3
masthead
20. září 1908.
5
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
O vzteklině.
Skoro snad pravidelně každého roku v letní době
Bočítáme se o vyzkytování se vztekliny u zvířat a
velice často o neštěstích, u lidí vzniklých kousnutím
zvířelem pominutým. Také letos objevila se vzteklina
v některých okřesích království českého a právěv
posledních dnech zaznamenaly denní listy truchlivý
skon dítěte, padnuvšího v hrozných mukách za obět
onemocnění tomu a zavinivšího snad další případy
neblahé nákazy vzteklinně. — V důsledcích těchto
zpráv napeali jsme čtenářům lékařské hlídky tulo
stat, jedhající o povstávání vztoklíny a vyličující,
jakých dnešní dobou vědu má prostředhů na potírán
nemoci té.
sdvnlo
Vzteklina jest onemocnění, vyskytující s
zvlástě u psů a zviřat jim příbuzných (koček, vlků,
lišek a 1). Činitel onemocnění — záhadný doposu
dosti mikroskopický útvar — dostav se kousnutím
škrábnutím a pod. vzteklých zvířat do ústrojí jiného,
vzbuzuje u kousnutých zvířat a také u člověka stejné
onemocnění. Obviňovány byly různé jiné vlivy, je
domněle onemoenění měly způsobovati. Tak zejména
žízeň, horko, zima, hlad, ba i neukojení pohlavníh
pudu byly vztahovány ke vzniku vztekliny; dnes ví-
me s určitostí, že tyto okolnosti samy o sobě onemo
nění způsobiti nemohou — snad pouze zaviňují zvý
šonou vnímavos.
Příčinou vztekliny nejsou Bakterie, ani kvasnic
neb plísně. Má se za to, že Negrim objovená těl
ska v některých buňkách mozkových se nalézající
jsou parasitem vztekliny a že jsou povahy protozo
úrní. Leč rozřešeno to doposud není.
Negri
6
article
Jed vzteklinný naléka se v nervovém ústrojí živo-
čicha, stíženého vzteklinou, zejména v prodloužené
míše, ale také v nervech, krvi, ve slinách, slzách
v mléce a jinde. Vším fim můzeme vzleklinu uměle
u zvířete způsobiti. Nejsnadněji však uměle způsobi
se dá vzteklina, očkujeme-li rozmělněnou mícl
vzteklého zvířete jinému zvířeli vnímavému (psu
kočce, opici, králíkovi a j) a to do mozku nebo m
chy, neho podkožně. Jed vzteklinný v míše prodlou-
žené můžeme seslabili nebo sesíliti. Očkujeme-li m
zek (michu prodlouženou) vztěklých psů (jed tente
v odborném názvosloví jmenujeme jed : ulice
fr. virus de la rage des rues) králíkům do mozku, t
onemocní zvíře po 15 dnech. Tímto jeden očkuje-
me-li pak králíky postupně, to jest míchou zdechlého
králíka opět druhého, míchou tohoto třelího ald, se
sílíme tím jed, takže onemocnění propuká pak vždy
určitě již za 6—7 dní. Tenfo jed sesilený nazývámn
virus fixní (čili virus du passage). Kdybychon
7
article
jedem ze vzteklého psa očkovali postupně opice, do-
staneme jed daleko slabší. Passáží králíky tedy je
sosllíme, passáží opicemi seslabíme. Podobně sesla-
bil můzeme jed vlivy chemickými; 5?% karbolovým
roztokem zachází jed za 50 minut, sublimátem 1: 1000
teprve po 3 hod.; roztoky těmi jest tedy po jisté době
činitel vztekliny úplně zničen, umrtven a mícha vztek
lého individua, vlivu těchto chemikalií vysazená, ne
způsobuje již, vpravena byvši do ústrojí zvířete, pří
znaků vzlekliny. Také světlo sluneční umrtvuje jed
vysušení, podobně šťáva žaludeční, slina a syrovat-
čina krovní. Zajímavo a důležito je, že možno ma-
lými dávkami jedu častěji zvířatům vstřikovanými
dosáhnouti úplné nevnímavosti (odolností) zvířat a
serum takových immunisovaných zvífat působí nej
zhoubněji na jed vzleklinný. (Na této zkušenosti spo
čívá nová léčebná methada, o níž referoval na posled
ním siozdu českých lékařů a přírodozpytců v Praz-
o letnicích p. prof. dr. Bujwid z Krakova, k čemu
se vrátíme na konci pojednáni tohoto)
profesor
doktor
Bujwid
Krakov
8
article
Glycerin neseslabuje účinnosti jedu, proto dopo
ručeno zasílati lebky vzteklinou zdechlých psů k vy
šetření v zlycerinu.
Onemocnění — vzteklina — probíhá jak u zvl
řat, tak u člověka ve dvojí formě, jednou jako vztekli
na zuřivá, jindy bez příznaků zuřivosti, jako tak z
vzteklina tichá. Jeví pak vzteklina zuřivá u psa troj
období.
Po jisté době (2—8 neděl), kteráž mine od kous
nutí do propuknuti příznaků, nastává období, z
melancholické (1—3 dní trvající). Zvířata jsou
úplně v chování změněná, neklidná, zemdlená, nepo
slušná, polykají často nestravitelné přodměty, jak
sklo, chlupy, slámu, dřevo a p. Záchvaty pravé do
stavují se v druhém období, tak zv. maniakálníma
až 5 dní trvajícím). Zvíře zlobivé útoči na jiná zvi-
řata i na člověka, potuluje se, štěkot jeho je více jak
vyli, ohon slažený. Zvíře nepřijímá potravy násled
kem křečí, zvířata hubnou. V posledním vak stadiu
tak zv. st. paralytickém (obrn) jsou zvířata
ochrnuta, leží bez vlády a zacházejí v bezvědom
5—6 dne. (Vzleklina tichá trvá jen 2—3 dny a ne
má stodia druhého)
9
article
Vzteklina u člověka probihá podobn
jako vzteklina u psů, končí vždy smrtí jako u zvířat
netrvá však déle, nežli 6 dní. Pokouše-li pes někoe
nokolk lidí, tu nemusí u každého pokousaného one
mocnčm povslati; jako u jiných chorob, způsobenýcl
nákazou, je také u vztekliny zapotřebí, aby splněny
byly jisté podmínky, má-li onemocnění povstati
V první řadě rozhoduje okolnost, zda při kousnut.
dostalo se dostatečné množsíví jedu do rány. Časte
onemocnění nepovstalo, jelikož oděv zabránil vnik-
nutí značnějšího množství jedu do rány a nad to
rána hned po kousnutí vypláchnula. Velký vliv mě
také rána sama a tu pozorováno a dávno již známo
že čím bližší rána centrálnímu nervovému ústrojí
tím nebezpečnější. Proto rány na hlavě a obličej
jsou nebezpečnější, nežli rány na nohou, na rukou
a příznaky onemocnění rychleji propukají, nežli pi
poraněních na končetinách.
10
article
Nevnímavý vůči vzteklině není nikdo. Inkubačn
doba u člověka je však delší někdy nežli u zviřa
až 40—60 dní, lvrdí někteří, že i delší. Příznak
u člověka jsou zprvu nespavost, neklidh, bolestives
a zduřoní rány, obtížné polykání, křeče svalů dých
cích atd., i upouštíme od přesného popisování p
znaků, poněvadž povinností každého, o zdraví sv
i okolí svého dhalého člověka je vždy, při každé po
dobné nehodě, jako je kousnutí psem, hadem ali
atd., nhned vyhledati lékaře a nečekati snadh, dostn
ví-li se příznaky čili nic. Upozornil bych na tomto
místě jenom na jednu zajímavou zkušenust a sie
onu, že někdy u lidí, kousnulých zaířaty z dravý
mi, u nichž tedy vzteklina naprosto byla vyloučena
a v ústavech nedokázána, dostavuje se zvláštní slav
povstalý rozrušením, strachem, zkrátka vlivem psy
chickým. Individua taková ovládána jsou příznaky
velice podobnými příznakům vztekliny.
11
article
Vzteklina u zvířat je onemocněním velmi rozší
řeným, i u člověka podle statistik francouzských i j
ných není řídkou. Podle Brelinga není země ani kl
malu, kdo by vzlekliny nebylo, pouze v Australii prý
vzteklina nepřichází a sice snad proto, že každý i
poztovaný pes pozorován jest po šest měsíců v karan-
Iténě. V Evropě nejvíce zamořeno jest Rusko, polom
Francie, Rakousko (zde nejvíce Halič a Čechy), Uhry
Belgie, Ilalie, Španěly, Rumunsko. V Německu i An-
zlii velmi vztekliny ubývá, podobně v Norsku a Švěd-
sku Také prý nevyskytuje se vzteklína ve měslě,
zvlášt psy obdařeném, v Cařihradě. (v)
Rozumí se, že toto časté vyskytování se vztekli-
ny u psů i jiných zvířat (přenesena byla vzteklin
prý i na koně, ovce a j), má za následek také čast
neštěstí — infekcí tou zaviněná — u člověka. Proto
dlužno vykonávati nejpečlivější opatření, jimiž by
profylakticky hroznému tomu onemocnění čeliti se
dalo. Tato profylaxie záleží ze 2 úkolů. První jest
zmenšovati nebezpečenství a druhý zabraňovat
vzniku vztekliny u lidí infikovaných kousnutím vztek-
lým psem.
Breling
Čecho
Uher
Austrálie
Evropa
Rusko
Francie
Rakousko
Halič
Belgie
Ilalie
Španěly
Rumunsko
Německo
an
Norsko
Švěd
Cařihrad
12
article
Zmenšiti nobezpečenství dosáhnouti lze na zá-
kladě zkušenosti, že hlavním zřídlem nákazy je pes
tím, ze stará se stát, i země, aby počet zbytečných
psů byl obmezen — zejména daní ze psů. Tato dan
ze psů zavedena jest všeobecně v Anglii a Francii.
V zemích těch sice počet nákazy vzteklinou nápadn
neklesl, přece však opatření toto zůstává odůvodně-
ným. llále dosáhnouti lze cíle toho kontrolou psů.
zabraňováním volného jich pobíhání, zejměna však
nařízením nuceného opatřování psů náhubky, bud
slále neb jen po čas za doby rozšíření nákazy. Ve
velkých městech opatření toto se osvědčilo a zajiste
také na venkově.
Důležitý úkol připadá pak na nejpečlivější opa
Gření při vypuknutí vztekliny u zvířat. Okamžité za-
hubení zvířete onemocnělého, ale i těch zvířal, jež
přisla s nakaženým ve styk, utracení zvířat volně
pobíhajících a pod. Vedou ovšem opatření tato k ča-
stým mrzutostem majetníků psů a nedá se upřít, že
mnohý v té příčině zaznamenán již přehmat.
Druhý úkol tkví v zabraňování vypuknutí one
mocnění u člověka. Vyčistění rány, desiníekce její.
požehání rány a tak zničení účinného činilele na mt-
stě, kam slinou při kousnutí vnikl její přední zákrek
Další jest pak provedení léčby čili ochranného očke
vání, jak je Pasteur vynalezl a zavedl.
Pasteur
Anglie
Francie
13
article
Léčha Pasleurova záleží v tom, že člověka po
kousaného očkujeme seslabeným jedem vzteklinným
V ústavech, k tomu účelu zařízených, očkují se denně
králíci jedem vzteklinným, načež pak vyjme se ml-
cha zašlých zvířat a suší se. Různě dlouhým vysu-
šováním nabýváme jedu různě silného, až v míše
vysušené po 12—14 dní obsažen jest jed skoro úplně
sesláblý, neúčinný. I provádí se léčení — ovšem po-
dle intensity onemocnění, podle rány, podle různýcli
předpisů.
Kousnutému člověku vstřikuje se podkožně, z pr u
skoro úplně neúčinná, tedy nejléle sušená, rozředrn
mícha králíka, načež postupně vstřikuje se j31 sil
nější a silnější.
Léčh
Pasleurův
14
article
První očkování touto melhodou provedl genián
Pasteur 6. července 1885 Očkoval 9letého chlap
Josefa Meistera z Elsaska, kousnutého vzleklým ,s em
před 60 hodinami
V novější době navrženo několik modilikací lé-
čebné methody Pasteurovy, tak zejména 1éčba se-
rem zvířat, proti vzteklině jmmunisovaných; melhe-
da tato, zkoušená v Krakově prof. Bujwidem, m
nepopíratelné výhody. Zakládá se nal stejném prin-
cipu jako léčení sérem vůbec, při záškrtu a i
Sévum prof. Bujwidem immunisovaných koní, smí-
šena s 1000—10.000násobným množstvím jedu, za-
braňuje úplně infekci. Jinými slovy, sérum tota čin
jod úplně neškodným, čili neutralisuje jej. I nedás
upříti vliv séra i u člověka, v jchoz těle nalézáa
jed vzteklinný. Od počátku srpna minulého roku léči
prof. Bujwid do letnic t. r. celkem 604 osoby. Pr-
cento úmrtnosti při staré methodě Pasteurově činilo
v ústavě prof. Bujwida každého roku 0.4— 0.8 e
po léčbě sérem je výsledek ještě příznivější Vedl
tohoto fakta, že léčení sérem má ještě lepší výsledy
nežli stará inokulační melhoda Pasteurova, má nova
tate methoda také ten velký význam, že nebude příště
nutno posilati pokousané osoby do ústavu, nýbrž ž
léčení prověsti se dá bud v každé nemocnici, nebo
i každým lékařem.
Pasteur
Meister
Pasteurův
profesor
Bujwid
Elsasko
Krakov
15
article
Litovati jen třeba, že tak, jako v mnohémí jiněm
ohledu, i v tomto nemáme v Čechách, na Moravě
ve Slezsku vlastního ústavu českého, at již pro vý-
robu vakcínu Pasteurova, at pro výrobu séra podie
prof. Bujw ida. Je zásluhou primáře dra:. J. Seme-
ráda, že na letošním sjezdu českých lékařů a pří-
rodozpytců na tuto okolnost s důrazem poukázal
zřízení ústavu toho v Čechách se dožadoval nejenom
s hlediska čistě národohospodálského (co peněz od-
vádíme do cizích zemí a cizím podnikům), ale i s
stanoviska humanního a buďlež uvedena zde slova
Semerádova:
„Stané se neštěstí, člověk je zraněn vzteklým
zviřetem. Pošle se do Vídně. (Proč ne do Krakova?
Je to, pánové, zvědomí, takového ubožáka vláčet
svělem a nechati jej v jeho neštěstí v městě, kde
mu nikdo nerozumí, vlastně rozumět nechce a kd
splostila se všeobecná kultura až k neslýchané ne
návisti k lidem původu neněmeckého? Slované prý
jsou lidé citoví. Jen tehdy, dovede-li tato vlaslnos
buditi k činům, zasluhuje respektu. Pouhý cit lid
skosti k našim rodným bratřím nám velí, abychom
neotáleli se zřízením ústavu k léčení vztekliny
melhodou Paslourovou — doma.“
18. záři 1908
Pasteurův
profesor
Bujw
Semerádův
Slovan
Čechy
Morava
Slezsko
Vídeň
Krakov
16
article
„Časopis lékařův českých“. 38. číslo přináší ten
to obsah: I. Práce původní: 1. Dr. Julius Petřival-
ský: Nový chirurgicko-orthopaedický výsuvný pod-
pěr pánevní. Práce z kliniky prof. dra. Kukuly. —2
Dr. Richard Fibich, orthopaed v Praze: Vrozená lu-
xace kyčelní. — 3. S. doc. dr. J. Rukovský: Gonor-
rhoca externa. — II. Rozhledy: Zdravolnictvá — Tu-
berkulosa. — Porodnictví. — III. Spolky a »jezdy;
IV. sjezd čes. přírodozpylcův a lékařův v Praze o
6. do 10. června 1908, — 32. shromáždění Něme-
ckého spolku pro veřejné zdravotnictví v Brémách
dne 11.—13. září 1907. — IV. Dopisy z ciziny: Dc-
pis německo-brodského primáře dra. Zahradni-
ckého z Mnichova, zajímavý popisem mnichov-
ských nemocnic a informací o tamním způsobu ho-
norování nemocničních lékařův. Věc je v našem zem-
ském zákonodárství aktuální, proto doporučujeme
pozornosti poslaneckých kruhův. — V. Spolek čes
lékařů. — VI. Brněnská župa čes lékařů. Autorefe-
ráty brněnského primáře dra. Elgarta. — VI
Zprávy. — VIII. Feuillelon: Zdravotní zpráva pro
markrabství moravské za rok 1905. Recensuje dr. Jo-
sof Kristen, měst. okr. lékař v Praze. — IX. Ti-
skopisy redskci zaslané. — Článek dra. Helbich
z Libně „Reforma nemocenského zákona o pojišťo-
vání dělnictva se slanoviska zdravolnického“ zaslu-
huje pozornosti se strany říšských poslancův. Dokon-
čení článku dra. Václava Bartoníčka o desetileté čin-
nosti Brněnské župy českých lékařů, která stalně
ušlapává cestu budouci práci členů české lékařsk
fakulty v Brněl — K číslu přiloženo jest 35. číslo
„Věstníku“, slavovského orgánu českých lékařů v ze-
mích koruny české i v cizině.
edl
Číslo 254.
Šachy.
Pořádá J. Rašovs ký.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
19nl ,0
doktor
Julius
profesor
Kukula
Fibich
docent
J Rukovský
Elgart
Kristen
Helbich
Bartoníček
J Rašovs
J Rašovský
Praha
Brémy
Mnichov
Libeň
Morava
Dce
spolek če lékař
25
article
Centrála
Centrála
Bilý zakončil partii násl. pěkným způsobem: 28
Ve1—c4! Vh8—c8, 29. Sc5—d6l Sedxc4, 30. Je3xci
Db7—c6, 31. Je4xe5+ f6xe5, 32. Db4xb3+. Kf7 —f
33. g4—g5+ mat. Na 32. Kř7— e8 násl. 33. Db3 —e6-
a mat příštím tahem.
Partie č. 357.
VII. partie matche, hraná 6. září 1908 v Mnichově.
Francouzská hra.
Bílý: dr. Lasker. Černý: dr. Tarrasch.
1. e2—e4 e7—e6
7. d4xc5 Sbaxcse
2. d2—44 d7—d5
8. b2xc3 Dd8—a5
9. Sg5x f6
3. Jb1—e3 Jg8—f
g7Xfe
4. Se1—g5 Sf8—bla)
10. Dd1—d4f) e6—65
Da5—c7
5. Sft—d3lb) d5xkede)
11. Dd4—e3
6. Sd3xKek
c7—c5d)
[12. Jg1 —e2.
Jb8—dv
Bilá
Kf
Kř
Lasker
Černá
Tarrasch
Mnichov
g 7 Xfe 4
c 7
c 6
f 6 3
c 7
c 5 d
32
article
Kalendá
Kalendá
Kh7—h6
16. Se1«cb7
DeTX«bT
Ve2—e3
17. Dís —es
Va8—cs
Kh6—h7
18. 0— 0
Db7—et
Ve3—el
19. Val—l1
Vh8—dai)
Kh7—h6
20. Je2—g3
De4xesi
Kh6—h7
Vds—dek
21. f2xe
Ve1—fi
22. VfI— fe
Vc8—da
Víl—fz
23. Vb1—b5
Vd2—di-
Vf7—a7
24. Vf2—fi
Jc5—a
Va7—g7-
25. Jg3—et
Ja4—b
Vgr—av
26. Vb5—a5
Jb6—esl)
Kh7—g7
27. Va5—c5
Jc8—bu
Va7—fv
28. Ve5—c7-+ Ke7— fsn
české samosprávy
vyjde již příští týden.
Kh
Jc
Virginie
Virginie
Val
Jce
Kh 7
g 7
DeTX
Vd
g 7 27
c 7
35
article
Ví7—a7
29. Je4x«fe
Vdixfi-
Kg7—g
30. KgtxfI
Kf8—g7
Kg6—h7
31. Jf6—gt
Vds—ds
Va7-ra5
32. Ve7«a7
h7—h5
Kh7—gs
33. e3—e4
Vd5—c5
Va5—b5
34. Jg4—e3
Ve5xc
Vb5—b6-
35. Kř1—e2
Jb6—c4
Vb6—b5-
36 Je3—f5l
Kg7—hsn)
Vb5—bs
37. Va7xcf7
Ve3xkcz-
Vb8—as
38. Kr2—ds
Ve3—ct
Kgs—h8
Je4 xKei
39. Jí5—e3
Va8—gs
Vc1—cs-
40. Kd3xe3
Vg8—es
41. Ke3 — f
Ve3— cs-
42. Kr2— gs
h5—h4-
a černý s
43. Kg3—hs
vzdal.
Ve2— e2
Čas
Vezxe4
44. Vř7—f5
Jf
Vř
Virginie
ra 5 32
kg
h 7
Vb
Vezx 4 44
38
article
Khs—kv
2.49 hod. 3.44 hod
45. Vf5— gbl
Ve4—es-
46. Vg5— g4
a) Mac Cutcheonův tal.
který dle dra. Tarrasch
jest nejsilnější odpovědí na 4. Sc1—g5
V matchi s Marshallem hrál Lasker 5. 64—e5, p l
5. e4d5 — konečné vyhnul se úplně tahu4
Sc1—g5 a hrál 4. Sfi—z ds.
Hrozha 6. e4—e5 jest ovšem velmi nepříjemná
černý měl však nyní hráti 5...67—c5 a sesfliti útol
na bod c3 (c5Xd4 a Dds—a5).
d) Pozdě! Obětí pěšce ztrojnásobí sice černý bílému
pěšce na linii c, trojpěšec tento však není slabým
Dr. Lasker považuje tuto výměnu za slabou. Lrpěí
bylo každým způsobem 7.. Dd8—a5, však i v tomt
případé podrží bílý tahy 8. Sg5xf6 g7xK f6,9
Ddl—d4 výtečnou hru.
Nyní má bilý pěšce více při jisté posici.
Béře-li černý pěšce c5, dobude bílý buď pěšce b
nebo fe.
Uvolňuje jezdce d7 a napadá znovu pěšce c5. T i
však ukáže nyní svou silu.
„D. Wochenschach“ podotýká k tomuto tahu
„Dr. Lasker neprozrazuje, co by hrál na 19.
De4c2. Na 20. Je2—g dobude černý tahem
De2—3 za pěšce a pěšce c“. Domníváme se, ž
bilý podržel by v tomto případě svou výhodu po-
kračováním 20. Je2—d4l Dc2—d3, 21. Vb1—b7-
Ke7—b8 (Ke7—f8, 22. De3—h6+), 22. De3x da
Jc5d3, 23. Jd4—f5 atd. Jestli 21.Ke7—de tu
22. De3)d3 Jc5d3, 23. Ví1—d1l atd. (Rted.)
Nyni následovalo by na 20.De4xc?, 21. De3—f
s hrozbou Jg3—f5+ s vitězným útokem.
Mančvr na d linii ukáže se chybným; lepší bylo
21.„Vc8—c6 se zdvojením věží na linii cs.
O něco lepší bylo 26.Vd1xfl+, 27. Kglxeíi
Vd8—d7. Bílý hrál by nejdřive Kel—ež pak
g2—g4 a Ve5—c6 proti čemuž nemá černý dosta-
tečné obrany.
Na 28.. Vd1—d7 hrál by bílý 29. Ve7—c6.
I po 36.-Kg7—g6 byla by situace černého bezna-
dějnou, na př. 37. h2—h4! Ve3xc2+, 38. Ke2—da
Vc2—ci, 39. Va7—a6- Kg6—h7 (ne 39... f7 —f
pro 40. Va6—a7!), 40. Va6—h6+ Kh7—g8, 41
Vhexh5 +. atd.
(Dle poznámek J. Marka v „N. W. Tgbltu“.)
Vg
Mac Cutcheonův
Marshall
Lasker
Hrozh
D Wochenschach
doktor
N W
d 7
28
Virginie
d 7
hod 45
c 5
c 3
Ddl
c 2
c 6
Vc 2
h 7
Kh 7
Vhexh 5 + . atd
40
article
Pomůcky ke každé škole klavírní:
Pomůcky ke každé škole klavírní:
Beethoven, Instruktivní vydání klav.
skladeb (Rouda C. a G-dur, op. 51 Roud
capricio op. 128. Polonaisa op. 89, s Andant
favori.) Revid. prof. Trneček. K 2.40.
Bertini Etudy. (Revid. prof. Trneček.) Seš.
I. op. 100., seš. II. op. 29., seš. III. op. 39.
po 96 h (stejné drahé vydání jako Petersovo,
Litolffovo a j.)
Chopin, Veškery valčíky. (Rev. prof
Trneček.) K 1.20, velín. vyd. K 1.80.
Musil, Sonatiny (v těžkém slohu), 2 se-
šity po K 2.40.
Novák, Vít. op. 24. Sonata eroica.
5 korun.
Studium sonat. Věty sonatové progresivně
seřadil a k vyučování upravil prof. Trneček
Sv. I. 4 K, sv. II. 5 K.
Trneček, op. 62. Šestnáct etud pro
střední stupeň výcviku. K 2.40.
Trneček, op. 63. Patnáct otud pro
první stupeň vyšš ho výcviku. K 2.40
Trneček, op. 65. Dvacet etud pro nižší
střední stupeň výcviku. K 2.40.
Největší sklad skol pro veškery hudební
nástroje a cvičební materiál k nim. Úplné skladby
levných vydání.
Peters, Litolf, Universálne
edice, Steingräber, Breitkopi
a j.
Hlavní depot houslových děl Šev-
číkových.
Seznamy zdarma. Zásilky na splátky.
Hudební a klavírní závod, velkosortiment
Beethoven
Andant
profesor
Trneček
Bertini
Petersův
Litolffův
Chopin
Musil
Novák
Vít
K Trneček
Peters
Litolf
Universálne
Polonaiso op . 89
Roud C
Gdur
svazek . I . 4 K
svatý . II
Trneček
42
article
Zprávy čachově.
Turnbridge Wells. Turnaje, hrané u pří
ležitosti V. sjezdu anglické šachové federace, ma
násl. výsledek: A. turnaj mistrovský: I. Atkinu
výh. z 11. II. Ward 61/2, III.—VI. B'ackburne, Guns
berg, Lce. Palmer 6, VII.—VIII. Micheli a Sergeau
51 „. IX. Shoosmith 5, X. Mackenzie 41/2, XI. Blake
4 a XII. Lean 3; turnaj dam (12 účastnic) I.—III. sl.
A. Lawson, pí. Curling a Anderson 81/2, IV. pí. Herring
C. hlavní turnaj A. I. G. Shorics 9 výh. z 11; D
hlavní turnaj B.: I. D. Miller 81/ 2 z 11.
Ward
B ackburne
Guns berg
Lce
Palmer
Micheli
Blake
Lean
A Lawson
Anderson
Herring
A I G
D Miller
Turnbridge Wells
Shoosmith
Sergeau 51
57
article
Ryby mořské a sladkovodní. Noeere s
Ryby mořské a sladkovodní. Noeere s
195 barvotisk. obrazy. Poutavý obraz světa hlubin.
Nepostrádatelné učitelstvu, akvaristům, rybářům,
ctitelům přírody a j. V sešitech po 40 hal.
V krátké době 3. vydání. Auto
Slony Stdvebu. prof. Cechner. Poučný text, na
sta illustrací. Pravá čítanka pro studium historické,
esthetické a technické. V sešitech po 60 hal.
prof. Schmeila. Sensační dílo moder-
ROStopIS nich názorů biologických. V originále
14. vyd. Sta illutar. Cena díla K 7.—
1582
profesor
Cechner
Schmeil
62
article
„Přehled Revuí
„Přehled Revuí
jest nepostradatelnou příruč-
kou všem, kdož nemohou věnovat nejen
veliké peníze, ale i drahý čas na tu
ohromnou spoustu časopisů českých i ci-
zích, jest jim vědeckou encyklo-
pnedlí a bohatou čítárnou, jeli-
kož kromě původních článků a výtahů
z revní českých a naší žurnalistiky, při-
náší každé číslo i výňatky z celé řady
revní anglických, francouzských, italských.
japonských, německých, polských, rus-
kých, skandinavských atd., ale i bohatou
rubriku „Z pracovních stolů“, „Zprávy
literární a umělecké“ aj.