ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 c5a4b8c0-8f08-11dd-82eb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 128, place 76, org 18, work 3
1 masthead
12. ledna 1913. Číslo 11.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana3
4 article
Hnutí toto nabývá velkého rozsahu silnou agitací zvláště mezi venkovským vlámským oby- vatelstvem a vůdcové jeho chtějí způsobiti mocný nátlak na ony vlámské poslance a senátory, kteří se odhodlali hlasovati pro vojenskou předlohu. Vládě vzniká tím vážná otázka a z vládních kruhů se poukazuje na to, že by rekrutováním podle krajů nastala vojenská rozluka mezi se- verem a jihem země a při prudkých zápasech mezi Vlámy a Vallony by národnostní rozdělení vojska mohlo vésti k občanské válce. Z těchže kruhů se také vyvracejí vlámské stížnosti, že dů- stojníci a poddůstojníci nerozumějí vlámskému mužstvu, ježto ministerstvem vojenství bylo vy- dáno nařízení, že všechny šarže musí znáti ob zemské jazyky.
Vlám
5 title
Londýnské konference.
6 article
Z Londýna, 9. ledna. (Pův. dopis „Nár. Listá“) Velevyslanci sešli se dnes odpoledne o 312 hod. v zahraničním úřadě a zasedali déle než 3 hodiny. Ovšem, když se páni velevy- slanci radí hodinu o osudu Evropy, nabídne sir Edvard Grey svým hostem čaj s hojnými zákusky, při čemž se vždy ztráví nějaká chví- le, ale ostatně možno u číšky čaje hovořiti stejně jako u zeleného stolu. Diplomaté tedy dnes hodně pracovali, ale veřejnost se o tom nedoví. Velevyslanci za- chovávají naprosté mlčení, ač mnozí vynika- jící diplomaté soudí, že by bylo lépe uveřej- ňovati komuniké o jednotlivých zásadách, při- jatých velmocemi, aby se učinil konec klam- ným nebo i pravdivým informacím, které vy- klouznou tajemně z různých velevyslanectví jako z Pandořiny skřínky a mohou způsobiti zápletky v různých částech Evropy. Ve chvílí, kdy píšu, není ještě naděje, že bude vydáno komuniké, které by uklidnilo Evropu. Nutno tedy spoléhati na osobní in- formace a malé nediskretnosti, které se tu a tam obtížně sbírají. Na straně anglické se jeví dosti velký optimismus. Tvrdilo se mi dnes, že mezi vel- mocemi panuje skutečně shoda, že cařihradští velevyslanci dostali již instrukce a že dojde v nejbližší době ke kollektivnímu zakročení.
Londýn Evropa Edvard Grey Pandořin skřínka
7 article
Nebylo možno dostati nejmenší zprávy o tex- tu prohlášení, jež doyen diplomatického sboru předloží Portě. Zdá se však, že se v něm definitivně neřeší otázka Drinopole a Egej- ských ostrovů, poněvadž v posledním bodě ještě před dnešní schůzí velevyslanců ne- došlo k dohodě. Snad tedy zakročení vel- mocí obsahuje jen všeobecnou radu. V balkánských kruzích byli dnes méně pessimističtí než obyčejně. Říkalo se, že prá- ce konference započnou opět co nejdříve, če- muž je těžko věřiti. Jako předseda přišti schůze by měl Rešid paša svolati členy konfe- rence. Tvrdí se, že dostal z Cařihradu i- strukce, aby spojencům nabídl nové ústupky ježto vláda turecká se takto chce vyhnouti zasažení velmocí. Dr. Danev nevěděl dnes od- poledne ještě nic o rozhodnutí Turků a rov- něž v zahraničním úřadě nebylo nic známo o možném obratu Porty, a sir Edvard Grey jako čestný předseda konference by zajisté musil býti informován o projektech tohoto shromáždění. Vůbec panuje úplná nejistota. Dnes večer shromáždil francouzský vele- vyslanec Cambon všechny členy mírové kon- ference na banketě v paláci velevyslanectví ale není naděje, že by při této příležitosti bylo možno zvěděti, kdy zase zaujmou své úlohy v tom, co se zde nazývá komedií v pa- láci svatojakubském.
doktor Danev Turek Drinopol Cařihrad Edvard Grey
8 article
Coudurler de Chassaigne.
Chassaigne
9 title
O polsko-ruském poměru. (Několik poznámek. )
10 article
V Moskvě, v lednu 1913. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Polská otázka nyní v Rusku sice neusnula, ale živější debatu posud také nevyvolala. Charakteri- stická jsou slova předsedy ministerské rady Kokov- cova, pronesená v poslední řeči v dumě. Kokovcov popírá správnost tvrzení polského řečníka, že by vláda Polákům jen slibovala přízeň, ale při tom nezříkala se starých cest pomsty a rusifikace. Na- opak, vláda prý si přeje klidného života všech ná- rodů Ruska, její zásadou jest: dosti nepřátelství dosti vzájemných výčitek, je už čas ujat se klidné svorné práce. Polští poslanci na to odpověděli vý- počtem různých útisků, ukazujíce na to, že v krá- lovství Polském nemají svých veřejných polských obecných škol, nemají ani středních a vyšších pol- ských škol, nemají úřadníků Poláků (asi 4—59 úřadníků v Polsku je polské národnosti), nemají možnosti organisovati sokolské jednoty, náležitě rozvinout svépomocnou činnost, slovem, že vše- chen jich veřejný život je stísněn. Ale v celku ze slov Kokovcova možno soudit, že vláda nechce se na příště přidržovat dosavadní taktiky vůči Polá- kům, připomínající moudrost toho hospodáře, který svému psovi utínal chvost po kouscích, aby to mě- ně bolelo. Předloha o gubernské zemské samo- správě v království Polském má být prvou ná- plastí na staré rány.
Polák Moskva Rusko Polsko
11 article
Nestíhne-li ovšem novou předlohu podobnýo- sud, jako stihl ve státní radě předlohu o městské samosprávě v Polsku. Na zlomyslný čin státní rady která pochovala v komisi zákon o městské samo- správě, už přijatý dumou, poznamenává v „Novém Vremeni“ A. Stolypin, bratr předchůdce Kokov- cova, že se v tom „projevila stařecká nepřízeň závistivost, rozežírající cizí život, utlačující druhého vlastní nevěrou v ideály, snažící se srovnat v nudě. chladu h umírání, vlastním marasmu, všechny po- kusy růst a rozvíjet se, všechno úsilí k dobrua úctu k utlačeným právům lidským. Mrtvý chlad vane odrhé stařecké moudrosti, která vidí a před- vídá jen negativní stränku událostí . . . Nebudu s šířit o té položce, jaká je to politická krátkozra- kost. útisk Poláků s pozadím skvělého obrazu ob- rození Slovanstva . .. Lze snad chválit osud za to, že takovi lídé v otázkách vnitřního hospoda- ření nedovedli se povznést k širokému, historické- mu ocenění udalostí. Bylo by nedůstojno, jestliže by jakékoli lhůty a ústupky polskému národu byly vyvolány jen úvahami úzké politické prospěrnostt na způsob přání, udobřit si Poláky vzhledem na válku, nebo oslabit rakousko-polské sympatie. Ni- koli, veliká otázka rusko-polských poměrů musí býti zůstavena těm, kdo od počátku starali se tuto otázku, těm, jež bolela a kdo ji bádali, těm společenským kruhům, které, připravujíce slovanský hod budoucnosti, nikomu neukřivdily ani místem ani účastí. Docela jiných věcí vyžaduje ukojení běžných potřeb jak od vlády, tak i od státnického
A Stolypin Polák Polsko Nový Vremit Kok
12 article
rozumu zákonodárných institucí. Stačila by prostá důslednost a přísné vyplnění těch slibů nebo mrav. ních závazků, které byly prohlašovány a které by- ly vyslechnuty s jistou vírou. Zdaž v řadě důvodů pro vydělení Cholmštiny nebyla postavena jako hlavní důvod nemožnost, dát Polákům blaho samo- správy před tím rozdělením?... Avšak státní rada nenadálým a odmítavým usnešením nejen zbytečni a nepotřebně vrhá Poláky do nesmiřitelné posice. nýbrž i staví všechnu myslící společnost ruskou staví vládu i stát do nepěkné situace nepořádné- ho dlužníka.“ Tak ostře se vypořádal Stolypin nejkonservativnější ruskou institucí. Konservativní páni ze státní rady byli by vůči Němcům jistě citlivější, než vůči Slovanům: s tím už třeba počítat. Konservativní směr má největš podporu mezi Němci, domácími i říšskými. A po- něvadž Němci mají ohromný vliv na vnitřní i vněj- ší politiku ruskou, můžeme si lehko představit, jak to dopadá v Rusku s oficiální slovanskou poli- tikou. Pro slovanskou myšlenku bylo svrchovaným štěstím, že konečně v Rusku samodržavnou byro- kracii zaměnila konstituce. Ruská politická a ná- rodní myšlenka jen pomalu se sice krystalisuje, ale přece lze již cítit probouzející se vliv veřejného mínění, které se nedá věčně vodit na německé šňůře. Zhoubný vliv Německa na vnitřní vývoj na slovanskou politiku není sice ještě v Rusku všem dosti jasný, ale národní instinkt již větří ne- přítele. Právě v době takových ostrých srážek, ja- ko je nynější, ujasňuje se velmi mnoho, a ruské veřejné mínění vykonává tlak, s kterým vláda musí počítati.
Polák Stolypin Němec Rusko Německo Slovan
13 article
Ostatně, jak v Rusku někteří správně dovedou ocenit neblahé zasahování Německa do polské o- tázk., o tom svěrčí tato slova publičisty Izgo- jeva, uveřejněná v „Ruské Mysli“ r. 1908: „Polsk otázka nabyla ostře mezinárodního zabarvení stala se tím slabým bodem, o který se opírá ně- mecký císař, když chce zasahovat jak do vnější tak do vnitřní politiky našeho státu. Německý vliv nezbytně reakční, směřující k jedinému cíli: pře- kazit rozvoj ruských produktivních sil, aby zabez- pečil odbyt výrobkům německého průmyslu a o- chránil od ruské soutěže zemědělskou výrobu jun- kerů, cítí se ve všech velkých reakčních útocícl posledních let. V mezinárodní oblasti přivádí Ně- mecko význam Ruska na blízkém Východě v niveč zavléká nás do dobrodružství na dalekém Východ a asijským Tureckem kráčí k hospodářskémuo vládnutí Kavkazem. Do té doby, dokud naše poli- tika v království Polském nebude od kořene změ- něna. Rusko bude fatálně nuceno sledovat pokynů berlínského dvora.
Rusko Německo blízký východ Turecko Kavkaz
14 article
Zdá se, že je to velmi jasné rozpoznání skut- kové povahy ruské politiky vůči Polákům. Ovšem to není oficiální hlas, a i kdyby to byl oficiáln hlas, neznamenal by hned pronikavou změnu sy stému. Sila setrvačnosti, lidské pohodlí a omeze- nost, jindy zlomyslnost je mocnější, než osobn dobrá vůle. Ale buďme rádi, že projevy poznání že musí nastat změna, jsou přece jen stále častějš a určitější, že dnes v ruské veřejnosti najdete má- lo lidí, kteří by s dosavadním postupem souhlasili A jak je tomu na polské straně? Pokud tam m naději na úspěch myšlenka smíru? Proroci proro- kují, že smír mezi Poláky a Rusy bude možný te- prve tehdy, až Poláci pochopí, že jsou částí slo vanského svéta a že jich osud je v závislosti s osu- dem všeho Slovanstva. Staly se už nějaké kroky které by svědčily o změně názorů Poláků? Beze sporu takové projevy jsou, a je jich mnoho, třeba že by bylo hodně předčasné, stavět Poláky do ob- vyklé řady slovanských bojovníků. Poláci mají sta- ré svoje tradice a zříkají se jich stejně těžce, jak
Polák Rus
15 article
Rusové. Už jejich církevní tradice znesnadňují do- hodu. Katolicismus i pravoslaví vzájemnou nená- vist ještě z byzantských dob přenesly i do Polska Národní spor východních a západních Slovanů je zde zostřen církevním sporem východní a západní církve. Politický spor rusko-polský také nevznikl teprve při rozdělení Polska. Jestliže by dnes mno- zí Poláci chtěli vyhnat Rusy z Varšavy, totéž u- dělali Rusové Polákům před 300 lety v Moskvěí Polská účast v nynějším jihoslovanském boji nebyla příliš hojná, ale aspoň jsme je neviděli n straně turecké, jak bývalo dříve, jak bylo ještě z Mickiewicze, jak bylo i za poslední rusko-turecké války, kdy papež dal požehnání polskému legionu táhnoucímu na pomoc mohamedánským Turkům proti křesťanům — ovšem pravoslavným. Tento- kráte politická representace polská, poslanci du- my, poslali dokonce příspěvek na jihoslovanské raněné. Příspěvek polský nebyl příliš veliký, ale jako symbol znamená mnoho, je důležitým mez- níkem.
Rus Polák Mickiewicz Turek Polsko Varšava Moskvěí
16 article
Ale i ve vnitřní politice jeví se smířlivost; v Varšavě větší než ve Lvově. Působí zde jistě vě- domi zklamání, kterého se Poláci dožili v nadějích na cizí pomoc; i nynější povstalecké harašení zbra- ní v Haliči přijímají varžavští s trpkým úsměvem Věří se více ve vlastní síly a méně v cizí intriky. Romantická legenda neodvislosti Polsky ukládá se pomalu do ideové zásobárny mezi ty, na které s nezapomíná, ale o kterých se nemluví, a na místo ní staví se konkretní program — autonomie Polska, jiným slovem: uznávají se dnešní hraniee ruského státu. A přijali by s povděkem aspoň první splátku velikého ruského dluhu, městskou a zem- skou samosprávu, kdyby se státní radě uráčilo lé- pe rozumět státním potřehám. I v literatuře se provádí revise různých starých a zastaralých názorů: přehlíží se poměr k Rusku. k Římu, k Slovanstvu, k Napoleonské ideji(Wyš- piaňski, A. Nowaczyňski, K. Przerwa-Tetmajer). Výsledky této revise sice ještě nejsou příliš popu- lární, ale jsou již patrny. A tak nadějme se, ž B. Pavli — bude lépe.
Polák A Nowaczyňski K Przerwa Tetmajer Varšava Lvov Halič Polsko Rusko Řím
17 article Německý pud a slovanské právo na jihovýchod.
Německý pud a slovanské právo na jihovýchod. Ve všeněmecké berlínské „Tägliche Rund- schau“ nalézáme opětný doklad, s jakými po- city Němci sledují vítězné dílo srbských a bul- harských zbraní. Všeněmci, kteří jsou jinal přímo vášnivými ctiteli politiky, jež nedbá ná- rodnostních poměrů ani přirozeného práva ji- ných národů, jsou balkánským převratem tal bez sebe, že se najednou utíkají až k národ- nostní statistice, aby protestovali proti tvrzení že Balkán (bez Řecka) je slovanským územím Dr. A. Ritter podle údajů, ve prospěch Rumunů Albánců a Kucovlachů ovšem nehorázně na- třených, dovozuje, že tu žije jenom 9 mil. Slo- vanů, ale celých 11.5 mil. ostatních. K tomu však přibírá i celé území mezi Karpatami Balkánem (Uhry, Bosnu, Dalmacii), jehož opo- ry (!) prý beztoho balkánští národové nezbytně potřebují, aby se navzájem nepovraždili, a pro- hlašuje, že pak je situace taková, že proti blo- ku 27.5 mil. Neslovanů stojí toliko 23 mil. Slo- vanů, rozdělených ve čtyři kmeny, bydlící ve dvou skupinách. A konečně přibírá k tomu i Předlitavsko (bez Haliče a Bukoviny, které je nezbytno postaviti zvlášť, neboť překážejí „při- rozené německé středoevropské politice“) a dospívá k ciíře 38 mil. Neslovanů a 25 mil.
doktor A Ritter Rumun Albánec Neslovan Balkán Řecko Karpaty Balkán Uhry Bosna Dalmacie Halič Bukovina
18 article
Slovanů. Z toho poměru je prý už patrno, že Slované nemají naprostožádného prá- va na jihovýchod Evropy ... Na neštěstí, jakmile Všeněmec o právo jenom zavadí, je po něm. Neboť závěr Ritte- rovy úvahy zní: Ve Vídni byla daleko hledící stramna budoue- nosti pro to, aby Rakousko převzalo úlohu státu jenž by tyto malé národy sesbíral, organi- soval je v nový, snad spolkový stát a současně rozřešil balkánskou otázku se svými vnitřními Monarchie měla tvořiti most mezi střední Evro- pou a východem a svým počtem nejsilnějším ně- meckým lmenem měla udržovati i spojení s Ně- meckem, na vždy však odstrčiti od jihovýchodní Evropy Rusko. Plán byl dojista dobrý. Jakmile se však dopustilo, aby se mezi mon- archii a východ vsunula slovanská závora, jakmile byl opuštěn prastarý úmysl dostati se do Soluna a získati Albánce, tu se celý obraz v neprospěch Němectva a středo- evropské politiky naprosto změnil. Jak věci teď stojí, hrozí nebezpečí, že se na Balkáně pevně usadí sovanské panství a že výcho d- nípolovina říše dostane se do objetí pansla- vismu. Kdo takto „hleděl do budoucnosti“ a takto chtěl „sbírat“, ten si ovšem teď krutě protírá oči. Takového stavu je však patrně třeba, aby i Všeněmec začal mluviti o právu.
Slovan Albánec Evropa Vídeň Rakousko Rusko Soluna Balkán
19 article Ze strany.
Ze strany. Z místní organisace na Král. Vinohradech Jakmile rozlétla se po našem městě zpráva úmrtí p. náměstka M. Bílka, bylo pozváno užší předsednictvo se zástupci „Politického spolku“ ke schůzi přetní. Za p. předsedu, ředátele V. Karbusa, jenž nemohl při počátku schůze býti, zahájil jed- nání místopředseda p. JUDr. Ulrych. Týž vylsčil zásluhy zvěčnělého o rozkvět obce a zásluhy místní organisaci, navrhl, aby projev byl zanesen do protokolu. Přítomní vyslechli smutnou zprávu p. předsedajícího v postoji. Za „Politický spolel promluvil p. JUDr. O. Havelka, připojiv se k pro- jevu p. dra. Ulrycha. Po referátu p. okresního sta- rosty Prokopce bylo usneseno: 1. Zašle se sou- strastný dopis rodině. 2. Deputace místní organi- sace vysloví soustrast po případě také ústně 3. Členové místní organisace a „Politického spolku? půjdou v průvodu hned za městským zastupitel. stvem a proto budou se shromažďovati před rad- nicí v neděli o 2. hod. odpol. Dle návrhu pan předsedy V. Karbusa položí se na rakev zesnuléh věnec. V téže schůzi byla také věnována posmrt- ná vzpománka p. Fifkovi, býv. lékárníku a p. pošt. radovi Zemkovi, druhdy jednateli organisace. — Předsednictvo vybízí členy, aby se v neděli dne 12. t. m. v nejčetnějším počtu dostavili na pohřeb. Schůzka o 2. hod. odpol. u radnice.
Král M Bílek V Karbus JUDr Ulrych Havelka Prokopec Fifka Zemek Vinohrady
20 article
Organísace mládeže na Král. Vinohradech. Členové se žádají, aby se v hojném počtu zúčast- nili pohřbu zesnulého p. náměstka M. Bíl ka. Z Chrudimi. Místní organisace zdejší pořádá ve středu 15. ledna o 71/2 hodině večerní ve vel- kém sále průmyslového musea veřejnou zchůzi voličstva, na které promluví říšský poslanec dr Karel Kramář. Z Nymburka. Krajský výbor volební a místn org. nár. strany svobodomyslné pořádají v neděli 19. ledna Krajský sjezd národní stra n svobodomyslné v král. městě Nym- burce. — Pořad: O 10. hod. dopol.: Důvěrná schůze organisační v sále hotelu »U města Prahy«. Referují: J. Sochor, náměstek starosty města Pardubic. »O živnostnictvu ve straně svobodomyslné«, odborný učitel Gustav Heřman z Přelouče: »O další or- ganisaci strany« a prof. Em. Hlav aty z Pardubic: »O naší straně v samospráv ě«. — 2. O půl 2. hod. odpol. společný oběd v re- staurantu »U Douděrů«. — O 3. hod. odpolední veřejná schůzev Sokolovně. Říšský a zemský poslanec dr. Karel Kramář: Refe- rát politický. Zemský poslanec Leopold Weidner, inspektor ústavu ku povznesení ma- lých živnosti: Požadavky živnostnictva k zemskému sněmu«. Říšský poslanec dv. rada J. V. Hráský: O státním hospod ář- ství rakouském. — Sjezdu zúčastní se mimo to četní zemští a říšští poslanci.
Král M Bíl Kramář J Sochor Heřman profesor em Douděra doktor Weidner Hráská Chrudim Nymburk Ny U město Praha Pardubice Přelouč Refe O 10
21 article
Mělník, Místní organisace národní strany svo- bodomyslné na Mělníce pořádá v neděli dne 12. ledna o 4. hod. odpolední v hotelu Stádníkově ve- řejnou schůzi, na niž promluví říšský a zemský poslanec p. dr. Ed. Koerner „O politické situaci vzhledem k česko-německé dohodovací akci“. Z Břevnova. Předsednictvo místní organisace konalo v pátek dne 10. t. m. schůzi, na níž po- jednáno bylo o místních záležitostech, hlavně však o vyloženém rozpočtu. Ke konci schůze vzhledem na uveřejněnou zprávu „Spolku majitelů domův
Stádníkův doktor Ed Koerner Mělník Břevnov organizace národní strana
22 article
Břevnově“ usneslo se předsednictvo na následují- cím projevu: „Spolek majštelů domů v Břevnově. založený nynějším starostou p. Kolátorem výhradně jen pro dělání obecních voleb sestává asi z 20 členů, osob finančně to od p. Kolátora většinou úplně odvislých. Směr tohoto společku jest vý- lučně národně sociální. Spolek tento, jenž po celou dobu svého trvání naprosto ničehož neučinil, na- jednou, a to v době předvolební, jeví veliký zá- jem o obecní záležitosti. Tendence oné zprávy jest jasná. Má býti ve veřejnosti vzbuzen dojem, ja- koby se odbývala nějaká velká schůze majitelů domů a tito výlučně stáli na straně nynějšího radničního režimu. Ve skutečnosti byla to schůzka nejvýše tuctu lidí, již o řádném hospodářství — jak ze samotné navzájem si odporující zprávy pa- trno — nemají ani ponětí. Dále podolýkáme, že příčinu spousty neobydlených bytů hledati n snad v dnešní hospodářské krisi, jak pání mylně se domnívají, ale zcela jinde. Příčina tato vězí výlučně jen v nenasytné a nesvědomité spekulaci stavební i pozemkové, čímž vzniká celá řada bez- plánovitě stavěných nových domů, jichž počet na- prosto neodpovídá přílivu nových nájemníků. D- kazem toho jest, že prázdnotou se honosí jen do- my nové, z nichž kde kdo opět utiká, kdežto staré domy vesměs jsou řádně obydleny. Polemisovati pány těmito o rozpočtu by bylo stejně zbytečno jako bezúčelno a odporučujeme jim vřele ku přečtení právě vyšlé „Smíchovské Listy“, hlavně však činíme je pozorna na číslo příští, kde o roz- počtu náležitě bude promluveno.
Kolátor Břevnov
23 article
Z Přibrami. Omylem sdělili jsme, že příšti schůze naší organisace bude až 9. ledna, nebot hned 2. ledna konala se řádná schůze programo- vá. Četly se Denisovy dějiny Čech po Bílé Hoře a provadly časové rozpravy týkající se časopisua místních poměrů. Rovněž při schůzi dne 9. ledna pokračovalo se ve čtení Denisových dějin a pře- třásány časové místní poměry jakož i věci organi- sační. Šťastný den měla naše organisace 5. ledna, kdy před naplněným sálem v Měšťanské besedě přednášel p. zem. posl. a inspektor L.. Welgner o „Průmyslové a hospodyňské výchově ženy ve škole“. Přednáška, provázená 150 skioptickými obrázky, byla s povděkem přijata a zejména pak sympatickou stala se zmínka o tom, že by se do- poručovalo i v Příbrami podobnou školu založiti. Pan inspektor slibil v dohledné době přednášetio průmyslové škole řezbářské. — Příští schůze orga- nisace bude dne 16. ledna.
Denisův Čechy Příbram
24 article Louis Leger,
Louis Leger, vynikající slavista francouzský. slaví zejtra 13. ledna sedmdesáté narozeniny.
Leger
25 article
Náš nejstarší přítel v Paříži, úctyhodný patri- archa česko-francouzských styků, mohl by zároveř se 70. narozeninami slaviti i půlstoleté výročí své kulturní práce, svých osobních styků a předsta- viteli české literatury. Krásně a zajímavě sám vy- líčil v jubilejním „Almanachu Národních Listů“ jak se poprvé v r. 1863 setkal s J. Fričem. Nespo- četní přátelé jeho čeští jistě vzpomenou zejtra zá- služné práce Legerovy. Národní rada česká zaslala prof. L. Legerovi tento blahopřejný projev: Vaše Blahorodí, slovutný panel Za neúnavné práce činorodého Svého života dočkal Jste se, pane profesore, významného jubilea sedmdesátých Svých narozenín. S klidem ra- dostného uspokojení můžete pohlednouti na krásné výsledky velikého Svého díla životního, které Vám zajistilo nejen nehynoucí slávu v rodné Vaší Fran- cii, ale i v celém Slovanstvu a zvláště u našeho českého národa, který jest si dobře vědom, co vše- cko vykonal Jste, drahý příteli, pro poznánía spravedlivé ocenění našeho národního snažení ve veřejnosti francouzské a tím i celoevropské. Proto
J Frič Legerův profesor L Leger Paříž
26 article
Národní rada česká i celá česká veřejnost bez roz- dílu pozdravuje s upřímnou sympatií a hlubokou vděčností památný tento den Vašeho žití a dovo- lujeme si jménem jejím oddaně projeviti Vaší Slo- vutnosti blahopřání nejsrdečnější. Rač- tež býti ujištěn, že celý náš národ a jmenovitě Ná- rodní rada česká jako jeho representaní plně o- ceňují nesčetné a vzácné zásluhy Vaše, pane pro- fesore, o naši společnou věc za hranicemi české vlasti, krutě trpící a ponižované, ale bohdá přece jen znovu šťastné v duchu lidskosti, osvěty a po- kroku. Plných padesát let uplynulo právě od té doby, co Jste si byl oblíbil studium světa slovan- ského a zahájil po té stránce rozsáhlou činnost vě- deckou i politickou jako první ze synů vznešenéh národa francouzského, který při studiich svých dal se cestou až do tě doby neznámou a neschůd- nou, při níž Jste širší francouzské veřejnosti obro- zený český národ — za první Své návštěvy v Pra- ze před 49 lety — takřka teprve objevil, překo- návaje vítězně tak neobyčejné překážky vědecké publicistické práce té. Vroucí a nehynoucí uznání naše mějtež, slovutný seniore našich přátel v Francii, za všecko to i Vy sám, i velká Vaše vlast francouzská, kde tolik osobností vynikajících, ano geniálních, se sympatiemi přilnula především Vašt zásluhou k národu českému, počtem sice nevelké- mu, ale prodchnutému největšími ideály lidstva za vzory slavných našich předků. Kéž jest Vám, pane profesore, dopřáno ještě mnohých let štěstí z vy- konané zdárné práce životní, za kterou Vám po- znovu upřímně děkujeme. S přátelskými pozdravy a s dokonalou úctou i oddaností za Ná- rodní radu českou: dr. Podlipný, předseda, dr. Kramář, předseda zahraničního odboru. V krá- lovské Praze, dne 10. ledna 1913.
Vaš Podlipná doktor Kramář Rača Francie lovský Praga
27 article
Pocta král. hlav. města Prahy k sedmdesáté- mu výročí narozenin Louis-Legera. Obec pražská považovala za svoji význačnou povinnost oslaviti přiměřeným způsobem den 13. ledna 1913, na něji připadá 70. výročí zrození velikého slavisty, profe- sora Collége de France v Paříži p. Louis Legera. člena Institutu a presidenta Akademie des ln- seriptions et belles lettres. Rada král. hlav. města Prahy dala zhotoviti pamětnou, uměleckou plaketu. představující Prahu, dílo to Suchardovo, s nápisem francouzským: „Pocta král. hlav. města Prahy Louis Legerovi, členu Institutu francouzského, na pamět sedmdesáté ročnice jeho narození 13. ledna 1913.. Plaketa byla zaslána k rukám p. H. Galliho, presi- denta městské rady pařížské, jenž byl zároveň po- žádán listem starosty dra. Groše, aby umělecký dar města Prahy francouzskému slavistovi odevzdal a city vděčnosti i jměnem Prahy p. Louis Legerovi laskavě tlumočil. Mimo to vydala rada král. hlav města Prahy pamětní spisek ku poctě p. L. Legera obsahující podrobný životopis slavného přítele Če- chů, a oceňující jeho zásluhy o národ český a je- ho propagační činnost ve prospěch české vědy umění ve Francii. Sepsáním životopisu a uspořá- dáním spisu byl pověřen spisovatel p. Em. Čen- kov (dr. Em. Stehlík). Spis bohatě illustrovaný ob- sahuje též význačné vyňatky a citáty ze spisů děl Louis Legera. Typografické velice vkusné vy- pravení spisu provedl ústav Štencův. Spis vydán česky i francouzsky
Louis Leger Suchardův H Galli Groš L Leger em Štencův Praha Paříž Francie Collége jít Franca
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Cyklus veřejných přednášek o české politice, který pořádá Klub nár. strany svo- bodomyslné spolu s Ústředím mládežea Sludeniskou organisací nár. str. svob., za- hájen byl včera o 8. hod. več. přednáškou posl. dra. K. Kramáře o problemech české politiky. Přednáška dra. Kramáře kterou otiskujeme dnes v čele listu, byla šťastným a v každém ohledu zdařilým za- hájením cyklu, který pořádají korporace naší strany o aktualních otázkách politických Šťastné bylo to zahájení jednak obrovskou účastí, pro kterou nestačil velký sál fysikál- ního ústavu české vysoké školy technické. jejíž rektorát ochotně poskytnul místnost k celému cyklu, jednak a především vý- znamem a vahou řeči dra. Kramáře i tím, že jeho vývody, pronášené jasně a důrazně a zabývající se hlavně poměrem českého národa k Rakousku i k ostatním národůn této říše a cílem české politiky, byly přijaty se souhlasem přečetného shromáždění. Sá fysikalního ústavu byl již deset minut před začátkem přednášky přeplněn do posledního místa, takže sta a sta lidí musilo odejíti. Mezi těmi, kdož se nemohli již do schůze dostati, byli také, pokud jsme mohli zjistiti, posl. dr. Fiedler, posl. dr. Fořt, president Kraus, posl. dr. Schuster, posl. Krejčík atd. Mezi přítomnými jsme pozorovali: J. M. rektora české techniky prof. Nováka, pro- rektora dvor. radu prof. Stoklasu, proí. Petřika a jiné členy profesorského sboru české techniky, hr. Lažanského, obec. st
K Kramář Kramář Šťastná doktor Fiedler Fořt Kraus Schuster Krejčík profesor Novák Stoklasa Lažanský Rakousko národní český vysoký škola technický
29 article
Emlera, dra. Joachima, členy Klubu nár. str. svobodomyslné s drem. Nesým v čele atd. atd. Hojně zastoupeni byli také studenti jihoslovanští a dámy. Přejeme dalším před- náškám tohoto cyklu také stejný úspěch morální i vnější, jako měla včerejší zahajovací přednáška dra. Kramáře. — Místodržitel kníže Thun a nadržování českému úřadnictvu. Německé listy stále viní místodržitele knížete Thuna z nadržování če- skému úřadnictvu. Jak věc vypadá ve sku- tečnosti, zjevno z toho, že vyššímu a vlivné- mu českému úřadnictvu pan místodržitel ne- jen nenadržuje, nýbrž trpí, aby domény ty neztenčeny zůstaly našim národním odpůrcům. Doklady toho nalézti lze v nejbližším okolí páně místodržitelově: Páni skuteční dvorní ra- dové u místodržitelství, kteříž mají právo účastniti se důležitých sezení grelniálních, jsou vesměs Němci; jsou to dr. R. Korb, dr. Fr. Schedle, Ad. Stitzenberg, Heřman šl. Campe a Fr. Rapprich. Další dva skuteční dvorní radové jako přednostové odborů (dr. Pelz zdravotního, dr. Rytíř stavebního) nemají práva účastniti se sezení oněch. Aby se do- ména němectví v místodržitelském gremiu zachovala, nechávají se skuteční dvorní ra- dové přesluhovat tak dlouho, až titulárn dvorní radové národnosti české buď odejdou do pense, aneb dosáhnou 60. roku věku svého, by pak možno bylo mladšímu německému tit. dvornímu radovi místo propůjčiti. Tak slouží dvorní rada Korb již 42. rok a všichni ostatní předem jmenovaní mají již přeslou- ženo, jsou tedy pro pensionování úplně zralí, někteří již i proto, že ani rodinné a hmotné poměry jich přesluhování nemohou odůvod- niti. Přes to přese vše je však „drží“, bylit dva titulární čeští dvorní radové na řaděa sice J. Tvrdý — ten právě šel do pense — a J. Filip, kterýž má též již 35 služebních let.
Emler Joachim Thun Němec doktor R Korb František Ada Stitzenberg Heřman šl Camp Rapprich Pelz Korb J Tvrdá pán Francie klub národní
30 article
a nemíní již dlouho vyčkávati. Pak přijde ovšem na řadu tit. dv. r. Geitler z Armingenů, zjevný odpůrce českých zájmů, prototyp oněch pražských Němců, kteří své znalosti poměrů místních a své lámané češtiny vždy jen proti nám využili, rychle za to avanžujíce; Čech tit. dvor. rada Spora, ač služebně starší, řaděn jest za Geitlerem. Podobná manipulace, jako s dvorním radou Geitlerem, jest již v tahu i pro jiné vzdálenější německé kompetenty. Dále jest zajímavo — ač ještě není známo, zdali a kdy dvorní radové dr. Pelz a dr. Rytíř do pense vstoupí, již ony německé vlivy, kte- réž se ve jmenování úřadníků místodržitel- ských vždy tak výsledně uplatňují, vynořují se s formulí na střídání „Besitzstan- du“, aby nyní na místa ta Němci dáni byli a není-li zdejších — tedy odjinud přeložení, neznající zdejších poměrů a potřeb. Víme, že tyto ústrky českých vyšších úřadníků ve vlivné státní službě nevycházejí z iniciativy pana mísodržitele, avšak přece by nás podi- vením naplnilo, kdyby je mínil i na dále trpěti — či jest ten poplach proti němu z míst německých jen proto, aby skutečný, nám tak nepříznivý stav byl maskován?
Geitler Němec Čo doktor Pelz Rytíř Armingen Geitler
31 article
— Z Národního klubu. Dnes five o clock. O 7. hodině přednáška p. cís. rady dra. Komerse: »O černomořském pobřeží Krymu a Kavkazu.« — Z „Českého Čtenáře“. Tyto dny byl roze- slán členům 5. a 6. svazek IV. ročníku „Výbor statí a řeči dra. Václava škardy“. Knížka o 204 stránkách, obsahující význačné projevy ze- snulého vůdce svobodomyslné strany, se životopis- ným úvodem od Mil. Sísové, byla vydána ve zvláštních výtiscích na lepším papíře po 1.50 Ka bude k dostání u všech knihkupců. Hromadné zá- silky organisacím a korporacím budou odeslány během týdne současně se 7. posledním svazkem le- tošního ročníku „Českého Čtenáře“, který obsahuje pojednání doc. dra. Duch. Panýrka: Choroby lidu a jakonich soudilékaři. Administra- ce „Českého Čtenáře“ je v Praze II., Mariánská ul. čís. 3.
Komers Václav škarda Sís docent doktor Krym Kavkaz Praha mariánský ulice národní klub Ka
32 article
— Ovoce radikálního hospodářství. Takto je nadepsána zajímavá zprávička pardubických „Ne- odvislých Listů“ z 8. ledna, v níž se praví mimo ji- né: „Když jsme na jaře r. minul. psali obšírné člän- ky o zločinné správě státepr.-pokrok. kliky na rad- nici v Semilech, když jsme vyslovili obavy, že ubo- zi poplatníci těžce ponesou následky nesvědomito- sti svých zástupců, mohla nás „Samostatnost“ a po ní všecky drobné listy státoprávsí sníst. Dnes skončeny jsou práce finančního odboru a revidu- jící komise, a sdělán jest pro Semily rozpočet na rok 1913. Finanční komise obecního zastupitelstva semilského měla velmi nevděčnou práci v sestavo- vání rozpočtu, neboť musela přihližeti k tomu, by stopy radikálního hospodářství aspoň částečně za- hladila. Úkol tento byl velmi těžký, neboť stav. do něhož radikálové obecní hospodářství uvedli, jest nad pomýšlení žalostný. Poplatníci sem il- ští budou v roce 1913 platiti 49392 pří- rážek, neb v číslech vyjádřeno z každých 100 nájemného odvede každý majitel domu 81 K na da- ních a přirážkách.“
Semily
33 article
— Z Českého učení pro vědy politické. Zejtra v pondělí a denně až do pátku pokračuje dr. Zd- Tobolka: »O vývoji politických stran v Ra- kousku.« Druhou hodinu v pondělí a úterý po- kračuje dr. V. Joachim: »O volebním řádu do obcí«. Ve středu (druhou hod.) počíná přednášeti doc. dr. Josef Vacek: »O počátcích sociálního života lidstva«, ve středu MUDr. Ladislav Pro- cházka, městský fysik, »O hygienických úko- lech samosprávy«. v pátek vrch, rada zemského výboru dr. Fr. Havrda: »Jazyková otázkav samosprávě«. V sobotu 18. t. m. a v neděli 19. přednášeti bude v Národním klubu (Louvre) o 8. hod. večer vzácný host Českého učení, vynikající člen polského poselstva na radě říšské, dr. Alfred Halban, profesor university ve Lvově: »O poli- tických a hospodářských poměrech v Haliči«.
doktor Zdeněk Joachim docent Vacek MUDr Ladislav František Havrda Halban Ra Louvre Lvov Halič Český učený pro věda národní klub Český učený profesor univerzita
34 article
— Pocta. Jak již oznámeno, propůjčen byl c. k. zemskému zdravot. inspektoru při místo- držitelství MUDru. Františku Kulhavému titul a charakter vládního rady. Při té příležitosti pan přednosta zdravotnického oddělení dvor. rada MUDr. Pele blahopřál mu u přítomnosti všech úřadníků zdravot. oddělení a vzpomněl zároveň, že p. vl. rada dr. Kulhavý právě 12. t. m. do- vršuje 50. rok svého života, vyslovuje srdečné přání všech, aby dopřáno mu bylo síly, by zkuše- ností svých ještě dlouho v plné svěžesti využíval v oboru, v němž si zjednal tolik zásluh a vše- obecného uznání. — Pan M. Leblond v Praze. Alliance Fran- caise získala ku přednášce, která bude 17. t. m. ve dvoraně spolku »Domácnost« v Praze-II., La- zarská ulice, vynikajícího spisovatele francouz- ského pana M. Leblonda, známého v našem literárním světě řadou poutavých románů, a nichž jeden »En France« byl poctěn cenou Académie
Mudra František MUDr Pele doktor Kulhavá M Leblond M Leblonda Praha Le zarská ulice Ena Franca Alliance Fran II