ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 20 b905b0b0-8f26-11dd-a9be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 20
Chunky — 38 celkem · entity: person 193, place 27, org 11, work 27
1 masthead
Strana 20.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
12. ledna 1913. číslo 11.
4 article
livého; stokrát jsem seběhl k domovnár dve- řím, poslouchal u schodů, díval jsem se z okna, abych Redegondu zpozoroval už na ulici; mojí netrpělivosti přibývalo: chtěl jsem odejítiz domova, vyhledati Redegondu, dopraviti jik sobě a odepříti právem milovaného a milují- cího vydati ji manželi — až konečně, jakov horečce, klesl jsem na divan... Najednou, asi okolo půlnoci, zazněl venku zvonek. Srdce přestalo mí tlouci. Neboť nebyl to klam smyslů. Zvonek zazněl ještě po druhé a po třetí a pro- budil mně dokonale k úplnému vědomí. Ale v témž okamžiku, kdy jsem poznal, že moje dobrodružství až do tohoto večera bylo jen podivuhodnou řadou snů, cítil jsem, že se ve mně probouzejí nejsmělejší naděje: že Re- degonda, zachvácena v hloubi duše silou mých přáni, stojí venku před prahem, a že v násle- dující minutě padne mi do náručí. V tomto příjemném očekávání šel jsem ke dveřím a otevřel jsem. — Nevešla však jimi Redegonda, nýbrž její muži tak pravý živý, jako vy, jenž zde sedlíte, a díval se mi ztrnule do obličeje. Nezbylo, než nabídnouti mu místo. Zůstal však vzpříma státi, a s nevý- slovně výsměšným rysem ve tváři promluvil „Očekáváte Redegondu? žel, jeji příchod jes znemožněn. — Jest mrtva.“
Redegonda Zvonek
5 article
„Mrtva“, opakoval jsem mechanicky a bylo ticho. Rytmistr nedav se zmásti, mluvi dále: „Před hodinou našel jsem ji u psacího stolu; před sebou měla tuto knížku, již jsem jednoduše vzal s sebou. Podle všeho ji usmr tilo zděšení, že jsem tak netušeně vkročil do jejího pokoje. To jsou její poslední řádky. Pro- sím!“ Podal mi otevřenou, fialovou koží sváza- nou knižku; četl jsem v ní tato slova: „Opustín domov na vždy. Miláček čeká.“ Kývnul jsem na potvrzení. „Uhodl jste asi“, pokračoval ryt- mistr, „že je to denník Redegondin. Budete snad tak laskav a prolistujete jej, abyste za- nechal každého pokusu zapírati.“ — Listoval ne — četl jsem. Skoro celou hodinu jsem četl opřen o psací stůl, zatím co rytmistr seděl bez pohnutí na divanu: pročítal jsem historii naš lásky, zázračnou a milostnou — ve všech jejícl jednotlivostech; o onom podzimním ránu, kdy jsem v lese po prvé oslovil Redegondu, o na- šem prvním polibku, o našich procházkách jízdách na venek, o hodinách slasti v mém.
6 article
květinami vyzdobeném pokoji, o našich plá- nech na útěk a společnou smrt, o našem štěst i o naší zoufalosti. Vše bylo napsáno na těchte lístcích, vše — co nikdy ve skutečnosti jsem neprožil — a přece vše tak, jak jsem to pro- žíval ve své obraznosti. A nezdálo se mi t vše tak nevysvětlitelným, jako právě vám, vá- žený příteli. Neboť najednou jsem počal tušiti že Redegonda mne tak milovala, jako já ji, že měla onu tajemnou moc prožívati výplody mé fantasie ve svojí. A že byla, jsouc ženou, blíže základům života, kde přání a splnění jedno jsou, byla pravděpodobně hluboce pře- svědčena, že vše, co bylo napsáno v její fialové knížce, skutečně prožila. Ale uvažoval jsem ještě o jiné možnosti: že tento denník znamená vypočítanou pomstu, pomstu za moji neroz- hodnost, která mým, naším snům nedala pře- jiti ve skutečnost; že její náhlá smrt jest či nem její vůle, a že bylo jejím úmyslem dáti zrádný denník do rukou podvedeného man- žela. Neměl jsem však času, zdržovati se ře- šením těchto otázek; rytmistrovi byl jsem po- vinen podati jen jediný, přirozený výklad; uči- nil jsem tedy, co poměry vyžadovaly a ob- vyklými v těchto případech slovy jsem pro- hlásil, že jsem mu k službám.
7 article
„Bez pokusu — „Zapříti?!“, přerušil mně trpce dokto- Wehwald „Ohl I kdyby takový pokus měl nejmenší naději na úspěch, byl by mi připadal žalostným Neboť jsem se cítil plně zodpovědným z všechny následky dobrodružství, jež jsem chté prožíti, a k jehož prožití byl jsem jen zbabělý „Záleží mi na tom“, pravil rytmistr, „aby- chom svoji záležitost vyřídili dříve, nežs Redegondina smrt rozhlásí. — Je jedna hodina s půlnoci, ve tři hodiny se sejdou naši svědci v pět hodin se vyrovnáme.“ Opět jsem kývnu na znamení souhlasu. Rytmistr pak s chlad ným pozdravem odešel. Srovnal jsem své papíry, opustil dům, vy- hledal dva známé pány z hejtmanství, nesděli jim více, než bylo třeba k rychlému vyřízen záležitosti a procházel jsem se pak po ná- městí nahoru a dolů, proti temným oknům, z nimiž, dle mého přesvědčení, ležela mrtvol- Redegondina. Měl jsem pocit, že kráčím vstřic svému neodvratnému osudu. — O páté hodin ranní stáli jsme, rytmistr a já, proti sobě pistolemi. Bylo to v blízkosti místa, kde jsem poprvé mohl mluviti s Redegondou. „A zabil jste jej? „Ne. Má koule letěla tvrdě kolem jeho spánku. — Ale on mně trefil přímo do srdce Byl jsem, jak se říká, na místě mrtev .. „Ohl“ zvolal jsem, sténav a bezradně jse se podíval na svého podívuhodného souseda Ale tento pohled ho již nenalezl — dokton Wehwald neseděl již na druhém konci lavice Měl jsem dokonce příčinu domnívati se, že tam vůbec nikdy neseděl. A vzpomněl jsems ihned, že včera večer v kavárně se mnoho mlu- vilo o souboji, v němž byl zastřelen náš příte doktor Wehwald rytmistrem Tauerheimem.
Redegondin Srovnal Tauerheim
8 article
Okolnost, že paní Redegonda ještě téhož dne zmizela beze stopy s mladým dragounským po- ručíkem, dala malé společnosti, přes vážnou náladu, popud k jisté litostivé veselosti a kdos vyslovil podezření, že doktor Wehwald, jejž jsme znali jako vzor korrektnosti, diskretnosti a povýšenosti, musel vytrpěti smrt za jiného šťastnějšího. Zjevení doktora Wehwaida na laviciv parku bylo by jistě značně získalo zvláštnosti dojmu, kdyby se mně bylo ukázalo před rytíř- ským koncem skutečné osoby. A nechci za- tajovati, že jsem ze začátku chtěl touto malou změnou působivost svého vypravování zvýšiti Ale po řádné úvaze ostýchal jsem se výtky že jsem takovýmto líčením mystiky, neodpo- vídajícím plně skutečnosti, poskytl důkazů spi- ritismu a jiným nebezpečným naukám: před- vídal jsem otázky, zda je mé vypravování prav- dou, či je-li vymyšleno, a pokládám-li případy takové za myslitelné — a ocitl bych se před trapnou volbou, býti prohlášenu buď za okkul- tistu, nebo za podvodníka. — Proto rozhodí jsem se konečně vylíčiti historii svého nočníh setkání tak, jak se udála, přirozeně s nebez pečím, že mnozí přece budou o její pravdivost pochybovati v oné, příliš rozšířené, nedůvěře se kterou se nyní vychází básníkům vstříc třeba jest méně odůvodněna, než vůči všem ostatním lidem.
Redegonda Wehwald Wehwaida
9 article Přemožena.
Přemožena. Napsala A. Hottner-Grežeová, přeložil Fr. Svobodová. Poslední tón houslí letěl koncertním sá lem jako plaché ptáče. Štíhlá dívka sklonila smyčec a stála chvíli zcela nehnutě, krásné tmavé oči upírajíc na posluchače, kteří ještě tiše seděli. Jen co ještě několikrát vydechl — pak ozval se potlesk. S počátku ojediněle. jako nesměle, leč hned na to rozburácel se ja- ko bouře. Do toho volalo stále více hlasů jej jméno: „Helga Hloriusovál Ale vedle toho patrny byly jiné výkřiky „Stritter! Stritteri Již vztahovala dívka ruku k muži, jen stál na posledním stupní malých schodů, ve doucích z pokoje umělců na podium. Když je- ště váhal, zakývala na něj netrpělivě. Tu stoupal pomalu po schodech A hned na to stál vedle ní, jeho ruka kře- čovitě svírala její jemné prsty a ještě jednou zašuměl kol obou potlesk. Ještě jednou zněl jeho jméno a její, splynulé v jedno, k nim na- horu. Pak potlesk ustal. Bylo po koncertě. Heřman Stritter stál v salonku před div- kou. Byli sami a kol nich ticho, skoro svaté po všem tom hluku. Dusivě voněly velké ky- tice, jež umělkyně dostala. Jednu z nich, nej- větší, držela dosud v ruce. Skoro dotěrne ovanula těžká vůně tuberos bledého muže Mimovolně padl jeho zrak na navštívenku vězící mezi květy „Vilém Meinrad, továrník — „Odhoď tu kytici,“ pravil Heřman Strit ter prudce. Mlčky uposlechla. Opět stáli a zdálo se, že hluboké tichoje stále tíživější. A náhle, bez jedíné hlásky, vrhl se velký muž na zem, k nohám dívky, objal její kolena a zabořil svou tmavou hlavu do měkkých zá- hybů prostých bílých šatů. „Helgo, zůstaň u mnel Jako výkřik znělo to pokojem. Dívka se zapotácela, leč držel ji pevně.
A Hottner Grežeová Svobodová Helga Hloriusovát Heřman Stritter Meinrad Heřman Helga Francie
10 article
„Helgo! Nemohu bez tebe žíti! Nemohu Přemohu život, věř mi! S tebou ho přemohu Bez tebe ne. Co je můj talent bez tvého umě- ní? Byl to úspěch dnes — můj první úspěch A tvůj prvni! Nebylo to sladké, nádherné? ty chceš všecko odhodit jen proto, že tamv tom druhém světě lákají peníze? Zůstaňu mne, Helgo — Jako hučivý proud šuměla jeho slova ko- lem ní. Aniž by si toho byla vědoma, něžne pohladila rukou jeho vlasy. Ale v jejích očíc bylo neoblomné rozhodnutí. „Nemchu zpět!“ pravila konečně s nám- hou. „A — Heřmane — také nechci. Vyskočil. „Proč? „Protože už tohoto života déle nesnesu Protože nenávidím ten věčný boj o skývu Protože miluji krásno, velké poměry a usmě- vavý, vábný svět — „Naše umění nás povznesel“ volal Heř man Stritter. „Dnešní koncert byl triumfem A tvé umění pomohlo ho dobýti! Helgo — ty a já —.
Helga A Heřman Stritter
11 article
Náhle přestal a zamyšleně díval se před sebe. Jeho obličej nabyl onoho unaveného lhostejného výrazu, který tak dobře znala kterého se tak bála. Jako bleskem táhlyj hlavou všecky ty hodiny plné zoufalství, plno tajně snášené nouze, plné statečně tajené bi- dy, které s ním protrpěla. Pohled jejích hlubo- kých očí svezl se opět stranou na kytici, vy- dávající těžkou vůni. „Vilém Meinrad — Věděla: až učiní rozhodný krok, až přijme toto jméno, pak zapadne za ní vše skličující těžké a tvrdé. Vždy, vždy šla vedle ní chudo- ba. Už tehdy v otcově úzké světnici nenávi- děla tohoto strašídla. Často, seděla-li vedle svého přítele Heřmana Strittera a naslouchala zmateným fantasiím, jež vyluzoval na svých houslích, často zdálo se jí, že v temném kouta zřetelně vidí suchou, skroucenou postavu, jež rozpíná své ruce po něm i po ní. Velká, neúprosná bída života — A toto strašidlo vedle nich zůstalo. Štval je dále, nepopřálo jim nikdy, nikdy oddechu šli tisíci hořkých starostí a zklamání Daleko od ních byl slunný život. Oni krá- čeli temnotou.
Meinrad Heřman Stritter
12 article
„Ne.“ řekla Helga Iloriusová nahlas, „ne chci už!“ Ještě jednou rozevřel mladý muž svou náruč, široce, toužebně. „Helgo! Vzpomeň na vše krásné, co bylo Vzpomeň na chvíle plné štěsti! Vzpomeň n vřelé polibky! A — mysli na naše umění, na- rozené z bolesti a z bídy a přece, snad právě proto, svaté. Zadumala se. Její obličej nabyl měkkého výrazu. Hlasité zaklepání přerušilo ticho; ob- jevil se sluha. „Pan Meinrad dává prosit. Čeká — Helga Iloriusová se vzpamatovala jake z těžkého snu. Pak rychlým pohybem ruky vzala velkou kytici a pomalu, stále ještě jaks váhajíc, kráčela mimo bledého muže ke dve- řím. Ještě jednou se po něm ohlédla. — A potom stál Heřman Stritter sám mez všemi těmi květinami a věděl, že tato kapi- tola jeho života je pro vždy skončena. Přešla léta. Z mladé houslistky Helgy Ilo- riusové stala se dávno bohatá paní, jedn z těch, které jako křehké luxusní předměty jsou vzdáleny všeho skutečného bytí. Vilén Meinrad byl velice starostlivým manželem. Svým pohodlným způsobem dokonce i milo- val ženu, jež sdílela jeho život. Jeho život? Ne. Ten byl daleko v pisárnách jeho továren Ale, jež representovala jeho dům, dovedla vy- dávat jeho bohatství v pěkné formě a propůj- čovala jeho jménu onu zář elegance, jíž o sám postrádal. Bylo to docela harmonick manželství . ..
Iloriusová Helga Meinrad Heřman Stritter Helga Ilo Vilén Meinrad
13 article
„Helgo,“ pravil Meinrad jednoho dne, „ty jsi přece kdysi znala jistého Heřmana Strit- tera?“ Usmála se podivně a přikývla, jemné vrá- sky kolem úst a kolem očí staly se zřetelnější. „Včera byl u mne jeden známý,“ pokra- čoval továrník, „a ten vypravoval mi o Strit- terovi. Ten člověk kdysi mnoho slíboval. Ale nikdy se nepovznesl. Čert ví, proč. A teď se mu vede špatně, moc špatně. Má tady někde na předměstí bídný byt a nějaká proletářk ho ošetřuje. Plíce nepracují, řekl prý lékař. Jedním slovem: život ho ztrávil!“ Čekal několik minut, řekne-li něco. — Působilo mu často zábavičku, připome- nouti jí trochu nuzné „kdysi“. Ale paní Helga Meinradová mlčela. Už se tomu v nynějším svém světě výtečně naučila .. Druhého dne stála před obydlím Heřmane Strittera. Ubohé. Ano to bylo to pravé slovo. Bidný domek ve spustlé zahradě. Přede dveř- mi sedělo velké, silné děvče, světlovlasou hla- vu skrývajíc v modré zástěře. Plakalo? — Paní Helga přistoupila blíže. Děvče, zaslech- nuvši zvuk kroků, pozdvihlo hlavu. Bledý úzký obličej, světlé oči —
Helga Meinrad Heřman Čekal Meinradová Heřman Stritter
14 article
„Zcela obyčejná!“ myslila si Helga. Na- hlas řekla: „Chtěla bych k panu Stritterovi: zde dejte mu mou navštívenku. Velké děvče stálo nerozhodně. Skoro bázlivě pohlíželo dolů na krásnou paní. „Pán je těžce nemocný,“ řekla konečně. „Velmi těžce — myslím — že bude brzy konec — Jako křeč projelo to jejím tělem a tak paní Helga se zachvěla. „Mne neodmítne.“ řekla. Druhá kráčela mlčky napřed malou ku- chyní, ve které bylo prkno na žehlení. Všady viselo a leželo čisté prádlo. „Marie, kdo je zde? Helga Meinradová se zachvěla. Ano, to byl jeho hlas. — Přímo ji to táhlo přes práh. Stála uprostřed slunečních paprsků. „Heřmanel“ Bylo mnoho v tomto jediném slově: celá touha dlouhých let, pokání zbloudilého, lid- ského srdce. Z bílých podušek zvedl se hubený obli- čej, velké, žhavé oči se na ni tázavě podívaly „Odejdi!“ řekl nemocný hlasitě a zřetelné Ale ona nešla. Letěla k němu, klesla u postele a zabořila hlavu do podušek. Něco di- vokého, nezkroceného propuklo z ní jako vý- křik, který dlouho musila potlačovati. Vyrá- žela ze sebe sta nesrozumitelných slov a při tom plakala tvrdě a beze slz. On však ležel tiše a nepohnul ani rukou. „Heřmane, vezmi vše, co mám,“ mluvila paní Helga s námahou. „Všecko, všecko je tvél Jdi na jih! Uzdrav se! „Pro koho?“ přerušil ji. „Pro tvé umění, Heřmane — Odmitavě pozvedl pravici. „Příliš pozdě! Mé umění je dávno mrtvo.
Helga Stritter Marie Meinradová Heřman
15 article
Od doby, kdy jsi ode mne odešla. Tys je zabila. Já — já samotný nezmohl už ničeho! Byl jsem příliš sláb . žil jsem jen v tobě .. A ty . . Nedokončil. Pohled jeho, hledaje, lete pokojem. Zcela tiše stálo velké světlovlase děvče, ale jeho oči mluvily zřetelně. „Marie!...“ klesl zpět. Skokem byla u něho. Paní Helga se vztý- čila. Jako dvě nepřítelkyně měřily se ženy. Ale dívka se hned zase opanovala. A když Helga vyňala několik bankovek a tajně chtěl je vložiti pod podušku nemocného, tu dívka peníze odmítla. „Děkuji. Toho nám není třeba. Jsem mladá a silná a mohu vydělávat. Almužen ne- přijímám, také ne pro něho. Co vydělám, to už stačí, neboť pomoci“ — hlas její kleslv šepot — „pomoci už není. Vím, milostpaní. že jste ho kdysi milovala. A on? Bože můj — on nemyslel na mne i když mne jednou letmo polibil. Vždycky jen na vás. Cítila jsem to. „A přece jste u něho zústala?“ ptala se krásná pani. Znělo to skoro jako pohrdání. „Ano, totiž: přišla jsem, když byl už těžce nemocný. Tajně jsem odešla od svých rodičů a zůstanu u něho — až — ano — tak dlouho, dokud bude třeba. A jsem šťastna. mohu-li býti zde a pracovati pro nčj. Více nepřeji. A až jednou tomu bude konec — pak už nebudu chtíti nic — Znělo to prostě, a přece byla v těch slo- vech nesmírná velikost. Helga Meinradová ustoupila skoro plaše, „A proč děláte to vše?“ ptala se utrý něna. Něco svíralo jí krk Děvče se vztýčilo: „Protože ho miluji.
Marie Helga Bož Meinradová
16 article V těch několika slabikách byl obsažen
V těch několika slabikách byl obsažen lidský osud. Tu vzpomněla si krásná paní na onu ho- dinu, kdy ona se od něho odloučila, protože byla slabá. Neznala ho dobře? Nevěděla, že on se svou měkkou, uměleckou duší, plnou fantasie potřebuje vedle sebe člověka, který by ho držel? Který by mu rovnal cestu, který by mu pomáhal? A ona, ona byla osudem k tomu určena a zbaběle ho zradila — Přišla sem, protože jí nedalo pokoje, že jiná, zcela prostá žena mu nyní směla býti tím, čím ona mu býti měla. A nyní musila doznati, že všecko nadání, všecka krása a všecky statky světa stávají se ničím, postaví-li se proti nim láska ve své velikosti. „Marie,“ pravil tiše nemocný, „je pravda. co jsi řekla. Často myslil jsem na jinou — dříve. Ale dnes — dnes v této chvíli vidím Je přece zcela malá proti tobě! A vyplnila-l ona kdysi můj život — zemříti, Marie — che u tebel ., Paní Helga vypotácela se ze dveří
Marie Helga
17 article Partie skvostů
Partie skvostů na váhu zlaté řetězy atd. Hodiny Schaffhausen a Omega K 18.—, šest metráků budiků K 2.— a výše za ceny zastavárenské. 299s Hromadný prodei provádí osobně odborově známý FR. KORYNTA, úřadně diplomov. mistr, Praha-II. Křemencová ul., proti „Flekům“ čís. 475.ah. Všechny dopisy, šachové rubriky se týkající, budtei adresovány: Redakce „Nár. Listů“, Praha-II. Marlanská ulice, s poznámkou: „Šachy“. Úloha čís. 910. P. Karel Traxler, Dub D. Schachztg. 1912.)
Korynta P Traxler Dub D Schachztg Schaffhausen Francie Praha Marlanský ulice
18 article
Mat ve 3 tazich Úloha čís. 911. Dr. Emil Palkoska, Praha. (Nár. Politika 1912.)
doktor Palkoska Praha
19 article Mst ve s tare
Mst ve s tare Úloha čís. 912. František Dedrle, Brno (Časopis českých šachistů 1912.)
Dedrle Brno
20 article
Pěšcem dámy proti královu. Hráno v září 1912 v internacionálním klubu šachistů v Terstu. Černý: J. Kuliš an,
Černá J Kuliš Terst
21 article
Bilý: Dionisío. Terst.
Terst
22 article
Plzeň. 12. c2—c41 Dd5— d7 1. e2—e4 d7—d5 13. h3x4 h5xg4 2. e4xd5 Dd8xd5 14. Ji3—h28 Sf8— doi 3. Jb1—c3 Ddě—a5 15. Se2x44° Sdbxkccg3. 4. J41—131 Sc8—g4 16. 1263 Dd7—d4- 5. Si1—e2 J28—16 17. Vt1—121 Vhsxc h2i 6. 0—0 JJb8—ct 18. Sd2—03 Jf6x g4l 7. h2—h3 h7—h5 19. Se3d4 Vds—hs 8. d2—d« o—0—0 9. Sc1—d2 e7—ct 20. Kg1—f1 Je6xd4. 21. Ki1—el Vh22hil 10. Je3—e4 Da5—1 bilý vzdal. 11. Je4—43 Dí5— d5. 1 Dr. Tarrasch považuje 4. d2—d4 za jediné pokračování, jímž možno získati výhodu. Jiní zase dávaji přednost systému Síl—c4 s násl. d2— d3. 2 V partii Mieses-Möller jŠtokholm 1906) hráno 6. ... e7—e6, 7. Jí3—d4, Sa4e2, 8. Ddlxez c7—cb. Ovšem samozřejmě 4 Nabízenou oběť bílý ovšem nemůže přijati Chybné by bylo 9.... e7—e5; neboť tento pěšec byl by v cestě nejen střelci 18, ale i dámě. Po e7—e6 je také kryt eventuální šach na g4. Jen zdánlivá ztráta tempa, neboť jezdec n 23 nestojí dobře. v Bílý se domnívá, že nadešla vhodná chvíle kdy možno oběť střelce na g4 beztrestně brátii dříve však pro všechny případy zahání dámu páté řady. s Nyní by se zdálo, že černý pohoří, zdání však často kláme. * Bilý má již sotva něco lepšího. Na příkla Jh2xg4. Sd6xg3, 12x23, Jf6xg4. Se2) g4. Jc6 —a5. Sg4—h3 (S44—e2. Vh8—h7 s násl. Vd8—h8). Je5xd3, Sd2—e1 (Df1, Jf2, DXt2. DXf2- Kx12, VXd2+). Jd3x12l, Ddlxd4, Jí2xh3- g2xh3, Vd8xd4 a černý má kvalitu a pěšee. 10 17. K41—h1. Jí6g4 atd. u Skvělé zakončení černým krásně sehrané
ki Tarrasch Möller Bilá Sd Jf Jc Vd Plzeň Ddlxd MieSES Tropez c 7 S 44 — e 2 Kx 12 c 2 d 7 1 e 2 — e 4 d 7 Sf 8 Dda ° Sdbxkccg J 41 Dd 7 e 2 J 28 Vd sa 4e2 Sd 2 — e 1 df 1 Jf 2 DXt 2 VXd 2 +
23 article
partie. 1* Neboť na 22. Ví2—Il následuje Vhixfl- 23. KelXfi Vh8—hl mat a po 22. Kel—dz VhlXdi. ValXdl Jg4xí2 ma černý o dvě fi- gury více. Divoká partie, odpovídající »horké- půdě, na niž byla hrána. Ve volné partii Fr. Treybal—J. Kokšál. hrane dne 29. prosince 1912 v Šachovním klubu »Do- bruský« v Praze, došlo k následujícímu postavení Černý: J. Kokšál
Treybal J Kokšál Černá Francie Šachovní Praha ValXdl Jg Vhixfl
24 article
Býr Fr. Treybai Bílý na tahu vyhrál takto: 1. Je4—65! Ve6xe 2. Velxe2— Ke7—d7 3. Ve1—e7-! Kd7—c8 4 Ve7xc7— Kc8xc7 5. Jg5—c6- Ke7— c8 6. JJeb)íde d3—d2 7. JdsXcó (pešce d2 nelze vyšachovati d2—d1D- 8 Kgl—g2 Ddl—e2- 9. Kg2—h. De2—e6— 10. Dg7—84 17—15 11. Dg4—g3-- De6g8 12. Jc6—c7—
Kd Kc Jg Jc Velx 2 d 7 3 c 8 4 c 8 Kgl c 7
25 article Listárna.
Listárna. Caissa-Praha. Zaslaná partie nehodi s k uveřejnění; bílý hrál přiliš slabě, zvláště v ote- vření. Zašlete příležitostně více; hodící se mile- rádi uveřejníme. J. P. Pisek. Unozorňujeme na stálé mezinárodní korespondenční turnaje Časo- pisu českých šachistů. Řád turnaje zašle pořa- datel J. Brach. Brno. Gutenbergova ul. 8. H. C. Praha. Šachovní klub »Dobruský«. Praha Il. Ferdinandova tř., kavárna Louvre, zápisné 1 K. roční příspěvek 6 K jest splatný čtvrtletně.
Pisko J Brach Gutenbergův Ferdinandův Caissa Praha Brno Dobruský Louvre Šachovní klub
26 title
PuPY
28 article
191/, 13
29 article Ddstranění novoročních laho
Ddstranění novoročních laho přání na rál. Vinohradech
30 article Podnět městské rady na Král. Vinohradech
Podnět městské rady na Král. Vinohradech aby se odložil obtížný a významu nemající zvyk blahopřáti k svátkům a Novému roku a aby na místě toho pamatováno bylo darem na chudé, do- chází ohlasu ve všech vrstvách společenských. V městských úřadovnách, městské spořitelně. Zá- ložně vinohradské, v živnostenských společenstvech a v lékárnách vinohradských, kde byly vyložen sběrací archy, složeno bylo o Novém roce na chudé 536 K, kteréž darovali: Appelt Emanuel, mistr truhlářský. Bakovský Václav, mistr truhlářský. Balcar Adolf, říd. učitel. Barášek Josef, mistr truhlářský. Barrek Václav. advokátní solicitátor. Batěk Leopold, správce sadů městských. Inž. Belada Bohumil. Beneš Václav. obchodník. Bílek Matěj, první náměstek starosty města, s chotí. Bohuslav Bohumil, městský ad- junkt. Brabec Jan, disponent. Bukač Jakub, mistr truhlářský. Bureš Alois, stavitel a starosta města. Cimler Jan, c. k. poštovní oficiál. Conrat Albr. ředitel městského důchodu. MUDr. Čmuchal Jaro- slav, lékař. Dolejš Josef, odborný učitel. Inžený Duda Alois, továrník. Dvořáček Pankrác, insta- latér. Inž. Frank Rudolf. Friedländer Bohuš, maj- lázní. JUDr. Fuksa František, ředitel městských úřadů. Glazar František, mistr truhlářský. Goller Felix, vrchní účetní úřadník Zemské banky. Gubiš Karel, obchodník. Gütling Arnošt, městský účetní kontrolor. Hájek Karel, továrník nábytku. JUD . Havelka Otakar, advokát, s chotí. Havlíček Oldr., městský akcesista. Heberlová Anna, ředitelka škol v. v. Hecht Josef, vahař. Hejhal Josef, zá- mečnický mistr. Hessler Julius, továrník. Hojer Rudolf, mistr zámečnický. Holeček Bohumil, sta- vitel. Hrabě Josef, stavitel. Hrnčíř Václav, mist truhlářský. JUDr. Hrubec Antonín, městský ko- misař. Ph. Mg. Hruška František, lékárník. JUDr.
Král Václav Balcar Josef Batěk Belada Beneš Bílek Bohuslav Bohumil Brabec Jan Jakub Bureš Cimler Albr Dolejš Duda Alois Dvořáček Frank Rudolf Friedländer JUDr Fuksa František Glazar Goller Gubiš Karel Gütling Hájek Havelka Havlíček Oldr Hecht Hessler Julius Hojer Holeček Hrnčíř Antonín Hruška městský úřad Heberlová Anno Appelt Emanuel
31 article
Hřebejk, městský tajemník. Hudec Václav, majitel domu. Clumský J., zasílatel. JUDr. Jahn Bedřich. advokát a předseda Vinohradské záložny, s chotí Janáček Emanuel, ředitel škol. Janeček Julius. přednosta městských pomocných úřadů. Kaněra Ferdinand, mistr natěračský. Kantor Eduard, ná- jemce hospodářství. Karbulka Alois, truhlářský mistr. Karbus Václav, ředitel nemocenské po- kladny. Kauckých Bratří, velkoobchod se železem. Cís. rada Kavka Karel, ředitel Záložny vino- hradské. Klimeš Karel, obchodník, s chotí. Kou- bová Hana, učitelka a pěstounka v městských je- slích. JUDr. Kroupa Jan, městský tajemník. JUDr. Krupička Jan, c. k. dvorní rada. Kubánek Rud. městský účetní asistent. Inž. Kubtk František. městský vrchní inženýr. Kutěj Jan, obchodník s suknem. Kutina Rudolí, městský kancelářský správce. Liska František, městský kancelářský správce. Macoun František, továrník. Malíř Alb knihtiskař. Marek Antonín, tajemník Vinohradské záložny. Mayer Karel, sládek měšťanského pivo- varu. Mikolášek Alois, přednosta pojišťovny. Musil Václav, městský pokladník. »Patníky, soukrom společnost v Národním domě. Pavlík František, ředitel škol. Inž. Pavlik Ladislav, městský sta- vební úřadník. Pecka Václav, mistr řeznický. Pel Jaroslav, stavitel. Peroutka Ant., mistr truhlářský. Pichl Jiří, redaktor. JUDr. Pilař Frant., advokát.
Hřebejk Hudec JUDr Jahn Bedřich Janáček Janeček Julius Kaněra Kantor Eduard Karbulka Karbus Kaucká Karel Klimeš Kroupa Jan Kubánek František Kutěj Lisek Macoun Marek Antonín Mayer sládek Mikolášek Musil Pavlík Ladislav Václav Jaroslav Peroutka Pichl Pilař Kou Clumský J Kutina Rudolit národní dům rada Kavka
32 article
Podhajský Vincenc, c. k. okresní škol. inspekto v. v. Ph. Mg. Pohl Karel, lékárník. Polák Arnošt. městský adjunkt. Pozděna Ant., městský stavební úřadník. Preininger Ant., obchodník. Inženýr Pro- kopec Karel, okresní starosta. První tržnice ná- bytku. Pták Vilém, městský inženýr. Reiss Frant. c. k. gymnasiální ředitel. Rochelt Ant., městský stavební úřadník. Rokos Josef, stavitel. JJUD Rytiř Emil, městský komisař. Ph. Mg. Sitta V. lékárník. Sobota Josef, mistr truhlářský. Srch Vilém, obchodník. Stehlík Ant., učitel. JUD . Steiner Jan, místoředitel měst. úřadů. MUD . Stretti Bohuš, městský fysik. Stuchlý Emanuel. prokurista. Svoboda Hugo, obchodník. Svoboda Karel, městský hospodářský správce. Inž. Šan- tráček Richard, stavební rada zemědělské radyo JUDr. Scheichl František, advokát. Šípek Václav. městský adjunkt. Škarda František, kooperátor. Ph. Mg. Štěpánek Jan, lékárník. Štětka Jan, to- várník. Šubrt Václav, mistr pekařský. Tesař Frant., mistr zednický. Inž. Tichý Alois, měst, stavební rada. Tokstein Jan, soukromník. Toufar Antonín. lahůdkář. Arch. Turch Antonín, městský stavební rada. JUDr. Ulrych Václav, advokát. Inž. Vaněček Jaroslav, městský inženýr. Wimmer Antonín, od- borný učitel. Woldrzyski Julius, prokurista firmy A. Chmel. Vomáčka Eduard, inspektor a náměstek přednosty státních drah. Zavřel František, velko- restauratér. Zeithamel Karel, mistr krejčovský. Zeman Josef, hlavní pokladník Záložny vinohrad- ské. Zíka Josef, městský kancelářský správce. Zindera Matěj, správce okresní vychovatelny. 30200- Zvára Karel, mistr truhlářský.
Podhajský Pohl Karel Polák Arnošt Pozděna Preininger Vilém Reiss Rochelt Josef Sobota Antonín Steiner Jan Stretti Emanuel Šan Richard JUDr Scheichl František Šípek Škarda Štěpánek Štětka Šubrt Tesař Alois Tokstein Toufar Ulrych Václav Vaněček Wimmer Woldrzyski Julius A Chmel Vomáčka Zeithamel Zeman Zíka Zinder Hugo Rytiř Emil
33 title
Zlatá voda
34 article Český hezvadný a dokonalý výrobek
Český hezvadný a dokonalý výrobek tekutý kvém na cídění a leštění stolních příborů. nádobí, klik, štitů, vah, závaží, klenotů a veške- rých kovových součástek na nábytku, oknech. dveřích, kočárech, autech atd. Výrobci: Beneš 8 Lakomý, luč. tov. Brno. nabizena bez jměna výrobce Cididla na kovy. nejsou česká 30042
Beneš Brno Lakomá
35 article Kašel Vás souží?
Kašel Vás souží? Zkuste lékaři předepisovaný, překva- pující, rychlým účinkem známý, dětem i dospělým se hodici
38 article
Pozor na jméno pří- pravku, vyrábitele ochrannou známku!