ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 19 9bdc16a0-7730-11dc-8f68-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 19
Chunky — 30 celkem · entity: person 123, org 21, work 14, place 80
1 masthead
Hnsp
2 masthead
een vn
3 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 260. ze dne 20. září 1908.
4 article Karneval umělců.
Karneval umělců. Muso, zabal svou tvář! Nikdy jsem si ne- představoval, že princ Karneval by dovedl být tak noveselý patron, jakým se včera ukázal. Zůstal včera mnoho dlužen na své sliby A chce-li se ctí se s námi rozloučit, musí dnes křepčeji poskakovati a svižněji roztřásati své rolničky, aby vyloudil smích a veselí. Karneval, plující pod záštitou celé družiny uměleckých jmén, měl vypadati jinak. Přejeme si a doufáme, že se mu to podaři neboť na nedostatek úrodné půdy k voselí nena razí u dobrého našeho obecenstva, jež se věru dovede spokojiti i s málem. Naplněné tramwaye na výstavních tratícl ukazovaly na prudší žilobytí výstavního ruchu. Největší vlna návštěvy se přihmmala mezi 4. 5. hodinou odpolední a rozstřiknuvši se na tur niketech, proklouzla jejich úžinami do výstav- ních ulic, kde se slila na prostorách v blizkost komorního pavilonu a na promenádách hořejš otage v husté davy. O 5. hod. se snesl poprvé s věží výstavn brány, jejíž svižný oblouk byl ozdoben různo barevnými vely, hlahol fanfár, ohlašující blízký vjezd Karnevalův. Zatím se maskované skupiny řadily u komorníbo pavilonu v průvod. Trochu těžkopádně, neboť fanfáry ještě několikrát se rozhlaholily, aby ukonejšily netrpělivost obecen stva, nož se čelo průvodu objevilo před vstupnt pergolou. Zatím se vlny diváctva přelévaly s mi- sta na místo, jsouce desorientovány tím, že opo- menuto oznámiti, kudy se průvod bude bráti.
Karnevalův Musa
5 article
Konočně se zvědavosti obocenstva dostale vytouženého předmětu. Průvod vešel a jako klín pomalu vnikal do pevné mosaiky lidstva, slité v neprostupnou masu dychtivostí, spatřiti věci, ktoré přijíti měly. V čele průvodu kráčela družina hochů v pa pírbvých čákách a s dřevěnými meči, označená hrdým názvem „válečníci budoucnosti“, která občas oblíbenými nyní výstavními bouchačkami se pokoušela o salvu. Pěkně vypravoná skupina branického pivovaru s p. Dačickým z Heslova tvořila přechod k jádru průvodu, jenž téměř výhradně byl sestaven z reklamních skupin. Byly tu charakteristické kostky Gráfovy polévky, za nimiž „plul“ kostrbatý Zoppolin tažený vycpaným ořem (moudrá opatrnost po zkušenostech výstavního korsa !). Pak poskako vala v průvodu živá láhov champmngnského, sku- vina černochů a bílých kuchařů se kupíla kolem standardy Jossova koření, otáčivá kostka obrazy hlásala účinnost Vítkova Nucínu, Ladná skupina vypravena byla Prvnim pražským mě- šťanským pivovarem, jiná družina do- poručovala karamelly. Z reklamního rázu vybo- čovala kohorta „fechtýřů“, tlupa komediantů. harlekýnů a harlekýnok. Hippodrom zastoupen byl komiekým svým živlem sborem paňáců.
Dačická Heslův Gráfův Jossův Vítkův
6 article
Průvod uzavírala skupina Heidsickova champagnského, na jejímž voze Dionysos (pun Šváb) opravdu rozveseloval obecenstvo taškaři- cemi a hostil je vlastnoručně natrhanými hrozny. Za vozem kymácely se obrovské láhve, o niehž utrhační jazykové tvrdily, že znázorňují kvan- tum královského moku, vypitého při výstavních banketech a budou i po karnevalu výstavě za- chovány na patřičném místě. Družina asi 20 flašinetářů ve středu průvodu se svědomitě sta- ruala za jeho trvání i po něm „před Rychtou! o rozbolavění sluchových nervů posluchačstva. Ku průvodu se připojil kuli se Staňkovou jinrikskou, v níž trůnily dvě gejšy, byl však z něho vykázán zábavním výborem z důvodu nám neznámého. Průvod byl obecenstvem přijat chladně přílis vážným svým chováním nikterak se nepři činil o prolomení lodové nálady. V obecenstvu samotném jsme zahlédli ko- stumovaných osob, co by tak na prstech jedne ruky spočital. Pěkný večer za zvuků veselé hudby přines obrat v náladě k lepšímu, z něhož chceme čer pat naději, že pokračování bude lepší začátku. Což si upřímně přejeme! ubilejní
Staňkův jinrikska Heidsickov champagnský Dionysos
7 article Pivovarství na výstavě.
Pivovarství na výstavě. Chmel
Chmel
8 article
Pěstování chmele v Čechách počalo — poku historickými doklady zjištěno — na konci předešlého tisíciletí a první známou listinou, svědčící o pěstěn chmele v Čechách, jest zakládací listina vyšehra ského kostela z r. 1086, v níž se děje zmínka o ko- stelním desáíku z chmele. Za horlivého podporovatele pěstění chmiele Čechách pokládati jest císaře Karla IV. Podle podán Pelzova a Ad. Voigta objížděl Karel IV. sám Čechy Moravu a sousední země, osobně naznačoval pozem- ky, vhodné pro pěstování chmele a vína a r. 136 nařidil, aby některé krajiny české osázeny byly chmelem. Karel IV. prý také ustanovil trest smrii pro ty, kleří by české sazenice chmelové za hranice vyvěželi, chtěje tím uchrániti tuto znamenitou plo- dinu a zemi své ji zachovati. Než přes všechna podpůrná a ochranná opatření Karla IV. nemohlo se pěstování chmele v Čechác vyvíjeti se žádoucím úspěchem, ježto právo vařii pivo příslušelo tenkráte jenom městům a klášterům Teprve tak zv. „smlouva svatováclavská“ ze dne 6. října 1517, dle níž výhrada vaření piva, dosu toliko městům a klášterům přiznaná, byla zrušena váročné právo uděleno též šlechlickým statkům, měla za následek, že od té doby pěstění chmele šířilos po celých Čechách Na vývoj a rozšíření pěstění chmele i na selské statky v Čechách mělo vynikající vliv zrušení něvol- nictví za cisaře Josefa II.
Karel Iva Pelzův Ada Voigt Čecho Josef II Čechy Morava
9 article
Opravdový rozmach pěstění chmele nastal všal toprve v době nejnovější, kdy obchod dovedl domá- címu produktu olevříti zahraniční odbytiště V Rakousku jest té doby asi 22.600 ha půdy osázeno chmelem, z čehož připadá 17.280 ha, ted 76% na království české. I ve srovnání s říší německou; největším to pro- ducenlem chmele na ovropské pevníně, zaujímaj Čechy velmi důstojné místo. V roce 1906 pěstovale Německo chmel na rozloze 38,681 ha, tody téměi jen ještě jednou tak velíké, jako Čechy Úroda chmele v Čechách činí pravidelně asi jed nu deselinu celkové sklizně světové, kterýžto po- měr se v příznivých letech ještě lopší. Byla-li prů měrná sklizeň světová za posledních 10 let roční 1,749.700 q. vykázaly Čechy v r. 1905 téměř plnou šestinu a v r. 1907 osminu tohoto čísla. Může tedy Čechám býti přiznán beze všeho pre- dikát „chmelná země par excellence“, avšak Čechy mohou si též s pýchou osvojovati právo ke tvrzení že zde roste také nejlepší chmel na světě Největší sklizeň v Čechách za posledních 25 le byla r. 1905, činíc 295.500 centů (po 50 kg), kdežto rok 1903 vykazoval v tomlo období nejmenší úrodu. totiž 37.760 celních centů. Jen mimochodem připo- mínáme, že r. 1876 bylo sklizeno při osázené ploše 6080 ha toliko 12.146 celníc hcentů.
Čecho Rakousko Čechy Německo ha cent kg
10 article
Nejvyšší ceny byly v posledním čtvrtstoletí za- placeny za žatecký chmel v sezoně r. 1883 a to a 400 K za 50 kg, kdežto nejnižší cena činila 45.— k za 50 kg v r. 1900 za chmel téže provenience. Nej- vyšší ceny, jaké vůbec kdy dosaženy byly, jsou ceny chmele z r. 1876; tenkráte dostoupily výše až 365 (730 korun) za 50 kg Z oblastí, v nichž chniel se pěstuje, náleží ku pražskému obvedu komornímu: na západ od Prahy Rakovník (staroslavné město chmelařské a pivovar- ské) s okolim až po osady Senomaty, Chrášťany, Hře- dle, pak Novostrašecko až po osady Kroučovou Srboč; Slánsko a Velvarsko až po osady Vrané, Ho- spozín a Vraňany, potom na sever Mělník s okolím až po Liběchov a Mšeno. Také obchod s chmelem vyvinul se teprve v dob novější. Čteme již sice v básni Davida Crinita ze sto- letí šestnáctého, že „Clatovia lupulum colit, quem presto Bavarus auferl“ (Klatovy pěstují chmel, jej Bavor rychle odváží) a také v 17. století byl ve větší míře chmel po Labi do Německa až k Hamburku vozen V celku však obchodování s chmelem byloa do nedávna velmi primitivní Není temu ještě ani půl století, kdy obchodní l své zboží prostě na vůz naložil, sám na kozlik sed a bičem prásknuv, jel od pivovárku k pivovárku, kdež po žoku své zboží prodával.
Crinitus Bavor Senomaty Chrášťany Kroučová Slánsko Vrané Vraňany Mělník Liběchov Mšeno Klatovy Německo Hamburk Praha Rakovník kg
11 article
Teprve s produkcí pivovarskou, současně se rez nsáhající, jakož i s rozvojem moderních prostředků dopravních vyrostl i obchod s chmelem ze svýc dětských střevíčků; přestal býti úkolem „formana a stal se věci moderně vyškoleného i vzdělaného kupce. Snad bylo trochu poesie v tom starosvětském a sousedském obchodování, na něž ještě do našich dnů staří pamětníci, jak z zkruhů obchodnických tak sládkovských vzpomínali. Čest léto poesii! Ale my dáváme přednest dnešku, kdy na obrovských parní- cích se zboží naše rozváží do zámořských krajů kdy přičiněním obchodu vaří se pivo z českého chmele v Chicagu stejně jako ve Vladivostoku, Yoko hamě a Riu de Janeiro. Ale nejen ziskáním nových odbytišť příspěl ob chod domácí produkcí chmele. Také tím, že zdoko- nalil způsob konservování, docilil značného pokroku Mederně konservované zboží neznehodnocuje se tak jako dříve uplynutím doby. Před několika málo de setiletími byl chmel všeobecně jen do žoků šlapán Dnes jsou v Čechách zřízena velká skladiště, kde hy draulickými nebo jinými motorovými stroji chme do žoků, beden i balotů jest tlačen, při čemž se kva- lita jeho zachovává neporušenou. Sířením, silným stava v Praze r. 1908.
Chicago Vladivostok Rio jít Janeiro Čechy Praha
12 article
stlačením, jakož i uzavřením takovým, aby nem vzduch přislupu, udržuje chmel i na leta své aroma tické i olejnaté látky a nezirácí tolik na ceně obje vením se nového zboží Český obchod chmelařský koncentrován jest do sud zvláště v Žatci. Jak z preponderance českého chmele nad oslatní rakouský vyplývá, soustřeďujes i obchod se všemi ostatními druhy rakouskými do této chmelařské metropole, která jest vedle Norim- berka nejvýznamnějším evropským tržišlěm chmelo vým. Také v Rakovníku sídlí několik firem chme lařských. Blizkost Prahy k obvodům, chmel pěstujícím jakož i přirozená přítažlivost velkoměsta jsou však příčinou, že poslední dobou se v Praze několik a prá vě nejvýznačnějších obchodních firem usadilo, nel alespoň svoji centrálu zde zřídilo. Přirozeným poslu pem dojde dojista k tomu, že Praha stále větší čás tohoto obchodu, pro celé království tak důležilého k sobě připoutá, poněvadž pro rozvoj obchodu, ze jména světového, má mnohem příhodnější podmínky nežli malé město venkovské.
Žatec Rakovník Praha
13 article
Ježle vlastní spotřeba chmele v Rakousko-Uher sku činí ročně asi 158.000 colních centů při vyrob piva, čítající téměř 22,000.000 hl, vykazuje domác produkce ročně ohromný přebytek; intensivním, cíle vědomým snahám českého obchodu chmelového, kte rý nelitoval ani fysických, ani hmolných obětí, p traje neunavně po nových a nových odbytištích, při sluší zásluha, že otevřeny všemu tomu přebývajícímu množství chmele, v našem. mocnářství daleko přet vlastní spotřebu sklizenému, veškery pro odbyť vý- znamné oblasti a že českému chmelu dovedlo s vtisknouli znamení nejlepší známky světového ob- chodu Obrovský rozrach českého obchodu s chmelem který padá do posledních 25 let, svědčí o vynikajícín významu této obchední plodiny pro Čechy a jevíse nejzřejměji v tom, že hodnota chmele, v tomto obdob za hranice vyvezeného, činila téměř 375,000.000 K což se rovná roční průměrne hodnotě vývozní v část a 15.000.000 K.
Rakousko Uhry Čechy
14 article
Výstava pivovarů. (Pokračování k č. 253.) Cerhenice. C. k. pivovar a sladovna. Nájemci Podivinský a Kraus. Majitel: C. k. Tereziánský úslav šlechtičen v Praze. Var: 36 hl. Výroha 3000 hl. Vý roba sladu na prodej: 100 vagonů. Zařízení strojní 4 HP. Osoby 23. Založen r. 1430. Při pivovaře zalo- žena byla exportní sladovna firmou Podivínskýa Kraus, nájem c. k. sladoven v Cerhenicích a Karlův Týn. Pivovar byl na ruční pohyb do 1905, nyní stroj- ní zařízení. Vystavuje: Vzorky sladu. Lahve s vigne- tami Reklamní obraz. Hora Kulná. Městský pivovar. Majitel: Ob Hera Kutná. Var: 72 až 80 hl. Výr.: 33.944 hl. Za- řízení parostrojní. 160 HP. Osob 54. Založen r. 1583 Roku 1870 zavedeno spodní kvašení, roku 1898 uměle chlazení, roku 1901 vaření parou. Vystavuje: Po- chodně cechu sladovnického ze 17. století. Pohledy na pivovar a vnitřní zařízení. Diplomy, mednilea vyznmenání z výstav. Láhve s vignetami a plakáty Suroviny. Chotěbeř. Gustav Luslig. nájemce pivovaru. Ma jitel: Hrabě Jan Dobrženský z Dobrženic. Var: 36 h Výr. 4200 hl. Zařízení strojní. 8 HIP. Osob 8. Založen roku 1720. Roku 1906 větší rekonstrukce. Vystavuje Světlé pivo. Granát. Slad. Chmel. Jenč. Pivovar c. a k. velkoslatku Tachlovice v Jenči. Majitel: Nejvyšší soukromý císařský fond. Var 80 hl. Výroba 17.758 hl. Zařízení parostrojní. 15 H Osob 49. Založen 1620. Spodní kvašení r. 1860. Va- ření parou 1867. Rekonstrukce r. 1870 a 1895. Vysta- vuje: Folografie závodu. Plány. Geografické znázor- nění odbytišť piva dle množství. Diagram výroby piva za 60 let od roku 1848—1907. Vzorky surovin Postup výroby sladu.
Podivinský Kraus Luslig Dobrženský Granát Slad Chmel Jenč Cerhenice Praha Karlův Týn Ma Tachlovice Jeneč Vara Virginie Vara Podivínský Kraus Ob Hera Kutná HP Vara : 72
15 article
Jilové u Prahy. Pivovar v Jílovém. Majitelk Anna Klemínková. Var: 24 hl. Výroba 3504 hl. Za- řízení ruční. Osob 9. Založen počátkem sedmnáctého století Spodní kvašení r. 1877. Vyslavuje: Fotografie závodu. Šlad světlý a tmavý (na černá piva). Chmel Kbely. Parostrojní pivovar hraběle Otakara Czer nina z Chudenic ve Kbelích. Var: 50 hl. Výroba 8000 hl. Zařízení strojní. 10 HP. Osob 13. Založen r. 1545 Spodní kvašení r. 1870. Umělé chlazení r. 1898. Re- konstrukce r. 1900 a 1906. Vystavuje: Suroviny pi- vovarské, plány a fotografie závodu Košíře u Prahy. Parostrojní pivovar a sladovna v Košířích u Prahy Alex. Lanner. Majitelky: Zdenk a Valerie Lannerovy. Var: 60 hl. Výr.: 38.280 bl Zařízení strojní. 16 HIP. Osob 40. Založen ke kone 18. století při zemském statku. Vystavuje: Ječmen slad, chmel. Květ sladový. Mláto sušeně. Kralovice Horní. D. Lockelho pivovar. Majitel Dionys Locke. Var 30 hl. Výroba: 1470 hl. Zařízen ruční. Osoby 4. Založen v 16. století a vystavěn ř- dem rytiřů maltézských v Praze. Vystavuje: Stati- stická dala. Kralupy. Josef Fischer a syn. Vystavuje: Plány a folografie pivovaru Krč Horní. Nový parostrojní pivovar v Horní Krči. Majitel: Jar. Tomášů. Var: 50 a 75 hl. Výroba 7041 hl. Zařízení strojní. 25 HP. Osob 9. Založen 1841. Vaření parou r. 1902. Vystavuje: Celkový - po- hled na pivovar. Folografické snímky varny a stro- jovny. Vzorky sladu. Mělník-Podoli. Pravovárečné měšťanstvo mělni cké. Var: 72 hl. Výroba 14.973 hl. Zařízení strojní
Klemínková Czer Lanner Zdenk Valerius Lannerův Ječmen Květa D Lockelho Dionys Locke Fischer Tomáš Praha Jílové Chudenice Kbely Košíře Praha Alex Vara Kralovice Kralupy Krč Horní Krč Mělník Podoli Chmel Kbel Vara HP
16 article
30 HP. Osob 20. Založen r. 1784. Spodní kvašenír 1865, rekenstrukce 1895. Vaření parou r. 1900. Vy- stavuje: Obraz pivovaru. Měděnou desku ze starého kotle. Železnou pokladnu sladovnického cechu. Fo- tografie starého pivovaru. Obraz s udáním výroby Nusle u Prahy. Akciový pivovar. Var: 100 b Výroba sladu na prodej 10.000 metr. centů. Zařízen strojní. 240 HP. Osob 125. Založen začátkem 19 století, nalézal se ve vlastnictví hraběcí rodiny Bou qucyů du r. 1857. Rekonstrukce r. 1866—67. Vysta vuje: Folografie závodu. Plakáty. Slad, sladový květ mláto sušené. Ovčáry. Parostrojní pivovar hraběte Hinerich Cholka. Var: 72 hl. Výroba 13.000 hl. Zařízení stro ní. 20 HP. Osob 25. Založen r. 1679. Spodní kvašen 1862. Rekonstrukce r. 1862—1897 a 1901. Vystavuje Fotografii, plán a diplom. Ječmen, slad a chmel Lahve s vignetami. Reklamní tabulku. Pardubice. Akciový pivovar. Var: 120 hl. Výroho 47.200 hl. Výrola sladu pro vlastní potřebu: 100 va- gonů. Zařízení strojní. 90 HP. Osob 57. Založen 1871. Rekonstrukce a vaření parou r. 1905—190 Vystavuje: Obraz pivovaru. Mednile a diplomy své Pivo světlé. Portér 199.
Nusl Slad Hinerich Cholek Ječmen Praha Ovčáry Pardubice Vara HP
18 article
. Z Hodonína, 19. září. (Zvl. telegr »Nár. Listů«.) V úterý o půl 7. hodině večerní přijede na nádraží Společ- nosti státní dráhy z 50 slováckých obcí z Uher na 200 slováckých rol- níků, za vedení dra. Blaho. Veřej- nost česká, vzpomínajíc zajisté živě útisků a násilností, jakých zakonšejí naši bratři slovenští, uvítá je co nej- srdečněji a nejupřímněji. .*. Dnošek na výstavě. Výstava otevřena do 12. hodiny noční. Pořad: V 9 hod. ráno plnění reklamního balonu »Captiv«, v 10 hod. vzlet jeho na trávníku před průmyslovým palácem. Od 10 do 12 hod. promenádní koncert kapely pěš. pluku č. 7 na pergole za průmyslovým palácem. Ve 4 hod. po- pulární koncert výstavního orchestru v koncertní síni. Dirigent Jan Elsnic. Pořad: 1. Dvořák: Karneval ouvertura. 2. Svendsen: Romance pro housle, před nese Ant. Maixner. 3. Smetana: Skočná z op. »Pro- daná nevěsta«. 4. Fibich: »V podvečer«, selanka, 5 Michaelis: Turecká hlídka. 6. Massenet: Malebné scény, suita. Ve 4 hod. průvod masek karnevalových který vyjde od pavilonu obchodní a živnostenské komory a projde hlavními promenádami výstaviště Od 4 do 11 hod. promenádní koncerty před prů- myslovým palácem kapely pěš. pluku č. 75, v dolním hudebním pavilonu kapely Sokola žižkovského, ří- zením p. Hermanna. V 5 hod. aeronautické hry na trávníku před průmyslovým palácem. V 5 hod. tane na podiu, zřízeném na dolním náměští výstaviště V 7 hod. večer: Populární koncert výstavního or chestru v koncertní síni. Dirigent Jan Eisnic. Pro gram: Souborné provedení slovanských tanců o Ant. Dvořáka. V půl 8. hod. večer illuminace vý- stavní. Od 9 do 11 hod. večer slavnostní osvětlení elektrické.
Blaha Elsnic Dvořák Svendsen Antonín Maixner Fibich Hermann Jan Eisnic Hodonín Uhry 5 Michaelis Oda živnostenský komora Sokol žižkovský slovácký
19 article
. Dvoumiliontý návštěvník jest očekáván dnes v dopoledních hodmach, poněvadž do druhého mi- lionu schází pouze 7000 návštěvníků. K uvedeným darům pro dvoumiliontého lze ještě uvésti: více- president výkonného výboru, pan Riedl z Rie- densteinů věnoval 12 jubilejních stříbrných pěti- korun. Umělecký závod Mikoláše Lehman následující, vlastním nákladem vydané obrazy v mo- derních mahagonových rámcích, reprodukci Manes- vou »Na výleté«, Úprkův »Pro Perečko« a zdařilou reprodukci K. Liškovou »Kristus na hoře Olivetské«, nakladalelství B. Kočího Jansovu »Starou Prahu a Palackého »Dějiny národa českého«, firma More a spol. eleganiní bronzovou sošku, zřízenou n patentovaně světlo »Elektrusion«, firma Beráne uzené sele, firma Mladý a Puš moderní damskou sukni, firma Wedeles lálku na oblek, firma L. Bramsch 12 labví speciality Griotle Brandy a 1 lahví francouzského vína Byrrb, firma Kopidlan- ský na Smíchově stuhu tkanou z českého hed- vábí, Pražskorudnická továrna na košiky fauteiul se stolkem. Dary vystaveny jsou ve vitrině, umístěné v pergole u hlavní brány výslavní.
Riedl Lehman Úprkův K Liškův Kristus Jansův Palacký L Bramsch Brand Praha Smíchov More Beráne Wedeles Klan
20 article
„. Druhý den karnevalu českých umělnů I dnes pořádá se průvod masek, klerý značně roz- množen bude nově přihlášenými skupinami. Účas níci průvodu, kteří skupiny ohlásili, se tímto důtklivě vyzývají, aby se dostavili již o půl 4. hodině odpol. do pavilonu obchodní a živnostenské komory, aby průvod v přesně ustanovenou dobu vyraziti mohl. Obecenstvo pak, které v kostumech zavítá na výsta- víště, se žádů, aby co nejhojněji se zúčastnilo prů- vodu. Po průvodu zahájen bude na podiu, zřízeném na prostranství před Rychtou tanec, který přístupný jest bezplatně všem návštěvníkům výstavy. Karneva lová slavnost zakončena bude zejíra velikým ma- škarním plesem, který koná se o 8. hod. večerní v koncertní slni na výstavišti. Výstava zůstane ote- vřena v den maškarního plesu až do příštího dne 4. hodiny ranní. „. Při dnešním karnevalu zajisté neopomene nikdo z návštěvníků podívati se také do »Diogenov sudu«, na jehož výtěžku participuje Ústřední Matice školská. »Diogenův sud« originálnosti myšlenky i vy- stavených předmětů dobude si rázem přízně všeho
Karnev Diogenův živnostenský komora
21 article
obecenstva, i jsou navštěvovatele výstavy, kteří ni- kdy neopomenou podívati se co jest v »Diogenově sudě« nového. Tentokráte bude to zejména dar pro čtyřmiliontého návštěvníka výstavy, zakletý zámek jiné podrobnosti, které do bohatého obsahu »Dioge- nova sudu« nyní přibyly a zajisté budou poutati všeobecnou pozornost. Doporučujeme proto »Diogenův sud« přízni české veřejnosti. . „Národní Listy“ mají svůj kiosk na vý- stávišti hned u pravého rohu květinového parketu, blíže pavilonu města Prahy. V kiosku možno se n náš list předplatiti a jsou tamtéž jednotlivá čísla ran- ního i odpoledního vydání k dostání
Diogenův Praha
22 article OseOS
OseOS Praha-Il., Jungmannovo nám., 2i vystavuje v v paviloně interiérů, dále zařízení vý- stav. kanceláří Obch. komory (statisti- cká, tarifní, vývozní atd.), jakož iu četných soukromých vystavovatelů. Telefon 3312. — 16970
Jungmannův Praha obchodní . komora
23 article
Pocta populárnímu kapelníkovi. Kapelníkovi pěš. pluku č. 75 p. Zemanovi, jenž dirigoval od- polední koncert před průmyslovým palácem, ode- vzdala včera společnost Ašantů stříbrný věnec jako výraz sympatil, kterých si získal v bohaté míře za svého půso bení na výstavě. . Při příležitosti X. říšského kongresu hostin- ských a hotelierů v Plaze uspořádala Ústřední jed nota českoslovanského číšnictva »Otakar« na vyzvání Měšťanského společenstva pražských Ihostinských v ústřední síni průmyslového paláce na výstavě dne 15. září konkurenční slavnostní přepychovou tabuli. Pořadatelům, za elegantní souladovou a vzornou úpravu, jakož i plnou kompletnost tabule dostalo se hojné pochvaly a uznání od vynikajících odborníků, jmenovitě presidenta říšského svazu hostinských pana Kolbecka, místopresidenta a starosty vídeňského spo- lečenstva pana Ant. Šcharka, předsedy vídeňského »Hostimila« pana J. Gabriela, starosty měšť. společ. pražských výčepníků pana J. Čížka, starosty Ústřední jednoty českoslovanského hostinstva »Hostimi!« pana J. Štolce, hotelierů a restauratérů pp. B. Beneše, Brejšky, V. Vacka, Fr. Zavřela, Frant. Krátkého, A.
Zeman Otakar Kolbeck Antonín Gabriel J Štolc B Beneš Brejšek V Vacek Zavřel František Krátký Hostim Francie
24 article
Jungra, Fr. Procházky, Fr. Filipa, F. V. Fáčka jiných více. Pořadatelstvu přišly ochotně vstříc za- půjčením polřebných věcí snevšední ochotou firmy: J. Nejlek, továrník v Žižkově, zholovením oválové tabule, Ad. Svorčík v Červ. Kostelci zhotovením ubrusu v celku. F. Haas syn kobercem, Stálá vý- stava a tržnice řemeslných výrohků krásnými židlemi, J. Neli přepichový porcelán, Berndorfská továrna (A. Krupp) kompletní stříbro ve slohu barokovém, F. Fischmann vázy. Sklárny hraběte Harracha kři- šťálové sklo, J. Greif, pečivo, Köpí á Jäger, dorty a cukrovinky, J. Lippert, Marsalla a šampaňské, J. Šule Žernosecké, Vinné sklepy českoslovanských ho- stinských, mělnické, F. V. Kraupner, Třebenice, jeřa- binku. Menu, které se zvláště zamlouvalo, vyžádáno bylo též pro říšský archiv vídeňský; dodal J. Hlavsa, závod papírnický v Hybernské ulici. Bohatou a bez- vadnou kvělinovou dekoraci provedl J. Matuna, zá- vod květinářský v Celetné ulici. Krásně upravenou mísu bažanta jako dar sedmitisícímu věnoval A. Junger, restauratér v Platýze, kterýž i zároveň za- půjčil potřebné ubrusy a pan J. Ečer, restauratér potřebné ubrusy na příruční stoly. Menu (modré, tisk bilý)) sestaveno ryze české bez různých — »a la«. Tabule pro imposantní dokonalost vzbuzo- vala všeobecný obdiv veškerého obecenstva, takže ač původně na vystavení pouze jeden den byl určen, na žádost výstavního výboru o jeden den vystaveni tabule prodloužena.
Jungr Procházka F V Fáček J Nejlek F Haas A Krupp F Fischmann Harrach J Greif Köpit Jäger J Lippert Marsall F V Kraupner J Hlavsa J Matuna A Junger J Ečer Francie Žižkov Kostelec Třebenice Mena hybernský ulice Celetná ulice Platýz Berndorfská továrna
25 article
. Výstava umšleckého zařízení bytu nalézá s n firmy A. Eichler, Praha, palác Generali, Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný . Čeští zástupcové amerických kontrolníeh pokladen »National« složili u pokladny »Nár. Listůe 10 K na Národní jednotu pošumavskou k zakoupení jednoho sloupce na druhý milion. . Iluminace opakována bude opětně dnes půl 8. hodině večerní. Nelze si zajisté mysliti vhod- nějšího rámce pro ruch karnevalový nežli pohádkové kouzlo benátské noci, která svým šumným vírem rozmarným rejem tanečníků zůstane zajisté večerem nezapomenutelným . Z koncertní síně. Dneškem počínajíc budou výstavní koncerty večerní započínati již o půl 7. hod. Dnešní koncert věnován bude soubornému proveden slovanských tanců od Antonína Dvořáka, nejpřípad- nějšímu to číslu karnevalovému. Zejtra za příčinou maškarního plesu v koncertní síni nebude se vůbe koncertovati. „. Střelba na výstavě. Premiová střelba koná se dnes i každou následující neděli na střelnic Besedy puškařů. Vklad za střelce 1 kor. Rozdílení cen v 7 hod. večer. Při poslední střelbě 13. t. m. obdrželi ceny: 1. p. Průša 35 kruhů, 2. p. Kodet 35 kruhů, 3. p. Štědrý, 4. p. Popper, 5. p. Procházka vesměs po 34 kruzích. V nejbližších dnech uveřej- něny budou dosavadní výsledky sezonní střelby. která chýlí se již ke konci. „. Při návštěvě strojovny zástavil se ministn dr. Fledler u exposice továrny motorů pana Viléma Michla ze Slaného a projevil potěšení nad rozkvětem tohoto závodu.
A Eichler Dvořák Průša Kodet Popper Procházka doktor Fledler Vilém Michl Praha Václavský náměstí Slaný Generali
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Výstavní táčky. Ptal se mě ondyno bodrý jeden Němec n výstavě: »Prosím vás, je to pravda, co se v něme ckých kruzích povidá ? Nemohl jsem se hned orientovat, co otázkou myslí, ale řekl jsem: »No, když se to v ně- meckých kruzích povídá, bude to asi pravda A co se prosím povidá ?« Přiklonil se ke mně bliž a šeptal mi do ucha: »Že prý v České Národní radě hned vedle zasedací síně, je takový černý kabinet v tom kabinetě že je dubová lavice a v koutě liskovka. A když prý někdo z vašich lidí udělá vám Čechům nějakou ostudu, lu prý si ho po- zvete, položite na lavici a vyplatíte mu lískovkou, co se do něho vejde. Je to pravda ?« Bodrý muž povídal vše tak přesvědčivě s jakousi úetou k výborné této instituci, že ne- odvážil jsem se vzíti mu krásnou jeho illusi o disciplinárních trestech v naší domácnosti. Možná, že to byla vůbec jeho jediná krásná illuse o nás . . . Tak jsem se taky k němu přiklonil a taky jsem mu šeptal do ucha: »Jste výborně informován! Skutečné je tomu tak Ani byste nevěřil, jak v tomhle ohledu jsme my Čechové přísní. A nikdy byste neuhodl, kdo už všechno na té lavici ležel !« »Prosím vás . . . já to nedám do »Bo- hemie« . . . řekněte mi to —« žadonil tak dlouho, až jsem mu nemohl odříci. Rozdivit se mohl, když jsem mu jmenoval českého ministra,
Němec Čecho Český národní rada Bohemie
27 article
který na českém banketu a jinde zbytečně mluvi německy, když jsem mu jmenoval asi tucet če ských vlastenců, kteří statečně černožlutili vý- stavu, dva tucty positivních politiků, hrdinuz aféry Kestranek atd. atd. »To máte ale výplatu skoro denně? Apro- pos . . . a jak pak teď to uděláte s předsedou Národní rady? Ten také přijde na lavici? Jsem trochu nechápavý člověk a proto udělal jsem jenom v každém oku otazník. »Což pak nevíte, jak se ujal ministra Mar- chetta? Měli jste v »Národních« zprávu o tom jak pochodila vaše deputace ochranných jedno u Becka, Práška a Marchetta. Ministr vyučování podle té zprávy prý se dopálil a povídal: »Já jsem především Němec, pak profesor a pak teprve ministr.« Všecky německé a vídeňské listy, které se přece hned mohly Marchetta tázat, zdali to řekl, věřily tomu a otiskly vše doslovně bez poznámky. A ministr Marchet, který má přece k disposici c. k. tiskovou ko- respondenční kancelář a mohl ihned jejím pro- střednictvím výrok svůj už v pátek opravit, tak dosud neučinil. Za to ale váš předseda Národní rady »v zájmu pravdy« honem sedl a lámal za Marchetta kopí, že to tak zle neřekl. Co myslíte, že bychom udělali našemu Tittovi, kdyby byl s deputací u ministra Fiedlera, ten mu řekl (on to ale jakživ neřekne !) — »Já jsem především Čechem atd.«... a aby pak Titta Fiedlera proti německému tisku omlouval, že to tak neřekl ... Především bychom mu řekli, proč si pálí prsty za něco, do čeho mu nie není a proč si je páli vůbec za českého ministra. A pak bychom, víte, podle vašeho
Beck Prášek Marchettus Němec Marchet Titt Fiedler Titt Fiedler Mar národní rada
28 article
vzoru vytáhli tu lavici . .. Ale náš Titta to ne udělá . .. to jen vy jste takoví . .. . . .« Řekl cosi velmi silného, ale »dobráci«t nebylo. Musil jsem mu prolo učiniti jistý výklad »Hleďte, vy tomu říkáte . . .. . ., a my tomu říkáme noblessa«. Strhat se mohl smíchy. »No prosím, nesmějte se! Jistě se pamatu jete, co jste prováděli Kubelíkovi a Kociánovi, když u vás koncertovali; nedávno nepustili jste Národní divadlo do Vídně; tuhle jste dirigenta Nedbala vyhnali z lidové opery; proti českým představením vinohradského divadla uspořádal jste tažení . . . a podivajte se na nás! Včera večer dirigoval tady na výstavě v koncertní sln váš Mahler a anjv myš se neozvala prot tomu. Proč? Protože my Čechové jsme nob národ.« Dále: Podívejte se, prosím, tuhle hned u vchodu výstavy na tu tabuli ! Co tam čtete? »Böhmiseh- slchsische Gesellschaft«, A nad obrázky: Leit meritz, Schreckenstein, Aussig, Bodenbach atd — ani písmenka česky. Ta tabule tu stojí dva měsíce a nikdo na ni ani nesáhl! Řekněte m — stála by vůbec čistě česká tabule v Li berci? Nejsme my nóbl národ?
Musil Kubelík Kocián Nedbal Mahler Čecho Vídeň Aussig národní divadlo Bodenbach slchsische Gesellschaft
29 article
Nebo; Jděle si dát předložit protokoly jury XIx skupiny — výstava koží — kde až na jediného vystavovatele jsou samí Češi. Protokoly jsou psány výhradně německy, jurory volil si sám výstavní výbor ... a my si to všechno dáme libit. Proč? Protože jsme nóbl národ. Chtěl jsem ještě vykládati nesmějícímu už se Němci o českém školství ve Vídni a něme- ckém v Praze, o jednojazyčných nápisech na trati Tepliee-Poříčí a zemské subvenci na tuto dráhu . . . když cosi v dáli, za výstavou, vy- soko na vrších za Trojou, upoutalo jeho pozor nost... Stáli jsme náhodou na místě, odkud byl daleký rozhled. »Co je to za budovy až tam v zadu ? »Bohnický blázinec ...« řekl jsem mu netuše nic zlého. »Moc malý — tam se všichni nevejdetes svou noblessou !« Než jsem se vzpamatoval z příjemného komplimentu, byl upřímný Němec pryč. Roz- ladil mě svou poznámkou, ale řekl jsem si na konec: »Nehněvej se na zrcadlo ...« »A vůbec se na nic nehněvejte, pane Ze- vloune!« vpadl mi do myšlenek jeden střetnuvš se se mnou člen výstavního výboru. Ti pánové jsou totiž přesvědčení, že nemáme nic jiného na práci, než na ně se hněvat »Tuhle zase jste přinesli zprávu o »igno rování českých žurnalistů« při dnešní návštěvě francouzských žurnalistů v Praze.« »No a nebyla snad pravdivá?« »Nebyla — na mou duši nebyla!« zaklí nal se dotyčný a kde vzal, tu vzal z kapsy nějaký přípis, na stroji oklepaný, a četl z něho »Při veškerých hostinách veřejného rázu, které dosud výkonný výbor nebo obchodní a živno- stenská komora pořádala, pozvala — dle roz- sahu nebo dle významu hostiny — vždy budto veškeré denníky a větší politické žurnály praž- ské, nebo zástupce pražských žurnalistických spolků. Věc tato je právě tak samozřejmá, jako zvaní presidia komory a presidia výkonnéh
Čech Němec Roza Vídeň Praha TeplieePoříčí Trója
30 article
výboru. Také v tomto seznamu zvaných nebyl ještě uveden ani výkonný výbor, ani ko- mora, ač jejich pozvání rozumí se samo sebou tak jako pozvání zástupce žurnalistiky. Výtka, která veřejně . . « »Pardon,« přerušil jsem laskavého před- čílatele, »to je všechno velmi krásné, ale já mám tuhle v notýsku z oné schůze zapsáno několik jmen, jak pánů z výkonného výboru. tak z komory, zvaných k nezbytným bankelům. ale jediného zástupce novin ne.« A četl jsem mu jmena — dr. P., dr. M., dr. N. — vesmě zástupců komory, o nichž byla při stanovent programu řeč. »Nač to vymlouvat? Jsou věci mezi nebem a zemi, o kterých lépe nemluvit. Já na příklad vím a jinému než vám to nepovím, že právě na té schůzi zástupce výkonného výboru vý- stavy prohlásil, že musí se teď šetřit, poněvadž nejsou ty příjmy, aby se banketilo. Souhlasím — a řekl jsem to, ne jako on, až na konei výstavy a ne až po 24.000 korunovém banketu ku poctě komor — nýbrž hned na začátku výstavy, kdy jsem zcela skromně navrhoval. aby místo banketů, při nichž se pronášejí ne- upřímné řeči a prolévá šampaňské, radši na- krmilo laciněji a prostě několik těch dětských výprav. Nebylo by mrzutostí s nepozvanými, nebylo by takových vydání. Ale obraťme list. Zdali pak znáte nejnovější vtip jednoho ulaha- ného účastníka posledních banketů: »Čtrnáct dní jsem už neobědval a nevečeřel.« »A jak to tak pro boha vydržíte ?« »Inu, vydržím! Jsem pořád na banke tech . . .« Zev lo u n.
doktor Zev