ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 7 c5b819b0-8f08-11dd-b77b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 7
Chunky — 47 celkem · entity: person 72, place 96, org 21, work 37
1 masthead
12. ledna 1913. číslo 11.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 7.
4 article
za vyjednávání vyvlastňovacího zákona upozornil že vyvlastnění zvláště v době tak kritické násled- kem účinků na spojenecké Rakousko je nepochopi- telné. Vrcholu nepoctivé kritiky dosáhl spolek. jehož úkolem — jak se zdá — je stále více pro- hlubovati protivy v Poznaňsku a učiniti poměry tamější nesnesitelnými. Ministerstvo Hertlingovo bylo obviňováno, ž rozvířilo otázku zákona o rozpočtech. Není po- chybno, že bude zostřen nynější stav, vyloží-l spolková rada pojem náboženské řádové činnosti Zákon o jesuitech je neudržitelný. Říšský kanclái nezaujímá v této záležitosti bezvadné stanovisko Požadavek připuštění jesuitů je požadavkem stát- ního a lidového blaha. Ministr kultu Trott pravil, že otázka zružení zákona o jesui- tech patří před forum říše. Pruská vláda vy- nasnažila se, aby se vyhovělo zákonu i cítění kato- lického obyvatelstva. Proto bylo provádění zákona svěřeno zemským policejním úřadům, nikoli úřa- dům místním. Posl. Friedberg (nár. lib.) souhlasí s po- žadavkem po dodatečném vozpočtu k rozšířen staveb železničních, nikoli však s tím, že 60 mil na to potřebných má býti vzato z fondu vyrovna- cího. Řečník si přeje, aby diskont říšské banky byl opět brzy snížen a aby k umoření dluhů, t. k rozmnožení jmění bylo používáno jen přebytků Jedním z prvních úkolů nového zákonodár- ného období bude — jak doufá — reforma voleb- ního práva. Pokud jde o otázku zákona o jesuitech je citlivost protestantských států naprosto pocho- pitelna. Nynějšího zákona musí býti dbáno za všech okolností. Ministr obchodu dr. Sydow líčil zevrubně stávku saarbruckou. Doufá, že nyní, po skončení stávky, nastane trvalý klid. Další debata odročena na pondělí.
Hertlingův Trott Posl doktor Sydow Rakousko Poznaňsko Friedberg
5 article
Říšský sněm německý. Z Berlína, 11. ledna. (K. k.) Pokračovalo se v 1. čtení novely k obchodnímu zákon- níku. (Konkurenění klausule.) Řečníci všech stran souhlasili celkem se zásadami předlohy. prohlásivše ji za vhodný základ k dalším pracím. za odstraněním hrubých nepřístojností. Konečně byla předloha přikázána výboru a další projed- návání rozpočtu stanoveno na ponděl. Afféra du Paty de Clam. Z Paříže, 11. ledna. (K. k.) V dnešní ministerské radě za předsednictví presidenta Falliresa ministr vojenství Millerand vyložil okolnosti, které mu uložily za po- vinnost naříditi, aby plukovník du Paty de Clam byl opět přijat do zeměbrany. Ministr vojenství prohlásil, že přejímá všecku zod- povědnost za toto opatření, které považuje za administrativní opatření vnitřni povahy. Z Paříže, 11. ledna. (»Havas«.) Přes pověst, jež kolovala v parlamentních kruzích a sdělovala, že ministr vojenství hodlá ná- sledkem aféry plukovníka du Paty de Clam odstoupiti, jest jisto, že Millerand zů- ztane v čele ministerstva vojen- ství a jest ochoten dáti parla- mentu úplné vysvětlení.
Pat Falliresa Millerand Havas Berlín Paříž
6 article
Selská vzpoura.
7 article
Z Orense, 11. ledna. (K. k.) V souvis- losti s neúrodou, která byla způsobena veli- kým suchem, došlo v Carbalinu ke vzpouře. Sedláci bombardovali ra- dnici kamením, vnikli do sklepů, vyplenili špýchary, načež táhli do sousedních vesnic, cestou všechno pustošíce. Bylo požádáno o četnické posíly. Z Orense, 11. ledna. (K. k.) Selská vzpoura v Carbellinu byla způsobena též dovozem padělaných kastilských vín, čímž ceny domácího vína klesly. Storthing. Z Kristianie, 11. ledna. (K. k.) Storthing se dnes sešel. Slavné jeho zahájení vykoná se v pozdější době.
Sedlák Kristiania
8 article
Jubileum poštovní spořitelny. Z Vídně, 11. ledna. (K. k.) Večer konal se za příčinou třicetiletého jubilea poštovní spořitelny rout, uspořádaný ministrem obchodu šl. Schu- sterem. Zúčastnili se ho nejvyšší přednostové státních a samosprávných úřadů, nejvyšší du- chovní a vojenští hodnostové, diplomatičtí zá- stupci států, s nimiž je poštovní spořitelna v po- štovním žírovém spojení, zástupci. uhensského mi- nisterstva obchodu a financí, četní členové obou sněmoven říšské rady a zemského sněmu, depu tace uherské poštovní spořitelny a vynikající zá- stupci vědeckého a bankovního světa, obchodu průmyslu a tisku. Ministru obchodu šl. Schusterovi byly připraveny nejsndečnější ovace za příčinou jubilea ústavu, jemuž — jak známo — stál v čele po dlouhá léta jako guvernér, než byl povolán do rady koruny. Z akciové společností pro lihovarský průmysl. Z Vídně, 11. ledna. V dnešní schůz správní rady akciové společnosti pro liho- varský průmysl byli kooptováni pp. Emil Kuft, ředitel české banky »Union«, dr Sigmund Krony, advokát a dr. Karel Hemburger, společník firmy Girodelly a Stern a vzato na vědomí vystoupení Rudolfa Tischlera, ředitele české banky »Union« ze správní rady. Ajdušinská přádelna Z Vídně, 11. ledna. (»N. Fr. Pr.«) Spo- lečná rakouská akciová společnost pro tex- tilní průmysl získala většinu akcií ajdušinské přádelny. Akciový kapitál této společnosti činí 1,680.000 K. Poslední dividenda byla 7 a půl proc.
Schuster Kuft Kron doktor Hemburger Stern Tischler Vídeň Sch Francie český banka Girodella
9 article
Krise v Lodi.
10 article
Ze Lvova. 11. ledna. Listy oznamují Lodi, že hospodářská krise tamější nabývá velkého rozsahu. 24.000 dělníků je bez práce. Tři největšítovárny na sukno firem Lipski Frenkl a Neufeld ohlásily úpadek. Všechny pravidelně pracují toliko tři dny v týdnu. Neznámý projekt velkých mořských lázní. Z Peští, 11. ledna. Za účasti banky »Union«, »Bodenkreditky« a »Rakousko-bo- senské banky«, jakož i »Švédské obchodní společnosti« ve štokholmě, bude prý v nej- bližší době zřízena akciová společnost se základním kapitálem 12 mil. K za účelem zřízení na pozemcích mezi Rěkou a Opatijí ve výměře 535 ma mořských lázní v největ- ším slohu. Z uherské strany účastní se to- hoto podniku Pavel hr. Szapary a Bedřich šl. Kallay, bývalý společný ministr financí. Zároveň má být také zbudována elektrická dráha mezi Rěkou a Opatijí, ke které obdr- žela »švéd ská obchodní společnost« koncesi Z Vídně, 11. ledna. Dotázali jsme se na zdejších směrodatných místech a bylo nám sděleno, že o projektu tom není zde nie známo.
Neufeld Pavel Bedřich Kallay Lvov Pešť Rakousko Opatija Vídeň Lipský Frenkl
11 article
Přípravy k obnovení normálních obchodních styků se Srbskem. Slk. Z Bělehradu, 11. ledna. (Zvl. teleg »Nár. Listů«.) Zdejší rakousko-uherský kon- sulát zahajuje předběžné práce pro obnoven normálních obchodních styků se Srbskem Hlavní konsul Wildner vyprosil si delší kon- ferenci s ministrem obchodu Stojanovičem Zatím však veliké roztrpčení působí překážky srbskému vývozu do Rakousko- Uherska. Drůbež vrací se; pro vývoz kontin- gentovaného dobytka nepovolují se vagony. Cizí poštovní úřady v zabraných krajích. Ze Soluna, 11. ledna. (K. k.) Bulharská vláda sdělila prý vojenskému guvernéru ge- nerálu Vulkovu ve Sěresu, že poruchy v čin- nosti cizích poštovních úřadů v Kavale Dedeagači byly pouze přechodné a odůvod- něny vojenskými ohledy. Další činnosti oněch poštovních úřadů nebudou činěny žádné pře- kážky. Bulharským úřadům bylo uloženo aby vyrozuměly o tom rakousko-uherskéa francouzské konsulátní úřady. Srbský dovoz a vývoz v r. 1912. Z Bělehradu, 11. ledna. Podle úřadních výkazů činil vývoz ze Srbska v I. polovici 1912 46.6 mil. dinarů, dovoz 59.27 mil.
Wildner Stojanovič Srbsko Bělehrad RakouskoUhersko Soluna
12 article Americké hursovní a tržní zprávy
Americké hursovní a tržní zprávy (Kabelové telegramy „Národních Listů“,) Bankovní výkaz. Z Nového Yorku, 11. ledna. (Soukr.) Dnešní výkaz novoyorských, clearingem spojených ústavů. uvádí v delinitivních cifrách zlepšení surplus re- servy o 1.30 (15.10 mil.), přírůstek půjček o 60.60 (1923,33), deposit o 84.40 (1793,83). Hotovosti při- bylo o 21.30 (42183 mil. dol.). U ostatních bank trustov. společností přibylo půjček o 0.50 (563,89). deposit o 2.70 (616,80). Hotovost se zmenšila o 0.70 (68,37 mil. dol.). Reserva činila 18.5% (18.79). Z Nového Yorku, 11. ledna. [Soukr.) Dnešní bursa byla v poměru k minulým dnům relativně živá. Ve dvou hodinách činil obrat 180.000 akcií. Na počátku nebylo jednotné smýšlení a větěin hodnot byla lehce oslabena. Tak měďové hodnoty a kanadsko-pacifické dráhy trpěly prodeji. Naproli tomu baltimorské jevily zlepšení, s nimi i Uninn Pacific. Na zprávy o vyšetřování poměrů ve Stan- dard Oil Co. utrpěly i akcie General Electric. K závěru na úhrady baissy bylo smýšlení pevné. Stát- ních papírů prodáno za 1.4 mil, dol. 2.75 2.75 nom. Peníze poslední . .. 487.32 487.37 487.20 Kabel. transf. . .. 75.12 76.75 Amalgamated. . .. 73.75 American Smelting . 72.25 72.75 American Lokomotive 38.75 39.37 38.25 Anaconda . . . . . 106.— Atchison . . . . . 106.12 106,12 Baltimore a Ohio :j 105.62 105.75 106.12 264.12 204.25 266.25 Canadian Pacific . 115.— 115.75 116.12 Chicago, Milwauke t 31.62 32.12 32.25 Great Northern . .. 129.50 130.25 132.50 Louisville a Nashville 141.75 142.— 142.— 28,25 28.75 Missouri Kansas .. 27.75 108.75 New-Yerk Central , a 107.87 109.12 120.50 120.75 121.— Northern Pacilic : . 123.12 123.12 Pennsylvania . . . 123.12. 163.37 167.37
Atchison Nový York Baltimore Ohio Chicago Nashville Missouri Kansas NewYerk Central Pennsylvanie spojený ústav Oil Company General Electric Northern Pacilic American Smelting American Lokomotiv 38.75 Great Northern
14 article
167.— Reading. . . . : : 24.37 23.75 Rock Island . . . 28.25 27.87 Southern Railway . . 106.75 106.6 Southern Pacific . . 106.75 68.12 67.62 Steel Comon . . .. Union Pacific . . . 160.75 160,37 161.12 Wabash, pref. . . . 13.25 13.— 13.12 Steel pref. . . . . . 110.— 110.— 110,12 Southern Pácil. Bd 4 93.25 93.50 93.37 Obilí. Z Chicaga, 11. ledna. Pšenice. Trh byl vze- stupný na vyšší ceny argentinské pšenice. Koneo chabý. Kukuřice. Trh byl chabý na povolnějš nabídku farem. Z Chicnga, 11, ledna. Pšenice 11. 10. pohotová . . 110.— 111.— 111.— 110.— 110.— na květen. . 90.— 93.25 92.75 91.87 91.75 na červenec . 90.62 90.62 90.50 39.37 89.29 na září . . . 89.25 89.50 89.37 88.50 83.25 Kukuřice č. z pohotová . . 59.— 58.75 58.50 na květen . . 50.87 51.25 50.62 na červenec . 51.75 52.12 51.50 na září . . . 52.75 53.— 52.62 Dves č. 2 pohot. 34.75 34.25 34.25 na prosinec . — na květen . . 34.— 34.12 33.62 Z Nového Yorku, 11. ledna. Pšenice zimní . 11. 10. 9. pohotová . . 108.50 107.50 107.50 107.— 107.5 na květen. . 99.25 99.37 98.87 98.— 97.75 na červenec . 97.25 97.12 96.75 95.75 95.50 Kukuřice pohot. 55.75 54.37 57.25 56.25 56.2 Oves č. 2 pohot. 38.50 38.75 38.50 39.— 39.—
Reading Chicago Nový York Union Pacifik Steel pref Southern Pácil
15 article
Z Nového Yorku, 11. ledna. Za klidného trhu terminy poněkud stouply na nízké záznamy liver- poolské a prodeje komisních firem. 11. 10. 9. s. Pohotová . . 13.10 13.10 13.— 13.10 13.20 13.20 na leden. . . 12.81 12.82 12.72 12.80 12.87 12.9 na březen . . 12.43 12.46 12.37 12.48 12.53 12.57 na květen . . 12.29 12 52 12.39 12.50 12.53 12.57 na červenec. . 12.41 12.44 12.32 12.45 12.49 12.53 na srpen . . . 12.29 12.31 12.21 12.32 12.37 12.4 na říjen . . . 11.63 11.66 11.62 11.68 11.72 11.6h Z Nového Orleanu, 11. ledna. Pohotová, . . 12.75 12.69 12.69 12.87 13.- Různé výrobky. Z Nového Yorku, 11. ledna. Koks pohotový . . . 4.— až 4.25 4.— až 4.25 11. 10. Olovo . . . . . . . 4.25 4.25 4.25 4.25 Měď elektr. . . . . 17.— 17.— 17.— 17.18 » stand. pohotová. 17.18 17.18 17.18 17.25 Zinek . . . . . . . 7.30. 7.30 7.30 7.30 Cín. . . . . . . . 50.12 50.12 50.53° 50.50 9.70 9.80 9.7 Sádlo prim. vest. . . Vepřové maso . . . 19.25 19.25 19.25 18.75 22.50 22.50 Hovězí maso . . . . 22.50 22.50 4.65 4.65 4.90 4.65 Cukr gran. . . . .. 8.50 8.50 Petrolej crude . .. 8.50 8.50 Terpentin novovorský. 42.— 43.— 13.87 13.87 13.87 13.6 Káva pohotová . . . 13 52 13.44 13.45 13.44 na březen . . . 13.77 13.74 na květen . . . 13.73 13.71 14.01 14.— 14.— 14.— na říjen . . . Železo sur. č.2 Foundry 18.25—18.50 18.25—18.50 18.50—19.— 18.50—19.— » South. Foun. č. 1. 18.75—19.25 18.75—19.25 měkké 18.00—18.50 » sur. jižní č. 2. . 18.00—18.50. Z Chicagja, 11. ledna. 11. 10. Sádlo na leden . . . 9.52° 9.60 9.60 9.50 9.60 9.67 9.75 9.65 Žebírka na leden . . Vepř. maso na leden . 17.80 18.— —- 1785
Sádlo Nový York South 13.10 13.20 12.46 na květen 12.44 na srpen 12.31 na říjen h Z Nový Orlean 4.25 měď elektrum 17.18 Zinek 7.30 cín Sádlo prim 19.25 18.75 Hovězí masa 22.50 petrolej crude Terpentin novovorský Foundra ° 9.60 9.60
16 article
Peněžní bursa.
18 article Sportovní věstník,
Sportovní věstník, Automobilism.
19 article
Miliony na kolech. (Milion automobilů ve Spojenýc státech severoamerických. — Každy 93. občan Unie má automobil) Americkému odbornému listu „The Auto- mobile“ se podařilo horlivým dopisováním s při- slušnými úřady severoamerické Unie sestaviti ob- sáhlou statistiku, která, ač není oficiální, jest velm zajímavá a bohatá. Od ledna do prosince 1912 byly ve Spojených státech vyrobeny 275.293 automobily. Z nich bylo 266.670 úřadně zaznamenáno v různých státech teritoriích Nákladních automobilů bylo celkem 35.978 elektromobilů 33.842. Daní zaplatili automobilisté 5.229.459 dollarů čili 26,147.295 K. Vezmeme-li v úvahu výsledel posledního sčítání lidu (91,572.266 obyvatel), uka- zuje se, že na každého 93. oběana Unie připadá automobil Úhrnná cena automobilů, vyrobených až do1 října 1912, jest 1.188.885.600 doll., čili 5.944.428.000 kor., čili na osobu připadá 13 dollarů, t. j. 65 k Stát Nový York má registrovaných automobilů 102.870. Avšak zdá se, že jest nasycen, neboť tam nepřibývá automobilů tak, jako v Kalifornii, kde jich přibylo nejvíce. Kalifornie jest také nejauto- mobilnější zemí, neboť v poměru k počtu obyvatel- stva má nejvíce automobilů: případá tam au- tomobil už na každého 28. člověka. Na základě údajů, poskytnutých jednotlivými státy, bylo možno napočísti všech automobilů 990.783, v čemž jsou ovšem zahrnuty všechny druhy.
spojený stát Nová York Kalifornie the automobil
20 article
Benzinových automobilů přepychových jes 920.918. nákladních a dodávkových jest 35.978. elektrických 33.842. 1. ledna 1911 bylo v užívání 724.068 automo bilů, k nimž za rok přibylo 226.670, což znamen vzrůst o 36.8 procent Počet nákladních vozů, kterých bylo min roku 25.451, vzrosti od 1. ledna 1912 o 10.527 kust čili o 41.3 proc. K 28.292 elektromobilům registrovaným v roce 1911, přibylo 5550 nových což jest přírůstek 20.4 proe V poměru k počtu obyvatelstva má automobile nejvíce Kalifornie, kde poměr ten — jak už ře- čeno — jest 1:28. Ve větších státech ostatních jea tento poměr: v Indianě 1:52, v Massachusetts 1:69 v Ohiu 1:75, v Novém Yorku 1:89, v Illinois 1:117 na Floridě 1:142. Nejmenší jest poměr ten ve stát Kentucky, totiž 1:602. V absolutních číslicích vyjádřen, jest počet automobilů ve státě: Nový York 102.870. Kalifornie má 83.728, Pennsylvanie 58.705, Indiana 52.048, Mi chigan 39.235, Ohio 63.550, Illinois 47.904. 990.738 úřadně zaznámenaných automobilů re- presentuje úhrnnou cenu 5.944.423.000 K, takže průměrná cena automobilu jest 1200 dollarů (6000 korun). Neobyčejně velký jest přírůstek automobilů v státech Záp. Virginia a Maine. Jest od ledna 1912 v procentech 148, resp. 145 procent. Během tří mě- síců se tam počet autemobilů více než zdvojnásobil V této souvislosti jest zajímavý přehled výroby automobilů v Unii od r. 1903 a její percentuální přírůsteki Rok
Kalifornie Indiana Massachusetts Ohio Nový York Illinois Florida Kentucky Nová York 102.870 Pennsylvanie Zápy Virginia Main Illinois 47.904
22 article
1903 1904 12.000 33.3 1905 22.500 83.96 1906 30.000 33.33 1907 39.000 1908 50.000 28.67 1909 108.100 116.30 1910 173.000 60.25 1911 200.000 15.62 1912 340.000 41.20 Produkce v roku 1912 byla vypočtena přibližně na základě dat, předložených až do 1. října. Rok právě minulý byl pro americkou výrobu rekordním. Kdežto předloní bylo vyrobeno jen o 27.000 auto- mobilá více než r. 1910, jest přírůstek v minulém roce hned o 140.000 automobilů. Takovými úžas- nými číslicemi se nemůže vykázat žádný jiný prů- myslový obor ani v Americe. Ve Spojených státech bylo 575 na sobě nezá- vislých firem, které vyráběly automobily a motory pro ně. Nejvíce, totiž 100, továren má stát Michi- gan. Z tohoto 100 firem, z nichž některé provozuii současně i jinou výrobu, 54 vyráběji přepychov vozy, 48 nákladní a 10 motory. Na druhém místě jest Nový York se 78, pak Ohio se 68. Indiana 59 továrnami. Nejvíce nových podniků vyrostlo Novém roce ve státě novovorském (33), v Michi- ganu 24. Avšak jsou také státy, v nichž továren ubylo jako v Jowě (o 50 procent), v menší míře v Kon- nektikutu. Kansasu atd. Avšak celkově se jeví přece rozmnožení továren, to jest koncem září 1912 bylo o 163 firmy více než v roce 1911.
Amerika spojený stát Nová York Ohio Indiana Michi Kon Kansas
23 article
Velmi zajímavo jest přibývání továren na ná- kladní vozy. Roku 1911 se této výrobě věno- valo 198 továren proti 237 továrnám, vyrábějícím přepychové vozy: vyrábí roku 1912 už 314 továren nákladní a 286 firem přepychové vozy. Ovšem při těchto číslicích dlužno míti na zřeteli, že mno- hé firmy pracují v obou oborech. Přibývá ovšem i obchodníků a garáži To se netýká jen Spojených států, nýbrž i Kanady Mexika, Záp. Indie. Na př. koncem září 1912 bylo napočteno 12.066 obchodníků s automobily, 890t garáží, 538 firem pro příslušenství, 731 správkárny úhrnem 16.708. Tento počet jest menší než soubrr jednotlivých uvedených odvětví, poněvadž firmy které mají garáž i správkárnu, jsou jen jednou po- čítány. Ve státu Nový York čitají 1301 obchodníka 1230 garáží, 100 obchodníků a potřebami a 118 správkáren. Byl učiněn i pokus, na základě zjištěných da o výrobě načrtnouti obraz roku 1913. Odhaduj produke i letožní na 627.650 automobilů, coh by byl dvojnásobný počet rekordního roku 1912 Nejvíce přibude laciných vozů 9.000 57.50 57.—- 49.62 49.6 50.50 50.5 51.62 57.50 34.— 34—— 33.25 33.25
spojený stát Kanada Mexiko Zápy Indie Nová York
25 article Zimní sporty.
Zimní sporty. Lvžařství na Moravě. Lyž. odbor Sportovního klubu v Novém Městě na Moravě po- řádá pod záštitou městské rady místní IV. ve- řejné závody na lyžích 19. ledna s tímto pořademi Dopoledne: I. V 10 hodin 15 min.: Hlavní 10kilometrový závod o putovní cenu Nov. Města a o putovní cenu „Zemského cizineckého svazu v Brně. (V r. 1911 B. Hanč, 1912: L. Šín.) Vítěz čestná cena a odznak, 2. a 3. odznak. Vklad 3 K II. V 10 hod. 20 min. Jízda juniorů na 1000 m Vklad 1 K. Vítězi čestná cena p. lékárníka Al Seicherta a odznak. 2. a 3. odznak III. V 10 hod. 40 min. Jizda dam na 1000 m (Vítěz r. 1911 a 1912: sl. M. Gregorová.) Vítězi čestná cena a odznak. 2. odznak. Vklad 1 K. IV. Jízda žáků obecných škol: a) ve stáří do 10 let, b) ve stáří od 10 let. Vitězům ceny. Odpoledne: V. Ve 2 hod. mezinárodní soutěž v krasojízdě na lyžích o mistrovství zemí koruny české. (Vítězi r. 1911: I. Nor Jngw. Smith- Kielland 29 body. II. VI. J. Rott č. Skř K. Praha s 271/4 b., III. Jožík Scheiner Č. Ski K. Praha s 2 b.) Vílad 1 K. Vítězi čestná cena a odznak. 2. a odznak. VI. Ve 214 hod. jízda s kopce s překážkami (Vítěz 1911 B. Hanč, 1912 L. Šín.) Vklad 1 K. Vi- tězi čestná cena řed, velkostatku P. Wodiezky odznak. 2. a 3. odznak VII. Ve 3 hod. hlavní jízda na 2000 m. Vítě 1911 B. Haně, 1912 L.. Šín. Vítězi čestná cena prok Friče a odznak. 2. a 3. odznak. Vklad 2 k VIII. O 144. hod. běh na 100 m bez holí. (Votě- 1911 Karel Mrkvička, 1912 Vil. Hlaváč.) Vítěz čestná cena důch. velkostatku K. Hlaváče a o znak. 2. a 3. odznak. Vklad 1 K.
B Hanč Seichert M Gregorová cena Nora Jngw Smith Kielland J Rott Jožík Scheiner P Wodiezky Frič Mrkvička K Hlaváč Morava Nový město na Morava Praha Vot zemský cizinecký svaz v Brno
26 article
IX. Ve 3 hod. 40 min. rozestavený běh n 1000 m (500-400—100 m) pro tříčlenná družstv sportovních sdružení. Vklad 2 K. Tři čest. diplomy X. Ve 4 hod. skok. Vítězi čestná cena a o- znak. 2 odznaky dle uznání soudcovského sboru Jízda VII. na 2000 m jest současně závodem o přebornictví S. K. Nové Město na Moravě Lyžařského klubu v Brně. Závodí se dle závod- ního řádu Svazu lyžařů v král. Českém. (Mezinár soutěž v krasojízdě dle pravidel Česk. Ski Klubu Praha.) Písemné přihlášky přijímá předseda zá- vodního výboru do 18. ledna 1913 s jednoduchým vkladem, u startu jen se vkladem dvojnásobným Závodníci nechť udají poštovní i telegrafní adresu Damské mistrovství Rakousk. svazu krasobruslení bude dnes vybojováno na kluzišt D. F C. Jsou k němu přihlášeny sl. Angela Han- kova. Gis. Rejchmannova fobě W. E. V.) a Pavla Zalaudkova a Alžběta JJerdonova (T. E. K.). Rám- cem mistrovství jsou mezinárodní krasobrusleni no- váčků (přihlášení Linsenmaver. Vídeň, Boby. Kar a Jerry. Praha), mezinárodní valčíková soutěž dvo- jic (Meistrik a sl. Endelmannova. L. Panek a A Thomova. Reiner a Hilda Schwanbergova], meri- národní krasobruslení seniorů (Oppacher, Wrede Běekl. Ernst. Jerryl, mezinárodní krasobruslen dvojie (K. Melstršk-Helena Engelmannova, Horwitz- sl. Srabo. Reiner-H. Schwan bergova). Výborová schůze Svazu lyž ař pro nahodilé příčiny byla odložena z 13. ledna n 14. 1edna 1913 (v Obecním domě u Prašné brány o 7. hod. več) Z cyklistského ruchu. * Č. Ú. J. V. ztrajila úmrtím člena svého vý boru, lékárníka p. Ant Klana, jenž zemřel v noe na sobotu v Libni. K. V. Libeň v něm ztrácí horli vého předsedu.
S K Rejchmannův Pavel Zalaudkův JJerdonův T E K Bob Jerry L Panek A Thomův Reiner Hild Schwanbergův Wrede Běekl Ernst K Melstršk Engelmannův Horwitz H Schwan Klan Nová město na Morava Brno Vídeň Kara Praha Libeň svaz lyžař v král ski klub Praha Rakousk . svaz Angel Han národní krasobruslení senior Oppachry F C Meistrik obecní dům
27 title
Velké kluziště
28 article UGS KUNEBI. K. C. . M. „Čechi
UGS KUNEBI. K. C. . M. „Čechi na Kr. Vinohradech, Žižkova tř. nad nádr. cis. Frt. Jonen
K C Čechi Žižkův
30 article
* Vojenské soutěže italské. Italsk vláda pořádá letos dvě velké soutěže vojenské jednu pro aviatické motory, druhou pro aeroplany Této soutěže se mohou zúčastnit toliko létadla zhotovená v Italii. Soutěž motorů má devět při- hlášek, o umístění rozhodnou pokusy v laboratoři První cena jest 75.000, druhá 25.000 lir. Soutěž lé tadel bude provedena 1.—30. dubna, přihlášeno jest 15 strojů. Budou podrobeny celé řadě zkoušek vy lučovacích a teprve, zdaří-li se jim, budou připu- štěny k rozhodným zkouškám. Mimo jiné uložena jest cesta 300 km bez zastávky a vzlet do výše 1000 m za 40 minut. Vítězné známce jest určeno 100.000 franků a objednávka 10 strojů, za něž vo- jenská správa zaplatí 400.000 franků. Druhé znám- ce objednávka 5 strojů po 40.000 fr. Nedosti na tom, umístěné v této soutěži stroje se mohou zu- častniti třetí řady zkoušek. Každý startující tu obdrží 20.000 fr. a vítěz objednávku 7 dvojploš- níků a 7 jednopločníků.
km
33 article
** Turnai D. E. H. G., jimž dnes zahajuje své kluziště, má tento pořad: Dopoledne: I Berliner Schlittschuhclub v. D. E. H. K. o 1/4 11. h II. S. K. Slavia v. Česká sportovní společnosta 112. hod. Odpoledne: poražení dopoledn hrají proti sobě o 143. hod., vítězové dopolední hrají proti sobě o 1/44. hod
E H Berliner Schlittschuhclub Slavia Turnai D
34 article SE UŽÍvÁ CTAK MNOL WALTEROV
SE UŽÍvÁ CTAK MNOL WALTEROV PONĚVADŽ VYKONÁ TOTÉž CO DRAHÝ AUTOMOBIL S
35 title
TŘÍKOLKY
36 article Athletika.
Athletika. * K videňské aféře Frištenskýv šmejkal. Citovali jsme onehdy z „N. W. T. zprávu o vyzvání, které učinil Šmejkal Frištenské- mu, a hned jsme řekli, že nevěříme do slova zprá- vě té. Gustav Frištenský s námi sděluje o původu zprávy jmenovaného listu, že redaktor nemohl roz- uměti, co se česky mluvilo a že tudiž byl odkázán na to, co mu bylo řečeno panem Šmejkalem. Pan Frištenský prohlažuje ve svém dopise zcela roz- hodně: „Nesplní-li Šmejkal do 15. ledna podmínky zde ve Vídni, pak budu hledět docíliti uskutečnění již dříve určeného matche na květen v Praze.““ To jasná odpověď a současně odmítnutí všelikého ne- japného podezřívání a nevkusných zpráv onoho druhu, jako byla zpráva, citovaná z „N. W. T. „N. W. A.“ ostatně sám seslabuje první svou zprá- vu o této aféře, píše: Zápasník Gustav Frištenský nás žádá o opravu zprávy, že se vyhnul zápasu se Šmejkalem. Naopak, v listopadu už uložil u jedně z pražských bank značný obnos jako vklad pro zá- pas se Šmejkalem. Ten však přes několik vyzván nesložil protivkladu. Šmejkal ví velmi dobře, že Frištenský nyní nesmí zápasiti v cirku Buschově poněvadž jest angažován pro jinou soutěž. Frišten- ský jest ochoten kdykoli po vkončení zápasů v cir ku Buschově v některé místnosti se Šmejkale zápasiti, jestliže (š.] složí vklad. Také Františel Frištenský, mladší bratr Gustavův, jest hotov s Šmejkalem zápasiti
Šmejkal Frištenská Frištenská Šmejkal Buschův Gustavův Vídeň Praha Frantijít Frištenská
37 article
landaul. 4-6-
38 article
Žádejte při nákupu
39 article Matiční papíry a obálky
Matiční papíry a obálky 30r0 neb nejsou dražší jiných a vynenly Ústř Matici školské koncem září 191a K 17.500.
40 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na neděli, 12. ledna. Den od začátku roku 12 do konce roku 354. Východ slunce o 7. h. 59 m ráno, západ slunce o 4. hod. 21 m. odp. — Výchoe měsíce o 10. hod. 25 min. ráno, západ měsíce o 9. hod. 39 min. večer. Katolíků: Proba b. Evangelíků: Arnošta Pravoslavných (30. prosince): Anisie. Na ponděli, 13. ledna Den od začátku roku 13 do konce roku 353. Východ slunce o 7. hod. 59m ráno, západ slunce o 4. hod. 23 min. odp. — Vý- chod měsíce o 10. hod. 36 m. ráno, západ měsíc o 10. hod. 47 min. večer. Katoliků svátky: Leoncia. Evangelíků: Jana Augusty Pravoslavných (31. pros.)“ Melanie.
Arnošt pravoslavný Augusta Melanie Anisia
41 article Národní hospodář.
Národní hospodář. V Praze, dne 11. ledna 1913.
Praha
42 title
Z pražského trhu peněžního.
43 article
Jednání o mír, která jsou sledována s nap- jetím celého světa, poněvadž nejde v nich pou- ze o to, jak se utvoří poměry mezi Tureckem a dosavadními jeho nepřáteli, nýbrž o otázky daleko většího rozsahu, není ještě z daleka skončeno. Ale zdá se, že velmoci jsou zatím pevně odhodlány zabrániti novému vzplanutí války a že bude za tímto účelem působenov Cařihradě i Sofiji. A současně že bude úsilí i ve Vídni i Bělehradě, aby došlo k dohoděo hranice Albanie na souši. Že by zahájení války bylo pouhým počát- kem komplikací daleko závažnějších. jest dnes zřejmo kde komu a n a všech stranách. Odtud nelíčená a účinná snaha, přivoditi na Balkáně mír. Při tom však jest jasno rovněž — a třeba to zdůrazniti — že tento mír vynucený a s vý- hradami sjednaný bude provisoriem několika let, poněvadž konec konců ukáže se neživot- nost nov. albánského státu a znovu rozvíří se nebezpečná otázka, čí vlastně Albanie má býti a kdo má v ní vykonávati rozhodující vliv.
Turecko Cařihrad Vídeň Bělehrad Albánie Balkán
44 article
Jest to současně otázkou naší posice na Adrii a nemůže býti sporu o tom, že by daleko lépe bývalo, kdyby v pevném přátelství srbském bylo Rakousko dostalo jedině možných záruk. že království srbské nevybuduje na Adrii za žádných okolností vojenského válečného přístavu a Srbsko za číkoliv peníze nevytvoří ani vojenského loďstva. Tyto záruky Srbsko bylo ochotno dáti. Ale zpravidla děje se již tak, že se věci jednoduché skomplikují a pak řeší způsoby, jež v sobě chovají zárodky příštích sporů a různic. V tom je také dovednost ra- kouské diplomacie. Ale konečně na několik let mír pro případ dohody v Londýně snad přec jen bude zajištěn a dnes nelze říci, jak vyvinou se věci budoucí, která spojenectví budou roz- hodnými a která skupina velmocí ve chvíli vážné ukáže se mocnější. A tak jdeme v nové období příprav, v nichž zbrojení bude ještě in- tensivnější a kde nároky, činěné vojenskými správami států, budou převyšovati podstatné obnosy dosavadní. Pro poplatníky nejsou to arci vyhlídky nejlepší. Ale právě v takovýchto chvílích nutno s zevrubně rozhlédnouti také po hospodářských základech toho kterého státu. Nutno se ptáti. pokud ty či ony dalekosáhlé plány jsou také souladu s hospodářskou možností toho kterého státu. A snad nebude nezajímavo tuto hospo- dářskou revue počíti u těch, kdož v posledních měsících minulého roku ukázali tolik statečno- sti a tolik síly. Jisto jest, že po vítězství u Ku- manova chápalo se i v nejnepřátelštějších kru- zích ve Vídni, že Srbsko v posledních letech učinilo pokrok, který nedál se sice za veliké pozornosti evropské veřejnosti, který byl ti- chým a klidným, ale jenž byl tak hlubokým, že postavil celý srbský národ v království na no- vou základnu.
Adrie Rakousko Srbsko Londýn Ku Vídeň
45 article
Ve Vídni od redaktorů vážných listů, at do skladatelů operet hledělo se na Srbsko jako na vítaný předmět špatných vtipů, zřelo se na království podunajské jako na zemi, která dří- ve či později svou vnitřní nemohoucností musí propadnouti nadvládě rakouské. A toto malé Srbsko vydrží čtyřletý celní zápas s říší rakou- skou. Ale nejen to: v této době provede tak důkladnou reorganisaci své armády a zajist tak pevně finance státní, že jest snad nejpři- pravenějším k válce a že se nemusí obávatii těžkých úkolů v budoucnu. Tyto úlohy nebu- dou maly.
Vídeň Srbsko
46 article
Státní dluh srbský dosáhl v roku 1912 cel- kem 663.6 milionů fr. a súročení a umořování jeho vyžadovalo 32.39 mil. fr. Království srb- ské, které se rozšíří teritoriálně téměř o dvoj- násobné prostranství, bude státi před vážnými hospodářskými otázkami, před stavbami drah. před budováním cest, tvořením školství, před rozšířením armády, tvořením úřadní organisa- ce atd. atd. Bude tedy určitě nuceno apelova- ti na evropský peněžní trh. Až dosud podobné transakce provádělo Srbsko v Paříži a teprve v nejnovější době súčastnilo se asi na čtvrtině emisí státních také Německo. Hlavním věřite- lem Srbska zůstávala však Francie a po úspě- ších, kterých Srbsko docílilo v poslední válce, bude asi důvěra v ně ještě více posílena. Ostat- ně není nejmenšího důvodu k nedůvěře. Sprá- va státního dluhu srbského vedena jest způsg- bem vzorným. Jest zajisté známo a netřeba tě- to historie znovu uváděti, že Srbsko, sjedná- vajíc zápůjčky v cizině a v letech dřívějších iv Rakousku a Rusku (ruská zápůjčka jest již úplně zaplacena), zaručilo vždy jednotlivou zá- půjčku výnosy některého svého monopolu, ane- bo některého státního zdroje příjmového. By- lo to nutno, poněvadž hospodářský rozvoj mla- dého králov. nepokročil ještě do té míry a neby lo také známo přirozené bohatství země, aby správa státní bez těchto zástav poskytovala dostatečné jistoty věřitelům. Byly doby, kdy s o srbských financích státních, hlavně ve Vídni, mluvilo způsobem velmi pohrdlivým.
Paříž Německo Francie Srbsko Rakousko Rusko Vídeň
47 article
Zákonem z 8. července r. 1895 provedena byla ve správěstátního dluhu srbského proni- kavá reorganísace. Zřízena samostatná, o vlády neodvislá správa monopolu státního, jíž připadlo vybírati veškeré výnosy monopol (monopolu tabákového, solného, petrolejového a správy kolků) a odváděti v prvé řadě to vě- řitelům, co jim náleží na umoření i úrocích. přebytek pak pokladně státní. Myšlenka sa- mostatné správy monopolů osvědčila se skvě- le a věřitelé Srbska až dosud mohli bezpečně počítati s tím, že již několik měsíců pře splatností budou míti banky, kde výplaty díti se mají, potřebné hotovosti na úhradu kupo- novou za slosované obligace. Proto také zí- kalo si Srbsko ve Francii důvěru, nehledě ni k tomu, že zasedal francouzský zástupce (vedle německého) ve správě monopolů stát- V posledním roku činil příjmový výno monopolové správy 48.7 milionů franků. Vy- bývalo tedy dle výše uvedených dat pro stát- ní pokladnu téměř 16 milionů fr. Uzavírají nové zápůjčky, bude je Srbsko pravdě podob- ních.
Srbsko Francie