ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9184ce00-8f48-11dd-9555-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 77, place 48, org 4
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
11. května 1913. číslo 12
4 article Proti nesprávným informacím v otázce učitelské!
Proti nesprávným informacím v otázce učitelské! Trapné, věru zoufalé situace, v jakéž se uči- telstvo octlo vinou německé obstrukce, využívají realistické i radikální časopisy pro svoje separa- tistické snahy. Snaží se dokazovati, že naše vedoucí politické strany poškodily učitelstvo, po- něvadž prý spjaly osud úpravy platů učitelských a jednáním o smír, obviňují vedoucí orgány če- ských učitelských organisací, že nejednaly na pro- spěch učitelstva ani na prospěch národa, ježto prý stotožňujíce se s politikou mladočeskou a agrární nastoupily taktiku, která k úpravě platů nepovede a dokonce prý německé obstrukci prospívá Spasnou cestu vidí v tom, bude-li úprava platů provedena jako otázka ryze hospodářská a škol- ská bez ohledu na postup jednání vyrovnavacího, při čemž ovšem přímo i nepřímo naznačují, že vedoucí politické strany i české organisace uči- telské dopustily se taktické chyby pro učitelstvo osudné, protože prý této jedině správné cesty ne- nastoupily. Tyto mystifikace uváděti na pravou míru, po kud jde o politické vedení, bylo by nadbyteč- no, poněvadž každému nepředpojatému člověk je zjevno, že obě největší české strany sněmovn nemohly jednati jinak, než jednaly, neměla-li po- škozena býti společná věc celého národa. Chcem zde jen několika poznámkami objasniti situaci, pr učitelstvo jistě kritickou, se stanoviska uči- telského. Učitelské organisace české nespojovaly úpra- vu učit. platů s vyrovnáním. Když také na ně- mecké straně proniklo přesvědčení, že se něco pro učitelstvo konečně učiniti musí i přes ob- strukční justament, vytvořili němečtí politikové junktim mezi otázkou učitelskou a otázkami vy- rovnavacími a pro toto semknutí hlasovaly všechny strany sněmovní, ovšem i české strany radikální, které také vyslaly do permanentních ko- misí svoje zástupce.
5 article
Vedení českého učitelstva brzy postřehlo, ž řečené junktim tají v sobě nebezpečí průtahu ře- šení otázky platové a záhy českých poslanců žá- dalo, aby úprava učitelských platů projednána by- la neodvisle jako otázka nouzová. Když pak ně- mečtí učitelé, kroků českých kolegů následujíee přiměli německé poslance, aby jednali o elimino vání úpravy platů učitelských ze souboru otázel vyrovnavacích, konána byla společná porada če- ských i německých poslanců dne 18. ledna t. r. která roznítila v učitelstvu radostnou jiskru na- děje, prohlásivši, že úpruvy platů i bez současného vyřízení otázek národ- nostně-politických dosíci lze. Na české straně byla upřímná snaha p- moci učitelstvu, jak zřejmě dokazovaly umírněné. věcné a samozřejmé české podmínky. Avšak ně- mečtí poslanci sehráli šalebnou hru na okla- mání a uchlácholení svého učitelstva, jak patrno bylo, když na české proposice pe dlouhou dobu tří měsíců vůbec ani určitě neodpověděli a když teprve dne 11. dubna dr. Bachmann bez jakékoliv předběžné dohody se svými vlastními druhy, nad tož s českými vůdei, překvapil kde koho s vým hytrým“ plánem, za nímž nestál vlastně nl- d, noněvadž i německé časopisectvo prohlásilo dmy ssootne V P ekývervssa č o eorlo sleýtetí velo zesbavod oodtennto Veřejeýlet Eužena Čihzks o svja odušní peděli na votenslém cvičišti u Dere zln eopovcvoný, budí velkou pozornost v Terezjetp- oěhctch. Bobožovictth a v dslným trike kperý jesi velilcosr odiěižon k -citelstvu, ale vypočte- vevnem vymořené obstrukce. Že ani d
doktor Bachmann Terezjetp
6 article
Urban sám nepojímal svého návrhu vážně, patrno již z toho, že jej na rychlo v poslední chvilce po návratu z dovolené načrtl, nesděliv jeho obsahu ani nejbližším svým politickým přátelům, i že ne- měl jediného slůvka na jeho obranu, když byl če- skými poslanci ostře kritisován a odmítán. Ostatně stačí si uvědomiti, že návrh Urbanův odmítal pro- jednávéní i jen částečného, okleštěného roz- počtu a že by schodek zemského hospodářství podle návrhu řečeného vzrostl ze 33 na 66 mil- lionů, alychom poznali, jak nevážným byl plán, za který nyní německé učitelstvo dru. Urbanovi dě- kuje. Což vskutku věřil finančník Urban, že bez odhlasování rozpočtu lze usnášeti se o vydáních a dávkách výhradně ke krytí těchto vydání urče- ných? Věří vůbec někdo, že by zákon o úpravě platů učitelských bez jakéhokoliv rozpočtu byl sankcionován? Věři temu snad i ty české strany a listy, které vzaly si do hlavy, že jinak učitelstvu pomoci nelze než výhradně hospodářským zase- dáním sněmovním České organisace učitelské nemohou býti vině- ny, že by umíněně sledovaly nějaké taktické dogma, jak se v realistickém tisku píše. Vůdcové českého učitelatva upřímně se zasazovali o to, aby otázka učitelská byla eliminována z akce vyrovna- vací, ale když je zřejmo, že úpravy platů nelze do- síci než na dělném sněmu a že němečtí poli- tikové k pouhému hospodářskému zasedání ne- svolí, když kde kdo vidí, že Němci ze slepé uličky do níž obstrukcí zaběhli, nemohou se ctí nikterak jinak se dostati než když vykážou se svým voli- čům nějakou kořistí národně-politickou, k čemul arci naši poslanci nikdy přivoliti nemohou, než
Urban Urbanův Němec
7 article
když i jim zároveň dostane se úspěchů v oborech kde je nám rovné právo odpíráno: potom každý nepředpojatý člověk uzná, že nemohli zástupci če- ského učitelstva jednati jinak než žádati, aby ce- sta čestného smíru byla nastoupena, a ovšem i po- učovati německé kolegy, že jejich stavovskou po- vinností je zjednávati v německé politické veřej- nosti přesvědčení o tom, že není myslitelno po českých poslancích žádati, aby za pouhé hospodář- ské, oběma národnostem stejně prospěšné uspo- řádání poměrů zemských a bez rovnocenné kom- pensace ustoupili o vlas ve věcech politicko-ná- rodních. Zástupci českého učitelstva odhodlalí se žáda- ti, aby jediná cesta k dělnosti sněmovní vedoucí totiž cesta čestného vyrovnání, byla brzy nastou- pena tím spíše, když měli na určito smluveno se zástupci učitelstva německého, že i německé uči- telstvo v plné shodě a stejném smyslu pro tute cestu a tudíž proti obstrukci beze všech výhrad se vysloví.
8 article
Ve společné schůzi zástupců učitelstva obou národností smluvena pro informační schůzi na 20. dubna stejná resoluce, kterou mělo býti prohláše- no: „Poněvadž k zavedení spořádaných poměrů v tomto království a k odklizení nezměrných škod. rezháranými poměry oběma národům již způsobe- ných, zbývá prý jediná cesta, totiž cesta čestného vyrovnání, učitelstvo žádá s největším důrazem, aby tedy tate cesta byla nastoupena co nejrychle- ji a bez jakýchkoliv průtahův“. Ačkoliv vůdce něm. učitelstva posl. cís. rada Legler s navrženou resolucí výslovně souhlasil a českým zástupcům určitě a bez výhrady slíbil, že telegraficky nebo telefonicky zpraví současně konanou schůzi če- skou o tom, kdyby německá schůze učitelská v Li- toměřicích 20. dubna konaná nějak resoluci po- změnila, zrušil p. Legler dané slove a ni- čeho neoznámil, že němečtí učitelé usnesou reso- luci jinou, ve které vyslovují dru. Urbanoví dík (n) a protestují proti stranám českým, které prý návrh Urbanův odmítly, ani ho neprozkoumavše (l).
dík Urbanův
9 article
Jest nutno českou veřejnost o této bezpříklad- né věrolomnosti informovati, aby nevzniklo nedo- rozumění, že zástupci českých učitelských organi- sací jednostranným, separátním vystoupením měli v úmyslu nějak zkřížití cestu českého pelitického vedení a že i v nejkritičtější době stavěli vlastní prospěch nad prospěch společné věci české. Z neslýchanou věrolomnost německou nemohou češti učitelé býti nijak zodpovědni a tím méně, čím bezpečněji mohli věřiti, že danému slovu se dosto- jí, když přece všechny četně dřívější projevy po- dobně smluvené vždy byly na české i německé straně identické. Němečtí učitelé svejí resolucí posilují něme nu obstrukci, stotožňují se s německou politikou olstvu evidentně škodlivou a učinivše tak na ým jednáním o úpravu v tomto období sněmov n již kříž, nadbíhají poslancům a přípravují již tímto průhledným volebním manevrem situne pro příští volby. Na ně tudíž a na německé po- slance padá vina, že všechna akce za úpravu platů uvázla v písku a že učitelstvo na dále má strádati.
10 article
České učitelstvo ještě v hodině dvanácté učl- nilo všechno, aby roznítilo poslední, dohasínajíe jiskřičku naděje, že ještě tento sněm vysvobed učitelstvo z hmotné katastrofy. Že jeho hlas, vela- jicí, aby konečně zachráněn byl učitelský stav před ruinováním, došel nejživějšího ohlasu v celé české veřejnosti, je siee morálním zadostiučiněním, ale bohužel není valné naděje, že nyní, zvláště p páteční schůzi německého poselstva, bude lze ještě v tomto sněmovním období návrh školsk komise odhlasovati. Učitelstvo české vytěžilo z velikého svého zápasu za snesitelnou úpravu svých hmotných po- měrů poznání, na které straně jsou jeho praví přá- telé a my tu můžeme jen úplný souhlas vyslovii s tím, co ve včerejším prohlášení všech če- ských zemských organisací učitel- ských adresuje naším stranám radikálním, které. jak prohlášení praví, učitelstvu v zápase za jeh
11 article
existenci nižádné pomoci neposkytly ale nyni osobují si právo je mentorovati a podezi- rati z nedostatku vlasteneckého smýšlení a národ- ní obětavosti. Správně vytýkají representanti če- ského učitelstva stranám radikálním: „Jestiť fak- tem nevyvráceným, který se ničím oddisputovati nedá, že tyto strany a žurnály politické, které nás odkazovaly na sněm a jeho dělnost, neučinily pro nás nic, ba když se o dělnost sněmu s vyloučením otázek vyrovnavacích jednalo, jednání toho s ani svými zástupei nezúčastnily a pro jeho zdárný výsledek ničeho nepo- nikly.“ Učitelské organisace české, učitelský odbo při straně svobodomyslné a vedoucí poslanci tět strany učinili vše, co v jejich moci bylo, aby ko- nečně učitelstvu stalo se po právu. Ale všichn nemají tolik moci, aby přivedli k rozumu poslanc německé, na něž z dosavadního nezdaru padá odium, poněvadž více poslouchají hlasů dobře si- tuovaných, nasycených, politické štvanice řeme- slně provozujících ngentů němeokého volksratu než zoufalého hlasu těžce strádajícího učitelstva. F. V. Moravee.
F V Moravee
12 title
Politický přehled.
13 article Země české.
Země české. „Prager Tagblatt“ roztrušuje — nepravdy. Svůj vpravdě shylockovský zálusk n zemský bankrot prozrazuje včerejší večern „Pr. Tagblatt“ v náramně vítězoslavném bu- letinu ze schůze zemského výboru pod tuč- ným záhlavím: „Vyjednávání země o půjčku bezvýsledno“. List páně Mercyův nemůže s ani dost nabažiti nesmírného zadostučinění z finančních nesnází země a zvětšuje kala- mitu dokonce i vymýšlenými historkami. Tak vypravuje, že finanční referent zemského vý- boru dr. Pinkas, vyžádav si a obdržev prot německým hlasům zmocnění k jednání s fi- nančními ústavy mimo Čechy, vyjednával ne- oficiálně o uzavření půjčky s vídeňskou cen- trálou státního peněžního ústavu. Naproti to- mu zmocněni jeme přímo od posl. dra. Pinkas prohlásiti, že nejednal ani s předse- dou této centrály hr. Auersper- gemani s jeho zástupcem a že s ni- mi dosud nebyl v žádném úřadním ani mimoúřadním styk u.
Prager doktor Pinkas Čechy
14 article Zájezd buršáctva Ostmarky do Třebenic.
Zájezd buršáctva Ostmarky do Třebenic. O svatodušních svátcích pořádá „Burschen- schaft“ Osimarky sjezd v Litoměřicích a ze slavnost- ního vydání „Leltmeritzer Zeltungu“, k tomu konei vydaného, dovídáme se, že v pondělí po „ranním nápitku“ bude uspořádán také výlet do českých Třebanic, rozumí se že s veškerým leskem leštidla za takových příležitostí obvyklého. Ve dnech, kdy našim Sokolům zakázán výl do Jablonce a teprve na odvolání k místodržitel- ství povolen s tou však výhradou, že Sokolové ne- smí se ukázati v kroji a že smějí do Jablonce přijí toliko po různu, je to velice významno pro loket jakým se měří českým a německým spolkům kroji jich svobody ve vystupování Posl. prof. Bendel a vnitřní jazyk úřadní Ve svatodušním článku, napsaném pro varns- dorfskou „Abwehr“, pojednává posl. prof. Bendei o vyrovnání v Čecháck S výslovnými obavami, aby nebyl považován za politického kacíře, přoc kárá tu Němce, že příliš prý hledí státních zájmů. Češí se prý při s nacionální ofensivě čerta sbarají o státní zájmy — dovozuje prof. Bondel — my Němci, do defensivy zatlačení, myslíme pořád, že musíme hájiti státn zájmy neméně jako nacionální, zasazujeme se ne- jen o to, aby se v Liberci, Děčíně, Teplicích, Chomutově, Chebu úřadovalo německy a jen ně- mecky, nám záleží také na tom, aby i když se posílají ryze česká akta z Chrudimi do Písku, nebo do Čáslavě, rubrum na nich bylo vyplněno něme- cky, třeba i v nejšpatnější němčině. Jaký z toho máme nacionální prospěch? O vnitřní jazyk úřadn ať se stará stát a vláda.
Sokol Posl profesor Bendel Bendei Němec Bondel Zájezd Ostmarka Třebenice Litoměřice český Třebanice Jablonec Liberec Děčín Teplice Chomutov Cheb Chrudim Písek Čáslava Leltmeritzer Zeltung
15 article Z Moravy.
Z Moravy. Dne 10. května 1913. (Kandidátní listina strany agrárni.) Provolání agrární strany bylo dnes vydáne Ani dnes neobsahuje kandidátní listina všechny kandidatury. Lidé nemají chuti do boje a nen vhodných osob. Kdežto strana klerikální a obě frakce sociálně- demokratické kandidují ve všech okresích všeobec- né kurle, strana lidovopokroková pak dosudl jen ve dvou, má kandidátní listina agrární pouze kandídatur ze 14. a sice kandiduje v okresích Třebíč posl. Věrfce (dosud zastupoval klerikál Klek, jenž také kandiduje), Boskovice učitel Indru (dosud zastupuje soclalista Vaněk, jenž také kandiduje). Olomouc redaktora Sonntaga (dosu posl. Smrček, jenž nekandiduje). Val. Meziříčí zvě- rolékaře Vahalu (dosud posl. Kadičák, jenž opět kandiduje), Uherské Hradiště rolníka Varmužu (do- sud klerikál Vykoukal, jehož kandidatura nahra- žena prof. Šrámkem). Výškov prof. Chvojku (dosud klerikál Šrámek, jenž je tu nahražen drem. Baarem) V ostatních okresích dosud se vyjednává a nemaj dosud tudíž protikandidáty klerikálové a sociálnt demokraté v okresích Brus, Dačice, Hodonín, Ostra- va, Tišnov. Přerov, z nichž 4 patřily dosud so- cialistům a Hodonín a Přerov klerikálům.
Indra Vaněk Sonntag Vahala Kadičák Šrámek profesor Chvojka Baar Morava Třebíč Boskovice Olomouc Val uherský Hradiště Dačice Hodonín Ostra Tišnov Přerov
16 article
Ve venkovských obcích staví strana agrárn dosud kandidátů 35 ze 39. Z dosavadních poslaneů kandiduje: Venclů, Staňka, Rychnovského, Oklešt- ka, Dostála, Bureše, Piláta, Měchuru, Dosoudila Rozkošného a Vacu. Přes palubu hodila přís. Sta- roštika a Kargra, nekandiduje Kratzl. Nepostavila dosud kandidáty proti lidovopokrokovým Balákovi, Pokornému, klerikálu Bendovi, na druhý mandát z okres Brno. V kandidátní listině strany agrární za venko jsou: dva učitelé (Pilát a Dostál) 1 ředitel hospo- dářské školy (Bureš), ostalní rolníci. Přísedící Staroštík, jenž je dosud místopřede dou strany a byl hozen přes palubu, počne dne vydávati samostatný list „Obrana Venkova“ — pro- ti vedení strany. Do podrobnější úvahy se zatím nepouštíme Počkáme až na úplnou listinu, také i stran ostat ních.
Vencl Staněk Dostál Bureš Pilát Měchura Dosoudil Rozkošný Vaca Balák Pokorný Benda Staroštík Brno Okleštátný
17 article Ze Slezska.
Ze Slezska. (Kpoměrůmveslezském poštovnictví) Od té doby, co pro Slezsko zřízeno bylo samo- statné poštovní ředitelství, neuplyne takřka týdne aby český i polský lisk nebyl nucen registrovati křiklavé přehmaty slezské poštovní správy syste- maticky ve prospěch němectví prováděné. Před ne- dávnem zmínili jsme se o třech křiklavých udá- lostech: Poslanci dru. Michejdovi vrácen byl pošt úřadem v Holešově, který, mimochodem řečeno, má polskou většinu obyvatelstva, dopis, poněvadž prý adresát se nejmenuje „Pavel“, ale „Paul“ a poně- vadž prý Holešov neexistuje, existuje prý „Golle- schau“! V zápětí na to poštovní úřadník ve Sto- navě byl komandován, aby vyslechl jistého občana jenž okresnímu soudu fryštáckému odpíral přijeti německého dopisu s tím odůvodněním, že nezná německy. A setva se pozapomnělo na tuto aféru, již byla zde nová: v březnovém doplňku seznamu telefonních abonentů vynechalo poštovní ředitelství svévolně slovanská jména mnoha měst a míst. Český a polský tisk po zásluze přibil tuto neslýchanou provokaci slovanského Slezska, leč jak se zdá, bez úspěchu. Alespoň případ oznámený právě z Bilska
Michejda Pavel Paul Goll Slezsko Holešov
18 article
tomu nasvědčuje. Zdejší poštovní úřad má totiž vý- hradně německé orientační tabulky. S tím nebyli spokojeni Poláci, jichž jest zde přes tři tisíce,a jedna ze tří místních polských redakcí žádala opav- ské ředitelství, aby na bílské poště vedle něme- ckých umístěny byly také polské nápisy. Ředitelam slezských pošt jest jistý Rasche. Ten býval v Bl- sku poštovním správcem a jistě z vlastního názoru zná zdejší poměry. Aby se však vyhnul řešení žá- dosti na poštovní ředitelství vznesené, učinil pol- skou žádost odvislou od vyjádření — bílského ma- distrátu! Samo sebou se rozumí, že magistrát žádost nedeporučil, a sice z důvodu dosavadního nacionál- ního míru v obcill Konstatujeme, že a ostatních c. k. státních úřadů v Bílsku, t. j. u soudu, okres- ního hejtmanství a berního úřadu polské nápisy jsou — to však poštovnímu ředitelství směrodat- ným nebylo! „Dzienník Cieszynski“ označuje tento postup slezského poštovního ředitelství za krajně provo- kační a praví, že celou záležitost si již vyřidí polšti poslanci, ale ne s panem ředitelem Raschem, ný- brž přímo s panem ministrem obchodu ve Vídni. Bylo by záhodno, neboť to, co se již dnes u slez- ských pošt děje, přesahuje přípustné meze.
Polák Dzienník Cieszynski Rasch Bl Bílsko Vídeň
19 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Slovinský hlas o Berchtoldově politice. „Sloven. Narod“ zavírá účty rakousk politiky za balkánské války a shledává stei- ně, jako všechen slovanský tisk v této říši. že dráha, po níž se rakousko-uherská politika brala za balkánské krise, je poseta neúspěchy. Jediné, nač by hr. Berchtold mohl snad po- ukázati, jest, že mír byl přece zachován. Ale byl draho zaplacen. Zaplatili jsme za ně ohromné miliony na hotovosti, zaplatili veli- kými ztrátamí národohospodářského významu a ztrátou sympatií po celém světě. Odpor proti Rakousku ve Francii a v Anglii nebyl nikdy tak veliký, jako nyní; napiatost poměru rusko-rakouského je větší, než kdykoli před tím; Německo ochladlo a těží z rakouských chyb. Italie má radost, že dobře sehrála svou obojetnou politiku a pomáhala Rakousku tak. že na ně spadlo všechno odium. Jak se n Rakousko hledí na Balkáně, netřeba vyklá- dati. Jsou to žalostné úspěchy rakouské po- litiky a následky jich budeme ještě dlouho cí- titi, nevyklube-li se z nich časem ještě něce horšího.
Berchtoldův Berchtold RakouskoUhersko Rakousko Francie Anglie Německo Balkán
20 article
Po rozbítí polské Národní rady. Po středové schůzi obou polských Ko dostoupila rozháranost v Haliči vrcholu. Tal zvaný blok pro volební reformu pokládá Ná- rodní rada za mrtvou a již s ní nepočítá; opo siční skupiny prohlašují naopak, že hlasován o Národní radě bylo neloyálné, poněvadž s konalo za nepřítomnosti oposice a trvají n
Halič Tal polský národní rada
21 article
tom, že Národní rada existuje a představule i nadále celý polský národ v Halíči. Ale opo- sice přesvědčí se již při nastávajících sně- movních volbách, že je na omylu, poněvaž veliká většina kandidátů nebude se už uchá- zeti o sankci Národní rady, která dle staré praxe pokládána za nutnou. „Nov. Ref.“ uznává sice, že rozbití Ná- rodní rady není na prospěch polské věciv Haliči a utěšuje své čtenáře tím, že nastalé interregnum potrvá jen krátkou dobu, nebot hned po volbách ustaví se nová Národní ra- da, která se postará úsilnou prací odčinit škody, způsobené zemi špatným vedením roz- puštěné Národní rady. Podolští autonomisté a Všepoláci marně elektrisují mrtvou starou Národní radu, neboť tato jich při nastávajících volbách nebude už moci přijati pod svá ochranná křídla. Krakovští konservativci měli svou vlastní schůzi, v níž zvolili výbor, který má konati přípravy k volbám. Podobně učinili demokra- té, kteří už také zvolili svůj výbor pro na- stávající volby. Očekává se, že ve východní Haliči konservativní i demokratičtí Polaci uzavrou s Ukrajincí jakýsi kompromis, jehož cílem bude zvoliti tam co nejvíce Ukrajinců proti Starorusům a nejvíce Poláků, příznivých volební reformě proti podolským autonomi- stům a Všepolákům. Kompromis takový před- vídá „Slowo polskie“ a těší se pouze tím, že národní vedení polského lidu ve východní Ha- liči sesílilo již tak, že dovede vzdorovati do- hodě polsko-ukrajinské.
Polak Ukrajince Ukrajinec Starorus Halič
22 article
Orgán oposice, „Gaz. Narod.“, otiskuje protest oposiční skupiny proti zřízení sedmi- členného zatímního komitétu, který má na čas zastupovati Národní radu, poněvadž prý odhlasováno nelegálně a oznamuje, že po- dolští autonomisté, Všepoláci a centrovci ko- mitétu toho neuznávají a svých zástupců do něho nevyšlou. Ukrajinské „Dilo“ zaznamenává klidně rozvázání polské Národní rady, která pod nadvládou všepolskou měla hlavní péči o to, aby v maloruských okresech dopomohla Po- lákům k největšímu počtu sněmovních man- dátů. Pro „Dilo“ jest hlavní věcí, aby příšt sněmovní volby se dály legálně, bez jakého- koli nátlaku na voliče. O takové poctivé vol- by budou povinni starati se zejména ti Poláci, kteří si upřímně přejí volební reformy, jež může býti počátkem dohody polsko-maloruské a klidné práce v celé zemi. Na koho spoléhat? „Sloven. Týžden.“ píše o tom, jak málo pomohlo balkánským Slovanům spoléhání na ruskou pomoc. Čeho se letos domohli, domohli se z velké části proti vůli Ruska. Tuto prav- du — píše „Sl. Týžd.“ — těžce nese sloven- ské měkké srdce. Ale musí se spřáteliti s fak- ty. Právě proto, že Slováci jsou a vždy byll nejlepší Slované, musejí se vysloviti proti to- mu, aby se politické sobectví halilo plážtěm slovanské vzájemnosti. Mají i Slováci čekati, až je osvobodí ruský car? Slovanská vzájem- nost nemá býti pro rakousko-uherské Slo- vany klamným heslem, nýbrž má míti určité cíle. Především jsou povinni spojiti své síly proti nadvládě šovinismu ať maďarského, at německého. S Čechy buďme za jedno, s ostat- ními rakousko-uherskými Slovany buďme svorni. Touto cestou hleďme se uplatnit v nalí vlastní domovině ve svazku všech spravedli- vých proti utlačovatelům.
Polák Slovák Slovan Rusko Čechy Slovan
23 title
Za hranicemi.
24 article Modní hlídka.
Modní hlídka. Letos po dlouhé době jsme opět dovedl pochopiti Máchova slova: „Byl první máj- byl lásky čas...“ Ano, takový musil býti prv- ní den měsíce lásky, opěvovaný básníkem. Stromy, obalené květem, jehož vůně smysly omamuje, teplý svěží vzduch objímá celou přírodu a v ní člověka, naplněného touhou Divíte se, drahé mé čtenářky, co to má s modou společného? Ale vždyť vidím, že váš údiv byl jen na oko, neboť dobře víte, že teploměr a moda jdou ruku v ruce. Jiná léta byly jsme na prvního máje v zimních kabá- tech, nebo jsme se tetelily zimou, byly-li jsme tak neprozřetelné a oblékly se dle kalendáře Kdežto letos? Nejtenčí šatečky, které nosíme v nejparnějším létě a ještě jsme naříkaly na vedro. Branické Grado ožilo a labužnicky se téšil kde kdo z lahody chladivých vln. Ale Hala nám rozmarná paní příroda jen na ochut- nání. Dva či tři dny a dost, zase chladno. Ale první krok přechodu z jara do léta byl již učiněn. Ty dva nebo tři dni horka stačily, aby páni vytáhli loňské slamáky a rozpomněli se, že nosili rozhalené košile a dámy z hlubin svých skříní vynesly sluníky a učinily gene- rální přehlídku loňské letní garderoby. Není celkem podstatných změn — aspoň pro roz- umné ženy — a loňské šaty i bluzičky se mohou zcela dobře nosit. Hlavně ovšem bílé. které zůstanou vždy nejelegantnější. Může se jim dodati nového vzhledu jinou úpravou vý- střihu a rukávů přidáním krajek a bílé plá- těné šaty mohou se výhodně ozdobiti pestrým límečkem a výložkami na rukávech. K tako- vým šatům hodí se dobře panamské klobouky. nebo prosté širší kloboučky s poněkud kle- penou střechou, zdobené buď květinami nebo stuhami, tylem, muselinem atd. Takového úboru užije se hodně, zvláště na letním bytě,
Máchův Grada Hal
25 article
ba i v lázních a u moře, jde-li se tam opravdu pro zotavení a ne ukázati bohatství garde- roby. Pěkné a elegantní vycházkové šaty jsou z měkkého plátna epouge, které se bu vůbec nezdobí, nebo jen zase epougem jiné barvy. Kabátek se bude nejvíc šíti dle vzoru ruské bluzy. Je to mladistvé a zároveň na léto pohodlné. Jinak předpisuje moda vesměs lehoučké jemné tkaniny hedvábné i bavlněné Pro večerní návraty z procházek jsou uchy- stány různé přehozy, které namnoze nejsou ani určeny tak pro teplo, neboť nejsou příliš silné, jako spíše pro uplatnění vkusu a koket- nosti jednotlivé ženy. Pro večery v zahradních restauracích, v lázních, atd., kdy bylo by kra- savicím v lehoučkých dekoletovaných šatech chladno, jsou určeny krátké pláště volného střihu na způsob divadelních, jež hotoví se z měkké, silné, vlněné látky, barvy zcela světlé, obyčejně bílé. Pláště takové mají ten- kou hedvábnou podšívku. O střevících, slu- nečníkách a kabelkách zmínila už jsem se dříve. Ještě něco o rukavicích. Kdysi tak oblíbené dlouhé letní rukavičky hedvábne nebo nitěné bez prstů upadly už dávno v ne- milost. Nosí se buď celé, s prsty, anebo s vůbec nenosí. Heda.
Kabátek Heda
26 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Protože vím, že největší starostí nás všec je, jaké bude o svátcích svatodušních počasí, ujišťuji, že dle mých osvědčených prognos bude krásně. Řekl mi to počet mých knofliků na ka- bátě, který dle známého erakula na dotaz, bude-li hezky, řekl „ano“, potom zaslechl jsem Henryho, jak si včera při největší práci docela falešně prozpěvoval motivek z „Autovíly“ a tu dle svých dlouholetých zkušeností mohu tvrdit, že když Henry zpívá a žáby nekuňkají, ani žád- ný klesající barometr nezkalí počasí. Doufám, že potěším svou předpovědí ne- jen všechny svatojanské poutníky, kteří přece nejedou do Prahy zmoknout, nýbrž i všechny pravověrné Pražany, kteří od nepamětné tra- dice o těchto svátcích podnikají první větš výlet do vzdálené přírody. Mohlo by se nám jako domácím sice vytýkati, že není hezké utíkáme-li z Prahy na venek, když čekáme návštěvu, ale tuze by se nám křivdilo. My je- deme z Prahy ven jen proto, abychom udělal našim hostům trochu místa v divadlech, v bio- grafech, v cirkusu, na výstavě a v jiných těch památnostech a pozoruhodnostech Prahy. Je nás tu ostatně už tolik, že i kdyby půl Prahy se rozjelo po venkově, ještě se budeme tísnit
Henry Pražan Praha
27 article
Včera přibyli šťastně první hosté venkov- ští na pražské nádraží, ale zle hubovali. Ne na nás, nýbrž na dráhy, které ve studených dnech, až do včerejška trvajících, prostě zarazily to- pení ve vlacích, poněvadž existuje snad z V. století před Kristem nařízení, že od 1. května začíná letní jízdní řád a když se řekne „letní“ samozřejmě už každému pasažéru musí býti teplo, i kdyby bylo 20 stupňů pod nulou. Není sice vyloučeno, že netopíci dráhy mají docela šlechetný úmysl otužovati tímto způsobem pa- sažery; ale má se to tedy aspoň v obou zem- ských jazycích ve vagonech napsati, poněvadž lidé, hledající vždy horší stránku, klejí na ne- šetrnost k obecenstvu a hned mají po ruce při- rovnání, to že by se jinde netrpělo! Areiže ne Na příklad u nás v Praze, kde také máme svůj provoz a svoji elektrickou lokálku — je do- cela jiný pořádek. My také sice celý rok neto- píme, a přece nám není nikdy zima. Ze zcela jednoduché příčiny: my jsme si mlčky zkasíro- vali nařízení o nepřeplňování vozů, hezky se namačkáme jeden do druhého, sedneme si na klín a třeba taky někomu na hlavu — zkrátka, jak se dá... a je nám teplo.
Krist Praha
28 article
Prozrazuji tuhle naši mazanost jen proto aby se naši mili hosté, až pojedou, řekněme, na výstavu, nedivili nic, že do pěti vozů je ne- vezmou a v šestém že budou z té tlačenice celí diví. To děláme jen proto, aby nám byle teplol Chtěl bych být nyní berlínským policaj tem! Od té doby, co policejní president Jagov vydal ostré nařízení proti jehlicím v damských kloboucích a nařídil pokutu až 60 marek, stě- žují si berlínské dámy o překot, že jsou ná- padně „fixirovány“ policajty, kteří svými pá- travými zraky neprohlížejí jen klobouk, ale to, co je pod nim. Dámy z nejvyšších kruhů. stejně jako naparáděné fabričky jsou okuko- vány se všech stran, a jak nemají na špic jehlice chránítko, muž zákona si je zastaví přeptá se na adresu. Pro toto svrchované prá- vo policajtů jest v ženském světě berlínském arci veliké rozhořčení a dochází ke konflik- tům, při nichž policie dostává také svou porci Jedna zastavená dáma uvedla ve shluku obe- censtva policajta berlínského do nepříjemn situace na př. otázkou: „A kde pak vy máte na hrot své piklhaubny chránítko?“ Jelikož z Berlína přichází za čas všechno dobré k nám, lze se nadíti, že co nevidět ob- jeví se toto nařízení také u nás. Jaci my ne- galantní muži už jsme, uvítáme omezování žen- ské svobody s jásotem: Ale není to od nás hezké! Kdyby v nás byl ještě zbytek bývalé galantnosti, protestovali bychom unisono. Co bože, na tom, když hezká sousedka v tramvay vypíchne člověku oko? Od čeho dal nám bůl dvě, aby si jenom posloužila? Zevloun.
Jagov Jak bůh Zevloun Berlín
29 article
O dobytém Skadru Jaša Tomič píše dále: V obleženém Ska- dru nejhůře se vedlo pravoslavným Srbům, jako kdyby všecko zavinili, i to, že lidé hla- dověli. A víc trpěli od katolíků, než od moha- medánů. Katolíci snaží se dokázati, že oni nejvíce strádali od bombardování, ale činí jim to patrnou rozkoš, neboť z každé rozbité ta- šky vytloukají kapitál. Všecko fotografovali a za nedlouho bude těmi fotografiemi zapla- ven svět. Mluvil jsem s těmi, kdo vyjednávali o ka- pitulaci. 21. dubna obleženým už se naprosto nedostávalo spíže. Tehdy Essad paža poslal své posly s psaním do černohorského stanu. V psaní se příznává, že „vyčerpal všecky pro- středky, které měl k obraně Skadru“; nemoha se brániti déle, žádá, aby mu udány byly „pod- mínky“. Slova „kapitulace“ v jeho psaní ne- bylo. Oznámili to telegraficky králi Nikolovi, jenž odpověděl, aby kapitulace byla přijata a Turci čestně puštění z města pode zbraní; dodal hned, nemají-li tolik pušek, kolik mužů. aby jim byly dány. Essad paša udal, že má 30.000 mužů, ale ukázalo se, že jich bylo pou- ze 23.000. Essad paša žádal následníka Da- nila, aby mu prodal tolik spíže, co by ka- ždému odcházejícímu muži stačilo na tři dni. Černohorci žádanou spíži Turkům darovali.
Jaša Tomič Srba Nikolov Černohorec Turek
30 article
Tři dni trvalo odcházení Essadova vojska Nejprve odešli z Malého Bardaňolu, potom ze Štoje, Taraboše a na pravoslavný Želený čtvrtek Černohorci vešli do Skadru, kde jim Essad paša odevzdal klíče města. Essad ne- chtěl, aby to viděli jeho vojáci, ano ani dů- stojníci. Jen tři důstojníky při sobě měl, když klíče města odevzdával. Při tom si obě strany vyměnily mnoho poklon. Essad pravil: Když už musím Skader vydati, jsem rád, že jej mohu vydati junáckému vojsku černohorské- mu. Následník pravil: A mně je milo, že při- jímám srbskou pevnost Nemaničů, Mrňavče- vičů a Bodina z rukou takového junáka, jako jest Essad paša. Na to sedli králevič násled- ník Danilo a Essad paša pod jilm a rozmlou- valí půl hodiny. Při nich byl pouze jeden dů- stojník černohorského štábu jako tlumočník. Essad paša odešel z hradu pěšky s ma- lým průvodem. Dole pode hradem na něj če- kal kočár, do něhož vsedl. Po jeho odchodu vztýčen nad hradem černohorský prapor. T byl dojemný okamžik. Následník dlouho ten prapor líbal, než jej vyzdvihli. Staří černohor- ští junáci měli oči plné slz. Děla při tom hřímala. Dobytí Skadru zůstane vždycky světlým listem v dějinách černohorských válek. Na Skadru bylo na počátku 30.000 mužů vojska kromě měšťanů, kteří mu pomáhali. Tak ve- liký nebyl počet všeho černohorského vojska. Není příkladu v dějinách, aby menší počet mužstva za tak krátkou dobu dobyl pevností skutečně nedobytné, hájené větším počtem
Essadov Černohorec Bodin Dole Skadr