2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
12. ledna 1913. číslo 1í.
4
article
utrpení vzešlé z nadpráví různých tříd, vše-
cka rakouská politika, založená na privile-
giich jednoho národa, na privilegiích kast ro-
dových a byrokratických, a neschopná tudíž
opravdové demokratické rovnosti a spravedl-
nosti ke všem národům a třídám sociálním
nutí nás, kteří chceme obrození Rakouska.
abychom chtěli je na základě demokratickém.
Zejména pro všecku státní politiku, vnitřní
hlavně vnější, je naprosto nutno, aby nebyli
z ní vyloučeni ti, kteří představují široké
vrstvy výrobní, jich práci kulturní a hospodář-
skou. Vždyť i oni mají smysl pro čest a dů-
stojnost státu, ovšem méně pro staré tradiční
cíle kabinetní politiky, které nikdo nerozumí
a která přece jen žádá na občanstvu nejkrutší
oběti hospodářské a životy všech, kteří re-
presentují produktivní jich sílu. Ale tento
demokratismus nesmí ovšem znamenati so-
ciální nivelisaci, naopak zrovna v demokrucii
je místo pro silná individua, a čím více jich
čím méně budeme stádem jednotlivci ovláda-
ným, čím více mezi námi bude lidí uvědomě-
lých, schopných samostatného počinu si tvrdé
kázně, tím méně musíme se báti o budoucnost
českého národa.
Rakousko
5
article
A ani v nynějších těžkých chvílích, kdy
tak hrozivá mračna zahalují politický horizont.
netřeba se báti o to, že český národ přece zas
bude hráti úlohu důstojnou své historie. Udá-
lostmi balkánskými mocně pošinul se v po-
předí problémů evropských problém slovan-
ský, také nás tak blízce se dotýkající. Nenív
tom žádné velikášství, uvědomíme-li si, jak
důležité místo zaujímáme ve světě slovanském.
Je to zásluhou velikých našich buditelů, kteří
nás vychovali v tradicích čistého, ideálního
slov nství a naší, že dovedli jsme v kritickou
chvíli vnitřního přerodu Ruska vztýčiti prapor
rovnosti, svobody a bratrství mezi národy slo-
vanskými, a že jsme zrovna v posledních mě-
sících tak spontanním projevem své slovan-
ské duše ukázali, jak hluboce a upřínaně slo-
vansky cílíme. Na jihu mělo znovuzrození my-
šlenky slovanské v duchu prvních jejích apošto-
lů důsledky světodějné a na severu dlouho moc-
nému tomuto otřesu neodolají. A není možno
aby Slovanstvo kdy zapomnělo na vynikajíc
úlohu českého národa v jeho obrození. A neza-
pomínáme tím spíš, poněvadž vždycky bude po-
třebovati někoho, kdo nemá v srdci žádného
záští proti kterémukoliv národu slovanskému
vypěstovaného smutnou historií, a kdo nezišt-
ně všecky Slovany objímá stejně vřelou láskou
pokud jen těžce nehřeší a nezrazují zájmy slo
vanské.
Rusko
6
article
Nám vytýkají ve Vídni i doma naše slo-
vanství a my výčitku tu neseme s klidem do-
brého a čistého svědomí. Vždyť všecko naše
snažení jde k tomu, abychom mohli býti do-
brými Slovany a nedostávali se do konfliktu
s politikou říše. My chceme a v tom je náš slo-
vanský problém, aby Rakousko bylo ke svým
Slovanům stejně spravedlivé jako k Němcům
a Maďarům, a k Slovanům zahraničným tak
blahovolné, aby vyloučen byl mezi ním a Slo-
vany každý konílikt, a panovaly mezi nimi
nejživější hospodářské styky. Ba víc, právě
proto, že jsme dobrými Slovany, a že pře
nikým to neskrýváme, ať se to komu líbí čili
nic, myslíme, že povoláni jsme k tomu, aby-
chom vzali Rakousku všemi Slovany tak obá-
vaný ráz německo-maďarský, a aby Rakousko
tím, že nás připustí k spolurozhodování o všech
věcech státních, mohlo přemoci nedůvěru, za-
kořeněnou ve všech Slovanech jeho tradiční
politikou. My nechceme austroslavismus, ne-
chceme Rakousko slovanské, chceme jen Ra-
kousko ke Slovanům spravedlivé, poněvad
slovanské Rakousko bylo by buď lží anebo ne-
spravedlivostí k neslovanským národům ra-
konským, a na každý způsob největším nebez
pečím pro duševní jednotu všeho Slovanstva.
která musí býti ideálem každého opravdového
Slovana.
My však také nechceme se svým slovan-
stvím naprosto nic nerřátelského Rakousku.
poněvadž v porozumění loyálního chtění slo-
vanských národů a v smíření jeho s ideou Ra-
kouska, tak jak tanula na mysli Palackému
vidíme jedině jeho lepší budoucnost.
Slovan
Němec
Maďar
spravedlivý
Palacký
Vídeň
Rakousko
Ra
7
article
Jestli ovšem Rakousko toho nedovede, ne-
přestane-li v sobě viděti záštitu němectví
maďarství proti rostoucí moci slovanské,
bude-li stále zapomínati, že se s polovičkou
obyvatelstva slovanského, zejména nyní, po
tom, co stalo se na Balkáně, nedá provozo-
vati protislovanská politika ani uvnitř ani n
venek, pak arciť je naše slovanství těžkou pře-
kážkou takové politiky. Ale to ovšem nemohlo
by nás vésti k tomu, abychom chtěli se snad
takové politice zalíbiti, a zapírali své slovan-
ství, nýbrž naopak, tím pevněji by se utvrdilo
v našich srdcích, a stalo by se nám něčím, čím
opravdu nechceme, aby se nám státi musilo
My loválně a poctivě chceme žíti volnýma
svobodným životem v obrozeném Rakousku
chceme za to, co po věky jsme pro Rakousko
vykonali, býti mezi těmi, kteří řídí osudy říše
a tedy také osudy našeho národa, chceme
upřímně, aby to nové, lepší Rakousko byls
mocné a silné a vzbuzovalo ne strach a ne-
návist, nýbrž důvěru svých sousedů, mocných
i slabších, a v tom vidíme svůj největší a nej-
těžší český problém, který je zároveň problé-
mem rakouským. Kdyby však všechny naše
nejpoctivější snahy a úmysly byly marny.
kdyby Rakousko nedovedlo se vymaniti ze
své politiky protislovanské, pak ať neviní ne-
spravedlivě nás, že věříme v nezdolnou sílu
životnost svého národa a že také nezoufáme
nad budoucností — Slovanstva.
Rakousko
Balkán
8
title
Politický přehled.
9
article
Země české.
Země české.
Co je demagogie?
10
article
Náš výměr o demagogii, kterým jsme ob-
sloužili „Čas“, protknul i „České Slovo“, jež
přiměl včera k zadumání o tom, „co jest de-
magogie“? Ústřední orgán české strany ná-
rodně-sociální, který jest vlastní ústřednou
demagogie v Čechách a v té příčině těžc
konkuruje s „neodvislým denníkem“, prote-
stuje proti tomu, aby br. Vojna byl považo-
ván za téhož demagoga, jako prof. Masaryk.
a táže se nás, kdy br. Vojna sliboval a líčil
věc nedosažitelnou jako věc dosažitelnou.
Od té doby, co pokládal sám úrazové diety
nepřítomného experta za dosažitelné a byl
poučen, že jsou nedosažitelny, ovšem bratr
Vojna zanevřel poněkud na veřejnost a ne-
dává o sobě mnoho věděti, ale kdybychom
se zabývali speciálně národně-sociální dema-
gogií, přišli bychom na mnohem nebezpečnější
odrůdy demagogie, než jest celkem nevinná
demagogie dra. Masaryka. Přišli bychom na
demagogická data národně-sociální mnohem
mladší, než jest na př. „rozmluva s králem“
anebo „palác blahobytu“. Stačilo by připo-
menout jenom heslo ze začátku demagogické-
ho lexikonu národně-sociálního — anti-
militarism, a mohli bychom rozvinouti
celou historii národně-sociální „slepoty, zba-
bělosti a naivnosti“, která nepoškodila strůjce
hnutí, ale řadu jednotlivců a celý národ způ-
sobem nevylíčitelným a co do následků do-
sud nevystižným. Prototypem demagogie „pro-
zíravé, statečné a chytré“ jest celá radikáln
obstrukce na zmaření státních nezbytnosti.
profesor
Masaryk
Vojna
Čechy
11
article
která velmi chytře zastavila v čas, aby ne-
zmařila — existence bratra Lysého a ostatních
bratří, jichž existence podle jeho výroku na
tom závisela. O čiré bezmyšlenkovitosti
ústředního orgánu svědčí, když orgán histo-
ricky záslužnou práci posl. Čecha se služební
pragmatikou vydává za doklad demagogie.
Čin tohoto vynikajícího positivního politického
pracovníka jest přímo školním příkladem za-
chránění dosažitelného proti demagogům
vlastního i cizího tábora. Úvaha dra. Rašína
o rovném volebním právu zemském uváděla.
jaké překážky se stanoviska českého staví se
proti jeho bezodkladnému zavedení do vo-
lební reformy zemské a byla obranou parla-
mentarismu vůbec a zemského zvláště! Na té
úvaze bylo právě tak málo demagogického.
jako na slovech dra. Kramáře o zničení ně-
mecké obstrukce na sněmu zemském, nebot
je jasno, že nový jednací řád říšské rady ob-
strukci zamezující musil by míti v zápětí i jed
nací řád sněmovní týchž intencí. Pánové titc
Čecho
Rašín
Kramář
12
article
a celé vedení strany národně-svobodomyslné
nezakazují národu, „aby chtěl více, než k če-
mu Vídeň milostivě přikyvuje“, ale všemožně
v zájmu národa kazí řemeslo těm, kdož chtění
národa podněcují sice do nezměrna, ale sami
rozbíjením jeho representativních sil na říšské
radě maří dosažení přání dosažitelných, aniž
by znali jiné práce, než destruktivní — pro-
pagandou politické omezenosti!
Vídeň
13
article
Posl. dr. Lukavský o politické situaci po
stránce obchodní.
Posl. dr. Lukavský o politické situaci po
stránce obchodní.
Na schůzi Klubu českých obchodníků
v Plzni referoval poslanec dr. Fr. Lukavský
o politicko-obchodní stránce situace, kterouž
objasnil k souhlasu četně shromážděnýck
především se stanoviska válečného napjetí
souvislého s napjetím finančním, napjetim
úvěru a neustálého zvyšování úrokové míry
Pojednal o exportu, pro jaký bychom neměl
situaci tak nepříznivou, nebýti nešťastné
zahraniční politiky a zmínil se o škodách
jimiž dnes nejvíce trpí průmysl textilní.
železářský a cukerní. Ztráty jež ochabnutím
průmyslového ruchu trpí střední vrstvy
zejména obchod, doložil řečník čísly, týka-
jícími se obrovského počtu insolvencí, ne-
přiznivé bilance dovozu a vývozu a následků
zvýšení míry úrokové pro půjčky hypote-
kární. Kriticky probral naše hospodářské
slabiny a vyhlidky pro obchod se zeměmi
balkánskými i vyslovil obavu, že nám bude
scházeti dostatečný kapitál pro akce v ze-
mích těch. Zevrubně pak pojednal o finanč-
ním vládním plánu a o vládní předloze
návrhu o nahlížení do obchodních knih
konec své přednášky věnoval místním bo-
spodářským poměrům plzeňským, zejmén
nutnosti vybudování dráhy Plzeň — Manětín
Posl
doktor
Lukavský
František
Plzeň
Manětín
14
article
Bídné pomluvy dopustil se
včerejší úvodníkář »Českého Slova« ve své
úvaze o posledním soudcovském jmenování
Pojednávaje o »několika českých soudcích,
mimořádně povýšených, kteří prý podobně
jako Němci přeskočili řady svých českých
kolegů«, tvrdí, že tu jde o »protekční děti
positivních politiků« a že za »tuto proteke
mlčí positivní politikové a trpí či mlčky
schvalují řádění Hochenburgerovo,« kdežto
všichni Němci postupují na úkor celé ohromne
většiny »neprotežovaných« českých lidí.
Zchátralost tohoto útoku je tak prů-
svitná, že je zbytečno zvláště dovozovati
jeho bezpodstatnost, stejně jako výrok
článku, kladený dru. Kramářovi do úst, ale
pověsivše národně-sociální ničemnost na pří-
slušnou výši, můžeme dodati, že způsob, ja-
kým sype dr. Hochenburger české veřejnosti
písek do očí tím, že krutou bezohlednost
oproti českým čekatelům na řadě jsoucímv
dohodě s vrch. zemským soudem zastírati
dává vždy mimořádným umístěním několika
českých soudců, osvětlil posl. dr. Koerner
ve své skvělé řeči proti správci justice s do-
statek. Že by čeští poslanci mlčay schvalo-
vali a trpěli tato jmenování, v celku
podrobnostech, není ovšem pravda. Došlo
po tomto posledním jmenování k důraz-
nému zakročení a rozkladům na příslušných
místech, není však vlastností našich poslanců,
aby s každým takovým počinem vycházeli
na veřejnost po způsobu slepých slepic ná-
rodně-sociálních.
Němec
Kramář
doktor
Hochenburger
Koerner
15
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16
article
Koupě lloydové loděníce.
Koupě lloydové loděníce.
K nynější debatě v odboru rozpočto-
vého výboru o koupi staré lloydové loděnice
v Terstu rakouskou vládou, připojujeme ně-
kolik poznámek. Pozemek, na němž stoji
prodaná loděnice, prodal Lloydu r. 1852 stát
po 88 h za jeden čtvereční metr; r. 1908
vykoupil stát opět týž pozemek za 7 milionů
korun, t. j. po 72 K za čtvereční metr. Po-
zemek ten nebyl však dosud v pozemkových
knihách terstských nikde zapsán! Stát za-
latil za pozemek tak vysokou cenu, protože
dle vládního výkladu chtel předejíti, aby se
nedostal do soukromých rukou a nebyl za-
staven soukromými obchodními a průmyslo-
vými budovami, kdežto stát ho může vý-
hodně použíti za skladiště uhlí. Na tutc
vládní omluvu odpověděl ve výboru posl
Kolischer, že obavy, aby pozemek nebyl za-
staven soukromými budovami, nebylo, poně-
vadž vládě náleželo v té věci spolurozhodo-
vati a proto byla možnost, pozemek získat
levněji. Jinak celé jednání má ráz jen akade-
mický, poněvadž koupě loděnice byla parla-
mentem již r. 1911 schválena.
Z činnosti p. Jagowa v Římě.
Bývalý německý posel v Římě, ny
státní sekretář Jagow, byl u dvora řim-
ského nejen zástupcem říše německé, nýbrž
konal tam prý důležité služby i Rakousku
Nejmenovaný německý diplomat cituje v » Nat
Ztgu.« výrok kn. Bülowa: »Pro německého
posla byl by úřad v Quirinale pouhou sine-
kurou, kdyby nebyl zároveň také trochu
poslem rakouským.« Jinými slovy úkolem
německého posla v Říma bylo uklízeti nedo-
rozumění mezi Italií a Rakouskem. Zejmena
p. Jagow měl prý rakouské práce více, nei
jeho předchůdcové, poněvadž mu velice zá-
leží na udržení trojspolku, jehož jest horli-
vým podpůrcem. Právě proto byl prý též
jmenován nyní státním tajemníkem pro vnější
záležitosti.
Lloyd
Nat Ztg
Jagow
Terst
Řím
Rakousko
Quirinal
posl Kolischer
17
article
Vlašská právnická iakulta v Terstu.
Dne 8. ledna počal dr. Benussi před-
nášeti na terstské obchodní vysoké škole
„Revoltelle“ o stavebním právu, v čemž Vla-
chové vidí zárodek příští vlašské právnické
fakulty v Terstu. Proto přednášejícímu uspo-
řádali ovace a první právnickou přednášku v
Terstu také jinak oslavovali. Posl. dr. Bu-
gatto seslabuje význam přednášek na ob-
chodní vysoké škole, které jsou pouhé splnění
slibu, daného vládou vlašským poslancům, že
se při obchodní vysoké škole zřídí také sto-
lice pro obchodní, námořní a směnečné právo
Přednášky také nesvěřeny žádnému z býva-
lých profesorů inšprucké vlašské fakulty
nýbrž úřadníku terstské finanční prokuratury
který je sice odborníkem pro námořní právo
ale dosud se nikde nehabilitoval. Vlašské po
slance právnické přednášky na obchodní vy
soké škole neuspokojí, nýbrž budou se i dál.
domáhati zřízení samostatné vlašské právni
cké fakulty v Terstu.
Jinak na věc pohlížejí klerikální Slovinci
Jich orgán píše, že nově zřízené právnické
přednášky na obchodní vysoké škole jsou sku-
tečně počátkem vlašské právnické fakulty,
která má po dohodě mezi vládou a vlašským
poslanci, snad i na přímluvu italské vlády jako
odměna za obnovení trojspolku, zřízena být
v Terstu via facti. Liberální kruhy slovin-
ské nabyly však přesvědčení, že by vlašská
fakulta v Terstu nebyla pro Slovince žádným
neštěstím.
Benussi
Posl
doktor
bu
Slovinec
Terst
vlašský právnický
18
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Má-li Rumunsko právo žádat od Bulharsk
náhradou území.
Dnes bylo obecenstvo poplašeno telegra-
mem z Paříže, že Rumunsko dalo Bulhar-
sku ultimatum, aby mu do 24 hodin buď dalo
část svého území při hranici, anebo že se
Rumunsko na ně vrhne válečně. Rozvážnější
lidé hned měli pochybnosti, že by zpráva ta
byla pravdivá, pokud se týče ultimata již po-
daného. Kdyby ultimatum, byly by došly
tom zprávy přímé, a nikoli z Paříže. Ale
pravda je, že poměr mezi Bulharskem a Ru-
munskem je velmi napiatý a že v Rumunsku
roste strana, která zapomíná mezinárodní cti
a jest hotova loupežně přepadnouti tak, jako
Japonsko před devíti lety přepadlo Rusko a
Italie před půl druhým rokem Tripolis. Svět
jde krásné budoucnosti vstříc, jestliže tato mo-
rálka v mezinárodních stycích opanujea
z nich přejde do života soukromého.
Nespravedlivý nárok Rumunska je pod-
porován žurnalistikou pešťskou, vídeňskou
berlínskou, jež ujišťuje, že Rumunsko od Bul-
harska obdrželo slib na opravu hranic náhra-
dou za neutralitu. Každý povrchní čtenář vidí,
že tu jest obecenstvo tendenčně klamáno. Ru-
munsko se trochu víc než před rokem svázalo
smlouvou s Tureckem, ne však s Bulharskem
s nímž žádné smlouvy a tedy ani žádného
slibu nemělo. Teprve v nejnovější době jed-
nalo se o tom, aby Rumunsko přistoupilo
k balkánskému spolku a v té věcí dr. Danev
meškal v Bukurešti před svou jízdou do Lon-
dýna na konferenci. Danev slíbil opravu hra-
nic, ale s podmínkou, že Rumunsko přistoupí
k balkánskému spolku. Nedostojí-li Rumunsko
této podmínce, Bulharsko nemá k němu žád-
ného závazku.
Bulhar
doktor
Danev
Rumunsko
Paříž
Bulharsko
Japonsko
Rusko
Tripolis
Turecko
Bukurešť
Lon
19
article
Rumunsko přátelské nabídky Bulharska
před válkou zamítlo, protože věřilo ve vítěz-
ství svého spojence, Turecka; ale když jeho
spojenec od prvého dne války nevítězil, ný-
brž byl na všech stranách hanebně porážen,
nevěrně Rumunsko nesplnilo mu svého závaz-
ku a nešlo mu pomoc, nýbrž zase čekalo na
výsledek války. A ani hned při příměří s
nevytasilo s nároky na kompensaci od Bulhar-
ska, nýbrž vytasilo se s nimi teprve v po-
sledních dnech, kde se na obzoru jeví docel
jiné položení, než bylo dotud. Očividno je, že
Rumunsko ani nyní nečiní vítěznému sousedu
překážek k vůli spojenci tureckému, nýbrž
k vůli spojencům jiným, kteří se politi-
kou Rumunska prozrazují, že se chystají k brz-
kému vystoupení na jeviště.
Bulhar
Rumunsko
Bulharsko
Turecko
20
article
Sofijská „Rěč“ píše: Rumunsko žádá o
nás územnou náhradu? Pokud víme, Bulhaři
svými vítězstvími Rumunsku neučinili žádné
škody a proto jim nejsou povinni žádnou ná-
hradou. Politikáni v Bukurešti, nevědouce
nic jiného, říkají, že jsme jim dlužni odměnu
ještě za pomoc, kterou nám poskytovali, když
jsme úpěli v tureckém robství. Nárok ten je
sám sebou nešlechetný, ale i ten účet Rumunů
jest už vyrovnán tím, že se jim dostala veliká
část Dobrudže. Rumunští státníci praví, že
Rumunsko v osvobozené od spojenců Makedo-
nii ztrácí 400.000 čistě rumunského obyvatel-
stva, a za to že mu Bulharsko má dáti kom-
pensaci. Především v Makedonii a Epiru neni
více než 40—50.000 Karakačinapů, a mimo t
spojenci opanovali nikoli rumunské, nýbrž tu-
recké území. My velmi dobře víme, že Ru-
munsko samo by se neopovážilo vystoupiti
s takovými nároky, kdyby je nepopichovali
jiní, kteří jsou také nespokojeni výsledky
osvoboditelné balkánské války a kteří dráždí
apetyt Rumunska na účet sousedů,
kteří se k němu vždycky chovali
loyálně. Chová-li se Rumunsko jinak, ne-
zbývá než prohlásiti, že bulharský národ nedá
se ničím zastrašit a nedá si hrozbami vynutit
ani pídi země. Dálo-li se mezi rumunskou
vládou a bulharskou, zastoupenou p. Dane-
vem, nějaké jednání o územné náhradě, Ru-
munsko věziž, že ani p. Danev, ani bulharská
vláda nemohou v té příčině ničeho rozhod-
nouti, neboť to právo je vyhrazeno velkému
národnímu sobrání.
Před volbou presídenta republiky kran-
couzské.
Bulhar
Rumun
Makeda
Dan
Danev
Rumunsko
Bukurešť
Dobrudža
Bulharsko
Makedonie
Epirus
Karakačinap
21
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Nemáme my Pražané nadarmo ve svém
emblému dvě písmena O. P., jež dle výkladů
osob místních poměrů znalých znamenají, že
vše, cokoliv u nás se děje, děje se opatrně
pomalu. Ba možno říci velmi opatrně a po-
malu, jak mimo mnohé jiné a jiné dokazuje
historie Havlíčkova pomníku v Praze. Šede-
sát let uplynulo od jeho úmrtí a my dospěli
jsme za tu dobu už tak daleko, že začíná s
zcela vážně uvažovat o místě, kde by měl po-
mník býti postaven. Anketa o této otázce by-
la právě zahájena a není tudíž vyloučeno, že
za druhých šedesát let se skončí a ve třetích
šedesáti letech vypracuje se model pomníku.
Ale, zaplať pánbůh za to, že dostali jsme
se aspoň k nezávazným rozhovorům, kam
příští pomník postavit. Úvahy a rady ve smě-
ru tom pronesené jsou tak četné, že proza-
tím nalezeno v Praze asi padesát míst, které
mají tu jedinou chybu, že se na ně Havlíčkův
pomník nehodí. Avšak i negativní výsledel
ankety je výsledek, a možno říci, že po jedné
stránce velmi dobrý. Účastníci ankety při vy-
hlížení míst učinili totiž různé objevy, menší
sice ceny než je Amerika, ale cenné právé
proto, že aspoň byly učiněny.
Tak konstatoval muž světa a velkých
měst znalý, že na nejkrásnějších místech
Prahy, na křižovatkách frekvence, na místech
slovem nejnápadnějších, nalézají se domečky
které, nejsou-li čekárnou elektrických podni-
ků nebo městskou vahou, zcela určitě jsou
t. zv. ústraním, nazvaným snad tak proto, že
nalézá se na nejveřejnějších komunikacích.
Pražan
O P
Havlíčkův
Praha
22
article
Je tomu skutečně tak! Kdyby hledal pro
tato staveníčka, která patří o poschodí níž
pod dlažbu, výhradně nejkrásnější místav
celé Praze, nemohl by nalézti lepších než
jsou ona na Josefském náměstí, na Václav-
ském náměstí a jinde a jinde. Neni tím řeče-
no — když už o věci se mluví — že by opa-
tření ta nebyla nutná; naopak, jsou velmi nut-
na, velmi mnoho je jich třeba v městě tak
velíkém jako je Praha — ale není třeba para
dovati s nimi uprostřed prostranství, vystrko
vat je okázale na odiv a zastavovati jimi mí-
sto, patřící dávno zcela estetičtějším objek-
tům, mezi něž jistě patří v Praze dosud sporé
pomníky.
Jiný návrh doporučuje pro umístění Ha-
vlíčkova pomníku Žofín a sice místo na pa-
loučku před budovou restaurační. Četné udá-
losti ze života Havlíčkova, vzpomínky z vla-
steneckého ruchu potomního připínají se k to-
muto ostrovu, který bývá prohlašován z
smaragd, za perlu atd. Místo samo jistě by
bylo krásné, kdyby nekazily je nemístné věci
Kdo v zimním údobí na Žofín přijde, shledá.
že tento veřejný sad — jak je označeno na
vstupní tabulce — na celou zimní sezonu je
vlastně pro Prahu ztracen. Zadní část pro-
menády změněna je v obrovské skladiště
prken z rozebrané plovárny a zabarikádována
je tak, že příchozí na Žofín po několika kro-
cích je se svou procházkou hotov.
Jinými slovy: projde-li se tak většina na-
vrhovaných míst, sezná se, že byla by vhod-
nými a krásnými, kdyby je nekazilo plno ji-
ných nezdob, jež celkový dojem hrubě ruší
Usilujeme-li o zachování Staré Prahy, usilu-
jeme-li o Velkou Prahu — přidejme k tomu
také Vzhlednou Prahu...
Václav
Havlíčkův
Praha
josefský náměstí
Žofín
23
article
Že dobří, k sobě držící přátelé jsou pravý
poklad, o tom svědčí nad slunce jasněji hi-
storka, vyprávěná v kruzích automobilních
Zámožný statkář z nedalekého okolí, majite
slušného autíka a starostlivé ženušky, sděli
této jednoho odpoledne, že musí na důleži.
tou schůzi, ale že se určitě do 6. hodiny k ve-
čeři vrátí. Minulo však šest, minulo sedm, osm
i devět, ale po automobilu a panu manželi ne-
bylo památky Znepokojená paní — nebo
automobilová neštěstí jsou na denním pořád-
ku — nevěděla nic chytřejšího, než telegrafo-
vat ihned třem nejvěrnějším přátelům svého
chotě, zdali snad pan manžel nezůstal u ně-
kterého z nich v městě na noc?
A byla blízka zoufalství, když už svítalo
ale nepřicházel ani manžel, ani telegram. Te
prve když už byla docela zoufalá, příjel po
hřešovaný v rozbitém automobilu, taženén
párem volů, živ a zdráv, a za ním přišly tři te-
legramy od jeho přátel, sdělující souhlasně:
„Ano, Karel dnes spal u mně.
Připomínám — k zamezení všech domně-
nek — že tato historka se vypravuje — —
no, třebas v Anglii.
Karel
Anglie
25
article
Úbory pro kostymní plesy. — Kroje
Závoje.
Úbory pro kostymní plesy. — Kroje
Závoje.
Překvapují-li letošní velké plesové toilety ne-
dostatkem látky — čímž není řečeno, že by snad
byly obchody mále látkami zásobené — možno ří-
ci o některých fantastických kostýmech, vyšlých
dílen předních pařižských krejčí, že tímto nedo-
statkem přímo zarážejí. Jemně citící, distinguovaná
žena jistě by si dobře rozmyslela, obléci tolletu
která se stanoviska malíře nebo sochaře je roz-
košná, má-li ji na sobě žena dokonalé krásy, která
však profanuje intimitu ženy, neboť ne každý po-
zoruje linie jejích obnažených ramen čistým pohle-
dem umělce. Nynější doba nepozorovaně sice, ale
jistě vrací se k starému ideálu ženy, zachovavšísl
svůj pel čisté ženskosti a oplodňující půvabem své
krásy nejbližší své okolí.
Až na ten nedostatek látky — kterému vkus
a obratnost švadleny dovede odpomoci — jsou ko-
stymy velice roztomilé. Vyrabitelé látek dali si ta-
ké všemožnou práci, aby víly, lesní ženky, vážky
atd. mohly býti co nejlépe oděny. Přichystali pro
letošní masopust látky, protkané dracounem všech
barev, zlaté a stříbrné brokáty, krepy, potištěné
zlatými a stříbrnými vzorky, ano i tkaniny, jež dě-
lají dojem rybího šupinatého pancéře. Všecko co
nejtřpytnější, co nejlesklejší. Zmiňovat se o ně-
kterých kostýmech zvlášť, bylo by bezúčelné, ne-
boť tu může obraznost žen pracovat co nejvolněji.
Také nemělo by takřka významu, dávati nějaké
rady. Jsem přesvědčena, že každá žena, dbalá
svého zevnějšku (u která by ho nedbala?), má již
některou „svou“ vyzkoušenou barvu, a také při
bližně ví, jaký tvar hodí se k její postavě a útvaru
těla. Mezi letošními kostýmy zaujímají opět, jak
vždy, čestné místo domina, jež jsou velice půvabná
26
article
ano i koketní a při tom praktická, protože z látky
obyčejně pěkného hedvábí, možno po masopustě
ušíti něco jiného.
Pokud týká se krojů, dlužno připomenouti, ž
by dámy měly vždy přesně dbát toho, aby kroj byl
správný. Nemají-li samy dosti znalostí, nechť ze-
ptají se odborníka. Bývají to obyčejně nadšen
kteří milerádí povědí, patří-li jednotlivé části oprav.
du k sobě. Zvláště při krojích slováckých dlužn
býti, opatrným. Kroje namnoze nebývají pořizovány
najednou, ale část po části, a tu se pak snadno mů-
že státi, že je každý kousek z jiného kraje. Ne
odborník ovšem nepostřehne disharmonie, ale znal-
ci je trapno, vidí-li na jedné ženě čepec od Tren-
čína, živůtek z Velké, rukávce z Kyjova a k tomu
dokonce lakové střevíčky — — —
Kyjov
Trenčína
27
article
Nyní, kdy možno čekat, že sloupeček rtuti
teploměru za naším oknem bude stále pod nulou
nebude nemístno zmíniti se o něčem, co je s tím
v těsné souvislosti a působí neblaze na ženskou
plet. Moda letos závoje skoro míjí, ale přece ještě
vždy najdou se ženy, které přes všecko to, co proti
závoji bylo kdy napsáno, ovinují kolem svých klo-
bouků toto jemné tkanivo, jež dodává rysům tváře
jisté měkkosti a zdánlivě zvyšuje lesk očí a pro-
půjčuje celému zjevu ženy onu zajímavost, již má
všecko polozáhadné, nejasné. Ale zvyšuje-li někdy
závoj kouzlo ženské krásy, je opět doba, kdy je
pro ni pravou zkázou. Je to v zímě, když mrzne
dech sráží se na tkanivu závoje v jemných ledo-
vých krystalcích, jež jsouce v nejbližší blízkosti
kůže obličeje, sdělují jí proces mrznutí, a trouce
se o ni, ji rozdírají. Kůže červená, praská a mohou
tak povstat nepříjemné záněty a lišeje. Nejvíceo-
všem trpí ony části obličeje, jež nejvíce vynikají.
totiž nos a brada. Krasavici, zoufale pohližející
do zrcadla na svůj červený nosíček, sotva asi na-
padne, že je to od jejího zamilovaného závoje.
Také oči jím trpí. Zvýšený lesk očí pod závojem
je jen zdánlivý. Slzní žlázy jsou závojem, jsoucim
stále před očima. drážděny a bylo již mnohokráte
konstatováno, že dámy, nosící vždy závoj, trpí po-
zdějí slzením očí. Mimo to kazí se oči také přílišnou
námahou, neboť snaží se překonati překážku, kte-
rou jim závoj při hledění klade, a vyvinují tal
přílišnou energii.
Heda.
Heda
29
article
V tísku francouzském se přímo před
volbou presidenta republiky důrazně žádá,
aby volba nebyla výsledkem nekontrolova-
telných kuloárových kombinací; nýbrž aby
národní shromáždění v souhlase s národem
zvolilo hlavu státu, která by ho byla dů-
stojnou. Vyslovují se požadavky, aby příští
president měl prestiž v cízině a mohl mlu-
viti s autoritou jménem Francie, aby měl
zkušenost ve státních záležitostech i po-
třebnou rozhodnost na všechny strany a
konečně, aby byl pevným republikánem
aby svým charakterem byl povznesen nad
zášť nepřátelství.
Tím rýsuje se dosti určitě osobnost
příštího presidenta republiky a dle posa-
vadních informací stále stoupají chance
ministerského předsedy Poincaréa. Poukazuje
se zejména na to, že osvědčil zvláštní
správní schopnosti, vyniknul jako ministr
financí, zná jako málo kdo celek veřejné
správy a jako ministr zahraničních záleži-
tostí se snažil s velkým úspěchem o zacho-
vání evropského míru, přispěv v posledním
kritickém období značně k tomu, že byla
zjednána dohoda mezi velmocemi. Poincaré
osvědčil se také jako rozhodný republikán,
zejména ve volební kampani roku 1887 za
hnutí boulangistického a r. 1902, kdy musil
bojovati proti nacionalistickému kandidátu
Beauchetovi, bývalému mairu v Nancy.
Poincaré
Beauchet
Francie
Nancy
30
article
Tehdy v celém departementu Meuse jedině
jeho arroudissement Commercy zůstal repu-
blikánským a Poincaré zvítězil, ač byl vy-
dán nejprudším útokům a do konce ztýrán.
Bude-li volba v národním shromáždění
dne 17. ledna výrazem veřejného mínění
v zemi, vyjde z ní Poincaré jistě jako vítěz
a je zajímavo, že zahraniční tisk skoro
vesměs pokládá jeho zvolení za jisté, kdežto
francouzský tisk se tak určitě posud nevy-
slovuje.
Naproti pověstem, že Poincaré hodlá
před sestoupením národního shromáždění
odstoupiti, aby měl úplnou volnost jako
kandidát, se ujišťuje, že setrvá s celým mi-
nisterstvem v úřadě v každém případě až
do 18. února, kdy president Falliěres odevzdá
svou pravomoc zvolenému nástupci.
Zajímavo jest, že oba oficrální kandidáti
Poincaré a Ribot i třelí přední kandidát
Deschanel, jenž svou kandidaturu posud
oficiálně neohlásil, jsou členy Akadéhhiea
tu se vyskytla otázka, bude-li příští hlava
státu nadále zasedati mezi 40 nesmrtelnými
při slavnostních schůzích ve fraku se zele-
nými palmami. K tomu se uvádí precedenční
případ, že i první president třetí republiky
Thiers byl členem Akademie a zúčastňoval
se jejích schůzí i hlasoval o nových kandi-
dátech, načež jako president republiky
schvaloval jejich volbu.
Poincaré
Falliěres
Ribot
Deschanel
Thiers
Meusa
31
article
Vlámové a belgická armáda.
Vzhledem k vládnímu návrhu na vojertskou
reformu v Belgti vyvinulo se mezi Vlámy silné
hnutí pro úplnou rovnoprávnost vlámštiny s fran-
činou v armádě a »Algemeen Nederlandsch vler-
bond« vystoupil na schůzi v Antverpách přímo
s požadovkem, aby byly zřízeny zvláštní pluky
vlámské a vallonské. Na této schůzi se bratřiíi
vlámští klerikálové, radikálové i socialisté a radi-
kální poslanec Augusteyns slíbil energicky hájití
rekrutování dle krajů.
Vlám
Nederlandsch
Augusteyns
Antverpy