ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9bb5f100-7730-11dc-ae89-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 40 celkem · entity: place 52, person 54, org 6, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
ndáonměu a otělonad sosl
3 masthead
šone
4 masthead
V Praze, v neděli 20. září 1903.
Praha
5 masthead
400 elnadlA Innovna slijedloou mli na
6 masthead
012 ilnveste
7 masthead
Číslo 260.
8 masthead
vo ie slunendvr
9 article
Na ranní a odpol. list, přejrlřel. spi. v Praze v adin inistra a měe nr čtrrt loka s dvolí čenůškou amšale . . . na čtrrt 1 a ta ve šlialkách
Praha
11 article
nr všsíe .. . . 2 K 30 Poštour na mřnle Ba štot kis“ . . s dvejí zásilkee ni psřiatr . k a
12 title
Dnošní čísla pra Prahu Je s 20 stranácl.
Praha
13 article Vzchopme se!
Vzchopme se! te Příštího téhodne podívá prý se minister ský předseda bar Beck asi na tři dny do Prahy, aby si prohlédl naši jubilejní výstavu. Bůde li to však jediným účelem jeho výletu či budeli míli jeho návštěva Prahy v době zasedání sněmu českého též cíl politický — dosud je »státním tajemstvím«. Však příčin k domněnce poslednější bylo by věru dosti. Mezi nejpřednějšími úkoly státnickými, kjichž řešení byl povolán, byla zajisté též otázka česká. Jakkoliv pak hned od počátku ji obmezil ve svém vládním programu na pouhé sjednání jakéhos takéhos pří- měří mezi oběma rozvadčnými národy, vy- hýbaje se z daleka jádru jejímu státopráv- nímu a ústavnímu, jakkoliv jeho státnická ctižádost nenesla se na konec výše, než aby zde do konce jubilejního roku panovníkova uklidnil nějak palčivou olázku jazykovou úřadech státních, sjednal smiřlivější ná- ladu mezi Němci a námi, tož musí sobě dnes říci, ze jeho »smiřovací politika« v Čechách podzimně vadne a žloutne, že se str mu naděje jeho v obapolné uklidnění mysli v Čechách opadává denně list za listem.
Beck Němec Praha Čechy
14 article
Vinu toho nese pak jen sám. Cože učinil za celou dobu vlády své pro zlepšení neutěšených poměrů národních ve vlasti naší? Nevíme o jediném případu, kde byl by s patřičným důrazem vystoupil proti je dinému ze sterých německých úlokův na právo, svobodu, ba existenci našich ohrože- ných spoluobčanův české národnosti v pře- vahou německých městech země české, kde byl by celou autoritou a mocí státní zakřikl a zarazil ty štvanice proti českým úřadní kům státním, ty usurpace německého Volks- rátu, to veřejné buntování se německých měst k nepřátelskému pronásledování, týrání, ba vyblazování domácího obyvatelstva jazyka českého — ty boykoty českých živnostníků. to trýznění a násilné donucování českýeh rodičův, aby své děti posílali do německých přelejváren. —
15 article
Jakkoliv ví tak dobře jako my, k jakým svrchovaně nebezpečným záměrům a koncům směřuje všechno to davné, napořád smělej vystupující úsili vůdeův velkoněmecké pro- pagandy — po sočištění německého jazyko- věho území ode všeho českého« — po ná rodním rozdvojení veškeré slátní správy v Čechách a po zřízení zde německe provineie, tož přece za celé vlády jeho nepostihli jsme jediného zmužilého slova, nadtož činu páně Beckova, z něhož by zra čila se odhodlanost, zašlápnouti tento vznika- jící požár v německo-české doubravě, do ku čas! Nanpak, stále jen ta stará pštrosí politika zarývající oči do písku před blížícím se nebezpečím, stále jen chabé povolovánía couvání krok za krokem před postupujícími teroristy a křiklouny a jejich herostratskou pochodní separatismu a »zweitheilungu«. Divno liž pak, že tato nepochopitelná, rakouskému a dynastickému interesu čiro úporná politika nedbalosti a shovívavosti zplodila v Čechách ovoce nejjedovatější. N straně německých radikálův přimo již rabiát- skou zpupnost a troufalost, na straně české však nejtrpčí pocity nedůvěry, rozhořčenía obav nejlesknějšíchi —
Beckův Čechy
17 article
Zavítá-li Jeho Excelence do Čech, jed- nal by velmi povrchně, kdyby zde věnoval pozornost leda jen skvělé a zajímavé naší výstavě komorní: »veselé jest umění, ale vážný jest život národů« . . . Tomuto-li by naslouchal vnímavým sluchem v Čechách dnešních, uslyšel by hluboký ston duše ná- roda roztrpčeného neustalým příkořím zklamáním měrou nejpovážlivější. A to ná- roda, který nezapomněl na svou slavnou a velikou minulost, na své dobré právo, — národa to vzdělaného, uvědomělého, nada- ného a statečného — takže o něm sám největší státník německý Otto Bismark vůčí jistému rakouskému Němci roku 1889 se pronesl: »Čechové jsou zdatny schopný a silný národ; s nim každý stát musil by se vyrov- nati. « — Moudrost státníků vídeňských však vyjma krátkodobé éry Beleredia, Potockého a Ho- henwarta nikdy neměla vůle snažiti seo poctivé vyrovnání s národem, nýbrž vždy je šlo toliko o vyrovnání s Maďary a s Němci na úkor náš a v tom spočívá také celá moudrost státnické snahy Beckovy. Nejde mu o to, aby umožnil vyrovnání s námi, nýbrž s Němci zdejšími, při čemž bychom my měli »pro ten boží smír« sle- vovat se svého posledního zbytku práva rovného ve vlasti své. Možno dosti, že vlastně za tímto účelem přijede Jeho Excelence v čas zasedání sněmu do Prahy. Jsa vir- tuosem v přemlouvání, snad že pokusíse zde vůči shromážděným poslancům obou válčících táborů o docílení nalady smiřovací, snad že vynaloží všechnu svou líbeznost, aby naše poslance přiměl ku povolnosti za nějakou »koncesí« německou. Či zanechá toho, moudře poznav propast hořkosti, dělíci nás od strůjeův sveřeposti kašpersko- borských, karlovarských, ervěnických, jabl neckých atd. atd.
Bismark Němec Čecho Potocki Maďar Beckův Čechy Praha
18 article
Opětujeme, jestli kdy, dnes věru nej měně jest v Čechách nálady ke kom promisu »podle vzoru moravského« Jestli kdy, dnes právě po zkušeno stech lidu moravského stím paktem brněnským, po úsovských tčch nasilno stech, po všem tom mrzkém obchazení za- kona Perkova a lstivém zneužívání » katastra národního«, jest vlidu našem nej méně chuti dáti se vlákati v pasť po- dobných smiřovaček. Vestigia terrent- Pakli by však mezi poslanci lidu českéh nalezli se někteří, jimž by přes všechny zkušenosti výstražně nebylo dáno, aby odu lali výmluvnosti ministerského předsedy, do mnívajíce se v něm poznávati našeho dob- rého přítele: těm a takovým dáváme na uváženou bystroduchou výtku, již učmnil ně- kdejším staročeským politikům opět kdys Bismark, řka jistému šlechtici českému: »Vy Čechové máte tu zvláštnost do sebe, že dě- láte vždycky všechno v nečas: kdykoli jste se měli mírnit, bývali jste husitsky ráznia kdykoliv naopak nadešla pro vás chyíle, kde vše záviselo na odhodlanosti vaší tu bývali jste zrovna zase až ku po divu netroufalí a mírní« — Kdož by, vzpamínaje dějin našich v mi nalém půlstoletí, neshledal v nich potvrzeni télo trpké pravdy? A nezdá se také nynější chvíle dějin rakouských, kde s jedné strany Maďaři, s druhé Němci zdějším takovým zpupným náporem vysahují proti nám Slo vanům, býti takovou, kde vše závisí na tom
Perkův Čecho Maďar Němec Čechy
19 article
alo ol hune
20 article
ukážeme-li se býti pevnými, odhodla nými a rozhodnými v obrane bytu a práva svého — a kde by opět strašně se na nás pro celou budouenost naši mohla vymstiti chabá netroufalost a povolná mír- vnl nost ? To klademe vřele na srdce dnes všem našim zástupeům a předbojníkům, ať si již baron Beck přijede do Prahy nebo ne. — Vůči vážnosti doby, ve které žijeme, zajisíé bylo by nanejvýš záhodno, aby poslane naši připravili pro sném adresu, v níž by mluvou stejně důstojnou jako rozhodnou vy ložili veškeré těžké stížnosti národa našeho, reklamujíce pravo a spravedlnost, i záštitd ohrožené jednoty vlasti. Jest na čase, s vr- chovaně na čase: vzehopiti se k mužné sebeobrané, za lepší a jasnější bu- douenost národa českého v jeho pověké trojjediné vlastil
Beck Praha
21 article Odměna za násllnosti německé
Odměna za násllnosti německé v Ptuj. mrlmradil za a doti Bylo již sděleno ve včerejším ranním listě že v bílé Lublani, kde nodávno zakončen by zdařilý sjezd Svazu slovanských žurnalistů, ddo šlo předevčírem večer k bourlivým pouličnln událostem, jichž ostří platilo německému obyna telstvu. r Motivem — jak sdělujeme na jiném míslé (viz Domácí politiku) — byly protislovinsk události ve Pluji. Po prrotestní schůzi, která v této záležitosti byla konána a měla průběh velice pohnutý, vytáhlí účastníci do ulie a ubl- rali s k budově německého kasina. Bylo jich asi na 6000 a ačkuli policie, předvídajíc, k čemu dojde, učjnila opatřeni, byl kordon protržen a v několika minutách vyšlačena okna kavárny a restaurace v kasině. Dle něklerých zpráv vnikli demonstramti i dovniř mistnosti. Byvše posléze z ulice, kdle se kasino nachází, vyllačeni, táhli za zpěvu národních písní k vyšší reálee, k německému gymnasiu a ke hrujinské s po- řitelně, kde rovněž okna vytlučena. Jedna část zástupu zabočih ke budově zemske vlády, kde rovněž několik oken vymláceno.
Ptuj Lublaň
22 article
Sotva se tak stalo, povoláno bylo proti demon- strantům vojsko a to několik setni pčšího pluku č. 27. Vojácí s nasazeným bodáky postupovali proti llu, zalím co četníe provádeli tukřlca bromadná zaíý kaní. Na Marianském náměstí byla siluace de monstrantů dosti kritická. Byli sevřeni se dvou stran vojskem, takže nemohli dosti rychle ustu povati. Iorkokrevný jeden selník, který o dru hém oddílu voženském neměl ani fušení, v do mnční, že záslupy nechtěji vyzvání k rozchodle uposlechnouti, dal rozkaz k nabíjení. Teprve když upozorněn byl náhodou k tomu se nama nuvším starostou Hribnrem, že zástup nemohou se rozeházeti, přonáhlený rozkaz ed volal. Povoláním dalších tří práporů vojska byl. řada ulic uzavřena a v pozdní hodině noční de monstranli rozprášeni. V celku zaíčeno bylo 13 osob. V městě panovalo po celou noc značno vzrušení. Vojsko zůstalo na ulicích po celo noc a tepkve ráno vrátilo se do kasáren, kdežtc hlídky včera po celý den procházely městem Starosta Ivan HIribal vydal provolání kterým vyzývá obyvatelstvo, aby zachovalo klid Německé kasinc jest střeženo 40 četníky, kteř nedovolí nikomu vstoupiti do ulice, ve které se kasino nalézá, kdo se neprokáže, že buď tam bydlí, nebo je tam znměstnán. Zemský president
HIribal marianský náměstí
23 article
nivozomsH s čnsodl v jjožog šdlat olěg sor
24 article
i ioso tvnnu čr ni
25 article
Schwarz, klerému také vytlučeno několik oken prohližel dnes škody, na kastně způsobeně. Němci počkají, že tyto škody činí 3000 Kla v kuchyni zvláště 1000 K a miní, že obee lublaňská je povinna tyto škody nahraditi, Německé večerníky vídeňské, zaznamen vajíce události v Lublani na čelném místě, „N Fr. Pr.“ dokonce pak na místě úvodním, píš mímo jiné: Již dlouho žádali lublaňští Němci za sestálnění policie v Lublani. Že městská policie proti výtržníkům, jak by bylo záhodno, nezakro- čila, nelze se diviti, když v čele městské správy stojí známý Ivan Iribar, jenž se svou zášti k Němcům nikdy se netajil. („N. Fr. Pr.“) Nejvíce se rozčiluje večerní „Extrablati“ který píše pod názvení „Slovanské vandalství takto: „Vavříny Čechů nedaly spáti Slovincům v Lublani. Dle vzoru severních svých brai uspořádali včera neslýchané výtržnosti a zabí vali se tím, že vytloukali nesčetná německ okna. Zprávy o včerejších výtržnostech v Lubl ni dokazují, že slovinská luza nhicházelas zrovna ve všecko ničícím deliriu. Pražský lublaňský fanatismus je poučením pro Něme v Rakousku, že sami si musí pomoci a že třeb zvýšeného napěti národní svépomoci,
Schwarz Němec Iribar Čecho Slovinec Lublaň Francie Rakousko
26 title
Z Lublaně, 19. září.
Lublaň
27 article
„Times“ pro slovanskou věc. Nejznamenitější žurnál anglický uveřej ňuje dlouhý projav našeho přitele, polského publicisty Antonina Zwana, jenž píše o polsko- ruském smíření a o alianci francouzsko-ruské Můžeme býti povděčni již za to, že neunav- nému fedrovateli myšlenky sbratření rusko- polského podařilo se získati pro ideu slovanskou ak slavnou tribunu, jakou je světový orgán londýnský. Zwan děkuje londýnskému žurnálu za sympatie, projevené myšlence sbiížení mezi Rusy a Poláky a praví, že Čechové, vystavent nejvíce návalu germánskému, ujali se poslání utvořiti středisko velké myšlenky slovanské Všechna nedorozuměni, jež byla mezi Čechya Poláky pro české rusofilství a pro Bialičskou otázku, byla odstraněna. Násilí praské, páchian na polském lidu v Poznani, přimknulo družné
Antoninus Zwan Polák Čecho Poznaň Times
28 article
Čechy k Polákům. A velkolepé přijetí, jeho se dostalo před nedávnými dny v Praze Polš- kům, bylo okázalým důkazem bratrství, jež je nutné pro národy slovanské. Pan Zwan ličí, jak se utvářejí nově, přátelské poměky mezi Rus a Poláky. Když delegáti čeští příbyli do Petro- bradu za JIl. dumy a na kongresu slovanskén v Praze, přihlásili se Poláci slavně k politce unie slovanské a Polácí projevili bez okolk že si přejí, aby Rusko bylo silně. Zwktn ft dále, jak se staví různé sírany politické v Rusku ke sbratření rusko-polskému. Není pochyby, že velká myslenka najde ohlasu ve vělšině, ruské inteligence. Pan Zwan připominá dále apel, do volávající se sdružení polsko ruského, podepsaný Henrikem Stenkiewiczem a 40 000 vlastenci pol skými a dále slovo, adresované spisovatelko Orzeszkovou pražským organisátorům slovan ského sjezdu: »Tvořite dílo velkolepě, di božské l« Polský publieisla dále uvádí, že ruský cn je přivržencem sblížení rusko-polského, že mez nadšenými jeho spolupracovníky jsou vynikajíe Reasové, jako kniže Eržen Trubeckoj, hrabě B brinsk), Maxim Kovalevský, Koltarevský, Po- godin, generál Volodimirov a t. d Na to vypo- citává p. Zwan obtíže, s nimiž se setkává sbli žení růsko polské. Je lo především vliv něme- ký, neboť ani ve Francii ani v Anglii nemají dostatečnou představu, jak nesmírně by sblížen * Poláky posllilo Rusko v připadé konfl ktu
Polák Zwan Stenkiewicz Kovalevský Koltarevský Volodimirov Čechy Praha Polš Rus Petra Praha Rusko Eržit Trubecký Francie Anglie
29 article
V drebném Prodejit nnní číslo o sob cdpoleddní . . . na z Ve flialkách na venkovs anní čisle edpslední. . . . . . . . 4k Iuserátv plati se hotevě nupřei Přečplaceni a jmsestr přijsns »drdinl- srsce v Harianšce elksl é 3. Tam náchlelí se též redakee tsbárna a eaprdies . Kánodnich Lilstd“. Bskogisy še uovrhosji
Iuserátv Kánodnich Lilstd
30 article
s Německem Německo pracuje všemi prostředky proti sblížení rusko-polskému a užívá svých sta- rých vlivů, jež má u vlády ruské, propagandy zednářské, jež je všude ve službách Německa a podpory živlu židovského, zcela oddaného Německu. Rozhodnuti otázky rusko-polské leží v ru- kou vlády ruské. Bylo by ji snadně, kdyby vy- hověla přátelsky spravedlivým požadavkům pol- ským, těžiti z dohody obou národů. Chvíle je vážná a rozhodná. Setrvati v dosavadním sy- stému znamená pro Rusko vystavovati se nej- vělšímu nebezpačí a kompromitování pro vždy myšlenky slovanské Zwan končí svůj výmluvný projev slovy: »V naší době, dle náhledu kom- pelentních politiků, dva různé proudy usilují o vládu světa; s jedné strany je to proud pro- dehnuti velkomyslnosti a šlechutnosti Eduarda VII. a z druhé strany proud, který řídí lidé problásivšl ohavnou zásadu, že moc jest nad právem. Doufejme, že první zvítězí!«
Eduard Německo Rusko
31 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 19. záři. (Volební o prav v Haliči.) Při hlasování o pilnosti návrhu po- slance Stapiňského, jenž žádá, aby se i pro sněm baličský zavedlo všeobecné, rovnéa tajné volební právo, strana konservativná utrpěla citelné porážky. Pro pilnost nenašty se sice n sněmě potřebné dvě třetiny hlasů, nieměně vy- slovilo se pro ni 64 proti 52 hlasům, tedy většina nynějšího sněmu. Ačkoli konservativci tvrdí, že maji na sněmě dosud většinu a že pro pilnost návrhu Stapiňského se vyslovilo více hlasů než proti jen z té příčiny, že ve sněmovně při hlaso- vání scházelo mnoho poslanců konservativných, jest tímto hlasováním přec už podán důkaz, že nynější haličský sněm velice se různí od svého předchůdce v názorech na volební opravu,a konservativeům stejně jnko vládě nezbude nie jiného, než přizpůsobiti se těmto núzorům. Tvr zení konservativců, že mají ve sněmě dosud většinu, jest ostatně velmi pochybné, jak se uká- zalo při volbě různých sněmovních výborů. Do četných výborů, jako do obecního, správního, školního, právnílo atd. zvolena většina nekon- servativná, demokratická a ruská, takže konser- vativci nebudou už míti v předsednictvu těchto výborů své lidí. V Praze, 19. září. (Splátka za Piuj.
Praha Halič
32 article
V Lublani byly včera výtržnosti, jimž padlo prý za oběť mnoho okenních tabulí v německých domech. Současně se sděluje, že to byla splátka za surovosti, jichž se štyrští Němci dopustilí mi- nulou neděli na slovinských účastnících valné hromady spolku sv. Cyrilla a Methodu ve Pluji. Že surovošti ptujské byly vskutku takové, aby mohly vehnati do hlavy krev i lidem tak trpěli- vým a klidným, jako jsou lublaňští Slovinci, toho důkazem jest zpráva německého časopisu „Arbeitorwille“, jenž vychází ve Št. Hradci jak orgán soc. demokracie. Tento německý list jisté neslruní Slovinčům a jeho zprávě nelze tedy upírati věrohodnosti. V něm čteme: Předehrou německých kulturtrégrů bylo již v sobotu, že před „Národním domem“ řvali a pískali, okn rozbíjeli a slovinské domy pobázeli blátem. V neděli, která byla pro Ptuj „velikým ně- meckým dnem,“ vtloukali Slovincům svou kultru holemi do hlavy. Starosta Ornig po- volal svým šesti strážníkům na pomoc 26 něme- ckých strážníků z Mariboru, Celje, Celovce a Běláku, aby odstranil pomoc čejnictva. Na ná- draží a cestou do města situnce byla každou chvili kritická. Veškera německá mládež byla opatřena píšťalkami; dorosilí Němci pak měli dobrý den. Mohli klidně mlátiti do slovinských
Němec Ornig Lublaň Hradec Maribor Celje Celovec Bělák spolek svatý . Cyrilla národní dom
33 article FEUILLETON.
FEUILLETON. t noo
34 article
V Praze, 19. září š— (Kronika.) Také hladina uměle ekého vkusu má své vlny! A vlna se vrae s jistou pravidelnosti! Co bylo nářku a spínání rukou, když se objevily svého času známé vý střelky dekadence. — Neslýcháno! Takového zmatku smyslo ještě neviděl svět! . . . ruzléhalo se. Ale, svět je starý ! Ku podivu, co všeck viděl! Jenom nám, lidičkám krátkého dechu živola, připadá mnohé tak nové, co přece dávno bylo známo pod slunceml Goethe ve svých listech ze sicilské cesty vypravuje o návštěvé zámků prince Paliagonia Majitel byl podivín zvláštního druhu. Dvů chodby, síně zámku vyplněny měl uměleckým předměty a nápady zeela výstředního vkusu Návštěvník se citil »proháněn uličkou šilenstva« juk bylo všecko nesrovnalo i na hlavu po slaveno, A přece nebyl majitel, než svého způ sobu clitel umění a mecenáš ! Osmnáclé sloletí, zdá se, zrodilo hojně podobných mlovníků. A nebylo třeba teprv pod- nikat daleké cesty, abys je nslezl. Arci se země rychle točí a stopy života rychle mízí ! Kdo v ještě něco o českém šlechtici, panu Vojtěchu hraběli z Hodic, velikém boháči a mecenás umělerkém své doby? Byl pánem na Rosvalde a Fulštejně a jiných statcích na hranici mo ravsko-slezské a jako muž zvláštních choute uměleckých skutečná znamenitost své doby Ve své nové pěkné knižce »Z moravské země« věnoval mu zajimavou vzpomlnku věrný zpravodaj sluvanský o našem českém životě náš známý lvovský přítel pan Oslaszewski-B raňski. v) — Byl pán velmi fanlasličný, narozen r. 1706 a velmi pečlivě vychován. Od dětstv se bavil uměním a delší pobyt v Italii jen roz- nilil jeho vášeň. Zdědiv veliký majetek, pusti *)Z Moravskiej z iem i. Nolalki. Lwróv 190
Goethe Paliagonio Vojtěch hrabět Oslaszewski Praha Hodice moravský země Moravskiej
35 article
uzdu svým choutkám, umlniv si »stvořt po zemský ráj« na té pídi země, klerá svěřena byi jeho moci. Chtěl tu žlli jen Musám a trávit život s Musami. I jal se svoje psnství pramě ňovat na sidlo Apollinovo způsobem, klerý se jevil býti zvláštní směsí rozumu a hlupstva moudrosti a předsudku, živé obraznosti a špat- ného vkusu. Uprostřed velkolepého pnrku dal zřidit rozkošný zámek, vlastně labyrint pavilonů obklopený jezírky, průvlsvy, ostrovy a kouzsl nými jeskyněmi. Vše bylo pořízeno a obslulo- váno domácími umělci, byla tu divadla, byli hu debníci, herci, zpěváci, maliti, zlalnlci, obiňo strojei, magikově ... Byla v parku činská pa- goa vedle věrné podoby Božiho hrobu, byly poustevny světeň vedle harámů tureckých — nejen napodobených! — byla kolonie L lipu tánů, kde roli obyvatelstva hráli děti poddaných, byla jesk ně druidů s obětnými oltáři, u nichž domácí pán, obklopen hosty a dvořeníny, odbý val pohanské myslerie, bylo údolí vénovan hrám pastýřským, jezírko, určené hrám nymí a rusalek vodních Zkrálka pěkný blázineček umělecké vášně. Od některých zjevů dnešní dekadence lišil se moravsko-slezský amatér osmnáctého věku leda okolností, že byl velmož, že vládl miliony mohl do služeb své choutky zapřáhnout sta sta lidí. a a Přišel ovšem na mizinu. Jmění přešlodo jiných rukou, nástupce jeho, zbožný muž, vy naložil vše, aby »po čertově dile« nezbylo ani slopy. A dnes o představiteli zajímavého »kul- turně dějinného zaproudéní« ví snad už leda nějaký — Slovník naučný.
Apollinův Musa
36 article
oso a v m Kuiha našeho polského přítele je přebohatn vědomostmi českého života na Moravě minulého i přítomného. Pisatel umi se zajímat, opatřovat se správami a doklady a znamenitě jich využi- val.Arci najdete mnohé, co je vám známo, ale podivite se, jak pěkně shrnuto v celek, srovnáno v živý obraz, vše objevuje se v novém světle Ovšem je vždy v popředí hledisko slovan- ské, přirozeně polsko české. Pisateli není slo- vanská idea chvilkový záchvat, není heslo, ktere se zrodilo, jako se rodí s dobou jiná hesla. snad jen nějaký — modernism. Nazlrá hlouběj na věc. Všimněle si, kterak uvádí v souvislost dějinných příčin zjev germanisace v Čecháchi na Moravě v sedmnáclém a osmnáetém věku — Až do první čtvrti XVII. věku těšila s Morava nejůplnější samosprávě, jak svědčí skodi fikovaný výraz poměrů v zemi, »Kuiha Tora čovská«. Počálek věku přinesl hlubokou změnu Bitva bělohorská netrvala ani hodinu, ale rozhodl osudy českého národa na celá století. Ferdi- nand II. nespokojil se, pokořit jen česk u šlechlu, ale uminil sí, vyhladit všechen národ Práva jazyka českého ušlapána, v knihách zem ských od r. 1640 ovládá němčina. Zároven vkrádá se němčina i do sněmovay. Zprvu ne směle, čím dál však nalehavěji a po r. 1688 kdy Sobieski u Vidně zlomil ture ekou moc, němčina na sněmu úplně opano vala a slává se jazykem úřadním . . .
Tor čovská Sobieský Morava Čecháchi na Morava
37 article
Taková je souvislost dějin! Politieká mo je podmínkou všeho kulturného vývoje náro ního. Polilická moc Čechů i Poláků byla vždy a je ve slovanské idey. Jakmile obě strany si navykly okolnost tu přehlížeti a Čechové chtěli provozovati jen svoji českou a Poláci jen svoji polskou politiku, bylo rozhodnuto: po dlehnou jedna po druhé, obě strany! Napře Čechové, potom Poláci, jako dávno před nim Polabané. Napřed »Bilá Hora«, polom »rozdělen Polskysí Přirozeně a nutně. A vllězný Polák Sobieskí svým udatenstvím jen pomáhá doko nat — českou kalustrofu Nám o Sobieském, slavném vítězí a »ochra- niteli říše« ovšem nepověděl školský dějepis jaký byl polský král krasoduch a bystrý n svoji dobu pozorovatel a jak i z výpravy vá lečné posílal domů listy plné kulturně dějinn zajímavosli. — Co do kraje, nenajdeš v světě rovného píše »své milované Marišeňce« z pochodu kra jem hanáckým. Půda je tu lepší jak v Ukra jině, kup v poli naseto tak hustě, že jsem nio podobného neviděl! .. Neschopnost jednotit sily se záměrem vyšš idev byla tragiekou vinou vší dosavadní minulost
Čecho Polák Polaban Bilá Sobieskí Sobieský
38 article
slovanské. Z jeviště kulturných dějin moravskýel nemohla pisateli ujií jasná postava Karla star- šího Žerolina Cituje známý jeho list o germa nisnci a správně oceňuje význam vynikajícíh muže. — Stoje v čele zemské správy, usiloval především mařiti dílo mocného Dietrichštajna garmanisátora i reakcionáře, což nebylo snadn při stálém domácím rozbroji slavů, jichž odp proti centrálně moci neschvaloval . Susha prozlravého polilika byla marna Žerotin padl, ztllézila moc a ta nebyla n straně živlu, který nedovedl — jednotit své síly Nového nic pod sluncem ! Bývalo mezi Slova za stara, jako dosud. Jeli jakého naučen z historje? Jindy dělali ravoluci urození pánové dnes broji proti síle a moci proletáři, jindy platilo »kolik v zemi hradů, tolik králů«, dne platí »kolik stran, tolik — národních programů- A moc národla jako podmínka kulturného roz voje národního? Jednota sil národních? Kde zu stala? A divnoli, že na konec nad osudy Slo vanstva vždy rozhodovala, musela rozhodovat — cizí moc?
Karel star Žerotin
39 article
Kraj a lid, minulost a přilomnost, národa vděk i klelba tvoři tak obsab četby na oke čislé zábavné. Náš sluvanský přítel s otevřeným okem i srdcem prošel kouty země, navšlivi přední měsla, památná mísla i prosté vísky, zná Brno i Olomouc, Kroměřiž a Prostějov, Vyškov i Přerov, byl na Velehradě, i na Perštýně v Uherském Hradišti i v Luhačovicích, schodi chudě stráně valašských hor i bohaté nivy ha- nácké roviny. Stýkal se s živolem, s lidmi idey i práce, studoval histurické postavy, srovnával statistické údaje a snášel tak bohatou, barvilou látku pro svůj pěkný obraz národního živola slovanské země. Procházka Kraměřížem nemohla minouti bez vzpomínky na dubu prvního zásvitu ústav- ního života. Předsedou snému, který v r. 1848 svolán byl do Kroměříže, byl Polák, Smolka. Autor vypravaje pěknou episodku na doklu energie a bystrosti ducha slovanského demokra- tického předsedy. Dne 2. prosincs došla Smolky historická depeše. Má na dvanáctou hodinu svolat sezení, ministerstvo hodlá sněmovně nčinit »vážně sdělení«. Byla to zpráva o náble nastalé změně na trůnu. Manifest mladého panovníka začinal ob- vyklými slovy: My, z Boží milosti ald. Ve sně- movní síni úvodní slova vyvolala nepokoj Shle- dáváno, že starý císař od času revoluce psnl se panovníkem »konstitučním«. Vzduch byl na- plněn traskavinou. Byla obava, aby ve chvlli nejnevhodnější nenastal výbuch. Šťastným ob- ratem zachráni! Smolka situaci.
Polák Smolek Shle Brno Olomouc Vyškov Přerov Velehrad Luhačovice Kroměříž Kroměřiž a Prostějov Perštýn
40 article
— Přijměme vzkaz zvoláním, ať žije náš konstituční panovník! řekl a sněmovna dopro- vodila hlučným polleskem slova svého předsedy. Výbuch byl zažehnán. V situaci zcela podobné, jak víte, oetla s nedávno ruská Duma vůči man-feslu carovu. Dě- jiny mají své obdobné chvíle a velký slovanský stát prodělává právě své ústavní libánky, jež západnější národové si prožili už před šedesáli lety. Jenže pamět národů je tuze krátká ! Znění earova manifestu po všem téměr západním tisku vykládáno dnes jako věc prý — neslýchaná. Zvláštní poulavou kapitolku věnoval pan Ostuszewski ponuré historii hro ných sklepů špilberských. Také přispěvek k dějinám Slo- vančiny! A hned na to stránky plné jasu a ra- dosti z pobytu v Luhačovicích! Je zvláštní umění tak hravě, obratem ruky, střídat v obraze stlny a světla a zachovat vždy plnou věrnosta přesvědčivost kresby. Knihu pana Ostaszewakiho o Moravě *) měl by znát každý český vzdělanec. Jaká znalost naších věcí tu prokázána! A kdo z vás se ještě nezkusil v polské čelbě? Ajta, nejlepší příležitost ! Známá, domácí látka, vábné rozpředena a jazykem tak blizkým! Skoč rov- nýma nohama! Podivíš se, jak snadně se čtel Je konečně už svrchovaný čas, aby slovanský vzdělanec přestával se lekali jiného slovanského slova a — pismenyl *) O Čechách vyšla před třemi lety s nápisem- Z dorzecza Wleta v ye
Ostuszewski Ostaszewaki Luhačovice Morava Čechy