1
masthead
12. ledna 1913. Číslo 11.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Hnutí toto nabývá velkého rozsahu silnou
agitací zvláště mezi venkovským vlámským oby-
vatelstvem a vůdcové jeho chtějí způsobiti mocný
nátlak na ony vlámské poslance a senátory, kteří
se odhodlali hlasovati pro vojenskou předlohu.
Vládě vzniká tím vážná otázka a z vládních
kruhů se poukazuje na to, že by rekrutováním
podle krajů nastala vojenská rozluka mezi se-
verem a jihem země a při prudkých zápasech
mezi Vlámy a Vallony by národnostní rozdělení
vojska mohlo vésti k občanské válce. Z těchže
kruhů se také vyvracejí vlámské stížnosti, že dů-
stojníci a poddůstojníci nerozumějí vlámskému
mužstvu, ježto ministerstvem vojenství bylo vy-
dáno nařízení, že všechny šarže musí znáti ob
zemské jazyky.
Vlám
5
title
Londýnské konference.
6
article
Z Londýna, 9. ledna.
(Pův. dopis „Nár. Listá“)
Velevyslanci sešli se dnes odpoledne o
312 hod. v zahraničním úřadě a zasedali déle
než 3 hodiny. Ovšem, když se páni velevy-
slanci radí hodinu o osudu Evropy, nabídne
sir Edvard Grey svým hostem čaj s hojnými
zákusky, při čemž se vždy ztráví nějaká chví-
le, ale ostatně možno u číšky čaje hovořiti
stejně jako u zeleného stolu.
Diplomaté tedy dnes hodně pracovali, ale
veřejnost se o tom nedoví. Velevyslanci za-
chovávají naprosté mlčení, ač mnozí vynika-
jící diplomaté soudí, že by bylo lépe uveřej-
ňovati komuniké o jednotlivých zásadách, při-
jatých velmocemi, aby se učinil konec klam-
ným nebo i pravdivým informacím, které vy-
klouznou tajemně z různých velevyslanectví
jako z Pandořiny skřínky a mohou způsobiti
zápletky v různých částech Evropy.
Ve chvílí, kdy píšu, není ještě naděje, že
bude vydáno komuniké, které by uklidnilo
Evropu. Nutno tedy spoléhati na osobní in-
formace a malé nediskretnosti, které se tu
a tam obtížně sbírají.
Na straně anglické se jeví dosti velký
optimismus. Tvrdilo se mi dnes, že mezi vel-
mocemi panuje skutečně shoda, že cařihradští
velevyslanci dostali již instrukce a že dojde
v nejbližší době ke kollektivnímu zakročení.
Londýn
Evropa
Edvard Grey
Pandořin skřínka
7
article
Nebylo možno dostati nejmenší zprávy o tex-
tu prohlášení, jež doyen diplomatického sboru
předloží Portě. Zdá se však, že se v něm
definitivně neřeší otázka Drinopole a Egej-
ských ostrovů, poněvadž v posledním bodě
ještě před dnešní schůzí velevyslanců ne-
došlo k dohodě. Snad tedy zakročení vel-
mocí obsahuje jen všeobecnou radu.
V balkánských kruzích byli dnes méně
pessimističtí než obyčejně. Říkalo se, že prá-
ce konference započnou opět co nejdříve, če-
muž je těžko věřiti. Jako předseda přišti
schůze by měl Rešid paša svolati členy konfe-
rence. Tvrdí se, že dostal z Cařihradu i-
strukce, aby spojencům nabídl nové ústupky
ježto vláda turecká se takto chce vyhnouti
zasažení velmocí. Dr. Danev nevěděl dnes od-
poledne ještě nic o rozhodnutí Turků a rov-
něž v zahraničním úřadě nebylo nic známo
o možném obratu Porty, a sir Edvard Grey
jako čestný předseda konference by zajisté
musil býti informován o projektech tohoto
shromáždění. Vůbec panuje úplná nejistota.
Dnes večer shromáždil francouzský vele-
vyslanec Cambon všechny členy mírové kon-
ference na banketě v paláci velevyslanectví
ale není naděje, že by při této příležitosti
bylo možno zvěděti, kdy zase zaujmou své
úlohy v tom, co se zde nazývá komedií v pa-
láci svatojakubském.
doktor
Danev
Turek
Drinopol
Cařihrad
Edvard Grey
8
article
Coudurler de Chassaigne.
Chassaigne
9
title
O polsko-ruském poměru.
(Několik poznámek. )
10
article
V Moskvě, v lednu 1913.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Polská otázka nyní v Rusku sice neusnula, ale
živější debatu posud také nevyvolala. Charakteri-
stická jsou slova předsedy ministerské rady Kokov-
cova, pronesená v poslední řeči v dumě. Kokovcov
popírá správnost tvrzení polského řečníka, že by
vláda Polákům jen slibovala přízeň, ale při tom
nezříkala se starých cest pomsty a rusifikace. Na-
opak, vláda prý si přeje klidného života všech ná-
rodů Ruska, její zásadou jest: dosti nepřátelství
dosti vzájemných výčitek, je už čas ujat se klidné
svorné práce. Polští poslanci na to odpověděli vý-
počtem různých útisků, ukazujíce na to, že v krá-
lovství Polském nemají svých veřejných polských
obecných škol, nemají ani středních a vyšších pol-
ských škol, nemají úřadníků Poláků (asi 4—59
úřadníků v Polsku je polské národnosti), nemají
možnosti organisovati sokolské jednoty, náležitě
rozvinout svépomocnou činnost, slovem, že vše-
chen jich veřejný život je stísněn. Ale v celku ze
slov Kokovcova možno soudit, že vláda nechce se
na příště přidržovat dosavadní taktiky vůči Polá-
kům, připomínající moudrost toho hospodáře, který
svému psovi utínal chvost po kouscích, aby to mě-
ně bolelo. Předloha o gubernské zemské samo-
správě v království Polském má být prvou ná-
plastí na staré rány.
Polák
Moskva
Rusko
Polsko
11
article
Nestíhne-li ovšem novou předlohu podobnýo-
sud, jako stihl ve státní radě předlohu o městské
samosprávě v Polsku. Na zlomyslný čin státní rady
která pochovala v komisi zákon o městské samo-
správě, už přijatý dumou, poznamenává v „Novém
Vremeni“ A. Stolypin, bratr předchůdce Kokov-
cova, že se v tom „projevila stařecká nepřízeň
závistivost, rozežírající cizí život, utlačující druhého
vlastní nevěrou v ideály, snažící se srovnat v nudě.
chladu h umírání, vlastním marasmu, všechny po-
kusy růst a rozvíjet se, všechno úsilí k dobrua
úctu k utlačeným právům lidským. Mrtvý chlad
vane odrhé stařecké moudrosti, která vidí a před-
vídá jen negativní stränku událostí . . . Nebudu s
šířit o té položce, jaká je to politická krátkozra-
kost. útisk Poláků s pozadím skvělého obrazu ob-
rození Slovanstva . .. Lze snad chválit osud za
to, že takovi lídé v otázkách vnitřního hospoda-
ření nedovedli se povznést k širokému, historické-
mu ocenění udalostí. Bylo by nedůstojno, jestliže
by jakékoli lhůty a ústupky polskému národu byly
vyvolány jen úvahami úzké politické prospěrnostt
na způsob přání, udobřit si Poláky vzhledem na
válku, nebo oslabit rakousko-polské sympatie. Ni-
koli, veliká otázka rusko-polských poměrů musí
býti zůstavena těm, kdo od počátku starali se
tuto otázku, těm, jež bolela a kdo ji bádali, těm
společenským kruhům, které, připravujíce slovanský
hod budoucnosti, nikomu neukřivdily ani místem
ani účastí. Docela jiných věcí vyžaduje ukojení
běžných potřeb jak od vlády, tak i od státnického
A Stolypin
Polák
Polsko
Nový Vremit
Kok
12
article
rozumu zákonodárných institucí. Stačila by prostá
důslednost a přísné vyplnění těch slibů nebo mrav.
ních závazků, které byly prohlašovány a které by-
ly vyslechnuty s jistou vírou. Zdaž v řadě důvodů
pro vydělení Cholmštiny nebyla postavena jako
hlavní důvod nemožnost, dát Polákům blaho samo-
správy před tím rozdělením?... Avšak státní rada
nenadálým a odmítavým usnešením nejen zbytečni
a nepotřebně vrhá Poláky do nesmiřitelné posice.
nýbrž i staví všechnu myslící společnost ruskou
staví vládu i stát do nepěkné situace nepořádné-
ho dlužníka.“ Tak ostře se vypořádal Stolypin
nejkonservativnější ruskou institucí.
Konservativní páni ze státní rady byli by vůči
Němcům jistě citlivější, než vůči Slovanům: s tím
už třeba počítat. Konservativní směr má největš
podporu mezi Němci, domácími i říšskými. A po-
něvadž Němci mají ohromný vliv na vnitřní i vněj-
ší politiku ruskou, můžeme si lehko představit,
jak to dopadá v Rusku s oficiální slovanskou poli-
tikou. Pro slovanskou myšlenku bylo svrchovaným
štěstím, že konečně v Rusku samodržavnou byro-
kracii zaměnila konstituce. Ruská politická a ná-
rodní myšlenka jen pomalu se sice krystalisuje, ale
přece lze již cítit probouzející se vliv veřejného
mínění, které se nedá věčně vodit na německé
šňůře. Zhoubný vliv Německa na vnitřní vývoj
na slovanskou politiku není sice ještě v Rusku
všem dosti jasný, ale národní instinkt již větří ne-
přítele. Právě v době takových ostrých srážek, ja-
ko je nynější, ujasňuje se velmi mnoho, a ruské
veřejné mínění vykonává tlak, s kterým vláda musí
počítati.
Polák
Stolypin
Němec
Rusko
Německo
Slovan
13
article
Ostatně, jak v Rusku někteří správně dovedou
ocenit neblahé zasahování Německa do polské o-
tázk., o tom svěrčí tato slova publičisty Izgo-
jeva, uveřejněná v „Ruské Mysli“ r. 1908: „Polsk
otázka nabyla ostře mezinárodního zabarvení
stala se tím slabým bodem, o který se opírá ně-
mecký císař, když chce zasahovat jak do vnější
tak do vnitřní politiky našeho státu. Německý vliv
nezbytně reakční, směřující k jedinému cíli: pře-
kazit rozvoj ruských produktivních sil, aby zabez-
pečil odbyt výrobkům německého průmyslu a o-
chránil od ruské soutěže zemědělskou výrobu jun-
kerů, cítí se ve všech velkých reakčních útocícl
posledních let. V mezinárodní oblasti přivádí Ně-
mecko význam Ruska na blízkém Východě v niveč
zavléká nás do dobrodružství na dalekém Východ
a asijským Tureckem kráčí k hospodářskémuo
vládnutí Kavkazem. Do té doby, dokud naše poli-
tika v království Polském nebude od kořene změ-
něna. Rusko bude fatálně nuceno sledovat pokynů
berlínského dvora.
Rusko
Německo
blízký východ
Turecko
Kavkaz
14
article
Zdá se, že je to velmi jasné rozpoznání skut-
kové povahy ruské politiky vůči Polákům. Ovšem
to není oficiální hlas, a i kdyby to byl oficiáln
hlas, neznamenal by hned pronikavou změnu sy
stému. Sila setrvačnosti, lidské pohodlí a omeze-
nost, jindy zlomyslnost je mocnější, než osobn
dobrá vůle. Ale buďme rádi, že projevy poznání
že musí nastat změna, jsou přece jen stále častějš
a určitější, že dnes v ruské veřejnosti najdete má-
lo lidí, kteří by s dosavadním postupem souhlasili
A jak je tomu na polské straně? Pokud tam m
naději na úspěch myšlenka smíru? Proroci proro-
kují, že smír mezi Poláky a Rusy bude možný te-
prve tehdy, až Poláci pochopí, že jsou částí slo
vanského svéta a že jich osud je v závislosti s osu-
dem všeho Slovanstva. Staly se už nějaké kroky
které by svědčily o změně názorů Poláků? Beze
sporu takové projevy jsou, a je jich mnoho, třeba
že by bylo hodně předčasné, stavět Poláky do ob-
vyklé řady slovanských bojovníků. Poláci mají sta-
ré svoje tradice a zříkají se jich stejně těžce, jak
Polák
Rus
15
article
Rusové. Už jejich církevní tradice znesnadňují do-
hodu. Katolicismus i pravoslaví vzájemnou nená-
vist ještě z byzantských dob přenesly i do Polska
Národní spor východních a západních Slovanů je
zde zostřen církevním sporem východní a západní
církve. Politický spor rusko-polský také nevznikl
teprve při rozdělení Polska. Jestliže by dnes mno-
zí Poláci chtěli vyhnat Rusy z Varšavy, totéž u-
dělali Rusové Polákům před 300 lety v Moskvěí
Polská účast v nynějším jihoslovanském boji
nebyla příliš hojná, ale aspoň jsme je neviděli n
straně turecké, jak bývalo dříve, jak bylo ještě z
Mickiewicze, jak bylo i za poslední rusko-turecké
války, kdy papež dal požehnání polskému legionu
táhnoucímu na pomoc mohamedánským Turkům
proti křesťanům — ovšem pravoslavným. Tento-
kráte politická representace polská, poslanci du-
my, poslali dokonce příspěvek na jihoslovanské
raněné. Příspěvek polský nebyl příliš veliký, ale
jako symbol znamená mnoho, je důležitým mez-
níkem.
Rus
Polák
Mickiewicz
Turek
Polsko
Varšava
Moskvěí
16
article
Ale i ve vnitřní politice jeví se smířlivost; v
Varšavě větší než ve Lvově. Působí zde jistě vě-
domi zklamání, kterého se Poláci dožili v nadějích
na cizí pomoc; i nynější povstalecké harašení zbra-
ní v Haliči přijímají varžavští s trpkým úsměvem
Věří se více ve vlastní síly a méně v cizí intriky.
Romantická legenda neodvislosti Polsky ukládá se
pomalu do ideové zásobárny mezi ty, na které s
nezapomíná, ale o kterých se nemluví, a na místo
ní staví se konkretní program — autonomie
Polska, jiným slovem: uznávají se dnešní hraniee
ruského státu. A přijali by s povděkem aspoň první
splátku velikého ruského dluhu, městskou a zem-
skou samosprávu, kdyby se státní radě uráčilo lé-
pe rozumět státním potřehám.
I v literatuře se provádí revise různých starých
a zastaralých názorů: přehlíží se poměr k Rusku.
k Římu, k Slovanstvu, k Napoleonské ideji(Wyš-
piaňski, A. Nowaczyňski, K. Przerwa-Tetmajer).
Výsledky této revise sice ještě nejsou příliš popu-
lární, ale jsou již patrny. A tak nadějme se, ž
B. Pavli
— bude lépe.
Polák
A Nowaczyňski
K Przerwa
Tetmajer
Varšava
Lvov
Halič
Polsko
Rusko
Řím
17
article
Německý pud a slovanské
právo na jihovýchod.
Německý pud a slovanské
právo na jihovýchod.
Ve všeněmecké berlínské „Tägliche Rund-
schau“ nalézáme opětný doklad, s jakými po-
city Němci sledují vítězné dílo srbských a bul-
harských zbraní. Všeněmci, kteří jsou jinal
přímo vášnivými ctiteli politiky, jež nedbá ná-
rodnostních poměrů ani přirozeného práva ji-
ných národů, jsou balkánským převratem tal
bez sebe, že se najednou utíkají až k národ-
nostní statistice, aby protestovali proti tvrzení
že Balkán (bez Řecka) je slovanským územím
Dr. A. Ritter podle údajů, ve prospěch Rumunů
Albánců a Kucovlachů ovšem nehorázně na-
třených, dovozuje, že tu žije jenom 9 mil. Slo-
vanů, ale celých 11.5 mil. ostatních. K tomu
však přibírá i celé území mezi Karpatami
Balkánem (Uhry, Bosnu, Dalmacii), jehož opo-
ry (!) prý beztoho balkánští národové nezbytně
potřebují, aby se navzájem nepovraždili, a pro-
hlašuje, že pak je situace taková, že proti blo-
ku 27.5 mil. Neslovanů stojí toliko 23 mil. Slo-
vanů, rozdělených ve čtyři kmeny, bydlící ve
dvou skupinách. A konečně přibírá k tomu i
Předlitavsko (bez Haliče a Bukoviny, které je
nezbytno postaviti zvlášť, neboť překážejí „při-
rozené německé středoevropské politice“) a
dospívá k ciíře 38 mil. Neslovanů a 25 mil.
doktor
A Ritter
Rumun
Albánec
Neslovan
Balkán
Řecko
Karpaty Balkán
Uhry
Bosna
Dalmacie
Halič
Bukovina
18
article
Slovanů. Z toho poměru je prý už patrno, že
Slované nemají naprostožádného prá-
va na jihovýchod Evropy ...
Na neštěstí, jakmile Všeněmec o právo
jenom zavadí, je po něm. Neboť závěr Ritte-
rovy úvahy zní:
Ve Vídni byla daleko hledící stramna budoue-
nosti pro to, aby Rakousko převzalo úlohu státu
jenž by tyto malé národy sesbíral, organi-
soval je v nový, snad spolkový stát a současně
rozřešil balkánskou otázku se svými vnitřními
Monarchie měla tvořiti most mezi střední Evro-
pou a východem a svým počtem nejsilnějším ně-
meckým lmenem měla udržovati i spojení s Ně-
meckem, na vždy však odstrčiti od jihovýchodní
Evropy Rusko. Plán byl dojista dobrý. Jakmile
se však dopustilo, aby se mezi mon-
archii a východ vsunula slovanská
závora, jakmile byl opuštěn prastarý úmysl
dostati se do Soluna a získati Albánce, tu
se celý obraz v neprospěch Němectva a středo-
evropské politiky naprosto změnil. Jak
věci teď stojí, hrozí nebezpečí, že se na Balkáně
pevně usadí sovanské panství a že výcho d-
nípolovina říše dostane se do objetí pansla-
vismu.
Kdo takto „hleděl do budoucnosti“ a takto
chtěl „sbírat“, ten si ovšem teď krutě protírá
oči. Takového stavu je však patrně třeba, aby
i Všeněmec začal mluviti o právu.
Slovan
Albánec
Evropa
Vídeň
Rakousko
Rusko
Soluna
Balkán
19
article
Ze strany.
Ze strany.
Z místní organisace na Král. Vinohradech
Jakmile rozlétla se po našem městě zpráva
úmrtí p. náměstka M. Bílka, bylo pozváno užší
předsednictvo se zástupci „Politického spolku“ ke
schůzi přetní. Za p. předsedu, ředátele V. Karbusa,
jenž nemohl při počátku schůze býti, zahájil jed-
nání místopředseda p. JUDr. Ulrych. Týž vylsčil
zásluhy zvěčnělého o rozkvět obce a zásluhy
místní organisaci, navrhl, aby projev byl zanesen
do protokolu. Přítomní vyslechli smutnou zprávu
p. předsedajícího v postoji. Za „Politický spolel
promluvil p. JUDr. O. Havelka, připojiv se k pro-
jevu p. dra. Ulrycha. Po referátu p. okresního sta-
rosty Prokopce bylo usneseno: 1. Zašle se sou-
strastný dopis rodině. 2. Deputace místní organi-
sace vysloví soustrast po případě také ústně
3. Členové místní organisace a „Politického spolku?
půjdou v průvodu hned za městským zastupitel.
stvem a proto budou se shromažďovati před rad-
nicí v neděli o 2. hod. odpol. Dle návrhu pan
předsedy V. Karbusa položí se na rakev zesnuléh
věnec. V téže schůzi byla také věnována posmrt-
ná vzpománka p. Fifkovi, býv. lékárníku a p. pošt.
radovi Zemkovi, druhdy jednateli organisace. —
Předsednictvo vybízí členy, aby se v neděli dne
12. t. m. v nejčetnějším počtu dostavili na pohřeb.
Schůzka o 2. hod. odpol. u radnice.
Král
M Bílek
V Karbus
JUDr
Ulrych
Havelka
Prokopec
Fifka
Zemek
Vinohrady
20
article
Organísace mládeže na Král. Vinohradech.
Členové se žádají, aby se v hojném počtu zúčast-
nili pohřbu zesnulého p. náměstka M. Bíl ka.
Z Chrudimi. Místní organisace zdejší pořádá
ve středu 15. ledna o 71/2 hodině večerní ve vel-
kém sále průmyslového musea veřejnou zchůzi
voličstva, na které promluví říšský poslanec dr
Karel Kramář.
Z Nymburka. Krajský výbor volební a místn
org. nár. strany svobodomyslné pořádají v neděli
19. ledna Krajský sjezd národní stra n
svobodomyslné v král. městě Nym-
burce. — Pořad: O 10. hod. dopol.: Důvěrná
schůze organisační v sále hotelu »U města
Prahy«. Referují: J. Sochor, náměstek starosty
města Pardubic. »O živnostnictvu ve
straně svobodomyslné«, odborný učitel
Gustav Heřman z Přelouče: »O další or-
ganisaci strany« a prof. Em. Hlav aty
z Pardubic: »O naší straně v samospráv ě«.
— 2. O půl 2. hod. odpol. společný oběd v re-
staurantu »U Douděrů«. — O 3. hod. odpolední
veřejná schůzev Sokolovně. Říšský a
zemský poslanec dr. Karel Kramář: Refe-
rát politický. Zemský poslanec Leopold
Weidner, inspektor ústavu ku povznesení ma-
lých živnosti: Požadavky živnostnictva
k zemskému sněmu«. Říšský poslanec dv.
rada J. V. Hráský: O státním hospod ář-
ství rakouském. — Sjezdu zúčastní se mimo
to četní zemští a říšští poslanci.
Král
M Bíl
Kramář
J Sochor
Heřman
profesor
em
Douděra
doktor
Weidner
Hráská
Chrudim
Nymburk
Ny
U město
Praha
Pardubice
Přelouč
Refe
O 10
21
article
Mělník, Místní organisace národní strany svo-
bodomyslné na Mělníce pořádá v neděli dne 12.
ledna o 4. hod. odpolední v hotelu Stádníkově ve-
řejnou schůzi, na niž promluví říšský a zemský
poslanec p. dr. Ed. Koerner „O politické situaci
vzhledem k česko-německé dohodovací akci“.
Z Břevnova. Předsednictvo místní organisace
konalo v pátek dne 10. t. m. schůzi, na níž po-
jednáno bylo o místních záležitostech, hlavně však
o vyloženém rozpočtu. Ke konci schůze vzhledem
na uveřejněnou zprávu „Spolku majitelů domův
Stádníkův
doktor
Ed
Koerner
Mělník
Břevnov
organizace národní strana
22
article
Břevnově“ usneslo se předsednictvo na následují-
cím projevu: „Spolek majštelů domů v Břevnově.
založený nynějším starostou p. Kolátorem výhradně
jen pro dělání obecních voleb sestává asi z 20
členů, osob finančně to od p. Kolátora většinou
úplně odvislých. Směr tohoto společku jest vý-
lučně národně sociální. Spolek tento, jenž po celou
dobu svého trvání naprosto ničehož neučinil, na-
jednou, a to v době předvolební, jeví veliký zá-
jem o obecní záležitosti. Tendence oné zprávy jest
jasná. Má býti ve veřejnosti vzbuzen dojem, ja-
koby se odbývala nějaká velká schůze majitelů
domů a tito výlučně stáli na straně nynějšího
radničního režimu. Ve skutečnosti byla to schůzka
nejvýše tuctu lidí, již o řádném hospodářství —
jak ze samotné navzájem si odporující zprávy pa-
trno — nemají ani ponětí. Dále podolýkáme, že
příčinu spousty neobydlených bytů hledati n
snad v dnešní hospodářské krisi, jak pání mylně
se domnívají, ale zcela jinde. Příčina tato vězí
výlučně jen v nenasytné a nesvědomité spekulaci
stavební i pozemkové, čímž vzniká celá řada bez-
plánovitě stavěných nových domů, jichž počet na-
prosto neodpovídá přílivu nových nájemníků. D-
kazem toho jest, že prázdnotou se honosí jen do-
my nové, z nichž kde kdo opět utiká, kdežto staré
domy vesměs jsou řádně obydleny. Polemisovati
pány těmito o rozpočtu by bylo stejně zbytečno
jako bezúčelno a odporučujeme jim vřele ku
přečtení právě vyšlé „Smíchovské Listy“, hlavně
však činíme je pozorna na číslo příští, kde o roz-
počtu náležitě bude promluveno.
Kolátor
Břevnov
23
article
Z Přibrami. Omylem sdělili jsme, že příšti
schůze naší organisace bude až 9. ledna, nebot
hned 2. ledna konala se řádná schůze programo-
vá. Četly se Denisovy dějiny Čech po Bílé Hoře
a provadly časové rozpravy týkající se časopisua
místních poměrů. Rovněž při schůzi dne 9. ledna
pokračovalo se ve čtení Denisových dějin a pře-
třásány časové místní poměry jakož i věci organi-
sační. Šťastný den měla naše organisace 5. ledna,
kdy před naplněným sálem v Měšťanské besedě
přednášel p. zem. posl. a inspektor L.. Welgner o
„Průmyslové a hospodyňské výchově ženy ve
škole“. Přednáška, provázená 150 skioptickými
obrázky, byla s povděkem přijata a zejména pak
sympatickou stala se zmínka o tom, že by se do-
poručovalo i v Příbrami podobnou školu založiti.
Pan inspektor slibil v dohledné době přednášetio
průmyslové škole řezbářské. — Příští schůze orga-
nisace bude dne 16. ledna.
Denisův
Čechy
Příbram
24
article
Louis Leger,
Louis Leger,
vynikající slavista francouzský.
slaví zejtra 13. ledna sedmdesáté narozeniny.
Leger
25
article
Náš nejstarší přítel v Paříži, úctyhodný patri-
archa česko-francouzských styků, mohl by zároveř
se 70. narozeninami slaviti i půlstoleté výročí své
kulturní práce, svých osobních styků a předsta-
viteli české literatury. Krásně a zajímavě sám vy-
líčil v jubilejním „Almanachu Národních Listů“
jak se poprvé v r. 1863 setkal s J. Fričem. Nespo-
četní přátelé jeho čeští jistě vzpomenou zejtra zá-
služné práce Legerovy.
Národní rada česká zaslala prof. L. Legerovi
tento blahopřejný projev: Vaše Blahorodí, slovutný
panel Za neúnavné práce činorodého Svého života
dočkal Jste se, pane profesore, významného jubilea
sedmdesátých Svých narozenín. S klidem ra-
dostného uspokojení můžete pohlednouti na krásné
výsledky velikého Svého díla životního, které Vám
zajistilo nejen nehynoucí slávu v rodné Vaší Fran-
cii, ale i v celém Slovanstvu a zvláště u našeho
českého národa, který jest si dobře vědom, co vše-
cko vykonal Jste, drahý příteli, pro poznánía
spravedlivé ocenění našeho národního snažení ve
veřejnosti francouzské a tím i celoevropské. Proto
J Frič
Legerův
profesor
L Leger
Paříž
26
article
Národní rada česká i celá česká veřejnost bez roz-
dílu pozdravuje s upřímnou sympatií a hlubokou
vděčností památný tento den Vašeho žití a dovo-
lujeme si jménem jejím oddaně projeviti Vaší Slo-
vutnosti blahopřání nejsrdečnější. Rač-
tež býti ujištěn, že celý náš národ a jmenovitě Ná-
rodní rada česká jako jeho representaní plně o-
ceňují nesčetné a vzácné zásluhy Vaše, pane pro-
fesore, o naši společnou věc za hranicemi české
vlasti, krutě trpící a ponižované, ale bohdá přece
jen znovu šťastné v duchu lidskosti, osvěty a po-
kroku. Plných padesát let uplynulo právě od té
doby, co Jste si byl oblíbil studium světa slovan-
ského a zahájil po té stránce rozsáhlou činnost vě-
deckou i politickou jako první ze synů vznešenéh
národa francouzského, který při studiich svých dal
se cestou až do tě doby neznámou a neschůd-
nou, při níž Jste širší francouzské veřejnosti obro-
zený český národ — za první Své návštěvy v Pra-
ze před 49 lety — takřka teprve objevil, překo-
návaje vítězně tak neobyčejné překážky vědecké
publicistické práce té. Vroucí a nehynoucí uznání
naše mějtež, slovutný seniore našich přátel v
Francii, za všecko to i Vy sám, i velká Vaše vlast
francouzská, kde tolik osobností vynikajících, ano
geniálních, se sympatiemi přilnula především Vašt
zásluhou k národu českému, počtem sice nevelké-
mu, ale prodchnutému největšími ideály lidstva za
vzory slavných našich předků. Kéž jest Vám, pane
profesore, dopřáno ještě mnohých let štěstí z vy-
konané zdárné práce životní, za kterou Vám po-
znovu upřímně děkujeme. S přátelskými
pozdravy a s dokonalou úctou i oddaností za Ná-
rodní radu českou: dr. Podlipný, předseda, dr.
Kramář, předseda zahraničního odboru. V krá-
lovské Praze, dne 10. ledna 1913.
Vaš
Podlipná
doktor
Kramář
Rača
Francie
lovský Praga
27
article
Pocta král. hlav. města Prahy k sedmdesáté-
mu výročí narozenin Louis-Legera. Obec pražská
považovala za svoji význačnou povinnost oslaviti
přiměřeným způsobem den 13. ledna 1913, na něji
připadá 70. výročí zrození velikého slavisty, profe-
sora Collége de France v Paříži p. Louis Legera.
člena Institutu a presidenta Akademie des ln-
seriptions et belles lettres. Rada král. hlav. města
Prahy dala zhotoviti pamětnou, uměleckou plaketu.
představující Prahu, dílo to Suchardovo, s nápisem
francouzským: „Pocta král. hlav. města Prahy Louis
Legerovi, členu Institutu francouzského, na pamět
sedmdesáté ročnice jeho narození 13. ledna 1913..
Plaketa byla zaslána k rukám p. H. Galliho, presi-
denta městské rady pařížské, jenž byl zároveň po-
žádán listem starosty dra. Groše, aby umělecký
dar města Prahy francouzskému slavistovi odevzdal
a city vděčnosti i jměnem Prahy p. Louis Legerovi
laskavě tlumočil. Mimo to vydala rada král. hlav
města Prahy pamětní spisek ku poctě p. L. Legera
obsahující podrobný životopis slavného přítele Če-
chů, a oceňující jeho zásluhy o národ český a je-
ho propagační činnost ve prospěch české vědy
umění ve Francii. Sepsáním životopisu a uspořá-
dáním spisu byl pověřen spisovatel p. Em. Čen-
kov (dr. Em. Stehlík). Spis bohatě illustrovaný ob-
sahuje též význačné vyňatky a citáty ze spisů
děl Louis Legera. Typografické velice vkusné vy-
pravení spisu provedl ústav Štencův. Spis vydán
česky i francouzsky
Louis
Leger
Suchardův
H Galli
Groš
L Leger
em
Štencův
Praha
Paříž
Francie
Collége jít Franca
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Cyklus veřejných přednášek o české
politice, který pořádá Klub nár. strany svo-
bodomyslné spolu s Ústředím mládežea
Sludeniskou organisací nár. str. svob., za-
hájen byl včera o 8. hod. več. přednáškou
posl. dra. K. Kramáře o problemech
české politiky. Přednáška dra. Kramáře
kterou otiskujeme dnes v čele listu, byla
šťastným a v každém ohledu zdařilým za-
hájením cyklu, který pořádají korporace naší
strany o aktualních otázkách politických
Šťastné bylo to zahájení jednak obrovskou
účastí, pro kterou nestačil velký sál fysikál-
ního ústavu české vysoké školy technické.
jejíž rektorát ochotně poskytnul místnost
k celému cyklu, jednak a především vý-
znamem a vahou řeči dra. Kramáře i tím,
že jeho vývody, pronášené jasně a důrazně
a zabývající se hlavně poměrem českého
národa k Rakousku i k ostatním národůn
této říše a cílem české politiky, byly přijaty
se souhlasem přečetného shromáždění. Sá
fysikalního ústavu byl již deset minut před
začátkem přednášky přeplněn do posledního
místa, takže sta a sta lidí musilo odejíti.
Mezi těmi, kdož se nemohli již do schůze
dostati, byli také, pokud jsme mohli zjistiti,
posl. dr. Fiedler, posl. dr. Fořt, president
Kraus, posl. dr. Schuster, posl. Krejčík atd.
Mezi přítomnými jsme pozorovali: J. M.
rektora české techniky prof. Nováka, pro-
rektora dvor. radu prof. Stoklasu, proí.
Petřika a jiné členy profesorského sboru
české techniky, hr. Lažanského, obec. st
K Kramář
Kramář
Šťastná
doktor
Fiedler
Fořt
Kraus
Schuster
Krejčík
profesor
Novák
Stoklasa
Lažanský
Rakousko
národní
český vysoký škola technický
29
article
Emlera, dra. Joachima, členy Klubu nár.
str. svobodomyslné s drem. Nesým v čele
atd. atd. Hojně zastoupeni byli také studenti
jihoslovanští a dámy. Přejeme dalším před-
náškám tohoto cyklu také stejný úspěch
morální i vnější, jako měla včerejší zahajovací
přednáška dra. Kramáře.
— Místodržitel kníže Thun a nadržování
českému úřadnictvu. Německé listy stále viní
místodržitele knížete Thuna z nadržování če-
skému úřadnictvu. Jak věc vypadá ve sku-
tečnosti, zjevno z toho, že vyššímu a vlivné-
mu českému úřadnictvu pan místodržitel ne-
jen nenadržuje, nýbrž trpí, aby domény ty
neztenčeny zůstaly našim národním odpůrcům.
Doklady toho nalézti lze v nejbližším okolí
páně místodržitelově: Páni skuteční dvorní ra-
dové u místodržitelství, kteříž mají právo
účastniti se důležitých sezení grelniálních,
jsou vesměs Němci; jsou to dr. R. Korb, dr.
Fr. Schedle, Ad. Stitzenberg, Heřman šl.
Campe a Fr. Rapprich. Další dva skuteční
dvorní radové jako přednostové odborů (dr.
Pelz zdravotního, dr. Rytíř stavebního) nemají
práva účastniti se sezení oněch. Aby se do-
ména němectví v místodržitelském gremiu
zachovala, nechávají se skuteční dvorní ra-
dové přesluhovat tak dlouho, až titulárn
dvorní radové národnosti české buď odejdou
do pense, aneb dosáhnou 60. roku věku svého,
by pak možno bylo mladšímu německému
tit. dvornímu radovi místo propůjčiti. Tak
slouží dvorní rada Korb již 42. rok a všichni
ostatní předem jmenovaní mají již přeslou-
ženo, jsou tedy pro pensionování úplně zralí,
někteří již i proto, že ani rodinné a hmotné
poměry jich přesluhování nemohou odůvod-
niti. Přes to přese vše je však „drží“, bylit
dva titulární čeští dvorní radové na řaděa
sice J. Tvrdý — ten právě šel do pense —
a J. Filip, kterýž má též již 35 služebních let.
Emler
Joachim
Thun
Němec
doktor
R Korb
František
Ada
Stitzenberg
Heřman šl
Camp
Rapprich
Pelz
Korb
J Tvrdá
pán
Francie
klub národní
30
article
a nemíní již dlouho vyčkávati. Pak přijde
ovšem na řadu tit. dv. r. Geitler z Armingenů,
zjevný odpůrce českých zájmů, prototyp oněch
pražských Němců, kteří své znalosti poměrů
místních a své lámané češtiny vždy jen proti
nám využili, rychle za to avanžujíce; Čech
tit. dvor. rada Spora, ač služebně starší, řaděn
jest za Geitlerem. Podobná manipulace, jako
s dvorním radou Geitlerem, jest již v tahu
i pro jiné vzdálenější německé kompetenty.
Dále jest zajímavo — ač ještě není známo,
zdali a kdy dvorní radové dr. Pelz a dr. Rytíř
do pense vstoupí, již ony německé vlivy, kte-
réž se ve jmenování úřadníků místodržitel-
ských vždy tak výsledně uplatňují, vynořují
se s formulí na střídání „Besitzstan-
du“, aby nyní na místa ta Němci dáni byli
a není-li zdejších — tedy odjinud přeložení,
neznající zdejších poměrů a potřeb. Víme, že
tyto ústrky českých vyšších úřadníků ve
vlivné státní službě nevycházejí z iniciativy
pana mísodržitele, avšak přece by nás podi-
vením naplnilo, kdyby je mínil i na dále
trpěti — či jest ten poplach proti němu z míst
německých jen proto, aby skutečný, nám tak
nepříznivý stav byl maskován?
Geitler
Němec
Čo
doktor
Pelz
Rytíř
Armingen
Geitler
31
article
— Z Národního klubu. Dnes five o
clock. O 7. hodině přednáška p. cís. rady
dra. Komerse: »O černomořském pobřeží
Krymu a Kavkazu.«
— Z „Českého Čtenáře“. Tyto dny byl roze-
slán členům 5. a 6. svazek IV. ročníku „Výbor
statí a řeči dra. Václava škardy“. Knížka
o 204 stránkách, obsahující význačné projevy ze-
snulého vůdce svobodomyslné strany, se životopis-
ným úvodem od Mil. Sísové, byla vydána ve
zvláštních výtiscích na lepším papíře po 1.50 Ka
bude k dostání u všech knihkupců. Hromadné zá-
silky organisacím a korporacím budou odeslány
během týdne současně se 7. posledním svazkem le-
tošního ročníku „Českého Čtenáře“, který obsahuje
pojednání doc. dra. Duch. Panýrka: Choroby
lidu a jakonich soudilékaři. Administra-
ce „Českého Čtenáře“ je v Praze II., Mariánská ul.
čís. 3.
Komers
Václav škarda
Sís
docent
doktor
Krym
Kavkaz
Praha
mariánský ulice
národní klub
Ka
32
article
— Ovoce radikálního hospodářství. Takto je
nadepsána zajímavá zprávička pardubických „Ne-
odvislých Listů“ z 8. ledna, v níž se praví mimo ji-
né: „Když jsme na jaře r. minul. psali obšírné člän-
ky o zločinné správě státepr.-pokrok. kliky na rad-
nici v Semilech, když jsme vyslovili obavy, že ubo-
zi poplatníci těžce ponesou následky nesvědomito-
sti svých zástupců, mohla nás „Samostatnost“ a po
ní všecky drobné listy státoprávsí sníst. Dnes
skončeny jsou práce finančního odboru a revidu-
jící komise, a sdělán jest pro Semily rozpočet na
rok 1913. Finanční komise obecního zastupitelstva
semilského měla velmi nevděčnou práci v sestavo-
vání rozpočtu, neboť musela přihližeti k tomu, by
stopy radikálního hospodářství aspoň částečně za-
hladila. Úkol tento byl velmi těžký, neboť stav. do
něhož radikálové obecní hospodářství uvedli, jest
nad pomýšlení žalostný. Poplatníci sem il-
ští budou v roce 1913 platiti 49392 pří-
rážek, neb v číslech vyjádřeno z každých 100
nájemného odvede každý majitel domu 81 K na da-
ních a přirážkách.“
Semily
33
article
— Z Českého učení pro vědy politické. Zejtra
v pondělí a denně až do pátku pokračuje dr. Zd-
Tobolka: »O vývoji politických stran v Ra-
kousku.« Druhou hodinu v pondělí a úterý po-
kračuje dr. V. Joachim: »O volebním řádu do
obcí«. Ve středu (druhou hod.) počíná přednášeti
doc. dr. Josef Vacek: »O počátcích sociálního
života lidstva«, ve středu MUDr. Ladislav Pro-
cházka, městský fysik, »O hygienických úko-
lech samosprávy«. v pátek vrch, rada zemského
výboru dr. Fr. Havrda: »Jazyková otázkav
samosprávě«. V sobotu 18. t. m. a v neděli 19.
přednášeti bude v Národním klubu (Louvre) o 8.
hod. večer vzácný host Českého učení, vynikající
člen polského poselstva na radě říšské, dr. Alfred
Halban, profesor university ve Lvově: »O poli-
tických a hospodářských poměrech v Haliči«.
doktor
Zdeněk
Joachim
docent
Vacek
MUDr
Ladislav
František
Havrda
Halban
Ra
Louvre
Lvov
Halič
Český učený pro věda
národní klub
Český učený
profesor univerzita
34
article
— Pocta. Jak již oznámeno, propůjčen byl
c. k. zemskému zdravot. inspektoru při místo-
držitelství MUDru. Františku Kulhavému titul
a charakter vládního rady. Při té příležitosti pan
přednosta zdravotnického oddělení dvor. rada
MUDr. Pele blahopřál mu u přítomnosti všech
úřadníků zdravot. oddělení a vzpomněl zároveň,
že p. vl. rada dr. Kulhavý právě 12. t. m. do-
vršuje 50. rok svého života, vyslovuje srdečné
přání všech, aby dopřáno mu bylo síly, by zkuše-
ností svých ještě dlouho v plné svěžesti využíval
v oboru, v němž si zjednal tolik zásluh a vše-
obecného uznání.
— Pan M. Leblond v Praze. Alliance Fran-
caise získala ku přednášce, která bude 17. t. m.
ve dvoraně spolku »Domácnost« v Praze-II., La-
zarská ulice, vynikajícího spisovatele francouz-
ského pana M. Leblonda, známého v našem
literárním světě řadou poutavých románů, a nichž
jeden »En France« byl poctěn cenou Académie
Mudra
František
MUDr
Pele
doktor
Kulhavá
M Leblond
M Leblonda
Praha
Le
zarská ulice
Ena Franca
Alliance Fran
II