1
masthead
12. ledna 1913. číslo 11.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
za vyjednávání vyvlastňovacího zákona upozornil
že vyvlastnění zvláště v době tak kritické násled-
kem účinků na spojenecké Rakousko je nepochopi-
telné. Vrcholu nepoctivé kritiky dosáhl spolek.
jehož úkolem — jak se zdá — je stále více pro-
hlubovati protivy v Poznaňsku a učiniti poměry
tamější nesnesitelnými.
Ministerstvo Hertlingovo bylo obviňováno, ž
rozvířilo otázku zákona o rozpočtech. Není po-
chybno, že bude zostřen nynější stav, vyloží-l
spolková rada pojem náboženské řádové činnosti
Zákon o jesuitech je neudržitelný. Říšský kanclái
nezaujímá v této záležitosti bezvadné stanovisko
Požadavek připuštění jesuitů je požadavkem stát-
ního a lidového blaha.
Ministr kultu Trott pravil, že
otázka zružení zákona o jesui-
tech patří před forum říše. Pruská vláda vy-
nasnažila se, aby se vyhovělo zákonu i cítění kato-
lického obyvatelstva. Proto bylo provádění zákona
svěřeno zemským policejním úřadům, nikoli úřa-
dům místním.
Posl. Friedberg (nár. lib.) souhlasí s po-
žadavkem po dodatečném vozpočtu k rozšířen
staveb železničních, nikoli však s tím, že 60 mil
na to potřebných má býti vzato z fondu vyrovna-
cího. Řečník si přeje, aby diskont říšské banky
byl opět brzy snížen a aby k umoření dluhů, t.
k rozmnožení jmění bylo používáno jen přebytků
Jedním z prvních úkolů nového zákonodár-
ného období bude — jak doufá — reforma voleb-
ního práva. Pokud jde o otázku zákona o jesuitech
je citlivost protestantských států naprosto pocho-
pitelna. Nynějšího zákona musí býti dbáno za
všech okolností.
Ministr obchodu dr. Sydow líčil zevrubně
stávku saarbruckou. Doufá, že nyní, po skončení
stávky, nastane trvalý klid.
Další debata odročena na pondělí.
Hertlingův
Trott
Posl
doktor
Sydow
Rakousko
Poznaňsko
Friedberg
5
article
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 11. ledna. (K. k.) Pokračovalo se
v 1. čtení novely k obchodnímu zákon-
níku. (Konkurenění klausule.) Řečníci všech
stran souhlasili celkem se zásadami předlohy.
prohlásivše ji za vhodný základ k dalším pracím.
za odstraněním hrubých nepřístojností. Konečně
byla předloha přikázána výboru a další projed-
návání rozpočtu stanoveno na ponděl.
Afféra du Paty de Clam.
Z Paříže, 11. ledna. (K. k.) V dnešní
ministerské radě za předsednictví presidenta
Falliresa ministr vojenství Millerand
vyložil okolnosti, které mu uložily za po-
vinnost naříditi, aby plukovník du Paty de
Clam byl opět přijat do zeměbrany. Ministr
vojenství prohlásil, že přejímá všecku zod-
povědnost za toto opatření, které považuje
za administrativní opatření vnitřni povahy.
Z Paříže, 11. ledna. (»Havas«.) Přes
pověst, jež kolovala v parlamentních kruzích
a sdělovala, že ministr vojenství hodlá ná-
sledkem aféry plukovníka du Paty de Clam
odstoupiti, jest jisto, že Millerand zů-
ztane v čele ministerstva vojen-
ství a jest ochoten dáti parla-
mentu úplné vysvětlení.
Pat
Falliresa
Millerand
Havas
Berlín
Paříž
6
article
Selská vzpoura.
7
article
Z Orense, 11. ledna. (K. k.) V souvis-
losti s neúrodou, která byla způsobena veli-
kým suchem, došlo v Carbalinu ke
vzpouře. Sedláci bombardovali ra-
dnici kamením, vnikli do sklepů,
vyplenili špýchary, načež táhli
do sousedních vesnic, cestou
všechno pustošíce. Bylo požádáno
o četnické posíly.
Z Orense, 11. ledna. (K. k.) Selská
vzpoura v Carbellinu byla způsobena též
dovozem padělaných kastilských vín, čímž
ceny domácího vína klesly.
Storthing.
Z Kristianie, 11. ledna. (K. k.) Storthing
se dnes sešel. Slavné jeho zahájení vykoná
se v pozdější době.
Sedlák
Kristiania
8
article
Jubileum poštovní spořitelny.
Z Vídně, 11. ledna. (K. k.) Večer konal se za
příčinou třicetiletého jubilea poštovní spořitelny
rout, uspořádaný ministrem obchodu šl. Schu-
sterem. Zúčastnili se ho nejvyšší přednostové
státních a samosprávných úřadů, nejvyšší du-
chovní a vojenští hodnostové, diplomatičtí zá-
stupci států, s nimiž je poštovní spořitelna v po-
štovním žírovém spojení, zástupci. uhensského mi-
nisterstva obchodu a financí, četní členové obou
sněmoven říšské rady a zemského sněmu, depu
tace uherské poštovní spořitelny a vynikající zá-
stupci vědeckého a bankovního světa, obchodu
průmyslu a tisku. Ministru obchodu šl. Schusterovi
byly připraveny nejsndečnější ovace za příčinou
jubilea ústavu, jemuž — jak známo — stál v čele
po dlouhá léta jako guvernér, než byl povolán do
rady koruny.
Z akciové společností pro lihovarský
průmysl.
Z Vídně, 11. ledna. V dnešní schůz
správní rady akciové společnosti pro liho-
varský průmysl byli kooptováni pp. Emil
Kuft, ředitel české banky »Union«, dr
Sigmund Krony, advokát a dr. Karel
Hemburger, společník firmy Girodelly a
Stern a vzato na vědomí vystoupení Rudolfa
Tischlera, ředitele české banky »Union«
ze správní rady.
Ajdušinská přádelna
Z Vídně, 11. ledna. (»N. Fr. Pr.«) Spo-
lečná rakouská akciová společnost pro tex-
tilní průmysl získala většinu akcií ajdušinské
přádelny. Akciový kapitál této společnosti
činí 1,680.000 K. Poslední dividenda byla
7 a půl proc.
Schuster
Kuft
Kron
doktor
Hemburger
Stern
Tischler
Vídeň
Sch
Francie
český banka
Girodella
10
article
Ze Lvova. 11. ledna. Listy oznamují
Lodi, že hospodářská krise tamější nabývá
velkého rozsahu. 24.000 dělníků je bez práce.
Tři největšítovárny na sukno firem Lipski
Frenkl a Neufeld ohlásily úpadek. Všechny
pravidelně pracují toliko tři dny v týdnu.
Neznámý projekt velkých mořských lázní.
Z Peští, 11. ledna. Za účasti banky
»Union«, »Bodenkreditky« a »Rakousko-bo-
senské banky«, jakož i »Švédské obchodní
společnosti« ve štokholmě, bude prý v nej-
bližší době zřízena akciová společnost se
základním kapitálem 12 mil. K za účelem
zřízení na pozemcích mezi Rěkou a Opatijí
ve výměře 535 ma mořských lázní v největ-
ším slohu. Z uherské strany účastní se to-
hoto podniku Pavel hr. Szapary a Bedřich
šl. Kallay, bývalý společný ministr financí.
Zároveň má být také zbudována elektrická
dráha mezi Rěkou a Opatijí, ke které obdr-
žela »švéd ská obchodní společnost« koncesi
Z Vídně, 11. ledna. Dotázali jsme se na
zdejších směrodatných místech a bylo nám
sděleno, že o projektu tom není zde nie
známo.
Neufeld
Pavel
Bedřich
Kallay
Lvov
Pešť
Rakousko
Opatija
Vídeň
Lipský Frenkl
11
article
Přípravy k obnovení normálních obchodních
styků se Srbskem.
Slk. Z Bělehradu, 11. ledna. (Zvl. teleg
»Nár. Listů«.) Zdejší rakousko-uherský kon-
sulát zahajuje předběžné práce pro obnoven
normálních obchodních styků se Srbskem
Hlavní konsul Wildner vyprosil si delší kon-
ferenci s ministrem obchodu Stojanovičem
Zatím však veliké roztrpčení působí
překážky srbskému vývozu do Rakousko-
Uherska. Drůbež vrací se; pro vývoz kontin-
gentovaného dobytka nepovolují se vagony.
Cizí poštovní úřady v zabraných krajích.
Ze Soluna, 11. ledna. (K. k.) Bulharská
vláda sdělila prý vojenskému guvernéru ge-
nerálu Vulkovu ve Sěresu, že poruchy v čin-
nosti cizích poštovních úřadů v Kavale
Dedeagači byly pouze přechodné a odůvod-
něny vojenskými ohledy. Další činnosti oněch
poštovních úřadů nebudou činěny žádné pře-
kážky. Bulharským úřadům bylo uloženo
aby vyrozuměly o tom rakousko-uherskéa
francouzské konsulátní úřady.
Srbský dovoz a vývoz v r. 1912.
Z Bělehradu, 11. ledna. Podle úřadních
výkazů činil vývoz ze Srbska v I. polovici
1912 46.6 mil. dinarů, dovoz 59.27 mil.
Wildner
Stojanovič
Srbsko
Bělehrad
RakouskoUhersko
Soluna
12
article
Americké hursovní a tržní zprávy
Americké hursovní a tržní zprávy
(Kabelové telegramy „Národních Listů“,)
Bankovní výkaz.
Z Nového Yorku, 11. ledna. (Soukr.) Dnešní
výkaz novoyorských, clearingem spojených ústavů.
uvádí v delinitivních cifrách zlepšení surplus re-
servy o 1.30 (15.10 mil.), přírůstek půjček o 60.60
(1923,33), deposit o 84.40 (1793,83). Hotovosti při-
bylo o 21.30 (42183 mil. dol.). U ostatních bank
trustov. společností přibylo půjček o 0.50 (563,89).
deposit o 2.70 (616,80). Hotovost se zmenšila o 0.70
(68,37 mil. dol.). Reserva činila 18.5% (18.79).
Z Nového Yorku, 11. ledna. [Soukr.) Dnešní
bursa byla v poměru k minulým dnům relativně
živá. Ve dvou hodinách činil obrat 180.000 akcií.
Na počátku nebylo jednotné smýšlení a větěin
hodnot byla lehce oslabena. Tak měďové hodnoty
a kanadsko-pacifické dráhy trpěly prodeji. Naproli
tomu baltimorské jevily zlepšení, s nimi i Uninn
Pacific. Na zprávy o vyšetřování poměrů ve Stan-
dard Oil Co. utrpěly i akcie General Electric. K
závěru na úhrady baissy bylo smýšlení pevné. Stát-
ních papírů prodáno za 1.4 mil, dol.
2.75
2.75
nom.
Peníze poslední . ..
487.32 487.37 487.20
Kabel. transf. . ..
75.12 76.75
Amalgamated. . ..
73.75
American Smelting .
72.25 72.75
American Lokomotive
38.75
39.37
38.25
Anaconda . . . . .
106.—
Atchison . . . . .
106.12
106,12
Baltimore a Ohio :j
105.62
105.75
106.12
264.12
204.25
266.25
Canadian Pacific .
115.—
115.75
116.12
Chicago, Milwauke t
31.62
32.12
32.25
Great Northern . ..
129.50
130.25
132.50
Louisville a Nashville
141.75
142.—
142.—
28,25
28.75
Missouri Kansas ..
27.75
108.75
New-Yerk Central , a
107.87
109.12
120.50
120.75
121.—
Northern Pacilic : .
123.12
123.12
Pennsylvania . . .
123.12.
163.37
167.37
Atchison
Nový York
Baltimore
Ohio
Chicago
Nashville
Missouri Kansas
NewYerk Central
Pennsylvanie
spojený ústav
Oil Company
General Electric
Northern Pacilic
American Smelting
American Lokomotiv 38.75
Great Northern
14
article
167.—
Reading. . . . : :
24.37
23.75
Rock Island . . .
28.25
27.87
Southern Railway . .
106.75
106.6
Southern Pacific . . 106.75
68.12
67.62
Steel Comon . . ..
Union Pacific . . . 160.75 160,37
161.12
Wabash, pref. . . . 13.25 13.—
13.12
Steel pref. . . . . . 110.— 110.—
110,12
Southern Pácil. Bd 4 93.25 93.50 93.37
Obilí.
Z Chicaga, 11. ledna. Pšenice. Trh byl vze-
stupný na vyšší ceny argentinské pšenice. Koneo
chabý. Kukuřice. Trh byl chabý na povolnějš
nabídku farem.
Z Chicnga, 11, ledna.
Pšenice
11. 10.
pohotová . . 110.— 111.— 111.— 110.— 110.—
na květen. . 90.— 93.25 92.75 91.87 91.75
na červenec . 90.62 90.62 90.50 39.37 89.29
na září . . . 89.25 89.50 89.37 88.50 83.25
Kukuřice č. z
pohotová . . 59.— 58.75 58.50
na květen . . 50.87 51.25 50.62
na červenec . 51.75 52.12 51.50
na září . . . 52.75 53.— 52.62
Dves č. 2 pohot. 34.75 34.25 34.25
na prosinec . —
na květen . . 34.— 34.12 33.62
Z Nového Yorku, 11. ledna.
Pšenice zimní . 11. 10. 9.
pohotová . . 108.50 107.50 107.50 107.— 107.5
na květen. . 99.25 99.37 98.87 98.— 97.75
na červenec . 97.25 97.12 96.75 95.75 95.50
Kukuřice pohot. 55.75 54.37 57.25 56.25 56.2
Oves č. 2 pohot. 38.50 38.75 38.50 39.— 39.—
Reading
Chicago
Nový York
Union Pacifik
Steel pref
Southern Pácil
15
article
Z Nového Yorku, 11. ledna. Za klidného trhu
terminy poněkud stouply na nízké záznamy liver-
poolské a prodeje komisních firem.
11. 10. 9. s.
Pohotová . . 13.10 13.10 13.— 13.10 13.20 13.20
na leden. . . 12.81 12.82 12.72 12.80 12.87 12.9
na březen . . 12.43 12.46 12.37 12.48 12.53 12.57
na květen . . 12.29 12 52 12.39 12.50 12.53 12.57
na červenec. . 12.41 12.44 12.32 12.45 12.49 12.53
na srpen . . . 12.29 12.31 12.21 12.32 12.37 12.4
na říjen . . . 11.63 11.66 11.62 11.68 11.72 11.6h
Z Nového Orleanu, 11. ledna.
Pohotová, . . 12.75 12.69 12.69 12.87 13.-
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 11. ledna.
Koks pohotový . . . 4.— až 4.25 4.— až 4.25
11. 10.
Olovo . . . . . . . 4.25 4.25 4.25 4.25
Měď elektr. . . . . 17.— 17.— 17.— 17.18
» stand. pohotová. 17.18 17.18 17.18 17.25
Zinek . . . . . . . 7.30. 7.30
7.30 7.30
Cín. . . . . . . . 50.12 50.12 50.53° 50.50
9.70
9.80 9.7
Sádlo prim. vest. . .
Vepřové maso . . . 19.25 19.25 19.25 18.75
22.50 22.50
Hovězí maso . . . .
22.50 22.50
4.65
4.65
4.90 4.65
Cukr gran. . . . ..
8.50
8.50
Petrolej crude . ..
8.50 8.50
Terpentin novovorský.
42.— 43.—
13.87 13.87
13.87 13.6
Káva pohotová . . .
13 52 13.44
13.45 13.44
na březen . . .
13.77 13.74
na květen . . .
13.73 13.71
14.01 14.—
14.— 14.—
na říjen . . .
Železo sur. č.2 Foundry
18.25—18.50
18.25—18.50
18.50—19.—
18.50—19.—
» South. Foun. č. 1.
18.75—19.25
18.75—19.25
měkké
18.00—18.50
» sur. jižní č. 2. . 18.00—18.50.
Z Chicagja, 11. ledna.
11. 10.
Sádlo na leden . . . 9.52° 9.60 9.60 9.50
9.60 9.67 9.75 9.65
Žebírka na leden . .
Vepř. maso na leden . 17.80 18.— —- 1785
Sádlo
Nový York
South
13.10
13.20
12.46
na květen
12.44
na srpen
12.31
na říjen
h Z Nový Orlean
4.25
měď elektrum
17.18
Zinek
7.30
cín
Sádlo prim
19.25
18.75
Hovězí masa
22.50
petrolej crude
Terpentin novovorský
Foundra
° 9.60
9.60
16
article
Peněžní bursa.
18
article
Sportovní věstník,
Sportovní věstník,
Automobilism.
19
article
Miliony na kolech.
(Milion automobilů ve Spojenýc
státech severoamerických. — Každy
93. občan Unie má automobil)
Americkému odbornému listu „The Auto-
mobile“ se podařilo horlivým dopisováním s při-
slušnými úřady severoamerické Unie sestaviti ob-
sáhlou statistiku, která, ač není oficiální, jest velm
zajímavá a bohatá.
Od ledna do prosince 1912 byly ve Spojených
státech vyrobeny 275.293 automobily. Z nich bylo
266.670 úřadně zaznamenáno v různých státech
teritoriích
Nákladních automobilů bylo celkem 35.978
elektromobilů 33.842.
Daní zaplatili automobilisté 5.229.459 dollarů
čili 26,147.295 K. Vezmeme-li v úvahu výsledel
posledního sčítání lidu (91,572.266 obyvatel), uka-
zuje se, že na každého 93. oběana Unie
připadá automobil
Úhrnná cena automobilů, vyrobených až do1
října 1912, jest 1.188.885.600 doll., čili 5.944.428.000
kor., čili na osobu připadá 13 dollarů, t. j. 65 k
Stát Nový York má registrovaných automobilů
102.870. Avšak zdá se, že jest nasycen, neboť tam
nepřibývá automobilů tak, jako v Kalifornii, kde
jich přibylo nejvíce. Kalifornie jest také nejauto-
mobilnější zemí, neboť v poměru k počtu obyvatel-
stva má nejvíce automobilů: případá tam au-
tomobil už na každého 28. člověka.
Na základě údajů, poskytnutých jednotlivými
státy, bylo možno napočísti všech automobilů
990.783, v čemž jsou ovšem zahrnuty všechny
druhy.
spojený stát
Nová York
Kalifornie
the automobil
20
article
Benzinových automobilů přepychových jes
920.918.
nákladních a dodávkových jest 35.978.
elektrických 33.842.
1. ledna 1911 bylo v užívání 724.068 automo
bilů, k nimž za rok přibylo 226.670, což znamen
vzrůst o 36.8 procent
Počet nákladních vozů, kterých bylo min
roku 25.451, vzrosti od 1. ledna 1912 o 10.527 kust
čili o 41.3 proc. K 28.292 elektromobilům
registrovaným v roce 1911, přibylo 5550 nových
což jest přírůstek 20.4 proe
V poměru k počtu obyvatelstva má automobile
nejvíce Kalifornie, kde poměr ten — jak už ře-
čeno — jest 1:28. Ve větších státech ostatních jea
tento poměr: v Indianě 1:52, v Massachusetts 1:69
v Ohiu 1:75, v Novém Yorku 1:89, v Illinois 1:117
na Floridě 1:142. Nejmenší jest poměr ten ve stát
Kentucky, totiž 1:602.
V absolutních číslicích vyjádřen, jest počet
automobilů ve státě: Nový York 102.870. Kalifornie
má 83.728, Pennsylvanie 58.705, Indiana 52.048, Mi
chigan 39.235, Ohio 63.550, Illinois 47.904.
990.738 úřadně zaznámenaných automobilů re-
presentuje úhrnnou cenu 5.944.423.000 K, takže
průměrná cena automobilu jest 1200 dollarů (6000
korun).
Neobyčejně velký jest přírůstek automobilů v
státech Záp. Virginia a Maine. Jest od ledna 1912
v procentech 148, resp. 145 procent. Během tří mě-
síců se tam počet autemobilů více než zdvojnásobil
V této souvislosti jest zajímavý přehled výroby
automobilů v Unii od r. 1903 a její percentuální
přírůsteki
Rok
Kalifornie
Indiana
Massachusetts
Ohio
Nový York
Illinois
Florida
Kentucky
Nová York 102.870
Pennsylvanie
Zápy
Virginia
Main
Illinois 47.904
22
article
1903
1904
12.000
33.3
1905
22.500
83.96
1906
30.000
33.33
1907
39.000
1908
50.000
28.67
1909
108.100
116.30
1910
173.000
60.25
1911
200.000
15.62
1912
340.000
41.20
Produkce v roku 1912 byla vypočtena přibližně
na základě dat, předložených až do 1. října. Rok
právě minulý byl pro americkou výrobu rekordním.
Kdežto předloní bylo vyrobeno jen o 27.000 auto-
mobilá více než r. 1910, jest přírůstek v minulém
roce hned o 140.000 automobilů. Takovými úžas-
nými číslicemi se nemůže vykázat žádný jiný prů-
myslový obor ani v Americe.
Ve Spojených státech bylo 575 na sobě nezá-
vislých firem, které vyráběly automobily a motory
pro ně. Nejvíce, totiž 100, továren má stát Michi-
gan. Z tohoto 100 firem, z nichž některé provozuii
současně i jinou výrobu, 54 vyráběji přepychov
vozy, 48 nákladní a 10 motory. Na druhém místě
jest Nový York se 78, pak Ohio se 68. Indiana
59 továrnami. Nejvíce nových podniků vyrostlo
Novém roce ve státě novovorském (33), v Michi-
ganu 24.
Avšak jsou také státy, v nichž továren ubylo
jako v Jowě (o 50 procent), v menší míře v Kon-
nektikutu. Kansasu atd. Avšak celkově se jeví
přece rozmnožení továren, to jest koncem září 1912
bylo o 163 firmy více než v roce 1911.
Amerika
spojený stát
Nová York
Ohio
Indiana
Michi
Kon
Kansas
23
article
Velmi zajímavo jest přibývání továren na ná-
kladní vozy. Roku 1911 se této výrobě věno-
valo 198 továren proti 237 továrnám, vyrábějícím
přepychové vozy: vyrábí roku 1912 už 314 továren
nákladní a 286 firem přepychové vozy. Ovšem
při těchto číslicích dlužno míti na zřeteli, že mno-
hé firmy pracují v obou oborech.
Přibývá ovšem i obchodníků a garáži
To se netýká jen Spojených států, nýbrž i Kanady
Mexika, Záp. Indie. Na př. koncem září 1912 bylo
napočteno 12.066 obchodníků s automobily, 890t
garáží, 538 firem pro příslušenství, 731 správkárny
úhrnem 16.708. Tento počet jest menší než soubrr
jednotlivých uvedených odvětví, poněvadž firmy
které mají garáž i správkárnu, jsou jen jednou po-
čítány. Ve státu Nový York čitají 1301 obchodníka
1230 garáží, 100 obchodníků a potřebami a 118
správkáren.
Byl učiněn i pokus, na základě zjištěných da
o výrobě načrtnouti obraz roku 1913. Odhaduj
produke i letožní na 627.650 automobilů, coh
by byl dvojnásobný počet rekordního roku 1912
Nejvíce přibude laciných vozů
9.000
57.50 57.—-
49.62 49.6
50.50 50.5
51.62 57.50
34.— 34——
33.25
33.25
spojený stát
Kanada
Mexiko
Zápy
Indie
Nová York
25
article
Zimní sporty.
Zimní sporty.
Lvžařství na Moravě. Lyž. odbor
Sportovního klubu v Novém Městě na Moravě po-
řádá pod záštitou městské rady místní IV. ve-
řejné závody na lyžích 19. ledna s tímto
pořademi
Dopoledne: I. V 10 hodin 15 min.: Hlavní
10kilometrový závod o putovní cenu Nov. Města
a o putovní cenu „Zemského cizineckého svazu
v Brně. (V r. 1911 B. Hanč, 1912: L. Šín.) Vítěz
čestná cena a odznak, 2. a 3. odznak. Vklad 3 K
II. V 10 hod. 20 min. Jízda juniorů na 1000 m
Vklad 1 K. Vítězi čestná cena p. lékárníka Al
Seicherta a odznak. 2. a 3. odznak
III. V 10 hod. 40 min. Jizda dam na 1000 m
(Vítěz r. 1911 a 1912: sl. M. Gregorová.) Vítězi
čestná cena a odznak. 2. odznak. Vklad 1 K.
IV. Jízda žáků obecných škol: a) ve stáří do
10 let, b) ve stáří od 10 let. Vitězům ceny.
Odpoledne: V. Ve 2 hod. mezinárodní
soutěž v krasojízdě na lyžích o mistrovství zemí
koruny české. (Vítězi r. 1911: I. Nor Jngw. Smith-
Kielland 29 body. II. VI. J. Rott č. Skř K. Praha
s 271/4 b., III. Jožík Scheiner Č. Ski K. Praha s 2
b.) Vílad 1 K. Vítězi čestná cena a odznak. 2. a
odznak.
VI. Ve 214 hod. jízda s kopce s překážkami
(Vítěz 1911 B. Hanč, 1912 L. Šín.) Vklad 1 K. Vi-
tězi čestná cena řed, velkostatku P. Wodiezky
odznak. 2. a 3. odznak
VII. Ve 3 hod. hlavní jízda na 2000 m. Vítě
1911 B. Haně, 1912 L.. Šín. Vítězi čestná cena prok
Friče a odznak. 2. a 3. odznak. Vklad 2 k
VIII. O 144. hod. běh na 100 m bez holí. (Votě-
1911 Karel Mrkvička, 1912 Vil. Hlaváč.) Vítěz
čestná cena důch. velkostatku K. Hlaváče a o
znak. 2. a 3. odznak. Vklad 1 K.
B Hanč
Seichert
M Gregorová
cena
Nora
Jngw
Smith
Kielland
J Rott
Jožík Scheiner
P Wodiezky
Frič
Mrkvička
K Hlaváč
Morava
Nový město na Morava
Praha
Vot
zemský cizinecký svaz v Brno
26
article
IX. Ve 3 hod. 40 min. rozestavený běh n
1000 m (500-400—100 m) pro tříčlenná družstv
sportovních sdružení. Vklad 2 K. Tři čest. diplomy
X. Ve 4 hod. skok. Vítězi čestná cena a o-
znak. 2 odznaky dle uznání soudcovského sboru
Jízda VII. na 2000 m jest současně závodem
o přebornictví S. K. Nové Město na Moravě
Lyžařského klubu v Brně. Závodí se dle závod-
ního řádu Svazu lyžařů v král. Českém. (Mezinár
soutěž v krasojízdě dle pravidel Česk. Ski Klubu
Praha.) Písemné přihlášky přijímá předseda zá-
vodního výboru do 18. ledna 1913 s jednoduchým
vkladem, u startu jen se vkladem dvojnásobným
Závodníci nechť udají poštovní i telegrafní adresu
Damské mistrovství Rakousk. svazu
krasobruslení bude dnes vybojováno na kluzišt
D. F C. Jsou k němu přihlášeny sl. Angela Han-
kova. Gis. Rejchmannova fobě W. E. V.) a Pavla
Zalaudkova a Alžběta JJerdonova (T. E. K.). Rám-
cem mistrovství jsou mezinárodní krasobrusleni no-
váčků (přihlášení Linsenmaver. Vídeň, Boby. Kar
a Jerry. Praha), mezinárodní valčíková soutěž dvo-
jic (Meistrik a sl. Endelmannova. L. Panek a A
Thomova. Reiner a Hilda Schwanbergova], meri-
národní krasobruslení seniorů (Oppacher, Wrede
Běekl. Ernst. Jerryl, mezinárodní krasobruslen
dvojie (K. Melstršk-Helena Engelmannova, Horwitz-
sl. Srabo. Reiner-H. Schwan bergova).
Výborová schůze Svazu lyž ař
pro nahodilé příčiny byla odložena z 13. ledna n
14. 1edna 1913 (v Obecním domě u Prašné brány
o 7. hod. več)
Z cyklistského ruchu.
* Č. Ú. J. V. ztrajila úmrtím člena svého vý
boru, lékárníka p. Ant Klana, jenž zemřel v noe
na sobotu v Libni. K. V. Libeň v něm ztrácí horli
vého předsedu.
S K
Rejchmannův
Pavel Zalaudkův
JJerdonův
T E K
Bob
Jerry
L Panek
A Thomův
Reiner
Hild Schwanbergův
Wrede Běekl
Ernst
K Melstršk
Engelmannův
Horwitz
H Schwan
Klan
Nová město na Morava
Brno
Vídeň
Kara
Praha
Libeň
svaz lyžař v král
ski klub Praha
Rakousk . svaz
Angel Han
národní krasobruslení senior
Oppachry
F C
Meistrik
obecní dům
28
article
UGS KUNEBI. K. C. . M. „Čechi
UGS KUNEBI. K. C. . M. „Čechi
na Kr. Vinohradech, Žižkova tř. nad nádr. cis. Frt. Jonen
K C
Čechi
Žižkův
30
article
* Vojenské soutěže italské. Italsk
vláda pořádá letos dvě velké soutěže vojenské
jednu pro aviatické motory, druhou pro aeroplany
Této soutěže se mohou zúčastnit toliko létadla
zhotovená v Italii. Soutěž motorů má devět při-
hlášek, o umístění rozhodnou pokusy v laboratoři
První cena jest 75.000, druhá 25.000 lir. Soutěž lé
tadel bude provedena 1.—30. dubna, přihlášeno jest
15 strojů. Budou podrobeny celé řadě zkoušek vy
lučovacích a teprve, zdaří-li se jim, budou připu-
štěny k rozhodným zkouškám. Mimo jiné uložena
jest cesta 300 km bez zastávky a vzlet do výše
1000 m za 40 minut. Vítězné známce jest určeno
100.000 franků a objednávka 10 strojů, za něž vo-
jenská správa zaplatí 400.000 franků. Druhé znám-
ce objednávka 5 strojů po 40.000 fr. Nedosti na
tom, umístěné v této soutěži stroje se mohou zu-
častniti třetí řady zkoušek. Každý startující tu
obdrží 20.000 fr. a vítěz objednávku 7 dvojploš-
níků a 7 jednopločníků.
km
33
article
** Turnai D. E. H. G., jimž dnes zahajuje
své kluziště, má tento pořad: Dopoledne: I
Berliner Schlittschuhclub v. D. E. H. K. o 1/4 11. h
II. S. K. Slavia v. Česká sportovní společnosta
112. hod. Odpoledne: poražení dopoledn
hrají proti sobě o 143. hod., vítězové dopolední
hrají proti sobě o 1/44. hod
E H
Berliner Schlittschuhclub
Slavia
Turnai D
34
article
SE UŽÍvÁ
CTAK MNOL
WALTEROV
SE UŽÍvÁ
CTAK MNOL
WALTEROV
PONĚVADŽ VYKONÁ TOTÉž
CO DRAHÝ AUTOMOBIL S
36
article
Athletika.
Athletika.
* K videňské aféře Frištenskýv
šmejkal. Citovali jsme onehdy z „N. W. T.
zprávu o vyzvání, které učinil Šmejkal Frištenské-
mu, a hned jsme řekli, že nevěříme do slova zprá-
vě té. Gustav Frištenský s námi sděluje o původu
zprávy jmenovaného listu, že redaktor nemohl roz-
uměti, co se česky mluvilo a že tudiž byl odkázán
na to, co mu bylo řečeno panem Šmejkalem. Pan
Frištenský prohlažuje ve svém dopise zcela roz-
hodně: „Nesplní-li Šmejkal do 15. ledna podmínky
zde ve Vídni, pak budu hledět docíliti uskutečnění
již dříve určeného matche na květen v Praze.““ To
jasná odpověď a současně odmítnutí všelikého ne-
japného podezřívání a nevkusných zpráv onoho
druhu, jako byla zpráva, citovaná z „N. W. T.
„N. W. A.“ ostatně sám seslabuje první svou zprá-
vu o této aféře, píše: Zápasník Gustav Frištenský
nás žádá o opravu zprávy, že se vyhnul zápasu se
Šmejkalem. Naopak, v listopadu už uložil u jedně
z pražských bank značný obnos jako vklad pro zá-
pas se Šmejkalem. Ten však přes několik vyzván
nesložil protivkladu. Šmejkal ví velmi dobře, že
Frištenský nyní nesmí zápasiti v cirku Buschově
poněvadž jest angažován pro jinou soutěž. Frišten-
ský jest ochoten kdykoli po vkončení zápasů v cir
ku Buschově v některé místnosti se Šmejkale
zápasiti, jestliže (š.] složí vklad. Také Františel
Frištenský, mladší bratr Gustavův, jest hotov s
Šmejkalem zápasiti
Šmejkal Frištenská
Frištenská
Šmejkal
Buschův
Gustavův
Vídeň
Praha
Frantijít Frištenská
38
article
Žádejte při nákupu
39
article
Matiční papíry a obálky
Matiční papíry a obálky
30r0
neb nejsou dražší jiných a vynenly Ústř
Matici školské koncem září 191a
K 17.500.
40
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, 12. ledna. Den od začátku roku 12
do konce roku 354. Východ slunce o 7. h. 59 m
ráno, západ slunce o 4. hod. 21 m. odp. — Výchoe
měsíce o 10. hod. 25 min. ráno, západ měsíce
o 9. hod. 39 min. večer.
Katolíků: Proba b.
Evangelíků: Arnošta
Pravoslavných (30. prosince): Anisie.
Na ponděli, 13. ledna Den od začátku roku 13
do konce roku 353. Východ slunce o 7. hod. 59m
ráno, západ slunce o 4. hod. 23 min. odp. — Vý-
chod měsíce o 10. hod. 36 m. ráno, západ měsíc
o 10. hod. 47 min. večer.
Katoliků svátky: Leoncia.
Evangelíků: Jana Augusty
Pravoslavných (31. pros.)“ Melanie.
Arnošt pravoslavný
Augusta
Melanie
Anisia
41
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
V Praze, dne 11. ledna 1913.
Praha
42
title
Z pražského trhu peněžního.
43
article
Jednání o mír, která jsou sledována s nap-
jetím celého světa, poněvadž nejde v nich pou-
ze o to, jak se utvoří poměry mezi Tureckem
a dosavadními jeho nepřáteli, nýbrž o otázky
daleko většího rozsahu, není ještě z daleka
skončeno. Ale zdá se, že velmoci jsou zatím
pevně odhodlány zabrániti novému vzplanutí
války a že bude za tímto účelem působenov
Cařihradě i Sofiji. A současně že bude úsilí
i ve Vídni i Bělehradě, aby došlo k dohoděo
hranice Albanie na souši.
Že by zahájení války bylo pouhým počát-
kem komplikací daleko závažnějších. jest dnes
zřejmo kde komu a n a všech stranách. Odtud
nelíčená a účinná snaha, přivoditi na Balkáně
mír. Při tom však jest jasno rovněž — a třeba
to zdůrazniti — že tento mír vynucený a s vý-
hradami sjednaný bude provisoriem několika
let, poněvadž konec konců ukáže se neživot-
nost nov. albánského státu a znovu rozvíří se
nebezpečná otázka, čí vlastně Albanie má býti
a kdo má v ní vykonávati rozhodující vliv.
Turecko
Cařihrad
Vídeň
Bělehrad
Albánie
Balkán
44
article
Jest to současně otázkou naší posice na Adrii
a nemůže býti sporu o tom, že by daleko lépe
bývalo, kdyby v pevném přátelství srbském
bylo Rakousko dostalo jedině možných záruk.
že království srbské nevybuduje na Adrii za
žádných okolností vojenského válečného
přístavu a Srbsko za číkoliv peníze nevytvoří
ani vojenského loďstva. Tyto záruky Srbsko
bylo ochotno dáti. Ale zpravidla děje se již tak,
že se věci jednoduché skomplikují a pak řeší
způsoby, jež v sobě chovají zárodky příštích
sporů a různic. V tom je také dovednost ra-
kouské diplomacie. Ale konečně na několik let
mír pro případ dohody v Londýně snad přec
jen bude zajištěn a dnes nelze říci, jak vyvinou
se věci budoucí, která spojenectví budou roz-
hodnými a která skupina velmocí ve chvíli
vážné ukáže se mocnější. A tak jdeme v nové
období příprav, v nichž zbrojení bude ještě in-
tensivnější a kde nároky, činěné vojenskými
správami států, budou převyšovati podstatné
obnosy dosavadní. Pro poplatníky nejsou to
arci vyhlídky nejlepší.
Ale právě v takovýchto chvílích nutno s
zevrubně rozhlédnouti také po hospodářských
základech toho kterého státu. Nutno se ptáti.
pokud ty či ony dalekosáhlé plány jsou také
souladu s hospodářskou možností toho kterého
státu. A snad nebude nezajímavo tuto hospo-
dářskou revue počíti u těch, kdož v posledních
měsících minulého roku ukázali tolik statečno-
sti a tolik síly. Jisto jest, že po vítězství u Ku-
manova chápalo se i v nejnepřátelštějších kru-
zích ve Vídni, že Srbsko v posledních letech
učinilo pokrok, který nedál se sice za veliké
pozornosti evropské veřejnosti, který byl ti-
chým a klidným, ale jenž byl tak hlubokým, že
postavil celý srbský národ v království na no-
vou základnu.
Adrie
Rakousko
Srbsko
Londýn
Ku
Vídeň
45
article
Ve Vídni od redaktorů vážných listů, at
do skladatelů operet hledělo se na Srbsko jako
na vítaný předmět špatných vtipů, zřelo se na
království podunajské jako na zemi, která dří-
ve či později svou vnitřní nemohoucností musí
propadnouti nadvládě rakouské. A toto malé
Srbsko vydrží čtyřletý celní zápas s říší rakou-
skou. Ale nejen to: v této době provede tak
důkladnou reorganisaci své armády a zajist
tak pevně finance státní, že jest snad nejpři-
pravenějším k válce a že se nemusí obávatii
těžkých úkolů v budoucnu. Tyto úlohy nebu-
dou maly.
Vídeň
Srbsko
46
article
Státní dluh srbský dosáhl v roku 1912 cel-
kem 663.6 milionů fr. a súročení a umořování
jeho vyžadovalo 32.39 mil. fr. Království srb-
ské, které se rozšíří teritoriálně téměř o dvoj-
násobné prostranství, bude státi před vážnými
hospodářskými otázkami, před stavbami drah.
před budováním cest, tvořením školství, před
rozšířením armády, tvořením úřadní organisa-
ce atd. atd. Bude tedy určitě nuceno apelova-
ti na evropský peněžní trh. Až dosud podobné
transakce provádělo Srbsko v Paříži a teprve
v nejnovější době súčastnilo se asi na čtvrtině
emisí státních také Německo. Hlavním věřite-
lem Srbska zůstávala však Francie a po úspě-
ších, kterých Srbsko docílilo v poslední válce,
bude asi důvěra v ně ještě více posílena. Ostat-
ně není nejmenšího důvodu k nedůvěře. Sprá-
va státního dluhu srbského vedena jest způsg-
bem vzorným. Jest zajisté známo a netřeba tě-
to historie znovu uváděti, že Srbsko, sjedná-
vajíc zápůjčky v cizině a v letech dřívějších iv
Rakousku a Rusku (ruská zápůjčka jest již
úplně zaplacena), zaručilo vždy jednotlivou zá-
půjčku výnosy některého svého monopolu, ane-
bo některého státního zdroje příjmového. By-
lo to nutno, poněvadž hospodářský rozvoj mla-
dého králov. nepokročil ještě do té míry a neby
lo také známo přirozené bohatství země, aby
správa státní bez těchto zástav poskytovala
dostatečné jistoty věřitelům. Byly doby, kdy s
o srbských financích státních, hlavně ve Vídni,
mluvilo způsobem velmi pohrdlivým.
Paříž
Německo
Francie
Srbsko
Rakousko
Rusko
Vídeň
47
article
Zákonem z 8. července r. 1895 provedena
byla ve správěstátního dluhu srbského proni-
kavá reorganísace. Zřízena samostatná, o
vlády neodvislá správa monopolu státního, jíž
připadlo vybírati veškeré výnosy monopol
(monopolu tabákového, solného, petrolejového
a správy kolků) a odváděti v prvé řadě to vě-
řitelům, co jim náleží na umoření i úrocích.
přebytek pak pokladně státní. Myšlenka sa-
mostatné správy monopolů osvědčila se skvě-
le a věřitelé Srbska až dosud mohli bezpečně
počítati s tím, že již několik měsíců pře
splatností budou míti banky, kde výplaty díti
se mají, potřebné hotovosti na úhradu kupo-
novou za slosované obligace. Proto také zí-
kalo si Srbsko ve Francii důvěru, nehledě
ni k tomu, že zasedal francouzský zástupce
(vedle německého) ve správě monopolů stát-
V posledním roku činil příjmový výno
monopolové správy 48.7 milionů franků. Vy-
bývalo tedy dle výše uvedených dat pro stát-
ní pokladnu téměř 16 milionů fr. Uzavírají
nové zápůjčky, bude je Srbsko pravdě podob-
ních.
Srbsko
Francie