ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c59b1bd0-8f08-11dd-a1bc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 29, person 15, org 5, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v neděli 12. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo ll.
4 article
V drobném prodejir ranní čislo o sobě za S vederni . . . . . . . za 4h Ve fliálkach na venkově eanní čislo . . . . . . . vnčerni . . . . . . . . Sl Inneráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přilima administrace v Marianské ul., a. Tam nacházeil se táš redakcn, tiskárna a ozpodie „Národních Listí Rukopisy se ne vracal Dr. Karel Kramář:
doktor Kramář
5 article Problemy české politiky.
Problemy české politiky. (Předaeseno dne 11. ledna t. r. v cyklu veřejnýc přednášek o české politice.) Nikdy ještě neobjevil se rozpor mezi cítě- ním veškerého národa českého a mezi politi- kou říše, s kterou po staletí je náš osud spiat a v které bychom chtěli žíti šťastně a spoko- jeně, jako v poslední době. Veškeren národ český se vzácnou vroucností, zápalem pro svo- bodu druhých, jaký zřídka lze najíti v srdcich lidu, třeba by se jednalo o pokrevné bratry se zamírající úzkostí čekal na první zprávy z bojiště a jásal nad skvělou, bohatýrskou re- kovností balkánských národů slovanských, jakoby se jednalo o jeho vlastní. lepší budouc- nost. A když se z počátku zdálo, že politika rakouská opouští staré cesty, a chce konečně získati si srdce vítězných Slovanů, naplňovaly se duše naše nadějí na lepší budoucno.. Bohužel, jako u nás bývá, radost byla krátká za to tím větší bylo sklamání, když víden- ská politika s takovou bezohlednou rozhod- ností postavila se proti Srbsku, a prosadila že Srbsko pod nátlakem celé Evropy vzdát se musilo nejhoroucnější své touhy, svého při- stavu na Jaderském moři. Před námi stál zase v hrozivé ostrosti rozpor mezi vším, co úkolech Rakouska myslí národ český, a mezi politikou Vídně, plné strachu a nedůvěry proti Srbsku a slovanskému Balkánu. Když pak nad to ve Vídni zahovořili o nebezpečí slovanské bašty na jihu pro veškeré Němectvo, přirozeně musil se každý myslící Čech obírati těžkým. pro všecku naši budoucnost osudným problé- mem našeho poměru k říši. Ale snad by bylo velmi prospěšným, kdyby o tomto problému vážně uvažovali také ti, kteří odpovědni jsou za politiku mocnářství, a neodbývali pováž- livé úkazy povrchním odsuzováním Čechů pro nedostatek rakouského vlastenectví.
Čecho Srbsko Evropa Rakousko Vídeň Balkán Čechy
6 article
Český národ dojista s klidným svědomín může říci, že vždycky v hodinách nejtěžších věrně stál při dynastii, kterou dobrovolně n trůn český povolal, a ani nejradikálnější če- ský program, program nejkrajnějších státo- právníků, kteří nechtěji přiznávati nijakých ústupků ze svrchovanosti českého státu, ne- myslí ši český stát mimo Rakousko. O samo- statném státu českém ve středu Evropy, na linii státní a hospodářské expanse Germán- stva nedovolují si v Čechách mysliti než nanei výše nezzalé politické dělí. Svým gsograli- ckým položením a svým hospodářským vý- znamem je království České předurčeno být základným kamenem veliké moci, vlastní neb cizí. Prvním nedovedlo se udržeti. A poněvadž náš národ v říši tak různorodé, kde žádný druhý národ nemá převážné většiny, největší má možnost dosíci nerušeného, svobodného rozvoje, a poněvadž v říši takové může do- konce doufati, že svou kulturní a hospodářskou silou, svou politickou potencí domůže se také vlivu na celou politiku státní, vnitřní i vnější je docela přirozeno, že všecka politika česká vždy počítala a počítá jen s jedním: s Rakou- skem, ovšem s jiným, lepším než je Rakousko s historickou politikou německou, zhoršenou ještě maďarským násilnictvím proti národůn slovanským v posledních 45 letech. Zde je nej- těžší problém politiky české a — rakouské. Je vůbec možno jej rozřešiti, anebo jsme na věky odsouzeni k úžasnému rozporu mezi chtěním a cítěním národa a mezi snahami a cíly říše z které přece národ nechce ven a v které
Germán Rakousko Evropa Čechy
7 article
hledá s neochvějnou trpělívostí svou lepší budoucnost? Problém tak těžký nelze na každý způ- sob rozřešiti na ráz. Tradiční politika nejkon- servativnější říše nemění se přes noc, a cítěn národa už dokonce nelze přeměniti. Politický optimismus může nás vésti k tomu, abychon svými hlasy podporovali vlády, neodpovídajie ve všem našim názorům na politiku vídeňskou ale naše politické cíle, naše představy o tom jak měla by vypadati politika rakouská vnějs i vnitřní, naše přesvědčení o pravech králov- ství Českého a jeho postavení v mocnářstv změniti se nemohou. A nesmějí. Neboť be sebepřeceňování můžeme říci, že náš progran jedině zajišťuje dynastii, říší i její národům silnou, pevnou a bezpečnou budoucnost. Říše padesátimilionová nemůže se opírati pro ve- škerou budoucnost na 10 milionů Němců 7—8 milionů Maďarů a 25 milionů Slovanů a na malé výminky buď utlačovati nebo dávati jim jen tolik práv, kolik si vynutí — ale na každý způsob neohližeti se ve své politice za- hraničné na jich city a názory, a věsti poli- liku, odpovídající jen německo-meďarskému nazírání na úkoly Rakouska.
Němec Maďar Rakousko
8 article
To nejde v dobách mírných — tím měne v dobách kritických, kde mocnářství potřebu- je jednotné vůle nejen těch, kteří vedou, al i těch, kteří jsou vedeni. Ovšem nemůžeme žádati, aby říše ve všem vedla si po nast vůli, my také už vymanili se z přirozeného ve likášství prvních rozmachů státoprávní naš politiky, a naučili se fundamentálnímu pra- vidlu veškeré své politiky, že totiž musíme počítati vždycky a ve všem také s druhým národy a zeměmi mocnářství, s jich zvláštnost- mi a potřebami, ale my nemůžeme za žádnou cenu ustoupiti od základního svého politické- ho programu, od federativného uspořádání ři- še, od programu stejného uspokojení všech národů říše i jich naprosté rovnoprávnosti, od polítiky míru a pokoje na venek, poněvadž říše, silná spokojeností a šťastným životem svých národů, nemá co hledati mimo své hra- nice, ale také ničeho tam nemá se co báti
9 article
Atrakční sílu samostatných národů sousedních. jichž zlomky žijí v našem mocnářství, nelze přemoci chytráckým macchiavelismem, politi- kou divide ct impera, nýbrž jediné tím, že se národům těm plná možnost, aby na své zdě- děné půdě, v historickém státním útvaru, je- hož setrvačná síla na duše lidu je daleko větší než myslíme, žili šťastně a spokojeně, a že národy sousedními žije se v loyálním, upřím- ném přátelství. Ale jestli ne na ráz, je možno trpělivou ničím nezdolnou vytrvalostí a neochabujícím úsilím dojíti uspokojivého řešení základníh ideového problému české politiky? Nesmí me ztráceli tuto naději, poněvadž jinak by bu- doucnost naší politiky byla opravdu zoufalá. Být věčně jen slepým, poslušným nástrojem politiky, na jejíž vedení není zúčastněn, pol- tiky, duši národa nesympatické, nelze národu jen poněkud sebevědomému, nerci-li pak ná- rodu českému, který k této říši dobrovoln položil hlavní základ, jako nejbohatší a nej- mocnější složka mezi třemi útvary, ze kterých 1526 Rakousko bylo utvořeno, a bez jehožo- běti na krvi i statcích dávno by nebylo téte říše. To vésti by musilo ke koniliktům a k tou- ze vyprostiti se ze spojenství, v němž syste- maticky dusí se individualita národa. To přece nemůže chtíti dynastie a nemů- žeme to chtíti také my. Věci tedy musejí se změniti, nemá-li přijíti k nebezpečným kata- strofám, poněvadž zrovna v posledních týdnech
Rakousko
10 article
lisme víděli, kolik sopečného žáru se skrývá pod zdánlivě klidným, mrtvým povrchem evropského míru. Zmizení Turecka z Balkánu a sesílen Srbska a Bulharska, jsou přímo revolučním zjevy v historii Evropy a proto musí Rakou- sko učiniti ze všeho, co se stalo, své důsledky Nestačí utvořiti si nové Turecko v Albanii, kterým to skončí asi jako se starým, ale ještě hůř pro tradiční rakouskou politiku a dáti po- cítiti svou moc Srbsku — to znamenalo by zažehnati nebezpečí pro okamžik, ale přímou- měle je vypěstovati a nekonečně zvětšiti pro nejbližší budoucnost — celá vnítřní politik Rakouska musí být jiná. A nejen vůči Jiho- slovanům — vůčí všem Slovanům v Rakou- sku i Uhersku! Rakousko v zájmu svě existen- ce musí se zbaviti nátěru německo-maďarské ho, musí svou politikou ukázati, že chce svým Slovanům dáti takovou možnost svobody rozvoje všeho národního života, jakou maj jinde — jinak neubrání se nebezpečí slovan ské otázky Po událostech na Balkáně nelze jí více obejíti, nutno jiti se Slovany, anebo — prot nim. a vzíti na sebe všecky důsledky tako vého rozhodnutí, ale pak také nenaříkali n nedostatek — vídeňského patriolismu u Sl
Slovan Turecko Balkán Srbsko Bulharsko Evropa Albánie Rakousko Uhersko Slovan
11 article
Doufcjme, že události neprojdou bez bla- hodárného účinku na řídící kruhy vídeňské politiky. Vždyť upřímní Němci, kteří však jse také stejně upřímnými Rakušany a necítí se exponenty velkoněmecké politiky, sami k to- mu radi. Ale chceme-li se dostati přes mrtv bod. musíme také my ze své strany napomá- hati svou politikou ku přeměně starého Ra- kouska v nové, lepší. To je hlavní problén praktické naší politiky. Při tom ovšem nelze počítati s velkými převraty zahraničný- mi, ani se změnami vnitřními, provedeným bez nás, bez součinností parlamentu a stran Na ty národ a jeho vedoucí politikové vždycky mají býti připravení, ale v praktické politie s nimi počítati nemohou. V této hlavním cílen musí býti naše účast na státní moci. I v této příčině musíme býti trpělivi, nežádati pře- měny přes noc a neočekávati od svých lid ve vládě zázraky, naopak, vytrvale i s oběťm a sebezapřením je podporovati, aby se vžili jako trvalá instituce, bez níž není vláda v Ra- kousku možná, jako není možná bez Němců Poláků. Jak dlouho to trvalo, než zvítězilo přesvědčení, * že nejde to bez českých mi- nistrů! Prozatím nejde ani o to, zda mají víe nebo méně důležité resorty, to je věc budou- enosti, nyní hlavní je v tom, aby navždy u zlomena byla starorakouská tradice, že vlád- nouti zde mohou jen Němci. Nejen pro s be, nýbrž i pro náš význam na venek, pro po- malé odstranění dojmu v cizinč, že je Rakou- sko říší německo-maďarskou, musíme chtíti abychom v každé vládě byli zastoupeni, aby nebyla myslitelna vídeňská vláda bez českých
Němec Rakušan Polák Ra
12 article
Tento morální dojem rostoucího našeho významu v říši, oficiálně přiznaného, nesmí nikdo rozumný podceňovati, jako vůbec nelz podceňovati fakt, že cizina v posledních letech nepočítá v Pakousku jen s Němci a s Mada- ry, nýbrž také s námi, a víc, než sami si my- slíme. To je ovšem všecko důsledek aktivn naší politiky na říšské radě, a toho, jakého jsme si tam dobyli významu přes všecky ne- příznivé poměry strannické v Čechách. Vše- cko to stojí za oběti občasné podpory vlád, když tyto v některých věcech chovají se k nám stále nepřiznivě, zejména však za to, aby- van. lidí.
Němec Mada Čechy
13 article
chom neodpírali vládě svých hlasů ve všech otázkách velmocenského postavení říše, třeb by vnější její politika byla docela proti mysli My musíme a jsme dost silni, abychom mohl dělati politiku na daleké lhůty — a ta vyžadu- je především, by se zakořenila tradice, že ber Čechů není možná žádná vláda v Rakousku Až se jen trochu zakoření, dovedeme z n vyvoditi už další důsledky. Ale naše účast n vládě má zrovna pro nedalekou budoucnost i jinak velikou důležitost. Dnešní stav věcí j na dlouho neudržitelný. Jihoslovanská otázka uzrává, a my za žádnou cenu nesmíme dopu- stiti, aby se řešila ve smyslu trialismu. My rádi a ochotně pomůžeme ve všem našim Jiho- slovanům, aby dosáhli svých snah po spojení osamostatnění v rámci Rakouska, tedy všeck to, co chtějí dosíci trialismem, ale my při ton nechceme být zůstaveni na milost a nemilost německé většině spolčené s nespolehlivým Slovany. V rámci federalistického utváření ří še je také nejlepší řešení otázky jihoslovan- My se své strany k tomuto návratu Ra kouska k historickým základům přispětí může me dvojím způsobem, jednak takovým progra mem federativním, který by zplna odpovída mederním potřebám celé říše a všech její n rodů, nejen našim právním požadavkům jak jsme to chtěli v první, nešťastné fási svého státoprávního boje, a pak dohodou s Němci která by jim i nám zajišťovala nejen naprost rovnoprávnost a rovnocennost národní, nýbrž také jistou míru národní autonomic, potřebno k vlastnímu spravování záležitostí kulturních a k vlastní nejvyšší správě samosprávy obci okresů, pokud ovšem nejde o práva národních menšin, a o zájmy celé země.
Čecho Němec Rakousko
14 article
To platí nejen pro Čechy, nýbrž také pr Moravu, a žádoucno bylo by to také pro Slez- sko. Vůbec pak na dohodu s Němci můžem se dívati jen jako na základ lepšího a zdravěj- šího rozvoje nejen u nás doma, nýbrž i v cel říši, a ne jako na okamžité odpomožení ob- strukci na sněmu, za které bychom opravdu nemohli zaplatiti ani to nejmenší. Co pak se týče programu federativního nesmíme zapomínati nejen na zkušenosti z hi- storie deklarace a fundamentálek, nýbrž také na průmyslový rozvoj českých zemí, na kterém jsme také my už velkou měrou zúčastněni. Nejen že v zájmu říše musíme se starati o to, aby zabezpečeny byly jinak a lépe než stalo se ve vyrovnání uherském mocenské po- třeby říše, nýbrž nesmíme také pouštěti se zřetele, že v mnohých a vážných ohledech po- třebujeme centralisace hospodářské, poně- vadž máme na tom nejživější zájem, aby nám jako zemím vývozním nebylo možno jakýmko- liv způsobem zkracovati a omezovatí vývoz do ostatních zemí rakouských. Hlavní však pod- mínkou zdárného řešení těchto problémů je aby se nedálo proti nám, nýbrž s námi, aby se nedálo proti našim názorům o lepším Rakou- sku, nýbrž souhlasně s nimi, a k tomu je ne- zbytně potřebí, abychom udrželi své politick posice, tak těžkými obětmi dobyté, abychon nevzdávali se jich žádnou lehkomyslností, žád- ným vzplanutím hněvu a nespokojenosti, nýbrž aby český národ vždy byl dost politickýma vyspělým, by měl v parlamentě dost silnou stranu, která by mohla býti oporou naší žádo- sti po účasti českých lidí na řízení státu. To vedlo by k tomu, zabývati se jiným problémem české politiky, lepší, zdravé orga- nisace vnitřního našeho života politického Jen letmo možno se dotknouti zde těžkých těchto otázek, které, bohužel, tak málo jsou ské.
Němec Čechy Morava
15 article
Na ranni avečerníliaty předplácí se v Praze v administraci na měsle. . . . . . 2 K —h na čtvrt leta . . . . 6 K — b s dvojí donáškon na měsle. . . . . . 2 K 54 h na čtvrt leta : . . . 7 K e2h ve filiálkách na měslo . . . 2 Kt0 Pošton na měsle. . . . BK na čtvrt leta . . . . 9 K 50 s dvoži zásilkou na měsle p čtvrt letn . . . . 11 K d0
Praha ktoria
16 article
odvisly od správných úvah theoretických, po- něvadž v nich první úlohu hrají zájmy stran často i jen osob. Že jsou strannické poměry naše neudrži- telny a že by potřebovaly jiného uspořádání, tom kde kdo je přesvědčen, nebo scházív nich namnoze organické dělitko, často se do- konce pro jednotlivé osoby shledávají progra- my, neodpovídající ani jich minulosti, ani ce- lému skladu jich politického myšlení, a důsled- kem všeho je úžasná přímo rozdrobenost a ne- možnost, aby v daném případě kooperovaly strany umírněné se stranami radikálními, ani tehdy, kdy by prospěch věci společné přímo vyžadoval kombinaci postupu ostřejšího i umír- něnějšího. Naši nepřátelé často myslí, že my máme tolik vlivu na politiku radikální, aby mohla býti naším předvojem v taktickém po- stupu společně smluveném — bohužel velmí se mýlí.
17 article
Ale je druhá stránka našeho vnitřního života, neobyčejně důležitá pro zabezpečení stoupáni linie našeho vývoje, a to je jeho na- prostá českost, ke které musí česká politik míti nejvážnější zření. Proto s takovým úsilím bojujeme od 17 let za vnitřní úřadní jazyk český, ve kterém vidíme dokončení a koru- nování našeho národního obrození, nejen věc politické cti národa českého. Veškeren náš život musí býti český. Naše snahy po jeho osamostatnění vyjadřují se pak hlavně ve snaze po naprosté samostatnosti v řízení na- šich záležitostí kulturních, neboť v této pří- čině nestačí nám i největší benevolence úřad- níků německých, poněvadž chceme, abychom ve svém životě kulturním žili vlastním du- chem, tradicemi své historie, a na druhé stra- ně v tom, aby veškeré projevy života státní- ho ve veřejné správě, tak četné a tak hluboko do všech poměrů sociálníčh zasahující, byly naprosto české a aby obmezeny byly ve pro- spěch němčiny jen tam, kde toho vyžaduje zabezpečení práv obou jazyků zemských v ce- lém království a kde toho naprosto nezbytně žádají potřeby centrální správy ve Vídni.
Vídeň
18 article
Doufejme, že brzo dosáhneme tohoto nejdů- ležitějšího článku našeho programu jazyko- vého. Přes toto požadování naprosté českosti našeho života, ve kterém bych se nebál ani slova chauvinismu, jsem ovšem pro učení se cizím jazykům, specielně německému. Nebál bych se obligátního jemu učení na středních školách, poněvadž se už nedovedu bát našeho odnárodnění. Jen bych chtěl, aby se mu ti. kteří se učí, také prakticky naučili, a aby naše mládež vůbec se učila co nejvíce cizím jazykům, nejen německému, nýbrž i druhrým. francouzskému, anglickému a hlavně jazy- kům slovanským. Nebojím se toho, že by- chom uměli mnoho jazyků, poněvadž se bo- jím vždycky toho, co neumím, ne toho, co umím. Všecko to, myslím, že je nutné nejen pro naši politiku, nýbrž také pro naši ho- spodářskou expansi. Němci dobřé to chápou a proto tak usilovně hlásají učení se češtině. Také my máme širší a větší cíle, než být jen doma svým pánem, a proto je potřebí, aby- chom vyzbrojili se k tomu nejen zdatnost věcnou, nýbrž i jazykovou. O kulturním významu znalosti cizích ja- zyků, života druhých národů, nemohu zde mluviti, poněvadž příliš daleko by vedlo obí- rati se našimi problémy kulturními i sociál- ními, třeba by tvořily tak důležitou složku našeho života politického, ba více, nejpevnější podklad jeho zdravé síly. Jen o jednom bych se zmínil, o problému demokratisace našeho veřejného života. Ne- jen naše tradice historická, ale všecko naše
Němec
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 12. ledna. 5— (Kronika.) Mezi praktiky di- vadla o něčem neni už sporu: těžká krise postihla současné divadlo! Vlastně přimo pohroma! Osud lidového dívadla je spečetěn. Kinema je zabilo. Ne snad divadlo vůbeel Divadlo kratochvíle, divadlo drahý požítel a přepych má svoji budoucnost jistě zabez- pečenu. Ale divadlo, pomůcka výchovy, pro- středek vzdělanostní a zvláště laciné li- dové divadlo je zle pošramoceno. Je takřka vytlačeno, ztratilo svoji půdu, pod- lehlo nadobro postupu mocnějšího soka. Nej- vážnější v otázce činitel, hospodářský, roz- hodl. Všecka naděje na možnost existence a rozkvětu scény prostonárodní spočívala v zásadé malých, co možná nejmenších cen. A tu právé dopadla rána. S cenami kine- matů žádné divadlo nemůže soutěžit. Vst- snaze opravné, ušlechťovací je tu na příšte odzvoněno. A když laciné divadlo vůbec, tím kru- léji postížena je myšlénka budoucí česk prostonárodní scény, ve kterou jsme dosu skládali naděje. Stále jsme počítali: — Naše dosavadní scény byly jen po- kusy předběžné. Strženo vírem životných zápasů, naše divadlo octlo se nutně stranou mimo vlastní svůj úkol. Teprve budoucí velká prostonárodní scéna bohdá zakotví tam, kde má kotvit všecka umělecká bytost národní — v půdě domácí . .. Tak a podobně jsme se utěšovali. Máme teď po radosti. Ani budoucí velkě lídové jeviště nesplní svůj úkol, nezjedná potřebnou živou, úrodnou vzájemnost mezi národní scénou a národním životem, mezi domácím obecenstvem a domácí — produkcí Nezjedná ji, protože, jak věci se utvářily, ani se k úkolu svému nedostane. Bylo vše tak pěkně promyšleno! Prosto- národní scéna nemůže být jiná, než čino- herní. Zdar divadla spočívá na hospodářské
Praha Kinema vůbeel divadlo kratochvíle Zdar divadlo
20 article
rovnováze podniku a tu při malých ce- nách může zachovat jen soubor činoherní Je nejschopnější života, nepotřebuje víc, ne dovede vyzískat. A to je základ vší zdravé situace. Opřeno těmi vývody, vzniklo před pat- nácti lety malé dívadlo na Výstavě archi- tektů. Balónek vypuštěný na zkoušku. Zna- menitě se vznesl. Zdálo se, že novému druhu šťastně už proražena dráha! Jen na příště pevně už se třímat zásady! Na tom sešlo. Příklad vykonal povinnost. Rychle na před- městích vznikala laciná scéna za scénou. A všecky — činoherní! Zdálo se, už je vy- hráno! Jenže zdání netrvalo dlouho. Sotv jedinou saisonu. Předně byly podníky sou- kromé. A soukromý podnik? Může-li tens příliš ohlížet po nějaké vůdčí myšlénce. vyjma jedinou — zachovat sebe? Možno-li. aby soukromé divadlo na předměstí tak tuze si umiňovalo, že vydupe ze země domáci produkci, která — ještě není? Nebylo možno. A příčiny jsou zjevny. Jen dvojím způsobem možno loď divadla udržovat nad vodou: buď mecenáš sky nebo živnostensky. Mecenášů nebylo zbývala — živnost. A ta má svoje zákony A ty se velmi málo ohlížejí po krásných úmyslech a předsevzetích. Brzo se to uká- zalo. Než se kdo nadál, byl tu převrat Činohra proměnila se — v operetu, A la- ciná divadla na předměstí? Zvýšíla cen O divadle laciném ušlechtilých záměrů o činohře prostonárodní, zábavně výchovné nikdo už si neláme hlavu. Je to odbytá věc Kinema zvítězilo na celé čáře. Darmo dále o tom mluvit. A přec! Mluvme o tom! Kinema zvítězilo, pravda. Získalosi obliby nejširších kruhů, to jest nejlacinějšího obecenstva. A proto, fakt proti faktu!č vlastně kinema, právě svým netušeným vítěz- ným rozkvětem, nedokázalo-li pádně o čem mohlo být snad dotud pochybo- váno? Skutečnou potřebu divadla pro lidl
Kinema
21 article
Číslice mluví! Počet »světlopisných divadel«, jež vy- vstaly na všech stranách, je úžasný. P všech končinách, po všech místech a koutech po větších i menších městech venkova je najdeš. Ve velkých městech po všech čtvrtích, ob roh nějaké ulice nebo náměsti jakmile se setmělo, padne ti do oka nějaký portál zářivě osvětlený elektrickým věnco- vím a korálovím. V samotné Praze vedle běžných cedulí divadelních plazí se dnes po nárožích řady obdélných kolorovaných návěští Lákají nejnovějšími divy zábavy a napínavo- sti. Zastav se někde na čelnějším rohu vnitř- ního města. Kolik těch novomódních vy- hlášek se tu vyrojilo? šest, osm, deset, dva- náct! A to jsou leda podníky bližší k středu města. Kolik se jich vrtí v celém obvodu? Jen na policii snad bylo by lze dostat přesnou odpověď. Počítejte jen dvacet síní pro pražský obvod. A průměrně na sin denní návštěvu jediného sta osob. Je to hluboko pod skutečností vzato. Mnohý podnik hraje dvakrát denně! V neděl a ve svátek téměř každý dává čtyři některý i pět představení. Sál průměrem pojme 2—300 osob. V neděli a ve svátek bývá všudy plno. Stačí tedy nejskrom- nější možnost. Dvacet domů po stu oso- bách! Průměrná denní návštěva 2000 osob.
22 article
Množství, jaké je s to, slušně naplnit největší divadelní budovu. V neděli a v svátky za čtyři představení průměrem 500 až 1000 osob, znamená ve dvaceti síních ob- vodu průměrem 10—20 tisíc osob! Návštěva nějvětších diváckých podkrovů světových měst, různých hippodromů, cirků, musíc- hallů! Jaká úžasná chtivost davu po nějak pastvě pro oko a mysl! A tu že by se nedalo něco kloud- ného podniknout pro myšlenku ušlechtile prostonárodní scény? Množství, o které tu běží, jsou, pravda nové vrstvy, jež do divadla dosud necho- dily. Aspoň ne pravidelně. Nechodily nikoliv snad proto, že by byly čekaly právě jen n
23 article
biograf, na ty němé, mihotavé a třepetavé málo souvislé, často jen málo srozumné obrazy, s nervosním chvatem se střídajícía promrskávané na bolest oku temným pro- storem na ozářené ploše opony. Naopak. obyčejné mluvené a hrané, pěkně a po- hodlné uspořádané divadlo bylo by jistě milejší i tomu prostému davu, který se zde tísní. Kdyby mohl volit, i ten nej- prostší divák z biografu šel by jistě raději do obyčejného divadla, jen kdyby na to stačil jeho — peníz. Ovšem by ten divák kladl požadavky svého — vkusu. Žádal by. aby to mluvené, živé a pěkné divadlo do- vedlo stejně hravě a nenuceně upoutat jeho mysl a bylo tak plné hnutí a ruchu a ský- talo tak živou a pestrou podívanou, jaká už ho tolik poutá před oponou té němé světlohry. A tisíce nového obecenstva byly by získány! Tytéž tisíce skromných a vděčných di- váků, jež dnes jen letmo a s těžkými pře- kážkami luští smysl textových spojek, chvatně vrhaných do mezer obrazů na světlé ploše fyiéž tisíce vděčně by naslouchali přiroze- nější, a lahodněší zábavě živého slova s opravdového jeviště, jen kdyby podmínky vstupu byly — stejně snadny Co zbývá? Nic jiného věru, než aby taková vy toužená snadno přístupná a vděčná zábava chtivému davu opravdu byla — otevřena!
24 article
Půda pro dobré, opravdové divadlo pr lid byla by tedy prokázána. Životné pod mínky jsou zjištěny. Jenže nikdo nespěchá aby divadlo založil. Také zjevno, proč nikdo nespěchá. — Dnes podnik se zrodí a zítra bude nucen, dát se cestou svých — předchůdců — Jakou cestou? — Cestou živnosti! To jest potřebou, vi- nout se a točit poděl okolnosti života jeho krutých zápasů! . .. — A jiné možnosti by nebylo? — Jediné! Vytrhnout podnik předem z nastraženého drápu podmínek — živno- stenskýchl Mecenáš aby se našel! Někdo, kdo by věc postavil do života, vedl ji, pečoval o ni a přece nečekal, aby jemu samotnému přinesla výhodl A neměl jiné snahy, nežl pilně přihlížet, aby věc zůstávala věrna vy- tčenému úkolu. Najde-li se takový — Někdo? Jedinec bohatýr. zaujatý myšlenkoua hotový, podniknout náklad a nelekat se po- třebného činu a kroku? Těžko, spolehat, že se najde jedinec tak výjimečných vlastnosti. Však ne-li jedinec, proč by se neměla najít — společnost? Dob je společenská, náleží bytostem mnohotným.
25 article
Myšlenka dobrého divadla pro lid má jistě mnoho přátel. Proč by množství přátel nemělo mít možnost, aby spolčili své síly ve prospěch myšlenky? Tolik pěkných myšlenek už bylo povoláno v život kouzlem zásady spolčovací. Proč by se nemělo zda- řit dílo jenom přátelům myšlenky dobrého prostonárodního divadla? Kolik je asi těch přátel Stěžejná otázka! Mohla by snadno roz- hodnout osud pěkného díla. Jisto je, sku- tečných přátel myšlenky, milovníků oprav- dového, ušlechtilého dívadla není málo. Možná, že je jich tolik, že by byli schopni pěkného skutku, kdyby své síly sjednotili.A možná dost, že jich počet dokonce je t ak velký, že by ani nevymáhalo značnější oběti jednotlivých členů a přece byl spolek schopen, provést dílo vel ke Znovu tedy a nalehavě: Kolik asi čítá myšlenka přátel? Bylo by v zájmu přištího skutku, zjistit především počet! Vztýčit heslo, vykonat přehlídku sil! Úkol nikoliv těžký! Doufáte, snad na něj dojde. A dále? Dále pak už možno klidně spolehat v sílu poměrů a přirozený vývoj myšlenky.