1
masthead
11. Kvčína 1913. číslo 128.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
zení, kterými průmysl elektrolechnický vtiskuje na-
ší době nový ráz průmyslového podnikání, jsou
velkoelektrárny. Výhodami jejich jsou: 1. Poměrně
daleko nižší výdaje zařizovací, správní, provozova-
cí, udržovací. Dle statistiky elektráren v Německu
možno odhadnouti zařizovací kapitál při malých
elektrárnách pro 1 kilovat výkonnosti na 1200 K.
při velkých moderních elektrárnách na 360 K. Inž.
K. Novák, profesor české vysoké školy technické
v Praze, rozděluje elektrárny na 5 typů a udává
investiční i výrobní náklady jejich v této výši-
města s 6000—8000 obyvatelů maji investiční vý-
daje za 1 kilovat 2000 korun a výrobní náklad za
1 kilovatní hodinu činí 25 hal., u měst větších činí
obnosy ony 1700 K a 21 h, v pražských před-
městích 1200 K a 17 h. v Praze 830 K a 9.7 h.
Sdružení několika větších měst může postaviti
elektrárnu s investičním nákladem 600 K za 1 kilo-
vat výkonnosti a s výrobní cenou elektrického
proudu 4.1 h za 1 kilovat. hodinu. Tedy investiční
náklady velkoelektrárny jsou 3.3krát menší a vý-
robní náklad dokonce 6krát nižší než u elektráren
malých. Inž. V. List, prof. c. k. české vys. školy
techn. v Brně, udává, že u elektráren do 100 kilovat
výkonnosti možno odhadnouti výdaje za stroje, bu-
dovy a pozemky na 1 kilovat 1300 K, kdežtou
velkoelektráren dokonce jen 300 K. Další výhody
velkoelektráren jsou: 2. pracují se stroji o vyšší
účinnosti; 3. potřebují menší počet reservních stro-
jů, 4 mají lepší vyrovnání nestejnoměrného zatížení
K Novák
profesor
Německo
Praha
Brno
český vysoký škola technický v Praga
5
article
denního i ročního následkem rozsáhlejšího obvodu
různorodého konsumu. Na př. městská elektrárna
v létě a ve dne jest málo zatížena, zemědělská
paopak mnoho, za to v zimě a večer málo; továrny,
průmyslové podniky potřebují hnací síly hlavně ve
dne, některé podniky i v noci a pod. Tyto když
navzájem se spojí a odebírají proud z jedné
elektrárny, způsobují velice příznivé zatížení a
výhodnou prosperitu; 5. mohou skýtati daleko mír-
nější ceny prodejné za proud a tím uskutečňují ho-
spodárnější zásobování okresu elektrickým proud-
dem; 6. mohou dodávati proud i do míst, kde by
se samostatná elektrárna nevyplácela. Nevýhodami
jsou: 1. Velkoelektrárna vyžaduje území živě oby-
dlené, průmyslově dosti činné: 2. má vyhověti dvě-
ma požadavkům, kladeným od zdčastnčného kapi-
tálu. Kapitál záčastněných obcí vyžaduje laciné
výroby a prodej elektrického proudu — kapitál
soukromý pak chce dodělati se velikého zisku.
Jsou to dva směry navzájem se potírající. Novým
typem lze však vyhověti oběma požadavkům. Roz-
sáhlý okres zásobovací umožňuje, že při levnýc
cenách proudu docílí se velikého počtu odběrate-
lů zejména v době denní pro molory a tím do-
sáhne se i žádaného zisku značného. První velko-
elektrárny vznikly v Anglii, v Sev. Americe, v kta-
lii a ve Švédsku. U nás v Čechách postavena prvá
velkoelektrárna v Trmicích na dolech hr. Sylva-
Tarouccy firmou Kolben a spol. V r. 1910 postave-
na touž firmou druhá v Dražicích, zásobující 2
obcí a 3 města. Od r. 1911 firma Križík staví velko-
elektrárnu v Kolíně pro zásobování 60 obcí a měst.
Sylva
Taroucca
Kolben
Anglie
Seva . Amerika
Švédsko
Čechy
Trmice
Dražice
Kolín
Križík
6
article
České velkoelektrárny máme nyní: V Praze, Král
Hradci, Jaroměři. Kolíně. Pardubicích, Dražicích
Dobrovicích. Německé jsou: Aš. Planá, Falknov
Sadov. Kadaň, Most, Horní Litvínov. Sobědruhy
Trmice. Mikulášovice, Liberec. Poříčí, Vyšší Brod
Českých velkoelektráren jest tedy málo. Náš kapi-
tál se tříští stavbou malých. Jest v zájmu lepší
hospodárnější elektrisace, aby pozornost finančních
kruhů obrátila se i na nové typy — velkoelektrár-
ny. Tyto pracují mnohem výhodněji a s příznivěj-
ším výsledkem, než řada malých podníků. Ony
jsou skutečnou vymožeností, technickým i hospo-
dářským pokrokem. Jednota průmyslová uvítala
proto s plným souhlasem návrhy Spolku architek-
tův a inženýrů v království Českém, věnované to-
muto problému a vydané v únoru t. r. i doporoučí
je všeobecnému šetření. Zvláště bod 5. těchto ná-
vrhů, týkající se zužitkování sil vedních podpírá
Jednota s veškerým důrazem, jelikož sama již
svým memorandem z r. 1905, podaným zemskému
výboru král. Českého, domáhala se iniciativně as
tužbou po velké koncepci toho, aby při všech
vodních regulacích a stavbách bylo hned pamato-
váno na umístění a potřeby hydroclektráren, které
v tom způsobu zejména v horní lialii a ve Švéd-
sku osvědčily se býti pravým požehnáním země.
Švéd
Praha
Jaroměř
Kolín
Pardubice
Aš
Planá
Falknov Sadov
Kadaň
Most
Horní Litvínov
Sobědruhy Trmice
Mikulášovice
Liberec
vysoký Brod
Královský Hradec
Dražice Dobrovice
Jednota
7
article
Dolnorakouský zemský výbor je v tom směru již
činným a vláda záložila k tomu konci již r. 1906
vodní katastr pro alpské země. Za nynějších ne-
příznivých poměrů a malého zájmu finančních kru-
hů našich spudne asi řešení důležitého problému
velkoelektráren nejprve na bedra svépomoci. Na
prvém místě činitelů, jež v záležitesti této mohly
by se dočkati úspěchu, jsou česká města. „Svaz
českých měsí“ všímá si již této ošázky a zajisté
vytkne si za cíl, by národní jmění v tomto směru
nepřišlo pod správu cizího kapitálu, z nás jen tě-
žícího. Mohla by se vyskytnouti obava, že na po-
čátku soustavné akce, tuto v souhlase s návrhy
Spolku architektův a inženýrů doporučené, nastane
stadnace v zakládání nevých elektráren. Ale t
třeba vyznačiti, že v krajích, kde není pomýšlení.
vytvořiti velkoelektrárnu (okresy s existujícím
elektrárnami dosti velikými, dále v krajinách řídce
obydlených, nepříliš průmyslně zaměstnaných) ne-
ní námitek proti zařízení obyčejných elektráren, ze-
jména s vodní silou. Totéž plati pro případy jiné,
když na zařízení velkoelektrárny není zrovna na-
děje v době blízké. Malé elektrárny nemehou sice
prodávati slektrický preud levně, ale přece do do-
by zřízen velkoelektrárny mohou svému okolí pro-
kázati dobrých služeb hospodářských i kulturních.
Přijmiž též naše veřejnost doporučení, aby při stav-
bách v tomto směru bylo pamatováno na náš prů-
mysl elektrotechnický, který jest s to, vyhověti
všem stavebním potřebám a požadavkům nej-
modernějších elekiráren a elektrických zařízení.
Hospodářské poměry v Bosně a Hercegovině.
Boseň a Hercegovina
svaz český měsit
8
article
(Zpráva filiálky Českého obchodního musea v Sa-
rajevě.) Následkem přiostření situace (výminečný
stav) utrpěl obchod značných ztrát a klesla veške-
koupěchtivost na nejnižší stupcž. Ceny potravin
d sud nestouplv, což jest důkazem velikých zásob.
které grosisti zde chovalí. Dnešním dnem zastave-
na byla vozba železniční pro zboží nákladní a při-
jimá se pouze rychlozboží a potraviny. Doba, jak
dlouho toto potrvá, není určena, všeobecně se všal
očekává brzká změna těchto poměrů. Obav finanč-
ních ztrát dosud není žádných: zvláště není se
čeho obávati u velikých groeistů, jichž finanční
základ, jak jsme již dříve uvedli, jest dobrý a jest
s to v této krisi přestáti. Doporučuje se klidně
vyčkati další rozvoj událostí, který dle nejno-
vějších zpráv, jak se zdá, nebude nepříznivý.
Český obchodní muzeum v sa
9
article
Koncesování výroby lihu. Jak jsme již ozná-
mili, uvažuje se jak v Rakousku, tak i v Uhrách.
o zavedení nuceného koncesování výroby lihu,
jež by bylo možné v Rakousku nářízením na zá-
kladě § 24. živn. řádu. Rozhodnuto desud nebylo.
Pro koncesování rafinerií lihu vyslovila se lvovská
obchodní komora již před 2 roky a také výrobci
surového lihu vyslovili se pro koncesování. Vláda
vyhověla tomuto podnětu a zabývala se touto otáz-
kou. Vějřina obchodních a živnostenských komor.
jejichž dobrozdání vláda si vyžádala, vyslovila se
odmítavě. Také vídeňská komora. Naproti tomu
vyslovily se pro zavedení nucenéhe kon-
cesování právě komory, v jejichž obvodu jest
sídlo lihového průmyslu, zvláště pražská obch.
a živnostenská komora a haličské komory.
Cukerní průmysl, jenž jest také značně interesován
na této otázce, vyslovil se proti koncesování, obá-
vaje se trvalého stlačení cen melasy, kdyby za-
kládání nových lihovarů bylo vázáno koncesí. Cu-
kerní průmysl byl by se svou výrobou melasy od-
kázán na milost a nemilost průmyslových lihovarů.
Rakousko
Uhry
Cu
10
article
Cena melasy má značný vliv na výrobní náklad
rafinerií cukru. Musilo by proto, kdyby se za-
vedlo nucené koncesování výroby lihu, zachovati
se každému cukrovaru neb rafinerii právo, přepra-
covati ve vlastních závodech vyrobenou melasu na
Akc. společnost na dynamit dříve Alfre
Nobel v Hamburku vykazuje za uplynulý rok
hrubý zisk 6,232.759 (5,557.988) marek. Odpisy
činí jako loni 1,320.000 marek. Navrhuje se, aby
čistého zisku 2,605.534 (2.607.568) marek vyplácela
se opět 20 proc. dividenda.
Akc. spol. štyrsko-hradecké vozovky a strojír-
ny dříve Jan Weitzer konala 8. t. m. valnou hro-
madu, jež se usaesla, aby z čistého zisku 1,057.29
lih.
korun vyplácela se 11 proc. dividenda t.j
44 K na akcii a 127.547 K převedlo se na nový
účet.
Nový labský přístav. Železniční ministerstvo
koná přípravná studia a práce ke zřízení nového
ochranného a dopravního přístavu v Laube-
Rasseln.
Z Pražské plodinové bursy. Jelikož připadá
na pátek dne 16. května 1913 svátek, koná se
hlavní bursa již ve čtvrtek dne 15. května
1913 v obvyklých hodinách, a to od 149—111/% do-
pol. a od 2—3 hod. odpol.
Stav severoamerického osení obilního. Jak
jsme již stručně uvedli, odhaduje měsíční zpráva
zemědělského úřadu Spojených států severoameri-
ckých průměrný stav zimní pšenice k1.
květnu t. r. na 91.9% proti 91.6 v dubnu t. r. a
79.7% z května 1912. Osevná plocha činí 30.938.000
akrů proti 32,387.000 akrům, na podzim 1912 zjiště-
ným. Loni udával zemědělský úřad osevnou plochu
v květnu na 25,744.000 akrů proti 32,213.000 akrům
z podzimu 1911. U srovnání s lety předcházejícími
obdržíme nyní pro zimní pšenici tento číselný
obraza
Weitzer
Hamburk
Laub
spojený stát severoameri
11
article
91.6 91.9
— 30.938 — 520.00
80.6 79.7 74.3 73.3 26.571 15.1 399.919
1912 . . .
1911 . ..
83.3 86.1 80.4 76.8 29.162 14.8 430.656
80.8 82.1 80.0 81.5 27.329 15.9 434.142
1910 . ..
1909 . . .
82.2 83.5 80.7 82.4 28.330 15.7 446.366
91.3 89.0 86.0 80.6 30.349 14.4 437.908
1908 . . .
89.9 82.9 77.4 78.3 28.132 14.6 409.4442
1907 . ..
1906 . . . 89.1 91.0 83.0 85.6 29.600 16.6 492.888
1905 . . . 91.6 92.5 85.5 82.7 29.982 14.3 428.462
Z německého trhu železářského. V nedávné
schůzi sdružení obchodníků s tvčovým že-
lezem pro vládní okres Kolín n. R. bylo usne-
seno, nezaváděti zatím snížení cen, nýbrž přede-
vším ještě vyčkati schůze rýnskovestíál-
ského kartelu železářských obchodníků, jež se
koná 14. t. m., a pak teprve event. snížiti ce-
ny o 5 mk. na tuně. — Dle „Fkf. Ztg.“ snížila
huť de Wendel v Havingehu v Lotrinsku základní
ceny pro plávkové železo týčové o 3 marky
na tuně.
Kartel německých vozovek. Jak se sděluje z
Düsseldorfu, vyjednávání, delší dobu vedené mezi
německými továrnami na vagony za účelem utvo-
ření prodejního kartelu, jest nyní ukončeno. Všech
40 továren připojí se ke kartelu. Jde o dosažení
lepších podmínek, zvláště při jiných, než státních
dodávkách a v cizozemském obchodě. Ještě vy-
jednává se o formě, ve které má býti kartel utvo-
Zdražení olověných výrobků v Německu. P
přistoupení všech mimo stojících závodů byl ne-
dávno znovuzřízen německý syadikát pro olovo.
Wendel
Kolín
Lotrinsko
Düsseldorf
Německo
12
article
Za jeho podpory uskutečnila se 8. t. m. úmluv
také všech německých obchodníků s olově-
nými výrobky. Ceny válcovaných a lisovaných olo-
věných výrobků byly od 9. t. m. zvýšeny o l
marku na metr. centu.
Zlevnění bavlněné příze v Elsasku. Sdružené
elsaské přádelny bavlny snížily ceny příze z ame-
rické bavlny o 4 fen. na 1 kg.
Pokles cen na belgickém trhu železářském
Domácí ceny na belgickém trhu železářském klesly
pro plávkové tyčové železo o 2.50 fr. na 152.50 a
155 franků, pro svářkové tyčové železo na 165 at
167.50 franku, pro pásové železo na 182 až 185 fran-
ků, pro hrubé plechy z plávkového železa na
157.50 až 160 franků. Očekává se, že ochabnutí
tuzemského trhu, způsobené hlavně obecnou stáv-
kou, nyní jest u konce.
Hornoslezská výroba surového železa činil
v dubnu t. r. 76.877 tun oproti 86.755 t. v březnu
t. r. a 85.172 t. v dubnu 1912. Od počátku roku do
konce 1913 výroba surového železa klesla oprot
loňsku o 7757 tun.
kg
13
article
Kešíkářská výstava. Obchodní komora rakou-
zká v Paříži uvedla košikářskou, hračkářskou
korkářskou výstavu letešní, jež v červnu na vý-
stavišti bude zahájena ve Francii, ve znám st. Svn-
dikát košikářský v Paříži se o naši výstavu zajímá
a budou předvedeny na ní ukázky francouz. výroby
Dedávka bedníček na suchary. C. a k. inten-
dance 9. sboru v Litoměřicích zadá dodávku asi
2000 kusů bedniček na suchary z dřeva 12 mm
silného, rozměrů 67/43/34 em. Nabídky podati dluž
no do 15. května t. r. do 9 hodin dopol. u zmíněné
c. a k. intendance. Do vyhlášky lze nahlédnouti
ve statistické kanceláři obchodní a živnostenské
komory v Praze.
Dodávka mostní konstrukce. C. k. ředitelství
státních drah v Praze uveřejňuje v úřadních listech
vyprání ofertního řízení na dodání nové konstruk-
ce železné pro podjezd pod novým seřaďovacím
nádražím u Vršovic o světlosti 14 m a o délce 76
metrů; celková váha asi 486 tun. Do podkladů pro
nabídku lze nahlédnouti v kanceláři mostního od-
boru c. k. ředitelství státních drah v Praze. Sadová
třída č. 2 n., III. patro, jakož i v mostních kan-
celářích c. k. ředitelství severní dráhy ve Vídnía
c. k. ředítelství státních drah ve Lvově, kde se
vydají také ofertní formuláře. Nabídky se přijímají
do 9. června 1913 do 11. hodiny dopolední v po-
datelně c. k. ředitelství stát. drah v Praze.
Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek konati
se bude v Kardašově Řečici dne 20. kvělna
— Příští trh na dobytek hovězí v Golčově J Je-
níkově bude konán ve středu dne 21. května
Golčův
Paříž
Francie
Litoměřice
Praha
Vršovice
Lvov
Kardašův Řečice
živnostenský komora v Praga
mm
J být
16
article
Vídeňská bursa.
Vídeňská bursa.
Z Vídně, 10. května. (K. k.) Dodatečná burs
Rakouské kredišky 623.25, uherské kreditky 826.—
anglobanka 335.75, bankovní jednota 518.—, uni-
onka 593.50, banka pro země rakouské 518.—
státní dráha 728.50, lombardy 131.75, Škodovk
850.—, turecké tabákové 343.—, rýmavsko-mu
ráňské 724.—, alpinky 1008.—, květnová rent
84.05. uherská korunová renta 82.70, ruské —.—
turecké losy 24075, marky za hotové 117.76, mark-
ne ultimo 117.80. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 10. května. (Teletgr. »Nár. Listůe.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za
K 198.80, 199.05, Bukurešt na krátké lh. —.—
Brusel sek na krátké lhůty za 100 fr. —.—, —.—
Brusel na delší lhůty —.—. —.—. Německo šek.
na krátké lhůty za 100 mk. 117.70, 117.90. Ně-
mecko na delší lhůty —.—. —.—. Londýn šek
krátké lhůty. 100 lib. št. 240.871/2, 241.271/2, Londýn
na delší lhúty —.—, —.—. Nový York za 100 dol.
—.—, alie šek a krátké lhůty za 100 li
340, 93.95 Italie na delší lhůty —.—, ——
Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty za
100 rb. 253.121/2, 294 1212. Petrohrad delší lhůty
—.—. Paříž šek na krátké lhůty za 100 tr.
95.55, 95.70, Páříž delší lh. —.—, —.—, Curych
Basilej šek na krátké lhůty 95.30, 95.45, na
elší lhůty —.—
—. Švýcary šek a krátké
hůty 95.30, 95.45, na delší lhůty —.—,
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Škodovk 850
17
article
Německé bursy.
Z Hamburku, 10. května. (Peněžní bursa.) 4
rak. stříbrná renta (leden-červenec) 87.50, 4% rak.
zlatá renta 89.50, 4% uherská zlatá renta 85.90.
rak. kreditky p. u. —.—, akcie rakouské státní
dráhy —.—, lombardy 27.30, akcie německé
paroplavební společnosti —.—, akcie společnosti
»Kosmos« p. u. 206.60. Vídeň, vista 84.95, cena
stříbra penize 82.75, cena stříbra zboží 83.25. —
Smýšlení pevné.
Pařížská bursa.
Z Paříže, 10. května. (Telegr. závěr. kursy.
3% kent 8522, italšká renta 97.25, rák. po-
zemkový úvěrní ústav 1280, státní dráha —.—
lombardy 136.—, cheky na Londýn 25.201/2, rakou-
ská zlatá renta 89 10, uherská zlátá renta 87.50
otomanská banka 664.—, tabáková režie 367.—
ruské 1906 102 90, turecké losy 196.50, Rio Tini
2909—, sptoelské exteriery 90.52, Randské bán-
ské hodnot —.—. Smýšlení pevné.
Hamburk
Vídeň
Paříž
Londýn
Rio Tini 2909
Randský bán
18
article
Pražská bursa.
Pražská bursa.
V Praze, 10. května. Olicišlní záznamy zněji
Zástavní listy čes. hyp. banky 5 96
Zást. listy čes. hyp. banky (v zl.) 47
Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 47
Zástavní listy čes. hyp. banky 3 4/4
Zákl. úpisy čes. zem. banky 47
Kom. dl. úp. čes. zem, b. (ve zl.) 49
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (v K) 4%%
Mel. úp. č. zem. banky (ve zl.) 4
Mel. úp. čes. zem. banky (v K) 47
Žel. úpisy čes. zemské banky 4
Zákl. dlužní úpisy bukovin-
ské zemské bánky . . . . 49%
Dlužní úpisy Živnost. banky 41/22
Dluž. úpisy Čes. prům. banky 41/%7
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . 4 9%
Zást. listy Hyp. ústavu Měst-
ské spořitelny pražské . . 4
Zást. listy mor. hyp. banky 59
Zást. listy mor. hyp. banky 49
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 47
žel. úpisy mer. zeměd. banky 4
Zást. listy I. mor. spořitelny 4 1/2
Zást. listy I. mor. spořitelny 49
Zást. listy hal. zemské banky 41/2
Zást. listy hal. zemské banky 4
Kom. dl. úpisy hal. zem. banky 4
Železnič. úp. bal. zem. banky 4 4
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/2
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 2
Zást. list« Rak.-uherské banky 49
Zást. listy Dolnorák. hyp. úst. 4 7%
Žást. listy Dolnorak. hyp. úst. 31/4
Kom, dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 4
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 3 1/4
Zást. listy Rak. hyp. banky 4 2
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 32
Ruská státní půjčka z r. 1906 5
Bulharská stát. půjčka z r. 1909 41/2
Únorová společ. renta (v pap.] 4.29
Dubnová spol. renta (ve stř.) 4.29
Květnová spol. renta (v pap.) 49
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 72
Rakouská zlátá renta . . . 4
korunová renta . 49
investiční renta . . 31/4
Mel
Červencová
Praha
město
4 Zást
Hal . akciový
Hal
Zást
4 2 Zást
4 2 Prior
květnový společenský
19
article
Česká banka Union . . . . . .
Česká banka . . . . . . . . .
Česká průmyslová banka . . . .
Česká zajišťovací banka . . ..
Hospodářská úvěrni banka . . .
Chorvatská zemská banka . . ..
Jadranská banka . . . . . ..
Lublaňská úvěrní banka . . . ..
Úvěrná banka úč. spol. v Růžom-
berku (Rószahedy) . . . . .
Moravská agrární a prům. banka.
Pozemková banka . . . . . ..
Pražská úvěrní banka . . . . .
První čes. akc. pojišťovna na život
První pražská zastavárna . . .
Zál. úvěrní ústav v Hradci Král. ..
živnostenská banka . . . . ..
Haličská akc. bypoteční banka ..
Řakousko-uberská banka . . . .
Buštěhradská dráha (lit. A) . ..
Buštěhradská dráha ſlit. B) . . .
Pražská paropl. po Vltavě a Labí.
Kolínská továrna chemická . . .
Alpinská montanní společnost .
Kolínská továrna na káv. náhražky
Podolská cementárna . . . ..
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Čes. Budějovicích.
El.-tech. akc. spol. dř. Kolben a sp.
První česká raffinerie v Modřanech
Českomoravská strojírna . . ..
Daňkova strojírna . . . . . . .
Poldina huť . . . . . . . ..
Pražská železářská společnost . .
Rustonova strojírna . . . . . .
Pražské papírny, akc. spol. . . .
Chorvatská cukerní . . . . ..
škodovy závody . . . . . . .
črvní česká továrna orient. cukrov.
Záp.-české tov. kaol. a šamot..
Rószaheda
Kolben
Daňkův
Rustonův
Růžom
Hradec Královský
Vltava
Čes . Budějovice
Modřany
Zápy
Český banka Union
Český banka
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrni banka
zemský banka
jadranský banka
pozemkový banka
úvěrní ústav
živnostenský banka
bypoteční banka
uberský banka
El
Poldin huť
21
article
Plodinová bursa.
Plodinová bursa.
V Praze, 10. května.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice 76—81 K 10.—, 11.—, velkozraná 8.50
9.—, vadna 8.20, 8.50, zito 71—74 kg 8.80, 9.10
vlhké 8.40, 8.50 ječmen výběr 8.50, 8.65
I. jakosti 3.25. 8.3. střední 8.—, 8.10, merkantil
7.75, 7.85 oves výběr 8.90, 9.—, prima 8.7
380, merkantilní 1912 8.35, 8.45, vadný 8.—, 8.10
kukuřice cinguantin 1912 11.50, 11.75, kukuřie
zizozemská 9.25, 10.10; kukuřice uher. 9.60, 9.25.
vikev česká 10.—, 10.25, haličská 0.—, uhersk
—.— pohanka —.—; proso —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasolo
k vaření K 13.50, 15.—, ke krmení —.—,
Doby 11.—, 11.50, hrách Viktoria 14.—, 17.—
k vaření žlutý 12.—, 13.50, k vaření zelený 12.—
17.—, ke krmení 10.50, 12.—, čočka 1912 18.50
24.50.
Semena. Ceny za 50 kgi mák modrý česk
1912 35.—, 36.—, ruský 1912 —.—, —.—, kmir
holandský 36.—, 37.—, kmín haličský —.—, —.—
iněná semena uherská —.—, —.—, konopná se
nena uherská 12.50, 13.50, haličská 12.50, 13.50
Víčenec (ligrus) jednosečný 22.—, 25.—, dvoj
sečný 22.—, 26.—.
Beno a sláma. Ceny za 50 kg transito: sen
lisované 5.50, 5.80, cizí 5.—, 5.25, sláma cep
nlácená 3.—, 3.25, ke stlaní 2.60, 2.85, krmn,
sláma 2.85, 3.10.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kgi švestky česk
1912 14.—, 24.—, švestky české 1910 —.—, —
nerkantilní bosenské —.—, —.—, bosenské 110/12e
— —.—, 95/100 —.—, —.—, 80/85 —.—, —.—
10,75 —.—, třešně —.—, —.—, víšně —.—
—.— hrušky —.—. —.—, křížaly —.— —.—
Povidla 100 kg 48.—, 53.—, slazená a cezení
100 kg —.—.
Slad po 50 kg: la 14.50, 14.75, ila 14.—, / 14.25
Brambory 50 kg: k jídlu 4.—, 4.50.
Sušená čekanka 50 kg promptní 9.—, 9.25.
škrob po 100 ka transito: pšeničný —.—
—.—, rýžový —.—, —.—, vlhký bramborový škro
—.——.— bramborový l. jakosti 31.—, 31.50, nej-
jemnější32.—, 32.50, nefjemnější škrobová moučk
32.25, 32.75.
Slad
Praha
Bena
Brambory
Viktoria 14
kg
vlhký
ječmen výběr
kukuřice cinguantin
kgi
Víčenec
22
article
Obilí.
Obilí.
Z Vídně, 10. května. telí. zpr. „Nár. Listů“.
Plodinová sursa. Obchod na dnešní hlavní
týdenní burse neuspokojoval, ač návštěva byl-
lepší než jindy před svátky. Díe zpráv poča
podporuje vzrůst osení a obilí slibuje dobrý výnos.
Nabídka v chlebovinách byla větší v druzích
předlitavském i s výsin a jemných. Tendence př
mírnějším obchodu slabší. Pšenice poklesla o 10.
žita o 5 hal. Koupěchtivost téměř vymizela
k uzávěrkým docházelo nesnadno, poněvadž vlast-
nici nechtěli povolit slevy. Teprve později povo-
leny opětné slevy. Konečně byla pšenice prodá-
vána o 20 hal., žito o 15 hal. laciněji, než před
týdném. To však nedalo podnět k uzávěrkám
nad denní potřebu. Konsum zachovává zdrželi-
vost, poněvadž odbyt mouky neuspokojoval.
Velkomlýny jsou dostatečné zásobeny, obchod
vyhýbal se uzávěrkám. Obchod měl velmi váhavý
odbyt. Uzávěrky se nerozhojnily a vlastníci ne-
dali se přímět k dalším slevám. Tendence ochabla
dnes ještě více. Z pícnin pozbyla kukuřicev
tomto týdnu 25 hal. Měla dnes mdlou tendencia
byla zanedbávána, poněvadž je dosti zelené pice.
Uherský oves poklesl o 10 hal., ale ceny stále
považovány jsou za příliš vysoké. Český oves byl
nabízen v takovém rozsahu, jako po žních. Ove
zlaciněl o 15 hala neměl však větší zájem.
Vídeň
23
article
Mlýnské výrobky. Nad potřebu konsum
nekupoval a také obchod zachovává zdrželivost
vzhledem na poklesy na obilním trhu. Dokonce
i malé obraty musily být vynuceny ústupky mlýnů.
Záznam pšeničné a žitné mouky snížen o 10 h.
ale nebylo možno jich docílit. Poněkud lépe uspo-
kojovalo vyřizování dřívějších uzávěrek, kter
znemožnily vzrůst mlýnských zásob. Pícní moučka
a otruby poklesly o 5 h. Ceny silně tísněny ze-
lenou pící a lácí jiných pícnin. V bramborovém
škrobu ceny mají nominální význam, neboť nen
ani poptávky, ani nabídky. Saisona se končí
Škrob má jen mírnější poptávku, poněvadž také
továrny narazily na o rželivost, ceny se nezmě-
nily, tendence uhájena.
Znamenaly: pšenice tisská stara —.—, —
nová 12.—, 12.45, banátská nová —.—, —.—, pše-
nice zjižní dráhy —.—. —.—, slovácká stará —.—
—.—, nová 11.05, 11.55, dolnorak. —.—, pše-
nice z Morav. pole u. 10.05. 10.60, pšenice ruská
Morava
24
article
— Žito šutle
—.—,—.—, rumunská —.—
—.—.—, nové slovácké 9.55, 9.85, žito z okoi
Pešti 9.80, 10.10, žito z již. dráhy 9.50. 9.75.
žito rakouské 9.30, 9.75, žito české 9.55, 9.75.
Ječmen nový: moravský ze stanice 8.35, 9.—
rakouský ze stanice 8.25, 8.60, jeěmen slovácky
3.50, 9.—, z jižní dráhy 0.—, 0.—, různý uher-
ský ze stanice —.—. —.—, sev.-uherský 8.15, 9.—
tisský 0.—, 0.—, pro pivovary 7.59. 8.56, k
krmení 7.50. 8.50. Kukuřice uher. stará 8.45. 8.80
kukuřice uh. nová 8.40, 8.70, cinquantin. st. 11.—
11.55, nová —.— —.—, kukuřice laplatská 0.—
—.—. Oves uherský spatný starý 10.20, 10.55
oves vybíraný n. 10.50, 11.40, oves český, mo-
ravský a dolnorak. 9.50, 10.10. Řepke nová —.—.
—.—, uher.nová ——. —.—. Krupky 16.70, 17.30.
Mouka z vídeňské pšenice č.0 K 17.20, 17.40.
č. 3 16.10, 16.30, č. 5 15.40, 15.60, č. 7 13.90, 14.20.
moučka pícní 7.50, 8.20, žitná mouka vídeňská
č. 1 13.40, 14.15, č. 2 —.—, —.—, č. 3 10.75, 11.15.
otruby pšeničné 6.15, 6.65, otruby žitné 6.25, 6.35.
Brambory staré 50 kg: růžové 3.—, 3.50, k pá-
lení —.—, žluté k jidlu 3.—, 4.—, brambory bílé
2.40, 2.60, italské 0.—, —.—, ke krmení 1.80.
2.—, průmyslové (521/2 kg) 1.20, 1.90. — Jetel
červený nat. (50 kg) —, —, bílý —.—, —.—, es-
parseta —.—, —.—, inkarnat —.—, —.—, lucerka
uherská (uherský natyreli —.—, —.—. — Škrob
bramborový vys. prima 32.—, 32.50, moučka 1.
Ječmen
Jetel
Pešť
Krupka
Brambory
kg
25
article
32.. 32.50, II. 30.50, 31.—, odpadky —.—
Z Pešti, 10. května. Týdenní přehle
z peštského trhu obilního. (Pův. zpráva
„Národ. Listů“.) V uplynulém týdnu bylo počasí
chladné a velmi deštivé. Srážky zajisté na stav
osení měly nejlepší vliv a docházejí též většinou
jen pochvalné zprávy o osení. Jen místy stěžujísi
na stav žita, řídčeji na stav pšenice. Nyní bylo by
žádoucí opět brzké suché a teplé počasí. Na na-
šem trhu po uklidnění mezinárodní politické si-
tuace zavládla velice klidná tendence a též květ-
nová vyřízení vyvíjejí se v tak mírném tempu, že
možno mluviti téměř o stagnaci na trhu. Výpovědi
jsou ovšem nepatrné, avšak přejímání se též pro-
tahuje. Při tom objevuje se stále ještě nové výpo-
vědní zboží, co svědčí, že zde nalézající se usanč-
ní zboží, odhadované na 600.000 q. rozhodně nelze
jinak umístiti než výpovědmi. Zdejší mlýny jsou až
do konce června kryty surovinou a potrvá-li stag-
nace moučného obchodu do této doby, bylo by ne-
vyhnutelné opětné úplné zastavení vý-
roby. Mlýny proto vůbec se nezajímají o horší
usanční zboží a doufají, že si vypomohou až do
objevení se nového výrobku bez tohoto skladišt-
ního zboží. Květnové lhůty byly též vůbec chabé
a též říjnové lhůty značně ochabují, ježto nyí
nelze přece nedbati všeobecně příznivě znějících
zpráv o osení. Jak mlýny, tak i venkov zůstávají
lhůtnímu trhu zcela cizí. Efektivní obcho
byl po celý týden velmi vleklý, ježto mlýny, odvo-
lávajíce se na špatný odbyt mouky, nechtějí ni-
čeho kupovati. Nanejvýš kupuje se trochu pšenice
k doplnění, většinou jen dobré zboží. Všeobecně
však koupěchtivost značně ochabla a též příplatky
značně se zmenšily. Platilo se za 79kg, tisskou
pšenici nejvýše K 11.05. Celkový týdenní obrat
činil dosud 90.000 g. při čemž byly ceny o 15 hal.
Pešť
kg
26
article
levnější než před týdnem. Obchod s noveu pše-
nici jest velmi obmezen a zcela minimální oproti
jiným rokům. Žito je stále velice zanedbávánoa
spotřeba kupuje jen nejnutnější a sice kupuje se
jen dobré zboží. Horší žito se vnucuje, nelze však
je umístiti. Platilo se během týdne K 9.30—40 pa-
rita Pešť, horší bylo však lze dostati též značně
pod 9 K. Též ječmen značně ochabl, ježto spo-
třeba nyní velmi málo kupuje. Ječmen ke krmení
znamená dle druhů K 8.40—60, lepší zboží po
různu též výše. Oves též ochabl vzhledem k
zlepšení politické situace a při velmi mírné na-
bídce byl též obrat obmezený. Lepší zboží bylo by
hledanější, jest ho však nedostatek. Rakousko ne-
jeví vůbec zájmu. Znamená se K 10.— až 10.50.
za oves prima až K 10.70—80. Kukuřice. Na
počátku týdne tísnily veliké uzávěrky rumunské
kukuřice, nyní však ceny tak klesly, že tamní zboži
se zde nevyplácí. V posledních 14 dnech koupeno
bylo odtud asi 250.000 q rumunské kukuřice. 9.t.
m. znamenala K 8.10—15 resp. ze stanic o 20—25
hal. levněji. Vršec znamená na př. K 7.65—70 pa-
rita. Rumunská kukuřice jedná se tudíž o 10h
nad květnový kurs. Rakousko koupí se nezúčast-
nilo. Vadná kukuřice jest též levnější a znamená
K 6.25—50. Lhůtní trh vykazuje při velmi ne-
patrných obratech všeobecně snížené ceny a jen
kukuřice 9. t. m. poněkud se zotavila.
Ječmen
Pešť
Rakousko
27
article
Kursové fluktuace týdne činily (za 5
kg z Pešti): pšenice na květen K 10.87—11.09. záv.
kurs 10.84 (před týdnem 11.09), na říjen 11.62—85.
závěr 11.61 (11.83). Žito na květen K 9.14—26.
záv. kurs na říjen 9.60—78, záv. 9.58 (9.77). Ove -
na květen 8.83—9.31, závěr na říjen 8.50—94. zá-
věr 8.54 (8.91). Kukuřice na květen K 7.92—8.18
závěr 9.01 (9.15).
Z Dráždan. 9. května. (Bursa plodinová.
Ceny za 100 kg v markách. Pšenice bílá —.—
—.—, pšenice hnědá 203, 207. červená ruská 230
238, žito tuzemské staré —.—, —.—, žito tuzemské
nové 159, 165, žito ruské staré —.—, —.—, ječ
men saský —, —, ječmen slezský —. —, česk
—, moravský —, —, ječmen ke krmen
145, 160, oves saský 168, 178, saský vlhký 123
140, slezský 168, 178, americký 176, 178; kukuřie
cinquantin stará —. —, nová 19 8, 203, amer
mixed 152, 156, Laplata žlutá 155, 158, hrácí
185, 200, boby —, —, vikev 215, 230, pohank
tuzemská 200, 210, cizí 204, 214, řepka zimní vlhk
—, řepka suchá —. —, lníně pěkné 260, 26
prostřední 245, 215, Laplata 230, —, otrub
pšeničné hrubě 11.—, 11.40, jemné 10.69, 11.2
otruby žitné 11.60, 12.— marek.
Z Hamburku. 10. května. (K.k.] Pšenice ho
štýnska klidná. 292.—, 212.—, žito meklenburs
klidné. 162 —. 170 —, žito ruské bez záznamu
Počasí: krásně.
Z Paříže, 10. května. [K. k.) (Závěrek.) Ove
klidný, na květen 20.5, na červen 21.35, na čer-
vehec-srpen 21.20, na září-prosinec 19.95. Žii
klidné, na květen 19.95, na červen 20.—, na čer
venec-srpen 20.—, na září-prosinec 19.95. Pšeni
povolná, na květen 23.75, na červen 28 80, na čer
venec-srpen 21.90, na září-prosinec 24.75. Mouka
povolná, na květen 38.45, na červeu 38.20, na čer-
venec-srpen 37.60, na září-prosinec 35.40. Počasí
částečně zamračeno.
Bursa
Pešť
slezský
Laplata
Hamburk
Paříž
28 80
kg
závěr
238
otruby žitná 11.60
46
article
V Praze, 10. května. Záznamy pražské plo
dinové bursy
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kllogramu
pšeničná mouka čís. 0 K 34.—, 35.—, č. 1 33.—
34.—, č. 2 31.—, 32.—, č. 3 29.50, 30.—, č. 4 28.—
29.— č. 5 27.50, 28.50, č. 6 26.50, 27.50, č. 7 25.—
26.—, čís. 8 19.50, 20.50, 0/P 31.—, 31.50. Žitn
mouka čís. 0 28.—, 28.50, č. 0/1. 27.50, 28.—, č.l
26.90, 27.—, č. II. (jednomletá) 25.58, 26.—, č. Iii
42.50, 23.—, č. 1V. (krmná) 19.50, 20.—, pšeničn
otruby jemné 13.80, 14.—, pšeničné otruby hrub
14.—, 14.25, otruby žitné 14.—, 14.25, krupice 100k.
35.—, 35.50, prach 15.—, 15.50, tluč —.—, —
kroupy: čís. 3/0 448.50, 49.50, čís. 2/0 47.50, 43.50
čís. 0 46.50, 47.50, čís, 1 44.50, 46.—, čís. 2 43.30
44.50, čís. 3. 42.50, 43.50, čís. 4 40.30, 41.50, čís.
39.50, 40.50, čís. 7 32.—. 33.—. čís. 8 30.—. 31.—
čís. 9 28.— 29.—, čís. 10 26.—, 27.—, zlom 28.—
Z Pešti, 10. května. Týdenní přehled
z peštského trhu mouky a otrub.
Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Mlýny stěžují si stále
na velice špatný odbyt a snižily též své ceny.
Při konkrelních obchodech povolují se ještě další
slevy. Trochu mouky prodáno bylo do Haliče a
velice málo tuzemskému zákaznictvu. Na podzim
však nebylo stále ještě nic prodáno, což jest ne-
obyčejným symptomem. Otruby, zvláště na pod-
zim, velice značně ochably
Dnešní průměrné ceny mlýnů (za 50 kg z Pešti):
čís.
K 16.40 16.T0 T58 15.50 15.20 14.30 14.20
714 7348
13.20 12.— 11.20 7.40
Otruby drobné K 6.20, hrubé K 6.30. Ceny druhé
ruky: čís. O: K 15.80 pohot., K 16.20 na podzim.
Drobné otruby K 6.05 pohotové, K 5.75 na pod-
zim.
Otruba
Praha
Pešť
Halič
T 0 T 58
kg
15.20
Otruba drobný K
49
article
Z Hamburku, 10. května. (K. k.) Lih klidný,
na květen 33.—, na květen-červen 33.—, na červen-
červenec 33.—.
Z Pařiže, 10. května. (K. k.) Lih klidný, na
květen 43.50, na červen 43.—, na červenec-srpen
42.75, na září-prosinec 42.50.
Bavlna a bavlněná příze.
Z Brém, 10. května. (Ofic. záznam vavlnářské
oursy.) Bavlna Amerikan loko middling 61.—. —
Smýšlení stálé.
Z Antverp. 10. května. (1.45 h.) Česaná vlna
Na květen 6.20 placeno, na červenec 6.17 kupci.
Su ýšlení stálé.
Juta, konopí.
Z Londýna, 10. května. 1 hod.) Jut a na
dub.-květen 29 10, na květen-červen 29.10, na
červen-červenec 29.10. Smýšl. klidné. Kono píi
oob. sec., przo dospělé 29.—, na červenec-srpen
0.5 Smýšlení mdlé.
Tuky, oleje, řepka, řepkové pokrutiny.
V Praze, 10. května. (Plodinová bursa.) Ceny
za 50 kg transito: sádlo uherské K 87.50 až 88.50
sádlo americké K —.— až —.—
V Praze, 10. května. (Plodinová bursa.) Řepka
—.—, řepkové pokrutiny 9.20, 9.40 za
50 kg.
V Praze 10. května. (Bursa na zboží.) Řep-
kový olej čištěný promptné, franko sud za ho-
tové K 87.—, 89.—, na pozdní měsíce franko za
hotové 87.—, 89.— za 100 kg. — Řepkové pokru-
tiny na únor-červenec od 19.— do 20.—.
Z Berlina, 10. května. (K. k.) Řepkový ole
na květen 66.50, na říjen —.—. — Smýšlení
klídné.
Z damburku, 10. května. (K. k.) Řepkový olej
ustálený, 68.—.
Z Paříže, 10. května. (K. k.) Závěr. Řepkový
olej klidný, na květen 73.25, na červen 72.60,
červenec-srpen 72.25, na září-prosinec 71.50.
Jut
Řepka
Bursa
Hamburk
Pařiže
Brémy
Antverpy
Jut
Londýn
Praha
Řepy
Berlín
Paříž
Tuka
kupec
kg
50
article
Hnojíva.
Z Hamburku, 10. května. Ve 2 hod. 55 mín.
(Zvl. tgrm. „N. L.) tedek čilský, zboží pohot.
10.621/2 mk, na první pol. května 10.621/2 na květen
10.65, po otevření paropl. r. 1914 10.70. Smý-
šlení pevné.
Z trhů masných a dobytčích.
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí
v úterý dne 13. května přihlášeno jest 180
kusů hovězího dobytka původu domácího, 300 kusů
původu haličského a 34 kusů původu uherského.
Vojce.
V Praze, 10. května. Záznam staroměst ské
tržnice pražské: čerstvá kus 7 až 8 hal., kopa
K 4.— až K 4.60.
Brambory.
V Praze, 10. května. Záznam staroměstské
tržnice pražské: nové brambory neapolské
kg 40 až 48 h; staré 1 kg 10 až 20 h, 1 g
K 8.— až 9.—.
Zelenina
Ze Všetat, 10. května. (Týdenní zpráva firmy
Otakar Hübner ve Všetatech.) Obchod ze-
leninový se stále horší. Potrvá to tak ještě v mě-
síci květnu a červnu, až v měsíci červenci bude
zase v plném proudu. Cena celeru se trochu ustá-
lila. Egyptská cibule jde stále dobře na odbyt a
prodávalo se: 100 kg nové cibule egyptské za K
15.50 až 16.50, česneku čistěného za K 8.— až
10.—, česneku uherského s natí za K 14.— až
16.—, cibulové sazečky drobounké za K 14.— až
13.—, petržel za K 8.— až 11.—, celeru za kor.
24.— až 28.—, mrkve za K 6.— až 8.—, kysaného-
zelí za K 8.50 až 9.50, křenu za K 30.— až
Hübner
Hamburk
Praha
Všetaty
kg
51
article
Bezplatná porada lékařská.
Bezplatná porada lékařská.
pouze pro nemajetné.
Ve všeobecné nemocnici u Karlova
prof. Maixnera pro choroby vnitřní denně od
9—11 hodin; tamtéž ordinuje prof. Heveroch pro
choroby nervové od 11—12 hod., na II. interní
klinice prof. Thomayera pro nemoci vnitřní od 9
do 10 hod.; tamtéž pro choraby krční a nos-
ni od 4—5, odpoledne ordinuje prof. dr. J. Cislerí
na klinice prof. Kukuly pro choroby ranlékař-
ské od 9—11 hod.; na klinice prof. Janovského
pro nemoci kožni a příjičné od 9—10 hod. do-
pol. a od 3—4 hod. odpol.; na klinice prof. Deyla
pro nemoci oční od 8—10 hod.; na klinice prof.
Pavlika pro nemoci ženské od 9—10 hod.; na
klinice prof. Kauimanna pro nemoci ušní, nosní
a hrtanové od 8—10 hod.
V jiných ústavechí na klinice prof. Sche-
rera pro nemoci kojných, kojenců a novo-
rozenců bezplatná ordinace pouze pro nema-
jetné denně od 2—3 hodin odpoledne vyjma nedě-
le a svátky v českém odděl. zemského nalezince u
Karlova č. 8. na klinice prof. Kulinera pro choro-
by duševní a nervové od 9—11 hod. v zem-
ském ústavu pro choromyslné, ulice u Karlova,
v larvngologickém ústavě prof. dra. Frankenbergra
[nároží Viničné a Kateřinské ul. „na Křižovatce“
pro nemoci krční a nosni od 10—12 hod. do-
pol., v zubním ambulatoriu prof. Nessla (nároží
náměstí ordinuje se: na 1. interní klinice dvor. rady
Viničné a Kateřinské ul. „na Křižovatce“ od 1/44.
do 1/45. hod. odpol.
Maixner
profesor
Heveroch
Thomayer
doktor
J Cislerí
Kukula
Janovský
Deyl
Pavlik
Kauimann
Sch
Kuliner
Nesslo
Karlov profesor
Karlov č
u Karlov
kateřinský ulice
II . interní klinika profesor
52
article
Na české universitní poliklinice
v Myslíkově ulici v č. 7 n. ordinujis prof. dr. J
Hnátek pro nemoci vnitřní a nervové ve
všední dny od 1—3 hod. odpol.; prof. dr. Jedlička
pro nemoci chirurgické ve všední dny od
11—1 hod. odpol.: prof. dr. K. Švehla pro nemoci
dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol.; proí.
dr. J. Chalupecký pro nemoci oční ve všední dny
od 11—12 hod. dopol.; prol. dr. V. Pitha pro ne-
moci ženské ve všední dny od 9—10 hod. dopol
prcf. dr. Hoveroch pro choroby duševni v pon-
dělí, ve středu a v pátek od 1/42—143 hod. odpol
prof. dr. J. Bukovský ordinace pro nemoci kožní,
venerické každý den od 1/21.—1/22. hod. odp
doc. dr. Výmola pro choroby ušní nosnía
hrtanové každý den od 4—5 hod. odpoledne.
V české dětské nemocnici (Sokolská
třída č. 2.) ordinuje dětem do 14 let a sice
prof. dr. M. Pešina pro choroby dětské od 9—10
hod. (klinika): primář dr. V. Kafka pro choroby
chirurgické a orthopaedii denně od 1/411.
do 1/412. hod. dopol.: dr. V. Hüttel, ordinář pro
choroby dětské od 2—3 hod. odpol.; prof. dr.
Frankenberger pro choroby krční, nosnía
uční v úterý, čtvrtek a sobotu od 4—5 hod. odp.
V nemocnici Milosrdných bratří
ordinuje se na oddělení prof. dra. L.. Haškovce
pro choroby nervové mimo neděle a sválky
profesor
doktor
J Hnátek
Jedlička
K Švehla
J Chalupecký
V Pith
Hoveroch
J Bukovský
docent
Výmola
M Pešina
V Kafka
V Hüttel
Frankenberger
Haškovec
Myslíkův ulice