1
masthead
20. září 1908.
5
article
Z Vidně, 19. zářl.
(Zvl. telef. zpráva » N. La. «)
Činohra městského divadla na Král. Vino-
bradech zahájila zde dnes v prostorném, velice
skustickém a vzhledném sále dělnického domu
v předměstí otakrinském, do kteréžto dvorany
vejde se přes dvanáci set lidi a která byla do
posledního místa naplněna, řadu předslavení.
Zahajovací večer měl ráz slavnostně de
monstrativní. Demonstrovalo se proti německým
nesnášenlivcům zdejším, zmařivším české po
hostinské bry v divadle na Vídeňce, demonstro
valo se proti zdejším německým omezencům,
kteří vyhrožovali, že zmaři také pohostinské
hry divadla vinohradského v dělnickém domě.
ze kterých však netroufal si dnes před tuto bu-
dovu ani jediný, lakže hojná policejní strá
z Vídně vyslaná neměla žádné příčiny zakročiti
demonstrovalo se pro českou školu obecnou
demonstrovalo se pro budoucí české stáléd
vadlo ve Vídni.
K zahajovacímu představení voleno Šubr-
tovo »Drama čtyř chudých stěn«. Před tím
pronesen byl proslov, k večeru tomu sepsaný
Aug. Mužikem, který vzbudil hlučné ohlasya
provázen byl bourlivou pochralou. Drama
Šubrfovo samo sehráno s velikým elánem.
Efektní scény vzbudily pravé salvy potlesku. Po
druhém jednání objevil se na jeviští ředitel
Šubrt, jemuž odevzdány četné věnce vavřinové,
vesměs ozdobené stuhami v českých barvách
národních. Veškerý personál činoherní dostaí
kytice rudých karafiátů. Po skončené hře říšský
poslanec Tomášek měl k účinkujícím řeč.
ve které pravil, že dnešní večer zůstane neza-
pomenutelným všem, kdož ho zažlii. Pak vzdal
nelíčený dik za krásné okamžiky, které divadlo
vinohradské Čechům vídeňským připravilo a pro-
hlásil, že tento český lid videňský ne
chce zaniknouti, nýbrž chce tu
žiti a to svým vlastním živote m.
Král
Šubr
Aug
Šubrt
Tomášek
Vídeňka
Vídeň
městský divadlo
Drama Šubrfovo
vinohradský Čech
Drama čtyři chudá stěna
6
article
Praví se, pokračoval řečník, že tu jsme
jenom větví, která vyrostla přes plot a kterou
by bylo nejlépe useknouti. My však ne-
chceme zahynouti, cheeme a mu-
síme tu žíti. (Bouřlivý potlesk.) Veliká ně
mecká měšťácká společnost a němečií nacionálové
prohlásili, že české divadlo nesmí do Vídně
(Hanba jim!) Ve chvili té podali nám také ně
mečtí soudruzi ruku a pod ochranou a záštitou
mezinárodní sociální demokracie nalezlo české
umění zde útulek. Jest otázkou nyní, zdali
dnešní večer, zdali česká pohostinská předsta-
vení vůbec zůstanou toliko světlým okamžikem
v šeré temnotě naší, kterou bychom potom ještě
tižeji nesli nežli dosud. Chovám pevnou naději,
že tato česká představení poho-
stinská nezůstanou výjimkou,
nýbrž stanou se počátkem pra-
vidla. Chovám pevnou víru, že ne-
zůstanou omezena na hry poho-
stinné a že naopak vaše pohostin
ská hra stane se východiskem ke
stálému českému divadlu ve Vídni
(Ohromný potlesk.) Prosime vás, pane řediteli
Šuberte, tolikráte již osvědčeného, byste nám
vy a vaše společnost podali k tomu ruku
Myšlence stálého českého divadla ve Vídni pro-
volávám srdečné Na zdar!
Ředitel Šubert odpověděl: „Za vaše
srdečná slova děkují stejně srdečně za sebe
činohru. Jestliže jste pravil, že toto naše dnešní
vystoupení bude zorou k lepší éře svítající, řek
jste tím pro nás nojkrásnější proroctví. Budt
přesvědčeni, že tato myšlenka, aby ve Vídni,
kde žije tolik synů a deer českého národa, bylo
stálé české divadlo, je myšlenkou a tužbou ce-
lého českého národa. Pokud záležeti bude n
nás, buďte ujištěni, že přispějeme, seč budeme.
Šubert
Vídeň
7
article
Uskutečnění stálého českého divadla provolávám
„Na zdar!“ (Dlouhotrvající bouřlivý pollesk.)
Také po divadle nebylo žádných demon-
straci. Přod dělnickým domem, budovouto
v pravdě krásnou, stály po celý večer do pozdní
hodiny noční, do které představení trvalo, ve-
liké zástupy lidu, zvláště dělnického, který byl
na stráži, kdyby německá surovost byla se od-
vážila nějakých projevů.
Z jiné strany se nám telegrafuje z Vídně
První představení městského divadla ve vídeň-
ském „Arbeiterheimu“ při domě úplně vyproda-
ném mělo ohromný úspěch a vyznělo v bouřlivé
lieie cholerové nemocnice a nařídil, aby uči-
něna byla nejrozsáhlejší opatření na potření
této epidemie. Město poukázalo již velké obnosy
na potření cholery
= K aféře býv. ministra Albertiho. Z Kodaně
19. září. (K. k.) Vyšetřující soudce, prozkoumav pa-
píry, dospěl k úsudku, že Alherti ulrpěl spekulacemi
na londýnské burse v době od r. 1891 až do září 1907
ztráty asi 6 mil. Alberti potvrdil správnosl této do-
mněnky
= Dýmějový mor v Terstu. Z Ter slu, 19. září.
Alberti
Alhert
Vídeň
Kodaň
Terst
Ter
8
article
(K. k.) Parník „Arcivévoda František Ferdinand“
přibyl sem 21. srpna z Bombaje a 12. září odplu
do Rěky, odkud se vrátil do Terstu 17. t. m. Rtáno
dne 18. t. m. onemocněl kormidelník Fran-
tišek Sponsa z Rovigna za příznaků
morových a byl ihned převezen do in-
fekční nemocnice. Za podezřelých pří-
znaků onemocněl ještě jiný námořník
a byl rovněž převezen do infekční ne-
mocnice. Sponsa zemřel ještě týž de
odpoledne. Předběžné bakteriologicke
vyšetření zjistilo dýmějový mor. Dnet
byl zjištěn mor také u druhčho nemoc-
ného Loď byla za účelem dalších opatření dopra-
vena do námořního lazaretu v San Bartolomeo. Na
lodi nalezeny mrtvé krysy, které se bakteriologicky
vyšetřují. S velkou pravděpodobnoslí lze míti za to.
že na lodi „Arcivévoda František Ferdinand“ z a-
clváceny byly krysy morem a odtud ž
vznikla nákaza. Všechny osoby, které byiy
zaměstnány na parníku, byly zjištěny a jsou lékali
ošetřovány. Při důkladnosti a přesnosli, s jakou si
zdravotní úřad počíná v takových případech, lze oče-
kávati, že nemoc omezí se pouze na zmíněné dva
případy a že nena slane žádná nová infekce
František Ferdinand
Rtat
Fran
Sponsa
Bombaj
Rěky
Terst
San Bartolomeo
9
article
— Ko katsstrofě Wrightova aoroplanu. Z Lon-
dýna, 19. září. Orville Wrighl, jak již sděleno, jest
mimo nebezpečí. Po podrobném vyšetření prohlásili
nemocniční lékaři, že neulrpěl žádných nebezpeč-
ných vnitřních zranění a že zraněná noha se asi za
šest neděl úplně zahojí. Zvýšení teploty nebylou
Mrighta pozorováno a mluvil včera již se svými
dělníky o příčině katastrofy a svých plánech, poku
se týče nového lélacího stroje, který má býti co nej-
dříve zholoven. Zničení přístroje znamená pro
Wrighla těžkou finanění ztrátu, poněvadž americká
vojenská správa byla ochotna vyplatiti za létaadlo,
jež téměř již vyhovovalo určeným podmínkám.
25.000 dolarů. Wright přičítá katastrofu mechanické
závadě přístroje. — Z Londýna, 19. zářI. Orvillovi
Wrightovi posud neodvážili se sděliti, že poručík
Selfridge zemřel. Odborníci prohlašují, že ne-
štěstí bylo by se předešlo, kdyby se křídlo šroubu
ovace. Hrálo se znamenitě. Nadšení obeconstva
bylo ohromné.
Wrightův
Orville Wrighl
Wright
Orvill Wright
Lon
Londýn
10
article
Čechové!
Čechové!
Za nebývalých obtíží má se letošního
roku pořádati sbírka svatováclavská. Důrazné
protesty proti útiskům, jež trpí čeští rodi-
čové v místech národnostního záští, kvílení
českých dítek, násilím odvlékaných do ško
německých, nářek zoufalých matek o zá
chranu české mládeže, splývá s varovným
hlasy rozvážných vlastenců, v jedinou vážnou,
hrozebnou výstrahu veškerému národu, by
přispěl na pomoc svým menšinám dříve než
bude pozdě !
Plamenná slova, kterými na táborech
lidu byly osvědčovány sympatie českého ná-
roda k trpícím bratřím a sestrám, vroucné
proslovy k hrdinným zápasníkům za práva
českých dítek i české školy, nesmějí končit
nadějemí zklamanými! Slíby a přísahy slavné
které národ český veřejně menšinám svým
učinil, buďtež soustavnou praci a štědrou
obětavosti dotvrzeny.
Ústřední Matice školská nyní při zápisu
na začátku školního roku s napjetím po
sledních svých sil hledí zachrániti, co za-
chrániti se dá, přemáhajíc všemi zbraněmi.
jež jí zákon a právo do ruky dává, neteč-
nost úřadů, nepřízeň odpůrců, a má při tom
na zřeteli jen jediný cíl: poskytnouti dětem
českým, o které se nikdo poctivě nestará
než jen sám národ český a jeho obranné
jednoty, vychování a vzdělání jazykem mateř
ským ve všech zemích koruny svatováclavské
České menšiny i Ústřední Matice školská,
ochránkyně jejich škol, nyní ve dnech svato
václavských doufají a pevně očekávají, že
všichni Čechové, bez váhání a bez výjimky
přispějete jim na vzdělání tisícův a tisíe
českých ditek
štědrým darem svatováclavským
který bez prodlení
Čecho
11
article
Ústřední Matici školské
Ústřední Matici školské
zašlete, doufají, že splníte naděje, které ve
Vaši odhodlanost a sílu skládají ti, kdož na
rozhraní národnostním bojují za Vaše práva
Ukažte štědrou podporou
12
article
Ústřední Matici školské,
Ústřední Matici školské,
že jste hodni té důvěry, kterou hrdinové ná-
rodní ve Vás skládají, ukažte, že žádná obět
není tak velká, abyste se jí lekali, jde-li
o záchranu českého dítěte našemu národu.
Dejle všichní odpůrcům svým jasně po-
znati, že jste odhodláni i za poměrů těžkých,
třeba roztřídění v různé tábory, svorn
s Ústřední Maticí školskou zachraňovati če
ským menšinám českou mládez!
V PRAZE, v měsíci září 1908.
Výbor Ústřadní Matice školské v Praze:
Frant. Kneidl,
V. Broj,
starosta.
jednatel.
JUDr. Jaroslav Pospíšil, advokát a místo-
předseda Ú. M. Š. JUDr. Přemysl Š ámal
advokát a místopředseda, Rud. Heřmánek,
ředitel Pražské městské pojišťovny, pokladník
výboru, František Vyšohlíd, úřadník zem-
ského výboru král. českého, účetní dohlížitel,
Josef Müldner, em lékárník, inspektor
kanceláře Ú. MI. Š.
(Následují podpisy členů výboru)
Dejl
František
Kneidl
V Broj
JUDr
Pospíšil
Heřmánek
Vyšohlíd
Müldner
Praha
městský pojišťovna
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z Úpice, 19. září. (Zvl. tel. » Nár. Le)
Na nové trati Tratnov—Teplice za-
městnáni byli dnes na vyšší rozkaz
železniční zřízenel sjímáním nápisů
německo-českých a nahražováním jich
výhradně německými. Mezi českým
obyvatelstvem a zejména v poliěském
okresn, jehož obyvatelé dráhy té
k cestám do Trutnova budou použí-
vati, působí t to provokační jedno-
jazyčnost nesmírné rozhořčení. Cot
bylo zlomilo v přímém letu, ale kalastrofa nastala
právě při ostré zaláčce. Orville Wright, jenž měl tolik
duchapřílomnosti, že zoplavil motor, zachoval tako-
vou chladnokrevnost, že varoval kojem stojící před
nebezpečím výbuchu benzinové nádržky, poněvadž
viděl několik mužů s hořícimi doulníky blízko při-
stroje. Poručíku Selfridgeovi vnikl při pádu kus drátu
do mozku, což způsobilo smrt. Státní sekretář vojen-
stvi prohlásil, že neštěstí nezpůsobí žádnou změnu
v dohodě vlády s bratry Wrightovými.
Orville Wright
Selfridge
Wrightův
Úpice
Teplice
Trutnov
Tratnov
14
article
— Humorislická krádež u Marka Twaina. Z No-
vého Yorku, 19. září. Do villy Marka Twaina
v Reddingu v Connecticutu vloupali re v noci zloději
a ukradli všechno stříbro. Spisovatel zloděje zpo
zoroval a připevnil na dvéře tabulku, obsnhující pro
sbu, aby ho nerušili ze spránku, poněvadž je všechno
stříbro nepravé. Zloději však nedbali této prosby
nýbrž odnesli stríbrné náčiní v koši. Byli pronásle
dováni Markem Twainem a telefonicky zavolanými
sousedy i policisty s revolvery a také dopadeni. Pr
srážce byť jeden policista zraněn
= Záhadná vražda a sebevražda. Z Londýna
19. září. Generál Luard, jehož choť byla před třem
nedělemi v letním pavilonu u Sevenoaksu v Kentu
neznámým vrahem zastřelena, spáchal včera sebe-
vraždu, vrhnuv se u Testonu, nedaleko svého obydlí.
pod vlak. Tělo jeho bylo rozírháno na kusy a k ne-
poznání zohaveně. Mrtvola byla poznána jen dle
prádla, označeného jeho jménem. V pokoji generá-
lově nalezli dopis, adresovaný jeho příteli, členu par-
lameniu, plukovníku Wardovi, jenž dlel u něho n
návštěvě. Dopis zněl: „Nalezneš mou mrivolu u pře-
chodu přes koleje v Testonu. Mám již dosti oněch
skandálních a lživých zpeáv a nemohu předstoupiti
před syna, s nimž jsem se chtěl dnes setkati. Roz-
hodl jsem se učiniti svému živolu kanec.“ Jediný syr
generála Luarda, jenž jest selníkem v norfolském
pluku, přibyl z jižní Afriky do Southamptonu a ge-
nerál chtěl mu jeli naproli. Byl také nalezen dopis
generálův, zanechaný synovi. Soudí se, že truchlivé
okolnosti, za nichž ztratil svou choť, nehlaze půso-
bily na mysl generálovu. Přímá obvinění nebyia
proti němu pronesena. Policie vykonala včera důklad-
nou prohlídku v jeho domě, ale záhadná vražda jeho
manželky není posud nikterak vysvětlena.
Twain
Luard
Teston
Ward
Roza
vý York
Redding
Connecticut
Londýn
jižní Afrika
Southampton
15
article
= Probodnut slonem. V pešťské zoologické za
hrodě byl předevčírem ošetřovatel Sokola pro-
bodnut slonem „Pepim“, klerého císař ústavu daro-
val, když s ním již v Schönbrunnu nemohli vydrželi.
Sokola chtěl slonu kartáčem čistiti záda, „Pepi“ však
jej v tom okamžiku přillačil klem ke stěně, takže
padl v bezvědomí k zemi, načež mu slon vrazil kel
do těla a probodl mu plíce. Sokola byl dopraven do
nemocnice, kdež leží v beznadějném slavu. „Pepií
spáchal podobný čin na jednom ošetrovateli již v
Pepi
Sokol
Schönbrunn
Sokol
16
article
Vídni.
Vídni.
může a smí země takovéto dráze dáti
subvenci 400.000 korun?
— Klub poslanců národní strany svobodo-
myslné na sněmu království českého koná
schůzi v úterý dne 22. t. m. o 10. hod. dop.
před sezením sněmu v budově sněmovní. —
Parlamentní komise klubu poslaneů
národní strany svobodomyslné na sněmu král.
českého koná schůzi v ponděli dne 21. t. m.
o 5. hod. odp. v místnostech Klubu nár. strany
svobodomyslné v Praze II, Vladislavská ulice
č. 20 (dům Měšťanské besedy).
— O předehře k zahájení teplicko-poříčské
dráhy vypravuje trutnovský dopis »Reichen-
berger Zigu.« zajímavé věci, kteréž poslouží za
znamenitou illustraci k vylíčení záležitosti, j
kého jsme se dočetli v orgánu českého ministra
krajana. Podle libereckého listu bylo dne 17. t. m.
všechno připraveno k slavnostnímu zahájení
jízdy a slavnostní vlak měl z Trutnova vyjeti
přesné v 8 hod. 20 min., lokomotiva c. k. státní
dráhy stála pohotova k jizdě v přiměřeném
slavnostním bávu a nádražní budova tonula v pra
porech, věncích a květinách. Najednou se však
příslušných kruhů zmocnilo znepokojení, »pánové
z Vídně očekávali v zimničné netrpělivosti sou-
hlas ministerstva k otevření, ale souhlas pořád
nepřicházel.« Teprve po docela opravdovské prý
telefonické a telegrafické bitvě s ministerstvem
železnie došlo definitivní odřeknu ti
Ministerství nařídilo, že zahájení dráhy Trutnov-
Pořlčl Teplice na den 17. položené státi se nemá.
Reichen
Ziga
Vídeň
Praha II
Vladislavský ulice
Trutnov
národní strana svoboda
Pořlčl Teplice
17
article
A sice z příčin »smutné národnostní kapitoly«
Bylo samozřejmo, že na celé dráze, vedoucí prý
čistě německým územím, nesmí býti ani jedi-
ného českého nápisu, zvláště měla prý obee
trutnovská, která dráze přinesla tak těžké oběti
právo ž dati, aby nápisy na stanicích a i všecky
jiné nápisy a publikane nové dráhy byly vý-
hradně německé. Němci žádali, aby také všichni
zřízenci dráhy byli výhradně Němci. »Je ho
Excellence to slibila. Ona zabez-
čila posl. Bachmannovi, že všem
oprávnéným přáním Němců bude
vyhověno. Všechny nádražní nápisy byly
tské jenom německé. Ale mnoho výstražných
malých tabulek vyrostlo ze země a na nich
objevilo se vedle německého »Achtung auf den
Zug!« také ještě »Pozor na vlak !« A jizdní
listky byly české a německé. Tu obrátili se po-
slanci Bachmann, Kasper a Wolf, když se
mladočeští poslanci těmito vymo-
ženostmi ironicky chlubili, na
ministra železnic. Češi však vyhrožo-
vali, že bude zemská subvence zastavena, ne-
bude-li dvojjazyěnost dráhy provedena. Mini-
sterstvo železnie za stavilo však otevření dráhy.
Bylo marno, že posl Bachmann vymáhal dne
17. t. m. od ministerstva ujištění, že budou
dvojjazyčné tabulky odstraněny, potom že
se bude zahájení odbývat beze
všech demonstrací. Ministerstvo do-
mnivalo se, že není s to takové ujištění dáti
zakázalo raději otevření dráhy až k vyřízení
sporných otázek.« Tak věci stály dne 17. t. m.,
ledy ve čtvrtek. Trutnovský dopis libereckého
listu konči rozezlenými rekriminacemi prot
pražské elektrické dráze a nářkem, kterak
se přesně a krutě šetří zákona,
jednáli se o dráhu německou. O ně-
jakém prolokolu z loňského roku, o němž
mluví »Venkov« — ani řeči. Bezprostředně
pak za tento svůj článek zavěšuje liberecký list
následující telegram z Trutnova ze dne 18. t. m.
Němec
Bachmann
Kasper
Wolf
Čech
Zug
Min
Trutnov
18
article
»Ministerstvo železnic rozkázalo
stavebnímu podnikateli dráhy
aby ihned ve shodě se staničním
nápisy také výstražné nápisy místuí
dráhy Teplice-Trutnov vyhotoveny
byly jednojazyčně a to německy
výhradně a kdyby se vyhotoven
výstražných tabulek zdržeti mělo
a před zahájením vozby nedalo se
provésti, nechť se postaví dřevěne
prozatímné tabulky s výhradne
německým nápisem třeba pismem
patronovaným.« Týž telegram uveřejnila
také včerejší »Bohemia«. To stačí na osvětlení
zákulisí a také jako výklad k pátečnímu sdělení
Práškova orgánu, podle kteréhož ministr krajan
Prášek »intervenoval« v záležitosti nápisů těch,
»zevrubně se informoval o vzniku této záleži-
tosti«. Zatím co český ministr krajan »interve-
noval« a se »informoval«, aniž »resultát« své
intervence svému orgánu sdělil, letěl již resultát
telegraficky do Trutnova... A »Venkov« ze
spolehlivého pramene namlouval veřejnosti, že
rozhodnuti neleží v rukou ministerství železnie
atd. Ještě stěstí, že týž orgán ministra Práška
den před lím signalisoval jeho odjezd do Vídně
k důležitým poradám, kdež jeho slovo padne
na váhu. A padlo —l
— Revoltu soudů ve zněmčeném území
král. českého podporuje c. k. finanční proku-
ratura v zastoupení eráru. V posledním čase
přinesli jsme zprávu, že chebský okresní soud
odepřel v česky projednávané rozepří vyslýchati
českého lázeňského lékaře ve Františkových
Práškův
Prášek
Teplice
Trutnov
Vídeň
Bohemia
19
article
Lázních jako svědka v jazyku českém a že
když právní zástupce žalobkyně proti tomu
vznesl odpor — následkem čehož stání musilo
býti odročeno — zástupce žalovaného železnič-
ního eráru lajemník c. k. finanční prokuratury
dr. O. Baumer učinil návrh, aby žalobkyně od-
souzena byla zaplatiti žalovanému c. k. eráru
útraty zmařeného stání, poněvadž vze-
přela se tomu, aby u soudu v krá-
lovství českém v česky projedná-
vané rozepři svědek Čech vyslý-
chán byl německy. Ačkoliv v téže věci
již jednou rozhodl nejvyšší soud, že chebské
soudy jsou povinny jednati také v jazyku če-
ském a ačkoliv následkem toho chebský okresn
soud vydal usnesení ze dne 13. srpna 1908
č. j. He 332/8 v jazyku českém, přece dle
listin, v posledních dnech právnímu zástupei
žalobkyně panu dru. Fr. Steinerovi na Sm-
chově doručených, opírá chebský soud svoje
rozhodnuti o známě protizákonné důvody, tvrdě,
že jazyk český v obvodu chebského soudu není
obvyklý. Jelikož žalobkyně odepřela jednati ně-
mecky, odsoudil ji, aby zaplatila do
14 dnů podexekucí žalovanémue.
k. eráru útraty zmařeného stáni
v obnosu 40 K 80 hal. Tak daleko jsme
tedy již dospěli, že soud v král. českém — e.
k. rada zemského soudu Fischer — udilí české
straně za to pokutu, že domáhá se na soudě
svého práva v jazyku českém a to k návrhu
doktor
Baumer
František
Steiner
Fischer
Čechy
Sm
20
article
zástupce samého c. k. eráru. To děje se v době,
kdy ve vládě máme dva české ministry !! D .
Steiner podá ovšem proti tomuto usnesení cheb-
ského soudu stížnost ke krajskému souduv
Chebu. Jelikož pak proti tomu další rekurs již
dnes není dle zákona přípustný, je jisto, že
česká strana bude nucena zaplatiti pokutu za
to, že odvážila se domáhati se u soudu v král.
českém svého práva v jazyku českém a že
pokutu tu bude platiti c. k. eráru,
jehož zástupci nalézjí se patrně také již ve
službách německého Volksrátu. Rozhodnutím
krajského soudu v Chebu ovšem věc nebude
ještě vyřízena, dr. Steiner — jak jsme infor-
mováni — domáhati se bude pak na eráru ná-
hrady škody, způsobené zjevným a svévolným
odporem jeho německých soudců proti platným
zákonným ustanovením. O zajímavém a zároven
křiklavém případě neopomeneme přinésti ješt
zprávu.
— Ve známé provokační záležitosti ck
soudního adjuakta Ivo Mallata v Podbořanech
který s neuvěřitelnou drzosti zamitl a limine
českou žalobu, opatřenou českým podacím
razítkem soudním, obdržel včera pan JUDr. Ad.
Konečný, advokát v Jaroměři, rozhodnutí nej-
vyššího soudu, jemuž svého času podal stížnos
z rozhodnutí krajského soudu v Mostě, který
rozhodl o české jeho stižnosti dvojjazyčně. C.k.
nejvyšší soud zamítl stižnost:
K. k. Bezirksgericht in Podersam. M 215.8—7.
D Steiner
doktor
Steiner
Mallata
JUDr
Ada
Cheb
Podbořany
Jaroměř
krajský soud v Cheb
krajský soud v Most
21
article
C. k. nejvyšší dvůr soudní usnesí sa v upomi.
nací záležitosti Josefa Lišky, vrchn číšníka v Jose
fově, žalobce, zastonp. JUDrem. Adolfem Konečným
advokátem v Jaruměři, proti JUC. Janu Schlosserovi,
kandidatu notářství v Robozci, žalovanému o 341
na odvolací stížnost žalobcovu do usnesení c.k
krajského soudu v Mostě, jako soudu rekuraního ze
dne 13. června 1918 č. j. P'. VI. 198/8—I., jimž byl
na stižnost žalobcovu potvrzeno nsnesení c. k. okres
soudu v Podbořanech ze dne 8. června 1908 č.j.
M 215/8—I. a vydáno usnesení soudu rekursníh
v obou zemských jazycích takto:
Dovolací stížnost se z části odmítá, z částí sejí
nevyhovuje.
Důvody:
Pokud se obrací stížnost dovolací proti tomu, ž
bylo usnesení stolice prvé soudem rekursním potvr
zeno, jest stížnost podle § 528 c. ř. s. nepřipustnou
a bylo ji proto ve směru tomto odmilnouti.
Pokud se obrací však dovolací stížnost prol
tomu, že bylo vydání usnesení rekursního soudu
v obou zemských jazycích, jest sice pravdou, že toho
nebylo v případu našem dle platných předpisů jazy
kových zapotřebí.
Jelikož však vyšlo usnesení toto také v oné řeči,
v níž byl rekurs sepsán, nelze miti za to, že byla
práva stěžovatelova v případě daném vskutku zkrá-
cena; ve směru tomto nelze tudiž přiznati dovolae
stížnosti oprávnění a úspěchu.
K. k. Bezirksgericht Podersam, Abthlg. III
am 17. Seplember, 19.8.
Mallat, mp.
Liška
Adolf
Schlosser
Jos
Jaruměr
Robozec
Most
Podbořany
22
article
Dohlédací stížnosti pana dra. Konečného
(celkem již osm!), podané vrchnímu soudu
i ministerstvu spravedlnosti, posud leží ne-
vyřízeny ve stolku Excellencí, ačkoliv
jich vyřízení již opětně písemně, telegraficky
i osobně bylo urgováno. Poslední urgence po-
dána byla do rukou pana vicepresidenta Rinesche,
který zastupuje p. ryt. Wesselého. Jsme žádo-
stivi, budou-li vůbec vyřízeny, ať již tak, či onsk.
Kde to žijeme? Soudové v král, českém vydá-
vaji rozhodnutí, jež odporují platným zákonům
a nejvyšší soudní instance, místo aby zakročily
a zákonům platnost zjednaly, vyhýbají se tétc
své povinnosti. Je to možno ve státě právním
— Doplňovací volba zemského poslance
za pražskou obchodní komoru (mandáť uprázdnil
se úmrtím cís. rady K. Tichého) vykonána byla
včera dopoledne. Zvolen byl kandidát národní
strany svobodomyslné pan L. Bondy, velko-
průmyslník v Praze, 26 hlasy ze 37 odevzda-
ných. Němečtí členové komory odevzdali 11
hlasů -kom, radovi J. Sobotkovi. — Jak se
z pramene bezpečného sděluje, nehodlá posl
Bondy mandátu přijmouti.
Konečný
Rinesch
K Tichý
L Bond
J Sobotka
Bond
Zvolen
Praha
23
article
— Definitiva okresních školních inspek-
torů jest požadavkem, který právě v poslodní
době okresní školní inspektoři velmi úsilovně
hájí, ač není lze v zájmu školství s ním sou-
hlasiti. V posledních dnech doručen byl po-
slancům pamětní spis českých škol, inspektorů
zdůvodňující obšírně potřebu úpravy jejich
služebních i hmotných poměrů. Nelze upříti, že
převážná většina požadavků tam vyslovenýchje
oprávněna a najde nejen u poslanců, ale všude
tam, kde známa je veliká obtížnost a zodpo-
vědnost úřadu inspektorského, plného a zaslou-
ženého uznání. Dnes vskutku z inspektorů.
učinila byrokratická praxe administrativní úřad-
níky, jimž málo vybývá volného času k vlast-
nímu úkolu, t. j. paedagogickému dozorua
vedení učitelstva a škol, odbornému studiu
niternému zdokonalení školství. Tenlo stav je
nadále neudržitelný a proto zplna schvalujeme
požadavek, aby ustanoven byl placený konceptní
úřadník k vedení školské administrativy, již má
býti inspaktor zbaven. Také plně souhlasíme, že
jest potřebno, aby inspektorům přikázány byly
obvody menší, neboť je nemožno, aby na př.
na veškeré české školství pražské dozírati mohl
pouze jedný inspektor. Nemůže býti také od-
poru proti zajistě oprávněné snaze, aby hmotné
poměry inspektorů byly zlepšeny, tak aby in-
spektoři na roveň postaveni byli v příjmech
všemu ostatnímu úřadnietvu státnímu a nebyli
odbýváni platem někdy mnohem nižším než
mají jejich podřízení. V těchto a podobných
požadaveích najdou inspektoři školní vždy sym-
patie všech lidi pokroku přejících na své
straně. Jakmile však pánové kommullují opráv-
něné své požadavky s usilováním o definitivní
jmenování ministerským dekretem, musí již do-
voliti, že se opře tomu každý, kdo má na
zřeleli úhrnný prospěch a pokrok celého českého
24
article
školství a kdo zachoval si pomysl o potřebě
vymaniti školu českou z područí cizího cen-
tralismu a nadvlády nám nepřátelské vídeňské
vládní byrokracie. Ubezpečujeme důvěrníky če-
ských okresních školních inspektorů, že ani
tentokráte, ani kdy jindy, když jsme rozhodně
proti zdefinitivnění školdozorců psali, nedalis
ničeho našeptávati učiteli, »kteří nejsou s in-
spektory spokojeni«. Vůbec litujeme, že řečení
důvěrníci v brožuře, celkem málo representativní
a málo přiměřené k oné duševní výší, na jaké
my si školdozorce myslíme, chtějí vsugerovati
domnění, že jen inspirací učitelů, kteří veřejně
mluví a do novin píší, většina veřejnosti jest
proti zdefinitivnění. Domnivají-li se, že svede-
ním taktiky na tolo pole líčené nepřízně uči-
lelstva k inspektorům dávají svému požadavku
zdání oprávněnosti, pak se mýlí a ubezpečujeme
pány, že by uvědomělá politická veřejnost
česká proti zdefinitivněni byla i kdyby nakrásně
také učitelé pro ně se vyslovili. Nutno jest
přece v české školské politice postupovati
směrem k zodbornění a znárodnění školství,
nikoliv směrem k vídeňskému byrokratickému
centralismu.
— Z Litoměřic. (Původní zpráva.) Pr
protičeských demonstracích byla vytlučena okn
v místnostech »České besedy« a řídieímu učiteli,
který náhodou v místnostech dlel, musila být
poskytnuta ochrana, aby nebyl rozlícenou ně-
meckou mládeží insultován.
— Čechové! Zaveďme všeobecně jednolný
a dobrovolnou disciplinou výhradný národní
kolek český, vydaný Národní radou českou ve
prospěch souměrné podpory nejdůležitějších
účelů celonárodních vůbec a menšinových zvlástěl
Konej každý, samosprávné, peněžní i národo-
hospodářské korporace, spolky i jednotlivci také
zde svou národní povinnost! Národní kolkya
účtenky kupujte v místních prodejnách!
Čecho
Litoměřice
Český beseda
25
article
— Radinné zprávy. Slečna Mařenka Nedvě-
dova, sestra p Fr. Nedvěda, restauratéra »u Stro-
mečků« v Opatovické ulici v Praze a pan Antonín
Novák, majitel plzeňské pivnice na Smnichově,
slaví sňatek svůj ve středu 23. t. m. o půl 11. hod.
dopol. v chrámu sv. Vojtěcha v Praze
— Z kruhů lékařských. Pan prof. dr. Janov-
ský vrátiv se z p bytu na venkově do Prahy, ordi-
nuje, počínaje dnem 21. září opět jako dříve v usta-
novených hodinách. — Univ. docent pan MUDr.
V. Matys, oční lékař, navrátil se z dovolenéa
pravidelně ordinuje (Vladislavova ulice č 17.). —
Zubní lékař pan dr. Alfred Baštýř odjal na jeden
lýden z Prahy. — Pan dr. Theodor Wohry z e k,
majitel mechanoléčebného úslavu Zanderova, vrátil
se do Prahy. — Pan MUDr. Emil Plešinger,
vrchní lékař nemocnice Milosrdných Bratří, vrálil se
z dovolené a ordinuje od 10—11, 2—3.
— Paní Julietta Adamová, slovutný host našeh
národa a naší Prahy, poclila včera svojí návštěvou
Frásné místnosli Ústředního spolku českých žen.
Mařenka Nedv
Nedvěd
Novák
svatý . Vojtěch
profesor
doktor
MUDr
V Matys
Baštýř
Theodor Wohry
Zanderův
Plešinger
Adamová
Francie
opatovický
Praha
Janov
Vladislavův ulice
University
26
article
Zavítala o 145. hod odpol. ve společnosti paní a
pana z Čenkova a prodlela uprostřed členů výboru
a spolku do C. hodiny večerní. Velmi živě zajímala
se vzácná paní o všecku pokrokovou práci českých
žen, u jejíhož bohatého pramene v Ústředním spolku
stanula. Vyžádala si o ní ve všech směrech infor-
mace, opatřené hojnými doklady. Přijavši pak srdečné
pohostění čajem, uvedla při živé animované zábave
svojí roztomilosti v nadšení všecky přílomné zá-
stupkyně ženské duševní elity české. V upomínku na
tuto návštěvu podaly přitomné paní vzác. hosti sá-
drové poprs“ Boženy Němcové, jejíž živolu
působoní věnovala pí. Adamová opětnými články svý-
mi zvláštní pozornosl. — Paní Adamová před svým
odjezdom z Prahy bude přijímati návštěvy na rozlou-
čenou v hotelu Paříž v pondělí dne 21. záři od a
do 6 hod. odpol. — „Figaro“ v sobotním čísle při-
náší vehký článek paní Juliette Adamové o ženách
českých, nadepsaný „Les femmes tchěqyues“.
— Ruský host v Praze. Do Prahy zavítal v mi-
nulých dnech p. Vladimír lvanovič Sokal-
ský, státní zástupce (prokuror) nejvyššího soudu
(suděbnoj palaty) v Charkově, chtěje seznati výstavu
a zvláště pražský divadelní a budební svět. Vedle
svého vynikajícího úřadního postavení je pan Sokal-
ský pozoruhodným skladatelem a kritikem hodebním.
Skladbě učil se v Charkově vedením Ivana Knorra.
nyní profesora ve Frankfurlu n. M. a studia dokončil
u svého strýce Petra Petroviče Sokalského, známého
vědeckým dílem »Ruská národní píseň« a operou
»Osada Dubno«. Náš ruský host složil řadu klavír-
ních skladeb, třicet písní, díla komorní, dramalickou
ouverturu, orchestrální snitu, symfonii g-moll a dět-
skou operu-zkazku »Řepka«, známou českému obe-
censtvu z úryvků, provedených pěčí prof. Stanisl.
Němcová
Adamová
Figaro
Vladimíra
Sokal
Knorr
Petro Petrovič
Řepka
profesor
Stanisl
Čenkov
Praha
Paříž
Charkov
Dubno
symfonie gmoll
paní Juliette Adam
27
article
Jiránka v koncertu pro mládež, uspořádaném »Umě-
leckou výchovou«. Velikolepá myšlenka sbližovatia
sjednocovati Slovany spolky sokolskými, zvláště po
skvělém pátém všesokolském sletu, nadchla jej tak
upřímně, že letos z jara složil novou orchestrální
suitu »Slet Sokolů slovanských«. Nové toto díla
mělo v symfonickém koncertu »Carské hudební spo-
lečnosti« v Charkově znamenitý úspých a rozšíří se
zajisté po Rusi a ostatním světě slovanském, až bude
dokončen jeho lisk. Universální vzdělaní, theoretická
a praktická znalost hudebního umění, jemný smysl
pro právo a pravdu staví pana Sokalského laké mezi
přední, nejvěcnější hudební kritiky ruské. V lomte
oboru působí již po dvacet let jako stálý hudební
referent denníku »Južnyj kraj« v Charkově a časo-
pisu skladatelů ruských v Petrobradě »levěstija mu-
zykaljnych sobranij« pod jménem Don Diez. Kritika
ruská pochválila také pana Sokalského i za jeho di-
rigentské nadání po provedení »Sletu Sokolů slovan-
ských«. O vysoké úrovni vkusu, o dirigentskéma
režisérském nadání představitelů českého hudebního
umění vyslovil se pan Sokalskij s neomezeným, pra
naše umělce nejvýš lichotivým uznáním. Krásami
pamálkami Prahy je nyní tak nadšeně zaujal, že
dávná jeho náklonnost k českému narodu vzrostla
v trvalé a upřímné přátelství.
Jiránek
Sokol
Južnyj
Sokalskij
Uma
Charkov
Rus
Praha
Slovan spolek
Sokol slovan
28
article
— Zemského poslance p. dr. Václava Škardy
došel následující projev městské rady v Turnově:
Laskavá péče Vaší Slovutnosti o zájmy města na-
šeho, již ráčil jste osvědčiti v otázce aktivování
státní reálky v Turnově mocnou přímluvou Svou
ministerstva financí i vyučování, zavazuje podepsa-
nou radu městskou k povinnosti, aby Vaší Slovut-
nosti za tuto uznání hodnou ochotu uctivý a vřelý
dík projevila. Dovolujeme si slušně žádati, aby Vaše
Slovutnost naznačený projev díků laskavě přijatia
další vzácnou přízeň městu našemu dobrotivě zacho-
vati ráčila. Ujištění Vaši Slovutnosti, že reálka bude
nyní otevřena, upokojilo rozechvělou mysl občanstva
zdejšího a upevnilo naději jeho v konečný zdar
dávné tužby jeho. — Z Hradce Králové došel
tento projev: Plním milerád jednomyslný příkan
městského zastupitelstva, vzdávaje Vaší Slovutnosti
za neunavnou péči o uskutečnění asanačního zákona,
právě publikovaného, nejoddanější díky. V hluboké
úctě a vděčnosti za král, věnné město Hradec Krá-
lové: dr. Ulrich, starosta.
— Pan Jossi Friedläuder, předseda správní rady
akciového pívovaru v Nuslích a člen správní rady
Pražské úvěrní banky, který po dlouhé, trapné cho-
robě na letním sídle svém v Přemyšlení zemřel, byl
včera odpoledne za velkého účastenství smutečních
hostů pochován k věčnému odpočinku do rodinné
hrobky na vinohradském hřbitově. V kostele sv.
doktor
Škarda
Vaš
Ulrich
Joss Friedläuder
Turnov
Hradec Králové
Hradec
Nusle
pražský úvěrní banka
29
article
Václava spočívala rakev s tělesnými ostatky zesnu-
lého na skvostně vyzdobeném katafalku, kolem ně-
hož rozloženy byly drahocenné věnce a palmové
kylice od rodiny, přátel, přibuzných a korporací. Pni
pohřebních obřadech, které vykonal msgr. Lehner za
asistence farního duchovenstva, sbor pěvců z Narod-
ního divadla zapěl dojemné smuteční skladby. Smu-
tečních obřadů súčastnila se choť zesnulého pi.
Leontýna s dítkami, rodiny Škardovy a Friedländrovy,
dále pánové starosta České obce sokolské dr. Schei-
ner, president Hypoteční banky dvor. rada dr. Blažek,
předseda společnosti Národního divadla arch. A.
Šimáček s chotí, dr. Scheichl, ředitel Pražské úvěrní
banky Veselý, posl. dr. Schauer, obchodník Ferd.
Mellan, deputace spolku sladovníků, ryt. Pštross, ře-
ditel nuselského pivovaru V. Štěpánek s chotí, velko-
obchodník Jan Čsrnohorský, inž. Mü ler, soudní ta-
jemník dr. Švorčík, adjunkt Krouský, prof. Ot. Pra-
žák, předseda správní rady smíchovského pivovaru
Dimmer, dr. J Víček, farář Boch, prof. Zázvaraa,
členové městské rady v Nuslich, presidení plzeňské
obchodní komory Houdek, ředitel Kukla s choti, pi.
A. Podlipná, pi Víšková, vrch. inž. Tille, rada z.s.
Chlumecký, Homola, dr. Štžpánek, maj. pivovare
Václav
Lehner
Škardův
Friedländrův
doktor
Schei
Blažek
A Šimáček
Scheichl
Veselá
Schauer
Ferd
Mellan
Pštross
V Štěpánek
Čsrnohorský
Ing
Švorčík
Krouská
profesor
Otakar
Boch
Zázvaraa
Houdek
Kukla
A Podlipná
Víšková
Till
Chlumecký
Homola
Štžpánek
Narod
národní divadlo
úvěrní banka
spolek sladovník
Dimmer