ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 b3108a70-8f0f-11dd-81b6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 54 celkem · entity: person 55, place 103, org 31, work 26
1 masthead
11. Kvčína 1913. číslo 128.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 9.
4 article
zení, kterými průmysl elektrolechnický vtiskuje na- ší době nový ráz průmyslového podnikání, jsou velkoelektrárny. Výhodami jejich jsou: 1. Poměrně daleko nižší výdaje zařizovací, správní, provozova- cí, udržovací. Dle statistiky elektráren v Německu možno odhadnouti zařizovací kapitál při malých elektrárnách pro 1 kilovat výkonnosti na 1200 K. při velkých moderních elektrárnách na 360 K. Inž. K. Novák, profesor české vysoké školy technické v Praze, rozděluje elektrárny na 5 typů a udává investiční i výrobní náklady jejich v této výši- města s 6000—8000 obyvatelů maji investiční vý- daje za 1 kilovat 2000 korun a výrobní náklad za 1 kilovatní hodinu činí 25 hal., u měst větších činí obnosy ony 1700 K a 21 h, v pražských před- městích 1200 K a 17 h. v Praze 830 K a 9.7 h. Sdružení několika větších měst může postaviti elektrárnu s investičním nákladem 600 K za 1 kilo- vat výkonnosti a s výrobní cenou elektrického proudu 4.1 h za 1 kilovat. hodinu. Tedy investiční náklady velkoelektrárny jsou 3.3krát menší a vý- robní náklad dokonce 6krát nižší než u elektráren malých. Inž. V. List, prof. c. k. české vys. školy techn. v Brně, udává, že u elektráren do 100 kilovat výkonnosti možno odhadnouti výdaje za stroje, bu- dovy a pozemky na 1 kilovat 1300 K, kdežtou velkoelektráren dokonce jen 300 K. Další výhody velkoelektráren jsou: 2. pracují se stroji o vyšší účinnosti; 3. potřebují menší počet reservních stro- jů, 4 mají lepší vyrovnání nestejnoměrného zatížení
K Novák profesor Německo Praha Brno český vysoký škola technický v Praga
5 article
denního i ročního následkem rozsáhlejšího obvodu různorodého konsumu. Na př. městská elektrárna v létě a ve dne jest málo zatížena, zemědělská paopak mnoho, za to v zimě a večer málo; továrny, průmyslové podniky potřebují hnací síly hlavně ve dne, některé podniky i v noci a pod. Tyto když navzájem se spojí a odebírají proud z jedné elektrárny, způsobují velice příznivé zatížení a výhodnou prosperitu; 5. mohou skýtati daleko mír- nější ceny prodejné za proud a tím uskutečňují ho- spodárnější zásobování okresu elektrickým proud- dem; 6. mohou dodávati proud i do míst, kde by se samostatná elektrárna nevyplácela. Nevýhodami jsou: 1. Velkoelektrárna vyžaduje území živě oby- dlené, průmyslově dosti činné: 2. má vyhověti dvě- ma požadavkům, kladeným od zdčastnčného kapi- tálu. Kapitál záčastněných obcí vyžaduje laciné výroby a prodej elektrického proudu — kapitál soukromý pak chce dodělati se velikého zisku. Jsou to dva směry navzájem se potírající. Novým typem lze však vyhověti oběma požadavkům. Roz- sáhlý okres zásobovací umožňuje, že při levnýc cenách proudu docílí se velikého počtu odběrate- lů zejména v době denní pro molory a tím do- sáhne se i žádaného zisku značného. První velko- elektrárny vznikly v Anglii, v Sev. Americe, v kta- lii a ve Švédsku. U nás v Čechách postavena prvá velkoelektrárna v Trmicích na dolech hr. Sylva- Tarouccy firmou Kolben a spol. V r. 1910 postave- na touž firmou druhá v Dražicích, zásobující 2 obcí a 3 města. Od r. 1911 firma Križík staví velko- elektrárnu v Kolíně pro zásobování 60 obcí a měst.
Sylva Taroucca Kolben Anglie Seva . Amerika Švédsko Čechy Trmice Dražice Kolín Križík
6 article
České velkoelektrárny máme nyní: V Praze, Král Hradci, Jaroměři. Kolíně. Pardubicích, Dražicích Dobrovicích. Německé jsou: Aš. Planá, Falknov Sadov. Kadaň, Most, Horní Litvínov. Sobědruhy Trmice. Mikulášovice, Liberec. Poříčí, Vyšší Brod Českých velkoelektráren jest tedy málo. Náš kapi- tál se tříští stavbou malých. Jest v zájmu lepší hospodárnější elektrisace, aby pozornost finančních kruhů obrátila se i na nové typy — velkoelektrár- ny. Tyto pracují mnohem výhodněji a s příznivěj- ším výsledkem, než řada malých podníků. Ony jsou skutečnou vymožeností, technickým i hospo- dářským pokrokem. Jednota průmyslová uvítala proto s plným souhlasem návrhy Spolku architek- tův a inženýrů v království Českém, věnované to- muto problému a vydané v únoru t. r. i doporoučí je všeobecnému šetření. Zvláště bod 5. těchto ná- vrhů, týkající se zužitkování sil vedních podpírá Jednota s veškerým důrazem, jelikož sama již svým memorandem z r. 1905, podaným zemskému výboru král. Českého, domáhala se iniciativně as tužbou po velké koncepci toho, aby při všech vodních regulacích a stavbách bylo hned pamato- váno na umístění a potřeby hydroclektráren, které v tom způsobu zejména v horní lialii a ve Švéd- sku osvědčily se býti pravým požehnáním země.
Švéd Praha Jaroměř Kolín Pardubice Aš Planá Falknov Sadov Kadaň Most Horní Litvínov Sobědruhy Trmice Mikulášovice Liberec vysoký Brod Královský Hradec Dražice Dobrovice Jednota
7 article
Dolnorakouský zemský výbor je v tom směru již činným a vláda záložila k tomu konci již r. 1906 vodní katastr pro alpské země. Za nynějších ne- příznivých poměrů a malého zájmu finančních kru- hů našich spudne asi řešení důležitého problému velkoelektráren nejprve na bedra svépomoci. Na prvém místě činitelů, jež v záležitesti této mohly by se dočkati úspěchu, jsou česká města. „Svaz českých měsí“ všímá si již této ošázky a zajisté vytkne si za cíl, by národní jmění v tomto směru nepřišlo pod správu cizího kapitálu, z nás jen tě- žícího. Mohla by se vyskytnouti obava, že na po- čátku soustavné akce, tuto v souhlase s návrhy Spolku architektův a inženýrů doporučené, nastane stadnace v zakládání nevých elektráren. Ale t třeba vyznačiti, že v krajích, kde není pomýšlení. vytvořiti velkoelektrárnu (okresy s existujícím elektrárnami dosti velikými, dále v krajinách řídce obydlených, nepříliš průmyslně zaměstnaných) ne- ní námitek proti zařízení obyčejných elektráren, ze- jména s vodní silou. Totéž plati pro případy jiné, když na zařízení velkoelektrárny není zrovna na- děje v době blízké. Malé elektrárny nemehou sice prodávati slektrický preud levně, ale přece do do- by zřízen velkoelektrárny mohou svému okolí pro- kázati dobrých služeb hospodářských i kulturních. Přijmiž též naše veřejnost doporučení, aby při stav- bách v tomto směru bylo pamatováno na náš prů- mysl elektrotechnický, který jest s to, vyhověti všem stavebním potřebám a požadavkům nej- modernějších elekiráren a elektrických zařízení. Hospodářské poměry v Bosně a Hercegovině.
Boseň a Hercegovina svaz český měsit
8 article
(Zpráva filiálky Českého obchodního musea v Sa- rajevě.) Následkem přiostření situace (výminečný stav) utrpěl obchod značných ztrát a klesla veške- koupěchtivost na nejnižší stupcž. Ceny potravin d sud nestouplv, což jest důkazem velikých zásob. které grosisti zde chovalí. Dnešním dnem zastave- na byla vozba železniční pro zboží nákladní a při- jimá se pouze rychlozboží a potraviny. Doba, jak dlouho toto potrvá, není určena, všeobecně se všal očekává brzká změna těchto poměrů. Obav finanč- ních ztrát dosud není žádných: zvláště není se čeho obávati u velikých groeistů, jichž finanční základ, jak jsme již dříve uvedli, jest dobrý a jest s to v této krisi přestáti. Doporučuje se klidně vyčkati další rozvoj událostí, který dle nejno- vějších zpráv, jak se zdá, nebude nepříznivý.
Český obchodní muzeum v sa
9 article
Koncesování výroby lihu. Jak jsme již ozná- mili, uvažuje se jak v Rakousku, tak i v Uhrách. o zavedení nuceného koncesování výroby lihu, jež by bylo možné v Rakousku nářízením na zá- kladě § 24. živn. řádu. Rozhodnuto desud nebylo. Pro koncesování rafinerií lihu vyslovila se lvovská obchodní komora již před 2 roky a také výrobci surového lihu vyslovili se pro koncesování. Vláda vyhověla tomuto podnětu a zabývala se touto otáz- kou. Vějřina obchodních a živnostenských komor. jejichž dobrozdání vláda si vyžádala, vyslovila se odmítavě. Také vídeňská komora. Naproti tomu vyslovily se pro zavedení nucenéhe kon- cesování právě komory, v jejichž obvodu jest sídlo lihového průmyslu, zvláště pražská obch. a živnostenská komora a haličské komory. Cukerní průmysl, jenž jest také značně interesován na této otázce, vyslovil se proti koncesování, obá- vaje se trvalého stlačení cen melasy, kdyby za- kládání nových lihovarů bylo vázáno koncesí. Cu- kerní průmysl byl by se svou výrobou melasy od- kázán na milost a nemilost průmyslových lihovarů.
Rakousko Uhry Cu
10 article
Cena melasy má značný vliv na výrobní náklad rafinerií cukru. Musilo by proto, kdyby se za- vedlo nucené koncesování výroby lihu, zachovati se každému cukrovaru neb rafinerii právo, přepra- covati ve vlastních závodech vyrobenou melasu na Akc. společnost na dynamit dříve Alfre Nobel v Hamburku vykazuje za uplynulý rok hrubý zisk 6,232.759 (5,557.988) marek. Odpisy činí jako loni 1,320.000 marek. Navrhuje se, aby čistého zisku 2,605.534 (2.607.568) marek vyplácela se opět 20 proc. dividenda. Akc. spol. štyrsko-hradecké vozovky a strojír- ny dříve Jan Weitzer konala 8. t. m. valnou hro- madu, jež se usaesla, aby z čistého zisku 1,057.29 lih. korun vyplácela se 11 proc. dividenda t.j 44 K na akcii a 127.547 K převedlo se na nový účet. Nový labský přístav. Železniční ministerstvo koná přípravná studia a práce ke zřízení nového ochranného a dopravního přístavu v Laube- Rasseln. Z Pražské plodinové bursy. Jelikož připadá na pátek dne 16. května 1913 svátek, koná se hlavní bursa již ve čtvrtek dne 15. května 1913 v obvyklých hodinách, a to od 149—111/% do- pol. a od 2—3 hod. odpol. Stav severoamerického osení obilního. Jak jsme již stručně uvedli, odhaduje měsíční zpráva zemědělského úřadu Spojených států severoameri- ckých průměrný stav zimní pšenice k1. květnu t. r. na 91.9% proti 91.6 v dubnu t. r. a 79.7% z května 1912. Osevná plocha činí 30.938.000 akrů proti 32,387.000 akrům, na podzim 1912 zjiště- ným. Loni udával zemědělský úřad osevnou plochu v květnu na 25,744.000 akrů proti 32,213.000 akrům z podzimu 1911. U srovnání s lety předcházejícími obdržíme nyní pro zimní pšenici tento číselný obraza
Weitzer Hamburk Laub spojený stát severoameri
11 article
91.6 91.9 — 30.938 — 520.00 80.6 79.7 74.3 73.3 26.571 15.1 399.919 1912 . . . 1911 . .. 83.3 86.1 80.4 76.8 29.162 14.8 430.656 80.8 82.1 80.0 81.5 27.329 15.9 434.142 1910 . .. 1909 . . . 82.2 83.5 80.7 82.4 28.330 15.7 446.366 91.3 89.0 86.0 80.6 30.349 14.4 437.908 1908 . . . 89.9 82.9 77.4 78.3 28.132 14.6 409.4442 1907 . .. 1906 . . . 89.1 91.0 83.0 85.6 29.600 16.6 492.888 1905 . . . 91.6 92.5 85.5 82.7 29.982 14.3 428.462 Z německého trhu železářského. V nedávné schůzi sdružení obchodníků s tvčovým že- lezem pro vládní okres Kolín n. R. bylo usne- seno, nezaváděti zatím snížení cen, nýbrž přede- vším ještě vyčkati schůze rýnskovestíál- ského kartelu železářských obchodníků, jež se koná 14. t. m., a pak teprve event. snížiti ce- ny o 5 mk. na tuně. — Dle „Fkf. Ztg.“ snížila huť de Wendel v Havingehu v Lotrinsku základní ceny pro plávkové železo týčové o 3 marky na tuně. Kartel německých vozovek. Jak se sděluje z Düsseldorfu, vyjednávání, delší dobu vedené mezi německými továrnami na vagony za účelem utvo- ření prodejního kartelu, jest nyní ukončeno. Všech 40 továren připojí se ke kartelu. Jde o dosažení lepších podmínek, zvláště při jiných, než státních dodávkách a v cizozemském obchodě. Ještě vy- jednává se o formě, ve které má býti kartel utvo- Zdražení olověných výrobků v Německu. P přistoupení všech mimo stojících závodů byl ne- dávno znovuzřízen německý syadikát pro olovo.
Wendel Kolín Lotrinsko Düsseldorf Německo
12 article
Za jeho podpory uskutečnila se 8. t. m. úmluv také všech německých obchodníků s olově- nými výrobky. Ceny válcovaných a lisovaných olo- věných výrobků byly od 9. t. m. zvýšeny o l marku na metr. centu. Zlevnění bavlněné příze v Elsasku. Sdružené elsaské přádelny bavlny snížily ceny příze z ame- rické bavlny o 4 fen. na 1 kg. Pokles cen na belgickém trhu železářském Domácí ceny na belgickém trhu železářském klesly pro plávkové tyčové železo o 2.50 fr. na 152.50 a 155 franků, pro svářkové tyčové železo na 165 at 167.50 franku, pro pásové železo na 182 až 185 fran- ků, pro hrubé plechy z plávkového železa na 157.50 až 160 franků. Očekává se, že ochabnutí tuzemského trhu, způsobené hlavně obecnou stáv- kou, nyní jest u konce. Hornoslezská výroba surového železa činil v dubnu t. r. 76.877 tun oproti 86.755 t. v březnu t. r. a 85.172 t. v dubnu 1912. Od počátku roku do konce 1913 výroba surového železa klesla oprot loňsku o 7757 tun.
kg
13 article
Kešíkářská výstava. Obchodní komora rakou- zká v Paříži uvedla košikářskou, hračkářskou korkářskou výstavu letešní, jež v červnu na vý- stavišti bude zahájena ve Francii, ve znám st. Svn- dikát košikářský v Paříži se o naši výstavu zajímá a budou předvedeny na ní ukázky francouz. výroby Dedávka bedníček na suchary. C. a k. inten- dance 9. sboru v Litoměřicích zadá dodávku asi 2000 kusů bedniček na suchary z dřeva 12 mm silného, rozměrů 67/43/34 em. Nabídky podati dluž no do 15. května t. r. do 9 hodin dopol. u zmíněné c. a k. intendance. Do vyhlášky lze nahlédnouti ve statistické kanceláři obchodní a živnostenské komory v Praze. Dodávka mostní konstrukce. C. k. ředitelství státních drah v Praze uveřejňuje v úřadních listech vyprání ofertního řízení na dodání nové konstruk- ce železné pro podjezd pod novým seřaďovacím nádražím u Vršovic o světlosti 14 m a o délce 76 metrů; celková váha asi 486 tun. Do podkladů pro nabídku lze nahlédnouti v kanceláři mostního od- boru c. k. ředitelství státních drah v Praze. Sadová třída č. 2 n., III. patro, jakož i v mostních kan- celářích c. k. ředitelství severní dráhy ve Vídnía c. k. ředítelství státních drah ve Lvově, kde se vydají také ofertní formuláře. Nabídky se přijímají do 9. června 1913 do 11. hodiny dopolední v po- datelně c. k. ředitelství stát. drah v Praze. Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek konati se bude v Kardašově Řečici dne 20. kvělna — Příští trh na dobytek hovězí v Golčově J Je- níkově bude konán ve středu dne 21. května
Golčův Paříž Francie Litoměřice Praha Vršovice Lvov Kardašův Řečice živnostenský komora v Praga mm J být
14 article
1913 řen.
15 article
Trhy poněžní.
16 article Vídeňská bursa.
Vídeňská bursa. Z Vídně, 10. května. (K. k.) Dodatečná burs Rakouské kredišky 623.25, uherské kreditky 826.— anglobanka 335.75, bankovní jednota 518.—, uni- onka 593.50, banka pro země rakouské 518.— státní dráha 728.50, lombardy 131.75, Škodovk 850.—, turecké tabákové 343.—, rýmavsko-mu ráňské 724.—, alpinky 1008.—, květnová rent 84.05. uherská korunová renta 82.70, ruské —.— turecké losy 24075, marky za hotové 117.76, mark- ne ultimo 117.80. Smýšlení pevné. x. Z Vídně, 10. května. (Teletgr. »Nár. Listůe. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za K 198.80, 199.05, Bukurešt na krátké lh. —.— Brusel sek na krátké lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brusel na delší lhůty —.—. —.—. Německo šek. na krátké lhůty za 100 mk. 117.70, 117.90. Ně- mecko na delší lhůty —.—. —.—. Londýn šek krátké lhůty. 100 lib. št. 240.871/2, 241.271/2, Londýn na delší lhúty —.—, —.—. Nový York za 100 dol. —.—, alie šek a krátké lhůty za 100 li 340, 93.95 Italie na delší lhůty —.—, —— Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty za 100 rb. 253.121/2, 294 1212. Petrohrad delší lhůty —.—. Paříž šek na krátké lhůty za 100 tr. 95.55, 95.70, Páříž delší lh. —.—, —.—, Curych Basilej šek na krátké lhůty 95.30, 95.45, na elší lhůty —.— —. Švýcary šek a krátké hůty 95.30, 95.45, na delší lhůty —.—,
Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Škodovk 850
17 article
Německé bursy. Z Hamburku, 10. května. (Peněžní bursa.) 4 rak. stříbrná renta (leden-červenec) 87.50, 4% rak. zlatá renta 89.50, 4% uherská zlatá renta 85.90. rak. kreditky p. u. —.—, akcie rakouské státní dráhy —.—, lombardy 27.30, akcie německé paroplavební společnosti —.—, akcie společnosti »Kosmos« p. u. 206.60. Vídeň, vista 84.95, cena stříbra penize 82.75, cena stříbra zboží 83.25. — Smýšlení pevné. Pařížská bursa. Z Paříže, 10. května. (Telegr. závěr. kursy. 3% kent 8522, italšká renta 97.25, rák. po- zemkový úvěrní ústav 1280, státní dráha —.— lombardy 136.—, cheky na Londýn 25.201/2, rakou- ská zlatá renta 89 10, uherská zlátá renta 87.50 otomanská banka 664.—, tabáková režie 367.— ruské 1906 102 90, turecké losy 196.50, Rio Tini 2909—, sptoelské exteriery 90.52, Randské bán- ské hodnot —.—. Smýšlení pevné.
Hamburk Vídeň Paříž Londýn Rio Tini 2909 Randský bán
18 article Pražská bursa.
Pražská bursa. V Praze, 10. května. Olicišlní záznamy zněji Zástavní listy čes. hyp. banky 5 96 Zást. listy čes. hyp. banky (v zl.) 47 Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 47 Zástavní listy čes. hyp. banky 3 4/4 Zákl. úpisy čes. zem. banky 47 Kom. dl. úp. čes. zem, b. (ve zl.) 49 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (v K) 4%% Mel. úp. č. zem. banky (ve zl.) 4 Mel. úp. čes. zem. banky (v K) 47 Žel. úpisy čes. zemské banky 4 Zákl. dlužní úpisy bukovin- ské zemské bánky . . . . 49% Dlužní úpisy Živnost. banky 41/22 Dluž. úpisy Čes. prům. banky 41/%7 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . 4 9% Zást. listy Hyp. ústavu Měst- ské spořitelny pražské . . 4 Zást. listy mor. hyp. banky 59 Zást. listy mor. hyp. banky 49 Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 47 žel. úpisy mer. zeměd. banky 4 Zást. listy I. mor. spořitelny 4 1/2 Zást. listy I. mor. spořitelny 49 Zást. listy hal. zemské banky 41/2 Zást. listy hal. zemské banky 4 Kom. dl. úpisy hal. zem. banky 4 Železnič. úp. bal. zem. banky 4 4 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/2 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 2 Zást. list« Rak.-uherské banky 49 Zást. listy Dolnorák. hyp. úst. 4 7% Žást. listy Dolnorak. hyp. úst. 31/4 Kom, dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 4 Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 3 1/4 Zást. listy Rak. hyp. banky 4 2 Prior. obl. spol. rak. míst. drah 32 Ruská státní půjčka z r. 1906 5 Bulharská stát. půjčka z r. 1909 41/2 Únorová společ. renta (v pap.] 4.29 Dubnová spol. renta (ve stř.) 4.29 Květnová spol. renta (v pap.) 49 Červencová spol. renta (ve stř.) 4 72 Rakouská zlátá renta . . . 4 korunová renta . 49 investiční renta . . 31/4
Mel Červencová Praha město 4 Zást Hal . akciový Hal Zást 4 2 Zást 4 2 Prior květnový společenský
19 article
Česká banka Union . . . . . . Česká banka . . . . . . . . . Česká průmyslová banka . . . . Česká zajišťovací banka . . .. Hospodářská úvěrni banka . . . Chorvatská zemská banka . . .. Jadranská banka . . . . . .. Lublaňská úvěrní banka . . . .. Úvěrná banka úč. spol. v Růžom- berku (Rószahedy) . . . . . Moravská agrární a prům. banka. Pozemková banka . . . . . .. Pražská úvěrní banka . . . . . První čes. akc. pojišťovna na život První pražská zastavárna . . . Zál. úvěrní ústav v Hradci Král. .. živnostenská banka . . . . .. Haličská akc. bypoteční banka .. Řakousko-uberská banka . . . . Buštěhradská dráha (lit. A) . .. Buštěhradská dráha ſlit. B) . . . Pražská paropl. po Vltavě a Labí. Kolínská továrna chemická . . . Alpinská montanní společnost . Kolínská továrna na káv. náhražky Podolská cementárna . . . .. Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v Čes. Budějovicích. El.-tech. akc. spol. dř. Kolben a sp. První česká raffinerie v Modřanech Českomoravská strojírna . . .. Daňkova strojírna . . . . . . . Poldina huť . . . . . . . .. Pražská železářská společnost . . Rustonova strojírna . . . . . . Pražské papírny, akc. spol. . . . Chorvatská cukerní . . . . .. škodovy závody . . . . . . . črvní česká továrna orient. cukrov. Záp.-české tov. kaol. a šamot..
Rószaheda Kolben Daňkův Rustonův Růžom Hradec Královský Vltava Čes . Budějovice Modřany Zápy Český banka Union Český banka Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrni banka zemský banka jadranský banka pozemkový banka úvěrní ústav živnostenský banka bypoteční banka uberský banka El Poldin huť
20 title
Trhy na zboží.
21 article Plodinová bursa.
Plodinová bursa. V Praze, 10. května. Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pše- nice 76—81 K 10.—, 11.—, velkozraná 8.50 9.—, vadna 8.20, 8.50, zito 71—74 kg 8.80, 9.10 vlhké 8.40, 8.50 ječmen výběr 8.50, 8.65 I. jakosti 3.25. 8.3. střední 8.—, 8.10, merkantil 7.75, 7.85 oves výběr 8.90, 9.—, prima 8.7 380, merkantilní 1912 8.35, 8.45, vadný 8.—, 8.10 kukuřice cinguantin 1912 11.50, 11.75, kukuřie zizozemská 9.25, 10.10; kukuřice uher. 9.60, 9.25. vikev česká 10.—, 10.25, haličská 0.—, uhersk —.— pohanka —.—; proso —.— Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasolo k vaření K 13.50, 15.—, ke krmení —.—, Doby 11.—, 11.50, hrách Viktoria 14.—, 17.— k vaření žlutý 12.—, 13.50, k vaření zelený 12.— 17.—, ke krmení 10.50, 12.—, čočka 1912 18.50 24.50. Semena. Ceny za 50 kgi mák modrý česk 1912 35.—, 36.—, ruský 1912 —.—, —.—, kmir holandský 36.—, 37.—, kmín haličský —.—, —.— iněná semena uherská —.—, —.—, konopná se nena uherská 12.50, 13.50, haličská 12.50, 13.50 Víčenec (ligrus) jednosečný 22.—, 25.—, dvoj sečný 22.—, 26.—. Beno a sláma. Ceny za 50 kg transito: sen lisované 5.50, 5.80, cizí 5.—, 5.25, sláma cep nlácená 3.—, 3.25, ke stlaní 2.60, 2.85, krmn, sláma 2.85, 3.10. Sušené ovoce. Ceny za 50 kgi švestky česk 1912 14.—, 24.—, švestky české 1910 —.—, — nerkantilní bosenské —.—, —.—, bosenské 110/12e — —.—, 95/100 —.—, —.—, 80/85 —.—, —.— 10,75 —.—, třešně —.—, —.—, víšně —.— —.— hrušky —.—. —.—, křížaly —.— —.— Povidla 100 kg 48.—, 53.—, slazená a cezení 100 kg —.—. Slad po 50 kg: la 14.50, 14.75, ila 14.—, / 14.25 Brambory 50 kg: k jídlu 4.—, 4.50. Sušená čekanka 50 kg promptní 9.—, 9.25. škrob po 100 ka transito: pšeničný —.— —.—, rýžový —.—, —.—, vlhký bramborový škro —.——.— bramborový l. jakosti 31.—, 31.50, nej- jemnější32.—, 32.50, nefjemnější škrobová moučk 32.25, 32.75.
Slad Praha Bena Brambory Viktoria 14 kg vlhký ječmen výběr kukuřice cinguantin kgi Víčenec
22 article Obilí.
Obilí. Z Vídně, 10. května. telí. zpr. „Nár. Listů“. Plodinová sursa. Obchod na dnešní hlavní týdenní burse neuspokojoval, ač návštěva byl- lepší než jindy před svátky. Díe zpráv poča podporuje vzrůst osení a obilí slibuje dobrý výnos. Nabídka v chlebovinách byla větší v druzích předlitavském i s výsin a jemných. Tendence př mírnějším obchodu slabší. Pšenice poklesla o 10. žita o 5 hal. Koupěchtivost téměř vymizela k uzávěrkým docházelo nesnadno, poněvadž vlast- nici nechtěli povolit slevy. Teprve později povo- leny opětné slevy. Konečně byla pšenice prodá- vána o 20 hal., žito o 15 hal. laciněji, než před týdném. To však nedalo podnět k uzávěrkám nad denní potřebu. Konsum zachovává zdrželi- vost, poněvadž odbyt mouky neuspokojoval. Velkomlýny jsou dostatečné zásobeny, obchod vyhýbal se uzávěrkám. Obchod měl velmi váhavý odbyt. Uzávěrky se nerozhojnily a vlastníci ne- dali se přímět k dalším slevám. Tendence ochabla dnes ještě více. Z pícnin pozbyla kukuřicev tomto týdnu 25 hal. Měla dnes mdlou tendencia byla zanedbávána, poněvadž je dosti zelené pice. Uherský oves poklesl o 10 hal., ale ceny stále považovány jsou za příliš vysoké. Český oves byl nabízen v takovém rozsahu, jako po žních. Ove zlaciněl o 15 hala neměl však větší zájem.
Vídeň
23 article
Mlýnské výrobky. Nad potřebu konsum nekupoval a také obchod zachovává zdrželivost vzhledem na poklesy na obilním trhu. Dokonce i malé obraty musily být vynuceny ústupky mlýnů. Záznam pšeničné a žitné mouky snížen o 10 h. ale nebylo možno jich docílit. Poněkud lépe uspo- kojovalo vyřizování dřívějších uzávěrek, kter znemožnily vzrůst mlýnských zásob. Pícní moučka a otruby poklesly o 5 h. Ceny silně tísněny ze- lenou pící a lácí jiných pícnin. V bramborovém škrobu ceny mají nominální význam, neboť nen ani poptávky, ani nabídky. Saisona se končí Škrob má jen mírnější poptávku, poněvadž také továrny narazily na o rželivost, ceny se nezmě- nily, tendence uhájena. Znamenaly: pšenice tisská stara —.—, — nová 12.—, 12.45, banátská nová —.—, —.—, pše- nice zjižní dráhy —.—. —.—, slovácká stará —.— —.—, nová 11.05, 11.55, dolnorak. —.—, pše- nice z Morav. pole u. 10.05. 10.60, pšenice ruská
Morava
24 article
— Žito šutle —.—,—.—, rumunská —.— —.—.—, nové slovácké 9.55, 9.85, žito z okoi Pešti 9.80, 10.10, žito z již. dráhy 9.50. 9.75. žito rakouské 9.30, 9.75, žito české 9.55, 9.75. Ječmen nový: moravský ze stanice 8.35, 9.— rakouský ze stanice 8.25, 8.60, jeěmen slovácky 3.50, 9.—, z jižní dráhy 0.—, 0.—, různý uher- ský ze stanice —.—. —.—, sev.-uherský 8.15, 9.— tisský 0.—, 0.—, pro pivovary 7.59. 8.56, k krmení 7.50. 8.50. Kukuřice uher. stará 8.45. 8.80 kukuřice uh. nová 8.40, 8.70, cinquantin. st. 11.— 11.55, nová —.— —.—, kukuřice laplatská 0.— —.—. Oves uherský spatný starý 10.20, 10.55 oves vybíraný n. 10.50, 11.40, oves český, mo- ravský a dolnorak. 9.50, 10.10. Řepke nová —.—. —.—, uher.nová ——. —.—. Krupky 16.70, 17.30. Mouka z vídeňské pšenice č.0 K 17.20, 17.40. č. 3 16.10, 16.30, č. 5 15.40, 15.60, č. 7 13.90, 14.20. moučka pícní 7.50, 8.20, žitná mouka vídeňská č. 1 13.40, 14.15, č. 2 —.—, —.—, č. 3 10.75, 11.15. otruby pšeničné 6.15, 6.65, otruby žitné 6.25, 6.35. Brambory staré 50 kg: růžové 3.—, 3.50, k pá- lení —.—, žluté k jidlu 3.—, 4.—, brambory bílé 2.40, 2.60, italské 0.—, —.—, ke krmení 1.80. 2.—, průmyslové (521/2 kg) 1.20, 1.90. — Jetel červený nat. (50 kg) —, —, bílý —.—, —.—, es- parseta —.—, —.—, inkarnat —.—, —.—, lucerka uherská (uherský natyreli —.—, —.—. — Škrob bramborový vys. prima 32.—, 32.50, moučka 1.
Ječmen Jetel Pešť Krupka Brambory kg
25 article
32.. 32.50, II. 30.50, 31.—, odpadky —.— Z Pešti, 10. května. Týdenní přehle z peštského trhu obilního. (Pův. zpráva „Národ. Listů“.) V uplynulém týdnu bylo počasí chladné a velmi deštivé. Srážky zajisté na stav osení měly nejlepší vliv a docházejí též většinou jen pochvalné zprávy o osení. Jen místy stěžujísi na stav žita, řídčeji na stav pšenice. Nyní bylo by žádoucí opět brzké suché a teplé počasí. Na na- šem trhu po uklidnění mezinárodní politické si- tuace zavládla velice klidná tendence a též květ- nová vyřízení vyvíjejí se v tak mírném tempu, že možno mluviti téměř o stagnaci na trhu. Výpovědi jsou ovšem nepatrné, avšak přejímání se též pro- tahuje. Při tom objevuje se stále ještě nové výpo- vědní zboží, co svědčí, že zde nalézající se usanč- ní zboží, odhadované na 600.000 q. rozhodně nelze jinak umístiti než výpovědmi. Zdejší mlýny jsou až do konce června kryty surovinou a potrvá-li stag- nace moučného obchodu do této doby, bylo by ne- vyhnutelné opětné úplné zastavení vý- roby. Mlýny proto vůbec se nezajímají o horší usanční zboží a doufají, že si vypomohou až do objevení se nového výrobku bez tohoto skladišt- ního zboží. Květnové lhůty byly též vůbec chabé a též říjnové lhůty značně ochabují, ježto nyí nelze přece nedbati všeobecně příznivě znějících zpráv o osení. Jak mlýny, tak i venkov zůstávají lhůtnímu trhu zcela cizí. Efektivní obcho byl po celý týden velmi vleklý, ježto mlýny, odvo- lávajíce se na špatný odbyt mouky, nechtějí ni- čeho kupovati. Nanejvýš kupuje se trochu pšenice k doplnění, většinou jen dobré zboží. Všeobecně však koupěchtivost značně ochabla a též příplatky značně se zmenšily. Platilo se za 79kg, tisskou pšenici nejvýše K 11.05. Celkový týdenní obrat činil dosud 90.000 g. při čemž byly ceny o 15 hal.
Pešť kg
26 article
levnější než před týdnem. Obchod s noveu pše- nici jest velmi obmezen a zcela minimální oproti jiným rokům. Žito je stále velice zanedbávánoa spotřeba kupuje jen nejnutnější a sice kupuje se jen dobré zboží. Horší žito se vnucuje, nelze však je umístiti. Platilo se během týdne K 9.30—40 pa- rita Pešť, horší bylo však lze dostati též značně pod 9 K. Též ječmen značně ochabl, ježto spo- třeba nyní velmi málo kupuje. Ječmen ke krmení znamená dle druhů K 8.40—60, lepší zboží po různu též výše. Oves též ochabl vzhledem k zlepšení politické situace a při velmi mírné na- bídce byl též obrat obmezený. Lepší zboží bylo by hledanější, jest ho však nedostatek. Rakousko ne- jeví vůbec zájmu. Znamená se K 10.— až 10.50. za oves prima až K 10.70—80. Kukuřice. Na počátku týdne tísnily veliké uzávěrky rumunské kukuřice, nyní však ceny tak klesly, že tamní zboži se zde nevyplácí. V posledních 14 dnech koupeno bylo odtud asi 250.000 q rumunské kukuřice. 9.t. m. znamenala K 8.10—15 resp. ze stanic o 20—25 hal. levněji. Vršec znamená na př. K 7.65—70 pa- rita. Rumunská kukuřice jedná se tudíž o 10h nad květnový kurs. Rakousko koupí se nezúčast- nilo. Vadná kukuřice jest též levnější a znamená K 6.25—50. Lhůtní trh vykazuje při velmi ne- patrných obratech všeobecně snížené ceny a jen kukuřice 9. t. m. poněkud se zotavila.
Ječmen Pešť Rakousko
27 article
Kursové fluktuace týdne činily (za 5 kg z Pešti): pšenice na květen K 10.87—11.09. záv. kurs 10.84 (před týdnem 11.09), na říjen 11.62—85. závěr 11.61 (11.83). Žito na květen K 9.14—26. záv. kurs na říjen 9.60—78, záv. 9.58 (9.77). Ove - na květen 8.83—9.31, závěr na říjen 8.50—94. zá- věr 8.54 (8.91). Kukuřice na květen K 7.92—8.18 závěr 9.01 (9.15). Z Dráždan. 9. května. (Bursa plodinová. Ceny za 100 kg v markách. Pšenice bílá —.— —.—, pšenice hnědá 203, 207. červená ruská 230 238, žito tuzemské staré —.—, —.—, žito tuzemské nové 159, 165, žito ruské staré —.—, —.—, ječ men saský —, —, ječmen slezský —. —, česk —, moravský —, —, ječmen ke krmen 145, 160, oves saský 168, 178, saský vlhký 123 140, slezský 168, 178, americký 176, 178; kukuřie cinquantin stará —. —, nová 19 8, 203, amer mixed 152, 156, Laplata žlutá 155, 158, hrácí 185, 200, boby —, —, vikev 215, 230, pohank tuzemská 200, 210, cizí 204, 214, řepka zimní vlhk —, řepka suchá —. —, lníně pěkné 260, 26 prostřední 245, 215, Laplata 230, —, otrub pšeničné hrubě 11.—, 11.40, jemné 10.69, 11.2 otruby žitné 11.60, 12.— marek. Z Hamburku. 10. května. (K.k.] Pšenice ho štýnska klidná. 292.—, 212.—, žito meklenburs klidné. 162 —. 170 —, žito ruské bez záznamu Počasí: krásně. Z Paříže, 10. května. [K. k.) (Závěrek.) Ove klidný, na květen 20.5, na červen 21.35, na čer- vehec-srpen 21.20, na září-prosinec 19.95. Žii klidné, na květen 19.95, na červen 20.—, na čer venec-srpen 20.—, na září-prosinec 19.95. Pšeni povolná, na květen 23.75, na červen 28 80, na čer venec-srpen 21.90, na září-prosinec 24.75. Mouka povolná, na květen 38.45, na červeu 38.20, na čer- venec-srpen 37.60, na září-prosinec 35.40. Počasí částečně zamračeno.
Bursa Pešť slezský Laplata Hamburk Paříž 28 80 kg závěr 238 otruby žitná 11.60
46 article
V Praze, 10. května. Záznamy pražské plo dinové bursy Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kllogramu pšeničná mouka čís. 0 K 34.—, 35.—, č. 1 33.— 34.—, č. 2 31.—, 32.—, č. 3 29.50, 30.—, č. 4 28.— 29.— č. 5 27.50, 28.50, č. 6 26.50, 27.50, č. 7 25.— 26.—, čís. 8 19.50, 20.50, 0/P 31.—, 31.50. Žitn mouka čís. 0 28.—, 28.50, č. 0/1. 27.50, 28.—, č.l 26.90, 27.—, č. II. (jednomletá) 25.58, 26.—, č. Iii 42.50, 23.—, č. 1V. (krmná) 19.50, 20.—, pšeničn otruby jemné 13.80, 14.—, pšeničné otruby hrub 14.—, 14.25, otruby žitné 14.—, 14.25, krupice 100k. 35.—, 35.50, prach 15.—, 15.50, tluč —.—, — kroupy: čís. 3/0 448.50, 49.50, čís. 2/0 47.50, 43.50 čís. 0 46.50, 47.50, čís, 1 44.50, 46.—, čís. 2 43.30 44.50, čís. 3. 42.50, 43.50, čís. 4 40.30, 41.50, čís. 39.50, 40.50, čís. 7 32.—. 33.—. čís. 8 30.—. 31.— čís. 9 28.— 29.—, čís. 10 26.—, 27.—, zlom 28.— Z Pešti, 10. května. Týdenní přehled z peštského trhu mouky a otrub. Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Mlýny stěžují si stále na velice špatný odbyt a snižily též své ceny. Při konkrelních obchodech povolují se ještě další slevy. Trochu mouky prodáno bylo do Haliče a velice málo tuzemskému zákaznictvu. Na podzim však nebylo stále ještě nic prodáno, což jest ne- obyčejným symptomem. Otruby, zvláště na pod- zim, velice značně ochably Dnešní průměrné ceny mlýnů (za 50 kg z Pešti): čís. K 16.40 16.T0 T58 15.50 15.20 14.30 14.20 714 7348 13.20 12.— 11.20 7.40 Otruby drobné K 6.20, hrubé K 6.30. Ceny druhé ruky: čís. O: K 15.80 pohot., K 16.20 na podzim. Drobné otruby K 6.05 pohotové, K 5.75 na pod- zim.
Otruba Praha Pešť Halič T 0 T 58 kg 15.20 Otruba drobný K
49 article
Z Hamburku, 10. května. (K. k.) Lih klidný, na květen 33.—, na květen-červen 33.—, na červen- červenec 33.—. Z Pařiže, 10. května. (K. k.) Lih klidný, na květen 43.50, na červen 43.—, na červenec-srpen 42.75, na září-prosinec 42.50. Bavlna a bavlněná příze. Z Brém, 10. května. (Ofic. záznam vavlnářské oursy.) Bavlna Amerikan loko middling 61.—. — Smýšlení stálé. Z Antverp. 10. května. (1.45 h.) Česaná vlna Na květen 6.20 placeno, na červenec 6.17 kupci. Su ýšlení stálé. Juta, konopí. Z Londýna, 10. května. 1 hod.) Jut a na dub.-květen 29 10, na květen-červen 29.10, na červen-červenec 29.10. Smýšl. klidné. Kono píi oob. sec., przo dospělé 29.—, na červenec-srpen 0.5 Smýšlení mdlé. Tuky, oleje, řepka, řepkové pokrutiny. V Praze, 10. května. (Plodinová bursa.) Ceny za 50 kg transito: sádlo uherské K 87.50 až 88.50 sádlo americké K —.— až —.— V Praze, 10. května. (Plodinová bursa.) Řepka —.—, řepkové pokrutiny 9.20, 9.40 za 50 kg. V Praze 10. května. (Bursa na zboží.) Řep- kový olej čištěný promptné, franko sud za ho- tové K 87.—, 89.—, na pozdní měsíce franko za hotové 87.—, 89.— za 100 kg. — Řepkové pokru- tiny na únor-červenec od 19.— do 20.—. Z Berlina, 10. května. (K. k.) Řepkový ole na květen 66.50, na říjen —.—. — Smýšlení klídné. Z damburku, 10. května. (K. k.) Řepkový olej ustálený, 68.—. Z Paříže, 10. května. (K. k.) Závěr. Řepkový olej klidný, na květen 73.25, na červen 72.60, červenec-srpen 72.25, na září-prosinec 71.50.
Jut Řepka Bursa Hamburk Pařiže Brémy Antverpy Jut Londýn Praha Řepy Berlín Paříž Tuka kupec kg
50 article
Hnojíva. Z Hamburku, 10. května. Ve 2 hod. 55 mín. (Zvl. tgrm. „N. L.) tedek čilský, zboží pohot. 10.621/2 mk, na první pol. května 10.621/2 na květen 10.65, po otevření paropl. r. 1914 10.70. Smý- šlení pevné. Z trhů masných a dobytčích. Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí v úterý dne 13. května přihlášeno jest 180 kusů hovězího dobytka původu domácího, 300 kusů původu haličského a 34 kusů původu uherského. Vojce. V Praze, 10. května. Záznam staroměst ské tržnice pražské: čerstvá kus 7 až 8 hal., kopa K 4.— až K 4.60. Brambory. V Praze, 10. května. Záznam staroměstské tržnice pražské: nové brambory neapolské kg 40 až 48 h; staré 1 kg 10 až 20 h, 1 g K 8.— až 9.—. Zelenina Ze Všetat, 10. května. (Týdenní zpráva firmy Otakar Hübner ve Všetatech.) Obchod ze- leninový se stále horší. Potrvá to tak ještě v mě- síci květnu a červnu, až v měsíci červenci bude zase v plném proudu. Cena celeru se trochu ustá- lila. Egyptská cibule jde stále dobře na odbyt a prodávalo se: 100 kg nové cibule egyptské za K 15.50 až 16.50, česneku čistěného za K 8.— až 10.—, česneku uherského s natí za K 14.— až 16.—, cibulové sazečky drobounké za K 14.— až 13.—, petržel za K 8.— až 11.—, celeru za kor. 24.— až 28.—, mrkve za K 6.— až 8.—, kysaného- zelí za K 8.50 až 9.50, křenu za K 30.— až
Hübner Hamburk Praha Všetaty kg
51 article Bezplatná porada lékařská.
Bezplatná porada lékařská. pouze pro nemajetné. Ve všeobecné nemocnici u Karlova prof. Maixnera pro choroby vnitřní denně od 9—11 hodin; tamtéž ordinuje prof. Heveroch pro choroby nervové od 11—12 hod., na II. interní klinice prof. Thomayera pro nemoci vnitřní od 9 do 10 hod.; tamtéž pro choraby krční a nos- ni od 4—5, odpoledne ordinuje prof. dr. J. Cislerí na klinice prof. Kukuly pro choroby ranlékař- ské od 9—11 hod.; na klinice prof. Janovského pro nemoci kožni a příjičné od 9—10 hod. do- pol. a od 3—4 hod. odpol.; na klinice prof. Deyla pro nemoci oční od 8—10 hod.; na klinice prof. Pavlika pro nemoci ženské od 9—10 hod.; na klinice prof. Kauimanna pro nemoci ušní, nosní a hrtanové od 8—10 hod. V jiných ústavechí na klinice prof. Sche- rera pro nemoci kojných, kojenců a novo- rozenců bezplatná ordinace pouze pro nema- jetné denně od 2—3 hodin odpoledne vyjma nedě- le a svátky v českém odděl. zemského nalezince u Karlova č. 8. na klinice prof. Kulinera pro choro- by duševní a nervové od 9—11 hod. v zem- ském ústavu pro choromyslné, ulice u Karlova, v larvngologickém ústavě prof. dra. Frankenbergra [nároží Viničné a Kateřinské ul. „na Křižovatce“ pro nemoci krční a nosni od 10—12 hod. do- pol., v zubním ambulatoriu prof. Nessla (nároží náměstí ordinuje se: na 1. interní klinice dvor. rady Viničné a Kateřinské ul. „na Křižovatce“ od 1/44. do 1/45. hod. odpol.
Maixner profesor Heveroch Thomayer doktor J Cislerí Kukula Janovský Deyl Pavlik Kauimann Sch Kuliner Nesslo Karlov profesor Karlov č u Karlov kateřinský ulice II . interní klinika profesor
52 article
Na české universitní poliklinice v Myslíkově ulici v č. 7 n. ordinujis prof. dr. J Hnátek pro nemoci vnitřní a nervové ve všední dny od 1—3 hod. odpol.; prof. dr. Jedlička pro nemoci chirurgické ve všední dny od 11—1 hod. odpol.: prof. dr. K. Švehla pro nemoci dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol.; proí. dr. J. Chalupecký pro nemoci oční ve všední dny od 11—12 hod. dopol.; prol. dr. V. Pitha pro ne- moci ženské ve všední dny od 9—10 hod. dopol prcf. dr. Hoveroch pro choroby duševni v pon- dělí, ve středu a v pátek od 1/42—143 hod. odpol prof. dr. J. Bukovský ordinace pro nemoci kožní, venerické každý den od 1/21.—1/22. hod. odp doc. dr. Výmola pro choroby ušní nosnía hrtanové každý den od 4—5 hod. odpoledne. V české dětské nemocnici (Sokolská třída č. 2.) ordinuje dětem do 14 let a sice prof. dr. M. Pešina pro choroby dětské od 9—10 hod. (klinika): primář dr. V. Kafka pro choroby chirurgické a orthopaedii denně od 1/411. do 1/412. hod. dopol.: dr. V. Hüttel, ordinář pro choroby dětské od 2—3 hod. odpol.; prof. dr. Frankenberger pro choroby krční, nosnía uční v úterý, čtvrtek a sobotu od 4—5 hod. odp. V nemocnici Milosrdných bratří ordinuje se na oddělení prof. dra. L.. Haškovce pro choroby nervové mimo neděle a sválky
profesor doktor J Hnátek Jedlička K Švehla J Chalupecký V Pith Hoveroch J Bukovský docent Výmola M Pešina V Kafka V Hüttel Frankenberger Haškovec Myslíkův ulice