ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 9bf17360-7730-11dc-b938-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 65 celkem · entity: person 127, place 57, org 12, work 31
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
20. září 1908.
4 masthead
Císlo 260
5 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. O vzteklině. Skoro snad pravidelně každého roku v letní době Bočítáme se o vyzkytování se vztekliny u zvířat a velice často o neštěstích, u lidí vzniklých kousnutím zvířelem pominutým. Také letos objevila se vzteklina v některých okřesích království českého a právěv posledních dnech zaznamenaly denní listy truchlivý skon dítěte, padnuvšího v hrozných mukách za obět onemocnění tomu a zavinivšího snad další případy neblahé nákazy vzteklinně. — V důsledcích těchto zpráv napeali jsme čtenářům lékařské hlídky tulo stat, jedhající o povstávání vztoklíny a vyličující, jakých dnešní dobou vědu má prostředhů na potírán nemoci té. sdvnlo Vzteklina jest onemocnění, vyskytující s zvlástě u psů a zviřat jim příbuzných (koček, vlků, lišek a 1). Činitel onemocnění — záhadný doposu dosti mikroskopický útvar — dostav se kousnutím škrábnutím a pod. vzteklých zvířat do ústrojí jiného, vzbuzuje u kousnutých zvířat a také u člověka stejné onemocnění. Obviňovány byly různé jiné vlivy, je domněle onemoenění měly způsobovati. Tak zejména žízeň, horko, zima, hlad, ba i neukojení pohlavníh pudu byly vztahovány ke vzniku vztekliny; dnes ví- me s určitostí, že tyto okolnosti samy o sobě onemo nění způsobiti nemohou — snad pouze zaviňují zvý šonou vnímavos. Příčinou vztekliny nejsou Bakterie, ani kvasnic neb plísně. Má se za to, že Negrim objovená těl ska v některých buňkách mozkových se nalézající jsou parasitem vztekliny a že jsou povahy protozo úrní. Leč rozřešeno to doposud není.
Negri
6 article
Jed vzteklinný naléka se v nervovém ústrojí živo- čicha, stíženého vzteklinou, zejména v prodloužené míše, ale také v nervech, krvi, ve slinách, slzách v mléce a jinde. Vším fim můzeme vzleklinu uměle u zvířete způsobiti. Nejsnadněji však uměle způsobi se dá vzteklina, očkujeme-li rozmělněnou mícl vzteklého zvířete jinému zvířeli vnímavému (psu kočce, opici, králíkovi a j) a to do mozku nebo m chy, neho podkožně. Jed vzteklinný v míše prodlou- žené můžeme seslabili nebo sesíliti. Očkujeme-li m zek (michu prodlouženou) vztěklých psů (jed tente v odborném názvosloví jmenujeme jed : ulice fr. virus de la rage des rues) králíkům do mozku, t onemocní zvíře po 15 dnech. Tímto jeden očkuje- me-li pak králíky postupně, to jest míchou zdechlého králíka opět druhého, míchou tohoto třelího ald, se sílíme tím jed, takže onemocnění propuká pak vždy určitě již za 6—7 dní. Tenfo jed sesilený nazývámn virus fixní (čili virus du passage). Kdybychon
7 article
jedem ze vzteklého psa očkovali postupně opice, do- staneme jed daleko slabší. Passáží králíky tedy je sosllíme, passáží opicemi seslabíme. Podobně sesla- bil můzeme jed vlivy chemickými; 5?% karbolovým roztokem zachází jed za 50 minut, sublimátem 1: 1000 teprve po 3 hod.; roztoky těmi jest tedy po jisté době činitel vztekliny úplně zničen, umrtven a mícha vztek lého individua, vlivu těchto chemikalií vysazená, ne způsobuje již, vpravena byvši do ústrojí zvířete, pří znaků vzlekliny. Také světlo sluneční umrtvuje jed vysušení, podobně šťáva žaludeční, slina a syrovat- čina krovní. Zajímavo a důležito je, že možno ma- lými dávkami jedu častěji zvířatům vstřikovanými dosáhnouti úplné nevnímavosti (odolností) zvířat a serum takových immunisovaných zvífat působí nej zhoubněji na jed vzleklinný. (Na této zkušenosti spo čívá nová léčebná methada, o níž referoval na posled ním siozdu českých lékařů a přírodozpytců v Praz- o letnicích p. prof. dr. Bujwid z Krakova, k čemu se vrátíme na konci pojednáni tohoto)
profesor doktor Bujwid Krakov
8 article
Glycerin neseslabuje účinnosti jedu, proto dopo ručeno zasílati lebky vzteklinou zdechlých psů k vy šetření v zlycerinu. Onemocnění — vzteklina — probíhá jak u zvl řat, tak u člověka ve dvojí formě, jednou jako vztekli na zuřivá, jindy bez příznaků zuřivosti, jako tak z vzteklina tichá. Jeví pak vzteklina zuřivá u psa troj období. Po jisté době (2—8 neděl), kteráž mine od kous nutí do propuknuti příznaků, nastává období, z melancholické (1—3 dní trvající). Zvířata jsou úplně v chování změněná, neklidná, zemdlená, nepo slušná, polykají často nestravitelné přodměty, jak sklo, chlupy, slámu, dřevo a p. Záchvaty pravé do stavují se v druhém období, tak zv. maniakálníma až 5 dní trvajícím). Zvíře zlobivé útoči na jiná zvi- řata i na člověka, potuluje se, štěkot jeho je více jak vyli, ohon slažený. Zvíře nepřijímá potravy násled kem křečí, zvířata hubnou. V posledním vak stadiu tak zv. st. paralytickém (obrn) jsou zvířata ochrnuta, leží bez vlády a zacházejí v bezvědom 5—6 dne. (Vzleklina tichá trvá jen 2—3 dny a ne má stodia druhého)
9 article
Vzteklina u člověka probihá podobn jako vzteklina u psů, končí vždy smrtí jako u zvířat netrvá však déle, nežli 6 dní. Pokouše-li pes někoe nokolk lidí, tu nemusí u každého pokousaného one mocnčm povslati; jako u jiných chorob, způsobenýcl nákazou, je také u vztekliny zapotřebí, aby splněny byly jisté podmínky, má-li onemocnění povstati V první řadě rozhoduje okolnost, zda při kousnut. dostalo se dostatečné množsíví jedu do rány. Časte onemocnění nepovstalo, jelikož oděv zabránil vnik- nutí značnějšího množství jedu do rány a nad to rána hned po kousnutí vypláchnula. Velký vliv mě také rána sama a tu pozorováno a dávno již známo že čím bližší rána centrálnímu nervovému ústrojí tím nebezpečnější. Proto rány na hlavě a obličej jsou nebezpečnější, nežli rány na nohou, na rukou a příznaky onemocnění rychleji propukají, nežli pi poraněních na končetinách.
10 article
Nevnímavý vůči vzteklině není nikdo. Inkubačn doba u člověka je však delší někdy nežli u zviřa až 40—60 dní, lvrdí někteří, že i delší. Příznak u člověka jsou zprvu nespavost, neklidh, bolestives a zduřoní rány, obtížné polykání, křeče svalů dých cích atd., i upouštíme od přesného popisování p znaků, poněvadž povinností každého, o zdraví sv i okolí svého dhalého člověka je vždy, při každé po dobné nehodě, jako je kousnutí psem, hadem ali atd., nhned vyhledati lékaře a nečekati snadh, dostn ví-li se příznaky čili nic. Upozornil bych na tomto místě jenom na jednu zajímavou zkušenust a sie onu, že někdy u lidí, kousnulých zaířaty z dravý mi, u nichž tedy vzteklina naprosto byla vyloučena a v ústavech nedokázána, dostavuje se zvláštní slav povstalý rozrušením, strachem, zkrátka vlivem psy chickým. Individua taková ovládána jsou příznaky velice podobnými příznakům vztekliny.
11 article
Vzteklina u zvířat je onemocněním velmi rozší řeným, i u člověka podle statistik francouzských i j ných není řídkou. Podle Brelinga není země ani kl malu, kdo by vzlekliny nebylo, pouze v Australii prý vzteklina nepřichází a sice snad proto, že každý i poztovaný pes pozorován jest po šest měsíců v karan- Iténě. V Evropě nejvíce zamořeno jest Rusko, polom Francie, Rakousko (zde nejvíce Halič a Čechy), Uhry Belgie, Ilalie, Španěly, Rumunsko. V Německu i An- zlii velmi vztekliny ubývá, podobně v Norsku a Švěd- sku Také prý nevyskytuje se vzteklína ve měslě, zvlášt psy obdařeném, v Cařihradě. (v) Rozumí se, že toto časté vyskytování se vztekli- ny u psů i jiných zvířat (přenesena byla vzteklin prý i na koně, ovce a j), má za následek také čast neštěstí — infekcí tou zaviněná — u člověka. Proto dlužno vykonávati nejpečlivější opatření, jimiž by profylakticky hroznému tomu onemocnění čeliti se dalo. Tato profylaxie záleží ze 2 úkolů. První jest zmenšovati nebezpečenství a druhý zabraňovat vzniku vztekliny u lidí infikovaných kousnutím vztek- lým psem.
Breling Čecho Uher Austrálie Evropa Rusko Francie Rakousko Halič Belgie Ilalie Španěly Rumunsko Německo an Norsko Švěd Cařihrad
12 article
Zmenšiti nobezpečenství dosáhnouti lze na zá- kladě zkušenosti, že hlavním zřídlem nákazy je pes tím, ze stará se stát, i země, aby počet zbytečných psů byl obmezen — zejména daní ze psů. Tato dan ze psů zavedena jest všeobecně v Anglii a Francii. V zemích těch sice počet nákazy vzteklinou nápadn neklesl, přece však opatření toto zůstává odůvodně- ným. llále dosáhnouti lze cíle toho kontrolou psů. zabraňováním volného jich pobíhání, zejměna však nařízením nuceného opatřování psů náhubky, bud slále neb jen po čas za doby rozšíření nákazy. Ve velkých městech opatření toto se osvědčilo a zajiste také na venkově. Důležitý úkol připadá pak na nejpečlivější opa Gření při vypuknutí vztekliny u zvířat. Okamžité za- hubení zvířete onemocnělého, ale i těch zvířal, jež přisla s nakaženým ve styk, utracení zvířat volně pobíhajících a pod. Vedou ovšem opatření tato k ča- stým mrzutostem majetníků psů a nedá se upřít, že mnohý v té příčině zaznamenán již přehmat. Druhý úkol tkví v zabraňování vypuknutí one mocnění u člověka. Vyčistění rány, desiníekce její. požehání rány a tak zničení účinného činilele na mt- stě, kam slinou při kousnutí vnikl její přední zákrek Další jest pak provedení léčby čili ochranného očke vání, jak je Pasteur vynalezl a zavedl.
Pasteur Anglie Francie
13 article
Léčha Pasleurova záleží v tom, že člověka po kousaného očkujeme seslabeným jedem vzteklinným V ústavech, k tomu účelu zařízených, očkují se denně králíci jedem vzteklinným, načež pak vyjme se ml- cha zašlých zvířat a suší se. Různě dlouhým vysu- šováním nabýváme jedu různě silného, až v míše vysušené po 12—14 dní obsažen jest jed skoro úplně sesláblý, neúčinný. I provádí se léčení — ovšem po- dle intensity onemocnění, podle rány, podle různýcli předpisů. Kousnutému člověku vstřikuje se podkožně, z pr u skoro úplně neúčinná, tedy nejléle sušená, rozředrn mícha králíka, načež postupně vstřikuje se j31 sil nější a silnější.
Léčh Pasleurův
14 article
První očkování touto melhodou provedl genián Pasteur 6. července 1885 Očkoval 9letého chlap Josefa Meistera z Elsaska, kousnutého vzleklým ,s em před 60 hodinami V novější době navrženo několik modilikací lé- čebné methody Pasteurovy, tak zejména 1éčba se- rem zvířat, proti vzteklině jmmunisovaných; melhe- da tato, zkoušená v Krakově prof. Bujwidem, m nepopíratelné výhody. Zakládá se nal stejném prin- cipu jako léčení sérem vůbec, při záškrtu a i Sévum prof. Bujwidem immunisovaných koní, smí- šena s 1000—10.000násobným množstvím jedu, za- braňuje úplně infekci. Jinými slovy, sérum tota čin jod úplně neškodným, čili neutralisuje jej. I nedás upříti vliv séra i u člověka, v jchoz těle nalézáa jed vzteklinný. Od počátku srpna minulého roku léči prof. Bujwid do letnic t. r. celkem 604 osoby. Pr- cento úmrtnosti při staré methodě Pasteurově činilo v ústavě prof. Bujwida každého roku 0.4— 0.8 e po léčbě sérem je výsledek ještě příznivější Vedl tohoto fakta, že léčení sérem má ještě lepší výsledy nežli stará inokulační melhoda Pasteurova, má nova tate methoda také ten velký význam, že nebude příště nutno posilati pokousané osoby do ústavu, nýbrž ž léčení prověsti se dá bud v každé nemocnici, nebo i každým lékařem.
Pasteur Meister Pasteurův profesor Bujwid Elsasko Krakov
15 article
Litovati jen třeba, že tak, jako v mnohémí jiněm ohledu, i v tomto nemáme v Čechách, na Moravě ve Slezsku vlastního ústavu českého, at již pro vý- robu vakcínu Pasteurova, at pro výrobu séra podie prof. Bujw ida. Je zásluhou primáře dra:. J. Seme- ráda, že na letošním sjezdu českých lékařů a pří- rodozpytců na tuto okolnost s důrazem poukázal zřízení ústavu toho v Čechách se dožadoval nejenom s hlediska čistě národohospodálského (co peněz od- vádíme do cizích zemí a cizím podnikům), ale i s stanoviska humanního a buďlež uvedena zde slova Semerádova: „Stané se neštěstí, člověk je zraněn vzteklým zviřetem. Pošle se do Vídně. (Proč ne do Krakova? Je to, pánové, zvědomí, takového ubožáka vláčet svělem a nechati jej v jeho neštěstí v městě, kde mu nikdo nerozumí, vlastně rozumět nechce a kd splostila se všeobecná kultura až k neslýchané ne návisti k lidem původu neněmeckého? Slované prý jsou lidé citoví. Jen tehdy, dovede-li tato vlaslnos buditi k činům, zasluhuje respektu. Pouhý cit lid skosti k našim rodným bratřím nám velí, abychom neotáleli se zřízením ústavu k léčení vztekliny melhodou Paslourovou — doma.“ 18. záři 1908
Pasteurův profesor Bujw Semerádův Slovan Čechy Morava Slezsko Vídeň Krakov
16 article
„Časopis lékařův českých“. 38. číslo přináší ten to obsah: I. Práce původní: 1. Dr. Julius Petřival- ský: Nový chirurgicko-orthopaedický výsuvný pod- pěr pánevní. Práce z kliniky prof. dra. Kukuly. —2 Dr. Richard Fibich, orthopaed v Praze: Vrozená lu- xace kyčelní. — 3. S. doc. dr. J. Rukovský: Gonor- rhoca externa. — II. Rozhledy: Zdravolnictvá — Tu- berkulosa. — Porodnictví. — III. Spolky a »jezdy; IV. sjezd čes. přírodozpylcův a lékařův v Praze o 6. do 10. června 1908, — 32. shromáždění Něme- ckého spolku pro veřejné zdravotnictví v Brémách dne 11.—13. září 1907. — IV. Dopisy z ciziny: Dc- pis německo-brodského primáře dra. Zahradni- ckého z Mnichova, zajímavý popisem mnichov- ských nemocnic a informací o tamním způsobu ho- norování nemocničních lékařův. Věc je v našem zem- ském zákonodárství aktuální, proto doporučujeme pozornosti poslaneckých kruhův. — V. Spolek čes lékařů. — VI. Brněnská župa čes lékařů. Autorefe- ráty brněnského primáře dra. Elgarta. — VI Zprávy. — VIII. Feuillelon: Zdravotní zpráva pro markrabství moravské za rok 1905. Recensuje dr. Jo- sof Kristen, měst. okr. lékař v Praze. — IX. Ti- skopisy redskci zaslané. — Článek dra. Helbich z Libně „Reforma nemocenského zákona o pojišťo- vání dělnictva se slanoviska zdravolnického“ zaslu- huje pozornosti se strany říšských poslancův. Dokon- čení článku dra. Václava Bartoníčka o desetileté čin- nosti Brněnské župy českých lékařů, která stalně ušlapává cestu budouci práci členů české lékařsk fakulty v Brněl — K číslu přiloženo jest 35. číslo „Věstníku“, slavovského orgánu českých lékařů v ze- mích koruny české i v cizině. edl Číslo 254. Šachy. Pořádá J. Rašovs ký. Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. 19nl ,0
doktor Julius profesor Kukula Fibich docent J Rukovský Elgart Kristen Helbich Bartoníček J Rašovs J Rašovský Praha Brémy Mnichov Libeň Morava Dce spolek če lékař
25 article Centrála
Centrála Bilý zakončil partii násl. pěkným způsobem: 28 Ve1—c4! Vh8—c8, 29. Sc5—d6l Sedxc4, 30. Je3xci Db7—c6, 31. Je4xe5+ f6xe5, 32. Db4xb3+. Kf7 —f 33. g4—g5+ mat. Na 32. Kř7— e8 násl. 33. Db3 —e6- a mat příštím tahem. Partie č. 357. VII. partie matche, hraná 6. září 1908 v Mnichově. Francouzská hra. Bílý: dr. Lasker. Černý: dr. Tarrasch. 1. e2—e4 e7—e6 7. d4xc5 Sbaxcse 2. d2—44 d7—d5 8. b2xc3 Dd8—a5 9. Sg5x f6 3. Jb1—e3 Jg8—f g7Xfe 4. Se1—g5 Sf8—bla) 10. Dd1—d4f) e6—65 Da5—c7 5. Sft—d3lb) d5xkede) 11. Dd4—e3 6. Sd3xKek c7—c5d) [12. Jg1 —e2. Jb8—dv
Bilá Kf Kř Lasker Černá Tarrasch Mnichov g 7 Xfe 4 c 7 c 6 f 6 3 c 7 c 5 d
32 article Kalendá
Kalendá Kh7—h6 16. Se1«cb7 DeTX«bT Ve2—e3 17. Dís —es Va8—cs Kh6—h7 18. 0— 0 Db7—et Ve3—el 19. Val—l1 Vh8—dai) Kh7—h6 20. Je2—g3 De4xesi Kh6—h7 Vds—dek 21. f2xe Ve1—fi 22. VfI— fe Vc8—da Víl—fz 23. Vb1—b5 Vd2—di- Vf7—a7 24. Vf2—fi Jc5—a Va7—g7- 25. Jg3—et Ja4—b Vgr—av 26. Vb5—a5 Jb6—esl) Kh7—g7 27. Va5—c5 Jc8—bu Va7—fv 28. Ve5—c7-+ Ke7— fsn české samosprávy vyjde již příští týden.
Kh Jc Virginie Virginie Val Jce Kh 7 g 7 DeTX Vd g 7 27 c 7
35 article
Ví7—a7 29. Je4x«fe Vdixfi- Kg7—g 30. KgtxfI Kf8—g7 Kg6—h7 31. Jf6—gt Vds—ds Va7-ra5 32. Ve7«a7 h7—h5 Kh7—gs 33. e3—e4 Vd5—c5 Va5—b5 34. Jg4—e3 Ve5xc Vb5—b6- 35. Kř1—e2 Jb6—c4 Vb6—b5- 36 Je3—f5l Kg7—hsn) Vb5—bs 37. Va7xcf7 Ve3xkcz- Vb8—as 38. Kr2—ds Ve3—ct Kgs—h8 Je4 xKei 39. Jí5—e3 Va8—gs Vc1—cs- 40. Kd3xe3 Vg8—es 41. Ke3 — f Ve3— cs- 42. Kr2— gs h5—h4- a černý s 43. Kg3—hs vzdal. Ve2— e2 Čas Vezxe4 44. Vř7—f5
Jf Vř Virginie ra 5 32 kg h 7 Vb Vezx 4 44
38 article
Khs—kv 2.49 hod. 3.44 hod 45. Vf5— gbl Ve4—es- 46. Vg5— g4 a) Mac Cutcheonův tal. který dle dra. Tarrasch jest nejsilnější odpovědí na 4. Sc1—g5 V matchi s Marshallem hrál Lasker 5. 64—e5, p l 5. e4d5 — konečné vyhnul se úplně tahu4 Sc1—g5 a hrál 4. Sfi—z ds. Hrozha 6. e4—e5 jest ovšem velmi nepříjemná černý měl však nyní hráti 5...67—c5 a sesfliti útol na bod c3 (c5Xd4 a Dds—a5). d) Pozdě! Obětí pěšce ztrojnásobí sice černý bílému pěšce na linii c, trojpěšec tento však není slabým Dr. Lasker považuje tuto výměnu za slabou. Lrpěí bylo každým způsobem 7.. Dd8—a5, však i v tomt případé podrží bílý tahy 8. Sg5xf6 g7xK f6,9 Ddl—d4 výtečnou hru. Nyní má bilý pěšce více při jisté posici. Béře-li černý pěšce c5, dobude bílý buď pěšce b nebo fe. Uvolňuje jezdce d7 a napadá znovu pěšce c5. T i však ukáže nyní svou silu. „D. Wochenschach“ podotýká k tomuto tahu „Dr. Lasker neprozrazuje, co by hrál na 19. De4c2. Na 20. Je2—g dobude černý tahem De2—3 za pěšce a pěšce c“. Domníváme se, ž bilý podržel by v tomto případě svou výhodu po- kračováním 20. Je2—d4l Dc2—d3, 21. Vb1—b7- Ke7—b8 (Ke7—f8, 22. De3—h6+), 22. De3x da Jc5d3, 23. Jd4—f5 atd. Jestli 21.Ke7—de tu 22. De3)d3 Jc5d3, 23. Ví1—d1l atd. (Rted.) Nyni následovalo by na 20.De4xc?, 21. De3—f s hrozbou Jg3—f5+ s vitězným útokem. Mančvr na d linii ukáže se chybným; lepší bylo 21.„Vc8—c6 se zdvojením věží na linii cs. O něco lepší bylo 26.Vd1xfl+, 27. Kglxeíi Vd8—d7. Bílý hrál by nejdřive Kel—ež pak g2—g4 a Ve5—c6 proti čemuž nemá černý dosta- tečné obrany. Na 28.. Vd1—d7 hrál by bílý 29. Ve7—c6. I po 36.-Kg7—g6 byla by situace černého bezna- dějnou, na př. 37. h2—h4! Ve3xc2+, 38. Ke2—da Vc2—ci, 39. Va7—a6- Kg6—h7 (ne 39... f7 —f pro 40. Va6—a7!), 40. Va6—h6+ Kh7—g8, 41 Vhexh5 +. atd. (Dle poznámek J. Marka v „N. W. Tgbltu“.)
Vg Mac Cutcheonův Marshall Lasker Hrozh D Wochenschach doktor N W d 7 28 Virginie d 7 hod 45 c 5 c 3 Ddl c 2 c 6 Vc 2 h 7 Kh 7 Vhexh 5 + . atd
40 article Pomůcky ke každé škole klavírní:
Pomůcky ke každé škole klavírní: Beethoven, Instruktivní vydání klav. skladeb (Rouda C. a G-dur, op. 51 Roud capricio op. 128. Polonaisa op. 89, s Andant favori.) Revid. prof. Trneček. K 2.40. Bertini Etudy. (Revid. prof. Trneček.) Seš. I. op. 100., seš. II. op. 29., seš. III. op. 39. po 96 h (stejné drahé vydání jako Petersovo, Litolffovo a j.) Chopin, Veškery valčíky. (Rev. prof Trneček.) K 1.20, velín. vyd. K 1.80. Musil, Sonatiny (v těžkém slohu), 2 se- šity po K 2.40. Novák, Vít. op. 24. Sonata eroica. 5 korun. Studium sonat. Věty sonatové progresivně seřadil a k vyučování upravil prof. Trneček Sv. I. 4 K, sv. II. 5 K. Trneček, op. 62. Šestnáct etud pro střední stupeň výcviku. K 2.40. Trneček, op. 63. Patnáct otud pro první stupeň vyšš ho výcviku. K 2.40 Trneček, op. 65. Dvacet etud pro nižší střední stupeň výcviku. K 2.40. Největší sklad skol pro veškery hudební nástroje a cvičební materiál k nim. Úplné skladby levných vydání. Peters, Litolf, Universálne edice, Steingräber, Breitkopi a j. Hlavní depot houslových děl Šev- číkových. Seznamy zdarma. Zásilky na splátky. Hudební a klavírní závod, velkosortiment
Beethoven Andant profesor Trneček Bertini Petersův Litolffův Chopin Musil Novák Vít K Trneček Peters Litolf Universálne Polonaiso op . 89 Roud C Gdur svazek . I . 4 K svatý . II Trneček
42 article
Zprávy čachově. Turnbridge Wells. Turnaje, hrané u pří ležitosti V. sjezdu anglické šachové federace, ma násl. výsledek: A. turnaj mistrovský: I. Atkinu výh. z 11. II. Ward 61/2, III.—VI. B'ackburne, Guns berg, Lce. Palmer 6, VII.—VIII. Micheli a Sergeau 51 „. IX. Shoosmith 5, X. Mackenzie 41/2, XI. Blake 4 a XII. Lean 3; turnaj dam (12 účastnic) I.—III. sl. A. Lawson, pí. Curling a Anderson 81/2, IV. pí. Herring C. hlavní turnaj A. I. G. Shorics 9 výh. z 11; D hlavní turnaj B.: I. D. Miller 81/ 2 z 11.
Ward B ackburne Guns berg Lce Palmer Micheli Blake Lean A Lawson Anderson Herring A I G D Miller Turnbridge Wells Shoosmith Sergeau 51
57 article Ryby mořské a sladkovodní. Noeere s
Ryby mořské a sladkovodní. Noeere s 195 barvotisk. obrazy. Poutavý obraz světa hlubin. Nepostrádatelné učitelstvu, akvaristům, rybářům, ctitelům přírody a j. V sešitech po 40 hal. V krátké době 3. vydání. Auto Slony Stdvebu. prof. Cechner. Poučný text, na sta illustrací. Pravá čítanka pro studium historické, esthetické a technické. V sešitech po 60 hal. prof. Schmeila. Sensační dílo moder- ROStopIS nich názorů biologických. V originále 14. vyd. Sta illutar. Cena díla K 7.— 1582
profesor Cechner Schmeil
62 article „Přehled Revuí
„Přehled Revuí jest nepostradatelnou příruč- kou všem, kdož nemohou věnovat nejen veliké peníze, ale i drahý čas na tu ohromnou spoustu časopisů českých i ci- zích, jest jim vědeckou encyklo- pnedlí a bohatou čítárnou, jeli- kož kromě původních článků a výtahů z revní českých a naší žurnalistiky, při- náší každé číslo i výňatky z celé řady revní anglických, francouzských, italských. japonských, německých, polských, rus- kých, skandinavských atd., ale i bohatou rubriku „Z pracovních stolů“, „Zprávy literární a umělecké“ aj.