2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
11. května 1913. číslo 12
4
article
Proti nesprávným informacím
v otázce učitelské!
Proti nesprávným informacím
v otázce učitelské!
Trapné, věru zoufalé situace, v jakéž se uči-
telstvo octlo vinou německé obstrukce, využívají
realistické i radikální časopisy pro svoje separa-
tistické snahy. Snaží se dokazovati, že naše
vedoucí politické strany poškodily učitelstvo, po-
něvadž prý spjaly osud úpravy platů učitelských
a jednáním o smír, obviňují vedoucí orgány če-
ských učitelských organisací, že nejednaly na pro-
spěch učitelstva ani na prospěch národa, ježto prý
stotožňujíce se s politikou mladočeskou a agrární
nastoupily taktiku, která k úpravě platů nepovede
a dokonce prý německé obstrukci prospívá
Spasnou cestu vidí v tom, bude-li úprava platů
provedena jako otázka ryze hospodářská a škol-
ská bez ohledu na postup jednání vyrovnavacího,
při čemž ovšem přímo i nepřímo naznačují, že
vedoucí politické strany i české organisace uči-
telské dopustily se taktické chyby pro učitelstvo
osudné, protože prý této jedině správné cesty ne-
nastoupily.
Tyto mystifikace uváděti na pravou míru, po
kud jde o politické vedení, bylo by nadbyteč-
no, poněvadž každému nepředpojatému člověk
je zjevno, že obě největší české strany sněmovn
nemohly jednati jinak, než jednaly, neměla-li po-
škozena býti společná věc celého národa. Chcem
zde jen několika poznámkami objasniti situaci, pr
učitelstvo jistě kritickou, se stanoviska uči-
telského.
Učitelské organisace české nespojovaly úpra-
vu učit. platů s vyrovnáním. Když také na ně-
mecké straně proniklo přesvědčení, že se něco
pro učitelstvo konečně učiniti musí i přes ob-
strukční justament, vytvořili němečtí politikové
junktim mezi otázkou učitelskou a otázkami vy-
rovnavacími a pro toto semknutí hlasovaly
všechny strany sněmovní, ovšem i české strany
radikální, které také vyslaly do permanentních ko-
misí svoje zástupce.
5
article
Vedení českého učitelstva brzy postřehlo, ž
řečené junktim tají v sobě nebezpečí průtahu ře-
šení otázky platové a záhy českých poslanců žá-
dalo, aby úprava učitelských platů projednána by-
la neodvisle jako otázka nouzová. Když pak ně-
mečtí učitelé, kroků českých kolegů následujíee
přiměli německé poslance, aby jednali o elimino
vání úpravy platů učitelských ze souboru otázel
vyrovnavacích, konána byla společná porada če-
ských i německých poslanců dne 18. ledna t. r.
která roznítila v učitelstvu radostnou jiskru na-
děje, prohlásivši, že úpruvy platů i bez
současného vyřízení otázek národ-
nostně-politických dosíci lze.
Na české straně byla upřímná snaha p-
moci učitelstvu, jak zřejmě dokazovaly umírněné.
věcné a samozřejmé české podmínky. Avšak ně-
mečtí poslanci sehráli šalebnou hru na okla-
mání a uchlácholení svého učitelstva, jak patrno
bylo, když na české proposice pe dlouhou dobu
tří měsíců vůbec ani určitě neodpověděli a když
teprve dne 11. dubna dr. Bachmann bez jakékoliv
předběžné dohody se svými vlastními druhy, nad
tož s českými vůdei, překvapil kde koho s vým
hytrým“ plánem, za nímž nestál vlastně nl-
d, noněvadž i německé časopisectvo prohlásilo
dmy ssootne V P ekývervssa č o
eorlo sleýtetí velo zesbavod oodtennto
Veřejeýlet Eužena Čihzks o svja
odušní peděli na votenslém cvičišti u Dere zln
eopovcvoný, budí velkou pozornost v Terezjetp-
oěhctch. Bobožovictth a v dslným trike
kperý jesi velilcosr odiěižon
k -citelstvu, ale vypočte-
vevnem vymořené obstrukce. Že ani d
doktor
Bachmann
Terezjetp
6
article
Urban sám nepojímal svého návrhu vážně, patrno
již z toho, že jej na rychlo v poslední chvilce po
návratu z dovolené načrtl, nesděliv jeho obsahu
ani nejbližším svým politickým přátelům, i že ne-
měl jediného slůvka na jeho obranu, když byl če-
skými poslanci ostře kritisován a odmítán. Ostatně
stačí si uvědomiti, že návrh Urbanův odmítal pro-
jednávéní i jen částečného, okleštěného roz-
počtu a že by schodek zemského hospodářství
podle návrhu řečeného vzrostl ze 33 na 66 mil-
lionů, alychom poznali, jak nevážným byl plán, za
který nyní německé učitelstvo dru. Urbanovi dě-
kuje. Což vskutku věřil finančník Urban, že bez
odhlasování rozpočtu lze usnášeti se o vydáních
a dávkách výhradně ke krytí těchto vydání urče-
ných? Věří vůbec někdo, že by zákon o úpravě
platů učitelských bez jakéhokoliv rozpočtu byl
sankcionován? Věři temu snad i ty české strany
a listy, které vzaly si do hlavy, že jinak učitelstvu
pomoci nelze než výhradně hospodářským zase-
dáním sněmovním
České organisace učitelské nemohou býti vině-
ny, že by umíněně sledovaly nějaké taktické
dogma, jak se v realistickém tisku píše. Vůdcové
českého učitelatva upřímně se zasazovali o to, aby
otázka učitelská byla eliminována z akce vyrovna-
vací, ale když je zřejmo, že úpravy platů nelze do-
síci než na dělném sněmu a že němečtí poli-
tikové k pouhému hospodářskému zasedání ne-
svolí, když kde kdo vidí, že Němci ze slepé uličky
do níž obstrukcí zaběhli, nemohou se ctí nikterak
jinak se dostati než když vykážou se svým voli-
čům nějakou kořistí národně-politickou, k čemul
arci naši poslanci nikdy přivoliti nemohou, než
Urban
Urbanův
Němec
7
article
když i jim zároveň dostane se úspěchů v oborech
kde je nám rovné právo odpíráno: potom každý
nepředpojatý člověk uzná, že nemohli zástupci če-
ského učitelstva jednati jinak než žádati, aby ce-
sta čestného smíru byla nastoupena, a ovšem i po-
učovati německé kolegy, že jejich stavovskou po-
vinností je zjednávati v německé politické veřej-
nosti přesvědčení o tom, že není myslitelno po
českých poslancích žádati, aby za pouhé hospodář-
ské, oběma národnostem stejně prospěšné uspo-
řádání poměrů zemských a bez rovnocenné kom-
pensace ustoupili o vlas ve věcech politicko-ná-
rodních.
Zástupci českého učitelstva odhodlalí se žáda-
ti, aby jediná cesta k dělnosti sněmovní vedoucí
totiž cesta čestného vyrovnání, byla brzy nastou-
pena tím spíše, když měli na určito smluveno se
zástupci učitelstva německého, že i německé uči-
telstvo v plné shodě a stejném smyslu pro tute
cestu a tudíž proti obstrukci beze všech výhrad
se vysloví.
8
article
Ve společné schůzi zástupců učitelstva obou
národností smluvena pro informační schůzi na 20.
dubna stejná resoluce, kterou mělo býti prohláše-
no: „Poněvadž k zavedení spořádaných poměrů
v tomto království a k odklizení nezměrných škod.
rezháranými poměry oběma národům již způsobe-
ných, zbývá prý jediná cesta, totiž cesta čestného
vyrovnání, učitelstvo žádá s největším důrazem,
aby tedy tate cesta byla nastoupena co nejrychle-
ji a bez jakýchkoliv průtahův“. Ačkoliv vůdce
něm. učitelstva posl. cís. rada Legler s navrženou
resolucí výslovně souhlasil a českým zástupcům
určitě a bez výhrady slíbil, že telegraficky nebo
telefonicky zpraví současně konanou schůzi če-
skou o tom, kdyby německá schůze učitelská v Li-
toměřicích 20. dubna konaná nějak resoluci po-
změnila, zrušil p. Legler dané slove a ni-
čeho neoznámil, že němečtí učitelé usnesou reso-
luci jinou, ve které vyslovují dru. Urbanoví dík (n)
a protestují proti stranám českým, které prý návrh
Urbanův odmítly, ani ho neprozkoumavše (l).
dík
Urbanův
9
article
Jest nutno českou veřejnost o této bezpříklad-
né věrolomnosti informovati, aby nevzniklo nedo-
rozumění, že zástupci českých učitelských organi-
sací jednostranným, separátním vystoupením měli
v úmyslu nějak zkřížití cestu českého pelitického
vedení a že i v nejkritičtější době stavěli vlastní
prospěch nad prospěch společné věci české. Z
neslýchanou věrolomnost německou nemohou češti
učitelé býti nijak zodpovědni a tím méně, čím
bezpečněji mohli věřiti, že danému slovu se dosto-
jí, když přece všechny četně dřívější projevy po-
dobně smluvené vždy byly na české i německé
straně identické.
Němečtí učitelé svejí resolucí posilují něme
nu obstrukci, stotožňují se s německou politikou
olstvu evidentně škodlivou a učinivše tak na
ým jednáním o úpravu v tomto období sněmov
n již kříž, nadbíhají poslancům a přípravují
již tímto průhledným volebním manevrem situne
pro příští volby. Na ně tudíž a na německé po-
slance padá vina, že všechna akce za úpravu platů
uvázla v písku a že učitelstvo na dále má
strádati.
10
article
České učitelstvo ještě v hodině dvanácté učl-
nilo všechno, aby roznítilo poslední, dohasínajíe
jiskřičku naděje, že ještě tento sněm vysvobed
učitelstvo z hmotné katastrofy. Že jeho hlas, vela-
jicí, aby konečně zachráněn byl učitelský stav
před ruinováním, došel nejživějšího ohlasu v celé
české veřejnosti, je siee morálním zadostiučiněním,
ale bohužel není valné naděje, že nyní, zvláště p
páteční schůzi německého poselstva, bude lze
ještě v tomto sněmovním období návrh školsk
komise odhlasovati.
Učitelstvo české vytěžilo z velikého svého
zápasu za snesitelnou úpravu svých hmotných po-
měrů poznání, na které straně jsou jeho praví přá-
telé a my tu můžeme jen úplný souhlas vyslovii
s tím, co ve včerejším prohlášení všech če-
ských zemských organisací učitel-
ských adresuje naším stranám radikálním, které.
jak prohlášení praví, učitelstvu v zápase za jeh
11
article
existenci nižádné pomoci neposkytly
ale nyni osobují si právo je mentorovati a podezi-
rati z nedostatku vlasteneckého smýšlení a národ-
ní obětavosti. Správně vytýkají representanti če-
ského učitelstva stranám radikálním: „Jestiť fak-
tem nevyvráceným, který se ničím oddisputovati
nedá, že tyto strany a žurnály politické, které nás
odkazovaly na sněm a jeho dělnost, neučinily pro
nás nic, ba když se o dělnost sněmu s vyloučením
otázek vyrovnavacích jednalo, jednání toho s
ani svými zástupei nezúčastnily a pro
jeho zdárný výsledek ničeho nepo-
nikly.“
Učitelské organisace české, učitelský odbo
při straně svobodomyslné a vedoucí poslanci tět
strany učinili vše, co v jejich moci bylo, aby ko-
nečně učitelstvu stalo se po právu. Ale všichn
nemají tolik moci, aby přivedli k rozumu poslanc
německé, na něž z dosavadního nezdaru padá
odium, poněvadž více poslouchají hlasů dobře si-
tuovaných, nasycených, politické štvanice řeme-
slně provozujících ngentů němeokého volksratu
než zoufalého hlasu těžce strádajícího učitelstva.
F. V. Moravee.
F V Moravee
12
title
Politický přehled.
13
article
Země české.
Země české.
„Prager Tagblatt“ roztrušuje — nepravdy.
Svůj vpravdě shylockovský zálusk n
zemský bankrot prozrazuje včerejší večern
„Pr. Tagblatt“ v náramně vítězoslavném bu-
letinu ze schůze zemského výboru pod tuč-
ným záhlavím: „Vyjednávání země o půjčku
bezvýsledno“. List páně Mercyův nemůže s
ani dost nabažiti nesmírného zadostučinění
z finančních nesnází země a zvětšuje kala-
mitu dokonce i vymýšlenými historkami. Tak
vypravuje, že finanční referent zemského vý-
boru dr. Pinkas, vyžádav si a obdržev prot
německým hlasům zmocnění k jednání s fi-
nančními ústavy mimo Čechy, vyjednával ne-
oficiálně o uzavření půjčky s vídeňskou cen-
trálou státního peněžního ústavu. Naproti to-
mu zmocněni jeme přímo od posl. dra. Pinkas
prohlásiti, že nejednal ani s předse-
dou této centrály hr. Auersper-
gemani s jeho zástupcem a že s ni-
mi dosud nebyl v žádném úřadním
ani mimoúřadním styk u.
Prager
doktor
Pinkas
Čechy
14
article
Zájezd buršáctva Ostmarky do Třebenic.
Zájezd buršáctva Ostmarky do Třebenic.
O svatodušních svátcích pořádá „Burschen-
schaft“ Osimarky sjezd v Litoměřicích a ze slavnost-
ního vydání „Leltmeritzer Zeltungu“, k tomu konei
vydaného, dovídáme se, že v pondělí po „ranním
nápitku“ bude uspořádán také výlet do českých
Třebanic, rozumí se že s veškerým leskem leštidla
za takových příležitostí obvyklého.
Ve dnech, kdy našim Sokolům zakázán výl
do Jablonce a teprve na odvolání k místodržitel-
ství povolen s tou však výhradou, že Sokolové ne-
smí se ukázati v kroji a že smějí do Jablonce přijí
toliko po různu, je to velice významno pro loket
jakým se měří českým a německým spolkům
kroji jich svobody ve vystupování
Posl. prof. Bendel a vnitřní jazyk úřadní
Ve svatodušním článku, napsaném pro varns-
dorfskou „Abwehr“, pojednává posl. prof. Bendei
o vyrovnání v Čecháck
S výslovnými obavami, aby nebyl považován
za politického kacíře, přoc kárá tu Němce, že
příliš prý hledí státních zájmů. Češí se prý při s
nacionální ofensivě čerta sbarají o státní zájmy —
dovozuje prof. Bondel — my Němci, do defensivy
zatlačení, myslíme pořád, že musíme hájiti státn
zájmy neméně jako nacionální, zasazujeme se ne-
jen o to, aby se v Liberci, Děčíně, Teplicích,
Chomutově, Chebu úřadovalo německy a jen ně-
mecky, nám záleží také na tom, aby i když se
posílají ryze česká akta z Chrudimi do Písku, nebo
do Čáslavě, rubrum na nich bylo vyplněno něme-
cky, třeba i v nejšpatnější němčině. Jaký z toho
máme nacionální prospěch? O vnitřní jazyk úřadn
ať se stará stát a vláda.
Sokol
Posl
profesor
Bendel
Bendei
Němec
Bondel
Zájezd
Ostmarka
Třebenice
Litoměřice
český Třebanice
Jablonec
Liberec
Děčín
Teplice
Chomutov
Cheb
Chrudim
Písek
Čáslava
Leltmeritzer Zeltung
15
article
Z Moravy.
Z Moravy.
Dne 10. května 1913.
(Kandidátní listina strany agrárni.)
Provolání agrární strany bylo dnes vydáne
Ani dnes neobsahuje kandidátní listina všechny
kandidatury. Lidé nemají chuti do boje a nen
vhodných osob.
Kdežto strana klerikální a obě frakce sociálně-
demokratické kandidují ve všech okresích všeobec-
né kurle, strana lidovopokroková pak dosudl jen
ve dvou, má kandidátní listina agrární pouze
kandídatur ze 14. a sice kandiduje v okresích
Třebíč posl. Věrfce (dosud zastupoval klerikál
Klek, jenž také kandiduje), Boskovice učitel
Indru (dosud zastupuje soclalista Vaněk, jenž také
kandiduje). Olomouc redaktora Sonntaga (dosu
posl. Smrček, jenž nekandiduje). Val. Meziříčí zvě-
rolékaře Vahalu (dosud posl. Kadičák, jenž opět
kandiduje), Uherské Hradiště rolníka Varmužu (do-
sud klerikál Vykoukal, jehož kandidatura nahra-
žena prof. Šrámkem). Výškov prof. Chvojku (dosud
klerikál Šrámek, jenž je tu nahražen drem. Baarem)
V ostatních okresích dosud se vyjednává a nemaj
dosud tudíž protikandidáty klerikálové a sociálnt
demokraté v okresích Brus, Dačice, Hodonín, Ostra-
va, Tišnov. Přerov, z nichž 4 patřily dosud so-
cialistům a Hodonín a Přerov klerikálům.
Indra
Vaněk
Sonntag
Vahala
Kadičák
Šrámek
profesor
Chvojka
Baar
Morava
Třebíč
Boskovice
Olomouc
Val
uherský Hradiště
Dačice
Hodonín
Ostra
Tišnov
Přerov
16
article
Ve venkovských obcích staví strana agrárn
dosud kandidátů 35 ze 39. Z dosavadních poslaneů
kandiduje: Venclů, Staňka, Rychnovského, Oklešt-
ka, Dostála, Bureše, Piláta, Měchuru, Dosoudila
Rozkošného a Vacu. Přes palubu hodila přís. Sta-
roštika a Kargra, nekandiduje Kratzl. Nepostavila
dosud kandidáty proti lidovopokrokovým Balákovi,
Pokornému, klerikálu Bendovi, na druhý mandát z
okres Brno.
V kandidátní listině strany agrární za venko
jsou: dva učitelé (Pilát a Dostál) 1 ředitel hospo-
dářské školy (Bureš), ostalní rolníci.
Přísedící Staroštík, jenž je dosud místopřede
dou strany a byl hozen přes palubu, počne dne
vydávati samostatný list „Obrana Venkova“ — pro-
ti vedení strany.
Do podrobnější úvahy se zatím nepouštíme
Počkáme až na úplnou listinu, také i stran ostat
ních.
Vencl
Staněk
Dostál
Bureš
Pilát
Měchura
Dosoudil
Rozkošný
Vaca
Balák
Pokorný
Benda
Staroštík
Brno
Okleštátný
17
article
Ze Slezska.
Ze Slezska.
(Kpoměrůmveslezském poštovnictví)
Od té doby, co pro Slezsko zřízeno bylo samo-
statné poštovní ředitelství, neuplyne takřka týdne
aby český i polský lisk nebyl nucen registrovati
křiklavé přehmaty slezské poštovní správy syste-
maticky ve prospěch němectví prováděné. Před ne-
dávnem zmínili jsme se o třech křiklavých udá-
lostech: Poslanci dru. Michejdovi vrácen byl pošt
úřadem v Holešově, který, mimochodem řečeno, má
polskou většinu obyvatelstva, dopis, poněvadž prý
adresát se nejmenuje „Pavel“, ale „Paul“ a poně-
vadž prý Holešov neexistuje, existuje prý „Golle-
schau“! V zápětí na to poštovní úřadník ve Sto-
navě byl komandován, aby vyslechl jistého občana
jenž okresnímu soudu fryštáckému odpíral přijeti
německého dopisu s tím odůvodněním, že nezná
německy. A setva se pozapomnělo na tuto aféru,
již byla zde nová: v březnovém doplňku seznamu
telefonních abonentů vynechalo poštovní ředitelství
svévolně slovanská jména mnoha měst a míst. Český
a polský tisk po zásluze přibil tuto neslýchanou
provokaci slovanského Slezska, leč jak se zdá, bez
úspěchu. Alespoň případ oznámený právě z Bilska
Michejda
Pavel
Paul
Goll
Slezsko
Holešov
18
article
tomu nasvědčuje. Zdejší poštovní úřad má totiž vý-
hradně německé orientační tabulky. S tím nebyli
spokojeni Poláci, jichž jest zde přes tři tisíce,a
jedna ze tří místních polských redakcí žádala opav-
ské ředitelství, aby na bílské poště vedle něme-
ckých umístěny byly také polské nápisy. Ředitelam
slezských pošt jest jistý Rasche. Ten býval v Bl-
sku poštovním správcem a jistě z vlastního názoru
zná zdejší poměry. Aby se však vyhnul řešení žá-
dosti na poštovní ředitelství vznesené, učinil pol-
skou žádost odvislou od vyjádření — bílského ma-
distrátu! Samo sebou se rozumí, že magistrát žádost
nedeporučil, a sice z důvodu dosavadního nacionál-
ního míru v obcill Konstatujeme, že a ostatních
c. k. státních úřadů v Bílsku, t. j. u soudu, okres-
ního hejtmanství a berního úřadu polské nápisy
jsou — to však poštovnímu ředitelství směrodat-
ným nebylo!
„Dzienník Cieszynski“ označuje tento postup
slezského poštovního ředitelství za krajně provo-
kační a praví, že celou záležitost si již vyřidí polšti
poslanci, ale ne s panem ředitelem Raschem, ný-
brž přímo s panem ministrem obchodu ve Vídni.
Bylo by záhodno, neboť to, co se již dnes u slez-
ských pošt děje, přesahuje přípustné meze.
Polák
Dzienník Cieszynski
Rasch
Bl
Bílsko
Vídeň
19
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Slovinský hlas o Berchtoldově politice.
„Sloven. Narod“ zavírá účty rakousk
politiky za balkánské války a shledává stei-
ně, jako všechen slovanský tisk v této říši.
že dráha, po níž se rakousko-uherská politika
brala za balkánské krise, je poseta neúspěchy.
Jediné, nač by hr. Berchtold mohl snad po-
ukázati, jest, že mír byl přece zachován. Ale
byl draho zaplacen. Zaplatili jsme za ně
ohromné miliony na hotovosti, zaplatili veli-
kými ztrátamí národohospodářského významu
a ztrátou sympatií po celém světě. Odpor
proti Rakousku ve Francii a v Anglii nebyl
nikdy tak veliký, jako nyní; napiatost poměru
rusko-rakouského je větší, než kdykoli před
tím; Německo ochladlo a těží z rakouských
chyb. Italie má radost, že dobře sehrála svou
obojetnou politiku a pomáhala Rakousku tak.
že na ně spadlo všechno odium. Jak se n
Rakousko hledí na Balkáně, netřeba vyklá-
dati. Jsou to žalostné úspěchy rakouské po-
litiky a následky jich budeme ještě dlouho cí-
titi, nevyklube-li se z nich časem ještě něce
horšího.
Berchtoldův
Berchtold
RakouskoUhersko
Rakousko
Francie
Anglie
Německo
Balkán
20
article
Po rozbítí polské Národní rady.
Po středové schůzi obou polských Ko
dostoupila rozháranost v Haliči vrcholu. Tal
zvaný blok pro volební reformu pokládá Ná-
rodní rada za mrtvou a již s ní nepočítá; opo
siční skupiny prohlašují naopak, že hlasován
o Národní radě bylo neloyálné, poněvadž s
konalo za nepřítomnosti oposice a trvají n
Halič
Tal
polský národní rada
21
article
tom, že Národní rada existuje a představule
i nadále celý polský národ v Halíči. Ale opo-
sice přesvědčí se již při nastávajících sně-
movních volbách, že je na omylu, poněvaž
veliká většina kandidátů nebude se už uchá-
zeti o sankci Národní rady, která dle staré
praxe pokládána za nutnou.
„Nov. Ref.“ uznává sice, že rozbití Ná-
rodní rady není na prospěch polské věciv
Haliči a utěšuje své čtenáře tím, že nastalé
interregnum potrvá jen krátkou dobu, nebot
hned po volbách ustaví se nová Národní ra-
da, která se postará úsilnou prací odčinit
škody, způsobené zemi špatným vedením roz-
puštěné Národní rady. Podolští autonomisté
a Všepoláci marně elektrisují mrtvou starou
Národní radu, neboť tato jich při nastávajících
volbách nebude už moci přijati pod svá
ochranná křídla.
Krakovští konservativci měli svou vlastní
schůzi, v níž zvolili výbor, který má konati
přípravy k volbám. Podobně učinili demokra-
té, kteří už také zvolili svůj výbor pro na-
stávající volby. Očekává se, že ve východní
Haliči konservativní i demokratičtí Polaci
uzavrou s Ukrajincí jakýsi kompromis, jehož
cílem bude zvoliti tam co nejvíce Ukrajinců
proti Starorusům a nejvíce Poláků, příznivých
volební reformě proti podolským autonomi-
stům a Všepolákům. Kompromis takový před-
vídá „Slowo polskie“ a těší se pouze tím, že
národní vedení polského lidu ve východní Ha-
liči sesílilo již tak, že dovede vzdorovati do-
hodě polsko-ukrajinské.
Polak
Ukrajince
Ukrajinec
Starorus
Halič
22
article
Orgán oposice, „Gaz. Narod.“, otiskuje
protest oposiční skupiny proti zřízení sedmi-
členného zatímního komitétu, který má na
čas zastupovati Národní radu, poněvadž prý
odhlasováno nelegálně a oznamuje, že po-
dolští autonomisté, Všepoláci a centrovci ko-
mitétu toho neuznávají a svých zástupců do
něho nevyšlou.
Ukrajinské „Dilo“ zaznamenává klidně
rozvázání polské Národní rady, která pod
nadvládou všepolskou měla hlavní péči o to,
aby v maloruských okresech dopomohla Po-
lákům k největšímu počtu sněmovních man-
dátů. Pro „Dilo“ jest hlavní věcí, aby příšt
sněmovní volby se dály legálně, bez jakého-
koli nátlaku na voliče. O takové poctivé vol-
by budou povinni starati se zejména ti Poláci,
kteří si upřímně přejí volební reformy, jež
může býti počátkem dohody polsko-maloruské
a klidné práce v celé zemi.
Na koho spoléhat?
„Sloven. Týžden.“ píše o tom, jak málo
pomohlo balkánským Slovanům spoléhání na
ruskou pomoc. Čeho se letos domohli, domohli
se z velké části proti vůli Ruska. Tuto prav-
du — píše „Sl. Týžd.“ — těžce nese sloven-
ské měkké srdce. Ale musí se spřáteliti s fak-
ty. Právě proto, že Slováci jsou a vždy byll
nejlepší Slované, musejí se vysloviti proti to-
mu, aby se politické sobectví halilo plážtěm
slovanské vzájemnosti. Mají i Slováci čekati,
až je osvobodí ruský car? Slovanská vzájem-
nost nemá býti pro rakousko-uherské Slo-
vany klamným heslem, nýbrž má míti určité
cíle. Především jsou povinni spojiti své síly
proti nadvládě šovinismu ať maďarského, at
německého. S Čechy buďme za jedno, s ostat-
ními rakousko-uherskými Slovany buďme
svorni. Touto cestou hleďme se uplatnit v nalí
vlastní domovině ve svazku všech spravedli-
vých proti utlačovatelům.
Polák
Slovák
Slovan
Rusko
Čechy
Slovan
24
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
Letos po dlouhé době jsme opět dovedl
pochopiti Máchova slova: „Byl první máj-
byl lásky čas...“ Ano, takový musil býti prv-
ní den měsíce lásky, opěvovaný básníkem.
Stromy, obalené květem, jehož vůně smysly
omamuje, teplý svěží vzduch objímá celou
přírodu a v ní člověka, naplněného touhou
Divíte se, drahé mé čtenářky, co to má
s modou společného? Ale vždyť vidím, že
váš údiv byl jen na oko, neboť dobře víte, že
teploměr a moda jdou ruku v ruce. Jiná léta
byly jsme na prvního máje v zimních kabá-
tech, nebo jsme se tetelily zimou, byly-li jsme
tak neprozřetelné a oblékly se dle kalendáře
Kdežto letos? Nejtenčí šatečky, které nosíme
v nejparnějším létě a ještě jsme naříkaly na
vedro. Branické Grado ožilo a labužnicky
se téšil kde kdo z lahody chladivých vln. Ale
Hala nám rozmarná paní příroda jen na ochut-
nání. Dva či tři dny a dost, zase chladno. Ale
první krok přechodu z jara do léta byl již
učiněn. Ty dva nebo tři dni horka stačily, aby
páni vytáhli loňské slamáky a rozpomněli se,
že nosili rozhalené košile a dámy z hlubin
svých skříní vynesly sluníky a učinily gene-
rální přehlídku loňské letní garderoby. Není
celkem podstatných změn — aspoň pro roz-
umné ženy — a loňské šaty i bluzičky se
mohou zcela dobře nosit. Hlavně ovšem bílé.
které zůstanou vždy nejelegantnější. Může se
jim dodati nového vzhledu jinou úpravou vý-
střihu a rukávů přidáním krajek a bílé plá-
těné šaty mohou se výhodně ozdobiti pestrým
límečkem a výložkami na rukávech. K tako-
vým šatům hodí se dobře panamské klobouky.
nebo prosté širší kloboučky s poněkud kle-
penou střechou, zdobené buď květinami nebo
stuhami, tylem, muselinem atd. Takového
úboru užije se hodně, zvláště na letním bytě,
Máchův
Grada
Hal
25
article
ba i v lázních a u moře, jde-li se tam opravdu
pro zotavení a ne ukázati bohatství garde-
roby. Pěkné a elegantní vycházkové šaty
jsou z měkkého plátna epouge, které se bu
vůbec nezdobí, nebo jen zase epougem jiné
barvy. Kabátek se bude nejvíc šíti dle vzoru
ruské bluzy. Je to mladistvé a zároveň na
léto pohodlné. Jinak předpisuje moda vesměs
lehoučké jemné tkaniny hedvábné i bavlněné
Pro večerní návraty z procházek jsou uchy-
stány různé přehozy, které namnoze nejsou
ani určeny tak pro teplo, neboť nejsou příliš
silné, jako spíše pro uplatnění vkusu a koket-
nosti jednotlivé ženy. Pro večery v zahradních
restauracích, v lázních, atd., kdy bylo by kra-
savicím v lehoučkých dekoletovaných šatech
chladno, jsou určeny krátké pláště volného
střihu na způsob divadelních, jež hotoví se
z měkké, silné, vlněné látky, barvy zcela
světlé, obyčejně bílé. Pláště takové mají ten-
kou hedvábnou podšívku. O střevících, slu-
nečníkách a kabelkách zmínila už jsem se
dříve. Ještě něco o rukavicích. Kdysi tak
oblíbené dlouhé letní rukavičky hedvábne
nebo nitěné bez prstů upadly už dávno v ne-
milost. Nosí se buď celé, s prsty, anebo s
vůbec nenosí.
Heda.
Kabátek
Heda
26
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Protože vím, že největší starostí nás všec
je, jaké bude o svátcích svatodušních počasí,
ujišťuji, že dle mých osvědčených prognos bude
krásně. Řekl mi to počet mých knofliků na ka-
bátě, který dle známého erakula na dotaz,
bude-li hezky, řekl „ano“, potom zaslechl jsem
Henryho, jak si včera při největší práci docela
falešně prozpěvoval motivek z „Autovíly“ a tu
dle svých dlouholetých zkušeností mohu tvrdit,
že když Henry zpívá a žáby nekuňkají, ani žád-
ný klesající barometr nezkalí počasí.
Doufám, že potěším svou předpovědí ne-
jen všechny svatojanské poutníky, kteří přece
nejedou do Prahy zmoknout, nýbrž i všechny
pravověrné Pražany, kteří od nepamětné tra-
dice o těchto svátcích podnikají první větš
výlet do vzdálené přírody. Mohlo by se nám
jako domácím sice vytýkati, že není hezké
utíkáme-li z Prahy na venek, když čekáme
návštěvu, ale tuze by se nám křivdilo. My je-
deme z Prahy ven jen proto, abychom udělal
našim hostům trochu místa v divadlech, v bio-
grafech, v cirkusu, na výstavě a v jiných těch
památnostech a pozoruhodnostech Prahy. Je
nás tu ostatně už tolik, že i kdyby půl Prahy
se rozjelo po venkově, ještě se budeme tísnit
Henry
Pražan
Praha
27
article
Včera přibyli šťastně první hosté venkov-
ští na pražské nádraží, ale zle hubovali. Ne na
nás, nýbrž na dráhy, které ve studených dnech,
až do včerejška trvajících, prostě zarazily to-
pení ve vlacích, poněvadž existuje snad z V.
století před Kristem nařízení, že od 1. května
začíná letní jízdní řád a když se řekne „letní“
samozřejmě už každému pasažéru musí býti
teplo, i kdyby bylo 20 stupňů pod nulou. Není
sice vyloučeno, že netopíci dráhy mají docela
šlechetný úmysl otužovati tímto způsobem pa-
sažery; ale má se to tedy aspoň v obou zem-
ských jazycích ve vagonech napsati, poněvadž
lidé, hledající vždy horší stránku, klejí na ne-
šetrnost k obecenstvu a hned mají po ruce při-
rovnání, to že by se jinde netrpělo! Areiže ne
Na příklad u nás v Praze, kde také máme svůj
provoz a svoji elektrickou lokálku — je do-
cela jiný pořádek. My také sice celý rok neto-
píme, a přece nám není nikdy zima. Ze zcela
jednoduché příčiny: my jsme si mlčky zkasíro-
vali nařízení o nepřeplňování vozů, hezky se
namačkáme jeden do druhého, sedneme si na
klín a třeba taky někomu na hlavu — zkrátka,
jak se dá... a je nám teplo.
Krist
Praha
28
article
Prozrazuji tuhle naši mazanost jen proto
aby se naši mili hosté, až pojedou, řekněme, na
výstavu, nedivili nic, že do pěti vozů je ne-
vezmou a v šestém že budou z té tlačenice
celí diví. To děláme jen proto, aby nám byle
teplol
Chtěl bych být nyní berlínským policaj
tem! Od té doby, co policejní president Jagov
vydal ostré nařízení proti jehlicím v damských
kloboucích a nařídil pokutu až 60 marek, stě-
žují si berlínské dámy o překot, že jsou ná-
padně „fixirovány“ policajty, kteří svými pá-
travými zraky neprohlížejí jen klobouk, ale
to, co je pod nim. Dámy z nejvyšších kruhů.
stejně jako naparáděné fabričky jsou okuko-
vány se všech stran, a jak nemají na špic
jehlice chránítko, muž zákona si je zastaví
přeptá se na adresu. Pro toto svrchované prá-
vo policajtů jest v ženském světě berlínském
arci veliké rozhořčení a dochází ke konflik-
tům, při nichž policie dostává také svou porci
Jedna zastavená dáma uvedla ve shluku obe-
censtva policajta berlínského do nepříjemn
situace na př. otázkou: „A kde pak vy máte
na hrot své piklhaubny chránítko?“
Jelikož z Berlína přichází za čas všechno
dobré k nám, lze se nadíti, že co nevidět ob-
jeví se toto nařízení také u nás. Jaci my ne-
galantní muži už jsme, uvítáme omezování žen-
ské svobody s jásotem: Ale není to od nás
hezké! Kdyby v nás byl ještě zbytek bývalé
galantnosti, protestovali bychom unisono. Co
bože, na tom, když hezká sousedka v tramvay
vypíchne člověku oko? Od čeho dal nám bůl
dvě, aby si jenom posloužila?
Zevloun.
Jagov
Jak
bůh
Zevloun
Berlín
29
article
O dobytém Skadru
Jaša Tomič píše dále: V obleženém Ska-
dru nejhůře se vedlo pravoslavným Srbům,
jako kdyby všecko zavinili, i to, že lidé hla-
dověli. A víc trpěli od katolíků, než od moha-
medánů. Katolíci snaží se dokázati, že oni
nejvíce strádali od bombardování, ale činí jim
to patrnou rozkoš, neboť z každé rozbité ta-
šky vytloukají kapitál. Všecko fotografovali
a za nedlouho bude těmi fotografiemi zapla-
ven svět.
Mluvil jsem s těmi, kdo vyjednávali o ka-
pitulaci. 21. dubna obleženým už se naprosto
nedostávalo spíže. Tehdy Essad paža poslal
své posly s psaním do černohorského stanu.
V psaní se příznává, že „vyčerpal všecky pro-
středky, které měl k obraně Skadru“; nemoha
se brániti déle, žádá, aby mu udány byly „pod-
mínky“. Slova „kapitulace“ v jeho psaní ne-
bylo. Oznámili to telegraficky králi Nikolovi,
jenž odpověděl, aby kapitulace byla přijata a
Turci čestně puštění z města pode zbraní;
dodal hned, nemají-li tolik pušek, kolik mužů.
aby jim byly dány. Essad paša udal, že má
30.000 mužů, ale ukázalo se, že jich bylo pou-
ze 23.000. Essad paša žádal následníka Da-
nila, aby mu prodal tolik spíže, co by ka-
ždému odcházejícímu muži stačilo na tři dni.
Černohorci žádanou spíži Turkům darovali.
Jaša Tomič
Srba
Nikolov
Černohorec
Turek
30
article
Tři dni trvalo odcházení Essadova vojska
Nejprve odešli z Malého Bardaňolu, potom
ze Štoje, Taraboše a na pravoslavný Želený
čtvrtek Černohorci vešli do Skadru, kde jim
Essad paša odevzdal klíče města. Essad ne-
chtěl, aby to viděli jeho vojáci, ano ani dů-
stojníci. Jen tři důstojníky při sobě měl, když
klíče města odevzdával. Při tom si obě strany
vyměnily mnoho poklon. Essad pravil: Když
už musím Skader vydati, jsem rád, že jej
mohu vydati junáckému vojsku černohorské-
mu. Následník pravil: A mně je milo, že při-
jímám srbskou pevnost Nemaničů, Mrňavče-
vičů a Bodina z rukou takového junáka, jako
jest Essad paša. Na to sedli králevič násled-
ník Danilo a Essad paša pod jilm a rozmlou-
valí půl hodiny. Při nich byl pouze jeden dů-
stojník černohorského štábu jako tlumočník.
Essad paša odešel z hradu pěšky s ma-
lým průvodem. Dole pode hradem na něj če-
kal kočár, do něhož vsedl. Po jeho odchodu
vztýčen nad hradem černohorský prapor. T
byl dojemný okamžik. Následník dlouho ten
prapor líbal, než jej vyzdvihli. Staří černohor-
ští junáci měli oči plné slz. Děla při tom
hřímala.
Dobytí Skadru zůstane vždycky světlým
listem v dějinách černohorských válek. Na
Skadru bylo na počátku 30.000 mužů vojska
kromě měšťanů, kteří mu pomáhali. Tak ve-
liký nebyl počet všeho černohorského vojska.
Není příkladu v dějinách, aby menší počet
mužstva za tak krátkou dobu dobyl pevností
skutečně nedobytné, hájené větším počtem
Essadov
Černohorec
Bodin
Dole
Skadr