1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
ndáonměu a otělonad sosl
4
masthead
V Praze, v neděli 20. září 1903.
Praha
5
masthead
400 elnadlA Innovna slijedloou mli na
8
masthead
vo ie slunendvr
9
article
Na ranní a odpol. list,
přejrlřel. spi.
v Praze v adin inistra
a měe
nr čtrrt loka
s dvolí čenůškou
amšale . . .
na čtrrt 1 a ta
ve šlialkách
Praha
11
article
nr všsíe .. . . 2 K 30
Poštour
na mřnle
Ba štot kis“ . .
s dvejí zásilkee
ni psřiatr
. k a
12
title
Dnošní čísla pra Prahu Je s 20 stranácl.
Praha
13
article
Vzchopme se!
Vzchopme se!
te
Příštího téhodne podívá prý se minister
ský předseda bar Beck asi na tři dny do
Prahy, aby si prohlédl naši jubilejní výstavu.
Bůde li to však jediným účelem jeho výletu
či budeli míli jeho návštěva Prahy v době
zasedání sněmu českého též cíl politický
— dosud je »státním tajemstvím«. Však
příčin k domněnce poslednější bylo by věru
dosti.
Mezi nejpřednějšími úkoly státnickými,
kjichž řešení byl povolán, byla zajisté též
otázka česká. Jakkoliv pak hned od počátku
ji obmezil ve svém vládním programu na
pouhé sjednání jakéhos takéhos pří-
měří mezi oběma rozvadčnými národy, vy-
hýbaje se z daleka jádru jejímu státopráv-
nímu a ústavnímu, jakkoliv jeho státnická
ctižádost nenesla se na konec výše, než aby
zde do konce jubilejního roku panovníkova
uklidnil nějak palčivou olázku jazykovou
úřadech státních, sjednal smiřlivější ná-
ladu mezi Němci a námi, tož musí sobě
dnes říci, ze jeho »smiřovací politika«
v Čechách podzimně vadne a žloutne, že se
str mu naděje jeho v obapolné uklidnění
mysli v Čechách opadává denně list za
listem.
Beck
Němec
Praha
Čechy
14
article
Vinu toho nese pak jen sám. Cože
učinil za celou dobu vlády své pro zlepšení
neutěšených poměrů národních ve vlasti
naší? Nevíme o jediném případu, kde byl
by s patřičným důrazem vystoupil proti je
dinému ze sterých německých úlokův na
právo, svobodu, ba existenci našich ohrože-
ných spoluobčanův české národnosti v pře-
vahou německých městech země české, kde
byl by celou autoritou a mocí státní zakřikl
a zarazil ty štvanice proti českým úřadní
kům státním, ty usurpace německého Volks-
rátu, to veřejné buntování se německých měst
k nepřátelskému pronásledování, týrání, ba
vyblazování domácího obyvatelstva jazyka
českého — ty boykoty českých živnostníků.
to trýznění a násilné donucování českýeh
rodičův, aby své děti posílali do německých
přelejváren. —
15
article
Jakkoliv ví tak dobře jako my, k jakým
svrchovaně nebezpečným záměrům a koncům
směřuje všechno to davné, napořád smělej
vystupující úsili vůdeův velkoněmecké pro-
pagandy — po sočištění německého jazyko-
věho území ode všeho českého« — po ná
rodním rozdvojení veškeré slátní správy
v Čechách a po zřízení zde německe
provineie, tož přece za celé vlády jeho
nepostihli jsme jediného zmužilého slova,
nadtož činu páně Beckova, z něhož by zra
čila se odhodlanost, zašlápnouti tento vznika-
jící požár v německo-české doubravě, do ku
čas! Nanpak, stále jen ta stará pštrosí
politika zarývající oči do písku před blížícím
se nebezpečím, stále jen chabé povolovánía
couvání krok za krokem před postupujícími
teroristy a křiklouny a jejich herostratskou
pochodní separatismu a »zweitheilungu«.
Divno liž pak, že tato nepochopitelná,
rakouskému a dynastickému interesu čiro
úporná politika nedbalosti a shovívavosti
zplodila v Čechách ovoce nejjedovatější. N
straně německých radikálův přimo již rabiát-
skou zpupnost a troufalost, na straně české
však nejtrpčí pocity nedůvěry, rozhořčenía
obav nejlesknějšíchi —
Beckův
Čechy
17
article
Zavítá-li Jeho Excelence do Čech, jed-
nal by velmi povrchně, kdyby zde věnoval
pozornost leda jen skvělé a zajímavé naší
výstavě komorní: »veselé jest umění, ale
vážný jest život národů« . . . Tomuto-li by
naslouchal vnímavým sluchem v Čechách
dnešních, uslyšel by hluboký ston duše ná-
roda roztrpčeného neustalým příkořím
zklamáním měrou nejpovážlivější. A to ná-
roda, který nezapomněl na svou slavnou a
velikou minulost, na své dobré právo, —
národa to vzdělaného, uvědomělého, nada-
ného a statečného — takže o něm sám
největší státník německý Otto Bismark
vůčí jistému rakouskému Němci roku 1889
se pronesl: »Čechové jsou zdatny
schopný a silný národ; s nim
každý stát musil by se vyrov-
nati. « —
Moudrost státníků vídeňských však vyjma
krátkodobé éry Beleredia, Potockého a Ho-
henwarta nikdy neměla vůle snažiti seo
poctivé vyrovnání s národem, nýbrž vždy je
šlo toliko o vyrovnání s Maďary a
s Němci na úkor náš a v tom spočívá
také celá moudrost státnické snahy Beckovy.
Nejde mu o to, aby umožnil vyrovnání
s námi, nýbrž s Němci zdejšími, při čemž
bychom my měli »pro ten boží smír« sle-
vovat se svého posledního zbytku práva
rovného ve vlasti své. Možno dosti, že vlastně
za tímto účelem přijede Jeho Excelence
v čas zasedání sněmu do Prahy. Jsa vir-
tuosem v přemlouvání, snad že pokusíse
zde vůči shromážděným poslancům obou
válčících táborů o docílení nalady smiřovací,
snad že vynaloží všechnu svou líbeznost,
aby naše poslance přiměl ku povolnosti za
nějakou »koncesí« německou. Či zanechá
toho, moudře poznav propast hořkosti, dělíci
nás od strůjeův sveřeposti kašpersko-
borských, karlovarských, ervěnických, jabl
neckých atd. atd.
Bismark
Němec
Čecho
Potocki
Maďar
Beckův
Čechy
Praha
18
article
Opětujeme, jestli kdy, dnes věru nej
měně jest v Čechách nálady ke kom
promisu »podle vzoru moravského«
Jestli kdy, dnes právě po zkušeno
stech lidu moravského stím paktem
brněnským, po úsovských tčch nasilno
stech, po všem tom mrzkém obchazení za-
kona Perkova a lstivém zneužívání » katastra
národního«, jest vlidu našem nej
méně chuti dáti se vlákati v pasť po-
dobných smiřovaček. Vestigia terrent-
Pakli by však mezi poslanci lidu českéh
nalezli se někteří, jimž by přes všechny
zkušenosti výstražně nebylo dáno, aby odu
lali výmluvnosti ministerského předsedy, do
mnívajíce se v něm poznávati našeho dob-
rého přítele: těm a takovým dáváme na
uváženou bystroduchou výtku, již učmnil ně-
kdejším staročeským politikům opět kdys
Bismark, řka jistému šlechtici českému: »Vy
Čechové máte tu zvláštnost do sebe, že dě-
láte vždycky všechno v nečas: kdykoli jste
se měli mírnit, bývali jste husitsky ráznia
kdykoliv naopak nadešla pro vás chyíle, kde
vše záviselo na odhodlanosti vaší
tu bývali jste zrovna zase až ku po
divu netroufalí a mírní« —
Kdož by, vzpamínaje dějin našich v mi
nalém půlstoletí, neshledal v nich potvrzeni
télo trpké pravdy? A nezdá se také nynější
chvíle dějin rakouských, kde s jedné strany
Maďaři, s druhé Němci zdějším takovým
zpupným náporem vysahují proti nám Slo
vanům, býti takovou, kde vše závisí na tom
Perkův
Čecho
Maďar
Němec
Čechy
20
article
ukážeme-li se býti pevnými, odhodla
nými a rozhodnými v obrane
bytu a práva svého — a kde by opět strašně
se na nás pro celou budouenost naši mohla
vymstiti chabá netroufalost a povolná mír-
vnl
nost ?
To klademe vřele na srdce dnes všem
našim zástupeům a předbojníkům, ať si již
baron Beck přijede do Prahy nebo ne. —
Vůči vážnosti doby, ve které žijeme, zajisíé
bylo by nanejvýš záhodno, aby poslane
naši připravili pro sném adresu, v níž by
mluvou stejně důstojnou jako rozhodnou vy
ložili veškeré těžké stížnosti národa našeho,
reklamujíce pravo a spravedlnost, i záštitd
ohrožené jednoty vlasti. Jest na čase, s vr-
chovaně na čase: vzehopiti se
k mužné sebeobrané, za lepší a jasnější bu-
douenost národa českého v jeho pověké
trojjediné vlastil
Beck
Praha
21
article
Odměna za násllnosti německé
Odměna za násllnosti německé
v Ptuj.
mrlmradil
za a doti
Bylo již sděleno ve včerejším ranním listě
že v bílé Lublani, kde nodávno zakončen by
zdařilý sjezd Svazu slovanských žurnalistů, ddo
šlo předevčírem večer k bourlivým pouličnln
událostem, jichž ostří platilo německému obyna
telstvu. r
Motivem — jak sdělujeme na jiném míslé
(viz Domácí politiku) — byly protislovinsk
události ve Pluji. Po prrotestní schůzi, která
v této záležitosti byla konána a měla průběh
velice pohnutý, vytáhlí účastníci do ulie a ubl-
rali s k budově německého kasina. Bylo jich
asi na 6000 a ačkuli policie, předvídajíc, k čemu
dojde, učjnila opatřeni, byl kordon protržen a
v několika minutách vyšlačena okna kavárny a
restaurace v kasině. Dle něklerých zpráv vnikli
demonstramti i dovniř mistnosti. Byvše posléze
z ulice, kdle se kasino nachází, vyllačeni, táhli
za zpěvu národních písní k vyšší reálee,
k německému gymnasiu a ke hrujinské s po-
řitelně, kde rovněž okna vytlučena. Jedna
část zástupu zabočih ke budově zemske
vlády, kde rovněž několik oken vymláceno.
Ptuj
Lublaň
22
article
Sotva se tak stalo, povoláno bylo proti demon-
strantům vojsko a to několik setni
pčšího pluku č. 27. Vojácí s nasazeným
bodáky postupovali proti llu, zalím co četníe
provádeli tukřlca bromadná zaíý kaní.
Na Marianském náměstí byla siluace de
monstrantů dosti kritická. Byli sevřeni se dvou
stran vojskem, takže nemohli dosti rychle ustu
povati. Iorkokrevný jeden selník, který o dru
hém oddílu voženském neměl ani fušení, v do
mnční, že záslupy nechtěji vyzvání k rozchodle
uposlechnouti, dal rozkaz k nabíjení. Teprve
když upozorněn byl náhodou k tomu se nama
nuvším starostou Hribnrem, že zástup
nemohou se rozeházeti, přonáhlený rozkaz ed
volal.
Povoláním dalších tří práporů vojska byl.
řada ulic uzavřena a v pozdní hodině noční de
monstranli rozprášeni. V celku zaíčeno bylo
13 osob. V městě panovalo po celou noc značno
vzrušení. Vojsko zůstalo na ulicích po celo
noc a tepkve ráno vrátilo se do kasáren, kdežtc
hlídky včera po celý den procházely městem
Starosta Ivan HIribal vydal provolání
kterým vyzývá obyvatelstvo, aby zachovalo klid
Německé kasinc jest střeženo 40 četníky, kteř
nedovolí nikomu vstoupiti do ulice, ve které se
kasino nalézá, kdo se neprokáže, že buď tam
bydlí, nebo je tam znměstnán. Zemský president
HIribal
marianský náměstí
23
article
nivozomsH s čnsodl v jjožog šdlat olěg sor
24
article
i ioso tvnnu čr ni
25
article
Schwarz, klerému také vytlučeno několik oken
prohližel dnes škody, na kastně způsobeně.
Němci počkají, že tyto škody činí 3000 Kla
v kuchyni zvláště 1000 K a miní, že obee
lublaňská je povinna tyto škody nahraditi,
Německé večerníky vídeňské, zaznamen
vajíce události v Lublani na čelném místě, „N
Fr. Pr.“ dokonce pak na místě úvodním, píš
mímo jiné: Již dlouho žádali lublaňští Němci za
sestálnění policie v Lublani. Že městská policie
proti výtržníkům, jak by bylo záhodno, nezakro-
čila, nelze se diviti, když v čele městské správy
stojí známý Ivan Iribar, jenž se svou zášti
k Němcům nikdy se netajil. („N. Fr. Pr.“)
Nejvíce se rozčiluje večerní „Extrablati“
který píše pod názvení „Slovanské vandalství
takto: „Vavříny Čechů nedaly spáti Slovincům
v Lublani. Dle vzoru severních svých brai
uspořádali včera neslýchané výtržnosti a zabí
vali se tím, že vytloukali nesčetná německ
okna. Zprávy o včerejších výtržnostech v Lubl
ni dokazují, že slovinská luza nhicházelas
zrovna ve všecko ničícím deliriu. Pražský
lublaňský fanatismus je poučením pro Něme
v Rakousku, že sami si musí pomoci a že třeb
zvýšeného napěti národní svépomoci,
Schwarz
Němec
Iribar
Čecho
Slovinec
Lublaň
Francie
Rakousko
26
title
Z Lublaně, 19. září.
Lublaň
27
article
„Times“ pro slovanskou věc.
Nejznamenitější žurnál anglický uveřej
ňuje dlouhý projav našeho přitele, polského
publicisty Antonina Zwana, jenž píše o polsko-
ruském smíření a o alianci francouzsko-ruské
Můžeme býti povděčni již za to, že neunav-
nému fedrovateli myšlenky sbratření rusko-
polského podařilo se získati pro ideu slovanskou
ak slavnou tribunu, jakou je světový orgán
londýnský. Zwan děkuje londýnskému žurnálu
za sympatie, projevené myšlence sbiížení mezi
Rusy a Poláky a praví, že Čechové, vystavent
nejvíce návalu germánskému, ujali se poslání
utvořiti středisko velké myšlenky slovanské
Všechna nedorozuměni, jež byla mezi Čechya
Poláky pro české rusofilství a pro Bialičskou
otázku, byla odstraněna. Násilí praské, páchian
na polském lidu v Poznani, přimknulo družné
Antoninus Zwan
Polák
Čecho
Poznaň
Times
28
article
Čechy k Polákům. A velkolepé přijetí, jeho
se dostalo před nedávnými dny v Praze Polš-
kům, bylo okázalým důkazem bratrství, jež je
nutné pro národy slovanské. Pan Zwan ličí, jak
se utvářejí nově, přátelské poměky mezi Rus
a Poláky. Když delegáti čeští příbyli do Petro-
bradu za JIl. dumy a na kongresu slovanskén
v Praze, přihlásili se Poláci slavně k politce
unie slovanské a Polácí projevili bez okolk
že si přejí, aby Rusko bylo silně. Zwktn ft
dále, jak se staví různé sírany politické v Rusku
ke sbratření rusko-polskému. Není pochyby, že
velká myslenka najde ohlasu ve vělšině, ruské
inteligence. Pan Zwan připominá dále apel, do
volávající se sdružení polsko ruského, podepsaný
Henrikem Stenkiewiczem a 40 000 vlastenci pol
skými a dále slovo, adresované spisovatelko
Orzeszkovou pražským organisátorům slovan
ského sjezdu: »Tvořite dílo velkolepě, di
božské l«
Polský publieisla dále uvádí, že ruský cn
je přivržencem sblížení rusko-polského, že mez
nadšenými jeho spolupracovníky jsou vynikajíe
Reasové, jako kniže Eržen Trubeckoj, hrabě
B brinsk), Maxim Kovalevský, Koltarevský, Po-
godin, generál Volodimirov a t. d Na to vypo-
citává p. Zwan obtíže, s nimiž se setkává sbli
žení růsko polské. Je lo především vliv něme-
ký, neboť ani ve Francii ani v Anglii nemají
dostatečnou představu, jak nesmírně by sblížen
* Poláky posllilo Rusko v připadé konfl ktu
Polák
Zwan
Stenkiewicz
Kovalevský
Koltarevský
Volodimirov
Čechy
Praha Polš
Rus
Petra
Praha
Rusko
Eržit Trubecký
Francie
Anglie
29
article
V drebném Prodejit
nnní číslo o sob
cdpoleddní . .
. na z
Ve flialkách na venkovs
anní čisle
edpslední. . . . . . . . 4k
Iuserátv
plati se hotevě nupřei
Přečplaceni a jmsestr přijsns »drdinl-
srsce v Harianšce elksl é 3.
Tam náchlelí se též redakee
tsbárna a eaprdies . Kánodnich Lilstd“.
Bskogisy še uovrhosji
Iuserátv
Kánodnich Lilstd
30
article
s Německem Německo pracuje všemi prostředky
proti sblížení rusko-polskému a užívá svých sta-
rých vlivů, jež má u vlády ruské, propagandy
zednářské, jež je všude ve službách Německa
a podpory živlu židovského, zcela oddaného
Německu.
Rozhodnuti otázky rusko-polské leží v ru-
kou vlády ruské. Bylo by ji snadně, kdyby vy-
hověla přátelsky spravedlivým požadavkům pol-
ským, těžiti z dohody obou národů. Chvíle je
vážná a rozhodná. Setrvati v dosavadním sy-
stému znamená pro Rusko vystavovati se nej-
vělšímu nebezpačí a kompromitování pro vždy
myšlenky slovanské Zwan končí svůj výmluvný
projev slovy: »V naší době, dle náhledu kom-
pelentních politiků, dva různé proudy usilují
o vládu světa; s jedné strany je to proud pro-
dehnuti velkomyslnosti a šlechutnosti Eduarda
VII. a z druhé strany proud, který řídí lidé
problásivšl ohavnou zásadu, že moc jest nad
právem. Doufejme, že první zvítězí!«
Eduard
Německo
Rusko
31
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 19. záři. (Volební o prav
v Haliči.) Při hlasování o pilnosti návrhu po-
slance Stapiňského, jenž žádá, aby se i
pro sněm baličský zavedlo všeobecné, rovnéa
tajné volební právo, strana konservativná utrpěla
citelné porážky. Pro pilnost nenašty se sice n
sněmě potřebné dvě třetiny hlasů, nieměně vy-
slovilo se pro ni 64 proti 52 hlasům, tedy většina
nynějšího sněmu. Ačkoli konservativci tvrdí, že
maji na sněmě dosud většinu a že pro pilnost
návrhu Stapiňského se vyslovilo více hlasů než
proti jen z té příčiny, že ve sněmovně při hlaso-
vání scházelo mnoho poslanců konservativných,
jest tímto hlasováním přec už podán důkaz, že
nynější haličský sněm velice se různí od svého
předchůdce v názorech na volební opravu,a
konservativeům stejně jnko vládě nezbude nie
jiného, než přizpůsobiti se těmto núzorům. Tvr
zení konservativců, že mají ve sněmě dosud
většinu, jest ostatně velmi pochybné, jak se uká-
zalo při volbě různých sněmovních výborů. Do
četných výborů, jako do obecního, správního,
školního, právnílo atd. zvolena většina nekon-
servativná, demokratická a ruská, takže konser-
vativci nebudou už míti v předsednictvu těchto
výborů své lidí.
V Praze, 19. září. (Splátka za Piuj.
Praha
Halič
32
article
V Lublani byly včera výtržnosti, jimž padlo prý
za oběť mnoho okenních tabulí v německých
domech. Současně se sděluje, že to byla splátka
za surovosti, jichž se štyrští Němci dopustilí mi-
nulou neděli na slovinských účastnících valné
hromady spolku sv. Cyrilla a Methodu ve Pluji.
Že surovošti ptujské byly vskutku takové, aby
mohly vehnati do hlavy krev i lidem tak trpěli-
vým a klidným, jako jsou lublaňští Slovinci, toho
důkazem jest zpráva německého časopisu
„Arbeitorwille“, jenž vychází ve Št. Hradci jak
orgán soc. demokracie. Tento německý list jisté
neslruní Slovinčům a jeho zprávě nelze tedy
upírati věrohodnosti. V něm čteme: Předehrou
německých kulturtrégrů bylo již v sobotu, že
před „Národním domem“ řvali a pískali, okn
rozbíjeli a slovinské domy pobázeli blátem.
V neděli, která byla pro Ptuj „velikým ně-
meckým dnem,“ vtloukali Slovincům svou
kultru holemi do hlavy. Starosta Ornig po-
volal svým šesti strážníkům na pomoc 26 něme-
ckých strážníků z Mariboru, Celje, Celovce a
Běláku, aby odstranil pomoc čejnictva. Na ná-
draží a cestou do města situnce byla každou
chvili kritická. Veškera německá mládež byla
opatřena píšťalkami; dorosilí Němci pak měli
dobrý den. Mohli klidně mlátiti do slovinských
Němec
Ornig
Lublaň
Hradec
Maribor
Celje
Celovec
Bělák
spolek svatý . Cyrilla
národní dom
33
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
t noo
34
article
V Praze, 19. září
š— (Kronika.) Také hladina uměle
ekého vkusu má své vlny! A vlna se vrae
s jistou pravidelnosti! Co bylo nářku a spínání
rukou, když se objevily svého času známé vý
střelky dekadence.
— Neslýcháno! Takového zmatku smyslo
ještě neviděl svět! . . . ruzléhalo se.
Ale, svět je starý ! Ku podivu, co všeck
viděl! Jenom nám, lidičkám krátkého dechu
živola, připadá mnohé tak nové, co přece dávno
bylo známo pod slunceml
Goethe ve svých listech ze sicilské cesty
vypravuje o návštěvé zámků prince Paliagonia
Majitel byl podivín zvláštního druhu. Dvů
chodby, síně zámku vyplněny měl uměleckým
předměty a nápady zeela výstředního vkusu
Návštěvník se citil »proháněn uličkou šilenstva«
juk bylo všecko nesrovnalo i na hlavu po
slaveno, A přece nebyl majitel, než svého způ
sobu clitel umění a mecenáš !
Osmnáclé sloletí, zdá se, zrodilo hojně
podobných mlovníků. A nebylo třeba teprv pod-
nikat daleké cesty, abys je nslezl. Arci se země
rychle točí a stopy života rychle mízí ! Kdo v
ještě něco o českém šlechtici, panu Vojtěchu
hraběli z Hodic, velikém boháči a mecenás
umělerkém své doby? Byl pánem na Rosvalde
a Fulštejně a jiných statcích na hranici mo
ravsko-slezské a jako muž zvláštních choute
uměleckých skutečná znamenitost své doby
Ve své nové pěkné knižce »Z moravské
země« věnoval mu zajimavou vzpomlnku věrný
zpravodaj sluvanský o našem českém životě
náš známý lvovský přítel pan Oslaszewski-B
raňski. v)
— Byl pán velmi fanlasličný, narozen
r. 1706 a velmi pečlivě vychován. Od dětstv
se bavil uměním a delší pobyt v Italii jen roz-
nilil jeho vášeň. Zdědiv veliký majetek, pusti
*)Z Moravskiej z iem i. Nolalki. Lwróv 190
Goethe
Paliagonio
Vojtěch hrabět
Oslaszewski
Praha
Hodice
moravský země
Moravskiej
35
article
uzdu svým choutkám, umlniv si »stvořt po
zemský ráj« na té pídi země, klerá svěřena byi
jeho moci. Chtěl tu žlli jen Musám a trávit
život s Musami. I jal se svoje psnství pramě
ňovat na sidlo Apollinovo způsobem, klerý se
jevil býti zvláštní směsí rozumu a hlupstva
moudrosti a předsudku, živé obraznosti a špat-
ného vkusu. Uprostřed velkolepého pnrku dal
zřidit rozkošný zámek, vlastně labyrint pavilonů
obklopený jezírky, průvlsvy, ostrovy a kouzsl
nými jeskyněmi. Vše bylo pořízeno a obslulo-
váno domácími umělci, byla tu divadla, byli hu
debníci, herci, zpěváci, maliti, zlalnlci, obiňo
strojei, magikově ... Byla v parku činská pa-
goa vedle věrné podoby Božiho hrobu, byly
poustevny světeň vedle harámů tureckých —
nejen napodobených! — byla kolonie L lipu
tánů, kde roli obyvatelstva hráli děti poddaných,
byla jesk ně druidů s obětnými oltáři, u nichž
domácí pán, obklopen hosty a dvořeníny, odbý
val pohanské myslerie, bylo údolí vénovan
hrám pastýřským, jezírko, určené hrám nymí a
rusalek vodních
Zkrálka pěkný blázineček umělecké vášně.
Od některých zjevů dnešní dekadence lišil se
moravsko-slezský amatér osmnáctého věku leda
okolností, že byl velmož, že vládl miliony
mohl do služeb své choutky zapřáhnout sta
sta lidí. a a
Přišel ovšem na mizinu. Jmění přešlodo
jiných rukou, nástupce jeho, zbožný muž, vy
naložil vše, aby »po čertově dile« nezbylo ani
slopy. A dnes o představiteli zajímavého »kul-
turně dějinného zaproudéní« ví snad už leda
nějaký — Slovník naučný.
Apollinův
Musa
36
article
oso a v m
Kuiha našeho polského přítele je přebohatn
vědomostmi českého života na Moravě minulého
i přítomného. Pisatel umi se zajímat, opatřovat
se správami a doklady a znamenitě jich využi-
val.Arci najdete mnohé, co je vám známo, ale
podivite se, jak pěkně shrnuto v celek, srovnáno
v živý obraz, vše objevuje se v novém světle
Ovšem je vždy v popředí hledisko slovan-
ské, přirozeně polsko české. Pisateli není slo-
vanská idea chvilkový záchvat, není heslo, ktere
se zrodilo, jako se rodí s dobou jiná hesla.
snad jen nějaký — modernism. Nazlrá hlouběj
na věc. Všimněle si, kterak uvádí v souvislost
dějinných příčin zjev germanisace v Čecháchi
na Moravě v sedmnáclém a osmnáetém věku
— Až do první čtvrti XVII. věku těšila s
Morava nejůplnější samosprávě, jak svědčí skodi
fikovaný výraz poměrů v zemi, »Kuiha Tora
čovská«. Počálek věku přinesl hlubokou změnu
Bitva bělohorská netrvala ani hodinu, ale rozhodl
osudy českého národa na celá století. Ferdi-
nand II. nespokojil se, pokořit jen česk u
šlechlu, ale uminil sí, vyhladit všechen národ
Práva jazyka českého ušlapána, v knihách zem
ských od r. 1640 ovládá němčina. Zároven
vkrádá se němčina i do sněmovay. Zprvu ne
směle, čím dál však nalehavěji a po r. 1688
kdy Sobieski u Vidně zlomil ture
ekou moc, němčina na sněmu úplně opano
vala a slává se jazykem úřadním . . .
Tor
čovská
Sobieský
Morava
Čecháchi na Morava
37
article
Taková je souvislost dějin! Politieká mo
je podmínkou všeho kulturného vývoje náro
ního. Polilická moc Čechů i Poláků byla vždy
a je ve slovanské idey. Jakmile obě strany
si navykly okolnost tu přehlížeti a Čechové
chtěli provozovati jen svoji českou a Poláci jen
svoji polskou politiku, bylo rozhodnuto: po
dlehnou jedna po druhé, obě strany! Napře
Čechové, potom Poláci, jako dávno před nim
Polabané. Napřed »Bilá Hora«, polom »rozdělen
Polskysí Přirozeně a nutně. A vllězný Polák
Sobieskí svým udatenstvím jen pomáhá doko
nat — českou kalustrofu
Nám o Sobieském, slavném vítězí a »ochra-
niteli říše« ovšem nepověděl školský dějepis
jaký byl polský král krasoduch a bystrý n
svoji dobu pozorovatel a jak i z výpravy vá
lečné posílal domů listy plné kulturně dějinn
zajímavosli.
— Co do kraje, nenajdeš v světě rovného
píše »své milované Marišeňce« z pochodu kra
jem hanáckým. Půda je tu lepší jak v Ukra
jině, kup v poli naseto tak hustě, že jsem nio
podobného neviděl! ..
Neschopnost jednotit sily se záměrem vyšš
idev byla tragiekou vinou vší dosavadní minulost
Čecho
Polák
Polaban
Bilá
Sobieskí
Sobieský
38
article
slovanské. Z jeviště kulturných dějin moravskýel
nemohla pisateli ujií jasná postava Karla star-
šího Žerolina Cituje známý jeho list o germa
nisnci a správně oceňuje význam vynikajícíh
muže.
— Stoje v čele zemské správy, usiloval
především mařiti dílo mocného Dietrichštajna
garmanisátora i reakcionáře, což nebylo snadn
při stálém domácím rozbroji slavů, jichž odp
proti centrálně moci neschvaloval .
Susha prozlravého polilika byla marna
Žerotin padl, ztllézila moc a ta nebyla n
straně živlu, který nedovedl — jednotit své síly
Nového nic pod sluncem ! Bývalo mezi Slova
za stara, jako dosud. Jeli jakého naučen
z historje? Jindy dělali ravoluci urození pánové
dnes broji proti síle a moci proletáři, jindy
platilo »kolik v zemi hradů, tolik králů«, dne
platí »kolik stran, tolik — národních programů-
A moc národla jako podmínka kulturného roz
voje národního? Jednota sil národních? Kde zu
stala? A divnoli, že na konec nad osudy Slo
vanstva vždy rozhodovala, musela rozhodovat
— cizí moc?
Karel star
Žerotin
39
article
Kraj a lid, minulost a přilomnost, národa
vděk i klelba tvoři tak obsab četby na oke
čislé zábavné. Náš sluvanský přítel s otevřeným
okem i srdcem prošel kouty země, navšlivi
přední měsla, památná mísla i prosté vísky, zná
Brno i Olomouc, Kroměřiž a Prostějov, Vyškov
i Přerov, byl na Velehradě, i na Perštýně
v Uherském Hradišti i v Luhačovicích, schodi
chudě stráně valašských hor i bohaté nivy ha-
nácké roviny. Stýkal se s živolem, s lidmi idey
i práce, studoval histurické postavy, srovnával
statistické údaje a snášel tak bohatou, barvilou
látku pro svůj pěkný obraz národního živola
slovanské země.
Procházka Kraměřížem nemohla minouti
bez vzpomínky na dubu prvního zásvitu ústav-
ního života. Předsedou snému, který v r. 1848
svolán byl do Kroměříže, byl Polák, Smolka.
Autor vypravaje pěknou episodku na doklu
energie a bystrosti ducha slovanského demokra-
tického předsedy. Dne 2. prosincs došla Smolky
historická depeše. Má na dvanáctou hodinu
svolat sezení, ministerstvo hodlá sněmovně
nčinit »vážně sdělení«. Byla to zpráva o náble
nastalé změně na trůnu.
Manifest mladého panovníka začinal ob-
vyklými slovy: My, z Boží milosti ald. Ve sně-
movní síni úvodní slova vyvolala nepokoj Shle-
dáváno, že starý císař od času revoluce psnl
se panovníkem »konstitučním«. Vzduch byl na-
plněn traskavinou. Byla obava, aby ve chvlli
nejnevhodnější nenastal výbuch. Šťastným ob-
ratem zachráni! Smolka situaci.
Polák
Smolek
Shle
Brno
Olomouc
Vyškov
Přerov
Velehrad
Luhačovice
Kroměříž
Kroměřiž a Prostějov
Perštýn
40
article
— Přijměme vzkaz zvoláním, ať žije náš
konstituční panovník! řekl a sněmovna dopro-
vodila hlučným polleskem slova svého předsedy.
Výbuch byl zažehnán.
V situaci zcela podobné, jak víte, oetla s
nedávno ruská Duma vůči man-feslu carovu. Dě-
jiny mají své obdobné chvíle a velký slovanský
stát prodělává právě své ústavní libánky, jež
západnější národové si prožili už před šedesáli
lety. Jenže pamět národů je tuze krátká ! Znění
earova manifestu po všem téměr západním tisku
vykládáno dnes jako věc prý — neslýchaná.
Zvláštní poulavou kapitolku věnoval pan
Ostuszewski ponuré historii hro ných sklepů
špilberských. Také přispěvek k dějinám Slo-
vančiny! A hned na to stránky plné jasu a ra-
dosti z pobytu v Luhačovicích! Je zvláštní
umění tak hravě, obratem ruky, střídat v obraze
stlny a světla a zachovat vždy plnou věrnosta
přesvědčivost kresby. Knihu pana Ostaszewakiho
o Moravě *) měl by znát každý český vzdělanec.
Jaká znalost naších věcí tu prokázána! A kdo
z vás se ještě nezkusil v polské čelbě? Ajta,
nejlepší příležitost ! Známá, domácí látka, vábné
rozpředena a jazykem tak blizkým! Skoč rov-
nýma nohama! Podivíš se, jak snadně se čtel
Je konečně už svrchovaný čas, aby slovanský
vzdělanec přestával se lekali jiného slovanského
slova a — pismenyl
*) O Čechách vyšla před třemi lety s nápisem-
Z dorzecza Wleta v ye
Ostuszewski
Ostaszewaki
Luhačovice
Morava
Čechy