2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
12. ledna 1913. číslo 11.
4
article
ně zaručovati stejně jako dosavadní, tedy vý-
nosem svých monopolů. Rozšířením územía
ziskáním nového obyvatelstva zvětší se arci
výnosové vyhlídky monopolů a důsledkem to-
ho i záruky za to, že i budoucí věřitelé
Srbska mohou počítati s řádným spláce-
ním úroků. Jest zajímavo, že vysvědčení o
vzorném vedení správy státního dluhu a sprá-
vy monopolu dostává se v těto chvili
Srbsku se strany jistě velmi povolané, se stra-
ny orgánu velikých německých bank berlín-
ských.
Jest zajímavo, že se to děje v okamžiku-
kdy ve Vídni stále ještě nechce se chápati, jak
tvrdá škola celního boje přivedla Srbsko k
velmi přísnému hospodářskému usuzování ak
velmi prohlédavé hospodářské autokracie. Stav
financí státních ve vlastním slova smyslu ne-
byl rovněž nepřízniv. Úhrnné příjmy podle
účetní závěrky za rok 1911 — a citujeme zde
opět bankovní orgán berlínský — dosahovaly
139.29 milionů fr., úhrnné výdaje pak 114.65
milionů fr., takže zbýval skutečný přebytek
24.6 mil. fr. V roce předchozím činil dle účet-
ní závěrky 4.9 mil. fr. Jak se v Srbsku roz-
počty pracují účelně, jest patrno z toho, že
oproti skutečně dosaženým příjmům v r. 1911
obnosem 139 mil. fr. praeliminuje se na rok
1912 příjem pouze 130 mil. fr. Jest ovšem
otázkou, zda zatížení daněmi není v Srbsku
přílišno a zda výnosy, kterých docíleno bylo
ve správě hospodářství státního, nejsou v ne-
poměru k hospodářské síle tamního obyvatel-
stva. Zodpověděti možno tuto otázku pouze
tím, když si uvědomíme několik dat ze sku-
tečného hospodářského vývoje v království
srbském.
Srbsko
Vídeň
5
article
Srbsko svou povahou jest zemí zeměděl-
skou. Hlavní plodinou jím pěstovanou jest
kukuřice, kterou jest téměř polovina veškeré
oseté plochy obdělána. Roku 1909 obděláno
bylo jí 463.000 ha, roku 1911 pak 584.000 ha
Z toho jest zřejmo, jak stále víc a více půdy
se obdělává a jak kultura postupuje i do krajů
jež se až dosud živily chovem dobytka, který
pobíhal na volných pastvinách, zabírajících za-
časté i velmi úrodné půdy. Pěstování pšenice
v posledních dvou letech učinilo značný po-
krok. Roku 1900 pěstěna byla na 319.000 ha
roku 1911 na 386.000 ha. A pěstování její stou-
pá rok od roku. Ovocnictví, pro Srbsko tal
důležité, hlavně pěstování švestek, jest rovněž
a postupu, jak je patrno z toho, že na př
švestkové sady zaujímaly roku 1900 110.000
hektarů a roku 1911 139.000 ha. K zeměděl-
ství připadá mocná úloha chovu dobytka. V
posledních letech pracuje srbská vláda velmi
intensivně k tomu, aby při chovu vítězila
snaha pěstovati druhy co možno nejlepší. Ani
zde není vláda nečinna, urovnávajíc takto rol-
nickému vývozu cestu do západních zemí, na
něž v poslední době bylo Srbsko tak značně
odkázáno. Jaký veliký vliv a jaký význam v
hospodářství srbském má vývoz dobytka, jest
patrno na př. z toho, že roku 1911 bylo vy-
veženo téměř za 5 milionů fr. volů, že cena
vývozu masa vepřového a hovězího činila
témže roku téměř 18.5 mil. fr.
Srbsko
ha
6
article
Ale nebudeme zdržovati různými a různý-
mi čísly. Skutečným výsledkem jest, že země-
dělství srbské jest na postupu, že do něho
pronikají intensivnější metody obdělávací a
že počíná s velikým úspěchem uplatňovati se
i tam, kde jest zapotřebí již větších zkušeno-
stí, na př. v pěstování řepy, pro niž jest srb-
ská půda neobyčejně vhodna. Zahájeno bylo
v Srbsku teprve roku 1900, ale od té doby
učinilo značný vzmach.
Průmysl srbský vyvíjel se pozvolněji.
Vlastní jeho větší počátky datují se teprv
z uejnovější doby. Až do roku 1905 bylo krá-
lovství srbské v úzké hospodářské spojitosti
s Rakouskem. Naše říše byla hlavním odbě-
ratelem jeho surovin a dodavatelem průmy-
slových tovarů. Následkem hladkého prodeje
surovin nebylo nutno zpracovati je doma.A
tak také podnikání průmyslové v Srbsku ne-
mělo podnětů dostatečných při rozhodující
zemědělské struktuře národa. R. 1906 končí
dosavadní obchodní smlouvy s Rakouskem.
Agrární i politické proudy maďarské vítězí
smlouva se neobnovuje a dochází k celní vál-
ce. Srbsko ztrácí rázem své odběratele pro
celou řadu surovin. Chvíle prvé jsou těžké
Ale nutí k myšlení o nápravu. Hledí se za
hranice a vzniká přesvědčení o zpracování
surovin i doma. A za úvahou dostavuje se
čin. A tak stala se celní válka s Rakouskem
důležitou vzpruhou srbského podnikání a Ra-
kousko, chtějíc potrestati Srbsko, donuco-
valo je v neprospěch svůj vlastní ku tvoření
samostatného průmyslu, jehožto rozkvětem
přirozeně dovozní mohoucnost Rakouskav
Srbsku bude stlačována. Platíme i zde nákla-
dy politiky nerozumné.
Srbsko
Rakousko
7
article
Jak značně stoupla výrobnost srbského
průmyslu, jest patrno z prostého data fakta.
že úhrnná výkonnost jeho činila roku 1909
již 75 milionů fr. a roku 1911 již 126 milionů
fr. Závody dosavadní rozšfřeny a koncem roku
1911 jest již v Srbsku 488 průmyslových pod-
niků. Téměř polovina z toho připadá na mlý-
ny. Ale vedle nich působí již řada báňských
podniků, s investovanými 18 miliony fr., dva
cukrovary se 6 miliony fr., 9 pivovarů se 4
mil. fr., 13 textilních závodů se 4 mil. fr. a
pod. Pro nás tedy jest smutným poznatkem,
že uzavírajíce hranice srbskému masu po přá-
ní uherských kruhů agrárních a vyvolávajíce
se sousedním malým královstvím celní boj.
zavírali jsme současně nejen po dobu boje.
ale i po ní hranice srbské svému průmyslu.
Ale co více: posilovali jsme Srbsko v pře-
svědčení, že může i hospodářsky žít
bez Rakouska. Málo chyb naší politiky
obchodní bylo tak osudných. Násílím jsme
zkrušovali odběratelskou ochotu, kde kdysi
byla tak velikál
Srbsko arci potud bylo ve šťastné po-
sicí, že léta celního boje byly pro ně současně
léty velikých úrod. Tím bylo mu umožněno
ve větším měřítku vystoupiti na světových
trzích. A proto také tolik se osvědčila my-
šlenka samostatných obchodních agentur pro
účely srbského exportu. Roku 1905 činil srb-
ský vývoz 71 mil. fr., r. 1910 dostoupil 98 mil
fr. Vzrostl tedy v době celního zapasu o 27
mil. fr., zatím co v předchozích pěti letech
dobrých styků s Rakouskem vzestup činil
pouze asi 8 milionů ir. Z toho jest zřejmo, že
doba celního zápasu nebyla Srbsku v nepro
spěch.
Srbsko
Rakousko
8
article
Obchodní smlouvou z zoku 1911 byly vztahy
mezi Srbskem a Rakouskem do jisté míry zlepše-
ny. Roku 1910 vyvezeno bylo ze Szbska do R -
kouska zboží za 17.8 mil. fr., v roku následujícín
však již následkem ujednání smlouvy za 48.5 mi
ir. Druhým hlavním odběratelem Srbska jes
Německo s 29 mil. fr., pak Turecko s 12 mil. fr.
Belgie a Rumunsko s 6 mil. fr., Italie se 4 mil. fr
atd. Celkem vyvezlo Srbsko roku 1911 různého
zboží a surovin za 117 mil. ir. Jest to suma velmi
slušná a svědčí o tom, že se srbský národ poctivě
snaží zlepšiti svoje postavení prací hospodářskou
Dovoz srbský roku 1911 dostoupil 115 mil. fr.
z nichž připadá na Rakousko 47 mil. fr., na Na-
mecko již 31 mil. fr., na Anglii téměř 10 mil
fr., na Francii téměř 6 mil. fr. a na Italii téměi
5 mil. fr. Hlavním předmětem dovozu byly země-
dělské stroje, tkaniny a v poslední době ovšen
také válečný materiál. Z toho, co řečeno, jest jistě
zřejmo — byť jsme uvedli jen několik běžných
dat — že Srbsko stojí na zdravém hospodářském
základu a že bylo v posledních letech spravová-
no po této stránce velmi dobře. Jeho emancipační
snahy byly úspěšny; nám arci přivodily pronikavot
soutěž němzckou. Nesluší totiž zapomínati, ž
před válkou celní dodávali jsme do Srbska z ve-
škerého jeho dovozu téměř 75 proc. Po válce na-
rostl dovoz německý pozoruhodnou měrou a jest
příznačno, že dnešního rozporu mezi Srbskem
Rakouskem využívá zase německý průmysl a ob-
chod neobyčejně intensivně. Proti nám. V důsled-
cích nibelunské věrnosti.
Srbsko
Rakousko
Německo
Turecko
Belgie
Rumunsko
Anglie
Francie
9
article
Ale o těchto otézkách psali jsme již častěji
Dnes šlo nám o to, abychom na základě dat uká-
zali, jak jsou a byli i po stránce hospodářské, i p
finanční vitězové u Kumanova dobře vedeni a ja k
i jejich život vnitřní proniknut jest přesvědčením
že bez silného rozvoje hospodářského není silnéhe
budoucna. A speciálně není budoucna pro malý
stát. Z dat vývozu je ale také nřejmo, proč Srb-
sko klade tak velikou váhu na adrijský přístav
Království srbské chce žiti svým životem, chce
býti neodvislým a chce se věnovati povznesení ho-
spodářské kultury srbského lídu. Na to má nej-
světější právo a nejlepší nárok. Nechť se poměry
vyvinou zatím jakkoliv: dosavadní cesba, kterou
Srbsko šlo, byla cestou, která mluví o vysoce se-
rlosní prtáci, o vážném chápání úkolů státních i
hlubokém přesvědčení vnitřní kultury lidu. A te
jsou konec konců opory pro budoucnost. A posl-
lují současně vícu v další potěšitelný rozvoj srb-
ského království u všech těch, kdož učili se ho
vážiti nejen po stránce vojenské, ale také po strán-
ce kullury vnitřní.
Srb
Srbsko
10
article
Důležitější kursové variace na pražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu:
11.1.
Živnostenská banka . . . . . 267.50 269.—
Česká průmyslová banka . . . 444.— 446.—
Pražská úvěrní banka . . . . 673.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 443.—
443.50
Pozemková banka . . . . . . 429.—
430.—
Česká zajišťovací banka . . . 259.—
253.—
Kolínská chemická továrna . . 355.—
365.—
1040.—
Alpská montanní společnost . . 1046.—
Podolská cementárna . . . . 195.—
195.—
Česká cukerní společnost . . . 370.—
370.5
Elektrotechnická dříve Kolben. 440.—
435.-
Daňkova strojírna . . . . .
Českomoravská strojírna . . . 1900.—
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 197.—
Západočeské kaol. a šamotárny
91.85
Zástavní listy Hypot. banky 49%
Kom. úp. Zem. banky (v K) 4° %.
Král
Daňkův
Maršner
Hradec
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
Hypot
11
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Zvl. zpr. „N. L.“
12
article
n. Pevná důvěra v příznivé a brzké urovnán
všech politických otázek, naděje na značně pev-
nější náladu a výborná technická disposice bursy
— to byli činitelé, kteří v minulém týdnu působil
na kursovou úroveň všech hodnot na burse zname-
naných, Londýnské zprávy, dle nichž trojspolkem
má býti povoleno Turecku, aby předložilo nové
podminky, čímž jednání mírové nebylo zmařeno.
nýbrž jen oddáleno, byly příčinou, že již na úterní
burse převládala značnější poptávka, která po celý
týden se stupňovala, zvláště když kupovat začala
opětně širší veřejnost. Prohlášení dra. Daneva, dl
něhož požadavky balkánských spojenců budou při-
jaty a mír zajištěn, jakož i prohlášení Srbskao
odvolání vojska a rovněž i různé zprávy v denních
listech, směřující k urychlení zajištěného všeobec-
ného míru zasáhnutím velmoci do diferencí mezi
Tureckem a balkánskými státy, vzbuzovaly nej-
větší naději na positivní výsledek vyjednávánív
Londýně. Taktéž i zprávy, dle kterých má dojíti
mezi Srbskem a Rakouskem k různým hospodář-
ským výhodám, dobře se uplatnily. K upevnění
celkové tendence značnou měrou přispělo zejména
ulehčení na trhu peněžním. Ze značného
snižení privátního diskontu zejménav
Berlíně a Londýně možno souditi, že cedu-
lové banky budou nuceny v nejbližší době zabývati
se otázkou snížení úrokové sazby, což se nejen
v Anglii, nýbrž i v Německu očekává. Dobrým
příkladem působilo tu snížení diskontu Saské ban-
ky. Realisační prodeje ke konci týdne kursy po-
někud stlačily.
Turecko
Londýn
Srbsko
Rakousko
Berlín
Anglie
Německo
13
article
Favorisovanými papíry byly hodnoty zbro-
jařské, jimž zejména zprávy o značných objed-
návkách tu- i cizozemských značně přispívaly. V
posledních dnech pozoruhodný byl zvláště vzestup
akcii hirtenberské továrny na náboje: vzestup
kursu neodůvodňuje se zde nadějí na vyšší divi-
dendu, nýbrž bojem o majoritu akcií, kterou jistá
zdejší skupina snaží se získati. Akcie Škodo-
vých závodů kupovány na stále stoupající za-
městnanost a na značné objednávky houfnic. Také
i akcie Rak. továrny na zbraně získaly
zprávami o značných objednávkách.
Na vyšší odhady dividendové a zprávy o vý-
vozu cukru kupovány byly za dražších kursů hod-
noty cukerní, z nichž na prvém místě jmeno-
vati dlužno akcie Chorvatské cukerní spo-
lečnosti, jichž značný kursový vzestup posled-
ního týdne jest opět důkazem stoupající poptávky
a značné obliby, které se jmenované akcie těší
Taktéž i akcie uherské cukerní společnosti koně
Na trhu dopravních hodnot kupovány
byly dobře informovanými kruhy akcie Dunajské
paroplavební společnosti, což odůvodňuje se zprá-
vami, dle kterých vyjednávání o prodej dolů blíž
se již příznivému konci; taktéž i dopravní výkazy
vyznívaly velmi příznivě. Akcie Jižní dráhy ku-
povány byly na účet berlinský.
Škoda
14
article
Na trhu hodnot bankovních obchodní
ruch neodpovídal sice letům předcházejícím, kdy
odhady dividendové skýtaly podnět k větším trans.
akcím než nyní. Obchod pohyboval se poměrně
v úzkých mezích, ačkoliv od mnohých ústavů oče-
kává se vyšší dividenda roku předcházejícího. Zá-
jem soustředil se na rak. kreditky, akcie banky
„Union“. Banky pro země rakouské, jakož i n
některé akcie uherské provenience. Z českých bank
kupovány akcie Živnostenské banky a
České průmyslové banky
Většího rozměru nabyl obchod i v hodno-
výše.
tách železářských, mezi aimiž akcie Praž-
ské železářské společnosti docdlity pěkné avance
kursové. Dráže byly placeny akcie Alpské mon-
tanní společnosti. Horní a hutní společností. Pol
diny huti a Zenica.
Celkové zlevnění peněz znatelno bylo zejména
na trbu ukládacích hodnot, kdež po dlouhé
přestávce nastal opět obchod a zejména renty
značně profitovaly na kursu v minulém týdnu.
Na trhu devis došlo k dalšímu snížení zá-
znamů.
Důležitější kursové variace z minulého týdne
seznati lze z následujícího přehledu
živnostenský banka
Český průmyslový banka
15
article
Rakouská korunová renta . . .
Rakouská korunová renta . . .
zlatá
Uherská korunová renta . . . .
zlatá
Rakouské úvěrní ústav . . . .
Uherská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . . .
Živnostenská banka . . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Pražská úvěrní banka . . . . .
Státní dráha . . . . . . . . .
Jižní dráha . . . . . . . . . .
Buštěhradská lit. B . . . . . .
Rakouský Lloyd . . . . . . . .
Kralodvorská cementárna . . .
Alpská báňská spol. . . . . .
Poldina huť. . . . . . . . . .
Pražská železářská společnost .
Zbrojovka . . . . . . . . . .
Mostecká uhlářská spol. . ..
Škodovy závody . . . . . .
Haličsko-karpatská petrolejová
Mladoboleslavský lihovar . . .
Londýnská devisa . . . . . .
Lloyd
Škodův
Rakousko
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
Poldin huť
16
article
Říšské marky . . . . . . . ..
Říšské marky . . . . . . . ..
„Labor“, průmyslová společnost s r. o.
Tato firma, jejíž založení bylo námi již dříve
ohlášeno, byla nyní zapsána do obchodního
rejstříku se sídlem v Praze-II., Přikopy 30
Předmětem společnosti je provozování prů-
myslových podniků na vlastní i cizí účet, dále
technické i kupecké řízení průmyslových pod-
niků a obstarávání technické i kupecké re-
vise závodů takových. Výše kmenového, ho-
tově splaceného kapitálu činí 1 mili nn
korun. Jednateli jsou pp. dr. Frant. Ma-
línský, velkoprůmyslník na Smíchově
Apollo Růžička, vrch. ředitel Živnostenské
banky v Praze a hosp. rada Josef Srbv
Praze-III. Společnost, která — jak z perso-
nalií vídno — je blízká Živnostens ké
bance, hodlá dle doslechu především pře-
vzíti jistý cukrovar v Čechách.
Výpověď kartelu rakousko-uherských to-
váren na skleněné láhve. Včera došla do Če-
ské banky „Union“, která spravuje ra-
kousko-uherský kartel skleněných lahví, vý
pověď kartelu od jisté velké české firmy, jal
nedávno předem již ohlášeno. Jak se prohla-
šuje, dalo by se rozpadnutí kartelu zabránit
jen v tom případě, kdyby se outsiderské
sklárny zavázaly, že svou výrobu nebudou
zvětšovati.
Labora
doktor
František
Růžička
Srbv
Praha
Ma
Smíchov
Čechy
II
živnostenský banka
17
article
s. Uhelný trh. (Pův. zpr. „Nár. L.“) Ze vše
tu- i cizozemských pánví docházejí zprávy co nej
příznivější. Veškeré doly vstoupily do nové
ho roku s velkými starými zakázkami a mimo t
dochází spousta nových objednávek. Proto je vše
obecná snaha, by výkonnost jednotlivých jam
do krajnosti využita byla, čemu však částečně brán
nedostatek pracovních sil. V ostrav-
ském reviru je těžba uhlí pro běžný rok vy-
prodána a také koks má velmi dobrý odbyt. Pře
stálé zvětšování a znovuzřízení koksáren není
možno dosti vyrobiti, takže ceny koksu stále stou-
pají. Nepatrná těžba kamenouhelná v buště.
18
article
hradsko-kladenské pánvi je takřka roze-
brána. Nynější ceny platí do konce března
t. r. a budou nejspíše od 1. dubna zas
zvýšeny. Přímo skvělá je situace v oblast
hornoslezské. Nedostatek vagonů jest zde již
překonán, takže bude možno průměrně denně
12—13.000 vagonů vypraviti. Dodávka uhlí pro
prusko-hesenské dráhy musí býti nyní zvýšen
poněvadž v minulých měsících následkem nouze
o vozy v první řadě obsluha těchto drah vázla
částečně již i tak zvané „válečné zásoby“ uhlí upo-
třebeny býti musily. Avšak i zásoby průmyslových
závodů a skladiště velkoobchodníků ve velkýel
městech jsou značně vyprázdněna a bude k jicl
doplnění velkých kvantšt zapotřebí. Tak na př
zejí velká depa uhlí na vídeňském severním ná-
draží přímo prázdnotou a pouze mírné počasí v
prosinci a listopadu m. r. zachránilo Vídeň před
velkou kalamitou nedostatku uhlí. Příznivá kon-
junktura na uhelném trhu dotýká se nepříjemně
uherských státních drah. Již koncem
m. r. zakoupily 10.000 vagonů uhlí z revíru horno-
slezského a ostravského jako mimořádnou potřeb
a k dodání do konce března t. r. Musily oprot
dosavadním cenám o 30 proc. více pov
liti a mimo to odepřely dodavatel
záruku za kalorie, která v dřívějších smlou-
vách byla a na jejímž základě dráhy velmi časte
velké obnosy z faktur dodavatelů se odečetly. Ta-
ké nabídky pro normální submisi státních dral
uherských, o které se co nejdříve rozhodne, jsou
stejně vysoké a nepovolují záruku výhřevnosti
takže výdaj drah za uhlí bude značně vyšší. Státn
doly hornoslezské vydaly 1. lednem t. r. nový cen-
ník a zvýšily ceny pro ony druhy, o kterých s
konvence usnesla. Co se týče hornosl. koksu
je i tento ve všech sortimentech silně požadován
výroba nedostačuje poptávce.
Musil
Vídeň
hornaslezský
19
article
1900.—
196.—
91.85
20
article
Z Vídně, 11. ledna.
Vídeň
21
article
Z trhu cukerního. V Praze, 11. lodna. Sn
rovina. Zpráva z Kuby, že tam již jest v čln
nosti 126 továren, rozladila večerní bursy zahra
niční. Dnešní první depeše hlavních trhů něme
ckých zněly klidně a na našem dopoledním trh
zůstala v platností za pohotové zboží cena večer
ní K 21.60 franko Ústí. Na polední burse bylo lze
při rovněž klidném smýšlení za promptní K 21.6
a na říjen-prosinec opět K 22.50 franko Ústi do
cílitá. Londýn byl ustálený, odpolední Hamburk
klidný a v záznamech pro něktené lhůty o 25
a 5 fen. vyšší.
Na trhu s rafinádou došlo dnes k uvol
nění 2% (a nikoli 20%, jak tiskovým omylem
uvedeno ve večerníku) kontingentu na leder
při cemách posledně ústřední súčtovací kancelář
ve Vídni stanovených. Celkové urvolnění činí ny
Do Terstu přivezeno v poslednám týdn
8.820 t., vyvezeno 6.880 t. Zásoby činí 10.660 t
proti 8.720 t. před týdnem a 11.360 t. před rokem
Z Hamburku sděluje depeše Společnost
pro obchod se zbožín ze dne 11. t. m
Po mírně ustálených večerních záznamech do
stavilo se uklidnění. Dnešní zahájení klidné, pozdě
ji zavládla opět nálada ustálenější při mír nén
zotavení. Váznoucí vybídka továren, rakouské
koupě.
Zemědělský týden v Praze. Jak jsme ohlásil
bude letos opětně uspořádán Zemědě!ským
archivem. časopisem, věnovaným vědě a praxí
výroby zemědělské, tento přednáškový cy-
klus pro praktické zemědělce. Pro-
tektorát přijal český odbor rady zeměděl-
ské pro král. České. Konati se bude ve dnec
2.—7. února. Vzhledem k tomu, že získány ku
přednáškám i sfly zahraniční, slibuje Zemědělský
týden i jinak svým pečlivě sestaveným programen
zachovati ráz našeho representačního ústředního
kursu přednáškového. Přihlášky přijímá a dotazy
zodpoví Zemědělský archiv. Praha II., Václavské
nám. 10.
rovina
Praha
Kuba
Ústí
Londýn
Hamburk
Vídeň
Terst
Václavský já
Praha II
22
article
Zvýšení cen petroleje. Směrodatné r afine
rie petroleje zvýšily dle vídeňských zpráv ce-
nu petroleje z 34 K na 35 K parita Bohumín
Za důvod tohoto zvýšení udává se stálý vzestuj
cen suroviny. V posledních dnech docílen
bylo dle záznamů drohobyčských za surový pe-
trolej až K 7.80, při čemž tendence zůstala stále
ještě vzestupnou. Dodávky pro nejbližší měsíce
jsou uzavírány s reportem 10—12 hal. Obrat siee
není tak značný jako při počátku vzestupného po-
hybu, což se však vysvětluje tím, že nyní se za-
znamenávají pouze skuječné prodeje.
Bohumín
23
article
Obchod s petrolejem. „Obchodní Listy
orgán Zemské jednoty českých obchodních gremi
v král. Českém a jiných obchodních korporací, v
2. přinášejí článek, v němž upozorňují obchod
nictvo na hrozicí mu nebezpečí se stran
zkartelovaných rafinerií petroleje
V článku praví se: „Proslýchá se, že velká část
rakouských rafinerií petroleje zamýšlí budoucně
petrolej prodávati pouze v malém a pomocí kotl -
vých vozů, kterýmžto způsobem byl by mezi-
obchodv tomto druhu zboží úplně vy-
loučen a zničen, nebotpetrolej přím
konsumentům dodáván býti má. Před
několika lety právě továrny v Čechách zřízené
(pardubická, kolínská, kralupská) dovolávaly se
intervence našich gremií a vůbec všech obchod-
ních korporací, aby naznačený způsob prodeje
který tehdáž Vacuum Oil Company zde zavést
chtěla, za každou cenu zamezen byl. Tato akce se
vskutku podařila a nyní tytéž továrny, dohod
nuvše se s konkurencí americkou (prostřednictvín
vlády), zamýšlejí stejného prostředku užiti prot
nám samým a nezbývá tedy nic jiného, než aby
chom proti záměrům těchto našich dřívějších přá-
tel co nejrozhodněji se ohradili a bránili. Že by
konsum z tohoto nového způsobu prodeje nic ne-
měl, jest samozřejmo. Neboť rafinerie, opírající n
nyní o pevnou organisaci, měly by postavení pre
sebe monopolní a ceny ovšem dle toho by upra-
4./l.
Čechy
Vacuum Oil Company
24
article
11./I.
86.10 86-40
108.25 108-35
85.30
105.60
105.60
617.50
618.25
799.50
798.—
2086.—
2102.—
268.50
267.—
444.—
445.50
669.—
671.—
708.—
708.—
102-60
103.50
945.—
942.—
533.—
538.—
395.—
385.—
1048.—
1048.75
910.—
3470.—
3490.—
920.—
930.—
790.——
793.—
753.—
788.50
836.—
830.—
1235.— 1220.—
24.12
24.13
892.—
26
article
vily.
Ředitelstvo Ústřední hospodářské společnost
pro království České konalo schůzi za předsedni-
ctví dra. Bedřicha knížete Schwarzenberga dne
t. m. Předseda věnoval vřelou posmrtnou vzpo-
mínku dlouholetému členu ředitelstva vrch. iaže-
nýru Viktoru Krohovi. Místopředseda, zemsk
inspektor dr. Sítenský, blahopřál jménem ředitel-
stva a veškerého členstva Společnosti k nejvyš
šimu vyznamenání, které se předsedovi společnost
dostalo propůjčením řádu zelezné koruny I. třídy
Na to podal prof. Bohdan Erben zprávu o srov
návacím pokusnictví Ústřední hospodář-
ské společnosti, vylíčil jeho vzrůst a rozšíření
vzpomenul vegetačních poměrů loňského roku.
které v mnohém ohledu byly tak mnohým plodi-
nám ke škodě. Navrhl pak, aby příštího jara ko-
nány byly pokusy s brambony a ovsy, poněvadz
pokusy s ječmeny po tříletém období možno po-
važovati za skončené a pak koná v příštích letech
srovnávací pokusy ve velkém Český odbor rady
zemědělské pro království České. Po delší debatě
návrhy tyto byly schváleny. Prol. dr. Anderle po-
dal zprávu o závodění motorovými plu-
hy v Satalicích, která zavdala podnět k delší de-
batě o motorovém pluhu „patent Snětina“. Bylo
uznáno, že myšlenka Snětinova jest výborná a že
by to byl ze všech jediný motorový pluh, kter
by nejlépe odpovídal poměrům středního rolnictva
Dlužno proto snahy Snětinovy co nejvíce podporo-
vati. Ke konci schůze bylo 52 nových členů do
společnosti přijato.
Bedřich
Schwarzenberg
Kroh
doktor
profesor
Erben
Prol
Anderle
Snětina
Snětinův
Satalice
Český odbor rada zemědělský pro království Český
27
article
Svaz pražského obchodniciva. Otázka na -
hlížení do obchodních knih při uklá-
dání daní, kterou bude se již příští týden za-
bývati finanční výbor poslanecké sněmovny, byla
i ve svazu předmětem častých a důkladných po-
rad. Svaz zúčastnil se též svými delegáty ankety
kterou uspořádalo Nové obchodní gremiism král
hlav. města Prahy a na kteréž podávali referát
pp. říšští poslanci dr. Alois Rašín a prof. dr
Funk. Svaz stojí v otázce nahlížení do knih n
stanovisku zásadního odmítnutí, které
jistě sdíleno jest všemi obchodními lruhy, poklá-
dá však za žádoucno, v případě, že by uzákonění
práva nahlížení do knih nedalo se zabrániti, aby
do zákona pojaty byly předpisy, jež by nahlážení
do knih učinily pro obchodní svět méně ne-
bezpečným a škodlivým, provádění zákona pak
alespoň snesitelným. V tomto smyslu obnátil s
svaz též na zástupce posl. dra. Urbana, jakož
na několik vynikajících poslanců, kteří jsou členy
finančního výboru a setkal se všude s přátelskou
přízní i plným pochopením pro zájmy obchodu.
České obchodní museum pořádá ve středu 2
ledna t. r. o 8. hod. več. ve velkém sále „Merkuru“
v Mikulášské tř. 9 přednášku p. chem. B. Šetlí-
ka, přednosty Technologicko-průmyslového mu-
sea: „O dojmech technikových z cesty
po obchodních a průmyslových závo-
dech severní Ameriky“. Vstup volný.
doktor
Rašín
profesor
Funk
Praha
Urbano
severní Amerika
svaz pražský obchodniciva
poslanecký sněmovna
28
article
Sekce pro království České říšského svaru
rakouských vyrábitelů likérů, lihovin a octa konati
bude v úterý dne 14. ledna 1913 o 1/43, hodin
odpolední v zasedací sini obchodní a živnostenske
komory v Praze členskou schůzi, ve které bude
jednáno o vládní předloze o zvýšení daně lihové
Z trhů peněžních 11. ledna. Vídeň. Na bur-
su účinkovaly dnes opětně politické momenty. Jak-
keli obchod se prováděl na podkladě klidného smý-
šlení, byla přece jenom spekulace nakloněna k rea-
lisacím. Reakce zůstala, když v Berlíně zůstala
přechodně příznivější disposice, vyvolaná exekuč-
ními prodeji pro jednoho tamějšího právního zá-
stupce. Zlepšení opíralo se z části o obvyklé úhra-
dy ke konci týdne. Celkový obchod pohyboval s
však i na dále v úzkých mezích. To platí nejen
o hodnotách kulisových, nýbrž také o šraňku, kde
rovněž převládala chuť k prodejům. V posledních
dnech favorisovaně akcie hirtenberské poklesly
55 K. Renty se podstatně změnily. Valuty a devisy
byly stálé. Z našich papírů obchodovány akcie živ
nobanky za 267.50 K. České cukerní za 371.90 K
Chorvatské za 1580 K. Daňkovky umístěny za K
448.75, Kolbenky placeny 441.— K a v kaolinkách
západočeských došlo k obchodům za 899.75 k
Na trhu eskomtním byl stav peněz povolující. Saz-
by za první akcepty bankovní činily 57/us %.
Praha
Vídeň
Berlín
K 448.75
Kolbenka
29
article
Petrohrad. V průběhu dnešní bursy převlá-
dala snaha realisační. Prodeje domácí i cizí usku-
tečňovány za klesajících kursů.
Petrohradská bursa. Dlouhá vánoční přestávk
omezila tento týden na pouhé tři bursovní dny
Na podnět pevnějších zahraniěních burs a zejména
vzestup ruských hodnot v Berlíně, Paříži a Br-
selu, převládala i v Petrohradě pevnější nálada
Na sobotní burse uplatňovaly se však místní reali-
sace v souvislosti s protahováním turecko-balkán-
ského míru a s ohledem na nastávající třídenní
novoroční svátky. Z papírů bankovních
zlepšily se přechodně akcie diskontní, mezinárod-
ní, siblřské a azovsko-donské banky. Vyšší kur
mohly udržeti akcie průmyslové a privátní banky.
Na trhu průmyslových hodnot měly pev-
nější směr naftové papíry pod vedením Baku, jež
stouply ze 662 na 685. Ze železáren a strojíren
byly hlavně favorisovány akcie Bar anov-
ských závodů, které na rozmnožení akciového
kapitálu stouply ze 238 až na 264, ale později ná-
sledkem ziskových realisací opět zlevnily na 248.
Pevnější trh měly dále putilovské, stoupnuvše
o 4 ruble na 162, dále nikopolské, které s
vyšinuly o 5 rublů na 270, malcovské, jež n
pařižský podnět zvýšily svůj záznam přechodn
o 11 rublů na 438, konečné sulinské, které
byly placeny po 193 až 196. Mirně zlepšený kurs
měly na Paříž Tula, pak hartma nské,
brjanské a Taganrog.
Petrohrad
Berlín
Paříž
Britain
Bak
Mirna
Tula
Taganrog
donský banka
30
article
Činnost petrohradských bank v r. 1912. Petro-
hradské banky v uplynulém roce daly průmyslu
k disposici značné obnosy, zvláště kovodělne-
mu průmyslu. Realisováno bylo v r. 1912 hodno
kovodělného a strojnického průmyslu v oelková
hodnotě 34 mil. rublů. Naftových hodnot, na nět
upozornilo stoupání cen nafty, realisovaly banky
za 21 mil, rublů, nehledě k hodnotám, jež byly
pomocí petrohradských bank realisovány v cizině
Rozmach cementářského průmyslu vyžadoval 11
mil. rublů nového kapitálu, dále bylo investováno
9 mil, v průmyslu mědi, 10 mil, v průmyslu zlata,
6 mil. v dopravních podnicích, 6 mil. v uhelných
dolech, 21 mil. v různých podnicích. Celkem rea-
lisováno bylo 118 mil, rublů, z nichž připadá 8
mil. na hornictví a strojnický průmysl. Dále přislí-
bily banky ještě realisaci dalších 50 mil. rublů no-
vých hodnot. K realisování nových emisí utvořily
se dočasné bankovní svndikáty, vedle nich existují.
jak známo, dvě bankovní skupiny, které provozuji
společnou politiku. Oproti dřívějším letům o-
chabla konkurence venkovských ban-
kovních filiálek, jež učinily smlouvy, umož-
ňující společný postup. Důsledkem toho zmírnily
se jistou měrou snahy o rozšíření sítě filiálek.
Banky nabyly přesvědčení, že přehnaná soutěž
vedla by nutně k resultátům naprosto nežádoucím.
„Bankovní zprávy“, vydávané Českou bankou,
přinážejí ve svém lednovém čísle následující zají-
mavé články: Česká banka. Pohyb diskontní sazby
Rakousko-uherské banky v posledním dvacetiletí.
Pešťská bursa plodinová. Spojené státy a Kanada
s hlediska hospodářského (pokrač.]. Paříž a Fran-
cie. Různé zprávy. Kursovní a slosovací list.
Petro
Rakousko
spojený stát
Kanada
Paříž
Fran
Český banka
31
article
Peštská vlastenecká spořitelna usnesla se ve
včerejší schůzi ředitelstva navrhnouti valné hro-
madě rozdílení dividendy 800 kor., tedy stejně
jako roku loňského.
Projev presídenta Říšské banky německé Ha-
vensteina o rozmnožení bankovek. V rozpočtové
komisi říšského sněmu německého prohlásil presi-
dent Říšské banky Havenstein, že ustanovení, aby
se vydávaly mulé bankovky jen do 300 mil. marek,
ukázalo se poutem, jež by mělo býti co nejdříve
odstraněno. Jest nutno zásoby peněz Říšské banky
dále rozmnožiti, pokud není zabezpečen mír. Proto
měly by býti bankovky rozmnoženy. Zmatky na
Balkáně činily veliké nároky na banku a četně
kruhy byly zachváceny panikou, takže banka od
září do prosince musila dáti k disposici 507 mil.
ve zlatě, mincích a bankovkách, oproti 55 mi.
marek v dřívějších letech. Větším používáním
bankovek a stříbra v průmyslu a zemědělství mož
no uěetřiti zlatý poklad
Nové akciové společností v Halíčí. Jak sdělu
„Fremdenblatt“, udělilo ministerstvo vnitra po do
hodě s ministerstvem obchodu Průmyslové banoe
pro království haličské a bar, Kazimírovi de Vaux,
velkostatkáři v Chodorově, povolení ke zřízení akc.
společnosti pod firmou „Fabryka i rafinerya
cukru Towarzystwo akeyjne w Chodo-
rowie“ se sídlem ve Lvově a schválilo její sta-
novy. — Dále zřizuje družstvo, v jehož čele stojí
rovněž Průmyslová banka haličská, v Brzezi-
nách v Haliči další surovárnu a rafinerii
cukru, k níž později má býti přičleněna rafi-
nerie lihu a továrna hnojiv a krmiv
Družstvo to zřídí za tím účelem akclovou společ-
nost s kapitálem 5 mil. K, který může býtl zvýšen
na 10 mil. K, a zakoupilo již potřebné pozemky
Vaux
Chodorův
Balkán
Lvov
Brzezi
Halič
povolený k zřízený akciový
kora
32
article
Finanční situace města Pešti. Dne 9. t. m. pro-
jednáván byl ve finanční komisi města Pešti roz-
počet městský na r. 1913, který vykazuje defi-
cit přes 3 mil. korun. V obšírné úvodní roz-
pravě vyslovili všichni řečníci vážné obavy o fl-
naněním stavu hlavního uherského města. Bylo
dokonce pochybováno o reelnosti rozpočtu. Tak
bylo dokazováno, že rovnováha v rozpočtu je jen
uměle udržována zjevně optimistickým pre-
liminováním hlavních položek příjmových a ab-
solvováním posledních zbytků přebytků z tučných
let. Vysloveny obavy před nezbytným dalším zvý-
šením komunálních daní, i byl kladen požadavek,
aby tento systém byl odstraněn a počalo se opětně
úsporněji hospodařiti. Starosta dr. Barczy příznal
sice, že při sestavování rozpočtu zavládal jistý
optimismus, odmítl však výtku irreálnosti. Koneč-
ně byl rozpočet jednomyslně schválen
doktor
Barcza
Pešť
33
article
Čechy jako mocný činítel rakouského prů-
myslu. Pod tímto titulem čteme v berlínském od-
borném listě „Der Confectionair“ pozoruhodný pro-
jev, s jakým jen zřídka v německých listech se se-
tkáváme. Dopisovatel (ac.) z Prahy poukazuje nej-
prve na známou skutečnost, že Čechám připadá
vynikající hospodářská úloha mezí předlitavskými
zeměmi. Není pochyby, že by význam Čech neoby-
čejně stoupl, kdyby oba vysoce vyvinutí národové,
v Čechách žijíci, aspoň v hospodářských
otázkách dovedli společně postupovati. Potom
vytýká dopisovatel, že v Německu, jež jest naším
nejbližším sousedem, nejsou o našich poměrech in-
formováni. Proto měl by býti každý list přímo in-
formován. Jest chybou, mluvi-li se o obchodní si-
tuaci v Rakousko-Uhersku, aniž se přihlíží ke
zvláštnostem jednotlivých králov-
ství a zemí. Politika mocnářství nemá všude
stejné následky. Tak Čechy nynější krise
nepostihla tak krutě, jako snad jiné části
naší říše. Náš průmysl ztratil odbytiště
nejen na Balkáně, nýbrž i v Uhrách
v Haliči, kde epidemie insolvencí zuří přímo
zhoubně. Továrny v Čechách obmezují výrobu,
propouštějí dělníky a přece naši obchodníci
drží se statečně. Svědčí to, že obchod u nás
spočívá na zdravém základě. Ve výhoda
jest české územi, neboť výnos polí, na který
jest toto území poukázáno, byl příznivý a z části
nahražuje ušlý výdělek průmyslu. Dopisovatel po-
kračuje: Máme dosti peněz — nedostává se nám
však hotových prostředků! Proč? Obava před vál-
kou nutí nejen nezkušené, aby nedávali z ruky
hotové peníze, nýbrž nutí i banky a stát, aby
měly v zásobě veliké hotovosti. Dopisovatel koně
závěrem: Tedy, zjednejte nám mir a dejte
nám ladem ležící kapitál a ukážeme vám své
schopnostil
Čecho
Ted
Praha
Čechy
Německo
RakouskoUhersko
Balkán
Uhry
Halič
34
article
Obmezování výroby v rakouském textilním
průmyslu. Také tyrolské textilní továrny byly
nuceny obmeziti výrobu pro špatný průběh obcho-
du. Veliká přádelna firmy Rhomberá od 12. t. m.
pracuje pět dní týdne, nahradí však výjimečně děl-
níkům 50% ušlé mzdy. Četné vorarlberské
textilní továrny pracují již jen 4 dny v týdnu.
Úrazová pojišťovna dělnická pro království
České v Praze. V ustavující schůzi předsta-
stenstva byl za starostu ústavu opětně zvolen pan
JUDr. Otto Příbram, správní rada Pražské akc.
strojírny (dřive Ruston, Bromovský a Ringhoffer).
Dále byli do správního výboru opětně zvoleni pp
Josef Slelner, ředitel České hypoteční banky,
František Pelda, přadlák v Liberci, a nově pan
Adolí Schram, velkoprůmyslník v Praze. Za úřa-
dujícího člena pro případ zaneprázdnění starosty
neb jeho náměstka byl zvolen pan Artur Maschka-
Bellmann, majitel tiskárny v Praze. V téže šchůae
vyslovil starosta ústavu pan JUDr. Příbram z před-
stavenstva a správního výboru vystoupivšímu panu
Karlu Waltrovi, staviteli v Teplicích, dík za jeho
dlouholetou odbornou činnost v zájmu ústavu
usneseno, aby mu byl ústavem dík též písemně
vzdán. Na to vzato na vědomí, že katastr čítá
170.903 podniky. Od počátkuua činnosti ústavu (t.i
JUDr
Příbram
Ruston
Bromovský
Ringhoffer
Slelner
Pelda
Schram
Maschek
Bellmann
Waltr
Český v Praha
Liberec
Praha
Příbram
Teplice
Rhomberý
Český hypoteční banka