1
masthead
31. prosince 1905.
2
masthead
I. Příloha „Národnich Listů“
6
article
F. Šimon.
F. Šimon.
= Tohoto leta, když Pařížané dali svoji
Paříž na pospas nomadním Angličanů m, po »ze
lené hodině«, bloudívalo nás několik ulicemi
divadly a kavárnami. F. Šimon býval s námi.
jenom že zatím, co druzí se uvolňovali od denni
námahy a ve hřmotu města, nebo při šumu a
cinkotu kaváren sdělovali si svoje dojmy a ná-
lezy za dne učiněné, tichý, plavý Šimon, s po-
hledem bledým vycházel vlastně na lov. Z ve-
čera, když atmosfera velkoměsta houstne, kdy
přibývá temnoty pod platány, kdy probleskuji
myriady světel nocí, kdy se překřikuji bilá svě-
tla obloukových lamp se zarudlými žárovkami
a elektrické a plynové záře hrají do všech ba-
rev, kdy světelně ferie naplňují varičlés a v mon-
dainích a polomondainích kavárnách mihotají se
pohádkové obrazy v zreadlech, v těch časecha
světech F. Šimon chodi jako myslivec po stopě
Nemá víc s sebou, nežli malý náčrtník v kapse.
kam kradmo si poznamenává nějaký silfidni zjev,
rozplývavou posu, nedbale zůmyslné posezení,
pikantní rys tváře, zákmit oči nebo výstřední
vymetnutí lýtka, v ohnivé punčošce spjatého,
jež vyletůje jak vykřičník z bilého pěnění dessous.
To však má Šimon jaksi za vedlejší, tyto ra-
pidní a jinému sotva srozumitelně črty. Hlavní
jeho výzbroji jest oko, které dovede vybírat
z valící se směsi zjevů a dojmů, s neklamnou
hbitosti a jistotou, co umělecký cit jeho jako
zvláštní malebnosti uznává, a pak paměť, oplická
pamět mimořádné trvanlivosti, která z večera
a za noci schrání a lakotně hromadi, aby dru-
hého dne vydala v obrazech, čím se před tím
jak houba nassála a napojila. Potom Šimon
zmizel a více se neobjevil. Zavřel se do svého
malého atelieru za Lvem Belfortským a praco val
nepřetržitě. Maloval a tisknul. Zkázal jen, že
mu jde práce od ruky a proto se ji držel
s houževnatou vytrvalostí.
Pařížan
Angličan
Šimon
F chodi
Belfortský
7
article
Tohoto nadšence illuminované Paříže a ho
rečně pilného pracovníka naleznete teď v pa-
villonu »Manesa«. Pařiž, »město světa« nebo
spiše »světel«, čarovné fantasmagorie nekoneč-
ných ohňostrojů, Paříž, město mihotavé svůd-
nosti ženství, které Šimon neměří morálkou, ný-
brž váži malebnými hodnolami, máte zdev
malbách a leptech posledních dvou tří let.A
dovedete-li si zahrát statisticky, objevíte, že na
lonský rok připadá jedenadvacet, na letošek
sedmatřicet obrazů, leptů nečitaje. Suchopar či-
slic přidává doplňovací rysy k Šimonovu zjevu.
První rozhlédnuti po síních výstavních přenese
k vám dojem umění mladého, umění maliřského
jara, plného šťastné vnímavosti a tvoření, jež
je na přemnohé hony daleké oněch konvulsi a
mučíren, v nichž přý moderní umělec pracuje.
Bude to asi jen těžký sen jejich myslických vy-
kladačů, kteří staré porovnánl o roditelských
bolestech tvoření béřou tak doslova, že pak
vidi jen mučírny, žebříky a španělské botya
palečnice, místo světlých atelierů, tub barev,
palet a štětců. F. Šimon sám jest ovšem mladý
a celá jeho výslava, v níž chce nám demon-
strovati svůj vývin a dnešní stav, zabírá jen
sedm let, počínaje studii volň, na níchiž světla
hrají, z dob akademiekých. Za čtyři léta na to
uplynulá nabyl prvních svých pevnějších rysů.
Šimon
Šimonův
Paříž
Suchopar
8
article
V Dalmacii naučil se poprve milovati moře, ku
podivu těžkomyslné, zeleně bouřlivé, modře za-
smušilé, o skály bijící a v smutných pěnách
hřebeníci. Melancholicky k rameni pochýlená
hlava s trpným výrazem ve tváři, jak jej tehdá
B. Kafka modeloval, je v plné shodě s touto
tisnivou tiudnosli víse. Ale také s oněmi sny
blankytové »Symfonie« a plavého »Jara«, s vi-
siemi muzikálných tonin, v nichž má i linie své
sladce zamželé kouzlo. A ona holčina,
v kvitkovaném, jarním vánkem vzdutém šatě,
o kmen rašící břízy opřená, na bledém
nebi se rýsující, má už pěknou, skoro křišťálo-
vou čistotu křehce cudné linie, která se v sil-
nějším zvlnění ozývá v prohnuté ragazze » Be-
nátských stinů« roku příštiho. Tenkráte siu
F. Šimona držela apercepce světla a barev,
tvarů a tonů rovnováhu, kterou Paříž zvrátila-
Šimon sám nejlépe ví, mnoho-li k tomu příspělo
město, jeho ovzduší a vábné přimoři onivalské,
a čim přitížily misce tonové dojmy hotovýci
děl uměleckých
Oboji bylo proň velkou událostí.
Paříž a Onival a nejnověji Londýn staly
se mu v pravdě novým světem. Zcela jinak
však nežli na př. Maroldovi: ne individuum
jeho psychologie, nýbrž jeho jemná a roze-
chvěná malebnost, hra barev a tonů v něm, č
lépe na něm, jejich vlnění a splývání, jejich
táhlý souzvuk, jakoby vylouděný jednou na
strunách cella a podruhé na jasněhlasých
houslích. Maroldovy momentky a scény, velmi
svěláckého parfumu, blýskotavé a perlivě duhu-
jící, mají okoli salonů nebo ulic či parků za
přirozenou a sesilující scenerii, F. Šimonovo
citlivé oko, přijímající jen sametově měkké vlny
barevných tonů, je přičarováno divadlem vnitr-
nějším. Vídí člověka a jeho okolí v subtilním
B Kafka
Šimon
Marold
Maroldův
Dalmacie
Be
Paříž
onival
Londýn
9
article
srůstu, v neoddělitelné celistvosti, v úhrnnosti
ústrojně a příjemně selkané. Bilý šat demi-
mondky na zeleně-šedé pohovce a přihnědlý ton
stěny o niž se opírá, rudý povlak podlahy
krvavě naličené rty, tmavé víry kolem oka, tyr-
kysy v řetězu a pratenech, to vše v máložné
něžnosti tvoří se silhuetou a posou těla jeden
jediný malebný akord, jednotný souzvuk. Ulice
a boulevardy, noříci se do soumraku a noci,
trmíci se sady, pohledy z loží a galeril, kde
vše v barevné tony splývá, k světelné výhni je-
viště, záření dlouhých ulie v dálkách, mihotání
světel v oknech, krámech, reklamách a to najednou
oko Šimonovo pojímá i s lidmi beze jmenaa
určitých tvářnosti, jež ve chvatu a nevšímavosti
se sem tam hrnou a posouvají, to je mu jedi-
ným, spojitým maliřským viděním. V Paříži jako
v Londýně, kde citronově plane okoli Oxford-
cirku a noční mlhy nasycují se elektrickýma
plynovým zářením. »Symfonie« jest varineí
modře a ve vzduchu jak rybky plovoucích na-
bých ženských těl. Jednotnost barevného držení
měl zde podminěnou jednotnosti barvy. Paříž
jej přivedla k jednolnosti subtilní polychromie.
Také venek a onen velký učitsl kolorilně
svělelných harmonií, jež slovur cíelielarání od-
půldne ve své bílé měkkosti, pavučinové sou-
mraky, do nichž zapadají liché zátoky, zlatisté
západy zrcadlicí se na vlnách, rozteklé záplavy
fialové a absyntové po vodách a ve vzduchu
Šimonův
Paříž
Londýn
Oxford
10
article
rozlité bledé zlato a roztavené stříbro, světlé
silhuety lidí na plaži a před stany, růžové skvrny
pasů a šatů damských, rozplývající se zjev
lodic a jako matné sny v mlhavých prohlubních
mosty přepínající šedavé dálky Temza, chorý
blyskot dalekých svítilen, sharmonisované s bar-
vami bez tvaru, s oparem plným vlhka, to stalo
se Šimonovou školou a zároveň doménou.
Nic není snažšího a lacinějšího, nežli zde
vysloviti jmeno Whistler. Třeba jako výtku ne-
samostatnosti a závislosti. Vskutku rozplývavý
Westminster, Pisčiny v pozdnín odpoledni nebo
po západu slunce, podobizna HI. Böttingera, ně-
které ohňostrojové momentky z ulic možno bez
otálení označiti za whistlerovské. Ruskin by se
před nimi rozhorloval, jako před Baltersea bridge
a mr. Huddleston mohl by Šimonovi klásti po-
dobné otázky jako v proslulém procesu Whistle-
rově. Co to ale značí v podstatě? Nie jiného
pro mne, nežli že veliký kouzelník tonů, čaro-
dějný strůjce zharmonii« a »arangementů« přivedl
Ruskin
Šimon
Westminster
Šimonův škola
Whistlerov
11
article
F. Šimona na cestu prchavých subtilnosti, že
mu otevřel, zbystřil a zdokonalil smysly k ucho-
pování rozplývaně chvějných sauladů, že mu
snad i úpravil maliřské pochopeni světelných zá-
zraků a ferií moderního velkoměsta a spiritně
barevného pojímání tichých zjevů lidských. Ale
už nejrannější studie Šimonovy, kde světlo hraje
na srsti skotu a trávě sadu, kde bledě záři měsíe
nad mlěieími vesnicemi a hlavně blankytná sym-
fonie »Symfonie« ukazují, že F. Šimon, jako
umělecký a ještě speciálněji jako malířský orga-
nismus, vyšel s těmito elly do svěla. Mlád, pod-
lehl jako přemnoho jiných čaromoci velikého
harmonisty nuanci a našel v něm učitelea
vůdce. Kdo vídí podstatu uměleckého individua-
lismu jen a jen v nepředvidaných novostecha
nebývalých zvláštnostech, ten ztéžka pochopí, že
umělecká práce je v podstatě prohlubováním za-
žitých dojmů přírodních a uměleckých, že je
vyčerpáváním vlastní studnice, byť by kdo jiný
byl pomohl ji otevřiti.
Šimon
Šimonův
12
article
Tak stojí dnes F. Šimon v naší obci umě-
lecké jako mladistvé svěží malíř oněch jak ve
snu se kolébajieích a zpívajících souladů, jež
pro svoji něhyplnou měkkost, něžnou subtilnost
a také plesavost zůstávají bezpočetným lidem
nepoznány a citově nezužitkovány. Stal se je
jich poetou, ukazatelem, sdělovatelem a vykla
dačem. A co je zvláště krásného: že vidí je ra-
dostně chtivým okem, že dovede být zanjat je-
jich čiře malebnou ušlechtilosti a stepilosti, chce-
te li. Žije okem a barevným smyslem, který má
nyní převahu nad formalným. Převahu má, ale
nozatlačil jej. Vizte jen obraz »Léta«! Jaká to
skvělá spotéosa zlatistého světla, plavých har-
monil, půvabu mladého anadyomenského těla.
světlé šíčky pobřežních linil a plesavých reflexů
na matné pleti nahých Es! Tou syntésou, vto-
penou v něze a rozkoši, vreholi dnes uměn
F. Šimona.
Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Dílo. Vydává Jednota umělců výtvarnýcl
v Praze. Roč. III, č. 9. Reprodukce prací V. Amorla
J. Ullmanna, K. Klusáčka, F. Ondrůška aj.
Krása našeho domova. Roč. II, č. 2.
Lehner- Ferd. J., Dějiny umění národa českého
Seš. 38.
Katalog výstavky drobného umění a uměle
průmyslu od 15. prosince 1905 do 1. ledna 190
Městské prům. museum pro severových. část král
českého v Hradci Kräl.
Zpráva o činnosti spolku výtvarných umělco
»Manes« v Praze v roce 1903, 1904 a 1905. V P'raze
»Manes«.
Šimon
V Amorla
J Ullmann
K Klusáček
F Ondrůšek
Krása
Lehner
Ferd
Praha
Hradec Kräl
spolek výtvarný umělco
Stones
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Snahy něitelstva v roce 1905.
Rok tuhé, namáhavé a záslužné práce má
zorganisované učitelstvo za sebou.
Vybudovavši si před dvěma roky svým pro-
gramem kulturním a školským theoretické zá
klady své snahy a povznesení a dokonalé zorga-
nisování české školy národní, nenadálo se, že
ihned v zápětí naskytne se příležitost za tyto
snahy takořka v celém rozsahu programním zá-
pasiti a usilevati, aby přemnohá desideria pro-
gramová byla respektována — celou veřejnost
a nejvyšší správou školní, ministerstvem vy-
učování. Rámcem pro tuto akci stal se všemu
učitelstvu nový řád školní a vyučo-
vací, a památným i poučným pro posouzení
dobového nazírání na význam školy národní, na
její svobodu a pokrok, zůstane vždy zápaa
učitelů o každé slůvko, o každý pořad slov, o ka-
ždý článeček v tomto nařizení mini-
sterském, jímž má zase na dlouhou řadu
le řízen býti život školský.
Veliká tato akce má svou cennou dídakti-
ckou pointu pro všechno učitelstvo. Zřetelněj
než kdy jindy vysvitlo tu, že nejmoenějším či-
nitelem v kulturním boji učitelstva jest sjed-
nocení. Sjednocení v programo-
vých požadavcích, sjednocenív
ideověm nazirání na principieln
otázky školské, ale také sjedno-
cení rozptýlených sil různých organi-
sací učitelských ke společné práci a společněmu
útoku.
14
article
Při takových vážných pracích, jakým byl
akce spojeného učitelstva na prospěch školy př
stanovení řádu školního, vyniká cena sjedna-
ného podrobného programu zeela patrně. Co tu
bylo otázek k řešení, co námětů k opravám trva-
jících předpisů! A učitelstvo české, zastoupené
ve svých dvou největších organisacích zem-
ských, ani v jediném, sebe pořádnějším případě
nebylo rozdvojeno při stanovení svých poža-
davků, a zástupci obou organisací neměli ani je-
denkráte o kterékoliv otázce principiální nej-
menšího sporu a různícího se názoru; neboť
nejpodružnější otázku mohli řešiti jednotně, po
něvadž hlavní, ideový směr byl jim stále dán —
programem.
A mohlo-li co vůbec aspoň částečně napra
viti, co neporozuměním školského života anebo
i zúmyslným, nepřátelským zasahováním do
akce o řád školní bylo pokaženo, byla to oči-
vidná shoda a jednota učitelstva, seskupe-
ného do největších organisací zemských.
15
article
Učitelstvo mohlo nabýti uplynulým rokem
i jiných užitečných zkušeností: poznalo, kdo
jsou jeho praví přátelé a kdo přejí pravému po-
kroku školy. S radostí registrují, že sympatií ke
škole moderní, ke škole svobodné v roce minu-
lém přibylo, a byl to zase onen řád školní, jehož
tajnůstkářské inscenování tolik pobouřilo pokro-
kovou veřejnost, který způsobil, že veškeré po-
krokové časopisectvo otázku svobodné školy
ventilovalo a který rozčeřil i klidnou hladinu
naši společnosti, jindy k otázkám školským dosti
lhostejné. Není možno však i při vděčném uzná-
ni tohoto obecného a živého zájmu o osud školy
naší mlčením přejíti podivnou neinformo-
vanost naši veřejnosti, i některých čelných
osobností, která se tu jevila, jakmile se jednal
o podrobnější, důkladnější znalost zřízení škol-
ního a školního zákonodárství.
Tato zjevná neinformovanost, tato malá
znalost pravého, reelního slavu otázky školské.
bude jistě učitelstvu podnětem, aby otázkou
školskou i v podrobnostech i v principech více
a častěji se obírala.
16
article
Vzájemný poměr jednotlivých o-
ganisací nebyl, bohužel, v uplynulém roee
tak příznivý, tak bratrský a klidný, jako před
rokem. Příčin se osudně nakupilo několik. Jed-
notné nazírání na význam národního školství
na jeho organisaci způsobil sice radostnou shodu
obou zemských ústředních spolků učitelských
jednot v Čechách i na Moravě, br i říšský svaz
německého učitelstva postupoval do poslední
olázky s oběma řečenými organisacemi jedno-
svorně, ale odlišné stanovisko, jaké zaujaly v
některých otázkách organisace učitelů škol mě-
šťanských a organisace učitelek, přivodilo jisté
rozčarování a jisté dissonance, jak ostatně ani
býti nemůže při řešení otázek, které dotýkají se
zvláštních zájmů učitelstva jednotlivých kate-
gorií škol.
Jest pochopitelno, že učitelé bránili se usta-
novením, která by nezákonně učitele navždy vy-
lučovala ze škol dívčích a z vůdčích míst na
školách těch, a rozumí se samo sobou, že musilo
býti bráněne všemu, co by jednotný organismus
národního našeho školství roztrhávalo v odlišné
kategorie na škodu školství i učitelstva.
Různé nazíráni na tyto separátní otázky
dalo se předvídati a bylo by jen celku učitelstva
zdrávo, kdyby i o takových otázkách bylo před
veřejností věcně a klidně pojednáváno.
Čechy
Morava
organizace učitel škola jášťanský
17
article
Bouři a šarvátku mezi učitelstvem vzbudila
otázka reformy vyššího průprav-
ného vzdělání učitelského. Jeden
z předáků českého paedagogického světa žer-
tovně zápas ten přirovnal s bojem o zajíce,
který běhá ještě daleko po poli. Také mně se
zdá, že nebylo právě „nebezpečí z prodlení“ a
že colá ta otázka, tak eminentně důležitá pro
školu i pro celý národ, má býti řešena s klidem
a vážnou důstojnosti, vzbuzující u veřejnostia
rozhodujících kruhů respekt. Jsem jist, že by
celé té trapné potyčky o otázku vyššího vzdě-
lání nebylo bývalo, kdyby řešení její před fo-
rem veřejnosti, vůbec manifesto-
váni pro tuto otázku bylo se posunulo o nějaké
dva měsice později, do doby, kdy nebylo příčiny
k domněnkám, že souhlas s projevem a návrhem
jednoho tábora je shodným s projevením sym-
patií s jednou stranou ve volbách v Z. Ú. S.,a
kdyby se byl s obou stran zatím našel modus do-
rady v době klidné, nerozpoutané právě voleb-
ním zápasem. Na štěstí boj brzy utuchl a klid
na obou stranách reservovaně udržovaný dává
nejlepšich nadějí, že bude možno brzy
přikročiti všenu učjlelstvu k svorné nua
jednotnému rozhodnuti o této
otázec, na níž prěce není nikdo s obou stran
osobně, svým prospěchem zúčastněn.
Usnesením valné hromady Z. Ú. S. J. U.
jednohlasně a oběma stranami, s nadšeným sou-
hlasem přijatým, zdá se, skončil neblahý spor.
a bude nyní povinností těch, kdo pro smířlivý
návrh hlasovali, aby k uskutečnění je h
všemožně pracovali.
Bude tedy potřebí sjednati nejprve se všemi
organisacemi monarchie jednotný požada-
vek, a bude nutno, aby vláda svolala ankelu.
která by se zřelelem k sjednaným poradám
osnovu zákona připravíla. Doba je vhodná.
Z Ú S J U
18
article
Ulehčí se brzy organisacím v nejlěžší práci, ja-
kou mají s podáváním zpráv a návrhů ve přičině
prováděcích nařízení k řádu školnímu, a ne-
dávno usnesený a dosud nepublikovaný požada-
vek učitelstva všech rakouských učitelskýel
ústavů, aby ústavy učitelské „reformovány“ byly
přičleněním přípravky, a tlumočící přesvědčení.
že učení modernímu jazyku cizímu je kandi-
dátu učitelství zbytečnosti, tento požadavek vý-
hradně na stavovských zájmech učitelů
paedagogií založený, musí zburcovati všechno
učitelstvo ke svorné práci.
A tu bude rozhodnuto o ceně a povaze do-
savadních návrhů, jimž ceny popírati a je zleh-
čovati není spravedlivo.
Radostně překvapilo po nemilé episode
sporů o vyšší vzdělání, šarvátek o některá usta-
novení řádu školního a malé domácí mrzutosti
mezi bratry českými a moravskými, rodinné
smíření učitelů všech kategori
škol při ustavující hromadě nové paedagogické
instituce, jakou má býti Jednota „Komenského“
Všeobecně pociťovaná snaha po sjednocení
všech paedagogů a přátel školy české ke spo-
lečné práci o společné prospěchy nejdůležitější
národní instituee, školy, došla tu výrazu. Pevně
doufáme, že toužebná tato instituce přispěje
k sjednocení všeho vychovatelského světa če-
ského, a že nepřipustí, aby stala se výhradnou
doménou některých čiperných stranníků, kteří
se okázale maskuji pokrokovosti, pod níž pro-
zírá osobní prospěch. K této naději nás oprav-
ňují rozhodná a srdečná slova duševního otee
Jednoty „Komenského“, který nalezl příhodná
slova k odmítnutí přemrštěného nápadu, aby totiz
Jednota „Komenského“ stala se orgánem jen
příslušníků některých politiekých (!) stran.
Komenský
ústav učitelský
19
article
Kus programové, jednotící, organisační prá-
ce vykonán popudem učitelstva v Národní radě.
Přípravy k. utvoření Osvětového svazu jsou do-
konány a v několika dnech zahájí nová, důle-
žitá tato instituce národní svoji činnost. Učitel-
stvo, které v osvětové práci již mnoho vykonalo.
toužilo, aby vytvořena byla v kulturním stře-
disku národa instituce, která by osvětné práci
dávala směr, určovala prostředky, nejbližší elle
a která by osvětnou akci řidila a organisovala.
Zase jen hlavně na učitelstvu bude, aby činnou
podporou a fedrováním snah Osvětového svazu
udrželo národu instituci, kterou samo k životu
vzbudilo.
Poměr k úřadům školským pozbývá již dří-
vější příkrosti s jedné a obávanosti se strany
druhé. Stoupající sebevědomí učitelské a dobré
příklady slušného, taktního jednání některých
vyšších pánů školské byrokracie, napodobenéi
menšími a zcela malými pány, kteří dříve učitele
přezírali, silné organisace učitelské a jmenovitě
výborná instituce právních odborů, jakož i stou-
pající znalost školského zákonníka, to vše utvo-
řuje poměry příznivější.
osvětový svaz
21
article
Sluší i registrovati, že konečně i vysoké
školské úřady dotazují se organisovaného uči-
telstva po dobrozdání, jde-li o nová důležitá
vynesení. — Bohužel ani v tomto roce není
učitelstvo české zastoupeno v zemské školní
radě, ale stoupající význam učitelstva a znovu
a znovu prokázaná schopnost učitelstva ku re-
formním pracím školské výchovy a ke školské
organisaci se nesoucí, opravňují k naději, že
učitelstvo české bude míti i v zemské školní
radě svého zástupce, a že přijde doba, kdy do
řad znalců a úřadních praeovníků v zemské
školní radě, ba i v ministerstvu, budou povoláni
nejen právnici a učitelé středoškolští, ale i
učitelé měšťanských a obecných
škol.
Jalovost kampaně sněmovní nepřinesla uči-
telstvu mnoho užitku. Jen otázkou discipli-
nárního řádu je silně hnuto, a doufám, že
do nejbližšího zasedání sněmovního bude zná-
mo definitivní mínění vlády, tak že bude
snadno možno co nejdřive uzákoniti spravedlivý.
učitelstvu vyhovujíeí diseiplinárni řád. Aby
naši zákonodárci znali také mínění a přání uči-
telstva o této důležité otázce, o to bylo arci do
konale postaráno.
Kéž nový rok přinese snahám učitelstv
nových, plných úspěchů!
F. V. Moravec.
ný časopi
koho druhu!
F V Moravec
27
article
přinás
redskce IN. HERRHANN
tadu původnlch přispěvků literárních
obrázkových (16)
Žádejtel. čislo na ukázku
Předplatné na 1/4 r. K 2.40 (poštou
K 2.70) přijímá každý knih.
kupec i administrace
P. Topič v Praze
a dům.
redskka Ina
Praha
35
article
Ročník I. r. 1306.
Ročník I. r. 1306.
OBSAH: Odbory: I. Mag-
netismus a elektřina. — II.
Mocniny a odmocniny.
III. Citáty. — IV. Rodo-
kmeny. — V. Římské re-
alie. — VI. Království české.
— VII. Trigonometrie.
VIII. Chemie. — IX. Slov-
nik cizojazyčných slov.-
Listy studujících. — Obecné.
— Rady a pokyny. — Roz-
manitosti, hříčky a zábavy.
Antikvář. — Co nového
literatuře. — Rebusy o
cenu.
I Mag
Rada
Roza
36
article
Čtrnáclidenník pro všechny
obory našeho života hudeb-
ního.
Ilavní redaktor
Dr. Jan Branberger.
Bude vycházeti dnem 15. ledna 1906 mimo
dvě čísla v červenci a srpnu vždy dno 1.a
15. o 16 stranách.
Číslo 2. zasvěceno bude pa-
mátce Mozartově a vypraveno
články předních odborníkůva
obrázkovými přílohami.
Žádejte číslo 1l.
kamkoliv na ukázku;
každému se vyhoví.
Jednotlivá čísla po 20 hal., poštou 25
haléřů.
Roční předplatné na 22 čísel 4 K, poštou
5 k přijímá administrace v závodě českého
knihkupce a naklallatele
doktor
Branberger
Mozartův