ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 b2fd2980-8f0f-11dd-9f74-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: person 139, place 91, org 25, work 4
1 masthead
11. května 1913. číslo 128.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
Skaderská pevnost je taková, že by se v ní mohlo 1000 mužů ubránit 100.000 oblehatelů. Staří Černohorci říkají: Tloukli jsme se na Grachovu i na Vlčím Dole, ale tak, jakov této válce, ještě nikdy se Černohorci nebílí. A nyní, co jim dala Evropa za to juná- ctví a sebeobětavostl Dopisovatel „Ruské Molvy“ píše: Mez černohorskými vojíny vidíš 70leté starce 13leté hošíky. Nálada je těžká, soustředěná, ale houževnatí Černohorci, vždycky zvykl bojovati proti násilí, nejsou zdrceni ani násí- lím Evropy, jež jim vyrvalo jedva dobytý Skader. Na mnohých Černohorcích viděti ru- ské svatojirské řády z rusko-japonské války. Důkaz, že i tenkrát nám šli na pomoc —a naše diplomacie je opustila v nejrozhodnějším snad okamžiku jejich dějin! Přes to nezlome- na jejich víra a láska k Rusku. Nemožno se dívati na utrpení Černé Hory nezaplakati. Stanovisko Bulharů a Srbů při dělení. Bulhaři i Srbové se stejnou důvěrou vzne- sli na Rusko svůj spor o rozdělení dobytého území. Doufáme, že tím způsobem stane se oběma stranám po právu. Bulhaři, jak znova prohlásil zpravodaji „Ruského Slova“ p. Bob- čev, trvají na tom, aby Srbové bez podmínky a výminky dostáli smlouvám, které s Bulhary uzavřeli před válkou. To je stanovisko jasné a prosté. Ale naproti tomu je třeba znát i sta- novisko srbské, jež se domáhá revise smlou- vy. O stanovisku srbském je české čtenářstvo dobře informováno dvěma články „pražských Srbů“ v našem listě. Dodáváme k tomu ještě důvody bělehradského „Odjeku“, jenž píše: Bulhaři nedobyli většího území, než Srbo- vé. Co je dnes obsazeno srbským vojskem. bylo pouze jím samým dobyto. Srbům nikdo nepomáhal ani krví, ani zbraněmi, ani penězi.
Molva Bulhar Srba Bob Evropa Rusko Černá Hora
5 article
To pak území, které jest obsazeno vojskem bulharským, není dobyto jen jím, nýbrž i voj- skem srbským. U Odrina bylo srbského vej- ska bezmála tolik, co bulharského. To jsou fakta nevývratná. Co jsme osvojili my, osvo- jili jsme sami, a co Bulhaři, jest osvojeno naší pomocí. Ale přiznejme, že Bulhaři dobyli většího tu- reckého území, než my. Nepopíráme to a gra- tulujeme jim. Je toho mnohem více, než Bul- haři před válkou očekávali, a my s nimi. Ale když těch 50.000 našich vojínů, kteří Bulha- rům pomáhali u Odrinu a Čataldže, obětuj svot krev na oltáři bratrství a svornosti, ne- žádajíce ani pídě země v Thrakii, jest otázka. jakým právem Bulhaři žádají pro sebe tolik měst a vsí na západní straně Vardaru, kde vůbec nebojovali, kde se s nepřítelem bili Srbové sami a dobyli nejslavnějších úspěchů? Právem smlouvy, podepsané samými Srby, odpovídají Bulhaři. Ale není dobře vždycky houževnatě trvati na znění smlouvy, jakje známo již z jistého dramatu Shakespearova Neníť možno v smlouvě předvídati všecko, co skrývá budoucnost. Ale Bulhaři, chtějí-li za- chovati spolek se Srby pro budoucnost, ne- vyhnutelně musejí počítati s fakty, při sesta- vování smlouvy nepředvídanými, ale tak moc- nými, že se historie Balkánu po staletí bude na ně ohlížeti.
Bulhar Srba Shakespearův Vardar Balkán
6 article
Evropa a Černá Hora. „Novoje Vremja“ právem ukazúje na zvláštní chování diplomatské Evropy k Černé Hoře. Evropa jí nejen činí nespravedlivost. nýbrž nad to jedná s ní krutě. Černohorský král povolil Evropě a obětoval jí nejcennější kořist války, ale Evropu tím neukrotil. Prvým krokem Evropy mělo být odvolání blokády černohorského pobřeží. Blokáda sama byla do nebe volajícím porušením mezinárodního práva a nejjednodušších požadavků lidskosti, protože je namířena proti Černé Hoře nebo- jující, proti jejímu pokojnému obyvatelstvu. jež následkem toho strádá krajním nedostat- kem. Jakmile král Nikola prohlásil, že osud Skadru klade v ruce velmocí, blokáda měla být okamžitě zrušena. List očekává od diplomacie trojdohody. že se Černé Hory ujme a nedá jí do nekonečna ubližovat. Nebezpečí nového rozkolu v Rusku. Ruská církev prožívá nyní zvláštní krisi, která nabývá takového ostří, že hrozí rozkolem. Na hoře Athonské, na Kavkaze, ve venkovských ruských klášterech, mezi zbožnými laiky, v předních petro- hradských salonech vzplanul dogmatický boj. při- pomínající dávné církevní spory ze 14. století, mezh „palamity“ a „barlaamity“, v nichž hora Athon- ská hrála vůdčí úlohu. Ve znamení sporu mezi my- stiky, přívrženci učení Řehoře Palamy, a schola- stiky, stoupenci Barlaama, řeckého učitele Petrar- kova, který měl velké zásluhy o vzkříšení zna- losti řecké literatury v Italii, rozpadávala se ve XIV. století řecká říše a dostávala se pod turecké panství; nyní, když turecké panství na Balkáné se končí, po pěti stoletích dogmatický spor cír- kevní se obnovuje. Ruský synod vzhledem na roz- sah obnoveného hnutí utvořil zvláštní komisi, kte- rá má prozkoumat a vyzkoušet učení schimonacha Ilariona, není-li opravdu kacířským, jak tvrd volyňský arcibiskup Antonij.
Nikola Řehoř Palama Antonij Evropa Černá Hora Černá hoře Rusko Athonský Kavkaz Novoj Vremja Barlaama
7 article
Spor dostal se do živějšího stadia od té doby co se ho účastní athonský mnich Antonij Bulato- vič, bývalý rotmistr gardovél o husarského pluku carskoselského a proslulý cestovatel po Habeší neznámé části Afriky, který vydal inihu na obran učení kavkazského mnicha Ilariona, a co vystoup! proti němu volyňský arcibiskun Antonij se svým přívrženci, který mystické učení Ilarionovo dra- sticky nazývá „selským nesmyslem“, „bláznivým výmyslem na svádění žen a mužíků“ V našem věku znějí velmi exoticky themat sporu, který tak vzrušil ruskou veřejnost: „jméno boží, je-li sám bůh nebo není bůh?“, „nominali sunt realia“, „božskost každé božské energie „božská hmota“, „táborské světlo“. Athonští mysti- ci „hésycharté“, kteří měli ještě v minulém stoleti značný vliv na učení slavjanofilské, dosahovali vy- tržení, v němž se jim zjevoval bůh, utkvě. m po- hledem na svůj živet, od čeho jim přezdívali „oftal- moskopoi“, ve XIV. století na církevních sborech zvítězili proti Barlaamoví, který chtěl rozumema logikou vykládat církevní učení, kdežto hésycharté považovali i písmo svaté za nepotřebné a vědu vů- bec za škodlivou. Toto učení obnovil nvní schimo- nach Ilarion, který žil dvacet jeden rok na Atho- ně jako mnich a potom odešel na severní Kavkaz k Batalpašinsku poustevničit. V poustevně napsal knihu „Na gorách Kavkaza“ věnovanou athonskému učení o jménu Ježíšově, kterou rozeslal do všec klášterů ruských. Na Athoně našel tolik stoupenců že v jednom klášteře vyhnali s bitím představené- ho, který byl proti učení Ilarionovu. V ruské církvi tvoří se dnes dva táborv: „imeslavců“, kteří slav jméno Ježíšovo jako boha, a „imeboreů“, kteří po- pírali božskost pouhého jména. „Imeslavci“ ve svých spisech odvolávají se na autoritu sv. Tichona
Antonij Bulato Ilarionův Ilarion Ježíšův Tichon Afrika Kavkaz At
8 article
Zadonského a jiných otců církevních, na slova pro- slulého Joanna Kronštadtského, který byl vyslo- veným imeslavcem“. Bude tedy velmi obtížno sy- nodu vyhlásit jich učení vrostě za kacířský blud,a s druhé strany neústuoná povaha volyňského arci- biskupa sotva dopustí, aby jeho tvrzení o kacířství llarionově nebylo synodem schváleno. Ale v tom ořínadě mohlo by být v budoucnosti jméno velyň- ského Antonia spojeno s novým ruským rozkolem jako je s ním spojeno jméno patriarchy Nikona. Bývalý hrdina ruské revoluce. Po jistou dobu ve sloupcích ruských novin ob- jevuje se jméno Chrustaleva-Nosara, za ru- ské revoluce nadějného kandidáta na presidentství ruské republiky, který nedávno byl odsouzen Paříži na měsíe do vězení pro krádež dvou obno- šených košil a hodinek, patřících jakémusi členu ruské emigrace, Zimmermannovi. Chrustalev-Nosan nyní dodatečně hledá v „Novém Vremeni“ záštitu své cti, poněvadž prý hodinek a košil neukradl nýbrž si je chtěl ponechat zálohou za 95 franků, které půjčil Zimmermannovi, což podle francouz- ských zákonů prý nesměl dělati. Chrustalev-Nosar stal se revoluční emigraci nenohodlným proto, ž v poslední době silně změnil své názory o teror- stické taktice, vyhýbal se revolučním kruhůma projevoval dokonce antisemitské smýšlení, což me- zi ruskými emigranty, kde lidé vyznání Mojžíšova tvoři vysoké procento, bylo přijato odmitavě.
Joanna kronštadtský Nikon Zimmermann Mojžíšův ruský republika Paříž Nový Vremit Nosar ChrustalevNosar
9 article
Ruské revoluční hnutí má řadu vynikajících osob, které docela zřekly se svých teroristických zásad. Ze starší doby nejvýznamtnějším jest Lev Tichomirov, nyní redaktor zpátečnických „Mo- skevských Vědomostí“, který v 80. letech hrál vy- nikající úlohu v revoluční organisaci „Zemlja i volja“, ale později dal se na pokání a byl přijat na milost. Za poslední revoluce podobnou cestou šel Gapon a prol. Lokoť, který byl ještě v prvé dumě na krajní levici mezi trudoviky, ale později přišel mezi nacionální demokrat“ a je dnes v čele organisace, mající mnoho příbuzného s našimi ná- rodními dělníky. Na jeho příkladě možno též sle- dovat, jak levá část ruské společnosti nesnášelivě se chová k takové evoluci přesvědčení. Prof. Lo- koť byl jmenován profesorem v Moskvě, ale tam posluchači tak dlouho dělali mu skandály na před- náškách, až byl zase nřeložen do Nové Alexandrie (Pulav) na hospodářskou akademii. Okolo finských předloh. Jako obyčejně, nové omezení finské samostat- nosti, navrhované ruským ministrem spravedlno- sti v podobě společného trestního zákonodárství soudnictví ve věcech „vlastizrady“ a politických zločinů vůbec, vyvolává v lůně ruské vlády rozkol. Kokovcov je proti tomu, aby finské předlchy do- staly se do dumy dříve, než r. 1914, protože čeká. že do té doby vyjasní se poměry dumských stran k vládě; ministr spravedlnosti ščeglovitov naopal chce proti Finsku ukázat pevnou ruku a naléhá aby předlohy byly hned dány k projednání dumě.
Tichomirov Gapon Lokoť profesor Lo Moskva Nová Alexandrie Finsko
10 article
Harden o rakouské zahraníční politice. Poslední „Zukunft“ znovu doprovází sžíravou kritikou politiku, kterou zahraniční uřad prováděl během balkánské krise. O „slepé turkofilil“, která se od počátku války z Vídně dávala na jevo, praví se tam: „Dělali oficiosní mínění už tenkrát M a- daři, kteří, poněvadž každé posílení slovanského živlu znamená současně oslabení maďarského, chtěli, aby se mocenská sféra říše na Balkáně ne- rozšrřila a turecká tyrenie proto co možná pro- dloužila? S přáním Maďarů spojovala se halicská nenávist k Rusům, která se ráda opásává barvou přátelství k Turkům, a nerozumná radost rakou- ských Němců z každé ropuchy, klerou musí spolknout Čech, Srb a Chorvat.“ Celou balkánskou válku vysvětluje autor interesantní hypothesou, ž byla připravena a umožněna Anglií, která chtěla zmařiti všecky plány německého císaře na spoje- nectví s Islamem. Přes to však nesdíli ani v nej- menším nenávist k balkánským Slovanům, která otravuje tolik německých per. „Bulhaři a Srbové bojovali tak statečně, jako kterýkoliv hrdinný ná- rod v dějinách. Že ukrutně? V jejích žilách kolo- vala krev raje, kterou po čtyři staletí mučila osmanská horda; jestliže Bulhaři [Srbové méně) rubali bezbranné, stál před jejich krvelačnou duší obraz pobitých předků, znásilněných žen a panen jejich kmene, zavlečených do haremů, ruce mrtvých z hrobek vedly jejich zbraně. Ale jak zvířecky nyní řádili Turci, o tom svědčí spolehlivé zpráv a ověřené fotografie. A mohamedánští Albancí.
Harden Maďar Rus Turek Němec Čo Srb Chorvat Bulhar Srba Vídeň Balkán Anglie
11 article
kteří jsou nyní tak něžně hýčkáni, rvali těhotným ženám z těla plody a cpali jim do chroptících úst uřezané údy muže anebo syna; dívkám rozpárá- vali prsy, protáhli jim sukénky čerstvými ranami a hnali tak ubožátka nahá, se skříženýma krvavý- ma rukama před sebou. Kdo se tomu diví, že Slo- vané nyní Turkům nedávali pardonu. A byli by porazili i lépe opatřené turecké vojsko, neboť vál- ka byla jejich svatou vůli. Ať po celé dny měli k jídlu jen suchý chléb, cibuli a česnek, at si kulky pršely jako krupobití, lhostejno: s jáso- tem táhli do boje. [A bez alkoholu; téměř všichni Bulhaři a velmi mnozí Srbové jsou abstinenty všichni, zvláště důstojníci, nejraději píjí čajl“.
Turek Bulhar Srba
12 article
Harden nezlobí se tedy na Jihoslovany, nýbrž na rakouské a německé díplomaty, kteří nechali Turecko rozbít, a když se už stalo, vlezli i na lep lokalisace války, který jim připravila trojdohoda. Nikdo si tolik nepřál míru jako ona, poněvadž do- sáhla, co prozatím chtěla. Německo-rakouští diplo- maté však dělali, jakoby byl světový mír z nějaké jiné strany ohrožen a jenom jim bylo co děkovati. že byl zachován. Konferencí odepřeli — do porady velevyslanců však šli. A podařilo se je tam do- konce i udržet. Rozvláčná práce velevyslanecké besedy může se zdáti směšnou jen tomu, kdo věří. že se tu pečovalo, mluvilo, myslilo a otálelo „pro společné zájmy Evropy“. Oko, které není stižené tak mimořádným bláznovstvím, vidí však, že vše- cko, každý taktický obrat, každý účinek svraště- lých čel, každý blufí a každá pausa, zdání neji- stoty i moření času, byly správně vypočteny, a že se této besedě, které se vysmívali jenom oslovéa chytráci s oslí maskou, podařil nepřekona- telný mistrovský výkoni všecko, co od Enosu až po Skader má pro trojdohodu politický význam, dostati do stodoly, a v koželuzích, kterým uplovaly kůže, vzbuditi ještě nad to pocit, že se s nimi zacházelo nesmírně přátelsky. A konečně Rakousko ještě spečetilo jako věčné právo nárok Italie na Albanii.“
Harden Jihoslovan Turecko Evropa Rakousko Albánie
13 article
Přesuny vojska ve Francií. Jak sděluje »France Militaire«, budou po velkých podzimních manevrech provedeny velké přesuny vojska na východ a severovýchod. Tak budou na příklad z Paříže odeslány celé dva pěší pluky 123. a 120., dále 26. prapor mysliveů a oddil 43. pluku polního dělostřelectva, jež přijdou do Amiensu. Abbeville. Stenay, Pont Mousson. Ssint-Dié a Caenu. Toto soustřeďováni francouzského vojska na východních hranicíeh děje se soustavně a má za úvel vyrovnati rovno- váhu, která byla porušena zřízením 21. němeského armádního sboru v Saarbrückenu.
Pont Mousson Francie východ Paříž Amiens Stenay Caen Saarbrücken Franca Militaire
14 article
Francie a španělsko. Okázalé a srdečné přijetí, jakého se králi Alfonsovi dostalo v Paříži, vzbudilo ve Španělsku velmi dobrý dojem a veřejnost zabývá se tím více otázkou pevného sblížení mezi oběma zeměmi. „Correspondancia de Espaňa“ přináší v tom směru sensační zprávu, že vyjednávání o dchodu s Fran- cií počalo již za Canaleja a směřovalo prý ze- jména k otázkám středomořským a spojení mezi Evropou a Afrikou. Generální štáb a výbor pro národní obranu studovaly prý tuto otázku a učinily tato rozhodnutí Španělsko může nabídnouti Francii jako ná- mořní base přístavy Carthagenu a Mahon. Musi opatřiti k obraně pobřeží baterie děl velkého ka- libru. Práce mají býti provedeny co nejdříve. Nutno vypracovati také plány strategických železnic pro dopravu vojska z Afriky do Francie přes Carthagenu. Dle „Correspondancia de Espaňa“ bylo vše připraveno a Španělsko bude hotovo do roku 1915 dík horlivé činnosti, která panuje ve španělských arsenálech, z nichž vyjdou brzy tři velcí obrněnci Madridský dopisovatel „Matinu“ dodává k to- mu, že dle informací z dobrého pramene posud trvá vyjednávání, které skutečně počalo před dvě- ma lety. V Madridě prý se pevně věří, že tote vyjednávání dospěje k vážné dohodě a soudí se že napřed dojde k obchodní smlouvě.
Alfons Espaňa Fran Carthagena Matin Francie Paříž Španělsko Evropa Afrika Musi Madrid
15 article Konference v Bernu.
Konference v Bernu. Francouzská parlamentní skupina stoupenci rozhoděího soudu konala v posledních dnech ně- kolik porad ve sněmovně, při čemž bylo vysloveno politování, že se ke sbližovací konferenci v Bernu přihlásilo tak málo německých parlamentníků, totiž jen 27. z čehož je 16 sociálních demokratů. Někteři deledáti prohlásili, kdyby německé účastenství ne- bylo větší, že by raději zůstali doma. Ve čtvrtek večer byl pověstný senátor dEstournelles de Constant, jenž se na počátku balkánské války zlostně sápal na černohorského krále, požádán, aby se zúčastnil dalších porad ja- ko předseda mezinárodní parlamentní skupiny pro rozhodčí soud. Na poradě uvedl, že je nutno z dů- vodu discipliny, aby francouzští delegáti konali Bernu přípravnou schůzi, zejména proto, aby se předešlo nepříjemnostem. Je prý naprosto nutno. jak pravil tento zuřivý přítel míru, aby otázka El- sasko-Lotrinska zůstala vyloučena. Dodal, že na- proti mínění mnohých lidí doufá, že se v Bernu přece dá udělati mnoho užitečného, pročež pokládá za povinnost odvážiti se tohoto pokusu.
jít Constanta Bern Lotrinsko El
16 article Ze strany.
Ze strany. Ústřední organisační komise strany konala schůzi praesidiální za předsedníctví p. Mg. Ph. Dlaboly. Vzata na vědomí zpráva z krajského sjezdu 23 a 24. okr. v Novém Městě nad M. učiněny disposice pro sjezdy dalií. Usneseno zaslati dotazníky evidenční všem organisacím místním a navržen organisační program pro jarní a letní období. Příští plenární schůze komise koná se v úterý 20. května. Flnanční odbor strany konal řádnou schůzi svoji v pátek dne 9. t. m. za předsednictví pan inž. B. Bečky. Došlé dopisy vzaty na vědomí. Dále schváleny a poukázány některé došlé účty. Usnesena různá opatření finanční a organisační. Příšti schůze je za 14 dní. Finanční odbor znovu žádá všechny ty místní organisace, které ústředi strany řádný příspěvek svůj dosud neodvedly aby tak učinily V zájmu pořádku i v zájmu strany i její činnosti politické a organisační. Místní organisace nár. strany svobodomyslné pro dol. Nové město I. ve spojení se živnosten- ským odborem pořádala ve čtvrtek dne 8. t. m. o 8. hod. več. v staročeské síni pivov, »u Buckůe v Praze na Poříčí zábavní večer, na kterém uvolil se přednášeli p. ob. starší řed. Tom. Madérar »O své cestě Thalií Středozemním mořem a o dojmech z Černé Hory«. Pan předseda Em. Laně uvítav přítomné dámy i pány, vyslovil radost nad tak četným a hojným úča- stenstvím, což dokazuje zájem o spolkový život na dol. Novém městě; na konec požádal p. řečníka aby se ujal své cestopisné přednášky. Pan obec. starší Tom. Maděra pojednav o požitcícha plynoucích prospěchů z cestování, doporučoval pobyt buď na moři neb aspoň u moře. Líčil obrazně dojmy z letošní velikonoční cesty lodi »Thalif«, náležející rak. Llovdu a popisoval cestu do Dubrovníka, Gruže, Malty, Syrakus. Tunisu.
Dlabola Ing B Bečka Tom Maděra Nový město Nová město I Praha Černá Hora Lana Dubrovník Gruže Syrakusy Tunis
17 article
Kartága, Bizerty, Sousy, Kairouanu, El-Djemu. Port Empedochu a Girgenti, Palerma, Messiny Korfu s nádherným letohradem Achilleonema cestu do Kotoru, Něguše, Cetyně, Rěky. Podgo- rice a zpět přes Brioni, Pulji do Terstu. Zajímavá tato 2 hodiny trvající a obrazy doprovázená před- naška byla odměněna četně shromážděným obe- censtvem nadseným potleskem. Doslovem p. obee. staršího V. Šmakala skončena rozprava a při- kročeno k zábavné části programu. Hudební čísla, přednášená kapetou p. Bejšovce, střídala se s čísly obsahu zpěvného kvarteta »Ještěd«, které výtečnými svými výkony poutalo obecenstvo do pozdních dob večera. Velmi případné solové vý- stupy salonního komika p. Mníška byly odměňo- vány hlučným, neskrblícím potleskem. Předsed- nictvo organisace vyzváno, aby podobné přátelské a poučné zábavy častěji pořádalo a zejména aby společnými vycházkami občanstvo místní se ke svorné práci sjednosovalo. Nalada večera byla nad onyčej veselá a nadšená a rozchod stal se teprve daleko po půlnoci, kdy ještě četně shro- mážděné občanstvo, vyslovujíc dík předsednictvu za tak krásně a pěkně prožitý večer, témuž k výsledku schůze té srdečně gratulovalo. Praha-Malá strana. Důvěrnický sbor místní organisace konal schůzi 5. května za předsednictví p. dra. Pinkasa a za přítomnosti p. posl. dra.
Empedoch Girgenti Korf Brioni Pulja Bejšovec Kartágo Sousa Kairouan ElDje Palermo Messina Kotor Cetyně Terst Ještěd Praha Malá strana
18 article
Funka, star. náměstka p. dra. Kašparaa obec, staršího p. Vávrovského. Protokol po- slední schůze schválen. — P. Železný podal zprávu o schůzi zřízenců a dělníků a o valné hro- madě České dělnické jednoty, na níž provedeny nové volby výboru: p. dr. Kašpar přeje si, aby organisace tyto obracely se přímo na zástupce naší strany a nikoli prostřednictvím jiných politi- ckých stran, p. dr. Funk zmiňuje se o referátu schůze katelické organisace v Čechu, v němž tvrzeno, že p. Fejtek, člen důvěrnického sboru naší organisace, vyzýval ke vstupování do Orlů. načež p. Fejtek prohlásil, že na dotyčné schůzi nebyl, že jako dlouholetý člen jednot sokolských nikdy nenabádal ke vstupování do Orlů, a že na dotyčné schůzi mluvil p. Froy a nikoli on. — Zprá- vy z odborů: a) zřízenecký (ref. p. Fejtek) jednal o služební pragmatice pro zřízence, o za- stoupení zřízenectva a dělnictva ve sboru ob, star- ších a o akci ohledně malých bytů, kterou by měla podniknouti obec pražská: b) živnostenský (ref. p. Sisel) pojednal o jednacím řádu pro odbo živnostenský a obchodní; e) úřadnický (rel. p. asist. Friedrich) bude jednati o služební prag- matice pro zemské úřadnictvo po projednání v klu- bech téhož; pracuje se na agitaci pro získání členů v řadách úřadnictva. — Pronesena různá přání pp. Veselým. Dvořákem, Rettou. Sislem, na něž odpověděli pp. dr. Pinkas, dr. Kašpar a dr. Funk. — V příhodné době uspořádá místní organisace vycházku do Odkolkových pekáren ve Vysoča- nech. — Pp. posl. dr Pinkas a dr. Funk podali ke konci stručný přehled o politické situaci zem- ské a říšské.
Funk Vávrovský P Železná doktor Kašpar Čech Fejtek Friedrich Veselá Dvořák Retta Pinkas Odkolkový
19 article Všem býv. žákyním městské vyšší dívčí školy pražské.
Všem býv. žákyním městské vyšší dívčí školy pražské. Známo již asi Vám, že tímto školním rokem vyšší dívčí škola v Praze dokončuje 50. rok své činnosti. Ne bez pohnutí připomínáme to. Před půl stoletím v zemích koruny české nebylo ještě an ve školství obecném rovnoprávnosti v jazyce vy- učovasím: českých škol dívčích až na nepatrnou výminku nebylo. Tím více musíme se diviti činu úctyhodné prozíravosti prvního českého starosty p. Fr. Pštrosa a sboru obecních starších, kdyi r. 1861 na radnici právě dobyté mezi prvními jejich stavbami bylo zřízení vyšší dívčí školy- Cítili zajisté, že obrození našeho národa není úplné bez obrození ženy: že obrození naše dálo se dosud jednostranně, majíc na zřeteli hlavně jen pokrok mužův, a vzdělání a uvědomění ženy nechávajíc ouhorem. Ano, veliký to byl čin. když v ružných letech šedesátých, téměř současně s ote- vřením Prozatimního divadla, se založením Umě- lecké besedy, Hlaholu a Sokola, s činností Náprstkovou na prospěch širšího vzdělání do- spělých českých žen, otevřena byla také vyšš dtyčí škola. Nemohly jsme lhostejně přejíti přes tuto udá- lost. Řada nás, bývalých žákyň této školy, sešl se poraditi o vážné oslavě jejt. Na radost našt přišly (neb souhlas svůj daly) i žákyně z prvního roku a z prvního desetiletí naší školy, které jsme srdečně uvítaly jako svůj čestný výbori pí. Božen Augustinová-Zelena, slč. MUDr. Bayerova, pan Anna Bourgesová-Braunerová, J. E. pí. Libuše Bráfová-Riegrová, pí. Božena Fridová-Veselá, sle Aloisie Hálova, pí. Vlasta Havelková-Wanklová
Sokol Náprstkův Augustinová Bayerův Bourgesová Braunerová Bráfová Riegrová Fridová Hálův Havelková Wanklová Praha prozatímní divadlo Uma Hlahol
20 article
Isabella Jahnová-Voglová. Pavlina Kropfová-Kava- lírová, Anna Lauermannová-Mikšová, Anna Prei- sová-Nevolová, J. E. pí. Bohuslava Rezková-Erbe- nová, Ludvika Šolcová-Přibíková, Hedvika Štol- bová-Čerychová a Marie Urbánková-Kozánková. Usnesly jsme se uspořádati přátelskou schůzku bývalých žákyň Vyšší dív č školy a spojíti ji se školní slavností nynějších žákyň: mimo to vydati almanach vzpo- mínek a úvah, jenž vyjde k Vánocům. Dne 27. června o 10. hod. dopol. zúčastníme se závěrečné slavnosti školní (v Obecním domě)i odpoledne deputace položí věnec na brob prvního ředitele dra. Viléma Gablera; večer přátelská schůzka v Obecním domě. Dne 28. června o 8. hod. ranní zúčastníme s s nynějšími žákyněmi bohoslužeb na Slovanech. Zveme Vás všechny nejsrdečněji. Jednotliv zváti nelze; neznáme většiny adres a změněných jmen. Přihlášky (korresp. lístkem s udáním adresy a rodného jména) vyprošujeme si do 1. červn Jadresa: Ředitelství městscé vyšší dívčí školy v Praze). Každá účastníce zaplati 5 K sjezdového příspěvku (za uměl. slavnostní odznak od akad. sochaře Jos. Šejnosta a za vstup ku přátelské schůzce; čistý výnos odevzdáme Filanthropické družině býv. žákyň vyšší dívčí školy v Praze). Doufáme, že z tisíců bývalých žákyň sejde se nás aspoň několik set, a těšíme se na milou shledanou. Za výkonný komitét: Renata Tyršová-Füguerová. Jelena Polivková Černá, pokladní. Božena Šámalová, jednatelka.
Jahnová Voglová Kropfová Lauermannová Mikšová Dei Nevolová Rezková Ludvik Šolcová Přibíková Štol Čerychová Urbánková Kozánková Gabler Jos Tyršová Füguerová Šámalová Praha obecní dům Jelen Polivková Černá obecní dům
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Studentská organisace národní strany svobodomyslné zaslala výboru Svazu česko- slovanského studentstva tento list: „Kolegiální výborel Studentská organisace národní stra- ny svobodomyslné oznamuje, že dle jednomy- slného usnesení členské schůze dne 8. května t. r. vystupuje ze Svazu českoslovanského stu- dentstva, a tento krok svůj odůvodňuje takto Předsednictvo manifestační schůze za druhou českou universitu dne 4. května t. r. nepři- chystalo officielní resoluce — jak bylo jeho povinností — nýbrž ponechalo návrh její jed- notlivci stranicky zaujatému. Resoluce tato jest vyhrocena proti té části české delegace, jež právě pro zřízení druhé české university na Moravě nejvíce pracovala, a strannickýma nesprávným způsobem vykládá projev Nár. Li- stů ze dne 27. dubna 1913. Tím, že většina ústředního sboru Svazu českoslovanského stu- dentstva nezaujala odmítavého stanoviska proti tomuto překročení mezí nestrannosti, jež měla býti v ústřední stavovské organisaci bezpodmínečně zaclována, znemožnila nám další setrvání ve Svazu českoslovanského stu- dentstva. Neboť jako příslušníci národní stra- ny svobodomyslné nemůžeme sý členstvín ve Svazu dodávati důrazu projevím, jež jso v rozporu s naším politickým přesvědčenim
Morava svaz českýslovanský organizace národní stra svaz českoslovanský sto
22 article
Litujeme, že na schůzi ústředního sboru dne 7. t. m. přes loyální návrh našich delegátů, kle- rý měl umožniti další naše setrvání ve Svazu přešlo se způsobem nešetrným, nejen váči nae straně, nýbrž i vůči nestranným cflům stavoe- ské politiky studentské. Prohlašujeme, že jak- mile vrátí se Svaz č. St. k nestranému olněn svých úkolů, jsme ochotní činnosti v ěm súčastniti. V Praze, dne 9. kvěa 11. studentskou organisaci nár. stray svobodo- myslné. Rud. Procházka, předsed F. X. šm d jednatel. — Výbor „Sdružených grárníc akademiků“ ve schůzi konané dne 7. kvěrn t. r. po vyslechnutí referátu kol. Sklenáře kol. Nechutného o schůzi Ústředního Sboru Svazu českoslovanského studentstva ze dne 7. května usnesl se jednomyslně ze Svazu vy- stoupiti, což odůvodňuje následovně: Na ma- nífestační schůzi za II. českou universitu dne 4. května t. r. připustila generální rada Fede- race Č. S. V. odhlasování resoluce, v níž se útočí na onu část české delegace, jež o otáz- ku tuto dosud nejvíce se starala. Resoluce vy- pracovaná stranicky zaujatým jednotlivcem jest zneužívána ke stranické agitaci proti zmíněné části české delegace. Jak zde tak i na schůzi Ústředního Sboru Svazu česko- slovanského studentstva dne 7. května t. r. porušena byla neutralita, jíž jsou oba sbory ve věcech politických povinny, tím že většina Ústředního Sboru se za resoluci postavila čistě stranicky ji vyložila. Tím jednáním uraže- na jest naše stranická příslušnost, čímž zne- možněna nám je další práce ve Svazu. Na stanovisku tomto setrváme, dokud Svaz ve svém jednání nevrátí se na pole čisté neutrali- ty. Za Sdružení agrárních akademiků v Praze- Jar. Matějček, předseda. Ad. Švec, jednatel
Procházka Sklenář Nechutný Matějček St Praha svaz českoslovanský studentstvo Fedrace Č . S . V svaz českýslovanský
23 article
— Nezbytnost lepší úpravy veřejných sbí- rek v království Českém uznávána jest vše- obecně už delší čas a poměry v poslední době nastalé provedení této úpravy urychlily. Ve smyslu veřejného prohlášení Národní rady če- ské s počátkem letošního roku provedeny byly v dohodě s příslušnými národními organisace- mi další kroky za účelem tím a dne 24. dubna ustavil se při Národní radě české v Praze zvláštní Sbírkový sbor poradní za účelem po- dávání dobrých zdání o všech veřejných sbír- kách v zemské oblasti království Českého, po- kud mají ty které sbírky míti rozsah aspoň ve dvou obcích místních nebo případně i po ce- lém území království Českého. Ve všech těch- to případech doporučuje se české ve- řejnosti, aby nepodporovala těch veřejných sbírek, které by na zá- kladě dobrozdání uvedeného ne- byly povoleny Národní radou če- skou, jež pověřena kromě toho rozhodovat dle vlastního uvážení, které sbírky veřejné mají býti považovány za národní nezbytnost.
Praha rada če
24 article
Pokud se týče veřejných sbírek místních, ome- zených toliko výhradně na občanstvo jedné obce k účelům tamějším, rozhodovati má míst- ní obecní úřad o povolení sbírky takové, při čemž prozatím prováděna bude místní orga- nisace tato v obcích, které mají aspoň 5000 obyvatelů. Organisace tato nedotýká se ovšem nikterak pravomoci veřejných úřadů o veřejných sbírkách. V zájmu věci samé — jak vzhledem k účelům sbírek, tak vzhledem k české veřejnosti — jest, aby nová tato úpra- va sbírek, provedená po zevrubných úvahách za dohody s veškerými povolanými činíteli. stala se v českém národě všeobecnou. Jen tak bude možno odstraniti roztříštěnost a náhod- nost veřejných sbírek současně s přetěžová- ním obětování českého obecenstva a jen tal bude možno přivoditi také po stránce finanční dobrou orgánisaci národní. — Politícká schůze v Nymburce. Výbor „Ob- čanského klubu“ v Nymburce pořádá veřejnou schůzi poplatníků o svatodušní pondělí dne 12. května v 10 hodin dop. v hotelu „Na knížecí“. Po- řad rokování je tento: 1. O politlcké si- tuaci a státním hospodářství rakou- ském. Referuje říšský poslanec dvor. rada prof. J. V. Hráský. 2. Ofinančním plánu vlád- ním promluví říšský poslanec za Prahu pan dr.
profesor Hráská Nymburk Ob Praha
25 article
— Zástupci pražských vysokých škol při oslavě 40letého trvání školy zemědělské ve Vídni. Dne 8 a 9. t. m. oslavovala vysoká škola zemědělská ve Vídni svou 40letou činnost. Této slavnosti zú- častnili se zástupci všech vysokých škol v Rakou- sku. Českou universitu zastupoval J. M. prof. dr. Vejdovský a pražskou vysokou školu technickou prorektor dvorní rada dr. J. Stoklasa, zemědělskou radu a českou hospodářskou společnost zemský inspektor dr. Sitenský. Rektor Vejdovský a pro- rektor dvorní rada Stoklasa pronesli oslavné řeči při zahajovacím aktu slavnostním. Na banketu vy- ložil dvorní rada Stoklasa ve svém toastu zásluby vysoké školy zemědělské ve Vídni o rozvoj ze- mědělství v Rakousku.
profesor doktor Vejdovský J Stoklasa Sitenský Rektor Vejdovský Stoklasa Vídeň Rakousko Český univerzita
26 article
— Magníficence. Z Vídně, 10. května. (K. k.) Císař propůjčil rozhodnutím z 5. t. m. nynějším rektorům akademie výtvarných umění ve Vídni, uměleckých akademií v Praze a Krakově co nej- milostivěji právo, aby používali po čas svého úřa- dování titulu „magnificence“ — Česká vysoká škola obchodní. Ze Spolku posluchačů obchodních věd na české technicev Praze se nám píše: Otázka české vysoké školy ob- chodní řešena byla ve dnech 1. až 4. května n sjezdu Federace českého studentstva vysokoškol- ského. Po referátu Jos. Fuksy přijata tato reso- luce, navržená Spolkem posluchačů obchodních věd: Federace Č. S. V. sjednotila se na požadavku české vysoké školy obchodní v Praze a uznala jej v nynějších poměrech nejlépe řešitelným zdokonale- ním obchodního oddělení na české vysoké škole technické v Praze. Proto studentstvo a nejblíže interesovaní budou se domáhati toho: 1. aby zří- zeny byly další profesury pro nutné obory obchod- ní, 2. aby vykázány byly pro přednášky řádné přednáškové a ostatní nutné místnosti a opatřena řádná odborná knihovna, 3. aby oddělení dosa- vadní vybudováno bylo v samostatný odbor techni- ckého studla, 4. aby zavedeny byly závěrečné diplomové zkoušky, 5. aby upravena byla otázka řádného a mimořádného posluchačstva a aby ab- solventi obchodních akademií byli připuštění ke zkouškám diplomovým.
Fuksa Vídeň Praha Krakov Jos rektor akademie výtvarný uměný český vysoký škola technický v Praga federace Č . S . V
27 article
— Z české akademie pro vědy, slovesnost a umění. III. třída České akademie konala dne 30. dubna 1913 svou řádnou schůzi měsiční za pří- tomnosti 17 členů. S radostí uvítáno sdělení pre- sidenta Akademie rytíře Randy, že povolena třídě pro rok 1913 státní subvonce 4000 K na chystaný Slovník jazyka českého. Akcentována zásluha pre- sidenta Akademie o příznivé vyřízení a vysloven mu vřelý dík třídy. Díky vysloveny za darovaný autorem (Petrovským) Otgolos slavjanskoj poezii. Předloženy dotištěné publikace: Sborník filologi- cký III., Flajšhans. Česká nšíslovt 17. Geběvje elnej Slovník starněeskee 1 Prs Věste n přijata zánadně práce prof. Lesnéhol Pověsi Kránovl v Poránech. Přtduřným komisio pžiděten nově předložené solsví drn. Měrky. Čtenle kačt Benetove, proj. kne. Krejčío plsklad Aristef nových Thesmožoriamua, Ferd. Meněíka. Dopir M. Matouze Kollína z Chotěšíny a jeho plátel Kaěperovi z Nydbrku. Učjněno usnesení, jtmnž bo brzké zydění Rirnerovy Bibliografie »loven s l
Randa Petrovský Flajšhans profesor Lesnéhol Pověsi Kránovl Přtduřný Měrka M Kollín Kaěper Rirnerův Chotěšína Český akademie
29 article
molnile. Do Sborniku Fliologického I ss o po roleršlu prof. Soetánky prács haonrln Čežlinn emigrantekých na se brnnue koodse lrnaaileoe. v sřěla vykou seth s nlzi tiplha 5te s v e 5 tt se ve lyřech ptá hošst e za publikace
profesor Soetánka
30 article
volb Jabllenm Matice školsko v Olor . .ce skolska v Ulomouci slavila před týdnem jubileum 40letého trvání. Bylo to na pod- zím roku 1872, kdy několik mužů vlasteneckých tehdy v ryze německé Olomouci rozhodlo se po- ložiti základy pro české školství a sestoupilo se za tím účelem ve spolek „Matice školská v Olomouci“, Po 40 letech zajímati bude jistě nás Čechy fakt, že v Olomouci ještě v roku 1872 nebylo ani soukromé české školy národní a že teprve koncem r. 1873 otevřena byla poprvé sou- kromá česká škola národní s počtem dětí 11, pra- vím jedenáct. Školu tuto zřídila, vydržovala a budovu pro ni postavila Matice školská v Olo- mouci. Jak nepatrnými byly začátky Čechů olo- mouckých! Dnes po čtyřiceti letech z této sou- kromé Matiční školy vyrostla veřejná městská škola obecná o šesti třídách a pěti defini- tivních pobočkách s počtem dětí přes 600, takže vlastně máme nyní v Olomouci dvě samo- statné pětitřídní školy obecné. A to nejsou všechny naše děti. Velký jich počet na- vštěvuje ještě cvičnou školu, ústav hraběte Pöt- tinga atd. Matice vybudovala v téže době v Olo- mouci školky mateřské a to úctyhodným nákladem přes 100.090 K, zakoupivši k účelům těchto školek tři domy. A dnes vydržuje za pomoci Ústřední Ma- tice školské v Praze čtyry školky mateřské s roč- ním nákladem 8000 K. Počet dítek, školky navště- vujících, bliží se pomalu k 200. V roce 1882 zřídila
Čecho Ulomouc Olomouc Ola Ma Praha ústav hrabě Pöt
31 article
Matice a dosud vydržuje živnostenské školy po- kračovací a sice průmyslovou, obchodní a pak dívčí pro živnost oděvnickou, od r. 1908-9. Počet žáků na průmyslové pokračovací je 335, na ku- pecké 82 a na dívčí 66. Náklad roční na tyto školy činí přes 14.000 K. Největších finančních obětí vyžádala si ovšem matiční reálka, kterou Matice olomoucká zřídila za pomoci Ústřední Matice škol- ské v Praze a která po pěti letech byla převzala do správy státní. Matice školská vydržuje též fe- riální osadu pro nemajetné děti české školy obec- né a obětuje k tomu účelu ročně 3000 K. Novru velikou akci školskou zahájila Matice olomoucká za pomoci Ústřední Matice školské v Praze v po- sledních dvou letech. Jedná se o zřízení české obchodní akademie v Olomouci, Žádost leží v ministerstvu již přes rok a úřadní šetření jest skončeno. Jubilejní valná hromada konala s 4. května za neobyčejně povznesené nálady, po- něvadž všestranně bylo ukazováno na mimořádné úspěchy ve školství, jimiž činnost Matice mohla te vykázati. K tomu přistoupilo ještě živé úča- stenství široké veřejnosti. Zvláštní nadšení vzbu- dil blahopřejný telegram p. Františka Kašpara, prokuristy Živnobanky, rodáka z Ohnic u Olomou- terem současně Matici zasílal jubilejní da 1000 K. Valná hromada jmenovala též čestné čle- ny a sice: 1. PhDra. Jindřicha Metelku, předsedu Ústřední Matice školské v Praze, 2. JUDra. Pře- mysla Šámala, náměstka předsedy Ústřední Matice školské v Praze, 3. Marii Pospíšilovou, předsed- kyni Ústavu hraběte Pöttinga v Olomouci. 4. Fr.
K Novra Kašpar Živnobanka Metelka Šámal Pospíšilův Pötting František Praha Olomouc Matica český obchodní akademie
32 article
Polívku, ředitele české státní reálky v Olomouci. 5. JUDra. Jana Ošťádala, advokáta a předsedu Matice v Olomouci. Jest jistě řídkým zjevem, ab jednotlivý spolek za tak krátkou dobu provedl tolik a tak velikých úkolů za poměrů jinak velmi těžkých. Matice školská v Olomouci může býti také jista uznáním i podporou celé české veřej- nosti a my přejeme české menšině olomoucké, aby příštích 40 let bylo stejnými úspěchy korunováno jako těch prvních. — Uherští Slovácí v Praze. Přátelé českoslo- venské vzájemnosti sejdou se s hosty z uherského Slovenska v úterý dne 13. května o 8. hod. več. v malém sále na Žofíně ku přátelské besedě za spoluúčinkování slovenského spolku „Detvan“ a akad. odboru Českoslovanské jednoty. Slovenská mládež přednese čísla recitační a pěsničky. K hojné účasti zve Českoslovanská jednota se svým zemědělským odborem. Vstup volný. — Obecní volby v č. Budějovicích jsou nyní již vážně na obzoru a dojde k nim konečně již letos. Reklamační řízení jest ukončeno a není více překážek, které by výkon voleb zdržovaly. Oče-
Polívka Ošťádal Olomouc Praha Slovensko Žofín Matica Detvan