1
masthead
11. května 1913. Císlo 175.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
Strans 7.
Strans
4
article
hrůžkám obstrukcí. Pasivitě musí býti učiněn
konec, neboť má citelný účinek na hospo-
dářský život a z něho plynoucí depresi, která
není jen pouhým důsledkem balkánské krise,
nýbrž také důkazem nedostatku politické
aktivity vlády, jež po leta již se vyhýbala roz-
hodnutím. Při dobré vůli může plenum vyří-
diti malý finanční plán přes krátkost doby
která je sněmovně k disposici. Nebude-li
chtiti, nastane doba uvažovati, zda nemá býti
použito vážných a pronikavých opatření ke
konečné sanaci rozháraných parlamentních
poměr“. Bylo-li dovoleno v Uhrách, aby se
energicky postupovalo, nebude to odpíráno
také v Kakousku. Musíme konečně vybřed-
nouti ze stavu, zaviněného často vyčítanou
pasivitou a státník, který se tohoto úkolu po-
dejme, prokáže císaři a své vlasti velkou
službu, za- kterou lid a říše budou mu vděčny
Je zrejmo, že by bylo pohodlnější, kdybyv
letním zasedání pouze se vyřídilo prodloužení
provisorního jednacího řádu a rozpočtové
provisorium. Ale tím se křesťanští sociálové
nespckojí a svou příští taktiku učiní odvislou
od tcho, bude-li parlamentem konána vážní
a definitivní práce. Přirozeně trvají křesťan-
ští sociálové na tom, že ani rozpuštěním říš-
ské rady ani parlamentarisací vlády nebude
pomoženo. Nové volby sotva by zjednaly lepší
podminky pro produktivní činnost a sotva
by také bylo jen tím docíleno příznivější par-
lamentní konstelace.
Uhry
5
article
Pokud jde o propouštění záložní-
ků, sděluje korespondence, že dovídá se
z dobře informovaného pramene, že není
doba dosud k tomu určena a že by nemělo
účelu záložníky propustiti a snad za krátko
je opět povolávati nebo jinými nahrazovati.
Musi se alespoň vyčkat míru mezi Tureckem
a balkánskými státy a demobilisace v Srbsku.
Dále se proslýchá, že ministerský před-
neda hr. Stürgkh zodpověděti chce ve čtvrte-
ční schůzi interpelace stran v příčině zahra-
niční situace, na kteroužto odpověď má býti
navázána všemi stranami velká debata. „Au-
stria“ přimlouvá se, aby vláda si rozmyslila
dáti podnět k debatě, která by snad měla
nepříznivý vliv na další vývoj parlamentních
prací. Snad by bylo záhodno prý posunouti
odpověď na dobu, kdy debata by neměla
škodlivých důsledků na parlamentní poměry.
Turecko
Srbsko
6
article
Parlament má zasedati do konce června?
Parlament má zasedati do konce června?
Z Vídně, 10. května. Ve zdejších parla-
mentních kruzích se ujišťuje, že vláda hodl
prodloužit zasedání parlamentu do konce
června.
Deputace soudních oficiantův u ministra.
Z Vídně, 10. května. Dnes dostavila se
k ministru spravedlnosti deputace soudních
oficiantů žádat ho, aby povolil pro tyto soudní
funkcionáře uniformu a dle slibu vlády výpo-
mocné konceptní síly, které absolvovaly kurs
soudních oficiantů, byly povýšeny. V příčině
druhé žádosti prohlásil dr. Hochenburger, že
jmenováni již se připravuje. Žádosti o uni-
formy vyhověno býti nemůže, poněvadž sotva
3/2 úřadníků této kategorie přichází ve styk
s obecenstvem.
Dementí.
Z Vídně, 10. května. V dnešním »Prag.
Tagbl.« ocitla se zpráva, že ústředí Vše-
obecného pensijního ústavu pro zřízence
projevilo ochotu zapůjčiti zemskému výboru
království Českého několik milionů. Ve
»W. Allg. Ztg.« prohlašuje generální tajem-
ník tohoto ústavu, že zpráva tato postrádá
jakéhokoli skutečného podkladu.
Tyrolský sněm odročen.
Z Inšpruku, 10. května. (K. k.) Vyřídiv
poslední předlohy a výborové návrhy ve vě-
cech rozpočtových, dopravních a obecních
byl sněm odročen.
W Allg
Vídeň
Inšpruk
Praga
7
article
Ku procesu Lukács-Desy.
Z Peští, 10. května. (K. k. uher.) Býv
hlavní ředitel uherské banky Pavel Elek.
jenž žádal ze zdravotních ohledů, aby byl v
Lukácsově procesu proti Desyovi vyslechnut
zvlášť, měl míti dnes výslech. Oznámil však
vyšetřujícímu soudci, že pro náhlé zhoršen
zdravotního stavu je nucen ihned odcestovati.
nemůže se tedy dostaviti k výslechu, avšak
při hlavních líčeních 27. t. m. bude bezpodmí-
nečně k disposici.
Liebknecht na bernské konferenci.
Ze Ženevy, 10. května. Posl. Liebknecht
podá na zítřejší bernské dohodovací konfe-
renci tuto proposici. Německo-francouzská
dohodovací konference snažně žádá švýcar-
skou vládu, by okamžitě podnikla nutné kro-
ky k zahájení vyjednávání mezi německou
francouzskou vládou za účelem dohody o ob-
mezení zbrojení.
Návštěva anglického krále v Petrohradě.
Z Paříže, 10. května. Zde se tvrdí, že
o schůzce anglického krále s carem v Berlíně
má býti zjednána dohoda, kdy anglický krá
navštíví Petrohrad.
Lukács
Des
Pavel
Lukácsův
Desy
Liebknecht
Posl
Pešť
Ženeva
Petrohrad
Paříž
Berlín
uherský banka
anglický král
8
article
Změny ve velvyslanectvích petrohradském
Změny ve velvyslanectvích petrohradském
pařížském.
Z Paříže, 10. května. („N. F. P.“) Posledn
pobyt petrohradského velvyslance Delcas-
séa uvádí se v souvislost se sproštěním
Izvolského úřadu velvyslance v Paříží
Zde se také mluví, že Delcassé nezůstane
dlouho v Petrohradě.
Po odjezdu španělského krále z Paříže.
Z Paříže, 10. května. (K. k.) Král Alfone
přijev na hranice, zaslal presidentu Poinca-
rému telegram, kde znovu vyslovuje srdečné
diky za důkazy nepopíratelného přátelství
jichž se mu dostalo. Poincaré odpovědě
v telegramu projevem nezvratné sympatie
a upřímného přátelství.
Ze San Sebastiana, 10. května. (K. k.
Král přibyl sem dnes o 9. hod. ranní.
Z ruského ministerstva zahraníčních věcí.
Z Petrohradu, 10. května. (K. k.) Naproti
různým novinovým zprávám dovídá se „Rěč
že ministr Sazonov v nejbližší době neod-
cestuje do ciziny. Pomocník jeho Neratov
nastoupil 14denní dovolenou na zotavenou.
Anglický vyslanec protí rak.-uherské půjčce
v Čině.
Delcassé
Poinc
Poincaré
Sazonov
Paříž
Petrohrad
Neratov
Sana Sebastián
9
article
Z Londýna, 10. května. »Daily Telegr.«
dovídá se, že anglický vyslanec v Pektině
protestoval co nejrozhodněji proti rakousko-
uherské půjčce povolené Číně. Situace jest
protestem komplikována, neboť rakouské
bankovní družstvo poskytlo již milion liber
Číně a to na objednávku torpédových a dě-
lových lodí. Jak známo, na čínské půjčce je
je interesována také Škodovka, neboť za
půjčku tuto objednány byly v Rakousku vá-
lečné potřeby, z nichž většinu dodává ško-
dovka.
Pumy sufražetek.
Z Londýna, 10. května. (K. k.) V čekárně
nádraží na Limesské třídě v Liverpoolu na-
lezena byla dnes puma s nápisem: „Hlasovae
lístek pro ženy“. Rovněž v Readingu na po-
štovním úřadě nalezena byla puma, opatřen
hodinovým strojem.
M. Z Londýna, 10. května. (Zvl. tel. „Nár
L.“) Suffražetské podniky znepokojují obyva-
telstvo po celé Anglii. Bez přestání docházej
zprávy o požárech, pumách a p.
Londýn
Čína
Rakousko
Limesský třída
Liverpool
Reading
Anglie
Daily Telegr
národní L
10
article
Americké hursovní a tržní zprávy
Americké hursovní a tržní zprávy
(Kabelové telegramy „Národních Listův,)
Z Nového Yorku, 10. května. le výkazu spo-
jených clearingových ústavů zdejšíca stoupla super-
plusreserva o 3.80 na 19.30, půjčky klesly o 17.30
deposita o 17.50 a hotovost o 0.10 mil. dol. U ostat-
ních novovorských bank a trustních společností
přibylo půjček o 1.90, deposit o 1.60 a hotovosti
o 0.80 mil. dol. Zálohy zůstaly beze změny 19.6 %.
Z Nového Yorku, 10. května. Objednável
ubylo v dubnu o 490.000 t. Nevyřízených objedná-
vek bylo tedy 6,976, t. (naproti 7,466 koncem břez-
na, 5,663 koncem loňského dubna a 3,219 mil. t
před 2 lety).
Káva.
Z Nového Yorku, 10. května. Trh byl pevný
na hojnější americkou spotřebu a pevnější brasil
ské požadavky.
Listův
Nový York
11
article
Z Nového Yorku, 10. května. Dnešní bursa
měla klidný průběh a prodáno pouze 70.000 akcií.
Smýšlení bylo převážně chabé. Hned na počátku
zahájili haussiéři ziskové prodeje, kdežto baissa
snažila se blanco prodejí tísniti kursovní nivenu
Vzhledem na revisi tarifů došlo zejména v prů-
myslových hodnotách k vyrovnacímu řízení. K sil-
nějším prodejům došlo zvláště v akclich uhelných
drah, neboť vláda zamýšli zahájení procesu proti
některým uhelným společnostem. Zvláště nabízeny
Reading. K obratům došlo téměř výhradně v hlav-
ních hodnotách. Očekávání nepříznivého měsíčního
výkazu tísnilo také Steels. Státních papírů bylo
prodáno za 400.000 dol
Peníze poslední . ..
Kabel. transf. . . .
Amalgamated. . ..
American Smelting.
American Lokomolive
Anaconda . . . ..
Atchison
Baltimore a Ohlo ..
Canadian Pacific . .
Chicago, Milwauke .
Great Northern . ..
Louisville a Nashville
Missouri Kansas . . .
New-York Central . .
Northern Pacilie . .
Pennsylvania . . . .
Reading . . . . . .
Rock Island . . . .
Southern Railway . .
Southern Pacific . .
Steel Comon . . . .
Union Pacific . . .
Stabash, preí. . .
Weel prel..
Southern Pacit. Bd 4
Nový York
Reading
Canadian Pacifik
Chicago
Milwauke
Louisville
Nashville Missouri
Kansas
NewYork Central
Pennsylvanie
Island
Southern Pacifik
American Smelting
American Lokomolive Anaconda
Atchison Baltimore
Great Northern
Southern Railway
Steel Comon
Union Pacifik
Northern Pacilie
Southern Pacit
13
article
Z Chicaga, 10. května. Pšenice. Trh byl
pevný na nízký odhad osevu na severozápadu.
ale ke konci ochabnul realisací zisku. — Kuku-
řice. Trh byl stálý na přílišné deště na západě
na skrovný dovoz.
Z Chicaga, 10. května.
Pšenice
pohotová . . 100— 99.50 99.50 99.50 100.—
na květen . . 89.75 89.50 88.50 88 87 89.12
na červenec . 89.81 89.50 89.— 89.37 89.2
na září . . . 89.62 89.12 88.87 92.12 89.—
Kukuřice č. 2
68.— 67.— 67.— 65.75
pohotová . . 68 —
55.37 55.12 54 62 54.1.
na květen . . 55.75
56.— 55.87 55 62 55.—
na červenec . 56.25
55,75
56.75 56.62 56.62
na záři . . . 57.—
36. 50
36.25 36.75 36 5
Dves č. 2 pohot. 37.75
na červenec 35.50
Z Nového Yorku, 9. května.
Všenice zimní 10. 9. 8. 7. 6
pohotová . . 101.— 110.— 111.— 113 — 113. —
na červenec . 97.87 97.37 96 87 97.50 97.37
na září . . . 97.62 96.37 96.12 96.37 95.37
Kukuřice pohot. 64.50 64.— 64.— 63. 25 62.
Oves č. 2 pohot. 43 — 42.50 42.— 41.75 41.7
Z Nového Yorku, 10. května. Tendence trhu
byla pevná na skrovnou nabídku farem a sucho.
Terminy stouply o 8 stupňů.
1.. 9 8.
Kuka
Chicago
Nový York
Všenice
14
article
Pohotová. . . 12.— 12.— 12.— 12.— 11.90 11.8
na květen . . 11.47 11.40 11.43 11.37 11.34 11.35
na červenec. . 11.59 11.51 11 52 11.46 11.39 11.44
na srpen. . . 11.36 11.30 11.30 11.25 11.19 11.2
na záři . . . 11.68 11.01 11.04 11.06 10 95 10.97
na říjen . . . 11.02 19.95 10.97 10 90 10 88 10.89
na prosinec. . 11.03 10.97 10.99 11.— 10.90 10.90
Z Nového Orleanu, 8. května.
10. 9.
Pohotová . . . 12.12 1212 12/1, 12.50 127,
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 10 května.
Koks pohotový . . . 2.35 až 2.50 2.31 až 25.
4.30 4.
Olovo. . . . . . . 4.30 4.30
Měď elektr. . . . . 15 62 15.62 15.62 15.6-
» stand. pohotová, 15.50 15.50 15.25 15.2
5.50 5.50
Zinek . . . . . . . 5.50 5.50
Cín. . . . . . . . 50 18 50.18 50.25 50.6.
Sádlo prim. vest. . . 11.10 11.10 11.05 11.0
22.— 22. —
Vepřové maso . . . 22.— 22.—
24. 50 24.50
flovézi maso . . . . 24.50 24.50
4.10 4.10
Cukr gran. . . . . . 4..0 4.20
8.58 8.58
Petrolej crude . . . 8.58 8.58
43.— 42 50
lerpentin novoyorský. 43.— 43.—
11.50 11.50
Káva pohotová . . . 11.50 11.50
na červenec . . 11.30 11.25
11.17 11.15
11.50 11.44
11.36 11 34
na ráří . . .
11.35 11.3i
11.48 11.43
na prosinec . .
Železo sur. č.2 Foundry 17.50—17.50
» South. Foun. č. 1. 17.50—17.50
„ měkké 17.75—18.—
» sur. jižní č. 2. . 17.00—17.50
Z Chicaga, 10. května.
Sádlo na květen. . . 10875 10.925 10.975 10,90.
žebírka na červen . . 10.95 10.97° 10.97) 10.97
Vepř. maso na červenec 19.22° 19.25 19.30 1930
Sádlo
Nový Orlean
Nový York
10 květen
Chicago
na květen
11.40
na červenec
11.30
11.25
11.04
19.95
10.97
1212
měď elektrum
15.50
5.50
Zinek
cín
11.10
Cukr gran
petrolej
káva pohotový
11.44
Foundra
South
° 10.97
° 19.25
15
article
Bankovní výkazy.
Z ocelového trustu.
16
article
Peněžní bursa.
17
article
nom.
486 25 486. 45
74 75
66.75
67.25
32 25
38 12
37.75
99.37
99 50
97.50
97.75
241.12
241.37
106.50
107.25
28.25
28 62
126.—
126 50
131 —
131.—
23.87
98.75 99. 37
1145
114 —
111.62 111.75
160.37 161 62
19.62 19 8
24.75 24. 75
95.75 95 62
59 5
6v.—
148 50 149. —
9.25
9.12
105.75 106 25
8737 872
Obilí.
18
title
35— 34.87 34.87 34.37
20
article
17.50—17.50
17.50—17.5.
17.75—18.—
17.—17.50
21
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, dne 10. května 1913.
Válečná horečka se vybouřila, veřejné mi-
nění se uklidňuje. A tak nastávají dny likví-
dace toho, co zavinily a přivodily předchoz
měsíce a týdny. Jisto již je, že nedojde ke kon-
fliktu mezi balkánskými vítěznými spojenci
že tito, poučení postupem „nestranné a nein
teresované Evropy“, rychle se dohodli, aby
zachránili, co zachrániti lze. Jest zajísté srdeč-
ným potěšením pro každého upřímně cítícího
Slovana, že rozpory mezi Bulharskem a Srb-
skem se z valné části urovnaly, anebo alespoř
urovnají (byť naděje stálé jednoty značně pod-
kopána) a že chvilková rozvášněná nespoko-
jenost nebude rovnati dráhy a přístupu politi-
cké moci, která v nejhorších chvilích dovedla
proti balkánským spojencům postupovati a
jež ohrožovala ovoce jejich velikých a krva-
vých úspěchů.
Jest i lidsky pochopitelno, že nemohly
neprotestovali mysli vznícené velikými úspé-
chy válečnými a že nemohly klidně přijímati
to, co určovala Evropa, respektive londýnská
konference. Ale nutno klidně usuzovati. Nen
tomu dávno, co z vedoucích míst trojspolko-
vých bylo hlásáno, že status quo na Balkáně
nesmí býti za žádných okolností porušen a že
nutno zachovatí hranice Turecka v tom roz-
sahu, jak byly před Kumanovem a Kirkili-
sou. Ba dokonce protestovalo se i proti even-
tuelnímu zavedení pronikavější autonomiev
v Makedonii, poněvadž eventuelně mohla tato
autonomie vésti k osvobození ujařmených Slo-
vanů z tureckého jha. Tento požadavek statu
quo vysloven byl hned na počátku války.
Slovan
Srb
Praha
Evropa
Bulharsko
Balkán
Turecko
Makedonie
22
article
Proto, poněvadž ve Vídni i v Berlíně byli plně
přesvědčení, že úspěchy slovanských zbran
jsou vyloučeny. Vždyť i v Petrohradě samém
nebylo všeobecné víry, že se dostaví plný
úspěch mladých slovanských států balkán-
ských. Ale rovnoměrně s vítězstvími nadše-
ných a obdivuhodných armád srbských i bul-
harských počínaly pronikati zásady trojdo-
hody, která velmi opatrně, ale velmi účelně
postupovala a konečně i ve Vídní padlo slovo
o tom, že Rakousko jest ochotno uznati zá-
sadu, že Balkán patří národům balkánským
Bylo hojně optimistů, kteří z prohlášení tohoto
odvozovali více, nežli mělo říci, ale jisto jest
že tento obrat v rakouské politice silně rovna
nám dráhu na Balkán a že byl srdečně kvito-
ván i v Sofiji i v Bělehradě.
To bylo ve chvíli, kdy Rusko počínalos
obávati ze změněné situace eventuelního pod
lomení svého vlivu a kdy učinilo různá i znač
ná opatření, aby svoji posici si zachovalo. Nej-
energičtějším pomocníkem v tomto směru bylc
mu ovšem zase Rakousko. Ani snad ne tak
zodpovědná diplomacie, jako spíše vídeňský
tisk, který nedovede ničeho jiného, nežli nej-
pustšímí nadávkami stihati Slovany bez ohle-
du na to, zda říši to prospívá, čili nic. Jest to
jen dokladem, jak postupuje rozklad nadvlády
německé v naší monarchii a jak nebezpeč-
ným elementem jsou německo-liberální i kře-
sťansko-sociální trosečníci pro celý rozvoj jeji
v budoucnu.
Slovan
Vídeň
Berlín
Petrohrad
Rakousko
Balkán
Bělehrad
Rusko
23
article
A pak již šly události svou cestou. Troj-
dohoda zaujala veřejně benevolentní stanoví-
sko k válčícím národům balkánským, zatím, eo
v Římě i ve Vídní za klidné a zdrželivé assi-
stene, Německa soustřeďovali svou invenc
na myšlenku vybudování samostatného alban-
ského státu. Německo celkem k těmto ideám
chovalo se chladně, poněvadž v Berlíně po-
čítá se s důsledky. Ale za to tím bouřlivěji hlá-
sány byly z Říma a z Vídně. Z Říma proto
poněvadž jest starým snem Italie, aby nad al-
banským pobřežím definitivně zavlála vlajk
apeninského království a aby se stal Řím opět-
ně vládcem nad Adrií, jak bývalo kdysí v do-
bách republíky a císařství. Ve Vídni tyto
snahy Italie jsou dobře známy a poněvadž nen
odhodlání a není možnosti rozbiti nároky ital-
ské, mají býti alespoň oklestěny a osekány
spolučinností rakousko-italskou na Balkáně
Věří se — bůh ví, kde jsou prameny té víry
— v jakési nekonečné přátelství, které vžd
bude Italii znemožňovati (idealism čistý a kři-
šťálový vždy rozhodoval v Římě!), aby Rakou-
sko z Albanie, řespektive z východního po-
břeží Adrie, bylo vytlačeno. V Italii proti to-
muto dočasnému kondominiu není námitek, z
přednokladu, že jižní Albanie bude vsunuta
do sféry rozhodujícího vlivu italského. Sever
Albanie ponechává se milostivě nám.
Jednoduchý pohled na mapu stačí, aby
bylo zřejmo kdekomu, že vydání jihu Albanie
Italii znamená vytvoření její absolutní nad-
vlády nad Adriiským mořem. Přijde den —
snad záhy — kdy i ve Vídni se uzná, jak ne-
šťastnou byla politika posledních měsíců a jak
měli pravdu ti, kdož jí netleskalí.
Adrie
Adriiský
Řím
Vídeň
Německo
Berlín
Balkán
Raka
Albánie
bůh vědět
24
article
Když Srbsko usilovalo o získání ob-
chodního přístavu, mluvilo se nad Dunajem
o tom, že tohoto požadavku za žádných okol-
ností nelze uznati, poněvadž by to znamenalo.
že by eventuelně kterási slovanská velmo
mohla na Adrii si vytvořiti svůj vojenský pří-
stav. že Rusko nemá naprosto zájmu na tom
aby mělo na Adrii osamělou pevnost, ví snad
kde kdo, a že v dohledné době ani Srbsko, an
Řecko nemůže vybudovati takového loďstva
které by i jen z daleka mohlo čeliti našemu
jest rovněž jasno. Mimo to nebylo nic snaz-
šího, nežli mezinárodní smlouvou vázati nové
majitele břehu albanského, že žádného opev.
něného přístavu zde nezřídí. Nehledě ani k
tomu, že zřízení válečných přístavů vyžaduje
obrovských mílionů, byli by zajisté spojenei
rádi takovéto prohlášení dali, poněvadž sku-
tečně jednalo se jen o to, aby Srbsku umož-
něna byla obchodní cesta k Adrii. Poněvadž
ale ve Vídni stále ještě nechápou, že Srbsko
provedlo již svoji emancipaci obchodní i bez
adrijského přístavu, a poněvadž má se zde za
to, že eventuelní hospodářskou závislostí Srb-
ska na nás lze zajistiti i intensivnější vliv ra-
kouské politice v Bělehradě, volena byla
cesta, která budila pochybností nejen u nás.
ale také v samotném Německu, jež současně
Srbsko zaplavovalo svými agenty, lovíc v kal-
Dunaj
Adrie
Adrie osamělý
Srb
Srbsko
Rusko
Řecko
Vídeň
Bělehrad
Německo
25
article
486.62
75 12
67 12
38. 25
99.50
98 12
241.25
107.75
28.50
126. -0
130.—
23.6
99.8
114.25
112.—
161,1.
20.1
24.6
95.25
6 25
148.50
106 3
87.50
24.6
26
article
ných vodách ve svůj prospěch a v neprospěch
Rakouska.
A tak dostane se světu přece jen nadělen
samostatné Albanie. Nebude však pod ken-
dominiem rakousko-italským, nýbrž — av
tom jest veliký úspěch trojdohody — pod
mezinárodním dozorem. To znamená, že ne-
bude možným ten či onen výlučný vliv v no-
vém státu a že vytvoření „mezináredně“ kon-
trolované Albanie jest cenou. za kterou kdy-
koliv bude Italie ocholna vystoupiti z troj-
spolku a přistoupiti k trojdohodě. Trojspolek
resp. Německo panství italského nad Albani
uznati nemůže. Již k vůli Rakousku ne. Roz-
dělení sféry vlivové, jak Italie si to předsta-
vuje, nemůže nikdy býti uznáno Rakouskem
Zbývá tedy jediné východisko, že italský vliv
v Albanii bude zaručen trojdohodou. V Raco-
nigi se o tom již mluvilo a mezi Petrohradem
i Římem vztahy jsou dosud intimní. Vytvo-
ření samostatné Albanie jest takto počátkem
konce trojspolku a isolace Rakouska i Ně-
mecka. A Německo má volné ruce — k Al-
banii láskou tam neplane nikdo.
Italia
Rakousko
Albánie
Německo
Petrohrad
Řím
Albani
27
article
Že státy balkánské naváží intimnější po-
litické styky s Vídní, anebo že se podřídí ka-
tegorickému rozkazu bursovních štváčů, že
Srbsko musí vstoupiti v lepší poměr k Ra-
kousku, jest málo pravděpodobno. Přese vše-
chno okamžité roztrpčení se v Soliji i v Běle-
hradě velmi dobře ví, co vykonala trojdo-
hoda pro spojence a jak by vypadala situace
jich dnes, kdyby podpory i pomoci její ne-
bylo. Dnes nebyl by Solun řeckým a o samo-
statné Albanii by nikdo nemluvil. Jiné pra-
pory by vlály nad oněmi kraji, než dnes. že
balkánští národové docílili takovéhoto úspě-
chu teritoriálního, vděčí mocné záštitě tro-
dohody a její postupu. Tato nadvláda trojdo-
hody na Balkáně bude zachována tím spíše
poněvadž jak Srbsko, tak Bulharsko budou
potřebovati peněz, kterých jim ani Vídeň an
Berlín poskytnouti nemohou.
Vídeň
Srbsko
Běla
Albánie
Balkán
Bulharsko
Berlín
28
article
Vídeň asi sotva opatří potřebné obnosy
pro Albanii a pak: i Rumunsko přece ví, že
nejvíce Rumunů vedle království žije pod úti-
skem maďarským . . . Takovýchto faktů ná-
rodové nezapomínají. Stejně jako se jednou
zle vymstí na maďarském režimu postup, kte-
rý se volí proti Slovenům uherským. A ko-
nečně má to vůbec účelu v Bosně vystupovat
proti pravoslavné církvi? Není ještě dosti ne-
dorozumění a nepříjemnosti z obdobného po-
stupu v Haliči? Od vydání tolerančního pa-
tentu uplynulo více než 100 let! Což skutečno
jsou ještě u nás mysli a hlavy, které věří, ž
Rakousko může dělati politiku katolicko-
protislovanskou? Zbude jednou trpký pocitz
těchto hesel, která by měla již dávno náležet
tradici a minulosti.
A Albanie. Bude konečně vytvořena. Ale
již dnes toto dítě budí obavy. Kdo mu dá pe-
níze? Kdo vybuduje mu dráhy? Kdo přístavy
a cesty? Kdo zařídí pošty? Kdo bude krýt
náklady vojska a blavně: kdo bude udržovat
v dobré náladě zodpovědné vlády její, které
přece jen chtějí z tohoto obchodu něco mí
pro sebe? Ukáže se v krátké době, jak jes
těžko a nebezpečno budovati státy z území
která nemají žádných státotvornych tradicr
která dosud jenom žila z olupování druhých
Ne bez důvodů Turecko zříká se velmi ener
gicky Albanie a nechce míti s ní nic společ
ného.
Dostane-li se tento stát pod dozor vel-
mocí všech, jest vyloučeno, že by zde moh
ihned od počátku instalovati se režim vel-
moci jedné. Ale pak jest nutno, aby Albanie
své náklady hradila si sama. A to bude trpký
kus práce, na který nevystačí nadávání vídeň
ských listů a kterému také nevyhovíi měše
disposičního ministerského fondu kteréhokoliv
státu.
Rumun
Vídeň
Albánie
Rumunsko
Boseň
Halič
Rakousko
Turecko
29
article
Likvidace války nebude tedy asi obtížna
pokud jde o Balkán sám, poněvadž odstou-
pením Soluna a vyřízením sporu srbsko-bul-
harského budou hlavní kameny úrazu odstra-
něny. Likvidace stane se však obtížnou, jak-
mile v popředí vystoupí otázka Albanie a za-
jištění jejího budoucna. Bylo správným slovo.
že krise akutní jest odstraněna a krise vleklá
nastává. Kdyby byla bývala Albanie rozdě-
lena mezi Řecko a Srbsko a byly dány ohledně
neopevnění pobřeží nutné záruky, byla otáz-
ka řešena definitivně. Tím, co se stalo, budou
stále a stále rozdmychovány konflikty a bude
utvrzováno přesvědčení, že přece jen není tak
příliš dalekým okamžik, kdy budeme státi před
chmurami světové války. Likvidace otázky
balkánské jest takto likvidací přechodnou.
A jí vstupujeme do stadia nového zbro-
jení. Ne bez důvodu bursa ve svém optimismu
který nastal vydáním Skadru, zvedla kursy pa-
pírů oněch závodů, které se zabývají výrobou
zbraní. Dojde k velikým investicím vojenským
nejen u nás, ale i v Německu, Rusku. Franci
a všude tam, kde se obávají neřešených otázel
blízkého budoucna. Bylo-li zbrojení předcho-
zího desetiletí velikým, bude zbrojení nastá-
vajícího desetiletí daleko větším. S tím nutn
počítati nejen na burse, ale i také mezi po-
platnictvem. A v temném pozadí rýsují se již
otázky, jakou bude v budoucnosti úprava Male
Asíe, otázky definitivní úpravy poměrů
Egyptě a tak dále. A při tom se v Rusku stále
a stále jitří pocity, buzené ukrajinsko-polskou
politikou v Halíči.
Franek
Balkán
Albánie
Řecko
Srbsko
Německo
Rusko
Egypt
Mala Así
30
article
Jest snad jisto, že nestojíme bezprostřed-
ně před vzplanutím mezinárodního konfliktu
a že projde v míru řada let, ale stejně možno
tvrditi, že stále zůstane cosi neklidného ve
vzduchu a že požehnání míru nebude úplným
Jdeme do stadia velikých příprav, období
které právě svou velikou spotřebou vyvolá
vzpružení v některých průmyslech a v tomt
směru snad i u nás uplatní se slova Lloyda
Georga, že nastává všeobecné zlepšení kon-
jukturální.
Lloyd Georg
31
article
Bursa v tomto týdnu byla optimisticky
naladěna a využívala všeho, co mohlo pro-
spěti jejím snahám. Že v tomto optimismu jes
mnoho překotného, jest jasno. A nemůže ani
jinak býti. Že necení věcí a hodnot tak, jak
by měl, jest rovněž jasno. Ale konec konců
jedná se o úspěchy chvíle. A těch by nebylo
kdyby právě nebylo psychologie bursy takové
jak opětně jsme ukázali. V domácím našem
hospodářství vycházíme celkem dobře ze sou-
těsky měsíců předchozích. S některými ra-
nami arci, o kterých na tomto místě ještě bu-
deme psáti a o kterých nepsali jsme dosud jen
proto, poněvadž hrozivost poměrů mezinarod-
ních odsunovala pozornost naši jinam.
Důležitější kursové variace na pražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledui
10.V. 3.v
Živnostenská banka . . . . . 266.— 264.50
Česká průmyslová bunka . . . 435.—
435.—
655.—
Pražská úvěrní banka . . . . 655.—
Česká banka . ..
. 408.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 435.—
435.—
422.—
Pozemková banka . . . . . . 424.—
Česká zajišťovací banka . . . 263.—
263.—
Kolínská chemická továrna . . 383.—
353.—
983.—
Alpská montanní spělečnost . . 1006.50
Podolská cementárna . . . .
365.—
Česká cukerní společnost . . .
Elektrotechnická dříve Kolben.
451.—
Daňkova strojírna . . . . ..
1825.—
1825.—
Českomoravská strojírna . ..
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 155.—
Západočeské kaol. a šamotárny
88.75
88.75
Zástavní listy Hypot. banky 4
Kom. úp. Zem. banky (v K) 43,
Bursa
Král
Kolben
Daňkův
Hradec
živnostenský banka
Český průmyslový bunka
úvěrní banka
Český banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
Hypot . banka
32
title
Hypoteční banka král. Českého
hypoteční banka král
34
article
Z právě vydané) výroční zprávy Hypoteční
banky král. Českého vyjímáme-
Rok 1912 náleží mezi nejnepříznivějš
leta v činnosti ústavuj vykazujeť během posled-
ních třiceti let nejnižší částku poskytnutých
a vyplacených zápůjěek a vydaných na základě
jich zástavních listů.
Krise zemědělská, způsobená neúrodou roku
1911, přesunula se do roku nového a následky její
pociťovány byly zejména ještě během prvního půl-
letí 1912. Úroda roku 1912, zejména sklizeň řepy.
byla nadprůměrná a byla by jistě při příznivých
cenách jak obilin tak i ostatních plodin zemědě-
ských vyvážila nedostatek roku 1911, kdyby po-
měry vnitropolitické a mezinárodní nebyly znepo-
kojovaly trh peněžní v daleko větší míře, než tomu
bylo přesuny v hospodářství zemědělském a prů-
myslovém. Průmysl zaměstnán byl jak koncem r.
1911 tak i po tři čtvrtletí 1912 plně a byly to ze-
jména podniky železářské a uhlářské, které vy-
kazovaly stále stoupající směr. Ruch zakladatelský
ani v době zvýšených potřeb peněžních neutuchal
a kapitály podniků akciových, průmyslových i ban-
kovních zvyšovány i roku 1912.
Poptávka po prostředcích pohotových po celý
rok sesilována, vkladatelům nabízeny překotně
vkladové sazby nebývalé. Poměry těmito trpěly
zvláště spořitelny a záložny, jež nuceny byly zvy-
šovati úrok vkladatelům, aby si je nadále udržely
a prodávati přes to ukládací hodnoty, aby vyho-
věly zvýšené poptávce po zápůjčkách.
hypoteční banka
35
article
Spekulace, rozvířená do širokých vrstev,
sledujicí vyšší zúročení a mimořádný zisk v pa-
pírech dividendových, přinesla průběhem posled-
ního čtvrtletí 1912 zklamání. Zápletky válečné na
Balkáně, při nichž mobilisací i naše říše byla zú-
častněna, a vzniklá z toho nedůvěra všeobecná.
překvapily nepřipravené, kteříž většinou utrpěli
náhlým poklesem spekulačních papírů ztráty krom-
obyčejné. Obchod a průmysl zcela uvázly a kapi-
tály v nich investované nebylo lze zmobilisovati.
Obecenstva ukládajícího zmocnila se nedůvěra
i v peněžní ústavy, vybíralo svoje úspory, jež ne
v řídkých případech ponechávány byly v hotovosti
doma nezužitkovány. Nebylo také zjevem ojedi-
nělým, že se hotovosti vyvážely i do ciziny.
jen nedostatek oběžných prostředků se zvýšil
října 1912 zvýšila vysokou sazbu 5
1911 trvající, na 5149% a v vž
listopadu na 6%, kteráž saz pdvodu aerského
Ukládaci hodnol
normálním 4%, tak i s úrosěstsk
ústavů zemských i jiných, žia hal
1912 neustálý pokles. Tak na pr. ra. ous. a
květnová renta pokles až 9% — jiné papíry 69
až 79%. V obavách před ztrátami dalšími hrnuly
se na trh ukládací hodnoty všech odstínů a ku pro-
dejům odhodlávaly se i takové ústavy, jež jinak
v nich zužitkují svoje přebytky a fondy, určené
k výplatám dlouholetým, jako na příklad pojišťov-
ny, jež chtějíce předejíti ztrátám, které nelze krýti
ze specielních resery a běžných příjmů, použi valy
ukládacích papírů jako výplatní hodnoty při po-
skytování zápůjček hypotekárních. Tím tlak kurso-
vý stal se jen citelnějším.
Balkán
36
article
Poměry těmito zcela přirozeně postiženy byly
peněžní ústavy emittující a zvláště ony, jež odká-
zány jsou pouze na poskytování zápůjček proti vy-
dávání zástavních listů. Kdežto totiž ústavy ob-
chodní i při mimořádných ztrátách na cenných pa-
pírech nalezly hojnou náhradu ve zvýšených pří-
jmech úrokových a provisních — a ústavy, jež vedle
svých obchodů hypotekárních neb komunálních.
třeba na podkladě cenných papírů vlastních, pro-
vozují i výnosné toho času obchody úvěrové po-
mocí vkladů, v těchto obchodech rovněž byly od-
měněny vyšší výnosností — ústavy druhé, čistě
emissní, strádaly nedostatkem odbytu svých emissí
a tím prostředků vůbec pro své úkoly.
Hypoteční banka království Českého, postrá-
dající výhody vkladů peněžních, nucena jsouc spo-
léhati pouze na prodej svých zástavních listů, přes
všechny nepříznivé poměry shora vylíčené nepu-
stila se zřetele úkolu ze stanov jí plynoucího« po-
skytovati levný úvěr reálný a tím i udržovati
svoje zástavní listy na takové kursovní úrovní, aby
dlužníci mohli bez velké ztráty kursovní použíti
výhod jejího prostředkování, na druhé straně pak
zároveň chrániti dosavadní držitele zástavních listů
před překotnými ztrátami kursovními, ač opět ne-
směla ztratiti možnost odbytu nových zástavních
listů přizpůsobením se alespoň přibližně rentabilitě
cenných papírů ústavů soudružných.
hypoteční banka
37
article
Kurs našich 4% zástavních listů ko-
runové měny z konce roku 1911 dle pražské bursy
94.50 udržel se pouze do 23. února 1912, načež ná-
sledoval neustálý pokles silnou nabídkou na
burse až na 91.— dne 10. listopadu 1912. Posléze
však stoupl kurs opětně v měsíci prosinci 1912
důsledkem značnějšího odbytu, když byla nabídka
zboží úplně přestala, až na 91.85. Rovněž i kursy
ostatních druhů našich zástavních listů v poměru
k zástavním listům korunovým se měnil. Zástavní
listy 45 zlatkové vykazovaly kurs počátkem roku
1912: 94.60, nejnižší dne 9. října 92.25 a koncem
roku 1912: 92.85.
roku 1912: 92.85 Zástavní listy 31/4% pak počát-
kem roku 1912: 88.—, nejnižší dne 13. prosince
82.— a koncem roku 85.—. 5% zástavní listy
vzhledem na poměrně nepatrnou částku v obéhu
se nacházející, nevykazovaly v kursu podstatněj-
ších změn.
38
article
Svými skrovnými prostředky pohotovými přece
však banka nejen vystačila, aby při veškerých kou-
pích na burse sama intervenovala, ale byla i s to,
aby v prvním pololetí 1912 neobmezeně nové zá-
půjčky povolovala, a za ně vydané zástavní listy
přejímala, nikterak se nechlížejíc, pamětliva jsoue
svého ideálního poslání, stanovami vytknutého, na
to, že i sama přinášeti musí oběti, jež ovšem v ko-
nečném výsledku bilančním musí nalézti výrazu.
Teprve když ke konci prvního pololetí vyčerpány
byly novými zápůjčkami a intervencí bursovní té-
měř veškeré prostředky pohotové, obmezil
banka zápůjčky nové na 30.000 K pro ho-
spodářské usedlosti, aby alespoň nejpotřebnější
úvěr hledající dlužník oporu v bance nalezl, když
mnohé jiné ústavy, úvěrem hypotekárním se za-
bývající, dokonce i zastavily povolování zápůjček
nových.
Z nových zápůjček roku 1912 připočítaných
částkou 6.156.800 K připadá tudíž hlavní podíl, t.j.
4.597.300 K na pololetí první, kdežto zbytek pouze
1.559.500 K na pololeti druhé.
Pro nával jiného materiálu opozděno.