ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 18 91af8780-8f48-11dd-ac92-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 18
Chunky — 47 celkem · entity: person 95, org 12, place 36, work 11
1 masthead
Strana 18.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
11. května 1913. číslo 128.
4 article
ty býv. jejich ředitel Karel Bulíř, jehož ne- lze při jubilejní vzpomínce této nevzpome- nouti. Již od r. 1874 působil na školách po- kračovacích, zprvu jako učitel a zástupce uči- telstva v „řídícím výboru“, později (od roku 1883) jako ředitel, v kteréžto funkci setrval do r. 1909. Věnoval tak 35 let života svého výchově mládeže živnostenské a zasloužil se nemálo o rozkvět a rozvoj pražského školství pokračovacího, jež ve mnohém vzhledě bylo vzorem, ukazatelem a předbojníkem českému pokračovacímu školství živnostenskému vů- bec. V době, kdy nebylo ani potřebných po- mocných knih, ani tradice řádů a zkušeností sepsal „Rádce živnostníků“, „Písemnosti živ nostenské“, sestavoval učebné osnovy, ved učitelstvo a pevnou rukou i bystrým zrakem určoval směrnici nového, důležitého odvětv školského.
Bulíř český pokračovací školství živnostenský ev
5 article
Období nového, rušného, kypí- cího rozvoje pražských pokračo- vacích škol živnostenských na- stalo, kdy ujal se řízení škol ředitel cís. rada Jos. Schrötter. Tato doba vyznačujes mnohými podstatnými změnami, vyhovujícím moderním proudům reformním. Jednak zříze ny nové potřebné školy pro učně, jednak vy- hověno dávno cítěné potřebě po osamostat nění celé řady škol, které dříve byly připojo- vány ke školám jiným. Velmi záslužným či nem bylo zřízení nových škol dívčích pro učednice krejčovské a modistské. Správa škoi zreformována v ten způsob, že byla jednal decentralisována zřízením zvláštních správ pro každou jednotlivou školu, jednak soustředě- ním administrativním a paedagogickým v správě centrální. Tím získána větší intensita práce v jednotkách a přehlednost, snazší evi- dence i jednotnost v celku. Zvýšená péče vě- nována skutečnému zodborněn škol zřízením celé řady cvičných dílen (pra- coven), kde vyučují praktičtí odborníci aneb aspoň opatřením odborného vyučování v od- děleních, kde zatím nebylo lze cvičných dílen zaříditi. Po výchovné stránce zaznamenati jes aspoň nejpodstatnější reformy v oboru hy- gienickém a cítově zušlechťují cím.
rada Jos
6 article
Pořádány jsou pro učně poučné popu- lární kursy z oboru zdravovědy zavedena je systematická služba lé- kařská na všech pražských pokračovacích školách, vykonávaná pěti školními lékaři, ža ctvu dostává se praktického poučení o prvn pomoci v úrazech, konají se pravidelná lé- kařská vyšetřování žactva a pod. čímž vším dosažen nebývalý pokrok ve zdra- votnictví na školách pokračovacích. Velice zdárně působí nově zavedené be- sídky živnostenské mládeže při pokračovacích školách. Z ojedinělých pokust a náběhů vzrostla v tomto novém období řád- ná, pravidelně organisovaná, účelně vedenáa intensivně pracující instituce, která tvoří most mezi školou a životem, paralerisuje škodný vliv velkoměsta a svými esthetickými pod- něty působí přímo na zušlechtění, omravnění a duševní povznesení živnostenského doro- stu. Je to veliký pokrok, který umožněn byl hlavně tím, že získána pro pořádání besídel učňovských vlastní, účelně vypravená míst nost, jakou je přednáškový sál se skioptiko- novým zařízením, pianem, sbírkami diaposi- tivů ve škole u Nejsv. Trojice. Besídky pů- sobí několika směry. Dorost učí se v j a zy- kových kursech cizím jazykům (němči- ně, frančině, ruštině, polštině a esperantu) to konversací se zřetelem k jich zaměstnání Účast je ovšem dobrovolná, ale přes to velmi hojná (300 učňů a 240 učednic). Pro dívky po- řádají se pravidelné zábavy tělocvič- né. Zřízeno je oddělení pro hudbu v oddělení smyčcových a foukacích nástrojů dokonce sestavena malá kapela, která při be- sídkových slavnostech spolupůsobila. Je dále po ruce knihovna a čítárna dobře vy- pravená a hojně užívaná. Účastníkům besídek pořádány jsou zábavy síce veselého, ale vždy zušlechťujícího a povznášejícího rázu.
škola u Nejsv
7 article
Konají se umělecky vypravené oslavy pa- mátek předních spisovatelů, uměl- ců českých, hraje se divadlo, vzpomíná se historických událostí národních a pod. Př těchto besídkách dobře programově a účelně založených se recituje, přednášejí se uměle- cké skladby, přednesené umělci, hraje i do- mácí orchestr, zpívá se a ovšem se také pilně přednáší při skioptikonu. V létě pořá- dají se vycházky do okolí, konají se spo- lečné hry na letenském hřišti, hoši učí se plování a pod. Velmi důležité toto odvětví po- kračovacích škol obezřetně a vskutku horlivě řídí ředitel Jan Dolenský. Jeho seriosno- sti, houževnatosti a obětovnosti s jedné a po- rozumění i ochotě městské rady, zvláště pak ředitele pokračovacích škol c. r. J. Schrötter s druhé strany jest děkovati, že instituce be- sídek stala se trvalou, zabezpečenou a vše- obecně respektovanou. Jak i ze zcela stručného našeho přehledu patrno, mohou pražské pokračovací školy živ- nostenské ve svém jubilejním roce s hrdým uspokojením předstoupiti před českou veřej- nost jako útvar školský zdárně prospívající pokrok sledující a vydatně mravnímu, intelek- tuálnímu i odbornému vzdělání našeho živno- tenského dorostu prospívající. Přejeme upřímně, aby školy ty dále rostly a vzkvétaly k radost města a prospěchu našeho národa F. V. Moravec.
Dolenský Schrötter F V Moravec pokračovací škola c . r . J
8 title
Ženské hnutí.
9 article Žena ve službě obce.
Žena ve službě obce. Rada královského hlavního města Prahy uči- nila v této otázce nový, další krok. Před nedávnem přijala na popud ženských spolků dvě poručenské opatrovnice, v poslední době ustavila z vlastní iniciativy právní ženu matkou chudých dětí. paní Karlu Eríurtovou Úpravou této čestné funkce zabýval se chu- dinský úřad, pod vedením přednosty vrchníh chudinského úřadu města Prahy, rady pana F. C Vlka již delší dobu. Jest to zřízení obdobné se zřízením otců chudých i poručenských opatrovnic Rozdíl od prvého spočívá v tom, že matka pečuje jen o dítky, kdežto otec e veškeré rodiny chudě v jeho obvodu se nalézaiící, rozdíl od druhých je pak v tom, že péči matky svěřeny jsou dítky do Prahy příslušné, kdežto poručenským opatrov- nicím vesměs pěče o děti ostatní, cizí příslušníky. Tento rozdil poukazuje k tomu, že úřad matky chudých bude asi veškeré obci bližším, bude to jeji přímá součást, tak, jak si toho program účast
Eríurtová Praha královský hlavní město
10 article
ženy v sociální péči obce žádá, kdežto poručenské opatrovnice jeví se jako orgán, spíše pomocný jako část působnosti na obec přenesenou, za to tím významnčjší, protože dobro ochrany přenášejí do okruhů nejvzdálenějších po celé zemi. Ustanovením ženských činovnic uznala obe pražská výhodu, která je spojena s tím, když bude míti ve správě obce znalkyni pro rozličné otázky ošetřování, ochrany, dozoru a péče o městské dít- ky, znalkyni, jakou právě jen žena býti může, vzhledem k jejím zkušenostem, jichž nabývá ve vlastní domácnosti a v rodinném životě. K tomuto čestnému úkolu zvolena paní Erfur- tová proto, že k ochraně a péči o děti nalezena tu žena, do záležitostí ochrany zasvěcená, která po- dobnou službu vůči ubohým dětem koná po 12 le dobrovolně a bezplatně, jsouc účastna v dozoru na nalezence, kterému se věnoval lidumilný odbor Ústředního spolku českých žen ve spojení se zem- ským ústavem dětským. Čin města Prahy znamená mnoho pro chudin- skou péči obce a mnoho pro ocenění ženské práce O tom, kterak obec pražská práci tu oceňuje svědčí též herma paní Marie Červinkové-Riegrové. zakladatelky městských veřejných opatroven, kte- rá umístěna bude v zasedací sini vrchního chudin- ského ředilelství v Praze.
Erfur Červinka Riegr Praha
11 article
Zřízení matky chudých vzniklo v Anglii, ale pro všechny chudé ženy. Až do r. 1870 byli tu jen mužští správcové chudinství. Nebylo sice ženám zamezováno bráti účast na veřejných záležito- stech obce, nebyly prý si však dostatečně vědomy svých povinností, aby svých práv náležitě využily. Teprve v uvedeném roce byla v Kensingtonu Londýně zvolena první představená chudých — „Woman Guardian“. Velmi brzy ukázala se výho- da tohoto zařízení a potřeba těchto činovnic tak bila do očí, že počet jejich po celé zemi ohromně se rozšířil. R. 1890 čítalo se takových správních úřadnic 75, r. 1895 již 875 a do r. 1909 dostoupil jich počet 1000. Ku podpoře ženských voleb do městských správ chudinských utvořil se spolel („Society for promoting the retura of women as poor law guardians . Ve správě chudinské uplatňuje se tedy žena co nejužitečněji a zkušenosti mluví o tom, co ženy v takovém postavení mohou vykonatí. Jsou tu ně- které záležitosti takové, jež zvláště se hodí pro ženy. Jest neuvěřitelno, že tak dlouho byli lide dosti omezeni a nepostřehli ohromné ztráty síly pracovní, když váhali zaměstnávati ženy ve ve- řejných úřadech. Jsou i dnes rozsáhlá pole pra- covní, která pro nedostatek pracovníků leží la- dem a vedle toho množství žen, které by rády po- mohly. Vzdor tomu dosazují se na taková čestná místa muži, kteří jsou příliš přetíženi, než aby našli času vésti vrchní dohled, který jest tak nut- ný a odstrkují se ženy, které by mohly konati to co je potřebno.
Anglie Kensington Londýn woman Guardian
12 article
Jako se jeví dnes celá ta věc snadnou a jas- nou, když hradba, dělící ženy od úřadů chudin- ských, je proražena, jeví se téměř nepochopitelno. proč tak dlouho neuskutečnil se tento první krok a přece byly to dlouhé doby a úsilně snažení my- slitelů a propagátorů a konečně i hnutí žen, nežli dosaženo bylo té žádoucí změny, aby na ženu hledělo se přirozeněji, pravdivěji, spravedlivěji. To vše stalo se, jakmile padl názor, že je tu žena pro muže jen a pro rodinu a jakmile se ujasnilo, že žena je tvor samostatný, mající právo se vyvinouti a uplatniti indivíduálně, a že úkoly její nejsou nikterak omezeny pohlavím, ale rovny úkolům mužů. Žena není doplňkem muže, ale samostatnou osobností a jako taková má právo a povinnost samostatně se uplatňovat veřejně, a to nejprvev obci. Pro to vše je ustanovení ženy ve službě obce tak významno.
13 article
Zkušenosti v Anglii nabyté ukazují však, že je to právě jen první krok. Chudí a chudinské po- třeby i poměry jsou asi všude stejné a proto i u nás bude se vývoj účasti ženy v chudinské sprá- vě obce bráti týmiž cestami. Když v Anglii počet žen ve správě obce vzrostl, ukázal se nedostatek osobností, k takovým úřadům způsobilých. Většina žen byla prodchnuta vřelým účastenstvím pro bídu sociální, avšak bez nezbytné průpravy. Byly tu ovšem výminky — ženy s universitním studiem, jímž nabyly základních i odborných znalostí. Tyto byly na první místa zvoleny. Jejich taktuplné vy- stupování, spojené s praktickou znalostí, oprav- ňovalo je býti průkopnicemi a vypracovati pra- vídla pro takovouto činnost. Přece se přišlo brzy na to, jak neprospěšné jest, zaměstnávati při dobročinné péči osoby necvičené a hledaly se cesty a prostředky, které by tomuto nedostatku odpomohly. Od r. 1887 nalézá se v Londýně sdru- žení žen „Womens university Settlement“, které směřuje k tomu, aby zřízen byl „organisovaný plán učební ke vzdělání jeho členů v péči dobročinné“. neboť „nikdy nelze dosti často připomínati si to. že péče o chudé není o nic lehčí než kterékoliv jiné povolání, a že vyžaduje co nejpilnější práci.“
Anglie Londýn Women univerzita settlement
14 article
Proto zřizen byl kurs 1—2letní, kde vyučování dě- li se na část theoretickou, pomocí přednášek, pí- semných prací a řádnou četbou soukromou, a na část praktickou pod odborným a mnohostranným vedením. Aby u nás zřízeny byly takové kursy či škola, o to marně usilují již od r. 1909 u různých činitelů. Nezbývá, než zatím dále ještě připravo- vati půdu a při každé příležitosti připomínati po- třebu toho tak dlouho, až bude zřízení jeho tak samozřejmým, jako je dnes samozřejmým povolání žen do služeb obce, neboť nezůstane dlouho při těchto třech ženách, ale jednou ctevřená cesta bude dále sledována v Praze i po příkladu jejím jinde a nebude vždy po ruce osob prakticky tak připravených, jako jsou činovnice pražské Jisto je, že bez žen nelze dnes pracovati se zdarem ve správě chudinské, a že jedině ženy mají dosti svěžesti a času plně se věnovati tomut úkolu a intensivně se v úřadu tom zaměstnávati. Chceme viděti ženu na vůděím místě ve sprá- vě chudinské vedle muže. Má-li však žena v obei míti vedoucí postavení, pak nelze dosti zdůrazňo- vati nevyhnutelnost hlubokého vzdělání a odbor- né znalosti. Zde by měly abiturientky a akademi- cky vzdělané ženy pro nejbližší dobu vhodně po- le ke své činnosti a nalezly by tu své povolání. Olga Stránská.
Stránská Praha
15 article Literatura.
Literatura. (Z literatury překladové.) Bibliofilské edice naše mají málokdy tolik štěstí, aby v harmo- nické shodě podaly dobrý výtvarný vkus zároveř s dílem, které by tohoto výjimečného výtvarného doprovodu zasluhovalo. Střídání výtvarných sil které se houfně ženou za krásnou výpravou knižní ač v tolika povolaných téměř jedince by slušelo zváti vyvoleným, právě tak jako střídání dobrých děl literárních se špatnými ve výběru, ruší dosu i v nejslibnějších podnicích celou souhru ladného působení knihy na vnější i vnitřní zrak čtenářstva Myslím, že pro nás, kteří soudíme o vaitřní ceno knihy, je jistým druhem zkoušky její vnější úprava- poznáme rázem, že jsme správně soudili o díle, do- vedeme-li zaujmouti správné stanovisko k jeho vy- dání. A proto, ač se necitíme povoláni k rozhodo- vání na poli, jehož zdánlivá přístupnost mate všech- ny, kteří se na ně ubírají, domníváme se, že máme právo a povinnost souditi o bibliofilských edicícl jako o souhře dvou umění, v níž umění výtvarn je pouhým hostem z druhého světa: my jsme tu doma a proto soud o vystupování hosta je význam- ný toliko s našeho hlediska.
16 article
Leží před námi dva svazečky nového podniku bibliofilského, který chce pěstovati literaturu pře- kladovou. Edice nazývá se „Hyperion“, redigu- je a upravuje ji V. H. Brunner. Malíř, který v po- slední době prokázal svou zdatnost v úpravě knižn hlavně svou „Babičkou“ Boženy Němcové a „Pen- thesileou“ Heinricha von Kleist, podal v prvníel dvou číslech své knihovníčky skvělý důkaz svého upřímného úsilí o spojení vybraného vkusu literár- ního a výtvarného. Pravé perly překladatelského umění oděl v šat krásné úpravy, učící se své vzne- šené jednoduchosti na starých tiscích. Jistě ne pou- hou náhodou ocitají se nám v rukou klasické ukáz- ky onoho slovesného umění, jehož útvar vzniká ze spojení dvou útvarů, na dlouho příkrou hrází o sebe oddělených,, rytmické, přesně vyhráněné for- my básnické a uvolněné formy řečí t. zv. nevázaně t. j. prósy: ukázky básní v próse. „Zapomenute rytmy“ J. Barbeye d'Aurevilly, které překladu p. Kamila Flaly vyšly jako první svazek
Hyperion Brunner Němcová Pen Kleist J Barbey Flala d ' Aurevilly
17 article
„Hyperionu“, podávají se našemu čtenáři s tím úmyslem, aby v něm pěstovaly smysl pro vnitřní intensitu básnického slova dnes, kdy se tolik mluví o volném verši. Bude třeba ještě mnohé diskuse. než se tento znovu vylovený problém, před nějž se dnes postavilo naše básnictví, bude moci roz- vinouti v celém dosahu svého významu, avšak ta- kové činy překladatelského umění dostačí, aby uká- zaly, že ani ve volném verší nemůže kynouti spása našemu básnickému vývoji, dokud nezrodí se bás- ník, dosti silný, aby dal tomuto směru životní smysl skulečným tvůrčím činem. Vypěstování vnitřního rytmu je vždy olázkou básnické síly; pravidelná veršová technika je otázkou formálního talentu. „Zapomenutých rytmech“ pronikáme přímok podstaté lyriky: oné zázračné, velkolepé samozřej- mosti poesie, vůči níž ostatní formy jsou jen meta- fysickými kompromisy. V tomto uvolnění veršova- cího krunýře, rozbití pravidelného útvaru, brouše- ného do určitých krystallických soustav, hoví se svévoli silného tvůrčího ducha, který vylévá svůj cit v tak čistém, odhmotnělém vytříbení, že netřeba mu utíkati se k zavedeným formám. V tomto ra- šení zvláštního, osobitého stylu není však měně zákonnosti, a v básni, zakleté do prósy, rodí se ústrojí daleko jemnější a citlivější, nejvýš výjimečné a proto nenapodobitelné. D'Aurevilly tu má do- konce „Sonet“ v próse; na něm můžeme změřiti
Hyperion D Aurevilly
18 article
odvahu básníkovu, jež vrhá se bez rozpaku v ne- bezpečí, aby rozbila pouta formy: pouhé rozdělent na čtyři odstavce upomíná nás na útvar znělky, přece náplň je taková, že ani okamžik nepochybu- jeme o znělkovém ústrojí této básně. Tak i ostatn obsah „Zapomenutých rytmů“. skládající se z básní náladových, jako nadechnutých vůní zachyceného okamžiku, a z hlubokých reflexí, které dotýkají se největších záhad a napovídají nekonečnou spojitost věcí s životem lidským — nepozbývá charakteru ryzí lyriky. — Vzorná typografická úprava a vkus- ná vazba v kůži hnědé barvy (jako sluncem zpraže- ného podzimního listí) — na deskách v čárkované dekoraci vtlačena je štíhlá nádoba s ohněm — je vhodným výtvarným doplňkem básnické ceny to- hoto vzácného dilka. Miláček Barbeve d'Aurevilly Maurice de Ouérin, jehož dvé básně v próse: Kentaura Bakchantka tvoří druhý svazek „Hyperionu“ náleží k oněm básníkům, kteří mnohem dále net největší vědci pronikli v hádance světa. Quérin se narodil v roce Máchově a našeho tragického hrdinu přežil sotva o tři léta, jsa nešťastnější jeho, nebot zemřel, aniž vystoupil na veřejnost (teprve za rok po jeho smrti otiskla George Sandová v „Revue des Deux Mondes“ jeho jediné dokončené dílo, krátkou báseň v próse „Kentaur“) — jako Shakespeare.
Hyperion Máchův Sandová Shakespeare Deux Monde Miláček Barbeve d ' Aurevilly Mauric jít Ouérin
19 article
Keats, Novalis a náš Březina umí hovořiti o ta- jemné spojitosti lidí a věcí, a věcí navzájem:je básníkem, jenž myslí v obrazech. Sainte Beuve. jenž napsal předmluvu k vydání Quérinovy pozůsta- losti r. 1860, nemohl mladého básníka lépe charak- terisovati, než to učinil on sám několika řádky své- ho uměleckého kreda, v němž mluví o své vášnivé lásce ku přírodě. „Jedno slovo ovládá mou fantasii či lépe, je jejím tyranem; poutá, dráždí, výhradně zaměstnává mou představivost, a konečně ji strhne. aniž vím kam. To slovo jest: Příroda“. „Kentaur“ a zlomek „Bakchantky“ jakoby značily dvě etapy ve vývoji přírodního cítění Ouérinova: „Kentaur“ je ještě filosofický, ač již dovede vůstiti v radostnou resignaci a radost ze skutečnosti, z viditelného vření a působení přírodních sil. Je to vypravování starého kentaura vědychlivému smrtelníku, které- mu se sice nedostává na důrazné otázky náležité odpovědi, ale za to tolik radostné útěchy v kráse živoucí, proměnlivé přírody. Rozkoš ze života, němž triumfuje mužský princip, objímající ve své ke hvězdám rozevřené náruči všechen smysl pozem- ského dění (tak také malíř pochopil tuto báseň ve
Keats Novalis Březina Quérinův Sainte Beuve
20 article
své kresbě], stupňuje se v „Bakchantce“ v opojnou rozkoš splynutí s přírodou (malířem opět přiléhavě vyjádřenou mistrnou kresbou, v jejíž živě neklidné linti podává se nám smysl celé básně). Nemůžeme tu rozbírati zevrubně celý svůj proudivý dojem z těchto básní, onen tok metafor, vyvolávajících jako úderem kouzelného proutku správné ponětí celé souvislosti našeho nitra s přírodou; kdybychom tak učinili, došli bychom k poznání, že veliká moc poesie nespočívá v obrazu, provedeném do podrob- ností, ani v exaktním, dogmatickém výkladu ta- jemství světového dění, nýbrž v intuitivním pro- niknuší k nejvlastnější podstatě každé věci a naší spojitosti s ni. Máme před sebou dvě malá arcidíla. náležející k nejlepším, která ve francouzské řeči byla vytvořena. Český překlad vycítil všechen je- jich vnitřní rytmus a vdechl do sebe všechnu jejich vřelou melodii. Brunnerova úprava je opět zna- menitým výtvarným doprovodem práce tak vysoce básnické. Kromě dvou kreseb, o nichž byla ji zmínka, jsou tu zajímavy hlavně vzorně upravený titulní list a vazba v rudé kůži, tlačené na způso starých kancionálů, s veselou tváří rozesmátého slunce na obou deskách.
Brunnerův
21 article
Dosti pozdě dostává se do rukou našeho čte- nářstva slavný, ruský historický román z doby cara Ivana Hrozněho A. K. Tolstého: Kníž Stříbrný, který již dávno byl přeložen do všech hlavních světových řečí (český překlad dra. B Prusíka vyšel právě v Topičově Sborníku, str 428 za K 1.40). Autor jeho, Alexěj Konstantinovič Tolstoj, bratranec jasnopoljanského myslitele Lv Nikolajeviče, žil v letech 1817—75 životem, který po šťastném dětství odvracel se od skutečnosti a kotvil v uměleckých požitcích. Jeho historický román, který poprvé vyšel r. 1861, ukazuje jakýs cíl tohoto života, který raději se obrátil v minu- lost, než by se smířil se skutečností. Dnes ovšem je četbou velmi zastaralou. Jeho děj silně vzrušuje a je pla překvapení hlavně pro čtenáře, neznalé ruských poměrů, avšak nepůsobí do šířky, nesnese přehledu, jeť i v nejdramatičtější chvili úzkou stružkou, nešíří se v mohutnou vlnící se řeku, ač- koli na několika místech zvláštní souzvuk s lido- vou poesií, která je jedním z hlavních pramenů tohoto dila, vyvolává dojem, jako by celý román byl jedinou velikou básní, strhující v svůj děj celý národ. Záležitosti několika osob se tu vlastně min a propletají beze všeho povznášení zorného úhlu. Děj je tento: Car Ivan Hrozný spatřuje kolem sebe samé nástrahy a nebezpečí, chtějící zahubiti jeho osobu, zřídí t. zv. opričinu, v jejimž čele stojt netver v lidské podobě, zavilý nepřítel všech pá- nů Maljuta Skuratov; car těmto svým služebníkům dal plnou moc nad zemí. Kníže Stříbrný, vrátiv se z Litvy, kde udatně bojoval, nemohl se chladno- krevně dívati na ukrutnosti carovy a jeho oprič- níků. Směle se jim vzpírá a neohroženě metá ca- rovi v tvář všechnu hanebnost jeho činů, podpo- rován pak Borisem Godunovem a synem Maliuto- vým, nebojí se nespravedlivého carského hněvu.
Hrozně A K Tolstý Prusík Topičův Konstantinovič Tolstoj Lv Nikolajevič Hrozná Maljut Skuratov Stříbrná Godunov Maliout Litva Kníž Stříbrná
22 article
Je přesvědčen, že jistota a přímost jednání mohou obstáti i v očích takového despoty, jakým je Ivan, a nemýli se. V první části románu autor popisuje carský lov, život lupičů, zapřísáhlých nepřátel opričníků a předvádí osobnost tak významnou v ruské hi- storii, Fedora Basmanova. Dojímavá je episoda vítězství a smrti Maxima Skuratova. V poslední části je vylíčen strašlivý trest knižete Vjazem- ského, obou Basmanovů, Morozova a jiných konečně poselství Jermaka o pokoření Šibiře Středověk tu účinně representuje čarodějník a do jisté míry i milostná historie knížete Stříbrného Autor nejen že zůstává věren historickým faktům ale i nepodléhá tendenčnímu zabarvování a ne- staví osob do falešného osvětlení. čilá Ottova Světová knihovna pospíšilasi vstoupiti do služeb tak význačné aktuality, jakou je válka slovanských národů balkánských s Turky. a vydala právě překlad z literatury u nás nejméně známé: z turecké. Je to Omarovo dětství jehož autorem je Mu allim Nádži-effendi (přeložil, úvodem i poznámkami opatřil Jan Rypka) Aktuální význam jistě může míti tato autobiografi- cká drobnost, která překladatelem byla vybrána právě proto, že vymyká se svým prostým srdečným charakterem z konvenční tvorby orientálních lite- ratur, neboť seznamuje nás s životem cařihradským a s poměry v turecké městské společnosti. Ovšem obširné poznámky překladatelovy teprve mohou nám vysvětlovati vše, co svým významem by nám naprosto uniklo v textu. Se stránky umělecké nent
Basmanův Skuratov Morozův Jermak Ottův Turek Omarův Rypka Vjazský
23 article
srovnání s podobnými výtvory běžných evropských literatur dosti možné. Představime-li si vedle „Omarova dětství“ Goethovo „Aus meinem Le- ben“ nebo Hebbelovo „Meine Kindheit“, pocho- píme, že nejde tu o vyprávěče klasicky uhlazeného stylu, který by pojal okruh svých vzpomínekv soustředěném toku tvořivě fabulačním, pýbrž o prostého maliře, zachraňujícího spěšným nanáše- ním barev některé základní emoční složky vyble- dávajícího dojmu, malíře, jemuž chybí pravá vloha komposiční. Jinak nechybí tomuto skromnému vý- tvoru onoho kouzla, jež rozlévá se nám v duši při čtení nejlepších děl, dotýkajících se tohoto genru. Kniha tato může skvěle obhájiti v našich očích teplé, něžné lidství národa, z něhož k nám při- chází, a to právě dnes, kdy přirozeně se díváme na Turky jako na ukrutné, nelidské nepřátele Slo- vanstva. Přímo překvapuje nás líčení rodinného života v městské společnosti cařihradské, nás kteří jsme si představovali, že mnohoženství tu- recké ruší všechen soulad nejvyšších mravních zá- sad. Zde nejen že o polygamii nezavadíme, ale vše ostatní je nám sympatické. V očích hochových naopak otec je vzorem spořádaného manžela, ja- kého si v našich poměrech vůbec můžeme mysliti.
Omarův Goethův Hebbelův Aus mein Le Meine Kindheit
24 article
Neobmezená úcta k otci, jenž není naprosto zatvr- zelý vůči něžným projevům a dovede se i jimi lehce dáti obměkčiti, nepodplatitelná příchylnostk matce, věrný, upřímný poměr sourozenců, to jsou vlastnosti, jistě ne toliko idealisované, jak soudíme dle upřímného tónu vyprávěčova. Pravé jemné dět- ské kouzlo dýše na nás z groteskní scény, v níž hraje roli „berlička mé babičky“, z vypravování o příchylnosti Omarově k zvířatům. Zvláštní zají- mavou kapitolou je líčení turecké školy, která ovšem valnou měrou liší se od škol našich. Tě- lesné tresty, které jsou hlavním bodem tohote rozdílu, ač soudíme-li tak teprve dle dnešních na- šich poměrů, budí v nás brůzu, ačkoli opět některé kousky, které vyvedli turečtí žáčkové svému přísnému učiteli, vyvolají v nás smích. Vylíčením otcovy náhlé smrti a pohřbu a pak první doby matčina vdovství před odchodem k poručníkovi. „Omarovo dětství“ končí. Naše čtenářstvo jistě vděčně přijme tuto skromnou ukázku novější tu- recké literatury (Mu allim Nádži žil v 1. 1850—93)
Omarův
25 article
Dr. Alfred M. Mayer: Hungarica. Rub lic Uher. Čes. Čtenáře roč. V. sv. 2. V Praze, str 49 za 50 hal. Čtenářům „Nár. Listů“ jsou z větší části známy bystré články dra. Mayera, které tu vycházely na podzim loňského roku pod čarou. V knížce „Hun- garica“ jsou soustředěny a doplněny a proto podá- vají jasný průhled do politických, hospodářských společenských poměrů uherských, o nichž Maďař dovedli pomocí svých famosních informací rozšířiti mínění, jehož klamu podléhají i nejbližší sousedé Hungarie. Druhá, třetí, čtvrtá kapitola Mayerova spisku, zachycující výrazně rub politiky a hospo- daření maďarského i společnosti maďarské, měla by býti u nás bedlivě čtena jako vážné memento. Ale také lic Uher, jak jej dr. Mayer vylíčil, má pro nás velký význam. Ukazují se tu dobré vlastnosti Maďarů, které bychom u nás měli více pěstovati Vysoce vyvinutý cit národní hrdosti, smysl pro vše velké, zejména pro silné a velké jednotky a záliba pro pěknou formu a okázalou representací ukazuj se nám v bystrém rozboru spisovatele jako vlast- nosti, jichž u nás není, zvláště v některých kruzích. nadbytek. Dobré upozornění najdou naší obchodníci i živnosti na str. 36. a n. o tom, jak by měli právě zde v Praze osvědčovati hrdost a úctu k české národnosti a k českému jazyku, a také naší ko- muně poslouží vzor Pešti, drem. Mayerem v sedme kapitole načrtnutý, o tom, jak úspěšně řešiti nej- složitější a nejnákladnější otázky velkoměstské, o- tázky komunální politiky sociální, stavební a by- tové. Hutný spisek Maverův by měl býti všude čten, neboť netoliko dobře informuje o poměrech v Uhrách, ale v mnoha svých částech jest pro nás vážným mementem, kterého bychom neměli ne- Dr. š. dbati.
doktor Alfréd Mayer Hungarica Hun Hungarie Mayerův Maďar Uhry Praha Pešť
26 article Bibliografie.
Bibliografie. Na ouvrati. (Almanach Moravského kola spisovatelů.) V Brně. Nákladem vlastním. Cena K 2.50. Inž. Eduard Zika: Příspěvek k vyše- tření množství dešťových vod a roz- měrů stok. V Praze. Nákladem vlastním. V ko- misi Fr. Řivnáče, Praha VII. Cena K 2.— Západočeský Jizdní řád „Českého Denní- ku“. (Průvodce Plzní a městy na čes. západě a ji- hu.) V Plzni, „Český Dennik“. Cena 10 hal Jan Matzner: Chemie experimentál- ní. (S poznámkami historickými.) Část druhá V Písku. Theodor Kopecký. Cena K 2.80 Katalog CCXXXI. Autographen un Urkunden. Berlin W. 35. Lützowstr. 47. J. A Stargardt, Verlagsbuchhandlung. Chystá se. Nákladem F. Topiče vyjde: Proí dr. J. Matiegka: Člověk a země pravěku. — Proí dr. F. Čáda: Sen. — Prof. dr. F. Drtina: Lidové vzdělání. — Dr. V. V. Štech: Život a umění. — Prof. dr. V. Šlemr: Bursa. — Dr. F. X. Harlas Jaroslav Čermák. — Doc. dr. B. Ježek: Draho- kamy. SLUNEČNÍ LÁZNĚ Bledu 248. Krajina, nejk horská pol. při jezeře. le vzduch., diet. a vod. Kvě -říjen. Výb. léčeb. výsled.
Zika Řivnáč Matzner Kopecká Stargardt Verlagsbuchhandlung doktor J Matiegka F Čáda Sen profesor F Drtina V V Štech V Šlemr Bursa Harlas Čermák docent Ježek Brno Praha Francie Plzeň Písek Berlín Bled západočeský Jizdní řád Český Dennik CCXXXI
34 article
Jsou to právě díla z nejlepších tohoto geniálníh francouzského spisovatele, který předvedl ve svých románech s matematickou přesností a neúprosnou lo- gikou vynálezy a výzkumy, které teprve nynější doba z části uskutečnila a pozdější doby snad uskuteční 63—64 Ledová sfinx u 65 Dr. Ox a jiné povídky 66—67 Paličatý Kéraban l,u 68—69 Nana Sahib I,m 70 Dobrodružství 3 Rusů a 3 Angličanuů 71—72 Země kožešin l, S214s 73 Ves ve vzduchu. Práce tyto vynikají nejen velikou zajímavosti do- brodružného děje, nýbrž i poutavostí prostředí. Čte- nář seznamuje se dopodrobna s neznámými, dalekými končinami a vniká při tom v taje vynálezů, jimiž spou- tal lidský důmysl přírodní síly. Proslulá tato díla světového spisovatele vydávám nejlevněji na celém světě, neboť v našem vydání stojí každý jednotlivý objemný svazek = pouze 50 haléřů. = Ve vydávání dalších svazků se pokračuje a v dané svazky obratem expeduje každé knihkupectví i
Ox Rus Angličanu S 214
39 article HOTEL ADRIA
HOTEL ADRIA Václavské nám. 26. Přímé spojení od všech nádraží. Hotel I. řádu uprostřed rozsáhlých zahrad. 60 nejmod. zař. pokojů. Lift. Elektr. osvětlení. Ústřední topení. Temná komora pro fotografy-amatéry. Chvalné známá velkorestau- race uměl. vyzdobena. Menu od K 1.30. Nej- orig. pražská vinárna „Podsvětí“. Denně kon- 3190 cert. Emil Ročák.
Adrie Emil ročák Václavský já
45 article HOTEL LAEUT na Poříčí 21. čtsen
HOTEL LAEUT na Poříčí 21. čtsen 40 elegantné zařízených pokojů, vše v I. patře — Elektrické osvětlení, parní topení, lázné. — Hotel nachází se několik kroků od Příkopn. blízko státního a severozápadního nádraží. Příjemné bydlení. Pokoje od 2 K výše. Výbor- ná kuchyně. Plzeňský prazdroj a nuselský ležák. — Výhradní prodej villáňských vín ze sklepů arcivévody Bedřicha. 31904 Praze-II. Rolnický vzäjem. pojistovaci ústav václ. a . 57 v Plzni, Ferdinand. tř. Gj v Brně, Nádr. nám. vt, nal. r. 1809 — pojisti Vás proti škodám: požárním, ros- bitím skol, vodovodnim, krupobit., vloup. a proti ná- sledk. těles. úrazů a zák. povin, račení nej výhodněji! „HUIEL GA Komenského nám. Plzeňsky restaur. L ř. Polední menu K 1.20. Nejm. zaříz. pokoje K 2.- a K 3.-. Svat. hostiny v I. patře. 29311 Praha-II., Jung-
Bedřich Ferdinand Huiel Komenský Jung Praha Plzeň Brno