleckého individua- lismu jen a jen v nepředvidaných novostecha nebývalých zvláštnostech, ten ztéžka pochopí, že umělecká práce je v podstatě prohlubováním za- žitých dojmů přírodních a uměleckých, že je vyčerpáváním vlastní studnice, byť by kdo jiný byl pomohl ji otevřiti.
Šimon Šimonův
12 article
Tak stojí dnes F. Šimon v naší obci umě- lecké jako mladistvé svěží malíř oněch jak ve snu se kolébajieích a zpívajících souladů, jež pro svoji něhyplnou měkkost, něžnou subtilnost a také plesavost zůstávají bezpočetným lidem nepoznány a citově nezužitkovány. Stal se je jich poetou, ukazatelem, sdělovatelem a vykla dačem. A co je zvláště krásného: že vidí je ra- dostně chtivým okem, že dovede být zanjat je- jich čiře malebnou ušlechtilosti a stepilosti, chce- te li. Žije okem a barevným smyslem, který má nyní převahu nad formalným. Převahu má, ale nozatlačil jej. Vizte jen obraz »Léta«! Jaká to skvělá spotéosa zlatistého světla, plavých har- monil, půvabu mladého anadyomenského těla. světlé šíčky pobřežních linil a plesavých reflexů na matné pleti nahých Es! Tou syntésou, vto- penou v něze a rozkoši, vreholi dnes uměn F. Šimona. Nové publikace redakci této rubriky zaslané Dílo. Vydává Jednota umělců výtvarnýcl v Praze. Roč. III, č. 9. Reprodukce prací V. Amorla J. Ullmanna, K. Klusáčka, F. Ondrůška aj. Krása našeho domova. Roč. II, č. 2. Lehner- Ferd. J., Dějiny umění národa českého Seš. 38. Katalog výstavky drobného umění a uměle průmyslu od 15. prosince 1905 do 1. ledna 190 Městské prům. museum pro severových. část král českého v Hradci Kräl. Zpráva o činnosti spolku výtvarných umělco »Manes« v Praze v roce 1903, 1904 a 1905. V P'raze »Manes«.
Šimon V Amorla J Ullmann K Klusáček F Ondrůšek Krása Lehner Ferd Praha Hradec Kräl spolek výtvarný umělco Stones
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Snahy něitelstva v roce 1905. Rok tuhé, namáhavé a záslužné práce má zorganisované učitelstvo za sebou. Vybudovavši si před dvěma roky svým pro- gramem kulturním a školským theoretické zá klady své snahy a povznesení a dokonalé zorga- nisování české školy národní, nenadálo se, že ihned v zápětí naskytne se příležitost za tyto snahy takořka v celém rozsahu programním zá- pasiti a usilevati, aby přemnohá desideria pro- gramová byla respektována — celou veřejnost a nejvyšší správou školní, ministerstvem vy- učování. Rámcem pro tuto akci stal se všemu učitelstvu nový řád školní a vyučo- vací, a památným i poučným pro posouzení dobového nazírání na význam školy národní, na její svobodu a pokrok, zůstane vždy zápaa učitelů o každé slůvko, o každý pořad slov, o ka- ždý článeček v tomto nařizení mini- sterském, jímž má zase na dlouhou řadu le řízen býti život školský. Veliká tato akce má svou cennou dídakti- ckou pointu pro všechno učitelstvo. Zřetelněj než kdy jindy vysvitlo tu, že nejmoenějším či- nitelem v kulturním boji učitelstva jest sjed- nocení. Sjednocení v programo- vých požadavcích, sjednocenív ideověm nazirání na principieln otázky školské, ale také sjedno- cení rozptýlených sil různých organi- sací učitelských ke společné práci a společněmu útoku.
14 article
Při takových vážných pracích, jakým byl akce spojeného učitelstva na prospěch školy př stanovení řádu školního, vyniká cena sjedna- ného podrobného programu zeela patrně. Co tu bylo otázek k řešení, co námětů k opravám trva- jících předpisů! A učitelstvo české, zastoupené ve svých dvou největších organisacích zem- ských, ani v jediném, sebe pořádnějším případě nebylo rozdvojeno při stanovení svých poža- davků, a zástupci obou organisací neměli ani je- denkráte o kterékoliv otázce principiální nej- menšího sporu a různícího se názoru; neboť nejpodružnější otázku mohli řešiti jednotně, po něvadž hlavní, ideový směr byl jim stále dán — programem. A mohlo-li co vůbec aspoň částečně napra viti, co neporozuměním školského života anebo i zúmyslným, nepřátelským zasahováním do akce o řád školní bylo pokaženo, byla to oči- vidná shoda a jednota učitelstva, seskupe- ného do největších organisací zemských.
15 article
Učitelstvo mohlo nabýti uplynulým rokem i jiných užitečných zkušeností: poznalo, kdo jsou jeho praví přátelé a kdo přejí pravému po- kroku školy. S radostí registrují, že sympatií ke škole moderní, ke škole svobodné v roce minu- lém přibylo, a byl to zase onen řád školní, jehož tajnůstkářské inscenování tolik pobouřilo pokro- kovou veřejnost, který způsobil, že veškeré po- krokové časopisectvo otázku svobodné školy ventilovalo a který rozčeřil i klidnou hladinu naši společnosti, jindy k otázkám školským dosti lhostejné. Není možno však i při vděčném uzná- ni tohoto obecného a živého zájmu o osud školy naší mlčením přejíti podivnou neinformo- vanost naši veřejnosti, i některých čelných osobností, která se tu jevila, jakmile se jednal o podrobnější, důkladnější znalost zřízení škol- ního a školního zákonodárství. Tato zjevná neinformovanost, tato malá znalost pravého, reelního slavu otázky školské. bude jistě učitelstvu podnětem, aby otázkou školskou i v podrobnostech i v principech více a častěji se obírala.
16 article
Vzájemný poměr jednotlivých o- ganisací nebyl, bohužel, v uplynulém roee tak příznivý, tak bratrský a klidný, jako před rokem. Příčin se osudně nakupilo několik. Jed- notné nazírání na význam národního školství na jeho organisaci způsobil sice radostnou shodu obou zemských ústředních spolků učitelských jednot v Čechách i na Moravě, br i říšský svaz německého učitelstva postupoval do poslední olázky s oběma řečenými organisacemi jedno- svorně, ale odlišné stanovisko, jaké zaujaly v některých otázkách organisace učitelů škol mě- šťanských a organisace učitelek, přivodilo jisté rozčarování a jisté dissonance, jak ostatně ani býti nemůže při řešení otázek, které dotýkají se zvláštních zájmů učitelstva jednotlivých kate- gorií škol. Jest pochopitelno, že učitelé bránili se usta- novením, která by nezákonně učitele navždy vy- lučovala ze škol dívčích a z vůdčích míst na školách těch, a rozumí se samo sobou, že musilo býti bráněne všemu, co by jednotný organismus národního našeho školství roztrhávalo v odlišné kategorie na škodu školství i učitelstva. Různé nazíráni na tyto separátní otázky dalo se předvídati a bylo by jen celku učitelstva zdrávo, kdyby i o takových otázkách bylo před veřejností věcně a klidně pojednáváno.
Čechy Morava organizace učitel škola jášťanský
17 article
Bouři a šarvátku mezi učitelstvem vzbudila otázka reformy vyššího průprav- ného vzdělání učitelského. Jeden z předáků českého paedagogického světa žer- tovně zápas ten přirovnal s bojem o zajíce, který běhá ještě daleko po poli. Také mně se zdá, že nebylo právě „nebezpečí z prodlení“ a že colá ta otázka, tak eminentně důležitá pro školu i pro celý národ, má býti řešena s klidem a vážnou důstojnosti, vzbuzující u veřejnostia rozhodujících kruhů respekt. Jsem jist, že by celé té trapné potyčky o otázku vyššího vzdě- lání nebylo bývalo, kdyby řešení její před fo- rem veřejnosti, vůbec manifesto- váni pro tuto otázku bylo se posunulo o nějaké dva měsice později, do doby, kdy nebylo příčiny k domněnkám, že souhlas s projevem a návrhem jednoho tábora je shodným s projevením sym- patií s jednou stranou ve volbách v Z. Ú. S.,a kdyby se byl s obou stran zatím našel modus do- rady v době klidné, nerozpoutané právě voleb- ním zápasem. Na štěstí boj brzy utuchl a klid na obou stranách reservovaně udržovaný dává nejlepšich nadějí, že bude možno brzy přikročiti všenu učjlelstvu k svorné nua jednotnému rozhodnuti o této otázec, na níž prěce není nikdo s obou stran osobně, svým prospěchem zúčastněn. Usnesením valné hromady Z. Ú. S. J. U. jednohlasně a oběma stranami, s nadšeným sou- hlasem přijatým, zdá se, skončil neblahý spor. a bude nyní povinností těch, kdo pro smířlivý návrh hlasovali, aby k uskutečnění je h všemožně pracovali. Bude tedy potřebí sjednati nejprve se všemi organisacemi monarchie jednotný požada- vek, a bude nutno, aby vláda svolala ankelu. která by se zřelelem k sjednaným poradám osnovu zákona připravíla. Doba je vhodná.
Z Ú S J U
18 article
Ulehčí se brzy organisacím v nejlěžší práci, ja- kou mají s podáváním zpráv a návrhů ve přičině prováděcích nařízení k řádu školnímu, a ne- dávno usnesený a dosud nepublikovaný požada- vek učitelstva všech rakouských učitelskýel ústavů, aby ústavy učitelské „reformovány“ byly přičleněním přípravky, a tlumočící přesvědčení. že učení modernímu jazyku cizímu je kandi- dátu učitelství zbytečnosti, tento požadavek vý- hradně na stavovských zájmech učitelů paedagogií založený, musí zburcovati všechno učitelstvo ke svorné práci. A tu bude rozhodnuto o ceně a povaze do- savadních návrhů, jimž ceny popírati a je zleh- čovati není spravedlivo. Radostně překvapilo po nemilé episode sporů o vyšší vzdělání, šarvátek o některá usta- novení řádu školního a malé domácí mrzutosti mezi bratry českými a moravskými, rodinné smíření učitelů všech kategori škol při ustavující hromadě nové paedagogické instituce, jakou má býti Jednota „Komenského“ Všeobecně pociťovaná snaha po sjednocení všech paedagogů a přátel školy české ke spo- lečné práci o společné prospěchy nejdůležitější národní instituee, školy, došla tu výrazu. Pevně doufáme, že toužebná tato instituce přispěje k sjednocení všeho vychovatelského světa če- ského, a že nepřipustí, aby stala se výhradnou doménou některých čiperných stranníků, kteří se okázale maskuji pokrokovosti, pod níž pro- zírá osobní prospěch. K této naději nás oprav- ňují rozhodná a srdečná slova duševního otee Jednoty „Komenského“, který nalezl příhodná slova k odmítnutí přemrštěného nápadu, aby totiz Jednota „Komenského“ stala se orgánem jen příslušníků některých politiekých (!) stran.
Komenský ústav učitelský
19 article
Kus programové, jednotící, organisační prá- ce vykonán popudem učitelstva v Národní radě. Přípravy k. utvoření Osvětového svazu jsou do- konány a v několika dnech zahájí nová, důle- žitá tato instituce národní svoji činnost. Učitel- stvo, které v osvětové práci již mnoho vykonalo. toužilo, aby vytvořena byla v kulturním stře- disku národa instituce, která by osvětné práci dávala směr, určovala prostředky, nejbližší elle a která by osvětnou akci řidila a organisovala. Zase jen hlavně na učitelstvu bude, aby činnou podporou a fedrováním snah Osvětového svazu udrželo národu instituci, kterou samo k životu vzbudilo. Poměr k úřadům školským pozbývá již dří- vější příkrosti s jedné a obávanosti se strany druhé. Stoupající sebevědomí učitelské a dobré příklady slušného, taktního jednání některých vyšších pánů školské byrokracie, napodobenéi menšími a zcela malými pány, kteří dříve učitele přezírali, silné organisace učitelské a jmenovitě výborná instituce právních odborů, jakož i stou- pající znalost školského zákonníka, to vše utvo- řuje poměry příznivější.
osvětový svaz
21 article
Sluší i registrovati, že konečně i vysoké školské úřady dotazují se organisovaného uči- telstva po dobrozdání, jde-li o nová důležitá vynesení. — Bohužel ani v tomto roce není učitelstvo české zastoupeno v zemské školní radě, ale stoupající význam učitelstva a znovu a znovu prokázaná schopnost učitelstva ku re- formním pracím školské výchovy a ke školské organisaci se nesoucí, opravňují k naději, že učitelstvo české bude míti i v zemské školní radě svého zástupce, a že přijde doba, kdy do řad znalců a úřadních praeovníků v zemské školní radě, ba i v ministerstvu, budou povoláni nejen právnici a učitelé středoškolští, ale i učitelé měšťanských a obecných škol. Jalovost kampaně sněmovní nepřinesla uči- telstvu mnoho užitku. Jen otázkou discipli- nárního řádu je silně hnuto, a doufám, že do nejbližšího zasedání sněmovního bude zná- mo definitivní mínění vlády, tak že bude snadno možno co nejdřive uzákoniti spravedlivý. učitelstvu vyhovujíeí diseiplinárni řád. Aby naši zákonodárci znali také mínění a přání uči- telstva o této důležité otázce, o to bylo arci do konale postaráno. Kéž nový rok přinese snahám učitelstv nových, plných úspěchů! F. V. Moravec. ný časopi koho druhu!
F V Moravec
27 article
přinás redskce IN. HERRHANN tadu původnlch přispěvků literárních obrázkových (16) Žádejtel. čislo na ukázku Předplatné na 1/4 r. K 2.40 (poštou K 2.70) přijímá každý knih. kupec i administrace P. Topič v Praze a dům.
redskka Ina Praha
35 article Ročník I. r. 1306.
Ročník I. r. 1306. OBSAH: Odbory: I. Mag- netismus a elektřina. — II. Mocniny a odmocniny. III. Citáty. — IV. Rodo- kmeny. — V. Římské re- alie. — VI. Království české. — VII. Trigonometrie. VIII. Chemie. — IX. Slov- nik cizojazyčných slov.- Listy studujících. — Obecné. — Rady a pokyny. — Roz- manitosti, hříčky a zábavy. Antikvář. — Co nového literatuře. — Rebusy o cenu.
I Mag Rada Roza
36 article
Čtrnáclidenník pro všechny obory našeho života hudeb- ního. Ilavní redaktor Dr. Jan Branberger. Bude vycházeti dnem 15. ledna 1906 mimo dvě čísla v červenci a srpnu vždy dno 1.a 15. o 16 stranách. Číslo 2. zasvěceno bude pa- mátce Mozartově a vypraveno články předních odborníkůva obrázkovými přílohami. Žádejte číslo 1l. kamkoliv na ukázku; každému se vyhoví. Jednotlivá čísla po 20 hal., poštou 25 haléřů. Roční předplatné na 22 čísel 4 K, poštou 5 k přijímá administrace v závodě českého knihkupce a naklallatele
doktor Branberger Mozartův