ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 18 b9008090-8f26-11dd-afe7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 18
Chunky — 46 celkem · entity: person 47, org 6, place 15, work 4
1 masthead
Strana 18.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
12. ledna 1913. Číslo 1r.
4 article
hotenství, jest zavolána babička, aby zjistila, jde-li o těhotenství nebo ne, ač, jak jsme svrchu řekli, nikdy babička neměla příležitost vyšetřovati počátky těhotenství. I kdyby tu a tam byla mohla babička počínající těhoten- ství vyšetřovati, jest přece poznání, zda jde o těhotenství nebo ne, na počátku tak těžké. že zkušený odborník, který mnoho vyšetřoval nemůže mnohdy s určitosti říci, zda nastale těhotenství nebo ne. Ale většina babiček my- slí, že by si uškodily, kdyby upřímně řekly. že počínající těhotenství nemohou rozeznat od jiného stavu, kde se třeba také čmýra ne- dostaví, a tak zcela nahodile hádají. Buď po- pírají těhotenství, kde skutečně jest, což pro ženy, které těhotenství nesnesou, je závažné Horši však je, když obyčejné opozdění men- struace prohlášeno bývá za těhotenství, ná- sledkem čehož konají se mnohdy zbytečné zá- kroky, aby nepohodlné těhotenství bylo od straněno; tyto zákroky ovšem k cíli vésti ne- mohou, ale snadno lehkomyslnou ženu bud zánětem pobřišnice nebo po poranění, ba proděravění dělohy přivedou předčasně do hrobu. Známo je, jak někdy i mysl může být silně otřesena, když žena domnívá se býti těho tnou a nesmí dle svého názoru těhotnou zůstal. Znal jsem starší slečnu, u níž dostavil se po- někud dříve přechod: babička však rozpo- znala těhotenství a slečna ona omyl tento div že nezaplatila ztrátou rozumu.
5 article
Podobné přeceňování vědomostí babičel jest, jestliže babička je vyzvána, aby zavedla tak zv. věneček čili pessarium při nesprávné poloze dělohy. Babičky se neuči vyšetřovat dělohu ve stavu netěhotném, neučí se pozná- vati správné polohy dělohy, ale přes to na vy- zvání zavádějí věneček, aby prý dělohu uvedly na pravé místo, ač ani nevědí, jak u dotyčné ženy děloha leží. Některé ženy dají se vyše- třiti lékařem, také v případě nutnosti dajís vložit pessarium lékařem, ale dále dají se oše- třovat babičkou. Tu pak najdeme často, ž žena sice pessarium nosi, ale při tom děloha leží chybně a tato chybná poloha dělohy trá- pí ženu dále, Některé ženy samy si usoudí dle toho co někde slyšely, že mají chybnou polohu dě- lohy, jdou k babičce, ta to ovšem potvrdí, za- vede pessarium. Zkrátka pak taková žena přijde k lékaři s vnitřním zraněním a spílá potom za to babíčce, která by pessaria neza- váděla, kdyby nebyla k tomu vyzvána. Inteli- gentní babička ovšem tohle nedělá, ta upřímn řekne, co je její obor, který, když dobře dvlá- dá, slušně může existovati. Ale mnoho babi- ček není tak upřímných, ty se bojí, že by ztra- tily klientku, zvláště náleží-li tato třídě zá- možnější, a tak na škodu svého stavu i svých klientek stávají se fušerkami.
6 article
Tyto přemrštěné požadavky na babičky dělají nejen lidé chudí, kteří se jiné pomoci nemohou snad lehko dovolati, tak jednají inteligenti a lidé zámožní. Nelze si to jinal vyložiti, nežli že lidé nevědí, co se od babi- ček může žádati. Někdy to sice vědí, ale vědi také, že babička je mnohem lacinčjší, vždyt mnohdy za její učenost a námahu jí nedaji nic Ovšem je pravda, že by na tu svou učenost mnohá babička měla ještě doplácet. Jest jisto. že roznemůže-li se někdo v rodině, kde ba- bička byla u porodu, bývá často ona nejprv o radu tázána. Dokladem toho, abych uvedl jeden příklad, je zanedbaný hnisavý zánět očí novorozenců. Někdy zase není babičce nic platno, žádá-li, aby byl povolán lékař. Pr krvácení poporodním žádala babička, aby bylo rychle posláno pro lékaře; vlastní matka krvá- cející rodičky se tomu opřela, že prý to není potřeba, že tomu musí babička také rozuměti.
7 article
Ovšem opačný případ je častější, že totiž postrašení příbuzní naléhají na babičku, aby zavolala lékaře, ale tato ve své domýšlivosti často se tomu opře a ku podivu, lidé ji v tom poslechnou, ač si lékaře může zavolat každý bez ohledu, zda je to babičce vhod či není. Patrně zase tu neznalost a spořivost padá na váhu. Když u jedné ženy porod již dlouho trval, zavolán byl domácí lékař hned ráno, ten tušil, že porod bude těžký a radil zavolat odborníka ještě dopoledne. Tomu postavila se na odpor porodní babička, že prý toho není třeba, že porod pokračuje sice pomalu, ale dobře. A muž-inteligent — poslechl. Když však ani odpoledne žena neporodila, teprv na radu svého lékaře mne rodina zavolala. dítě jsem sice ještě vytáhl živé kleštěmi při ubohém osvětlení, ale děloha zatím již byla natržena. Než krvácení podařilo se mi zasta- vit a žena byla zachráněna. Nebýti umíněnosti babičky, mohl jsem za denního světla ukon- čiti porod, kdy nehrozilo ještě ženě nebez- pečí.
8 article
Myslím na základě těchto příkladů, že lidé uvádění jsou v omyl titulem: zkouše- ná porodní babička, že tomu rozumějí tak že taková babička má vystačit v každém případě. Je-li zavolána náhodou babička, kte- rá si o sobě myslí totéž, může tato domýšli- vost zaviniti neštěsti. Je tedy toto pojednán zde zcela na místě. Takovými, jak si obecenstvo představuj porodní babičky, by měly tyto skutečně býti To jest: dokonale vycvičeny ve vedení nor- málních porodů a v poskytnutí první pomoe v nutných případech u těhotných, rodiček šestinedělek. Ale k takovému výcviku nestač 4 měsíce, k tomu je třeba rok i více času. Pl by ovšem nestačil jeden porodinec pro celou zemi, pak by bylo třeba více škol pro babičky které při nastoupení do kursu byly by po- vinny prokázati větší stupeň inteligence, nei jaký se žádá dosud, a doba učební by musila být prodloužena, aby kandidátky nejen theo reticky, ale hlavně prakticky se mohly vy- cvičiti.
9 article
Pak by porodnictví jinak vypadalo, než jak vypadá dnes. Nauku o porodnické čistot by měly babičky, jak se říká v krvi, dosud nemají, pak by také nebylo tolik horeček omladnic, jako přes všechny moderní vymo- ženosti vědy lékařské dosud jich je. Nen divu. Babičky v krátké době čtyř měsíců ne- mohou tak si osvojiti nauku o choroboplod- ných plísních, aby se nikdy proti požadavkům této vědy neprohřešily. A lid teprve nemá o porodnické čistotě pojmu, myslí, když má balík vaty a lahvičku odoformu, že je proti nákaze při porodu úplně chráněn. Že lid my- sli, že vata sama chrání proti nákaze, vysvítá z toho, že při porodu kde kdo nemytýma ru- kama bere vatu a dává na ránu nebo podává v přílišné ochotě lékaři: neví tedy, že jakmile nemytýma rukama dotkne se vaty, již tato vata není čistá a má cenu obyčejného hadříku
10 article
Když babička za 1 neb 2 minuty si ruce umyje ve vodě s několika kapkami odoformu a pak vyšetřuje, potom si ruce otře ručníkem a pak už po celou dobu porodu rukou si ne- omyje, ale přece vyšetřuje, dokazuje, že porodnické čistotě nemá zdání. To by se dí nemohlo, kdyby byla v okresích malá porod- nická oddělení po způsobu okresních nemoc- nic, kamž by ženy zvláště nemajetné chodily rodit, kamž by si mohly vzít svou porodní ba- bičku, ke které mají důvěru, nebo i lékaře a porod by se v čistotě ideálně děl pod do- hledem zkušeného porodníka. A kdyby porod- ní babičky měly pravidla o porodnické čistot v krvi, vypadaly by i domácí porody jinak Ale dnes ještě mnohdy při řezání kuřích o zachovává se větší opatrnost než při porodu A příčinou všeho toho jest krátká doba kursů porodnických. O tom možno se přesvědčit když pozorujeme, jak si při porodu počíná ba- bička, která ještě po ukončení kursu rok nebo déle na klinice působila, a jak jedná babička která hned po zkoušce jde do praxe! Jsou sice řídké výjimky, kde kandidátce s větší in- teligencí i ty čtyři měsíce stačí, ale těchje málo. A někdy i kdyby bubička všechna na- učení na krásně chtěla zachovávati, nemůže buď pro nepříznivé majetkové poměry nebo pro nedostatek dobré vůle a pochopení s strany obecenstva.
11 article
Vidíme tedy z toho, co dosud o babičkácl porodních bylo řečeno, že mají uměti poradi při pravidelném těhotenství, porodu a šesti- neděli, že mají umět v čas poznat jakoukoliv nesprávnost těchto stavů, aby v čas mohl být povolán lékař, do příchodu lékaře mají v pří- padě nutnosti umět poskytnouti první pomoc Ale obecenstvo patrně z neznalosti vy žaduje od babiček výkony, které náleží vy konávati toliko lékaří. Pak také vyžadují se na babičkách práce, které konati náleží opa trovnicím neb i služkám. Tak na př. zůstá- vati u nedělky v noci za účelem obsluhy ne- dělky a dítěte není povinností babičky, nýbr opatrovníce. Jak také má babička, která ně- kolikráte za noc musí vstávati u jedné ne- dělky a nevyspí se, ošetřovati jinou ženu ro- dící následující noc a den! Je-li nedělka neb dítě nemocno, nemá se k ošetření jich volat babička, nýbrž opatrovnice, protože babička nesmí s nemocemi ve styk přijíti, nemá-l přenášeti nákazu na jiné rodičky. Instrukc sice zakazuje babičkám choditi od horečna- tých nedělek ke zdravým rodičkám, ale profo že instrukce nepravi, z čeho po dobu ošetřo- vání nemocné nedělky má býti babička živa — neboť to samo ošetřování jí neuživí — roz- luští tuto otázku babíčka sama tím, že jde ke zdravé rodičce, i když ošetřuje nedělku ne- mocnou. Možná, kdyby měla blahobyt, že by toho nečinila, ale nouze láme železo. Viděti z toho je, že stav ošetřovatelek nedělek nemluvňat je velmi potřebný. V okresních porodnicích by toto ošetření bylo nejdoko- nalejší.
12 article
Úkliď pokoje po porodu a následující dny není věcí babiček, rovněž ne praní prádla ne- dělčina nebo dětského. Takové ruce, které drhnou podlahu a vanu, perou v sodě prádlo, ty snadno pukají a nemohou býti porodnicky čisté Stačí, když babička prádlo znečištěné porodem dá na jedno místo, věci, které nutno ohněm zničit, dá do ohně a více nic; ostatní očištění je věcí služebných. Babička si očistí jen věci k ošetření nedělky potřebné (mísa. irrigator atd.). Bylo nutno i o těchto pracích zmínku učiniti, neboť i pro tyto práce přichází často k nedorozumění mezi rodinou a babičkou; ně- kde se nad tím pozastavují, když babička ta- kových praci nekoná, někdy se pozastavuji teprve tehdy — a to bývá často — když ba- bička místo poctivého honoráře za práci do- stane chudou almužnu a není spokojena. Jest nesprávné, že babičky za svou prác nepodávají účtů, spíše ponechávají to na „uznání“rodiny. Tento způsob honorování je nedůstojný a nemístný: pro obě strany je lépe, když babička za všachny práce, které odní byly požadovány a které konala, podá účet. Budou-li babičky řádně honorovány, tak aby při těžkém svém povolání mohly býti slušně živy, pak věnují se babictví jistě i ženy inteli- gentní a to bude hlavně lidu užitečno D Ant. Chvojka.
Chvojka D Anta
13 title
Ženské hnutí.
14 article „Ženský Svět.“
„Ženský Svět.“ Časooisecká veřejnost překvapena byla kon- cem roku zprávou, že od časopisu „Ženský Svět“ odstupuje redaktorka paní Pavla Maternová V interesovaných kruzich se o tom sice již delši dobu šeptalo, ale nikdo tomu plně nevěřil. V pan Maternové odstupuje výrazná osobnost. Vznik „Ženského Světa“ před 16 lety znam- nal nový směr v ženském hnutí našem, který utvr- dil se zřízením Ústředního spolku českých žen Tim, že stal se list majetkem spolku a že složena byfa redakce do rukou paní Terezy Novákové. byla pokrokovost a cílevědomost jeho upevněna a zaručena. Paní Nováková jako spisovatelka vzácného rázu dovedla svému listu dáti ráz své silné inddivi- duality literárně-umělecké a utvrditi jeho snahy vnitřní projevení se a obrození ženy. „Ženský Svět“ v té době zejména po stránce literární estetické i mravní hodnotou převyšoval ostatní ženské časopisectvo, ovládaje látku svou všestran- ně a z hledisk vysokých. Spisovatelka a umělkyně Nováková poukázala na ráz naší národní bytosti a vytkla nám ideál ženy české v budoucnu: česká žena bude žena svobodná a neohrožená, přemítavá a pravdivá. hude strážkyní národní osobitosti, bude vykupi- telkou silou své lásky a vůle, odvrhne konvenci úzkoprsost a liché zvyklosti, bude šťastná diferen- covaným uměním a prací duševní i bmotnou, kte- rou si sama uloží. Novéková, feministka a organisátorka a žen vřelého citu, snažila se ženy k tomuto jdeálu vésti světlovala o osvěcovala, nobádala a pomáhala Zřídka kdy slouží list vřelejším snahám. Ničím se nedala strhnouti k tomu, aby na úkor výše hloubky připustila změlčení a sploštění listu, aby upustila od vnitřního životního cjle na prospěch zevního, povrchního lesku a zisku. Na této výši snažila se ze všech sil udrželi list druhé jeho redaktorka, paní Pavla Maternová.
Pavel Maternová Matern Novák Nováková
15 article
Program její zněl: Ku předu a dál — vždy po svém a vždy pro budoucnosl krásnější! Kéž se nám po- daří nejen udržeti list na výši jeho snaht kéž se nám podaří zvedati k výši té i širé, stále širš kruhy českých ženl Přátele staré udržet, nové zi- skati, všecky véstí vstřic lepšímu životu ženy vzdě lané, volné a ryzí: to je náš úkol! — Rovněž paní Maternová vtiskla listu ráz sv literární i společenské individuality, vnesla ton klidný, uhlazující, vyrovnávající, a při tom přece pevný a vytrvalý ve svých snahách. Třeba se od- chýlila, bylo to jen potud, pokud sama byla roz- dílnou. Díky však oběma svým vůdkyním, byl list ač projevoval různé individuality, vždy jednotný ve svých snahách a stál na výši ženského duševá ního života. Neměl-li směr čistě feministický a bo- jovný, byl více pracovním. Pracemi, které přinášel a které byly někdy odborné a badatelské, dobýval půdu ženám a ženskému snažení i v kruzích mimo- ženských. Paní Maternová, loučíc se s redakci, kterou po pět let vedla, praví, že „snažila se ze všeeh sil přes nepřízeň doby, tihnoucí k lehčí a laci- nější duševní stravě, udržeti list i v těžkých do- bách na oné výši duševní, jaká mu slavnou jeho minulostí byla vyšknuta a velikými úkoly v bu- doucnosti zdůvodněna. Lidská, mravní i kulturni výše české ženy byla listu stále ideálem, za nimi spěl se svými čtenářkami: a veliká rodina brati slovanských byla mu po té cestě nejpřednějšín okruhem, kde se rozhlížel, kde se zdržoval, kd se učil, kde sám i dle sil a možnosti působil Podíl listu, jako je „Ženský Svět“, připad mně v našem národním i veřejném životě jako pro- jev vnitřního života velké části žen.
Maternová
16 article
Hledíme na život kolem sebe zorným úhlen ideálů národních, kulturních, lidských. Chceme míti ženu samostatnou, volnou, zodpovědnou, uvě- domělou, tvůrčí, takovou, jak ji vyznačila pani Nováková. Chceme život harmonický, krásný, produšev- nělý. Po všem tom toužíme, to se snažíme ukazo- vat, napomáhat, přivodil. A všechny tyto snahy třiští se o zevní bytost lidskou. Jsme nespokojeni tím, co kolem sebe vidíme a odsuzujeme Ženy prosté, nevědomé, ženy, které nalézaj uspokojení ve svých domácnostech, kterým k ra- dosti stačí trochu blahobytu, parády, zábavy, nelze nikterak uvědomiti a upoutati mimo kruh rodiny a jejich zájmů. Nebo nalézáme požitkářství, ne- opravdovost, nevázanost, nezodpovědnost, fintění. flirt, povrchnost a nemůžeme to překonat. Vidíme úpadek, neschopnost a zdá se nám, že v tom je zkáza živola. A přece život se udržuje, pokračuje, není zničen, ideály nemizí a jeví ce pokrok. Jest jakési ohnisko, v němž kotví sily a hodnoty, které život udržují a osvěžují i v dnešních nezdravých pomě- rech. To ohnisko je v bytosti lidské a zejměna ženské. Zoufali bychom si, kdyby nebylo mezi že- nami a v rodinném životě tolik dobra, které živo udržuje, Kdyby nelbylo žen silných, které uplatňuj v skrytu svou bytost, vyžívají se na prospěch svých bližních, pro životodárné kdeje, jen proto aby uklidnily svou vnitřní bytost a naplnily takto svůj životní úkol, myšlenku svého života.
Nováková
17 article
Často i ženy, které jsme považovali za po- vrchní, honicí se jen za zábavou, i ženy, které krčí se ve svém koujku a jsou přezírány, stávají s hrdinkami, účastní se obětavě veřejného hnutí anebo zachraňují rodinu, setrvávajíce nezdolně vytrvale na svých místech. Vidíme často, že ženy jež byly pokládány za zpátečnické, uskutečňuii prostě a samozřejmě dílo, o něž marně usilovali lidé pokrokoví. To jsou síly a hodnoty života ženy které jsou v ní skryty.
18 article
Ženy, které plní nejtěžší povinnosti jako samo- zřejmou věc pro svůj osobní klid, překonávaj egoism, ten kámen úrazu v každém životě lid. ském. To děje se tehdy, kdy život promlouvá kdy vnikne až k nejhlubší bytosti ženy, jí se do- tkne, probudí, rani. Tehdy jeví se lidství ženy aniž si toho byla vědoma, ať je to v areně veře- nosti nebo ve skrytu domácnosti. To lidství ženy vnitřní bytost člověka je třeba poznávat a oce- ňovat, toho si nutno vážit, neboť udržuje život. U ženy je neujasněna a neuplatněna, dokud nen násilně aneb výchovou probuzena. Jen někdy ne- směle promlouvá a projevi se nitro ženy a po- odhrne závoj s onoho tajemství života, které zů- stávalo po věky skryto. Jindy mocným žárem vzplane, co bylo skryto z žije již příliš intensivně. než aby dalo se utlumiti. To projevuje se v jednánt a v práci žen. A tento směr, projevovati vnitřní život ženy, jej osvětlovati a probouzeti, pěstoval dosud „Ženský Svět“. Byl opravdu světem žen Nehýbal ideami, nebyl hlasatelem nových pravd poznání, ale ukazoval, že idea žije ve všech objasňoval a odkrýval ji tam, kde byla. To byl jeho předností, tím byl součásti našeho veřejného života a měl svůj význam. Musíme si vážití listu, jakým je „Ženský Svět a nelze zapomenouti a přejiíti tradice, kterés k jeho vzniku a rozvoji pojí. Kdo zná celou publi cistiku naší ženskou, musí doznati, že „Ženský Svět“ znamená v ni silný kvádr a že podstatní změna znamenala by citelnou mezeru. Je to, ja- koby rázem vymizela z našeho života celá gene- race neb vrstva žen, která v sobě dokončute vývo jedné části životních poměrů, zatím co v ní po- kračují jiné a spočívají nové, k našemu životu ne- vyhnutelné zdroje.
19 article
Jedno nutno zdůrazniti při vstupu nové red- akce. V rámci spolku, který si vytknul za účel propadování ženského hnutí, je těžko udržeti jeho orgánu ráz vnitřního žití ženy. To by bylo možno při kroužku literárních snah. Spolek má snahu, aby list byl propagátorem jeho snah a tudil snah ženského hnutí, té stránky ženské otázky která upravuje zevní poměry života ženy. To s projevilo v změně redakce, která svěřena je paní Elišce z Purkyňů. S minulostí, jakou má „Ženský Svět“, s pro- gramem, který dán je dílem jeho zakladatelek rodaktorek, s tradicemi spolku, který je jeho ma- jitelem a za pomoci celé spolupracovnické obee literární může nová redakce rozepiati křídla k velkému rozletu. Dá se toho tolik vysloviti, e vše ženy chtějí. To vše je zahrnuto v programu který vytknula si nová redakce a který uveřejněn je v prvním čísle t. r. Nejdůležitější je v programu jeho vnitřní idea: „Zachovati ženu rodině, avšal s možností volného a pokud možno úplného roz- voje jndividnálních schopnosti v přesvědčení, ž silná duše ženy pro rodinu nekonečně více zna- mená, než dnes stlačená v šablonu, jejíž tvar ne- vyhovuje novému ponětí o poslání ženy v rodině a rodinném štěsti. Snahou redakce je, aby „v listu nalezla ženské inteligence živé podněty k myšlení a práci“, z toho ovšem plyne podrobný program, zabývajic se všemi otázkami ženského hnuti a veřejného ži- TTak mi případá, že tu „Ženský Svět“ přibližuj se od duševní tvorby k životu žen, oď tužeb a snů o pravdě k skutečnosti. Chce býti onou pevnou „půdou přirozeného a nenásilného vývoje“, přechá- zeje od stávajícího řádu společenského a ustále- ného nazírání na ženu, k novým kvasícím myšlen- kám a názorům nového života žen, jak o tom stojí v programovém prohlášení. Přechází od ženy Olga Stránská. k ženskému hnutí. vota.
Eliška Purkyně Stránská
20 title
Literalura. III.
21 article Nová beletrie.
Nová beletrie. Zajímala-li nás Jiřáho Sumina a Růženy Jesen- ské otázka pojeti, zajímá nás u Felixe Těvera třetí to starší autorky, která vydala právě ve Vi- limkově knihovně svou novou knihu „Na dvoj struné“, otázka formy vůbec. Otázka realisti- ckého či idealistického pojetí, již jsme měřili dva typické zjevy v ženské produkci, byla nám jen průpravou k plnému uměleckému požadavku, dle něhož chceme měřiti zjev třetí, nejtypičtější. Kniha „Na dvojí strně“ má s románem Růže- ny Jesenské loccos společného. Čtenář mimoděk připadne na nápadné společné rysy vv pracích tak rozdílného naplnění a utvoří si v základech spo- lečnou představu o charakterech obou autorek. „Tanečnice“ měla pražské pozadí, odehrávola s z valné části v zahradním pavílonu malostranské- ho paláce, avšak pro hlavní efelet ptekla se do ciziny, do Paříže. Kniha „Na dvoji struně tento charaklecistický rys ve svém námcovém vypraco- vání vystupňovala tak, že mulostnanský svět a ci- zina, tentokrát bretoňské pobřeží, vystoupily se zdůrazněnou potřebou svého působivého koloritu. Jeji autorka nemírníla již svých choutek a podala nám v rámci nejen malostranský palác a zahradu se starožitným pavilonem, ale též hleděla zosobnit vadnoucí krásu této staré Prahy. Šla-li v líčení pozadí dále než Jesenská, dovedla jíti dále i námělu děje. Obrátila poměr, který se nám zdál tak všední v „Tanečnici“, takže místo barona nadané umělkyně máme tu mladou šlechtičnu a ob- chodního příručího. Telik zatím o souvislosti obou prací, jichž pouhá koncepce podává zajímavou psychologii této ženské produkce. Mohli bychom stejně na knize Těverově applikovati zásadu zneužilí idealistického pojetí, avšak mnohem uži- tečnější bude pro alás pozorování formy, jejíž roz- poutání zabírá v našem dojmu mnohem více roz- sabu.
Růžena Těver Jesenská Telica Paříž Tanečnice malostranský palác a zahrada
22 article
Milostná historie, která s celým pozadím malo- stranským tvoři rámec historii francouzskéh šlechtice, vlastnímu to obrazu, nestýká se se staro- žitnou tendencí jinak než zevně. Dva mladí. lidlé kteří jsou ve svých poměrech dle autorčiných slov „deplacés“, naivní romantikové, jichž senti- mentální pojetí působí často nehorizným dojmem mají své pozadí vydekorováno ošumělým histo- rickým citem. Autorka v tomto smyslu není dalek od dryáčnické knihy Karla de Wettera: „Malo- stranská trilogie“. Stará panna, v jejíž postavě je tu starožitné pozadí personifikováno, nepůsobí na- prosto dcimem vadnoucí knásy, kterýžto úkol rád by v ní autorka viděla splněný. Je to nesnesitel- ná féerie, efektní číslo kalafunové výpravy, na námž z dobrých příčin nemůžeme cítiti než spra- vedlivé rozbořčení. Historický cit je tu zřejmě pa- dělán o marně snaží se auterka zakrýti jeho ne- poctivost. Konečně, abychom se vrátili k vlastnímu důkazu, uvažme, čím se stýká poměr mladé roz- manné šlechličny k obchodnímu příručímu s svým malostranským jevištěm: není-liž boj mlad aristokratky, která chee být do jisté míry vtěle- ním emancipačních snah moderního ženského svě- ta, vhodný pro každé jiné jeviště než toto? Krátce je to starožátnická veteš a nikoli historický cit, uvedený v život, cát, který by v nás budi smysl pro krásu orgamického růstu a vrhaž do naší duše nikoli mělce dojemné, nýbrž hluboce melancholické reflexy přisné zákonitosti zánikeu uvadámní. Přistupujeme k hlavnímu bodu své úvahy, k vlázce rámcového vypravování. „Románem v ro- máně“ je nazývána v kterémsi oznámení kniha Těverova. Zkoumejme oprávnění tohoto označení.
Wetter Román Těverův
23 article
Obchodní příručí dostane se na cestě, kterou n vytkl poměr ke krásné šlechtičně, do rukou zá- hadnému francouzskému učiteli, který vypráví mu historii svého zločinu. Postava tohoto dobrodruha. která se na význačném místě stala mluvěím autor- člny kritiky, týkající se našeho života literárního, soustředila ve své úboze všechen důraz na obsahu zavinila naprosté opomíjení stránky formální proto můžeme v ní hledati vlastní kámen úrazu.
24 article
Námaha, ktenou tu vynaložila autorka na naplně- ní této parádní nádoby, mající v sobě sbrnouti všechno bohatství života dle pravé románové thése není věru bez zajímavosti. Míyšlenky, jako na př o vládě fikce nad skutečností, jsou tu uskutečněny nad míru názorně: v udaném připadě stává se hrdina duševním otcem dítětě, které s jeho milen- kou splodil degitimní manžel. Autorčina leíttura, snad dobře promyšlemi v jednotlivostech, avšal v celku nesoustavná a vice pro efekt nahromadě- ná, značí se velmi zřetelně ve vystupování tohoto neujasněného dabolického typu, v jehož vnitřním ustnojení neni systému, není oživující sily. Chvásta- vost mladé šlechtičny, duševní dcery tohoto zl- hadného učitele, nalezla v něm vyvrcholení své vnátřní prázdnoty. Mdle, vyschle, působí jeh bohaprázdné výroky, obracující na ruby pojmy mladého žáka. Také poslední scéna transcendent- ního boje, kde žák má učenou disputaci s démo- nem mistrovým a mástrovu lepší duši mu oddispu- ttuje, nepůsobí naprosto účinkem, jaký by si autor- ka přála. Odnášíme si z ní delinštivní vrcholný dojem fačešné hry, v níž šlo o naši důvěřivou před- stavítost. Ne, naprosto nepadáme na kolena, sra- ženi údivem, před touto figurou, která vyšla občanské historie, zakládnjící se na velmí zručně vydekorovaném zločinu, a pomocí výčitek svědom přestoupila práh skutečného děje. Odstupme o ně- kobik kroků nazpěž od vší té papirové dekorace.
Míyšlenka
25 article
která čtenáře tolik mate. Podivíme se z této di- stance, která dávtáí splývuti rozmanitosti povrchu a za to vystupovati mohutným obrysům monumen- tální románové stavby, kam zmízelo vše, co plnil takové množství stnánek této knihy. Marně se roz- pománáme na to ve své paměti, jako dýmn poz- prchl se nesmárný shluk slov a tristní kostra čn ze všeho. Romlán, jenž chtěl býti klasicky po- vznášejícím velikým obrazem, zasazeným do širo- kého slarožitného rámce, zaniká ve spustě roz- mazaných rysů, a bylo tedy zbytečným luxusem. opatřil-li si maliř k němu vedle barev nejlaciněj- ších i barvy nejdražši. Malba — zde jsem u hlav- niho požadavku epického umění — svévolně t znevžila všech tepších prostředků, ktené měla po ruce. Není tu jednotného tónu, neřku-li jednolného podání a oživení staré tradice vypravovatelského umění děje se bez rozmyslu, šablonovitě. Vzpo- minka, typická forma rámcovéého vypravování, ne- může se tu uplatniti ve své psychologické pod- statě, jestliže autorce vnitřní potřeba každé formy není ničimi vypravování pokračuje beze změny toliko uvozovky naznačují to, co má v našich před- stavch působíti celou změněnou vnitřní struktu- rou beze všeho zevního naznačování. Styl je tu abych tak řekl, v naprostém nedostatku stylu Nestvůrný a nečeský způsob vypravování, který bychom sotva očekávali u začátečníka, je tu pra- vidlem se skrovným počtem výjímek několika sne Antonín Veselý. sitelných partií.
Romlán Veselá
26 article Bibliografie.
Bibliografie. A. Tresié Pavičič: Ko nedogje na boj n Kosovo. Zagreb. Beč, Lipsko, „Adria“ C. k. konservátor V. V. Jeníček: Na Košum- bercejindy a dnes. V Praze. Nákladem vlast- nim. Ida Jarníková: 55 lidových tamnců pr školui dům. V Praze, F. Šimáček. Cena K 2.— šimáčkův poštovní a telegrafn rádce. V Praze. F. Šimáček. Cena K 2.40 Program české strany pokrykové V Praze. Tisková komise české strany pokrokové (A. Jirků). JUDr. Jan Kapras: Právní dějiny zem koruny české. V Praze, Česká grafická akc společnost „Unie“. Cena 4 K 50 h.
ko Adrie V V Jarníková F Šimáček A Jirků JUDr Kapras Tresié Pavičič Kosovo Zagreb Lipsko Praha Český grafický akciový společnost „ Unia
33 article Z PÍSNĚ O PÍSNĚ.
Z PÍSNĚ O PÍSNĚ. Tré postupných vírkůku potřebě při počá- tečném vyučování dlajrním ve formě směsí Upravil E VESELÍK Stupeň L. K 1.— n 20 národ. písní s podlož. textem; 1. Ovčáci. 2. Když jsm husy pásala. 3. Ú je to uděláno. 4. Jedi mne ráda máš.5. Proto jsem si kanafasli koupila, 6. Řekni jí 7. Šel tudy měl dudy. 8. Šaryvary. 9. Zima bylo, 10. Ztratila jsem hnětynku. 11. Seděla pod borovičkou. 12. 4 mám holubičku, 13. Káča Kulichova, 14. kop. holka, svlíkej ka- bát. 15. Hop. holka nazej boty. 16. Bratři, bratři. 17. Já mám koně. 18. Je-lí pak to pravda nebo ne? 19 Letěla husička. 20. Já neché žádného.
Veselík Jedi Kulichův Hopa píseň O píseň
34 article
Stupeň II. K 1.20 n 20 národ. písní s podlož. textem, 1. Na tej louce zelav. 2. Pásla ovečky. 3. Sil jsem proso. 4. Jeíkku, bloudíš. 5. Jen se mně, má milá, dobředhovej. 6. Hněvej ty se na mě. 7. Když jsem ty koně pásal. 8. Když jsem já k vám chdivával. 9. Žalo děvče. žalo trávu. 10. Nejsí, pisi. 11. Ach, není tu 12. O. Velvary. 13. Jem z Rakovníka. 14 Adámku náš. 15. Já cám pěknou zahrádku. 16. Na Bilé Hoře. 17 Za vodou. 18. Černé oči, jděte spat. 19. Po našima okny. 20. Že- žuličko kuká. Stupeň III. K 1.50 no 30 národnich písn s textem a hymny 1. Kde domov můj? - Kde můj je kraj? 3. Tážete se, proč jsem Slovan? 4. Bývali Če- chové. 5. Těšme se blahou naději. 6. Přijde jaro. 7. Červená růžčko. 8. Nad Berounkou. 9. Horo, horo, 10. Vyletěla holubička. 11. Měla jsem holoubk: 12. Hajej, můj andilku. 13. Chovejte mě, mi matičko. 14. Já husárek malý, 15. Jede, poštvský panáček. 16. Ráda, ráda, 17. Ach, synu. 18. Když jsem plela len. 19. Hrály dudy.30. Pod dubem. 21. Holka modrooká. 22. Haj, kusy, ze pšenice! 23. Já ne, to ty. 24. Váša slouhů. 25. šla Nanynka do zelí. 26. Rakouká hymna. 27. Ruská hymna. 28. Anglick, hymna. 29. Marseillaisa. 30. H.i. Slovanél Jest to první, tedy ojedinělá sbírka, svého druhu v české liteatuře. Každý začátečník při druhé, třetí hojině stává se již malým virtuosem. Uměleciy krásná úprava mistra Wierera upoutá zláště mile dětský svět
Adámek Vyletěl Váša Wierer Velvary Rakovník Bilá hoře Berounka můj no
36 article Hašlerovy „Staropražské
Hašlerovy „Staropražské Sešít III. (Opoždáo, vyjde 20. t. m.) 1. Než jabloň odkvete. 2. Ztracená láska. 3. Pisnička o kocou jvi. 4. Na velkopřevor- ském nár.stí. 5. Vojenská Pro zpěv lklavír K 1.60 no Texty s nběvy po 20 hal Hašlerova veselá Musa rozezpívala se tu způsobem nevynvnatelným a nedostiži- elným. Balák-Provazník
Hašlerův Musa Balák Provazník
37 article Pjsničky ze Staré Prahy.
Pjsničky ze Staré Prahy. Sejit L. (Právě vyšlo II. vydání.) První vydání v týdnu rozebráno 1.V Malvazinkách. 2. Na kohoutku svato- vítském. 3. Pan Anton. 4. V Zlaté studni. 5. Historie o znuděném mládenci Pro zpěv a klavír K 1.60 no. Texty s nápěvy po 20 hal. Tlo nová sbírka v genru „staropražských srli zrovna humorem a vtipem. Jiskrná me- lolie Provazníkova doplňuje se s ducha- plným slovem Balákovým. Pioti předem zaslanému obnosu frankou všech knihkupců, zvláště u
Pjsnička Anton Provazníkův Balákův Stará Praha Sejit L