1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli tl. května 1913.
Praha
4
article
ua rannt a večerní liaty
přodplácí
v Praze v adminlst
ua měslo-
na čvrtieta : . . . S K —
s dvojl donáško
na měste.
na vrliota : . . : ? k ei
ve fiikáehí , K m
na měsle
na rtPíeta : :
tei
ikp
s dvojí záslik
2 rie
Dnešní číslo pro Prahu jest o 32
stranách, s přílohou pro venkot
o 36 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v úterý dne 13. května v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
5
article
Nechtějí vyjednávat, nýbrž
terrorisovat!
Nechtějí vyjednávat, nýbrž
terrorisovat!
Jako před čtrnácti lety němečtí ob-
strukčníci v parlamentě vídeňském o Let-
nicích tehdejších vmetli Slovanům rakou-
ským ve tvář svůj pověstný „svatoduš-
niprogram“, tak opět obstrukčníci ně-
mečtí proti sněmu království Českého ku
letošním svatodušním hodům vrhli do
lidu německého v Čechách provolání
k novému boji proti národu našemu a proti
většině zastupitelstva zemského, poněvadž
prý nemohou s námi dále vyjednávati
o jakémkoli vyrovnání a smíru.
Jest to po druhé, co nynější poslane
němečtí rozbíjejí dlouhé vyrovnání česko-
německé. Prvně tak učinili po smrti Eppin-
gerově za vedení pp. Bachmanna a Schrei-
nera r. 1910 — dnes tak činí za vedení pp.
Pachera, Bachmanna a Urbana a to prý ji
na „dobu nedozírnou“
Mohlo by se očekávat, že uvedou pr
takové rozhodnutí své řadu důvodů, velice
obrněných a přesvědčujících. Neboť ob-
strukce, kterou na pátý rok již ruší činnost
sněmu království Českého, má zajisté při
nesmírném poškozování veškerého obyva-
telstva země zapotřebí velmi silné a pře-
svědčivé obhajoby.
Než, jak zatím dopadá to obhajován
svévolného a těžkého škůdnictví a jak vy-
hlížejí důvody, pro které pánové přerušuj
náhle další jednání o smír a obnovují ob-
strukční boj?
Bachmann
Pacher
Urban
Čechy
Schreiner
6
article
Prý byly poměry v zemském sněmu
zemské správě „neudržitelné“: ně-
mecká menšina prý byla v něm vydána
„bezmeznému násilí českýc
zástupeů“. To jsou sice silná slova
těžká tvrzení, ale kde zůstaly do-
klady skutkův? Proč pak pánové ne-
uvádějí ani jediného konkretního případu
takového „bezmezného násilí“ 97 českých
poslanců proti 70 poslancům německým
držícím s nimi 23 německým velkostatká-
řům. Mluvte přece: chceme slyšet důkazy
pravdy, když takhle žalujete! Pokud naše
pamět sahá, nebylo žádnému ze všech pánů
sněmovníků německých ani slovem ublí-
ženo, ani skutkem vlasu zkřiveno, čemuž
by také předseda sněmu kníže Jiří Lobko-
wicz, jehož nestrannost samí Němci uzná-
vali, jakživ nebyl dopustil. Jak si tedy mo-
hou němečtí páni obstrukčníci ve veřejném
provolání k německému lidu dovoliti ta-
kové hrubě nepravdy a křivdv
To je nepoctivý a nečestný způsob boje
popuzovati a štváti nevědomý, skutečnosti
neznalý neb nepamětlivý německý lid k ne-
návisti a boji proti nám zhola vymyšlenými
báchorami o „bezměrném násilí
českých zástupcův vůči německé menšině
ve sněmu českém.
„Každá činnost českého sněmu
na základě zemského zřízení,
dosud platného“ — vysvětlují páno-
vé své přepjaté fráse dále: „je těžkou
křivdou na německém národu.
Jak to? Po celé čtvrtstoletí, od r. 1861
Lobko
Němec
7
article
NARO
NARO
lingovo zemské zřízení v nejmenším ne-
stýskali, naopak byli do něho přímo zami-
lováni, hájili je jako oko v hlavě proti nám
a jak bránili každé jeho změně a opravě,
námi žádané. Připomeňme jen, kterak od-
mítali roku 1863 i jen pouhou žádost Pa-
lackého, aby zvolili komisi ke zkoumání
vad zemského zřízení co do volebního řá-
du, jak hluší zůstali k veliké řeči dra. Karla
Sladkovského z 10. března 1863, kterouž
domáhal se spravedlivého upravení voleb-
ních okresů — jak marně dr. Rieger opět
r. 1878 appelloval na jich cit pro právo,
volaje: „Tážu se vás, což jest to nějaké fa-
tum, že by oba kmenové této země musili
sobě věčně zůstati nepřáteli, že jest to
nutností fatální, aby vždy jeden z nás mu-
sil býti kladivem a druhý kovadlinou?“
Marné volání. Páni Herbstové, Plenerové
a Schmeykalové hájili tu Schmerlingovu
oktrojírku zuby nehty, poněvadž jim zjed-
návala umělou většinu, jako svůj statek
nejdražší. „Beati possidentes“ házeli vše-
cky naše opravné návrhy do koše. A ted
pojednou — jak se časy mění! — „každá
činnost sněmu na základě platného zem-
ského zřízení — téhož zřízení — je těžkou
křivdou na německém národu“, tak těžkou.
že postavení Němců v Čechách je nesnesi-
telné, pročež nutno jim domáhati se změny
všemi prostředky, tedy i revolučními.
jako jest obstrukce. Obstrukci prý
však zahájili „ne proto, aby země byla
ruinována finančně a hospodářsky.
nýbrž v očekávání, že národ český po-
chopí, že trvalé opanování (Beherr-
schung) Němců v Čechách jest nemož-
né“, pročež nutno nezbytně stvořiti spo-
řádané poměry u znáním prá v Němců.
Sladkovský
Rieger
Herbst
Plener
Schmeykalová
Schmerlingův
Němec
Nara
Čechy
8
article
Nuže, za prvé jsme my Čechové nad Němci
zdejšími nikdy nepanovali, nýbrž
vždycky tomu bývalo naopak; a také jsme
jakživi po jakém panství nad nimi nebažili,
nýbrž vždy jim stejné právo a stejnou svo-
bodu jako sobě samým přáli a nabízeli.
Neměli proto pražádné příčiny spra-
vedlivé ubíjeti sněm český obstrukcí a vy-
trvati v ní bez ohledů ke stavu země po-
spolité, nechť si pro ni pojdou škody nej-
zhoubnější. Ale pravda smutná zní, že pá-
nové chtěli zruinovat král. Če-
ské hospodářsky, že je chtěli svou ob-
strukcí vyhladovět, jak nám stokráte
veřejně slovem i tiskem svým vyhrožovali,
aby na nás vynutili nikoliv rovné právo
rovnou svobodu, nýbrž rozpoltění
země (Zweitheilung des Landes) a skon-
struování německého území, v
němž by české menšiny, jak dr.
Herbst při odůvodňování svého dělicího
návrhu (22. září 1884) netajil, byly bez-
právnýmí, kdežto německé menšiny
v českých krajích měly zůstati v požitku
plné svobody národní. S nimi se u všech
úřadů státních mělo jednati jazykem jejich,
s naším lidem v krajích převahou němec-
kých nemělo se jinak zacházeti než po ně-
mecku. Takový byl obmysl pánů, s nímž
vešli do vyjednávání o pořádek v Čechách.
My chtěli pro blaho společné vlasti upřím-
ně jim vyjíti vstříc, aby neměli stížnosti.
že jsou odkázáni na naši milost při volbě
zemských přísedicích, při volbě komisí atd.
My jim nabízeli volební řád, stejně spra-
vedlivý k oběma národům, my jim nabízeli
rovné právo ve všech státních úřadech krá-
lovství, jako v samosprávě, přiznají-li té-
hož nám, a kladli jsme toliko dvě podmín-
ky: aby nebyla roztrhána jednotná správa
země české a pak aby jazyková rovnopráv-
nost v úřadech státních byla provedena zá-
roveň s reformou zřízení zemského a řádu
Čecho
Němec
Herbst
Čechy
Zweitheilung desátník Landes
9
article
NIi
NIi
volebního. To měla býti prvá etappa díla
vyrovnacího.
Než, takové poctivé vyrovnání se pá-
nům napořád méně a méně zamlouvalo
a proto kejklovali a rušili je výnosy
Hochenburgerovými a hromadnými do-
pravami německého úřadnictva do uzavře-
ného území na úkor práv úřadnictva če-
ského, až konečně po tříletých průtazích
když nemohli nás schýliti ke kapitulaci, ani
ustavičným škodolibým poukazováním n
rostoucí tíseň financí země české — pře-
rušují zhurta všechno další s námi vyjed-
návání a žalujíce na náš tuhý odpor, vo-
lají německý lid do dalšího boje „za právo
německé oblasti
Silou svépomoci prý zvítězí a dočkají
se hodiny vykoupení svého: ale při tom
vědomi své síly přece ještě dovolávají se
podpory všech Němců východní marky,
aby mohli případně i s ními brojiti co nej-
ostřeji proti vládě, kdybytatojakým-
koli způsobem chtěla králov-
ství Českému přispěti ke zdro-
jům příjmů. Tedy hotový boykot
země české by pánové rádi nastrojilil
Nuže, vůči těmto spanilomyslným zá-
měrům a obmyslům, jež zůstavujeme soudu
dějin, nezůstane bohdá náš zem ský
výbor v obraně těžce ohrože-
ného hospodářství zemského
opuštěn vlasteneckým náro-
demčeským, kterývládnebohu-
dík již také takovými silami fi-
nančními, že příslušnými svými ústavy
peněžními může účinně a vydatně přispěti
strádající vlasti v dočasné tísni a tak ví-
tězně zlomiti německou obstrukci, která
včerejším činem svým již zvrhuje se v re-
voluční destrukci
Hochenburgerový
Němec
Ted
10
article
Na prahu nové kampaně.
Na prahu nové kampaně.
z Vídně, 10. května.
zvl tel.s N. p a
Vídeň
11
article
Po prázdní dvouměsíční sejde sev
čtvrtek opět sněmovna poslanecká. Krise bal-
kánská má na dělce přestávky té menší podi
nežli krise haličská, která skončila špatně.
kdežto v situaci zahraniční nastala, v posled-
ní době teprv, obleva, jakkoli všechno nehez-
pečí není dosud překonáno, jakkoli vojenská
pohotovost říše není zmenšena, jakkoli náklad
ií způsobený, roste dál. Stav věcí vnějšícl
zlepšil se poněkud alespoňale stav věci vni-
lerních je neutěšený v Práze, ve Lvově a ve
Vídni, takže parlament obnovje svoji práci
za smýšlení všeobecně stísněného, za plné ne-
jistoty a neurčitosti, co přinesou dnové nej-
bližší a jak dlouho vůbec letní kampan říšské
rady potrvá.
Státníci, kteří měli příležitost v týdnu.
dnes dokonávajícím, viděti císaře a mluviti
s ním, vypravovali nám, jak svěžim a čilým
jest a s jakým povděkem projevuje svoji ve-
likou radost, že se podařilo zachovati mín
monarchií. Budiž ihned však doloženo, že na
mistech nejvyšších oceňuje se plně svízel, ve
které se nacházel král Mikuláš černohorský,
a tolikéž oběť veliká, kterou přinesl, vydav
Skader velmocem. Je důvodná naděje, že tato
jeho povolnost dojde nejen uznání platoni-
ckého, nýbrž také praktické náhrady.
Mikuláš černohorský
Lvov
Vídeň
Skader velmoc
12
article
Sestoupení poslanecké sněmovny odklá-
dáno, protože doufalo se, že jednaní polsko-
haličské o reformu zemského řádu volebního
povede přece jen ke smíru, kteréž očekávání
bylo naposledy sklamáno, podstatně téži
proto, že nebylo pokládáno momentem vý-
hodným a příznivým, aby v okamžiku, kdy
říše nalézala se diplomaticky a vojensky v
engagementu, jehož konec nemohl nikdo před-
povědět, akce ta byla rušena různými projevy
s tribuny sněmovní. Poslanci nemile nesli, že
jsou odsouzeni k zamlklosti ve chvíli, kdy roz-
hodovalo se o nejvyšších zájmech obyvatel-
stva. Můžeme dnes říci: kdyby dr. Svlvestr
nebyl svolal poslance k oficiální schůzi, byl
by je svolal zvláštní komitét ke schůzi neofi-
ciální, ke konventu, který by výhradně se byl
zabýval politikou zahraniční. Všechny pří-
pravy ke shromáždění tomu byly již vyko-
Je pochopitelno, že politice té věnována
budou první osvědčení v nastávajicí kampani.
Hr. Berchtold s dobrou se potáže, nezůstaví-li
si výklad o svojí politice, o svém postupu vůči
státům a zjevům na Balkáně a svém poměru
k velmocem evropským pro delegace do pod-
zimu, nýbrž vyloží motivy jednání svého
svoje stanovisko v jednotlivostech neprodleně.
Soudime, že opětné jeho konference s hrab.
Stürgkhem a že předvčerejší audience jehou
panovníka svědčily tomuto exposé, které bylo
by odpovědí k interpelacím, o zahraničních
záležitostech chystaným.
Svlvestr
Berchtold
Hradec
Balkán
poslanecký sněmovna
13
article
Ve čtvrtek o polednách koná se porad
předsedů klubovních. Tam povi ministerský
předseda, čeho si vláda přeje: by se o zahra-
niční politice mluvilo co nejméně, co nejstří-
zlivěji a nejopatrněji, by se toto thema od-
bylo co nejdřív a nejrychleji a sněmovna sta-
rala se pak výlučně o domácí věci. Pracovní
program a rozvrh prací bude doporučen asi
tento: v čelo se postaví 2. čtení malého fi-
nančního plánu, jehož uskutečnění ještě před
1. zářím jest interesem státních úřadníků a
zemí. Stát a vláda nalézají se v řadě třetí.
Bude žádáno, by zákon, kterým se zavádí dan
na sirky, vyřídil se v 1. čtení a přikázal vý-
boru. V posledním týdnu květnovém podá
vláda zatímní rozpočet na druhou polovinu
t. r. a rozsáhlý zákon o drahách lokálních
bosenských. Doufá se, že 1. čtení jejich ne-
bude dlouhé. Konečně bude sněmovně srov-
nati ještě interní spor: o schválení definitivní
reformy jednacího řádu nebo dočasného polo-
letního prodloužení provisorní novely k jed-
nacímu řádu. Definitivum nebylo by fysicky
dobře možno, pročež je pravděpodobno, že
skutkem stane se eventualita druhá.
Kabinet praví o sobě, že sám o žádnau
ze jmenovaných prací není přímo interesnváe
že jsou to vesměs důležitosti lid nebo p
slanci, a že kdyby nedostal proviorní budže
parlamentně, bude aktivován posinnem mimo
parlamentním, nařizovacím. Za
do poloviny červencové, že
vůli udělati velmi mnoho, vše, lo
15
article
vypočteno.
Nelze tajiti, že jest atmosíre
movně hodně dusná, že neblahý výsledeke v-
rovnacích pokusů v Čechách a v Halici
mraky politiky zahranjční budou vrhati svele
stiny do Vídně. Seide na tom, zdli podsři
je zaplašiti. Bude k tomu třeba sili velmni
horlivého.
Napětí mezi Poláky a Rusíny možno
není dnes tak veliké, jakým bylo před rokemn.
a je menším, nežli je teď mezi polskými stra-
nami samými. Jakoby zničeny byly všechny
výhody posledních voleb haličsko-polských,
které vyvrcholily v obnově a v utužení sou-
středěnosti, jednotnosti a solidarity polské
delegace ve Vídni, nalézají se polské strany
a frakce v nejtužším vzájemném boji a nalézá
se „Kolo polské“ v rozvratu, v jakém bylo
před volbami. Ba v rozvratu ještě mnohem
horším. Rozpory, které se vyskytly při re-
formě volebního řádu zemského v táboře pol-
ském, a třenice, kteréž ukázaly se v národní
radě polské, nemohou zůstati bez škodlivých
následků a důsledků na složení klubu polské-
ho, na součinnost a styky jeho částí a na poli-
tickou vážnost a váhu klubu jako politického
Polák
Rusín
Čechy
Vídeň
16
article
V drobném prodeji
dsr . . a ž
Ve filiálkách na venkově
ranní dislo. . . . . . 8 h
večenn
Inseráty
plati ae hotový napřeo
ředplacenl a lnserty, přljlrn
admnistrnoe v Mlarinnské ul. , s
Tam nucháneji se táž
redakco tiskárna , a . oxpodlce
uakoplay se pervrnrna
Mlarinnský ulice
Tama
17
article
činitele, který svoji sílu čerpal zvláště ze
svornosti a shody, všech frakcí na venek,
z ukázněnosti a pořádku, jimž všechny se
podrobovaly ve vyšším interesu národním.
zemském a všepolitickém. „Kolo polské
vstupuje do nového zašedání říšské rady roze-
rváno, poderváno, seslabeno. Polšti poslanci
berou si příklad z bratrských poslanců če-
ských. A my, kterým posud polský klub byl
vzorem opravdu vlastenecké discipliny, ztra-
tíme tento zářivý příklad, který leckdy půso-
bil na českou veřejnost blahodárně. Nezbude
nám i Polákům nic, než divati se na Němce,
jak tito dovedou přes všecky osobní i politi-
cké rozpory udržeti pevnou jednotu, záviděti
jim, a nediviti se, že oni mají politické úspě-
chy. Leda by čeští Němci přepjali tětivu a
donutili ostatní Němce k tomu, aby vážně o
tom uvažovali, jsou-li Němci v Čechách.
opravdu tak nešťástni, aby k vůli jich utrpení
musila nastati krise — zemská i říšská. Ale
aby se tak nestalo, o to se už postará štvavá
vídeňská žurnalistika a vědomí solidárnosti
zájmů všech Němců, poněvadž konečně vši-
chni chtějí jedno: kde jsou většinou, utiskovat
menšinu, a kde jsou menšinou, vládnout ale-
spoň rovnoprávně s většinou. Vyhlídky na
opozděnou letní kampaň nejsou radostné —
zejména už ne pro Slovany.
Polák
Němec
Čechy
Slovan
18
article
Krise zemských financí král.
Českého.
Krise zemských financí král.
Českého.
Včera večer referovali jsme o mimořádné
schůzi zemského výboru král. Českého, svo-
lané za příčinou dalšího řešení krise financí
zemských.
Jak již sděleno, radili se Němci před
schůzí u dra. Urbana o svém postupu ve schů-
zi a rozdělili si své úkoly. Dr. Urban pak od-
poroval návrhu, přednesenému zpravodajem
drem. Pinkasem, na základě dřívějších usne-
sení zemského výboru, dr. Werunsky dle své-
ho výkladu zřízení zemského a instrukcí zem-
ského výboru, dr. Herrmann — jenž násled-
kem dovolené probošta dra. Buriana sesílil
německou dvojici v zemském výboru o svůj
hlas, z čehož je znova patrno, jak důležita
je volba náhradníků zemského výboru —
jak dle zemského zřízení, tak dle občanského
slionoil
Německé výklady vyvrátil zpravodeje d
Piokas poukazem na fakt že totěž, ceeo ns
Něnci vylýkan zamitaj, dělal do podo
dtthansáro Je o
nvtivepe ss v Giomosei slavila p p
mítnouti, že jentoeseho trvání Byto to na po
politický, nikoli vžoke jatv v vsteseek o
Hr. Schönhorn psle ponkézaí na dlgre
případy stejné jipanění akce zemského výb
ru a zdůraznil, že proti nim nebylo odníke
neroltáno. Mimo to vyvzátil pámsit ko
Němců se stanoviska právnického, jak již
bylo relerováno.
Dr. Urban navrhl v debatě, aby zemský
výbor ohlásil vládě, že sám již nemůže opa-
třiti peněz pri správu zemskou a že vládě zú-
stavuje zodpovědnost za další události. Mimo
to poznamenal, že se v Rakousku jeví napro-
stý nedostatek peněz a že by zemský výbor
nedostal výpůjčku levněji než na 71/4 %0.
Při hlasování byla zpráva dra. Pinkasa
vzata na vědomi a jeho již známý návrh byl
přijat, takže o návrhu dra. Urbana se již ne-
hlasovalo, ježto přijetím návrhu dra. Pinkasa
byl již zamítnut.
Němec
Urban
doktor
Pinkas
Werunsky
Herrmann
Burian
Něnec
Pinkasa
Hradec
Rakousko
Urbano
19
article
r. 1883 přec pánové nikdy si na to Schmer-
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 10. května.
8 — (Kronika.) Jsou lekce, že s
hluboko vryjí. Naše novověká vzdělanost
právě si takovou odbyla.
Měla své pevné dogma naše vzdělanost.
nepřipouštěla o něm pochybností.
— Vojenská statečnost, starožitná ctností
S pokrokem doby mizí. Umírat za ideu, čím
dál méně je nutno. Vzdělanost odstraňuje
tu někdejší potřebu. Novodobý rytíř ma
lepší volbu. Neumírá pro ideu, ale žije pro
ni a pracuje! .
Kredo nové doby tak znělo.
A teď události, které jsme právě zažili
Turek vytlačen z Evropy. Pětistyleté okovy
zlomeny. Celí národové vráceni svobodě
opatřeni možností, zařídit si vlastní kultur
nou bylost. A jakou cestou všeho dosaženo?
Nebýt Lozengradu, Kumanova, Odrínu, Skadru.
na velký kulturný převrat nikdy by nebylo
Věru, má své slabiny to novověké vy-
znání víry! Třeba je poopravit, za hlubo-
kého dojmu zažité lekce. Možno-li ještě
tvrdit, že se nějak přežil pojem vysoké
mravní ceny hrdinské oběti? Dá-li se myslet.
aby někdo s úspěchem pro ideu žil a pra-
coval, není-li zároveň někdo druhý hoto
pro ni zemřít? Dnes, jako za všech časů-
není-li dílo kulturné založeno na souručen-
stvu sil, všech síl a schopností ústrojného
tělesa?
— A přece nelze upřít: duch vzděla-
nosti se příčí krvavému zápasu. Čím vzděla-
nější člověk, tím je víc nakloněn ku po-
třebě míru.
— A proto tím úsilovnější péče třeba
aby vzdělanost nepozbyla své branné schop-
došlo.
Turek
Praha
Evropa
Kumanovo
Odrín
21
article
nostil
Proč by bylo třebar
—Protože život nežertuje, protože by-
tost ihned pozbývá životné síly, jakmile ztra-
tila schopnost vzdorovat a se bránit.
— Což je práci míru a vůbec všem
věcem vzdělanosti po branné síle? Obejdou
se bez ni.
— Jedna funkce v ústrojném tělese
obejde se bez druhé, pokud celek žije. Ale
celek hyne, zkomírá aspoň, jakmile jedna
funkce vypověděla službu. Věčný záko
ukládá jedněm umírat, aby druzí mohli ži.
— Každý přec má zájem i právo žit
se vyžít!
— Jedinec má svůj zájem, své právo.
Zájem jedince však ustupuje, kde zájem
celku káže. Prospěch obce jen na oběti je-
dince stojí. Jedinec sám o sobě, i nejpřed-
nější, nedá ani neznamená vzdělanost.
— A kdo by mohl a směl druhého
k oběti nutit?
— život sám nutí. Třeba ustrojit dílo
spřáhnout sily, rozdělit úlohy-
— Obětovat život? Jaký úkol! Kdož
jej na se vezme?..
A vezme! Vždy se našli a najdou se,
kteří úkol na sebe vzali. Nejnovější díl
lidského pokroku: aviatika! Zdaž bylo my-
slitelno bez oběti životů? A co je těch.
kteří podstoupili obět! A denně podstupuji
Zdravý smysl za všech časů vedl náro
ke kultu reků, hrdin své povinnosti
kteří dovedli obětovat život v zájmu celku.
Na jménu nesejde. Ať povinnost branná
anebo jiná — funkce kultury.
22
article
Máme své školské představy o minulosti
a dějinách lidstva. Tenkrát národové pěsto-
vali hrdinství jako svrchovanou ctnost. Staro-
věk, doba heroů! Středověk, doba rytířství.
Nová doba jiným úhlem se dívá. Připadá
nám málem jako nedůstojný anachronism,
aby těm dávnověkým ctnostem měla být
zachována čest i pro naši osvícenost.
— A nejsou snad naše představy o staro-
věku správny?
Správny, nesprávny! Heroism a rytířstv
ani za těch minulých dob nebyly nikterak
obecnou vlastnosti. Hrdinství bylo svrcho-
vanou ctností jen proto, že bylo v zác né.
A kdo vi, ne-li vzácnější, než za našich
střízlivých časů.
Podle našich školských ponětí staré
legie římské byly pravzorem vojenské sta-
tečnosti. Zatím, do pravdy, nebylo tomu
zcela tak. Ba, jsou známy chvile, kdy
v řadách legii hanebně se šířily zbabělost
a sketství.
Julius César líčí, jak bylo v jeho táboře
v předvečer srážky s voji Ariovista.
Julius
23
article
— Z poptávání našich a ze tlachu Gall
a kupců, jižto nesmírné těl velikosti, ne-
podobné chrabrosti a vycvičenosti Germanů
ve zbraní se obdivovali ... taková najednou
bázeň všecko vojsko posedla, že nemálo
všech hlavy a srdce mátla. Nejprve počali
od tribunů vojenských, prefektů a ostatních
... z nichž jiný jinou příčinu uváděje, prosil,
aby s povolením pryč se odebrati směl-
Vůbec po celém táboru závěti se pečetily .. -
Někteří docela Césarovi vyřizovali, až tá-
borem hnouti rozkáže, že vojínové nedají na
rozkaz, aniž pro bázeň vytrhnou
Množství svědectev ze starých »hrdin-
ských věků« dokládá, jak lichá je nase
novověká představa o věcech lidské bojov-
nosti a statečnosti. Čím dále na zad do lůna
věků, čím dále od vzdělanosti a bliže k »su-
rové přírodě«, tím že národové bývali bez-
pochyby bojovnější a statečnější, soudilí jste.
A čim dále od přírody a blíže ke kultuře
Tím více, zdálo se nám, pozbývá člověk
své původní rvavosti.
— A mají se věci snad jinak?
Gall
German
César
24
article
Vskutku jinak! Vzdělaný člověk snad
Vskutku jinak! Vzdělaný člověk snad
má jemnější cit — kdo ví? — má jistě slabší
nervy a je snad více choulostiv, ale má také
více rozvahy a větší schopnost, zdokonalit
své přirozené dary. A proč ne i svoji schop-
nost — vzdoru a obrany? Život v přírodě je
sice jediný zápas, ale základním jeh
rysem není statečnost. Všude venku, v lese
a v poušti, silnější se vrhá zbaběle n
slabšího a slabší, strachem se třesa, hledá
v útěku spásu. Taková je příroda. I divoc
je statečný jen, pokud cíti svou převahu.
Cestovatelé vypravují, jak hrstka Evropanů,
často pouhý jedinec, obrátili na útěk celé
ozbrojené sbory domorodců. Základní pud
všeho života velí bytostem zachovat sebe —
bát se o život. I nejdravější šelmy, králové
pralesa a džunglí, lev, tygr, zubr jsou rozené
skety.
— A statečnost?
Rozhodně hnutí, odporné nízkému pudu.
překonává surovost přírody, spoutává slepé
její sily. Hnutí kulturné! Ode chvile, kdy
v člověku se probudila schopnost, vědome
překonat pevností vůle slepý třas, od té chvile
byl povolán — ke vzdělanosti.
Dojemné byly episodky z balkánského
bojiště. Muži dávno usedlí za mořem chvá-
tali do vlasti, aby se postavili do řady. Ni-
kdo je nevolal, nikdo v poměrech za velkou
vodou nemohl je k povinností nutit. A přece
— Mohli jste zůstat! vítal je sám kníže.
— Kterak zůstat, hosudare, když nás
tu bude třebaí
Za jiné chvíle pro nejtěžší výkon, kde
kynula jistá smrt, celé setniny dobrovolně
se hlásily. Koseni o závod padali muži
ochotně, aby následujícím urovnali cestu.
Jaká síla vzdoru, která kruší sám pekelný
Evropan
25
article
přišli.
jicení Jaké divy branného ducha! Dvacaty
věk vymyslil nejstrašlivější zbraně, ale ne-
vymyslil takovou, aby jí nedovedla čelit
udatnost, kterou sám dvacátý věk dovedl
vypěstovat. A jakými methodamil čistě du-
chovnou cestou, idejnou, mravní! Kde jsou
časy, kdy do vojenských řad vtloukán smysl
pro povinnost pomocí — kaprálské holel
Což je proti té dnešní podivuhodné stateč-
nosti hrdinství proslulých legií, kterým Cé-
sarové i Oktaviové musili slibovat teprv
hory doly, aby jim dodáno bylo chuti a od-
vahy postavit se — nepřítelil
Kultura pokračuje. A nejen po stránc
technických vynálezů! Nejen vzdělanost krás-
ných forem, zajímavých vědomostí a svůd-
ných požitků se šíří! I kultura pospolitého
ducha a branné síly, pyšná schopnost člo-
věka inteligenta, s plným vědomím nebez-
pečí nasadit život, podivuhodně pokročila.
Pokrok je všestranný. Neměla by ani
smyslu idea pokroku, nebýt tak pojata
všestranně. Možno-li jinak zabezpečit by-
tost kulturného celku, nežli opatřením vše-
stranným? Život nelze oddělit od smrti.
Smrt je život. Všemi směry a obory lidské
práce, kdekoli jde věc do opravdy, všude
běží o život, všude třeba statečně hledět
ve tvář smrti. Jedni stále musí umírat, aby
druzi mohli příst dále nádhernou nit života
Třeba chystat a pěstovat tu vznešenou schop-
nost v zájmu kulturného celku.
— A blaho jedince? Stojí-li celek také
jen za oběť lidského života? ..
Otázka, která se občas vracívá za toku
Dějin. A kdykoliv se vyskytla, aby mátla
hlavy jedinců, byla už z pravídla řečo
úpadku — dotyčné kultury.
Oktavius