ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b907ac80-8f26-11dd-b31b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 45, person 54, work 2, org 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODNI LISTY.
3 masthead
12. ledna 1913. číslo 1í.
4 article
utrpení vzešlé z nadpráví různých tříd, vše- cka rakouská politika, založená na privile- giich jednoho národa, na privilegiích kast ro- dových a byrokratických, a neschopná tudíž opravdové demokratické rovnosti a spravedl- nosti ke všem národům a třídám sociálním nutí nás, kteří chceme obrození Rakouska. abychom chtěli je na základě demokratickém. Zejména pro všecku státní politiku, vnitřní hlavně vnější, je naprosto nutno, aby nebyli z ní vyloučeni ti, kteří představují široké vrstvy výrobní, jich práci kulturní a hospodář- skou. Vždyť i oni mají smysl pro čest a dů- stojnost státu, ovšem méně pro staré tradiční cíle kabinetní politiky, které nikdo nerozumí a která přece jen žádá na občanstvu nejkrutší oběti hospodářské a životy všech, kteří re- presentují produktivní jich sílu. Ale tento demokratismus nesmí ovšem znamenati so- ciální nivelisaci, naopak zrovna v demokrucii je místo pro silná individua, a čím více jich čím méně budeme stádem jednotlivci ovláda- ným, čím více mezi námi bude lidí uvědomě- lých, schopných samostatného počinu si tvrdé kázně, tím méně musíme se báti o budoucnost českého národa.
Rakousko
5 article
A ani v nynějších těžkých chvílích, kdy tak hrozivá mračna zahalují politický horizont. netřeba se báti o to, že český národ přece zas bude hráti úlohu důstojnou své historie. Udá- lostmi balkánskými mocně pošinul se v po- předí problémů evropských problém slovan- ský, také nás tak blízce se dotýkající. Nenív tom žádné velikášství, uvědomíme-li si, jak důležité místo zaujímáme ve světě slovanském. Je to zásluhou velikých našich buditelů, kteří nás vychovali v tradicích čistého, ideálního slov nství a naší, že dovedli jsme v kritickou chvíli vnitřního přerodu Ruska vztýčiti prapor rovnosti, svobody a bratrství mezi národy slo- vanskými, a že jsme zrovna v posledních mě- sících tak spontanním projevem své slovan- ské duše ukázali, jak hluboce a upřínaně slo- vansky cílíme. Na jihu mělo znovuzrození my- šlenky slovanské v duchu prvních jejích apošto- lů důsledky světodějné a na severu dlouho moc- nému tomuto otřesu neodolají. A není možno aby Slovanstvo kdy zapomnělo na vynikajíc úlohu českého národa v jeho obrození. A neza- pomínáme tím spíš, poněvadž vždycky bude po- třebovati někoho, kdo nemá v srdci žádného záští proti kterémukoliv národu slovanskému vypěstovaného smutnou historií, a kdo nezišt- ně všecky Slovany objímá stejně vřelou láskou pokud jen těžce nehřeší a nezrazují zájmy slo vanské.
Rusko
6 article
Nám vytýkají ve Vídni i doma naše slo- vanství a my výčitku tu neseme s klidem do- brého a čistého svědomí. Vždyť všecko naše snažení jde k tomu, abychom mohli býti do- brými Slovany a nedostávali se do konfliktu s politikou říše. My chceme a v tom je náš slo- vanský problém, aby Rakousko bylo ke svým Slovanům stejně spravedlivé jako k Němcům a Maďarům, a k Slovanům zahraničným tak blahovolné, aby vyloučen byl mezi ním a Slo- vany každý konílikt, a panovaly mezi nimi nejživější hospodářské styky. Ba víc, právě proto, že jsme dobrými Slovany, a že pře nikým to neskrýváme, ať se to komu líbí čili nic, myslíme, že povoláni jsme k tomu, aby- chom vzali Rakousku všemi Slovany tak obá- vaný ráz německo-maďarský, a aby Rakousko tím, že nás připustí k spolurozhodování o všech věcech státních, mohlo přemoci nedůvěru, za- kořeněnou ve všech Slovanech jeho tradiční politikou. My nechceme austroslavismus, ne- chceme Rakousko slovanské, chceme jen Ra- kousko ke Slovanům spravedlivé, poněvad slovanské Rakousko bylo by buď lží anebo ne- spravedlivostí k neslovanským národům ra- konským, a na každý způsob největším nebez pečím pro duševní jednotu všeho Slovanstva. která musí býti ideálem každého opravdového Slovana. My však také nechceme se svým slovan- stvím naprosto nic nerřátelského Rakousku. poněvadž v porozumění loyálního chtění slo- vanských národů a v smíření jeho s ideou Ra- kouska, tak jak tanula na mysli Palackému vidíme jedině jeho lepší budoucnost.
Slovan Němec Maďar spravedlivý Palacký Vídeň Rakousko Ra
7 article
Jestli ovšem Rakousko toho nedovede, ne- přestane-li v sobě viděti záštitu němectví maďarství proti rostoucí moci slovanské, bude-li stále zapomínati, že se s polovičkou obyvatelstva slovanského, zejména nyní, po tom, co stalo se na Balkáně, nedá provozo- vati protislovanská politika ani uvnitř ani n venek, pak arciť je naše slovanství těžkou pře- kážkou takové politiky. Ale to ovšem nemohlo by nás vésti k tomu, abychom chtěli se snad takové politice zalíbiti, a zapírali své slovan- ství, nýbrž naopak, tím pevněji by se utvrdilo v našich srdcích, a stalo by se nám něčím, čím opravdu nechceme, aby se nám státi musilo My loválně a poctivě chceme žíti volnýma svobodným životem v obrozeném Rakousku chceme za to, co po věky jsme pro Rakousko vykonali, býti mezi těmi, kteří řídí osudy říše a tedy také osudy našeho národa, chceme upřímně, aby to nové, lepší Rakousko byls mocné a silné a vzbuzovalo ne strach a ne- návist, nýbrž důvěru svých sousedů, mocných i slabších, a v tom vidíme svůj největší a nej- těžší český problém, který je zároveň problé- mem rakouským. Kdyby však všechny naše nejpoctivější snahy a úmysly byly marny. kdyby Rakousko nedovedlo se vymaniti ze své politiky protislovanské, pak ať neviní ne- spravedlivě nás, že věříme v nezdolnou sílu životnost svého národa a že také nezoufáme nad budoucností — Slovanstva.
Rakousko Balkán
8 title
Politický přehled.
9 article Země české.
Země české. Co je demagogie?
10 article
Náš výměr o demagogii, kterým jsme ob- sloužili „Čas“, protknul i „České Slovo“, jež přiměl včera k zadumání o tom, „co jest de- magogie“? Ústřední orgán české strany ná- rodně-sociální, který jest vlastní ústřednou demagogie v Čechách a v té příčině těžc konkuruje s „neodvislým denníkem“, prote- stuje proti tomu, aby br. Vojna byl považo- ván za téhož demagoga, jako prof. Masaryk. a táže se nás, kdy br. Vojna sliboval a líčil věc nedosažitelnou jako věc dosažitelnou. Od té doby, co pokládal sám úrazové diety nepřítomného experta za dosažitelné a byl poučen, že jsou nedosažitelny, ovšem bratr Vojna zanevřel poněkud na veřejnost a ne- dává o sobě mnoho věděti, ale kdybychom se zabývali speciálně národně-sociální dema- gogií, přišli bychom na mnohem nebezpečnější odrůdy demagogie, než jest celkem nevinná demagogie dra. Masaryka. Přišli bychom na demagogická data národně-sociální mnohem mladší, než jest na př. „rozmluva s králem“ anebo „palác blahobytu“. Stačilo by připo- menout jenom heslo ze začátku demagogické- ho lexikonu národně-sociálního — anti- militarism, a mohli bychom rozvinouti celou historii národně-sociální „slepoty, zba- bělosti a naivnosti“, která nepoškodila strůjce hnutí, ale řadu jednotlivců a celý národ způ- sobem nevylíčitelným a co do následků do- sud nevystižným. Prototypem demagogie „pro- zíravé, statečné a chytré“ jest celá radikáln obstrukce na zmaření státních nezbytnosti.
profesor Masaryk Vojna Čechy
11 article
která velmi chytře zastavila v čas, aby ne- zmařila — existence bratra Lysého a ostatních bratří, jichž existence podle jeho výroku na tom závisela. O čiré bezmyšlenkovitosti ústředního orgánu svědčí, když orgán histo- ricky záslužnou práci posl. Čecha se služební pragmatikou vydává za doklad demagogie. Čin tohoto vynikajícího positivního politického pracovníka jest přímo školním příkladem za- chránění dosažitelného proti demagogům vlastního i cizího tábora. Úvaha dra. Rašína o rovném volebním právu zemském uváděla. jaké překážky se stanoviska českého staví se proti jeho bezodkladnému zavedení do vo- lební reformy zemské a byla obranou parla- mentarismu vůbec a zemského zvláště! Na té úvaze bylo právě tak málo demagogického. jako na slovech dra. Kramáře o zničení ně- mecké obstrukce na sněmu zemském, nebot je jasno, že nový jednací řád říšské rady ob- strukci zamezující musil by míti v zápětí i jed nací řád sněmovní týchž intencí. Pánové titc
Čecho Rašín Kramář
12 article
a celé vedení strany národně-svobodomyslné nezakazují národu, „aby chtěl více, než k če- mu Vídeň milostivě přikyvuje“, ale všemožně v zájmu národa kazí řemeslo těm, kdož chtění národa podněcují sice do nezměrna, ale sami rozbíjením jeho representativních sil na říšské radě maří dosažení přání dosažitelných, aniž by znali jiné práce, než destruktivní — pro- pagandou politické omezenosti!
Vídeň
13 article Posl. dr. Lukavský o politické situaci po stránce obchodní.
Posl. dr. Lukavský o politické situaci po stránce obchodní. Na schůzi Klubu českých obchodníků v Plzni referoval poslanec dr. Fr. Lukavský o politicko-obchodní stránce situace, kterouž objasnil k souhlasu četně shromážděnýck především se stanoviska válečného napjetí souvislého s napjetím finančním, napjetim úvěru a neustálého zvyšování úrokové míry Pojednal o exportu, pro jaký bychom neměl situaci tak nepříznivou, nebýti nešťastné zahraniční politiky a zmínil se o škodách jimiž dnes nejvíce trpí průmysl textilní. železářský a cukerní. Ztráty jež ochabnutím průmyslového ruchu trpí střední vrstvy zejména obchod, doložil řečník čísly, týka- jícími se obrovského počtu insolvencí, ne- přiznivé bilance dovozu a vývozu a následků zvýšení míry úrokové pro půjčky hypote- kární. Kriticky probral naše hospodářské slabiny a vyhlidky pro obchod se zeměmi balkánskými i vyslovil obavu, že nám bude scházeti dostatečný kapitál pro akce v ze- mích těch. Zevrubně pak pojednal o finanč- ním vládním plánu a o vládní předloze návrhu o nahlížení do obchodních knih konec své přednášky věnoval místním bo- spodářským poměrům plzeňským, zejmén nutnosti vybudování dráhy Plzeň — Manětín
Posl doktor Lukavský František Plzeň Manětín
14 article
Bídné pomluvy dopustil se včerejší úvodníkář »Českého Slova« ve své úvaze o posledním soudcovském jmenování Pojednávaje o »několika českých soudcích, mimořádně povýšených, kteří prý podobně jako Němci přeskočili řady svých českých kolegů«, tvrdí, že tu jde o »protekční děti positivních politiků« a že za »tuto proteke mlčí positivní politikové a trpí či mlčky schvalují řádění Hochenburgerovo,« kdežto všichni Němci postupují na úkor celé ohromne většiny »neprotežovaných« českých lidí. Zchátralost tohoto útoku je tak prů- svitná, že je zbytečno zvláště dovozovati jeho bezpodstatnost, stejně jako výrok článku, kladený dru. Kramářovi do úst, ale pověsivše národně-sociální ničemnost na pří- slušnou výši, můžeme dodati, že způsob, ja- kým sype dr. Hochenburger české veřejnosti písek do očí tím, že krutou bezohlednost oproti českým čekatelům na řadě jsoucímv dohodě s vrch. zemským soudem zastírati dává vždy mimořádným umístěním několika českých soudců, osvětlil posl. dr. Koerner ve své skvělé řeči proti správci justice s do- statek. Že by čeští poslanci mlčay schvalo- vali a trpěli tato jmenování, v celku podrobnostech, není ovšem pravda. Došlo po tomto posledním jmenování k důraz- nému zakročení a rozkladům na příslušných místech, není však vlastností našich poslanců, aby s každým takovým počinem vycházeli na veřejnost po způsobu slepých slepic ná- rodně-sociálních.
Němec Kramář doktor Hochenburger Koerner
15 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16 article Koupě lloydové loděníce.
Koupě lloydové loděníce. K nynější debatě v odboru rozpočto- vého výboru o koupi staré lloydové loděnice v Terstu rakouskou vládou, připojujeme ně- kolik poznámek. Pozemek, na němž stoji prodaná loděnice, prodal Lloydu r. 1852 stát po 88 h za jeden čtvereční metr; r. 1908 vykoupil stát opět týž pozemek za 7 milionů korun, t. j. po 72 K za čtvereční metr. Po- zemek ten nebyl však dosud v pozemkových knihách terstských nikde zapsán! Stát za- latil za pozemek tak vysokou cenu, protože dle vládního výkladu chtel předejíti, aby se nedostal do soukromých rukou a nebyl za- staven soukromými obchodními a průmyslo- vými budovami, kdežto stát ho může vý- hodně použíti za skladiště uhlí. Na tutc vládní omluvu odpověděl ve výboru posl Kolischer, že obavy, aby pozemek nebyl za- staven soukromými budovami, nebylo, poně- vadž vládě náleželo v té věci spolurozhodo- vati a proto byla možnost, pozemek získat levněji. Jinak celé jednání má ráz jen akade- mický, poněvadž koupě loděnice byla parla- mentem již r. 1911 schválena. Z činnosti p. Jagowa v Římě. Bývalý německý posel v Římě, ny státní sekretář Jagow, byl u dvora řim- ského nejen zástupcem říše německé, nýbrž konal tam prý důležité služby i Rakousku Nejmenovaný německý diplomat cituje v » Nat Ztgu.« výrok kn. Bülowa: »Pro německého posla byl by úřad v Quirinale pouhou sine- kurou, kdyby nebyl zároveň také trochu poslem rakouským.« Jinými slovy úkolem německého posla v Říma bylo uklízeti nedo- rozumění mezi Italií a Rakouskem. Zejmena p. Jagow měl prý rakouské práce více, nei jeho předchůdcové, poněvadž mu velice zá- leží na udržení trojspolku, jehož jest horli- vým podpůrcem. Právě proto byl prý též jmenován nyní státním tajemníkem pro vnější záležitosti.
Lloyd Nat Ztg Jagow Terst Řím Rakousko Quirinal posl Kolischer
17 article
Vlašská právnická iakulta v Terstu. Dne 8. ledna počal dr. Benussi před- nášeti na terstské obchodní vysoké škole „Revoltelle“ o stavebním právu, v čemž Vla- chové vidí zárodek příští vlašské právnické fakulty v Terstu. Proto přednášejícímu uspo- řádali ovace a první právnickou přednášku v Terstu také jinak oslavovali. Posl. dr. Bu- gatto seslabuje význam přednášek na ob- chodní vysoké škole, které jsou pouhé splnění slibu, daného vládou vlašským poslancům, že se při obchodní vysoké škole zřídí také sto- lice pro obchodní, námořní a směnečné právo Přednášky také nesvěřeny žádnému z býva- lých profesorů inšprucké vlašské fakulty nýbrž úřadníku terstské finanční prokuratury který je sice odborníkem pro námořní právo ale dosud se nikde nehabilitoval. Vlašské po slance právnické přednášky na obchodní vy soké škole neuspokojí, nýbrž budou se i dál. domáhati zřízení samostatné vlašské právni cké fakulty v Terstu. Jinak na věc pohlížejí klerikální Slovinci Jich orgán píše, že nově zřízené právnické přednášky na obchodní vysoké škole jsou sku- tečně počátkem vlašské právnické fakulty, která má po dohodě mezi vládou a vlašským poslanci, snad i na přímluvu italské vlády jako odměna za obnovení trojspolku, zřízena být v Terstu via facti. Liberální kruhy slovin- ské nabyly však přesvědčení, že by vlašská fakulta v Terstu nebyla pro Slovince žádným neštěstím.
Benussi Posl doktor bu Slovinec Terst vlašský právnický
18 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Má-li Rumunsko právo žádat od Bulharsk náhradou území. Dnes bylo obecenstvo poplašeno telegra- mem z Paříže, že Rumunsko dalo Bulhar- sku ultimatum, aby mu do 24 hodin buď dalo část svého území při hranici, anebo že se Rumunsko na ně vrhne válečně. Rozvážnější lidé hned měli pochybnosti, že by zpráva ta byla pravdivá, pokud se týče ultimata již po- daného. Kdyby ultimatum, byly by došly tom zprávy přímé, a nikoli z Paříže. Ale pravda je, že poměr mezi Bulharskem a Ru- munskem je velmi napiatý a že v Rumunsku roste strana, která zapomíná mezinárodní cti a jest hotova loupežně přepadnouti tak, jako Japonsko před devíti lety přepadlo Rusko a Italie před půl druhým rokem Tripolis. Svět jde krásné budoucnosti vstříc, jestliže tato mo- rálka v mezinárodních stycích opanujea z nich přejde do života soukromého. Nespravedlivý nárok Rumunska je pod- porován žurnalistikou pešťskou, vídeňskou berlínskou, jež ujišťuje, že Rumunsko od Bul- harska obdrželo slib na opravu hranic náhra- dou za neutralitu. Každý povrchní čtenář vidí, že tu jest obecenstvo tendenčně klamáno. Ru- munsko se trochu víc než před rokem svázalo smlouvou s Tureckem, ne však s Bulharskem s nímž žádné smlouvy a tedy ani žádného slibu nemělo. Teprve v nejnovější době jed- nalo se o tom, aby Rumunsko přistoupilo k balkánskému spolku a v té věcí dr. Danev meškal v Bukurešti před svou jízdou do Lon- dýna na konferenci. Danev slíbil opravu hra- nic, ale s podmínkou, že Rumunsko přistoupí k balkánskému spolku. Nedostojí-li Rumunsko této podmínce, Bulharsko nemá k němu žád- ného závazku.
Bulhar doktor Danev Rumunsko Paříž Bulharsko Japonsko Rusko Tripolis Turecko Bukurešť Lon
19 article
Rumunsko přátelské nabídky Bulharska před válkou zamítlo, protože věřilo ve vítěz- ství svého spojence, Turecka; ale když jeho spojenec od prvého dne války nevítězil, ný- brž byl na všech stranách hanebně porážen, nevěrně Rumunsko nesplnilo mu svého závaz- ku a nešlo mu pomoc, nýbrž zase čekalo na výsledek války. A ani hned při příměří s nevytasilo s nároky na kompensaci od Bulhar- ska, nýbrž vytasilo se s nimi teprve v po- sledních dnech, kde se na obzoru jeví docel jiné položení, než bylo dotud. Očividno je, že Rumunsko ani nyní nečiní vítěznému sousedu překážek k vůli spojenci tureckému, nýbrž k vůli spojencům jiným, kteří se politi- kou Rumunska prozrazují, že se chystají k brz- kému vystoupení na jeviště.
Bulhar Rumunsko Bulharsko Turecko
20 article
Sofijská „Rěč“ píše: Rumunsko žádá o nás územnou náhradu? Pokud víme, Bulhaři svými vítězstvími Rumunsku neučinili žádné škody a proto jim nejsou povinni žádnou ná- hradou. Politikáni v Bukurešti, nevědouce nic jiného, říkají, že jsme jim dlužni odměnu ještě za pomoc, kterou nám poskytovali, když jsme úpěli v tureckém robství. Nárok ten je sám sebou nešlechetný, ale i ten účet Rumunů jest už vyrovnán tím, že se jim dostala veliká část Dobrudže. Rumunští státníci praví, že Rumunsko v osvobozené od spojenců Makedo- nii ztrácí 400.000 čistě rumunského obyvatel- stva, a za to že mu Bulharsko má dáti kom- pensaci. Především v Makedonii a Epiru neni více než 40—50.000 Karakačinapů, a mimo t spojenci opanovali nikoli rumunské, nýbrž tu- recké území. My velmi dobře víme, že Ru- munsko samo by se neopovážilo vystoupiti s takovými nároky, kdyby je nepopichovali jiní, kteří jsou také nespokojeni výsledky osvoboditelné balkánské války a kteří dráždí apetyt Rumunska na účet sousedů, kteří se k němu vždycky chovali loyálně. Chová-li se Rumunsko jinak, ne- zbývá než prohlásiti, že bulharský národ nedá se ničím zastrašit a nedá si hrozbami vynutit ani pídi země. Dálo-li se mezi rumunskou vládou a bulharskou, zastoupenou p. Dane- vem, nějaké jednání o územné náhradě, Ru- munsko věziž, že ani p. Danev, ani bulharská vláda nemohou v té příčině ničeho rozhod- nouti, neboť to právo je vyhrazeno velkému národnímu sobrání. Před volbou presídenta republiky kran- couzské.
Bulhar Rumun Makeda Dan Danev Rumunsko Bukurešť Dobrudža Bulharsko Makedonie Epirus Karakačinap
21 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Nemáme my Pražané nadarmo ve svém emblému dvě písmena O. P., jež dle výkladů osob místních poměrů znalých znamenají, že vše, cokoliv u nás se děje, děje se opatrně pomalu. Ba možno říci velmi opatrně a po- malu, jak mimo mnohé jiné a jiné dokazuje historie Havlíčkova pomníku v Praze. Šede- sát let uplynulo od jeho úmrtí a my dospěli jsme za tu dobu už tak daleko, že začíná s zcela vážně uvažovat o místě, kde by měl po- mník býti postaven. Anketa o této otázce by- la právě zahájena a není tudíž vyloučeno, že za druhých šedesát let se skončí a ve třetích šedesáti letech vypracuje se model pomníku. Ale, zaplať pánbůh za to, že dostali jsme se aspoň k nezávazným rozhovorům, kam příští pomník postavit. Úvahy a rady ve smě- ru tom pronesené jsou tak četné, že proza- tím nalezeno v Praze asi padesát míst, které mají tu jedinou chybu, že se na ně Havlíčkův pomník nehodí. Avšak i negativní výsledel ankety je výsledek, a možno říci, že po jedné stránce velmi dobrý. Účastníci ankety při vy- hlížení míst učinili totiž různé objevy, menší sice ceny než je Amerika, ale cenné právé proto, že aspoň byly učiněny. Tak konstatoval muž světa a velkých měst znalý, že na nejkrásnějších místech Prahy, na křižovatkách frekvence, na místech slovem nejnápadnějších, nalézají se domečky které, nejsou-li čekárnou elektrických podni- ků nebo městskou vahou, zcela určitě jsou t. zv. ústraním, nazvaným snad tak proto, že nalézá se na nejveřejnějších komunikacích.
Pražan O P Havlíčkův Praha
22 article
Je tomu skutečně tak! Kdyby hledal pro tato staveníčka, která patří o poschodí níž pod dlažbu, výhradně nejkrásnější místav celé Praze, nemohl by nalézti lepších než jsou ona na Josefském náměstí, na Václav- ském náměstí a jinde a jinde. Neni tím řeče- no — když už o věci se mluví — že by opa- tření ta nebyla nutná; naopak, jsou velmi nut- na, velmi mnoho je jich třeba v městě tak velíkém jako je Praha — ale není třeba para dovati s nimi uprostřed prostranství, vystrko vat je okázale na odiv a zastavovati jimi mí- sto, patřící dávno zcela estetičtějším objek- tům, mezi něž jistě patří v Praze dosud sporé pomníky. Jiný návrh doporučuje pro umístění Ha- vlíčkova pomníku Žofín a sice místo na pa- loučku před budovou restaurační. Četné udá- losti ze života Havlíčkova, vzpomínky z vla- steneckého ruchu potomního připínají se k to- muto ostrovu, který bývá prohlašován z smaragd, za perlu atd. Místo samo jistě by bylo krásné, kdyby nekazily je nemístné věci Kdo v zimním údobí na Žofín přijde, shledá. že tento veřejný sad — jak je označeno na vstupní tabulce — na celou zimní sezonu je vlastně pro Prahu ztracen. Zadní část pro- menády změněna je v obrovské skladiště prken z rozebrané plovárny a zabarikádována je tak, že příchozí na Žofín po několika kro- cích je se svou procházkou hotov. Jinými slovy: projde-li se tak většina na- vrhovaných míst, sezná se, že byla by vhod- nými a krásnými, kdyby je nekazilo plno ji- ných nezdob, jež celkový dojem hrubě ruší Usilujeme-li o zachování Staré Prahy, usilu- jeme-li o Velkou Prahu — přidejme k tomu také Vzhlednou Prahu...
Václav Havlíčkův Praha josefský náměstí Žofín
23 article
Že dobří, k sobě držící přátelé jsou pravý poklad, o tom svědčí nad slunce jasněji hi- storka, vyprávěná v kruzích automobilních Zámožný statkář z nedalekého okolí, majite slušného autíka a starostlivé ženušky, sděli této jednoho odpoledne, že musí na důleži. tou schůzi, ale že se určitě do 6. hodiny k ve- čeři vrátí. Minulo však šest, minulo sedm, osm i devět, ale po automobilu a panu manželi ne- bylo památky Znepokojená paní — nebo automobilová neštěstí jsou na denním pořád- ku — nevěděla nic chytřejšího, než telegrafo- vat ihned třem nejvěrnějším přátelům svého chotě, zdali snad pan manžel nezůstal u ně- kterého z nich v městě na noc? A byla blízka zoufalství, když už svítalo ale nepřicházel ani manžel, ani telegram. Te prve když už byla docela zoufalá, příjel po hřešovaný v rozbitém automobilu, taženén párem volů, živ a zdráv, a za ním přišly tři te- legramy od jeho přátel, sdělující souhlasně: „Ano, Karel dnes spal u mně. Připomínám — k zamezení všech domně- nek — že tato historka se vypravuje — — no, třebas v Anglii.
Karel Anglie
24 title
Modní hlídka.
25 article Úbory pro kostymní plesy. — Kroje Závoje.
Úbory pro kostymní plesy. — Kroje Závoje. Překvapují-li letošní velké plesové toilety ne- dostatkem látky — čímž není řečeno, že by snad byly obchody mále látkami zásobené — možno ří- ci o některých fantastických kostýmech, vyšlých dílen předních pařižských krejčí, že tímto nedo- statkem přímo zarážejí. Jemně citící, distinguovaná žena jistě by si dobře rozmyslela, obléci tolletu která se stanoviska malíře nebo sochaře je roz- košná, má-li ji na sobě žena dokonalé krásy, která však profanuje intimitu ženy, neboť ne každý po- zoruje linie jejích obnažených ramen čistým pohle- dem umělce. Nynější doba nepozorovaně sice, ale jistě vrací se k starému ideálu ženy, zachovavšísl svůj pel čisté ženskosti a oplodňující půvabem své krásy nejbližší své okolí. Až na ten nedostatek látky — kterému vkus a obratnost švadleny dovede odpomoci — jsou ko- stymy velice roztomilé. Vyrabitelé látek dali si ta- ké všemožnou práci, aby víly, lesní ženky, vážky atd. mohly býti co nejlépe oděny. Přichystali pro letošní masopust látky, protkané dracounem všech barev, zlaté a stříbrné brokáty, krepy, potištěné zlatými a stříbrnými vzorky, ano i tkaniny, jež dě- lají dojem rybího šupinatého pancéře. Všecko co nejtřpytnější, co nejlesklejší. Zmiňovat se o ně- kterých kostýmech zvlášť, bylo by bezúčelné, ne- boť tu může obraznost žen pracovat co nejvolněji. Také nemělo by takřka významu, dávati nějaké rady. Jsem přesvědčena, že každá žena, dbalá svého zevnějšku (u která by ho nedbala?), má již některou „svou“ vyzkoušenou barvu, a také při bližně ví, jaký tvar hodí se k její postavě a útvaru těla. Mezi letošními kostýmy zaujímají opět, jak vždy, čestné místo domina, jež jsou velice půvabná
26 article
ano i koketní a při tom praktická, protože z látky obyčejně pěkného hedvábí, možno po masopustě ušíti něco jiného. Pokud týká se krojů, dlužno připomenouti, ž by dámy měly vždy přesně dbát toho, aby kroj byl správný. Nemají-li samy dosti znalostí, nechť ze- ptají se odborníka. Bývají to obyčejně nadšen kteří milerádí povědí, patří-li jednotlivé části oprav. du k sobě. Zvláště při krojích slováckých dlužn býti, opatrným. Kroje namnoze nebývají pořizovány najednou, ale část po části, a tu se pak snadno mů- že státi, že je každý kousek z jiného kraje. Ne odborník ovšem nepostřehne disharmonie, ale znal- ci je trapno, vidí-li na jedné ženě čepec od Tren- čína, živůtek z Velké, rukávce z Kyjova a k tomu dokonce lakové střevíčky — — —
Kyjov Trenčína
27 article
Nyní, kdy možno čekat, že sloupeček rtuti teploměru za naším oknem bude stále pod nulou nebude nemístno zmíniti se o něčem, co je s tím v těsné souvislosti a působí neblaze na ženskou plet. Moda letos závoje skoro míjí, ale přece ještě vždy najdou se ženy, které přes všecko to, co proti závoji bylo kdy napsáno, ovinují kolem svých klo- bouků toto jemné tkanivo, jež dodává rysům tváře jisté měkkosti a zdánlivě zvyšuje lesk očí a pro- půjčuje celému zjevu ženy onu zajímavost, již má všecko polozáhadné, nejasné. Ale zvyšuje-li někdy závoj kouzlo ženské krásy, je opět doba, kdy je pro ni pravou zkázou. Je to v zímě, když mrzne dech sráží se na tkanivu závoje v jemných ledo- vých krystalcích, jež jsouce v nejbližší blízkosti kůže obličeje, sdělují jí proces mrznutí, a trouce se o ni, ji rozdírají. Kůže červená, praská a mohou tak povstat nepříjemné záněty a lišeje. Nejvíceo- všem trpí ony části obličeje, jež nejvíce vynikají. totiž nos a brada. Krasavici, zoufale pohližející do zrcadla na svůj červený nosíček, sotva asi na- padne, že je to od jejího zamilovaného závoje. Také oči jím trpí. Zvýšený lesk očí pod závojem je jen zdánlivý. Slzní žlázy jsou závojem, jsoucim stále před očima. drážděny a bylo již mnohokráte konstatováno, že dámy, nosící vždy závoj, trpí po- zdějí slzením očí. Mimo to kazí se oči také přílišnou námahou, neboť snaží se překonati překážku, kte- rou jim závoj při hledění klade, a vyvinují tal přílišnou energii. Heda.
Heda
29 article
V tísku francouzském se přímo před volbou presidenta republiky důrazně žádá, aby volba nebyla výsledkem nekontrolova- telných kuloárových kombinací; nýbrž aby národní shromáždění v souhlase s národem zvolilo hlavu státu, která by ho byla dů- stojnou. Vyslovují se požadavky, aby příští president měl prestiž v cízině a mohl mlu- viti s autoritou jménem Francie, aby měl zkušenost ve státních záležitostech i po- třebnou rozhodnost na všechny strany a konečně, aby byl pevným republikánem aby svým charakterem byl povznesen nad zášť nepřátelství. Tím rýsuje se dosti určitě osobnost příštího presidenta republiky a dle posa- vadních informací stále stoupají chance ministerského předsedy Poincaréa. Poukazuje se zejména na to, že osvědčil zvláštní správní schopnosti, vyniknul jako ministr financí, zná jako málo kdo celek veřejné správy a jako ministr zahraničních záleži- tostí se snažil s velkým úspěchem o zacho- vání evropského míru, přispěv v posledním kritickém období značně k tomu, že byla zjednána dohoda mezi velmocemi. Poincaré osvědčil se také jako rozhodný republikán, zejména ve volební kampani roku 1887 za hnutí boulangistického a r. 1902, kdy musil bojovati proti nacionalistickému kandidátu Beauchetovi, bývalému mairu v Nancy.
Poincaré Beauchet Francie Nancy
30 article
Tehdy v celém departementu Meuse jedině jeho arroudissement Commercy zůstal repu- blikánským a Poincaré zvítězil, ač byl vy- dán nejprudším útokům a do konce ztýrán. Bude-li volba v národním shromáždění dne 17. ledna výrazem veřejného mínění v zemi, vyjde z ní Poincaré jistě jako vítěz a je zajímavo, že zahraniční tisk skoro vesměs pokládá jeho zvolení za jisté, kdežto francouzský tisk se tak určitě posud nevy- slovuje. Naproti pověstem, že Poincaré hodlá před sestoupením národního shromáždění odstoupiti, aby měl úplnou volnost jako kandidát, se ujišťuje, že setrvá s celým mi- nisterstvem v úřadě v každém případě až do 18. února, kdy president Falliěres odevzdá svou pravomoc zvolenému nástupci. Zajímavo jest, že oba oficrální kandidáti Poincaré a Ribot i třelí přední kandidát Deschanel, jenž svou kandidaturu posud oficiálně neohlásil, jsou členy Akadéhhiea tu se vyskytla otázka, bude-li příští hlava státu nadále zasedati mezi 40 nesmrtelnými při slavnostních schůzích ve fraku se zele- nými palmami. K tomu se uvádí precedenční případ, že i první president třetí republiky Thiers byl členem Akademie a zúčastňoval se jejích schůzí i hlasoval o nových kandi- dátech, načež jako president republiky schvaloval jejich volbu.
Poincaré Falliěres Ribot Deschanel Thiers Meusa
31 article
Vlámové a belgická armáda. Vzhledem k vládnímu návrhu na vojertskou reformu v Belgti vyvinulo se mezi Vlámy silné hnutí pro úplnou rovnoprávnost vlámštiny s fran- činou v armádě a »Algemeen Nederlandsch vler- bond« vystoupil na schůzi v Antverpách přímo s požadovkem, aby byly zřízeny zvláštní pluky vlámské a vallonské. Na této schůzi se bratřiíi vlámští klerikálové, radikálové i socialisté a radi- kální poslanec Augusteyns slíbil energicky hájití rekrutování dle krajů.
Vlám Nederlandsch Augusteyns Antverpy