ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 8 b9167990-8f26-11dd-a4d1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 8
Chunky — 34 celkem · entity: place 78, work 2, person 45, org 29
1 masthead
Strana 8
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
12. ledna 1913. číslo 11.
4 article
ně zaručovati stejně jako dosavadní, tedy vý- nosem svých monopolů. Rozšířením územía ziskáním nového obyvatelstva zvětší se arci výnosové vyhlídky monopolů a důsledkem to- ho i záruky za to, že i budoucí věřitelé Srbska mohou počítati s řádným spláce- ním úroků. Jest zajímavo, že vysvědčení o vzorném vedení správy státního dluhu a sprá- vy monopolu dostává se v těto chvili Srbsku se strany jistě velmi povolané, se stra- ny orgánu velikých německých bank berlín- ských. Jest zajímavo, že se to děje v okamžiku- kdy ve Vídni stále ještě nechce se chápati, jak tvrdá škola celního boje přivedla Srbsko k velmi přísnému hospodářskému usuzování ak velmi prohlédavé hospodářské autokracie. Stav financí státních ve vlastním slova smyslu ne- byl rovněž nepřízniv. Úhrnné příjmy podle účetní závěrky za rok 1911 — a citujeme zde opět bankovní orgán berlínský — dosahovaly 139.29 milionů fr., úhrnné výdaje pak 114.65 milionů fr., takže zbýval skutečný přebytek 24.6 mil. fr. V roce předchozím činil dle účet- ní závěrky 4.9 mil. fr. Jak se v Srbsku roz- počty pracují účelně, jest patrno z toho, že oproti skutečně dosaženým příjmům v r. 1911 obnosem 139 mil. fr. praeliminuje se na rok 1912 příjem pouze 130 mil. fr. Jest ovšem otázkou, zda zatížení daněmi není v Srbsku přílišno a zda výnosy, kterých docíleno bylo ve správě hospodářství státního, nejsou v ne- poměru k hospodářské síle tamního obyvatel- stva. Zodpověděti možno tuto otázku pouze tím, když si uvědomíme několik dat ze sku- tečného hospodářského vývoje v království srbském.
Srbsko Vídeň
5 article
Srbsko svou povahou jest zemí zeměděl- skou. Hlavní plodinou jím pěstovanou jest kukuřice, kterou jest téměř polovina veškeré oseté plochy obdělána. Roku 1909 obděláno bylo jí 463.000 ha, roku 1911 pak 584.000 ha Z toho jest zřejmo, jak stále víc a více půdy se obdělává a jak kultura postupuje i do krajů jež se až dosud živily chovem dobytka, který pobíhal na volných pastvinách, zabírajících za- časté i velmi úrodné půdy. Pěstování pšenice v posledních dvou letech učinilo značný po- krok. Roku 1900 pěstěna byla na 319.000 ha roku 1911 na 386.000 ha. A pěstování její stou- pá rok od roku. Ovocnictví, pro Srbsko tal důležité, hlavně pěstování švestek, jest rovněž a postupu, jak je patrno z toho, že na př švestkové sady zaujímaly roku 1900 110.000 hektarů a roku 1911 139.000 ha. K zeměděl- ství připadá mocná úloha chovu dobytka. V posledních letech pracuje srbská vláda velmi intensivně k tomu, aby při chovu vítězila snaha pěstovati druhy co možno nejlepší. Ani zde není vláda nečinna, urovnávajíc takto rol- nickému vývozu cestu do západních zemí, na něž v poslední době bylo Srbsko tak značně odkázáno. Jaký veliký vliv a jaký význam v hospodářství srbském má vývoz dobytka, jest patrno na př. z toho, že roku 1911 bylo vy- veženo téměř za 5 milionů fr. volů, že cena vývozu masa vepřového a hovězího činila témže roku téměř 18.5 mil. fr.
Srbsko ha
6 article
Ale nebudeme zdržovati různými a různý- mi čísly. Skutečným výsledkem jest, že země- dělství srbské jest na postupu, že do něho pronikají intensivnější metody obdělávací a že počíná s velikým úspěchem uplatňovati se i tam, kde jest zapotřebí již větších zkušeno- stí, na př. v pěstování řepy, pro niž jest srb- ská půda neobyčejně vhodna. Zahájeno bylo v Srbsku teprve roku 1900, ale od té doby učinilo značný vzmach. Průmysl srbský vyvíjel se pozvolněji. Vlastní jeho větší počátky datují se teprv z uejnovější doby. Až do roku 1905 bylo krá- lovství srbské v úzké hospodářské spojitosti s Rakouskem. Naše říše byla hlavním odbě- ratelem jeho surovin a dodavatelem průmy- slových tovarů. Následkem hladkého prodeje surovin nebylo nutno zpracovati je doma.A tak také podnikání průmyslové v Srbsku ne- mělo podnětů dostatečných při rozhodující zemědělské struktuře národa. R. 1906 končí dosavadní obchodní smlouvy s Rakouskem. Agrární i politické proudy maďarské vítězí smlouva se neobnovuje a dochází k celní vál- ce. Srbsko ztrácí rázem své odběratele pro celou řadu surovin. Chvíle prvé jsou těžké Ale nutí k myšlení o nápravu. Hledí se za hranice a vzniká přesvědčení o zpracování surovin i doma. A za úvahou dostavuje se čin. A tak stala se celní válka s Rakouskem důležitou vzpruhou srbského podnikání a Ra- kousko, chtějíc potrestati Srbsko, donuco- valo je v neprospěch svůj vlastní ku tvoření samostatného průmyslu, jehožto rozkvětem přirozeně dovozní mohoucnost Rakouskav Srbsku bude stlačována. Platíme i zde nákla- dy politiky nerozumné.
Srbsko Rakousko
7 article
Jak značně stoupla výrobnost srbského průmyslu, jest patrno z prostého data fakta. že úhrnná výkonnost jeho činila roku 1909 již 75 milionů fr. a roku 1911 již 126 milionů fr. Závody dosavadní rozšfřeny a koncem roku 1911 jest již v Srbsku 488 průmyslových pod- niků. Téměř polovina z toho připadá na mlý- ny. Ale vedle nich působí již řada báňských podniků, s investovanými 18 miliony fr., dva cukrovary se 6 miliony fr., 9 pivovarů se 4 mil. fr., 13 textilních závodů se 4 mil. fr. a pod. Pro nás tedy jest smutným poznatkem, že uzavírajíce hranice srbskému masu po přá- ní uherských kruhů agrárních a vyvolávajíce se sousedním malým královstvím celní boj. zavírali jsme současně nejen po dobu boje. ale i po ní hranice srbské svému průmyslu. Ale co více: posilovali jsme Srbsko v pře- svědčení, že může i hospodářsky žít bez Rakouska. Málo chyb naší politiky obchodní bylo tak osudných. Násílím jsme zkrušovali odběratelskou ochotu, kde kdysi byla tak velikál Srbsko arci potud bylo ve šťastné po- sicí, že léta celního boje byly pro ně současně léty velikých úrod. Tím bylo mu umožněno ve větším měřítku vystoupiti na světových trzích. A proto také tolik se osvědčila my- šlenka samostatných obchodních agentur pro účely srbského exportu. Roku 1905 činil srb- ský vývoz 71 mil. fr., r. 1910 dostoupil 98 mil fr. Vzrostl tedy v době celního zapasu o 27 mil. fr., zatím co v předchozích pěti letech dobrých styků s Rakouskem vzestup činil pouze asi 8 milionů ir. Z toho jest zřejmo, že doba celního zápasu nebyla Srbsku v nepro spěch.
Srbsko Rakousko
8 article
Obchodní smlouvou z zoku 1911 byly vztahy mezi Srbskem a Rakouskem do jisté míry zlepše- ny. Roku 1910 vyvezeno bylo ze Szbska do R - kouska zboží za 17.8 mil. fr., v roku následujícín však již následkem ujednání smlouvy za 48.5 mi ir. Druhým hlavním odběratelem Srbska jes Německo s 29 mil. fr., pak Turecko s 12 mil. fr. Belgie a Rumunsko s 6 mil. fr., Italie se 4 mil. fr atd. Celkem vyvezlo Srbsko roku 1911 různého zboží a surovin za 117 mil. ir. Jest to suma velmi slušná a svědčí o tom, že se srbský národ poctivě snaží zlepšiti svoje postavení prací hospodářskou Dovoz srbský roku 1911 dostoupil 115 mil. fr. z nichž připadá na Rakousko 47 mil. fr., na Na- mecko již 31 mil. fr., na Anglii téměř 10 mil fr., na Francii téměř 6 mil. fr. a na Italii téměi 5 mil. fr. Hlavním předmětem dovozu byly země- dělské stroje, tkaniny a v poslední době ovšen také válečný materiál. Z toho, co řečeno, jest jistě zřejmo — byť jsme uvedli jen několik běžných dat — že Srbsko stojí na zdravém hospodářském základu a že bylo v posledních letech spravová- no po této stránce velmi dobře. Jeho emancipační snahy byly úspěšny; nám arci přivodily pronikavot soutěž němzckou. Nesluší totiž zapomínati, ž před válkou celní dodávali jsme do Srbska z ve- škerého jeho dovozu téměř 75 proc. Po válce na- rostl dovoz německý pozoruhodnou měrou a jest příznačno, že dnešního rozporu mezi Srbskem Rakouskem využívá zase německý průmysl a ob- chod neobyčejně intensivně. Proti nám. V důsled- cích nibelunské věrnosti.
Srbsko Rakousko Německo Turecko Belgie Rumunsko Anglie Francie
9 article
Ale o těchto otézkách psali jsme již častěji Dnes šlo nám o to, abychom na základě dat uká- zali, jak jsou a byli i po stránce hospodářské, i p finanční vitězové u Kumanova dobře vedeni a ja k i jejich život vnitřní proniknut jest přesvědčením že bez silného rozvoje hospodářského není silnéhe budoucna. A speciálně není budoucna pro malý stát. Z dat vývozu je ale také nřejmo, proč Srb- sko klade tak velikou váhu na adrijský přístav Království srbské chce žiti svým životem, chce býti neodvislým a chce se věnovati povznesení ho- spodářské kultury srbského lídu. Na to má nej- světější právo a nejlepší nárok. Nechť se poměry vyvinou zatím jakkoliv: dosavadní cesba, kterou Srbsko šlo, byla cestou, která mluví o vysoce se- rlosní prtáci, o vážném chápání úkolů státních i hlubokém přesvědčení vnitřní kultury lidu. A te jsou konec konců opory pro budoucnost. A posl- lují současně vícu v další potěšitelný rozvoj srb- ského království u všech těch, kdož učili se ho vážiti nejen po stránce vojenské, ale také po strán- ce kullury vnitřní.
Srb Srbsko
10 article
Důležitější kursové variace na pražské burse v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu: 11.1. Živnostenská banka . . . . . 267.50 269.— Česká průmyslová banka . . . 444.— 446.— Pražská úvěrní banka . . . . 673.— Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 443.— 443.50 Pozemková banka . . . . . . 429.— 430.— Česká zajišťovací banka . . . 259.— 253.— Kolínská chemická továrna . . 355.— 365.— 1040.— Alpská montanní společnost . . 1046.— Podolská cementárna . . . . 195.— 195.— Česká cukerní společnost . . . 370.— 370.5 Elektrotechnická dříve Kolben. 440.— 435.- Daňkova strojírna . . . . . Českomoravská strojírna . . . 1900.— Továrna orient. cukr. dř. Maršner 197.— Západočeské kaol. a šamotárny 91.85 Zástavní listy Hypot. banky 49% Kom. úp. Zem. banky (v K) 4° %.
Král Daňkův Maršner Hradec živnostenský banka Český průmyslový banka úvěrní banka pozemkový banka Český zajišťovací banka Hypot
11 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. (Zvl. zpr. „N. L.“
12 article
n. Pevná důvěra v příznivé a brzké urovnán všech politických otázek, naděje na značně pev- nější náladu a výborná technická disposice bursy — to byli činitelé, kteří v minulém týdnu působil na kursovou úroveň všech hodnot na burse zname- naných, Londýnské zprávy, dle nichž trojspolkem má býti povoleno Turecku, aby předložilo nové podminky, čímž jednání mírové nebylo zmařeno. nýbrž jen oddáleno, byly příčinou, že již na úterní burse převládala značnější poptávka, která po celý týden se stupňovala, zvláště když kupovat začala opětně širší veřejnost. Prohlášení dra. Daneva, dl něhož požadavky balkánských spojenců budou při- jaty a mír zajištěn, jakož i prohlášení Srbskao odvolání vojska a rovněž i různé zprávy v denních listech, směřující k urychlení zajištěného všeobec- ného míru zasáhnutím velmoci do diferencí mezi Tureckem a balkánskými státy, vzbuzovaly nej- větší naději na positivní výsledek vyjednávánív Londýně. Taktéž i zprávy, dle kterých má dojíti mezi Srbskem a Rakouskem k různým hospodář- ským výhodám, dobře se uplatnily. K upevnění celkové tendence značnou měrou přispělo zejména ulehčení na trhu peněžním. Ze značného snižení privátního diskontu zejménav Berlíně a Londýně možno souditi, že cedu- lové banky budou nuceny v nejbližší době zabývati se otázkou snížení úrokové sazby, což se nejen v Anglii, nýbrž i v Německu očekává. Dobrým příkladem působilo tu snížení diskontu Saské ban- ky. Realisační prodeje ke konci týdne kursy po- někud stlačily.
Turecko Londýn Srbsko Rakousko Berlín Anglie Německo
13 article
Favorisovanými papíry byly hodnoty zbro- jařské, jimž zejména zprávy o značných objed- návkách tu- i cizozemských značně přispívaly. V posledních dnech pozoruhodný byl zvláště vzestup akcii hirtenberské továrny na náboje: vzestup kursu neodůvodňuje se zde nadějí na vyšší divi- dendu, nýbrž bojem o majoritu akcií, kterou jistá zdejší skupina snaží se získati. Akcie Škodo- vých závodů kupovány na stále stoupající za- městnanost a na značné objednávky houfnic. Také i akcie Rak. továrny na zbraně získaly zprávami o značných objednávkách. Na vyšší odhady dividendové a zprávy o vý- vozu cukru kupovány byly za dražších kursů hod- noty cukerní, z nichž na prvém místě jmeno- vati dlužno akcie Chorvatské cukerní spo- lečnosti, jichž značný kursový vzestup posled- ního týdne jest opět důkazem stoupající poptávky a značné obliby, které se jmenované akcie těší Taktéž i akcie uherské cukerní společnosti koně Na trhu dopravních hodnot kupovány byly dobře informovanými kruhy akcie Dunajské paroplavební společnosti, což odůvodňuje se zprá- vami, dle kterých vyjednávání o prodej dolů blíž se již příznivému konci; taktéž i dopravní výkazy vyznívaly velmi příznivě. Akcie Jižní dráhy ku- povány byly na účet berlinský.
Škoda
14 article
Na trhu hodnot bankovních obchodní ruch neodpovídal sice letům předcházejícím, kdy odhady dividendové skýtaly podnět k větším trans. akcím než nyní. Obchod pohyboval se poměrně v úzkých mezích, ačkoliv od mnohých ústavů oče- kává se vyšší dividenda roku předcházejícího. Zá- jem soustředil se na rak. kreditky, akcie banky „Union“. Banky pro země rakouské, jakož i n některé akcie uherské provenience. Z českých bank kupovány akcie Živnostenské banky a České průmyslové banky Většího rozměru nabyl obchod i v hodno- výše. tách železářských, mezi aimiž akcie Praž- ské železářské společnosti docdlity pěkné avance kursové. Dráže byly placeny akcie Alpské mon- tanní společnosti. Horní a hutní společností. Pol diny huti a Zenica. Celkové zlevnění peněz znatelno bylo zejména na trbu ukládacích hodnot, kdež po dlouhé přestávce nastal opět obchod a zejména renty značně profitovaly na kursu v minulém týdnu. Na trhu devis došlo k dalšímu snížení zá- znamů. Důležitější kursové variace z minulého týdne seznati lze z následujícího přehledu
živnostenský banka Český průmyslový banka
15 article Rakouská korunová renta . . .
Rakouská korunová renta . . . zlatá Uherská korunová renta . . . . zlatá Rakouské úvěrní ústav . . . . Uherská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . Živnostenská banka . . . . . Česká průmyslová banka . . . Pražská úvěrní banka . . . . . Státní dráha . . . . . . . . . Jižní dráha . . . . . . . . . . Buštěhradská lit. B . . . . . . Rakouský Lloyd . . . . . . . . Kralodvorská cementárna . . . Alpská báňská spol. . . . . . Poldina huť. . . . . . . . . . Pražská železářská společnost . Zbrojovka . . . . . . . . . . Mostecká uhlářská spol. . .. Škodovy závody . . . . . . Haličsko-karpatská petrolejová Mladoboleslavský lihovar . . . Londýnská devisa . . . . . .
Lloyd Škodův Rakousko úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český průmyslový banka Poldin huť
16 article Říšské marky . . . . . . . ..
Říšské marky . . . . . . . .. „Labor“, průmyslová společnost s r. o. Tato firma, jejíž založení bylo námi již dříve ohlášeno, byla nyní zapsána do obchodního rejstříku se sídlem v Praze-II., Přikopy 30 Předmětem společnosti je provozování prů- myslových podniků na vlastní i cizí účet, dále technické i kupecké řízení průmyslových pod- niků a obstarávání technické i kupecké re- vise závodů takových. Výše kmenového, ho- tově splaceného kapitálu činí 1 mili nn korun. Jednateli jsou pp. dr. Frant. Ma- línský, velkoprůmyslník na Smíchově Apollo Růžička, vrch. ředitel Živnostenské banky v Praze a hosp. rada Josef Srbv Praze-III. Společnost, která — jak z perso- nalií vídno — je blízká Živnostens ké bance, hodlá dle doslechu především pře- vzíti jistý cukrovar v Čechách. Výpověď kartelu rakousko-uherských to- váren na skleněné láhve. Včera došla do Če- ské banky „Union“, která spravuje ra- kousko-uherský kartel skleněných lahví, vý pověď kartelu od jisté velké české firmy, jal nedávno předem již ohlášeno. Jak se prohla- šuje, dalo by se rozpadnutí kartelu zabránit jen v tom případě, kdyby se outsiderské sklárny zavázaly, že svou výrobu nebudou zvětšovati.
Labora doktor František Růžička Srbv Praha Ma Smíchov Čechy II živnostenský banka
17 article
s. Uhelný trh. (Pův. zpr. „Nár. L.“) Ze vše tu- i cizozemských pánví docházejí zprávy co nej příznivější. Veškeré doly vstoupily do nové ho roku s velkými starými zakázkami a mimo t dochází spousta nových objednávek. Proto je vše obecná snaha, by výkonnost jednotlivých jam do krajnosti využita byla, čemu však částečně brán nedostatek pracovních sil. V ostrav- ském reviru je těžba uhlí pro běžný rok vy- prodána a také koks má velmi dobrý odbyt. Pře stálé zvětšování a znovuzřízení koksáren není možno dosti vyrobiti, takže ceny koksu stále stou- pají. Nepatrná těžba kamenouhelná v buště.
18 article
hradsko-kladenské pánvi je takřka roze- brána. Nynější ceny platí do konce března t. r. a budou nejspíše od 1. dubna zas zvýšeny. Přímo skvělá je situace v oblast hornoslezské. Nedostatek vagonů jest zde již překonán, takže bude možno průměrně denně 12—13.000 vagonů vypraviti. Dodávka uhlí pro prusko-hesenské dráhy musí býti nyní zvýšen poněvadž v minulých měsících následkem nouze o vozy v první řadě obsluha těchto drah vázla částečně již i tak zvané „válečné zásoby“ uhlí upo- třebeny býti musily. Avšak i zásoby průmyslových závodů a skladiště velkoobchodníků ve velkýel městech jsou značně vyprázdněna a bude k jicl doplnění velkých kvantšt zapotřebí. Tak na př zejí velká depa uhlí na vídeňském severním ná- draží přímo prázdnotou a pouze mírné počasí v prosinci a listopadu m. r. zachránilo Vídeň před velkou kalamitou nedostatku uhlí. Příznivá kon- junktura na uhelném trhu dotýká se nepříjemně uherských státních drah. Již koncem m. r. zakoupily 10.000 vagonů uhlí z revíru horno- slezského a ostravského jako mimořádnou potřeb a k dodání do konce března t. r. Musily oprot dosavadním cenám o 30 proc. více pov liti a mimo to odepřely dodavatel záruku za kalorie, která v dřívějších smlou- vách byla a na jejímž základě dráhy velmi časte velké obnosy z faktur dodavatelů se odečetly. Ta- ké nabídky pro normální submisi státních dral uherských, o které se co nejdříve rozhodne, jsou stejně vysoké a nepovolují záruku výhřevnosti takže výdaj drah za uhlí bude značně vyšší. Státn doly hornoslezské vydaly 1. lednem t. r. nový cen- ník a zvýšily ceny pro ony druhy, o kterých s konvence usnesla. Co se týče hornosl. koksu je i tento ve všech sortimentech silně požadován výroba nedostačuje poptávce.
Musil Vídeň hornaslezský
19 article
1900.— 196.— 91.85
20 article
Z Vídně, 11. ledna.
Vídeň
21 article
Z trhu cukerního. V Praze, 11. lodna. Sn rovina. Zpráva z Kuby, že tam již jest v čln nosti 126 továren, rozladila večerní bursy zahra niční. Dnešní první depeše hlavních trhů něme ckých zněly klidně a na našem dopoledním trh zůstala v platností za pohotové zboží cena večer ní K 21.60 franko Ústí. Na polední burse bylo lze při rovněž klidném smýšlení za promptní K 21.6 a na říjen-prosinec opět K 22.50 franko Ústi do cílitá. Londýn byl ustálený, odpolední Hamburk klidný a v záznamech pro něktené lhůty o 25 a 5 fen. vyšší. Na trhu s rafinádou došlo dnes k uvol nění 2% (a nikoli 20%, jak tiskovým omylem uvedeno ve večerníku) kontingentu na leder při cemách posledně ústřední súčtovací kancelář ve Vídni stanovených. Celkové urvolnění činí ny Do Terstu přivezeno v poslednám týdn 8.820 t., vyvezeno 6.880 t. Zásoby činí 10.660 t proti 8.720 t. před týdnem a 11.360 t. před rokem Z Hamburku sděluje depeše Společnost pro obchod se zbožín ze dne 11. t. m Po mírně ustálených večerních záznamech do stavilo se uklidnění. Dnešní zahájení klidné, pozdě ji zavládla opět nálada ustálenější při mír nén zotavení. Váznoucí vybídka továren, rakouské koupě. Zemědělský týden v Praze. Jak jsme ohlásil bude letos opětně uspořádán Zemědě!ským archivem. časopisem, věnovaným vědě a praxí výroby zemědělské, tento přednáškový cy- klus pro praktické zemědělce. Pro- tektorát přijal český odbor rady zeměděl- ské pro král. České. Konati se bude ve dnec 2.—7. února. Vzhledem k tomu, že získány ku přednáškám i sfly zahraniční, slibuje Zemědělský týden i jinak svým pečlivě sestaveným programen zachovati ráz našeho representačního ústředního kursu přednáškového. Přihlášky přijímá a dotazy zodpoví Zemědělský archiv. Praha II., Václavské nám. 10.
rovina Praha Kuba Ústí Londýn Hamburk Vídeň Terst Václavský já Praha II
22 article
Zvýšení cen petroleje. Směrodatné r afine rie petroleje zvýšily dle vídeňských zpráv ce- nu petroleje z 34 K na 35 K parita Bohumín Za důvod tohoto zvýšení udává se stálý vzestuj cen suroviny. V posledních dnech docílen bylo dle záznamů drohobyčských za surový pe- trolej až K 7.80, při čemž tendence zůstala stále ještě vzestupnou. Dodávky pro nejbližší měsíce jsou uzavírány s reportem 10—12 hal. Obrat siee není tak značný jako při počátku vzestupného po- hybu, což se však vysvětluje tím, že nyní se za- znamenávají pouze skuječné prodeje.
Bohumín
23 article
Obchod s petrolejem. „Obchodní Listy orgán Zemské jednoty českých obchodních gremi v král. Českém a jiných obchodních korporací, v 2. přinášejí článek, v němž upozorňují obchod nictvo na hrozicí mu nebezpečí se stran zkartelovaných rafinerií petroleje V článku praví se: „Proslýchá se, že velká část rakouských rafinerií petroleje zamýšlí budoucně petrolej prodávati pouze v malém a pomocí kotl - vých vozů, kterýmžto způsobem byl by mezi- obchodv tomto druhu zboží úplně vy- loučen a zničen, nebotpetrolej přím konsumentům dodáván býti má. Před několika lety právě továrny v Čechách zřízené (pardubická, kolínská, kralupská) dovolávaly se intervence našich gremií a vůbec všech obchod- ních korporací, aby naznačený způsob prodeje který tehdáž Vacuum Oil Company zde zavést chtěla, za každou cenu zamezen byl. Tato akce se vskutku podařila a nyní tytéž továrny, dohod nuvše se s konkurencí americkou (prostřednictvín vlády), zamýšlejí stejného prostředku užiti prot nám samým a nezbývá tedy nic jiného, než aby chom proti záměrům těchto našich dřívějších přá- tel co nejrozhodněji se ohradili a bránili. Že by konsum z tohoto nového způsobu prodeje nic ne- měl, jest samozřejmo. Neboť rafinerie, opírající n nyní o pevnou organisaci, měly by postavení pre sebe monopolní a ceny ovšem dle toho by upra- 4./l.
Čechy Vacuum Oil Company
24 article
11./I. 86.10 86-40 108.25 108-35 85.30 105.60 105.60 617.50 618.25 799.50 798.— 2086.— 2102.— 268.50 267.— 444.— 445.50 669.— 671.— 708.— 708.— 102-60 103.50 945.— 942.— 533.— 538.— 395.— 385.— 1048.— 1048.75 910.— 3470.— 3490.— 920.— 930.— 790.—— 793.— 753.— 788.50 836.— 830.— 1235.— 1220.— 24.12 24.13 892.—
25 title
117.80 117.8
26 article
vily. Ředitelstvo Ústřední hospodářské společnost pro království České konalo schůzi za předsedni- ctví dra. Bedřicha knížete Schwarzenberga dne t. m. Předseda věnoval vřelou posmrtnou vzpo- mínku dlouholetému členu ředitelstva vrch. iaže- nýru Viktoru Krohovi. Místopředseda, zemsk inspektor dr. Sítenský, blahopřál jménem ředitel- stva a veškerého členstva Společnosti k nejvyš šimu vyznamenání, které se předsedovi společnost dostalo propůjčením řádu zelezné koruny I. třídy Na to podal prof. Bohdan Erben zprávu o srov návacím pokusnictví Ústřední hospodář- ské společnosti, vylíčil jeho vzrůst a rozšíření vzpomenul vegetačních poměrů loňského roku. které v mnohém ohledu byly tak mnohým plodi- nám ke škodě. Navrhl pak, aby příštího jara ko- nány byly pokusy s brambony a ovsy, poněvadz pokusy s ječmeny po tříletém období možno po- važovati za skončené a pak koná v příštích letech srovnávací pokusy ve velkém Český odbor rady zemědělské pro království České. Po delší debatě návrhy tyto byly schváleny. Prol. dr. Anderle po- dal zprávu o závodění motorovými plu- hy v Satalicích, která zavdala podnět k delší de- batě o motorovém pluhu „patent Snětina“. Bylo uznáno, že myšlenka Snětinova jest výborná a že by to byl ze všech jediný motorový pluh, kter by nejlépe odpovídal poměrům středního rolnictva Dlužno proto snahy Snětinovy co nejvíce podporo- vati. Ke konci schůze bylo 52 nových členů do společnosti přijato.
Bedřich Schwarzenberg Kroh doktor profesor Erben Prol Anderle Snětina Snětinův Satalice Český odbor rada zemědělský pro království Český
27 article
Svaz pražského obchodniciva. Otázka na - hlížení do obchodních knih při uklá- dání daní, kterou bude se již příští týden za- bývati finanční výbor poslanecké sněmovny, byla i ve svazu předmětem častých a důkladných po- rad. Svaz zúčastnil se též svými delegáty ankety kterou uspořádalo Nové obchodní gremiism král hlav. města Prahy a na kteréž podávali referát pp. říšští poslanci dr. Alois Rašín a prof. dr Funk. Svaz stojí v otázce nahlížení do knih n stanovisku zásadního odmítnutí, které jistě sdíleno jest všemi obchodními lruhy, poklá- dá však za žádoucno, v případě, že by uzákonění práva nahlížení do knih nedalo se zabrániti, aby do zákona pojaty byly předpisy, jež by nahlážení do knih učinily pro obchodní svět méně ne- bezpečným a škodlivým, provádění zákona pak alespoň snesitelným. V tomto smyslu obnátil s svaz též na zástupce posl. dra. Urbana, jakož na několik vynikajících poslanců, kteří jsou členy finančního výboru a setkal se všude s přátelskou přízní i plným pochopením pro zájmy obchodu. České obchodní museum pořádá ve středu 2 ledna t. r. o 8. hod. več. ve velkém sále „Merkuru“ v Mikulášské tř. 9 přednášku p. chem. B. Šetlí- ka, přednosty Technologicko-průmyslového mu- sea: „O dojmech technikových z cesty po obchodních a průmyslových závo- dech severní Ameriky“. Vstup volný.
doktor Rašín profesor Funk Praha Urbano severní Amerika svaz pražský obchodniciva poslanecký sněmovna
28 article
Sekce pro království České říšského svaru rakouských vyrábitelů likérů, lihovin a octa konati bude v úterý dne 14. ledna 1913 o 1/43, hodin odpolední v zasedací sini obchodní a živnostenske komory v Praze členskou schůzi, ve které bude jednáno o vládní předloze o zvýšení daně lihové Z trhů peněžních 11. ledna. Vídeň. Na bur- su účinkovaly dnes opětně politické momenty. Jak- keli obchod se prováděl na podkladě klidného smý- šlení, byla přece jenom spekulace nakloněna k rea- lisacím. Reakce zůstala, když v Berlíně zůstala přechodně příznivější disposice, vyvolaná exekuč- ními prodeji pro jednoho tamějšího právního zá- stupce. Zlepšení opíralo se z části o obvyklé úhra- dy ke konci týdne. Celkový obchod pohyboval s však i na dále v úzkých mezích. To platí nejen o hodnotách kulisových, nýbrž také o šraňku, kde rovněž převládala chuť k prodejům. V posledních dnech favorisovaně akcie hirtenberské poklesly 55 K. Renty se podstatně změnily. Valuty a devisy byly stálé. Z našich papírů obchodovány akcie živ nobanky za 267.50 K. České cukerní za 371.90 K Chorvatské za 1580 K. Daňkovky umístěny za K 448.75, Kolbenky placeny 441.— K a v kaolinkách západočeských došlo k obchodům za 899.75 k Na trhu eskomtním byl stav peněz povolující. Saz- by za první akcepty bankovní činily 57/us %.
Praha Vídeň Berlín K 448.75 Kolbenka
29 article
Petrohrad. V průběhu dnešní bursy převlá- dala snaha realisační. Prodeje domácí i cizí usku- tečňovány za klesajících kursů. Petrohradská bursa. Dlouhá vánoční přestávk omezila tento týden na pouhé tři bursovní dny Na podnět pevnějších zahraniěních burs a zejména vzestup ruských hodnot v Berlíně, Paříži a Br- selu, převládala i v Petrohradě pevnější nálada Na sobotní burse uplatňovaly se však místní reali- sace v souvislosti s protahováním turecko-balkán- ského míru a s ohledem na nastávající třídenní novoroční svátky. Z papírů bankovních zlepšily se přechodně akcie diskontní, mezinárod- ní, siblřské a azovsko-donské banky. Vyšší kur mohly udržeti akcie průmyslové a privátní banky. Na trhu průmyslových hodnot měly pev- nější směr naftové papíry pod vedením Baku, jež stouply ze 662 na 685. Ze železáren a strojíren byly hlavně favorisovány akcie Bar anov- ských závodů, které na rozmnožení akciového kapitálu stouply ze 238 až na 264, ale později ná- sledkem ziskových realisací opět zlevnily na 248. Pevnější trh měly dále putilovské, stoupnuvše o 4 ruble na 162, dále nikopolské, které s vyšinuly o 5 rublů na 270, malcovské, jež n pařižský podnět zvýšily svůj záznam přechodn o 11 rublů na 438, konečné sulinské, které byly placeny po 193 až 196. Mirně zlepšený kurs měly na Paříž Tula, pak hartma nské, brjanské a Taganrog.
Petrohrad Berlín Paříž Britain Bak Mirna Tula Taganrog donský banka
30 article
Činnost petrohradských bank v r. 1912. Petro- hradské banky v uplynulém roce daly průmyslu k disposici značné obnosy, zvláště kovodělne- mu průmyslu. Realisováno bylo v r. 1912 hodno kovodělného a strojnického průmyslu v oelková hodnotě 34 mil. rublů. Naftových hodnot, na nět upozornilo stoupání cen nafty, realisovaly banky za 21 mil, rublů, nehledě k hodnotám, jež byly pomocí petrohradských bank realisovány v cizině Rozmach cementářského průmyslu vyžadoval 11 mil. rublů nového kapitálu, dále bylo investováno 9 mil, v průmyslu mědi, 10 mil, v průmyslu zlata, 6 mil. v dopravních podnicích, 6 mil. v uhelných dolech, 21 mil. v různých podnicích. Celkem rea- lisováno bylo 118 mil, rublů, z nichž připadá 8 mil. na hornictví a strojnický průmysl. Dále přislí- bily banky ještě realisaci dalších 50 mil. rublů no- vých hodnot. K realisování nových emisí utvořily se dočasné bankovní svndikáty, vedle nich existují. jak známo, dvě bankovní skupiny, které provozuji společnou politiku. Oproti dřívějším letům o- chabla konkurence venkovských ban- kovních filiálek, jež učinily smlouvy, umož- ňující společný postup. Důsledkem toho zmírnily se jistou měrou snahy o rozšíření sítě filiálek. Banky nabyly přesvědčení, že přehnaná soutěž vedla by nutně k resultátům naprosto nežádoucím. „Bankovní zprávy“, vydávané Českou bankou, přinážejí ve svém lednovém čísle následující zají- mavé články: Česká banka. Pohyb diskontní sazby Rakousko-uherské banky v posledním dvacetiletí. Pešťská bursa plodinová. Spojené státy a Kanada s hlediska hospodářského (pokrač.]. Paříž a Fran- cie. Různé zprávy. Kursovní a slosovací list.
Petro Rakousko spojený stát Kanada Paříž Fran Český banka
31 article
Peštská vlastenecká spořitelna usnesla se ve včerejší schůzi ředitelstva navrhnouti valné hro- madě rozdílení dividendy 800 kor., tedy stejně jako roku loňského. Projev presídenta Říšské banky německé Ha- vensteina o rozmnožení bankovek. V rozpočtové komisi říšského sněmu německého prohlásil presi- dent Říšské banky Havenstein, že ustanovení, aby se vydávaly mulé bankovky jen do 300 mil. marek, ukázalo se poutem, jež by mělo býti co nejdříve odstraněno. Jest nutno zásoby peněz Říšské banky dále rozmnožiti, pokud není zabezpečen mír. Proto měly by býti bankovky rozmnoženy. Zmatky na Balkáně činily veliké nároky na banku a četně kruhy byly zachváceny panikou, takže banka od září do prosince musila dáti k disposici 507 mil. ve zlatě, mincích a bankovkách, oproti 55 mi. marek v dřívějších letech. Větším používáním bankovek a stříbra v průmyslu a zemědělství mož no uěetřiti zlatý poklad Nové akciové společností v Halíčí. Jak sdělu „Fremdenblatt“, udělilo ministerstvo vnitra po do hodě s ministerstvem obchodu Průmyslové banoe pro království haličské a bar, Kazimírovi de Vaux, velkostatkáři v Chodorově, povolení ke zřízení akc. společnosti pod firmou „Fabryka i rafinerya cukru Towarzystwo akeyjne w Chodo- rowie“ se sídlem ve Lvově a schválilo její sta- novy. — Dále zřizuje družstvo, v jehož čele stojí rovněž Průmyslová banka haličská, v Brzezi- nách v Haliči další surovárnu a rafinerii cukru, k níž později má býti přičleněna rafi- nerie lihu a továrna hnojiv a krmiv Družstvo to zřídí za tím účelem akclovou společ- nost s kapitálem 5 mil. K, který může býtl zvýšen na 10 mil. K, a zakoupilo již potřebné pozemky
Vaux Chodorův Balkán Lvov Brzezi Halič povolený k zřízený akciový kora
32 article
Finanční situace města Pešti. Dne 9. t. m. pro- jednáván byl ve finanční komisi města Pešti roz- počet městský na r. 1913, který vykazuje defi- cit přes 3 mil. korun. V obšírné úvodní roz- pravě vyslovili všichni řečníci vážné obavy o fl- naněním stavu hlavního uherského města. Bylo dokonce pochybováno o reelnosti rozpočtu. Tak bylo dokazováno, že rovnováha v rozpočtu je jen uměle udržována zjevně optimistickým pre- liminováním hlavních položek příjmových a ab- solvováním posledních zbytků přebytků z tučných let. Vysloveny obavy před nezbytným dalším zvý- šením komunálních daní, i byl kladen požadavek, aby tento systém byl odstraněn a počalo se opětně úsporněji hospodařiti. Starosta dr. Barczy příznal sice, že při sestavování rozpočtu zavládal jistý optimismus, odmítl však výtku irreálnosti. Koneč- ně byl rozpočet jednomyslně schválen
doktor Barcza Pešť
33 article
Čechy jako mocný činítel rakouského prů- myslu. Pod tímto titulem čteme v berlínském od- borném listě „Der Confectionair“ pozoruhodný pro- jev, s jakým jen zřídka v německých listech se se- tkáváme. Dopisovatel (ac.) z Prahy poukazuje nej- prve na známou skutečnost, že Čechám připadá vynikající hospodářská úloha mezí předlitavskými zeměmi. Není pochyby, že by význam Čech neoby- čejně stoupl, kdyby oba vysoce vyvinutí národové, v Čechách žijíci, aspoň v hospodářských otázkách dovedli společně postupovati. Potom vytýká dopisovatel, že v Německu, jež jest naším nejbližším sousedem, nejsou o našich poměrech in- formováni. Proto měl by býti každý list přímo in- formován. Jest chybou, mluvi-li se o obchodní si- tuaci v Rakousko-Uhersku, aniž se přihlíží ke zvláštnostem jednotlivých králov- ství a zemí. Politika mocnářství nemá všude stejné následky. Tak Čechy nynější krise nepostihla tak krutě, jako snad jiné části naší říše. Náš průmysl ztratil odbytiště nejen na Balkáně, nýbrž i v Uhrách v Haliči, kde epidemie insolvencí zuří přímo zhoubně. Továrny v Čechách obmezují výrobu, propouštějí dělníky a přece naši obchodníci drží se statečně. Svědčí to, že obchod u nás spočívá na zdravém základě. Ve výhoda jest české územi, neboť výnos polí, na který jest toto území poukázáno, byl příznivý a z části nahražuje ušlý výdělek průmyslu. Dopisovatel po- kračuje: Máme dosti peněz — nedostává se nám však hotových prostředků! Proč? Obava před vál- kou nutí nejen nezkušené, aby nedávali z ruky hotové peníze, nýbrž nutí i banky a stát, aby měly v zásobě veliké hotovosti. Dopisovatel koně závěrem: Tedy, zjednejte nám mir a dejte nám ladem ležící kapitál a ukážeme vám své schopnostil
Čecho Ted Praha Čechy Německo RakouskoUhersko Balkán Uhry Halič
34 article
Obmezování výroby v rakouském textilním průmyslu. Také tyrolské textilní továrny byly nuceny obmeziti výrobu pro špatný průběh obcho- du. Veliká přádelna firmy Rhomberá od 12. t. m. pracuje pět dní týdne, nahradí však výjimečně děl- níkům 50% ušlé mzdy. Četné vorarlberské textilní továrny pracují již jen 4 dny v týdnu. Úrazová pojišťovna dělnická pro království České v Praze. V ustavující schůzi předsta- stenstva byl za starostu ústavu opětně zvolen pan JUDr. Otto Příbram, správní rada Pražské akc. strojírny (dřive Ruston, Bromovský a Ringhoffer). Dále byli do správního výboru opětně zvoleni pp Josef Slelner, ředitel České hypoteční banky, František Pelda, přadlák v Liberci, a nově pan Adolí Schram, velkoprůmyslník v Praze. Za úřa- dujícího člena pro případ zaneprázdnění starosty neb jeho náměstka byl zvolen pan Artur Maschka- Bellmann, majitel tiskárny v Praze. V téže šchůae vyslovil starosta ústavu pan JUDr. Příbram z před- stavenstva a správního výboru vystoupivšímu panu Karlu Waltrovi, staviteli v Teplicích, dík za jeho dlouholetou odbornou činnost v zájmu ústavu usneseno, aby mu byl ústavem dík též písemně vzdán. Na to vzato na vědomí, že katastr čítá 170.903 podniky. Od počátkuua činnosti ústavu (t.i
JUDr Příbram Ruston Bromovský Ringhoffer Slelner Pelda Schram Maschek Bellmann Waltr Český v Praha Liberec Praha Příbram Teplice Rhomberý Český hypoteční banka