1
masthead
11. května 1913. číslo 128.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Skaderská pevnost je taková, že by se v ní
mohlo 1000 mužů ubránit 100.000 oblehatelů.
Staří Černohorci říkají: Tloukli jsme se na
Grachovu i na Vlčím Dole, ale tak, jakov
této válce, ještě nikdy se Černohorci nebílí.
A nyní, co jim dala Evropa za to juná-
ctví a sebeobětavostl
Dopisovatel „Ruské Molvy“ píše: Mez
černohorskými vojíny vidíš 70leté starce
13leté hošíky. Nálada je těžká, soustředěná,
ale houževnatí Černohorci, vždycky zvykl
bojovati proti násilí, nejsou zdrceni ani násí-
lím Evropy, jež jim vyrvalo jedva dobytý
Skader. Na mnohých Černohorcích viděti ru-
ské svatojirské řády z rusko-japonské války.
Důkaz, že i tenkrát nám šli na pomoc —a
naše diplomacie je opustila v nejrozhodnějším
snad okamžiku jejich dějin! Přes to nezlome-
na jejich víra a láska k Rusku. Nemožno
se dívati na utrpení Černé Hory
nezaplakati.
Stanovisko Bulharů a Srbů při dělení.
Bulhaři i Srbové se stejnou důvěrou vzne-
sli na Rusko svůj spor o rozdělení dobytého
území. Doufáme, že tím způsobem stane se
oběma stranám po právu. Bulhaři, jak znova
prohlásil zpravodaji „Ruského Slova“ p. Bob-
čev, trvají na tom, aby Srbové bez podmínky
a výminky dostáli smlouvám, které s Bulhary
uzavřeli před válkou. To je stanovisko jasné
a prosté. Ale naproti tomu je třeba znát i sta-
novisko srbské, jež se domáhá revise smlou-
vy. O stanovisku srbském je české čtenářstvo
dobře informováno dvěma články „pražských
Srbů“ v našem listě. Dodáváme k tomu ještě
důvody bělehradského „Odjeku“, jenž píše:
Bulhaři nedobyli většího území, než Srbo-
vé. Co je dnes obsazeno srbským vojskem.
bylo pouze jím samým dobyto. Srbům nikdo
nepomáhal ani krví, ani zbraněmi, ani penězi.
Molva
Bulhar
Srba
Bob
Evropa
Rusko
Černá Hora
5
article
To pak území, které jest obsazeno vojskem
bulharským, není dobyto jen jím, nýbrž i voj-
skem srbským. U Odrina bylo srbského vej-
ska bezmála tolik, co bulharského. To jsou
fakta nevývratná. Co jsme osvojili my, osvo-
jili jsme sami, a co Bulhaři, jest osvojeno naší
pomocí.
Ale přiznejme, že Bulhaři dobyli většího tu-
reckého území, než my. Nepopíráme to a gra-
tulujeme jim. Je toho mnohem více, než Bul-
haři před válkou očekávali, a my s nimi. Ale
když těch 50.000 našich vojínů, kteří Bulha-
rům pomáhali u Odrinu a Čataldže, obětuj
svot krev na oltáři bratrství a svornosti, ne-
žádajíce ani pídě země v Thrakii, jest otázka.
jakým právem Bulhaři žádají pro sebe tolik
měst a vsí na západní straně Vardaru, kde
vůbec nebojovali, kde se s nepřítelem bili
Srbové sami a dobyli nejslavnějších úspěchů?
Právem smlouvy, podepsané samými Srby,
odpovídají Bulhaři. Ale není dobře vždycky
houževnatě trvati na znění smlouvy, jakje
známo již z jistého dramatu Shakespearova
Neníť možno v smlouvě předvídati všecko, co
skrývá budoucnost. Ale Bulhaři, chtějí-li za-
chovati spolek se Srby pro budoucnost, ne-
vyhnutelně musejí počítati s fakty, při sesta-
vování smlouvy nepředvídanými, ale tak moc-
nými, že se historie Balkánu po staletí bude
na ně ohlížeti.
Bulhar
Srba
Shakespearův
Vardar
Balkán
6
article
Evropa a Černá Hora.
„Novoje Vremja“ právem ukazúje na
zvláštní chování diplomatské Evropy k Černé
Hoře. Evropa jí nejen činí nespravedlivost.
nýbrž nad to jedná s ní krutě. Černohorský
král povolil Evropě a obětoval jí nejcennější
kořist války, ale Evropu tím neukrotil. Prvým
krokem Evropy mělo být odvolání blokády
černohorského pobřeží. Blokáda sama byla do
nebe volajícím porušením mezinárodního
práva a nejjednodušších požadavků lidskosti,
protože je namířena proti Černé Hoře nebo-
jující, proti jejímu pokojnému obyvatelstvu.
jež následkem toho strádá krajním nedostat-
kem. Jakmile král Nikola prohlásil, že osud
Skadru klade v ruce velmocí, blokáda měla
být okamžitě zrušena.
List očekává od diplomacie trojdohody.
že se Černé Hory ujme a nedá jí do nekonečna
ubližovat.
Nebezpečí nového rozkolu v Rusku.
Ruská církev prožívá nyní zvláštní krisi, která
nabývá takového ostří, že hrozí rozkolem. Na hoře
Athonské, na Kavkaze, ve venkovských ruských
klášterech, mezi zbožnými laiky, v předních petro-
hradských salonech vzplanul dogmatický boj. při-
pomínající dávné církevní spory ze 14. století, mezh
„palamity“ a „barlaamity“, v nichž hora Athon-
ská hrála vůdčí úlohu. Ve znamení sporu mezi my-
stiky, přívrženci učení Řehoře Palamy, a schola-
stiky, stoupenci Barlaama, řeckého učitele Petrar-
kova, který měl velké zásluhy o vzkříšení zna-
losti řecké literatury v Italii, rozpadávala se ve
XIV. století řecká říše a dostávala se pod turecké
panství; nyní, když turecké panství na Balkáné
se končí, po pěti stoletích dogmatický spor cír-
kevní se obnovuje. Ruský synod vzhledem na roz-
sah obnoveného hnutí utvořil zvláštní komisi, kte-
rá má prozkoumat a vyzkoušet učení schimonacha
Ilariona, není-li opravdu kacířským, jak tvrd
volyňský arcibiskup Antonij.
Nikola
Řehoř Palama
Antonij
Evropa
Černá Hora
Černá hoře
Rusko
Athonský
Kavkaz
Novoj Vremja
Barlaama
7
article
Spor dostal se do živějšího stadia od té doby
co se ho účastní athonský mnich Antonij Bulato-
vič, bývalý rotmistr gardovél o husarského pluku
carskoselského a proslulý cestovatel po Habeší
neznámé části Afriky, který vydal inihu na obran
učení kavkazského mnicha Ilariona, a co vystoup!
proti němu volyňský arcibiskun Antonij se svým
přívrženci, který mystické učení Ilarionovo dra-
sticky nazývá „selským nesmyslem“, „bláznivým
výmyslem na svádění žen a mužíků“
V našem věku znějí velmi exoticky themat
sporu, který tak vzrušil ruskou veřejnost: „jméno
boží, je-li sám bůh nebo není bůh?“, „nominali
sunt realia“, „božskost každé božské energie
„božská hmota“, „táborské světlo“. Athonští mysti-
ci „hésycharté“, kteří měli ještě v minulém stoleti
značný vliv na učení slavjanofilské, dosahovali vy-
tržení, v němž se jim zjevoval bůh, utkvě. m po-
hledem na svůj živet, od čeho jim přezdívali „oftal-
moskopoi“, ve XIV. století na církevních sborech
zvítězili proti Barlaamoví, který chtěl rozumema
logikou vykládat církevní učení, kdežto hésycharté
považovali i písmo svaté za nepotřebné a vědu vů-
bec za škodlivou. Toto učení obnovil nvní schimo-
nach Ilarion, který žil dvacet jeden rok na Atho-
ně jako mnich a potom odešel na severní Kavkaz
k Batalpašinsku poustevničit. V poustevně napsal
knihu „Na gorách Kavkaza“ věnovanou athonskému
učení o jménu Ježíšově, kterou rozeslal do všec
klášterů ruských. Na Athoně našel tolik stoupenců
že v jednom klášteře vyhnali s bitím představené-
ho, který byl proti učení Ilarionovu. V ruské církvi
tvoří se dnes dva táborv: „imeslavců“, kteří slav
jméno Ježíšovo jako boha, a „imeboreů“, kteří po-
pírali božskost pouhého jména. „Imeslavci“ ve
svých spisech odvolávají se na autoritu sv. Tichona
Antonij Bulato
Ilarionův
Ilarion
Ježíšův
Tichon
Afrika
Kavkaz
At
8
article
Zadonského a jiných otců církevních, na slova pro-
slulého Joanna Kronštadtského, který byl vyslo-
veným imeslavcem“. Bude tedy velmi obtížno sy-
nodu vyhlásit jich učení vrostě za kacířský blud,a
s druhé strany neústuoná povaha volyňského arci-
biskupa sotva dopustí, aby jeho tvrzení o kacířství
llarionově nebylo synodem schváleno. Ale v tom
ořínadě mohlo by být v budoucnosti jméno velyň-
ského Antonia spojeno s novým ruským rozkolem
jako je s ním spojeno jméno patriarchy Nikona.
Bývalý hrdina ruské revoluce.
Po jistou dobu ve sloupcích ruských novin ob-
jevuje se jméno Chrustaleva-Nosara, za ru-
ské revoluce nadějného kandidáta na presidentství
ruské republiky, který nedávno byl odsouzen
Paříži na měsíe do vězení pro krádež dvou obno-
šených košil a hodinek, patřících jakémusi členu
ruské emigrace, Zimmermannovi. Chrustalev-Nosan
nyní dodatečně hledá v „Novém Vremeni“ záštitu
své cti, poněvadž prý hodinek a košil neukradl
nýbrž si je chtěl ponechat zálohou za 95 franků,
které půjčil Zimmermannovi, což podle francouz-
ských zákonů prý nesměl dělati. Chrustalev-Nosar
stal se revoluční emigraci nenohodlným proto, ž
v poslední době silně změnil své názory o teror-
stické taktice, vyhýbal se revolučním kruhůma
projevoval dokonce antisemitské smýšlení, což me-
zi ruskými emigranty, kde lidé vyznání Mojžíšova
tvoři vysoké procento, bylo přijato odmitavě.
Joanna kronštadtský
Nikon
Zimmermann
Mojžíšův
ruský republika
Paříž
Nový Vremit
Nosar
ChrustalevNosar
9
article
Ruské revoluční hnutí má řadu vynikajících
osob, které docela zřekly se svých teroristických
zásad. Ze starší doby nejvýznamtnějším jest Lev
Tichomirov, nyní redaktor zpátečnických „Mo-
skevských Vědomostí“, který v 80. letech hrál vy-
nikající úlohu v revoluční organisaci „Zemlja i
volja“, ale později dal se na pokání a byl přijat
na milost. Za poslední revoluce podobnou cestou
šel Gapon a prol. Lokoť, který byl ještě v prvé
dumě na krajní levici mezi trudoviky, ale později
přišel mezi nacionální demokrat“ a je dnes v čele
organisace, mající mnoho příbuzného s našimi ná-
rodními dělníky. Na jeho příkladě možno též sle-
dovat, jak levá část ruské společnosti nesnášelivě
se chová k takové evoluci přesvědčení. Prof. Lo-
koť byl jmenován profesorem v Moskvě, ale tam
posluchači tak dlouho dělali mu skandály na před-
náškách, až byl zase nřeložen do Nové Alexandrie
(Pulav) na hospodářskou akademii.
Okolo finských předloh.
Jako obyčejně, nové omezení finské samostat-
nosti, navrhované ruským ministrem spravedlno-
sti v podobě společného trestního zákonodárství
soudnictví ve věcech „vlastizrady“ a politických
zločinů vůbec, vyvolává v lůně ruské vlády rozkol.
Kokovcov je proti tomu, aby finské předlchy do-
staly se do dumy dříve, než r. 1914, protože čeká.
že do té doby vyjasní se poměry dumských stran
k vládě; ministr spravedlnosti ščeglovitov naopal
chce proti Finsku ukázat pevnou ruku a naléhá
aby předlohy byly hned dány k projednání dumě.
Tichomirov
Gapon
Lokoť
profesor
Lo
Moskva
Nová Alexandrie
Finsko
10
article
Harden o rakouské zahraníční politice.
Poslední „Zukunft“ znovu doprovází sžíravou
kritikou politiku, kterou zahraniční uřad prováděl
během balkánské krise. O „slepé turkofilil“, která
se od počátku války z Vídně dávala na jevo, praví
se tam: „Dělali oficiosní mínění už tenkrát M a-
daři, kteří, poněvadž každé posílení slovanského
živlu znamená současně oslabení maďarského,
chtěli, aby se mocenská sféra říše na Balkáně ne-
rozšrřila a turecká tyrenie proto co možná pro-
dloužila? S přáním Maďarů spojovala se halicská
nenávist k Rusům, která se ráda opásává barvou
přátelství k Turkům, a nerozumná radost rakou-
ských Němců z každé ropuchy, klerou musí
spolknout Čech, Srb a Chorvat.“ Celou balkánskou
válku vysvětluje autor interesantní hypothesou, ž
byla připravena a umožněna Anglií, která chtěla
zmařiti všecky plány německého císaře na spoje-
nectví s Islamem. Přes to však nesdíli ani v nej-
menším nenávist k balkánským Slovanům, která
otravuje tolik německých per. „Bulhaři a Srbové
bojovali tak statečně, jako kterýkoliv hrdinný ná-
rod v dějinách. Že ukrutně? V jejích žilách kolo-
vala krev raje, kterou po čtyři staletí mučila
osmanská horda; jestliže Bulhaři [Srbové méně)
rubali bezbranné, stál před jejich krvelačnou duší
obraz pobitých předků, znásilněných žen a panen
jejich kmene, zavlečených do haremů, ruce mrtvých
z hrobek vedly jejich zbraně. Ale jak zvířecky
nyní řádili Turci, o tom svědčí spolehlivé zpráv
a ověřené fotografie. A mohamedánští Albancí.
Harden
Maďar
Rus
Turek
Němec
Čo
Srb
Chorvat
Bulhar
Srba
Vídeň
Balkán
Anglie
11
article
kteří jsou nyní tak něžně hýčkáni, rvali těhotným
ženám z těla plody a cpali jim do chroptících úst
uřezané údy muže anebo syna; dívkám rozpárá-
vali prsy, protáhli jim sukénky čerstvými ranami
a hnali tak ubožátka nahá, se skříženýma krvavý-
ma rukama před sebou. Kdo se tomu diví, že Slo-
vané nyní Turkům nedávali pardonu. A byli by
porazili i lépe opatřené turecké vojsko, neboť vál-
ka byla jejich svatou vůli. Ať po celé dny
měli k jídlu jen suchý chléb, cibuli a česnek, at
si kulky pršely jako krupobití, lhostejno: s jáso-
tem táhli do boje. [A bez alkoholu; téměř všichni
Bulhaři a velmi mnozí Srbové jsou abstinenty
všichni, zvláště důstojníci, nejraději píjí čajl“.
Turek
Bulhar
Srba
12
article
Harden nezlobí se tedy na Jihoslovany, nýbrž
na rakouské a německé díplomaty, kteří nechali
Turecko rozbít, a když se už stalo, vlezli i na lep
lokalisace války, který jim připravila trojdohoda.
Nikdo si tolik nepřál míru jako ona, poněvadž do-
sáhla, co prozatím chtěla. Německo-rakouští diplo-
maté však dělali, jakoby byl světový mír z nějaké
jiné strany ohrožen a jenom jim bylo co děkovati.
že byl zachován. Konferencí odepřeli — do porady
velevyslanců však šli. A podařilo se je tam do-
konce i udržet. Rozvláčná práce velevyslanecké
besedy může se zdáti směšnou jen tomu, kdo věří.
že se tu pečovalo, mluvilo, myslilo a otálelo „pro
společné zájmy Evropy“. Oko, které není stižené
tak mimořádným bláznovstvím, vidí však, že vše-
cko, každý taktický obrat, každý účinek svraště-
lých čel, každý blufí a každá pausa, zdání neji-
stoty i moření času, byly správně vypočteny, a že
se této besedě, které se vysmívali jenom oslovéa
chytráci s oslí maskou, podařil nepřekona-
telný mistrovský výkoni všecko, co od
Enosu až po Skader má pro trojdohodu politický
význam, dostati do stodoly, a v koželuzích, kterým
uplovaly kůže, vzbuditi ještě nad to pocit, že se
s nimi zacházelo nesmírně přátelsky. A konečně
Rakousko ještě spečetilo jako věčné právo nárok
Italie na Albanii.“
Harden
Jihoslovan
Turecko
Evropa
Rakousko
Albánie
13
article
Přesuny vojska ve Francií.
Jak sděluje »France Militaire«, budou po
velkých podzimních manevrech provedeny velké
přesuny vojska na východ a severovýchod. Tak
budou na příklad z Paříže odeslány celé dva
pěší pluky 123. a 120., dále 26. prapor mysliveů
a oddil 43. pluku polního dělostřelectva, jež
přijdou do Amiensu. Abbeville. Stenay, Pont
Mousson. Ssint-Dié a Caenu. Toto soustřeďováni
francouzského vojska na východních hranicíeh
děje se soustavně a má za úvel vyrovnati rovno-
váhu, která byla porušena zřízením 21. němeského
armádního sboru v Saarbrückenu.
Pont Mousson
Francie
východ
Paříž
Amiens
Stenay
Caen
Saarbrücken
Franca Militaire
14
article
Francie a španělsko.
Okázalé a srdečné přijetí, jakého se králi
Alfonsovi dostalo v Paříži, vzbudilo ve Španělsku
velmi dobrý dojem a veřejnost zabývá se tím více
otázkou pevného sblížení mezi oběma zeměmi.
„Correspondancia de Espaňa“ přináší v tom směru
sensační zprávu, že vyjednávání o dchodu s Fran-
cií počalo již za Canaleja a směřovalo prý ze-
jména k otázkám středomořským a spojení mezi
Evropou a Afrikou. Generální štáb a výbor pro
národní obranu studovaly prý tuto otázku a učinily
tato rozhodnutí
Španělsko může nabídnouti Francii jako ná-
mořní base přístavy Carthagenu a Mahon. Musi
opatřiti k obraně pobřeží baterie děl velkého ka-
libru. Práce mají býti provedeny co nejdříve.
Nutno vypracovati také plány strategických
železnic pro dopravu vojska z Afriky do Francie
přes Carthagenu.
Dle „Correspondancia de Espaňa“ bylo vše
připraveno a Španělsko bude hotovo do roku 1915
dík horlivé činnosti, která panuje ve španělských
arsenálech, z nichž vyjdou brzy tři velcí obrněnci
Madridský dopisovatel „Matinu“ dodává k to-
mu, že dle informací z dobrého pramene posud
trvá vyjednávání, které skutečně počalo před dvě-
ma lety. V Madridě prý se pevně věří, že tote
vyjednávání dospěje k vážné dohodě a soudí se
že napřed dojde k obchodní smlouvě.
Alfons
Espaňa
Fran
Carthagena
Matin
Francie
Paříž
Španělsko
Evropa
Afrika
Musi
Madrid
15
article
Konference v Bernu.
Konference v Bernu.
Francouzská parlamentní skupina stoupenci
rozhoděího soudu konala v posledních dnech ně-
kolik porad ve sněmovně, při čemž bylo vysloveno
politování, že se ke sbližovací konferenci v Bernu
přihlásilo tak málo německých parlamentníků, totiž
jen 27. z čehož je 16 sociálních demokratů. Někteři
deledáti prohlásili, kdyby německé účastenství ne-
bylo větší, že by raději zůstali doma.
Ve čtvrtek večer byl pověstný senátor
dEstournelles de Constant, jenž se na počátku
balkánské války zlostně sápal na černohorského
krále, požádán, aby se zúčastnil dalších porad ja-
ko předseda mezinárodní parlamentní skupiny pro
rozhodčí soud. Na poradě uvedl, že je nutno z dů-
vodu discipliny, aby francouzští delegáti konali
Bernu přípravnou schůzi, zejména proto, aby se
předešlo nepříjemnostem. Je prý naprosto nutno.
jak pravil tento zuřivý přítel míru, aby otázka El-
sasko-Lotrinska zůstala vyloučena. Dodal, že na-
proti mínění mnohých lidí doufá, že se v Bernu
přece dá udělati mnoho užitečného, pročež pokládá
za povinnost odvážiti se tohoto pokusu.
jít Constanta
Bern
Lotrinsko
El
16
article
Ze strany.
Ze strany.
Ústřední organisační komise strany konala
schůzi praesidiální za předsedníctví p. Mg. Ph.
Dlaboly. Vzata na vědomí zpráva z krajského
sjezdu 23 a 24. okr. v Novém Městě nad M.
učiněny disposice pro sjezdy dalií. Usneseno
zaslati dotazníky evidenční všem organisacím
místním a navržen organisační program pro jarní
a letní období. Příští plenární schůze komise
koná se v úterý 20. května.
Flnanční odbor strany konal řádnou schůzi
svoji v pátek dne 9. t. m. za předsednictví pan
inž. B. Bečky. Došlé dopisy vzaty na vědomí.
Dále schváleny a poukázány některé došlé účty.
Usnesena různá opatření finanční a organisační.
Příšti schůze je za 14 dní. Finanční odbor znovu
žádá všechny ty místní organisace, které ústředi
strany řádný příspěvek svůj dosud neodvedly
aby tak učinily V zájmu pořádku i v zájmu
strany i její činnosti politické a organisační.
Místní organisace nár. strany svobodomyslné
pro dol. Nové město I. ve spojení se živnosten-
ským odborem pořádala ve čtvrtek dne 8. t. m.
o 8. hod. več. v staročeské síni pivov, »u Buckůe
v Praze na Poříčí zábavní večer, na kterém uvolil
se přednášeli p. ob. starší řed. Tom. Madérar
»O své cestě Thalií Středozemním
mořem a o dojmech z Černé Hory«. Pan
předseda Em. Laně uvítav přítomné dámy i pány,
vyslovil radost nad tak četným a hojným úča-
stenstvím, což dokazuje zájem o spolkový život
na dol. Novém městě; na konec požádal p. řečníka
aby se ujal své cestopisné přednášky. Pan obec.
starší Tom. Maděra pojednav o požitcícha
plynoucích prospěchů z cestování, doporučoval
pobyt buď na moři neb aspoň u moře. Líčil
obrazně dojmy z letošní velikonoční cesty lodi
»Thalif«, náležející rak. Llovdu a popisoval cestu
do Dubrovníka, Gruže, Malty, Syrakus. Tunisu.
Dlabola
Ing
B Bečka
Tom
Maděra
Nový město
Nová město I
Praha
Černá Hora
Lana
Dubrovník
Gruže
Syrakusy
Tunis
17
article
Kartága, Bizerty, Sousy, Kairouanu, El-Djemu.
Port Empedochu a Girgenti, Palerma, Messiny
Korfu s nádherným letohradem Achilleonema
cestu do Kotoru, Něguše, Cetyně, Rěky. Podgo-
rice a zpět přes Brioni, Pulji do Terstu. Zajímavá
tato 2 hodiny trvající a obrazy doprovázená před-
naška byla odměněna četně shromážděným obe-
censtvem nadseným potleskem. Doslovem p. obee.
staršího V. Šmakala skončena rozprava a při-
kročeno k zábavné části programu. Hudební čísla,
přednášená kapetou p. Bejšovce, střídala se
s čísly obsahu zpěvného kvarteta »Ještěd«, které
výtečnými svými výkony poutalo obecenstvo do
pozdních dob večera. Velmi případné solové vý-
stupy salonního komika p. Mníška byly odměňo-
vány hlučným, neskrblícím potleskem. Předsed-
nictvo organisace vyzváno, aby podobné přátelské
a poučné zábavy častěji pořádalo a zejména aby
společnými vycházkami občanstvo místní se ke
svorné práci sjednosovalo. Nalada večera byla
nad onyčej veselá a nadšená a rozchod stal se
teprve daleko po půlnoci, kdy ještě četně shro-
mážděné občanstvo, vyslovujíc dík předsednictvu
za tak krásně a pěkně prožitý večer, témuž
k výsledku schůze té srdečně gratulovalo.
Praha-Malá strana. Důvěrnický sbor místní
organisace konal schůzi 5. května za předsednictví
p. dra. Pinkasa a za přítomnosti p. posl. dra.
Empedoch
Girgenti
Korf
Brioni
Pulja
Bejšovec
Kartágo
Sousa
Kairouan
ElDje
Palermo
Messina
Kotor
Cetyně
Terst
Ještěd
Praha
Malá strana
18
article
Funka, star. náměstka p. dra. Kašparaa
obec, staršího p. Vávrovského. Protokol po-
slední schůze schválen. — P. Železný podal
zprávu o schůzi zřízenců a dělníků a o valné hro-
madě České dělnické jednoty, na níž provedeny
nové volby výboru: p. dr. Kašpar přeje si, aby
organisace tyto obracely se přímo na zástupce
naší strany a nikoli prostřednictvím jiných politi-
ckých stran, p. dr. Funk zmiňuje se o referátu
schůze katelické organisace v Čechu, v němž
tvrzeno, že p. Fejtek, člen důvěrnického sboru
naší organisace, vyzýval ke vstupování do Orlů.
načež p. Fejtek prohlásil, že na dotyčné schůzi
nebyl, že jako dlouholetý člen jednot sokolských
nikdy nenabádal ke vstupování do Orlů, a že na
dotyčné schůzi mluvil p. Froy a nikoli on. — Zprá-
vy z odborů: a) zřízenecký (ref. p. Fejtek)
jednal o služební pragmatice pro zřízence, o za-
stoupení zřízenectva a dělnictva ve sboru ob, star-
ších a o akci ohledně malých bytů, kterou by měla
podniknouti obec pražská: b) živnostenský
(ref. p. Sisel) pojednal o jednacím řádu pro odbo
živnostenský a obchodní; e) úřadnický (rel.
p. asist. Friedrich) bude jednati o služební prag-
matice pro zemské úřadnictvo po projednání v klu-
bech téhož; pracuje se na agitaci pro získání členů
v řadách úřadnictva. — Pronesena různá přání
pp. Veselým. Dvořákem, Rettou. Sislem, na něž
odpověděli pp. dr. Pinkas, dr. Kašpar a dr. Funk.
— V příhodné době uspořádá místní organisace
vycházku do Odkolkových pekáren ve Vysoča-
nech. — Pp. posl. dr Pinkas a dr. Funk podali
ke konci stručný přehled o politické situaci zem-
ské a říšské.
Funk
Vávrovský
P Železná
doktor
Kašpar
Čech
Fejtek
Friedrich
Veselá
Dvořák
Retta
Pinkas
Odkolkový
19
article
Všem býv. žákyním městské
vyšší dívčí školy pražské.
Všem býv. žákyním městské
vyšší dívčí školy pražské.
Známo již asi Vám, že tímto školním rokem
vyšší dívčí škola v Praze dokončuje 50. rok své
činnosti.
Ne bez pohnutí připomínáme to. Před půl
stoletím v zemích koruny české nebylo ještě an
ve školství obecném rovnoprávnosti v jazyce vy-
učovasím: českých škol dívčích až na nepatrnou
výminku nebylo. Tím více musíme se diviti činu
úctyhodné prozíravosti prvního českého starosty
p. Fr. Pštrosa a sboru obecních starších, kdyi
r. 1861 na radnici právě dobyté mezi prvními
jejich stavbami bylo zřízení vyšší dívčí školy-
Cítili zajisté, že obrození našeho národa není
úplné bez obrození ženy: že obrození naše dálo
se dosud jednostranně, majíc na zřeteli hlavně jen
pokrok mužův, a vzdělání a uvědomění ženy
nechávajíc ouhorem. Ano, veliký to byl čin. když
v ružných letech šedesátých, téměř současně s ote-
vřením Prozatimního divadla, se založením Umě-
lecké besedy, Hlaholu a Sokola, s činností
Náprstkovou na prospěch širšího vzdělání do-
spělých českých žen, otevřena byla také vyšš
dtyčí škola.
Nemohly jsme lhostejně přejíti přes tuto udá-
lost. Řada nás, bývalých žákyň této školy, sešl
se poraditi o vážné oslavě jejt. Na radost našt
přišly (neb souhlas svůj daly) i žákyně z prvního
roku a z prvního desetiletí naší školy, které jsme
srdečně uvítaly jako svůj čestný výbori pí. Božen
Augustinová-Zelena, slč. MUDr. Bayerova, pan
Anna Bourgesová-Braunerová, J. E. pí. Libuše
Bráfová-Riegrová, pí. Božena Fridová-Veselá, sle
Aloisie Hálova, pí. Vlasta Havelková-Wanklová
Sokol
Náprstkův
Augustinová
Bayerův
Bourgesová
Braunerová
Bráfová
Riegrová
Fridová
Hálův
Havelková
Wanklová
Praha
prozatímní divadlo
Uma
Hlahol
20
article
Isabella Jahnová-Voglová. Pavlina Kropfová-Kava-
lírová, Anna Lauermannová-Mikšová, Anna Prei-
sová-Nevolová, J. E. pí. Bohuslava Rezková-Erbe-
nová, Ludvika Šolcová-Přibíková, Hedvika Štol-
bová-Čerychová a Marie Urbánková-Kozánková.
Usnesly jsme se uspořádati přátelskou
schůzku bývalých žákyň Vyšší dív č
školy a spojíti ji se školní slavností nynějších
žákyň: mimo to vydati almanach vzpo-
mínek a úvah, jenž vyjde k Vánocům.
Dne 27. června o 10. hod. dopol. zúčastníme
se závěrečné slavnosti školní (v Obecním domě)i
odpoledne deputace položí věnec na brob prvního
ředitele dra. Viléma Gablera; večer přátelská
schůzka v Obecním domě.
Dne 28. června o 8. hod. ranní zúčastníme s
s nynějšími žákyněmi bohoslužeb na Slovanech.
Zveme Vás všechny nejsrdečněji. Jednotliv
zváti nelze; neznáme většiny adres a změněných
jmen.
Přihlášky (korresp. lístkem s udáním adresy
a rodného jména) vyprošujeme si do 1. červn
Jadresa: Ředitelství městscé vyšší dívčí školy
v Praze). Každá účastníce zaplati 5 K sjezdového
příspěvku (za uměl. slavnostní odznak od akad.
sochaře Jos. Šejnosta a za vstup ku přátelské
schůzce; čistý výnos odevzdáme Filanthropické
družině býv. žákyň vyšší dívčí školy v Praze).
Doufáme, že z tisíců bývalých žákyň sejde se
nás aspoň několik set, a těšíme se na milou
shledanou.
Za výkonný komitét:
Renata Tyršová-Füguerová. Jelena Polivková
Černá, pokladní. Božena Šámalová, jednatelka.
Jahnová
Voglová
Kropfová
Lauermannová
Mikšová
Dei
Nevolová
Rezková
Ludvik Šolcová
Přibíková
Štol
Čerychová
Urbánková
Kozánková
Gabler
Jos
Tyršová
Füguerová
Šámalová
Praha
obecní dům
Jelen Polivková Černá
obecní dům
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Studentská organisace národní strany
svobodomyslné zaslala výboru Svazu česko-
slovanského studentstva tento list: „Kolegiální
výborel Studentská organisace národní stra-
ny svobodomyslné oznamuje, že dle jednomy-
slného usnesení členské schůze dne 8. května
t. r. vystupuje ze Svazu českoslovanského stu-
dentstva, a tento krok svůj odůvodňuje takto
Předsednictvo manifestační schůze za druhou
českou universitu dne 4. května t. r. nepři-
chystalo officielní resoluce — jak bylo jeho
povinností — nýbrž ponechalo návrh její jed-
notlivci stranicky zaujatému. Resoluce tato
jest vyhrocena proti té části české delegace,
jež právě pro zřízení druhé české university
na Moravě nejvíce pracovala, a strannickýma
nesprávným způsobem vykládá projev Nár. Li-
stů ze dne 27. dubna 1913. Tím, že většina
ústředního sboru Svazu českoslovanského stu-
dentstva nezaujala odmítavého stanoviska
proti tomuto překročení mezí nestrannosti, jež
měla býti v ústřední stavovské organisaci
bezpodmínečně zaclována, znemožnila nám
další setrvání ve Svazu českoslovanského stu-
dentstva. Neboť jako příslušníci národní stra-
ny svobodomyslné nemůžeme sý členstvín
ve Svazu dodávati důrazu projevím, jež jso
v rozporu s naším politickým přesvědčenim
Morava
svaz českýslovanský
organizace národní stra
svaz českoslovanský sto
22
article
Litujeme, že na schůzi ústředního sboru dne
7. t. m. přes loyální návrh našich delegátů, kle-
rý měl umožniti další naše setrvání ve Svazu
přešlo se způsobem nešetrným, nejen váči nae
straně, nýbrž i vůči nestranným cflům stavoe-
ské politiky studentské. Prohlašujeme, že jak-
mile vrátí se Svaz č. St. k nestranému olněn
svých úkolů, jsme ochotní činnosti v ěm
súčastniti. V Praze, dne 9. kvěa 11.
studentskou organisaci nár. stray svobodo-
myslné. Rud. Procházka, předsed F. X. šm d
jednatel. — Výbor „Sdružených grárníc
akademiků“ ve schůzi konané dne 7. kvěrn
t. r. po vyslechnutí referátu kol. Sklenáře
kol. Nechutného o schůzi Ústředního Sboru
Svazu českoslovanského studentstva ze dne 7.
května usnesl se jednomyslně ze Svazu vy-
stoupiti, což odůvodňuje následovně: Na ma-
nífestační schůzi za II. českou universitu dne
4. května t. r. připustila generální rada Fede-
race Č. S. V. odhlasování resoluce, v níž se
útočí na onu část české delegace, jež o otáz-
ku tuto dosud nejvíce se starala. Resoluce vy-
pracovaná stranicky zaujatým jednotlivcem
jest zneužívána ke stranické agitaci proti
zmíněné části české delegace. Jak zde tak
i na schůzi Ústředního Sboru Svazu česko-
slovanského studentstva dne 7. května t. r.
porušena byla neutralita, jíž jsou oba sbory ve
věcech politických povinny, tím že většina
Ústředního Sboru se za resoluci postavila
čistě stranicky ji vyložila. Tím jednáním uraže-
na jest naše stranická příslušnost, čímž zne-
možněna nám je další práce ve Svazu. Na
stanovisku tomto setrváme, dokud Svaz ve
svém jednání nevrátí se na pole čisté neutrali-
ty. Za Sdružení agrárních akademiků v Praze-
Jar. Matějček, předseda. Ad. Švec, jednatel
Procházka
Sklenář
Nechutný
Matějček
St
Praha
svaz českoslovanský studentstvo
Fedrace Č . S . V
svaz českýslovanský
23
article
— Nezbytnost lepší úpravy veřejných sbí-
rek v království Českém uznávána jest vše-
obecně už delší čas a poměry v poslední době
nastalé provedení této úpravy urychlily. Ve
smyslu veřejného prohlášení Národní rady če-
ské s počátkem letošního roku provedeny byly
v dohodě s příslušnými národními organisace-
mi další kroky za účelem tím a dne 24. dubna
ustavil se při Národní radě české v Praze
zvláštní Sbírkový sbor poradní za účelem po-
dávání dobrých zdání o všech veřejných sbír-
kách v zemské oblasti království Českého, po-
kud mají ty které sbírky míti rozsah aspoň ve
dvou obcích místních nebo případně i po ce-
lém území království Českého. Ve všech těch-
to případech doporučuje se české ve-
řejnosti, aby nepodporovala těch
veřejných sbírek, které by na zá-
kladě dobrozdání uvedeného ne-
byly povoleny Národní radou če-
skou, jež pověřena kromě toho rozhodovat
dle vlastního uvážení, které sbírky veřejné
mají býti považovány za národní nezbytnost.
Praha
rada če
24
article
Pokud se týče veřejných sbírek místních, ome-
zených toliko výhradně na občanstvo jedné
obce k účelům tamějším, rozhodovati má míst-
ní obecní úřad o povolení sbírky takové, při
čemž prozatím prováděna bude místní orga-
nisace tato v obcích, které mají aspoň 5000
obyvatelů. Organisace tato nedotýká se
ovšem nikterak pravomoci veřejných úřadů
o veřejných sbírkách. V zájmu věci samé —
jak vzhledem k účelům sbírek, tak vzhledem
k české veřejnosti — jest, aby nová tato úpra-
va sbírek, provedená po zevrubných úvahách
za dohody s veškerými povolanými činíteli.
stala se v českém národě všeobecnou. Jen tak
bude možno odstraniti roztříštěnost a náhod-
nost veřejných sbírek současně s přetěžová-
ním obětování českého obecenstva a jen tal
bude možno přivoditi také po stránce finanční
dobrou orgánisaci národní.
— Politícká schůze v Nymburce. Výbor „Ob-
čanského klubu“ v Nymburce pořádá veřejnou
schůzi poplatníků o svatodušní pondělí dne 12.
května v 10 hodin dop. v hotelu „Na knížecí“. Po-
řad rokování je tento: 1. O politlcké si-
tuaci a státním hospodářství rakou-
ském. Referuje říšský poslanec dvor. rada prof.
J. V. Hráský. 2. Ofinančním plánu vlád-
ním promluví říšský poslanec za Prahu pan dr.
profesor
Hráská
Nymburk
Ob
Praha
25
article
— Zástupci pražských vysokých škol při oslavě
40letého trvání školy zemědělské ve Vídni. Dne
8 a 9. t. m. oslavovala vysoká škola zemědělská
ve Vídni svou 40letou činnost. Této slavnosti zú-
častnili se zástupci všech vysokých škol v Rakou-
sku. Českou universitu zastupoval J. M. prof. dr.
Vejdovský a pražskou vysokou školu technickou
prorektor dvorní rada dr. J. Stoklasa, zemědělskou
radu a českou hospodářskou společnost zemský
inspektor dr. Sitenský. Rektor Vejdovský a pro-
rektor dvorní rada Stoklasa pronesli oslavné řeči
při zahajovacím aktu slavnostním. Na banketu vy-
ložil dvorní rada Stoklasa ve svém toastu zásluby
vysoké školy zemědělské ve Vídni o rozvoj ze-
mědělství v Rakousku.
profesor
doktor
Vejdovský
J Stoklasa
Sitenský
Rektor Vejdovský
Stoklasa
Vídeň
Rakousko
Český univerzita
26
article
— Magníficence. Z Vídně, 10. května. (K. k.)
Císař propůjčil rozhodnutím z 5. t. m. nynějším
rektorům akademie výtvarných umění ve Vídni,
uměleckých akademií v Praze a Krakově co nej-
milostivěji právo, aby používali po čas svého úřa-
dování titulu „magnificence“
— Česká vysoká škola obchodní. Ze Spolku
posluchačů obchodních věd na české technicev
Praze se nám píše: Otázka české vysoké školy ob-
chodní řešena byla ve dnech 1. až 4. května n
sjezdu Federace českého studentstva vysokoškol-
ského. Po referátu Jos. Fuksy přijata tato reso-
luce, navržená Spolkem posluchačů obchodních
věd: Federace Č. S. V. sjednotila se na požadavku
české vysoké školy obchodní v Praze a uznala jej
v nynějších poměrech nejlépe řešitelným zdokonale-
ním obchodního oddělení na české vysoké škole
technické v Praze. Proto studentstvo a nejblíže
interesovaní budou se domáhati toho: 1. aby zří-
zeny byly další profesury pro nutné obory obchod-
ní, 2. aby vykázány byly pro přednášky řádné
přednáškové a ostatní nutné místnosti a opatřena
řádná odborná knihovna, 3. aby oddělení dosa-
vadní vybudováno bylo v samostatný odbor techni-
ckého studla, 4. aby zavedeny byly závěrečné
diplomové zkoušky, 5. aby upravena byla otázka
řádného a mimořádného posluchačstva a aby ab-
solventi obchodních akademií byli připuštění ke
zkouškám diplomovým.
Fuksa
Vídeň
Praha
Krakov
Jos
rektor akademie výtvarný uměný
český vysoký škola technický v Praga
federace Č . S . V
27
article
— Z české akademie pro vědy, slovesnost a
umění. III. třída České akademie konala dne 30.
dubna 1913 svou řádnou schůzi měsiční za pří-
tomnosti 17 členů. S radostí uvítáno sdělení pre-
sidenta Akademie rytíře Randy, že povolena třídě
pro rok 1913 státní subvonce 4000 K na chystaný
Slovník jazyka českého. Akcentována zásluha pre-
sidenta Akademie o příznivé vyřízení a vysloven
mu vřelý dík třídy. Díky vysloveny za darovaný
autorem (Petrovským) Otgolos slavjanskoj poezii.
Předloženy dotištěné publikace: Sborník filologi-
cký III., Flajšhans. Česká nšíslovt 17. Geběvje
elnej
Slovník starněeskee 1
Prs Věste n
přijata zánadně práce prof. Lesnéhol Pověsi
Kránovl v Poránech. Přtduřným komisio pžiděten
nově předložené solsví drn. Měrky. Čtenle kačt
Benetove, proj. kne. Krejčío plsklad Aristef
nových Thesmožoriamua, Ferd. Meněíka. Dopir
M. Matouze Kollína z Chotěšíny a jeho plátel
Kaěperovi z Nydbrku. Učjněno usnesení, jtmnž bo
brzké zydění Rirnerovy Bibliografie »loven s l
Randa
Petrovský
Flajšhans
profesor
Lesnéhol Pověsi Kránovl
Přtduřný
Měrka
M Kollín
Kaěper
Rirnerův
Chotěšína
Český akademie
29
article
molnile. Do Sborniku Fliologického I ss o
po roleršlu prof. Soetánky prács haonrln
Čežlinn emigrantekých na se brnnue
koodse lrnaaileoe.
v sřěla vykou seth s
nlzi tiplha 5te s v e
5 tt se
ve lyřech ptá hošst e
za publikace
profesor
Soetánka
30
article
volb
Jabllenm Matice školsko v Olor
. .ce skolska v Ulomouci slavila před
týdnem jubileum 40letého trvání. Bylo to na pod-
zím roku 1872, kdy několik mužů vlasteneckých
tehdy v ryze německé Olomouci rozhodlo se po-
ložiti základy pro české školství a
sestoupilo se za tím účelem ve spolek „Matice
školská v Olomouci“, Po 40 letech zajímati bude
jistě nás Čechy fakt, že v Olomouci ještě v roku
1872 nebylo ani soukromé české školy národní
a že teprve koncem r. 1873 otevřena byla poprvé sou-
kromá česká škola národní s počtem dětí 11, pra-
vím jedenáct. Školu tuto zřídila, vydržovala
a budovu pro ni postavila Matice školská v Olo-
mouci. Jak nepatrnými byly začátky Čechů olo-
mouckých! Dnes po čtyřiceti letech z této sou-
kromé Matiční školy vyrostla veřejná městská
škola obecná o šesti třídách a pěti defini-
tivních pobočkách s počtem dětí přes 600,
takže vlastně máme nyní v Olomouci dvě samo-
statné pětitřídní školy obecné. A to
nejsou všechny naše děti. Velký jich počet na-
vštěvuje ještě cvičnou školu, ústav hraběte Pöt-
tinga atd. Matice vybudovala v téže době v Olo-
mouci školky mateřské a to úctyhodným nákladem
přes 100.090 K, zakoupivši k účelům těchto školek
tři domy. A dnes vydržuje za pomoci Ústřední Ma-
tice školské v Praze čtyry školky mateřské s roč-
ním nákladem 8000 K. Počet dítek, školky navště-
vujících, bliží se pomalu k 200. V roce 1882 zřídila
Čecho
Ulomouc
Olomouc
Ola
Ma
Praha
ústav hrabě Pöt
31
article
Matice a dosud vydržuje živnostenské školy po-
kračovací a sice průmyslovou, obchodní a pak
dívčí pro živnost oděvnickou, od r. 1908-9. Počet
žáků na průmyslové pokračovací je 335, na ku-
pecké 82 a na dívčí 66. Náklad roční na tyto školy
činí přes 14.000 K. Největších finančních obětí
vyžádala si ovšem matiční reálka, kterou Matice
olomoucká zřídila za pomoci Ústřední Matice škol-
ské v Praze a která po pěti letech byla převzala
do správy státní. Matice školská vydržuje též fe-
riální osadu pro nemajetné děti české školy obec-
né a obětuje k tomu účelu ročně 3000 K. Novru
velikou akci školskou zahájila Matice olomoucká
za pomoci Ústřední Matice školské v Praze v po-
sledních dvou letech. Jedná se o zřízení české
obchodní akademie v Olomouci, Žádost
leží v ministerstvu již přes rok a úřadní šetření
jest skončeno. Jubilejní valná hromada konala s
4. května za neobyčejně povznesené nálady, po-
něvadž všestranně bylo ukazováno na mimořádné
úspěchy ve školství, jimiž činnost Matice mohla
te vykázati. K tomu přistoupilo ještě živé úča-
stenství široké veřejnosti. Zvláštní nadšení vzbu-
dil blahopřejný telegram p. Františka Kašpara,
prokuristy Živnobanky, rodáka z Ohnic u Olomou-
terem současně Matici zasílal jubilejní da
1000 K. Valná hromada jmenovala též čestné čle-
ny a sice: 1. PhDra. Jindřicha Metelku, předsedu
Ústřední Matice školské v Praze, 2. JUDra. Pře-
mysla Šámala, náměstka předsedy Ústřední Matice
školské v Praze, 3. Marii Pospíšilovou, předsed-
kyni Ústavu hraběte Pöttinga v Olomouci. 4. Fr.
K Novra
Kašpar
Živnobanka
Metelka
Šámal
Pospíšilův
Pötting
František
Praha
Olomouc
Matica
český obchodní akademie
32
article
Polívku, ředitele české státní reálky v Olomouci.
5. JUDra. Jana Ošťádala, advokáta a předsedu
Matice v Olomouci. Jest jistě řídkým zjevem, ab
jednotlivý spolek za tak krátkou dobu provedl
tolik a tak velikých úkolů za poměrů jinak velmi
těžkých. Matice školská v Olomouci může býti
také jista uznáním i podporou celé české veřej-
nosti a my přejeme české menšině olomoucké, aby
příštích 40 let bylo stejnými úspěchy korunováno
jako těch prvních.
— Uherští Slovácí v Praze. Přátelé českoslo-
venské vzájemnosti sejdou se s hosty z uherského
Slovenska v úterý dne 13. května o 8. hod. več.
v malém sále na Žofíně ku přátelské besedě za
spoluúčinkování slovenského spolku „Detvan“ a
akad. odboru Českoslovanské jednoty. Slovenská
mládež přednese čísla recitační a pěsničky. K
hojné účasti zve Českoslovanská jednota se svým
zemědělským odborem. Vstup volný.
— Obecní volby v č. Budějovicích jsou nyní
již vážně na obzoru a dojde k nim konečně již
letos. Reklamační řízení jest ukončeno a není více
překážek, které by výkon voleb zdržovaly. Oče-
Polívka
Ošťádal
Olomouc
Praha
Slovensko
Žofín
Matica
Detvan