3
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 260. ze dne 20. září 1908.
4
article
Karneval umělců.
Karneval umělců.
Muso, zabal svou tvář! Nikdy jsem si ne-
představoval, že princ Karneval by dovedl být
tak noveselý patron, jakým se včera ukázal.
Zůstal včera mnoho dlužen na své sliby
A chce-li se ctí se s námi rozloučit, musí dnes
křepčeji poskakovati a svižněji roztřásati své
rolničky, aby vyloudil smích a veselí.
Karneval, plující pod záštitou celé družiny
uměleckých jmén, měl vypadati jinak.
Přejeme si a doufáme, že se mu to podaři
neboť na nedostatek úrodné půdy k voselí nena
razí u dobrého našeho obecenstva, jež se věru
dovede spokojiti i s málem.
Naplněné tramwaye na výstavních tratícl
ukazovaly na prudší žilobytí výstavního ruchu.
Největší vlna návštěvy se přihmmala mezi 4.
5. hodinou odpolední a rozstřiknuvši se na tur
niketech, proklouzla jejich úžinami do výstav-
ních ulic, kde se slila na prostorách v blizkost
komorního pavilonu a na promenádách hořejš
otage v husté davy.
O 5. hod. se snesl poprvé s věží výstavn
brány, jejíž svižný oblouk byl ozdoben různo
barevnými vely, hlahol fanfár, ohlašující blízký
vjezd Karnevalův. Zatím se maskované skupiny
řadily u komorníbo pavilonu v průvod. Trochu
těžkopádně, neboť fanfáry ještě několikrát se
rozhlaholily, aby ukonejšily netrpělivost obecen
stva, nož se čelo průvodu objevilo před vstupnt
pergolou. Zatím se vlny diváctva přelévaly s mi-
sta na místo, jsouce desorientovány tím, že opo-
menuto oznámiti, kudy se průvod bude bráti.
Karnevalův
Musa
5
article
Konočně se zvědavosti obocenstva dostale
vytouženého předmětu.
Průvod vešel a jako klín pomalu vnikal do
pevné mosaiky lidstva, slité v neprostupnou
masu dychtivostí, spatřiti věci, ktoré přijíti
měly.
V čele průvodu kráčela družina hochů v pa
pírbvých čákách a s dřevěnými meči, označená
hrdým názvem „válečníci budoucnosti“, která
občas oblíbenými nyní výstavními bouchačkami
se pokoušela o salvu. Pěkně vypravoná skupina
branického pivovaru s p. Dačickým
z Heslova tvořila přechod k jádru průvodu,
jenž téměř výhradně byl sestaven z reklamních
skupin. Byly tu charakteristické kostky Gráfovy
polévky, za nimiž „plul“ kostrbatý Zoppolin
tažený vycpaným ořem (moudrá opatrnost
po zkušenostech výstavního korsa !). Pak poskako
vala v průvodu živá láhov champmngnského, sku-
vina černochů a bílých kuchařů se kupíla kolem
standardy Jossova koření, otáčivá kostka obrazy
hlásala účinnost Vítkova Nucínu, Ladná skupina
vypravena byla Prvnim pražským mě-
šťanským pivovarem, jiná družina do-
poručovala karamelly. Z reklamního rázu vybo-
čovala kohorta „fechtýřů“, tlupa komediantů.
harlekýnů a harlekýnok. Hippodrom zastoupen
byl komiekým svým živlem sborem paňáců.
Dačická
Heslův
Gráfův
Jossův
Vítkův
6
article
Průvod uzavírala skupina Heidsickova
champagnského, na jejímž voze Dionysos (pun
Šváb) opravdu rozveseloval obecenstvo taškaři-
cemi a hostil je vlastnoručně natrhanými hrozny.
Za vozem kymácely se obrovské láhve, o niehž
utrhační jazykové tvrdily, že znázorňují kvan-
tum královského moku, vypitého při výstavních
banketech a budou i po karnevalu výstavě za-
chovány na patřičném místě. Družina asi 20
flašinetářů ve středu průvodu se svědomitě sta-
ruala za jeho trvání i po něm „před Rychtou!
o rozbolavění sluchových nervů posluchačstva.
Ku průvodu se připojil kuli se Staňkovou
jinrikskou, v níž trůnily dvě gejšy, byl však
z něho vykázán zábavním výborem z důvodu
nám neznámého.
Průvod byl obecenstvem přijat chladně
přílis vážným svým chováním nikterak se nepři
činil o prolomení lodové nálady.
V obecenstvu samotném jsme zahlédli ko-
stumovaných osob, co by tak na prstech jedne
ruky spočital.
Pěkný večer za zvuků veselé hudby přines
obrat v náladě k lepšímu, z něhož chceme čer
pat naději, že pokračování bude lepší začátku.
Což si upřímně přejeme!
ubilejní
Staňkův jinrikska
Heidsickov champagnský
Dionysos
7
article
Pivovarství na výstavě.
Pivovarství na výstavě.
Chmel
Chmel
8
article
Pěstování chmele v Čechách počalo — poku
historickými doklady zjištěno — na konci předešlého
tisíciletí a první známou listinou, svědčící o pěstěn
chmele v Čechách, jest zakládací listina vyšehra
ského kostela z r. 1086, v níž se děje zmínka o ko-
stelním desáíku z chmele.
Za horlivého podporovatele pěstění chmiele
Čechách pokládati jest císaře Karla IV. Podle podán
Pelzova a Ad. Voigta objížděl Karel IV. sám Čechy
Moravu a sousední země, osobně naznačoval pozem-
ky, vhodné pro pěstování chmele a vína a r. 136
nařidil, aby některé krajiny české osázeny byly
chmelem. Karel IV. prý také ustanovil trest smrii
pro ty, kleří by české sazenice chmelové za hranice
vyvěželi, chtěje tím uchrániti tuto znamenitou plo-
dinu a zemi své ji zachovati.
Než přes všechna podpůrná a ochranná opatření
Karla IV. nemohlo se pěstování chmele v Čechác
vyvíjeti se žádoucím úspěchem, ježto právo vařii
pivo příslušelo tenkráte jenom městům a klášterům
Teprve tak zv. „smlouva svatováclavská“ ze dne
6. října 1517, dle níž výhrada vaření piva, dosu
toliko městům a klášterům přiznaná, byla zrušena
váročné právo uděleno též šlechlickým statkům, měla
za následek, že od té doby pěstění chmele šířilos
po celých Čechách
Na vývoj a rozšíření pěstění chmele i na selské
statky v Čechách mělo vynikající vliv zrušení něvol-
nictví za cisaře Josefa II.
Karel Iva
Pelzův
Ada
Voigt
Čecho
Josef II
Čechy
Morava
9
article
Opravdový rozmach pěstění chmele nastal všal
toprve v době nejnovější, kdy obchod dovedl domá-
címu produktu olevříti zahraniční odbytiště
V Rakousku jest té doby asi 22.600 ha půdy
osázeno chmelem, z čehož připadá 17.280 ha, ted
76% na království české.
I ve srovnání s říší německou; největším to pro-
ducenlem chmele na ovropské pevníně, zaujímaj
Čechy velmi důstojné místo. V roce 1906 pěstovale
Německo chmel na rozloze 38,681 ha, tody téměi
jen ještě jednou tak velíké, jako Čechy
Úroda chmele v Čechách činí pravidelně asi jed
nu deselinu celkové sklizně světové, kterýžto po-
měr se v příznivých letech ještě lopší. Byla-li prů
měrná sklizeň světová za posledních 10 let roční
1,749.700 q. vykázaly Čechy v r. 1905 téměř plnou
šestinu a v r. 1907 osminu tohoto čísla.
Může tedy Čechám býti přiznán beze všeho pre-
dikát „chmelná země par excellence“, avšak Čechy
mohou si též s pýchou osvojovati právo ke tvrzení
že zde roste také nejlepší chmel na světě
Největší sklizeň v Čechách za posledních 25 le
byla r. 1905, činíc 295.500 centů (po 50 kg), kdežto
rok 1903 vykazoval v tomlo období nejmenší úrodu.
totiž 37.760 celních centů. Jen mimochodem připo-
mínáme, že r. 1876 bylo sklizeno při osázené ploše
6080 ha toliko 12.146 celníc hcentů.
Čecho
Rakousko
Čechy
Německo
ha
cent
kg
10
article
Nejvyšší ceny byly v posledním čtvrtstoletí za-
placeny za žatecký chmel v sezoně r. 1883 a to a
400 K za 50 kg, kdežto nejnižší cena činila 45.— k
za 50 kg v r. 1900 za chmel téže provenience. Nej-
vyšší ceny, jaké vůbec kdy dosaženy byly, jsou ceny
chmele z r. 1876; tenkráte dostoupily výše až 365
(730 korun) za 50 kg
Z oblastí, v nichž chniel se pěstuje, náleží ku
pražskému obvedu komornímu: na západ od Prahy
Rakovník (staroslavné město chmelařské a pivovar-
ské) s okolim až po osady Senomaty, Chrášťany, Hře-
dle, pak Novostrašecko až po osady Kroučovou
Srboč; Slánsko a Velvarsko až po osady Vrané, Ho-
spozín a Vraňany, potom na sever Mělník s okolím
až po Liběchov a Mšeno.
Také obchod s chmelem vyvinul se teprve v dob
novější. Čteme již sice v básni Davida Crinita ze sto-
letí šestnáctého, že „Clatovia lupulum colit, quem
presto Bavarus auferl“ (Klatovy pěstují chmel, jej
Bavor rychle odváží) a také v 17. století byl ve větší
míře chmel po Labi do Německa až k Hamburku
vozen V celku však obchodování s chmelem byloa
do nedávna velmi primitivní
Není temu ještě ani půl století, kdy obchodní l
své zboží prostě na vůz naložil, sám na kozlik sed
a bičem prásknuv, jel od pivovárku k pivovárku, kdež
po žoku své zboží prodával.
Crinitus
Bavor
Senomaty
Chrášťany
Kroučová
Slánsko
Vrané
Vraňany
Mělník
Liběchov
Mšeno
Klatovy
Německo
Hamburk
Praha Rakovník
kg
11
article
Teprve s produkcí pivovarskou, současně se rez
nsáhající, jakož i s rozvojem moderních prostředků
dopravních vyrostl i obchod s chmelem ze svýc
dětských střevíčků; přestal býti úkolem „formana
a stal se věci moderně vyškoleného i vzdělaného
kupce.
Snad bylo trochu poesie v tom starosvětském
a sousedském obchodování, na něž ještě do našich
dnů staří pamětníci, jak z zkruhů obchodnických tak
sládkovských vzpomínali. Čest léto poesii! Ale my
dáváme přednest dnešku, kdy na obrovských parní-
cích se zboží naše rozváží do zámořských krajů
kdy přičiněním obchodu vaří se pivo z českého
chmele v Chicagu stejně jako ve Vladivostoku, Yoko
hamě a Riu de Janeiro.
Ale nejen ziskáním nových odbytišť příspěl ob
chod domácí produkcí chmele. Také tím, že zdoko-
nalil způsob konservování, docilil značného pokroku
Mederně konservované zboží neznehodnocuje se tak
jako dříve uplynutím doby. Před několika málo de
setiletími byl chmel všeobecně jen do žoků šlapán
Dnes jsou v Čechách zřízena velká skladiště, kde hy
draulickými nebo jinými motorovými stroji chme
do žoků, beden i balotů jest tlačen, při čemž se kva-
lita jeho zachovává neporušenou. Sířením, silným
stava v Praze r. 1908.
Chicago
Vladivostok
Rio jít Janeiro
Čechy
Praha
12
article
stlačením, jakož i uzavřením takovým, aby nem
vzduch přislupu, udržuje chmel i na leta své aroma
tické i olejnaté látky a nezirácí tolik na ceně obje
vením se nového zboží
Český obchod chmelařský koncentrován jest do
sud zvláště v Žatci. Jak z preponderance českého
chmele nad oslatní rakouský vyplývá, soustřeďujes
i obchod se všemi ostatními druhy rakouskými do
této chmelařské metropole, která jest vedle Norim-
berka nejvýznamnějším evropským tržišlěm chmelo
vým. Také v Rakovníku sídlí několik firem chme
lařských.
Blizkost Prahy k obvodům, chmel pěstujícím
jakož i přirozená přítažlivost velkoměsta jsou však
příčinou, že poslední dobou se v Praze několik a prá
vě nejvýznačnějších obchodních firem usadilo, nel
alespoň svoji centrálu zde zřídilo. Přirozeným poslu
pem dojde dojista k tomu, že Praha stále větší čás
tohoto obchodu, pro celé království tak důležilého
k sobě připoutá, poněvadž pro rozvoj obchodu, ze
jména světového, má mnohem příhodnější podmínky
nežli malé město venkovské.
Žatec
Rakovník
Praha
13
article
Ježle vlastní spotřeba chmele v Rakousko-Uher
sku činí ročně asi 158.000 colních centů při vyrob
piva, čítající téměř 22,000.000 hl, vykazuje domác
produkce ročně ohromný přebytek; intensivním, cíle
vědomým snahám českého obchodu chmelového, kte
rý nelitoval ani fysických, ani hmolných obětí, p
traje neunavně po nových a nových odbytištích, při
sluší zásluha, že otevřeny všemu tomu přebývajícímu
množství chmele, v našem. mocnářství daleko přet
vlastní spotřebu sklizenému, veškery pro odbyť vý-
znamné oblasti a že českému chmelu dovedlo s
vtisknouli znamení nejlepší známky světového ob-
chodu
Obrovský rozrach českého obchodu s chmelem
který padá do posledních 25 let, svědčí o vynikajícín
významu této obchední plodiny pro Čechy a jevíse
nejzřejměji v tom, že hodnota chmele, v tomto obdob
za hranice vyvezeného, činila téměř 375,000.000 K
což se rovná roční průměrne hodnotě vývozní v část
a 15.000.000 K.
Rakousko
Uhry
Čechy
14
article
Výstava pivovarů.
(Pokračování k č. 253.)
Cerhenice. C. k. pivovar a sladovna. Nájemci
Podivinský a Kraus. Majitel: C. k. Tereziánský úslav
šlechtičen v Praze. Var: 36 hl. Výroha 3000 hl. Vý
roba sladu na prodej: 100 vagonů. Zařízení strojní
4 HP. Osoby 23. Založen r. 1430. Při pivovaře zalo-
žena byla exportní sladovna firmou Podivínskýa
Kraus, nájem c. k. sladoven v Cerhenicích a Karlův
Týn. Pivovar byl na ruční pohyb do 1905, nyní stroj-
ní zařízení. Vystavuje: Vzorky sladu. Lahve s vigne-
tami Reklamní obraz.
Hora Kulná. Městský pivovar. Majitel: Ob
Hera Kutná. Var: 72 až 80 hl. Výr.: 33.944 hl. Za-
řízení parostrojní. 160 HP. Osob 54. Založen r. 1583
Roku 1870 zavedeno spodní kvašení, roku 1898 uměle
chlazení, roku 1901 vaření parou. Vystavuje: Po-
chodně cechu sladovnického ze 17. století. Pohledy
na pivovar a vnitřní zařízení. Diplomy, mednilea
vyznmenání z výstav. Láhve s vignetami a plakáty
Suroviny.
Chotěbeř. Gustav Luslig. nájemce pivovaru. Ma
jitel: Hrabě Jan Dobrženský z Dobrženic. Var: 36 h
Výr. 4200 hl. Zařízení strojní. 8 HIP. Osob 8. Založen
roku 1720. Roku 1906 větší rekonstrukce. Vystavuje
Světlé pivo. Granát. Slad. Chmel.
Jenč. Pivovar c. a k. velkoslatku Tachlovice v
Jenči. Majitel: Nejvyšší soukromý císařský fond. Var
80 hl. Výroba 17.758 hl. Zařízení parostrojní. 15 H
Osob 49. Založen 1620. Spodní kvašení r. 1860. Va-
ření parou 1867. Rekonstrukce r. 1870 a 1895. Vysta-
vuje: Folografie závodu. Plány. Geografické znázor-
nění odbytišť piva dle množství. Diagram výroby
piva za 60 let od roku 1848—1907. Vzorky surovin
Postup výroby sladu.
Podivinský
Kraus
Luslig
Dobrženský
Granát
Slad
Chmel
Jenč
Cerhenice
Praha
Karlův Týn
Ma
Tachlovice
Jeneč
Vara
Virginie
Vara
Podivínský Kraus
Ob Hera Kutná
HP
Vara : 72
15
article
Jilové u Prahy. Pivovar v Jílovém. Majitelk
Anna Klemínková. Var: 24 hl. Výroba 3504 hl. Za-
řízení ruční. Osob 9. Založen počátkem sedmnáctého
století Spodní kvašení r. 1877. Vyslavuje: Fotografie
závodu. Šlad světlý a tmavý (na černá piva). Chmel
Kbely. Parostrojní pivovar hraběle Otakara Czer
nina z Chudenic ve Kbelích. Var: 50 hl. Výroba 8000
hl. Zařízení strojní. 10 HP. Osob 13. Založen r. 1545
Spodní kvašení r. 1870. Umělé chlazení r. 1898. Re-
konstrukce r. 1900 a 1906. Vystavuje: Suroviny pi-
vovarské, plány a fotografie závodu
Košíře u Prahy. Parostrojní pivovar a sladovna
v Košířích u Prahy Alex. Lanner. Majitelky: Zdenk
a Valerie Lannerovy. Var: 60 hl. Výr.: 38.280 bl
Zařízení strojní. 16 HIP. Osob 40. Založen ke kone
18. století při zemském statku. Vystavuje: Ječmen
slad, chmel. Květ sladový. Mláto sušeně.
Kralovice Horní. D. Lockelho pivovar. Majitel
Dionys Locke. Var 30 hl. Výroba: 1470 hl. Zařízen
ruční. Osoby 4. Založen v 16. století a vystavěn ř-
dem rytiřů maltézských v Praze. Vystavuje: Stati-
stická dala.
Kralupy. Josef Fischer a syn. Vystavuje: Plány
a folografie pivovaru
Krč Horní. Nový parostrojní pivovar v Horní
Krči. Majitel: Jar. Tomášů. Var: 50 a 75 hl. Výroba
7041 hl. Zařízení strojní. 25 HP. Osob 9. Založen
1841. Vaření parou r. 1902. Vystavuje: Celkový - po-
hled na pivovar. Folografické snímky varny a stro-
jovny. Vzorky sladu.
Mělník-Podoli. Pravovárečné měšťanstvo mělni
cké. Var: 72 hl. Výroba 14.973 hl. Zařízení strojní
Klemínková
Czer
Lanner
Zdenk
Valerius Lannerův
Ječmen
Květa
D Lockelho
Dionys Locke
Fischer
Tomáš
Praha
Jílové
Chudenice
Kbely
Košíře
Praha Alex
Vara
Kralovice
Kralupy
Krč
Horní Krč
Mělník
Podoli
Chmel Kbel
Vara
HP
16
article
30 HP. Osob 20. Založen r. 1784. Spodní kvašenír
1865, rekenstrukce 1895. Vaření parou r. 1900. Vy-
stavuje: Obraz pivovaru. Měděnou desku ze starého
kotle. Železnou pokladnu sladovnického cechu. Fo-
tografie starého pivovaru. Obraz s udáním výroby
Nusle u Prahy. Akciový pivovar. Var: 100 b
Výroba sladu na prodej 10.000 metr. centů. Zařízen
strojní. 240 HP. Osob 125. Založen začátkem 19
století, nalézal se ve vlastnictví hraběcí rodiny Bou
qucyů du r. 1857. Rekonstrukce r. 1866—67. Vysta
vuje: Folografie závodu. Plakáty. Slad, sladový květ
mláto sušené.
Ovčáry. Parostrojní pivovar hraběte Hinerich
Cholka. Var: 72 hl. Výroba 13.000 hl. Zařízení stro
ní. 20 HP. Osob 25. Založen r. 1679. Spodní kvašen
1862. Rekonstrukce r. 1862—1897 a 1901. Vystavuje
Fotografii, plán a diplom. Ječmen, slad a chmel
Lahve s vignetami. Reklamní tabulku.
Pardubice. Akciový pivovar. Var: 120 hl. Výroho
47.200 hl. Výrola sladu pro vlastní potřebu: 100 va-
gonů. Zařízení strojní. 90 HP. Osob 57. Založen
1871. Rekonstrukce a vaření parou r. 1905—190
Vystavuje: Obraz pivovaru. Mednile a diplomy své
Pivo světlé. Portér 199.
Nusl
Slad
Hinerich Cholek
Ječmen
Praha
Ovčáry
Pardubice
Vara
HP
18
article
. Z Hodonína, 19. září. (Zvl. telegr
»Nár. Listů«.) V úterý o půl 7. hodině
večerní přijede na nádraží Společ-
nosti státní dráhy z 50 slováckých
obcí z Uher na 200 slováckých rol-
níků, za vedení dra. Blaho. Veřej-
nost česká, vzpomínajíc zajisté živě
útisků a násilností, jakých zakonšejí
naši bratři slovenští, uvítá je co nej-
srdečněji a nejupřímněji.
.*. Dnošek na výstavě. Výstava otevřena do
12. hodiny noční. Pořad: V 9 hod. ráno plnění
reklamního balonu »Captiv«, v 10 hod. vzlet jeho
na trávníku před průmyslovým palácem. Od 10 do
12 hod. promenádní koncert kapely pěš. pluku č. 7
na pergole za průmyslovým palácem. Ve 4 hod. po-
pulární koncert výstavního orchestru v koncertní síni.
Dirigent Jan Elsnic. Pořad: 1. Dvořák: Karneval
ouvertura. 2. Svendsen: Romance pro housle, před
nese Ant. Maixner. 3. Smetana: Skočná z op. »Pro-
daná nevěsta«. 4. Fibich: »V podvečer«, selanka, 5
Michaelis: Turecká hlídka. 6. Massenet: Malebné
scény, suita. Ve 4 hod. průvod masek karnevalových
který vyjde od pavilonu obchodní a živnostenské
komory a projde hlavními promenádami výstaviště
Od 4 do 11 hod. promenádní koncerty před prů-
myslovým palácem kapely pěš. pluku č. 75, v dolním
hudebním pavilonu kapely Sokola žižkovského, ří-
zením p. Hermanna. V 5 hod. aeronautické hry na
trávníku před průmyslovým palácem. V 5 hod. tane
na podiu, zřízeném na dolním náměští výstaviště
V 7 hod. večer: Populární koncert výstavního or
chestru v koncertní síni. Dirigent Jan Eisnic. Pro
gram: Souborné provedení slovanských tanců o
Ant. Dvořáka. V půl 8. hod. večer illuminace vý-
stavní. Od 9 do 11 hod. večer slavnostní osvětlení
elektrické.
Blaha
Elsnic
Dvořák
Svendsen
Antonín
Maixner
Fibich
Hermann
Jan Eisnic
Hodonín
Uhry
5 Michaelis
Oda
živnostenský komora
Sokol žižkovský
slovácký
19
article
. Dvoumiliontý návštěvník jest očekáván dnes
v dopoledních hodmach, poněvadž do druhého mi-
lionu schází pouze 7000 návštěvníků. K uvedeným
darům pro dvoumiliontého lze ještě uvésti: více-
president výkonného výboru, pan Riedl z Rie-
densteinů věnoval 12 jubilejních stříbrných pěti-
korun. Umělecký závod Mikoláše Lehman
následující, vlastním nákladem vydané obrazy v mo-
derních mahagonových rámcích, reprodukci Manes-
vou »Na výleté«, Úprkův »Pro Perečko« a zdařilou
reprodukci K. Liškovou »Kristus na hoře Olivetské«,
nakladalelství B. Kočího Jansovu »Starou Prahu
a Palackého »Dějiny národa českého«, firma More
a spol. eleganiní bronzovou sošku, zřízenou n
patentovaně světlo »Elektrusion«, firma Beráne
uzené sele, firma Mladý a Puš moderní damskou
sukni, firma Wedeles lálku na oblek, firma L.
Bramsch 12 labví speciality Griotle Brandy a 1
lahví francouzského vína Byrrb, firma Kopidlan-
ský na Smíchově stuhu tkanou z českého hed-
vábí, Pražskorudnická továrna na košiky
fauteiul se stolkem. Dary vystaveny jsou ve vitrině,
umístěné v pergole u hlavní brány výslavní.
Riedl
Lehman
Úprkův
K Liškův
Kristus
Jansův
Palacký
L Bramsch
Brand
Praha
Smíchov
More
Beráne
Wedeles
Klan
20
article
„. Druhý den karnevalu českých umělnů
I dnes pořádá se průvod masek, klerý značně roz-
množen bude nově přihlášenými skupinami. Účas
níci průvodu, kteří skupiny ohlásili, se tímto důtklivě
vyzývají, aby se dostavili již o půl 4. hodině odpol.
do pavilonu obchodní a živnostenské komory, aby
průvod v přesně ustanovenou dobu vyraziti mohl.
Obecenstvo pak, které v kostumech zavítá na výsta-
víště, se žádů, aby co nejhojněji se zúčastnilo prů-
vodu. Po průvodu zahájen bude na podiu, zřízeném
na prostranství před Rychtou tanec, který přístupný
jest bezplatně všem návštěvníkům výstavy. Karneva
lová slavnost zakončena bude zejíra velikým ma-
škarním plesem, který koná se o 8. hod. večerní
v koncertní slni na výstavišti. Výstava zůstane ote-
vřena v den maškarního plesu až do příštího dne
4. hodiny ranní.
„. Při dnešním karnevalu zajisté neopomene
nikdo z návštěvníků podívati se také do »Diogenov
sudu«, na jehož výtěžku participuje Ústřední Matice
školská. »Diogenův sud« originálnosti myšlenky i vy-
stavených předmětů dobude si rázem přízně všeho
Karnev
Diogenův
živnostenský komora
21
article
obecenstva, i jsou navštěvovatele výstavy, kteří ni-
kdy neopomenou podívati se co jest v »Diogenově
sudě« nového. Tentokráte bude to zejména dar pro
čtyřmiliontého návštěvníka výstavy, zakletý zámek
jiné podrobnosti, které do bohatého obsahu »Dioge-
nova sudu« nyní přibyly a zajisté budou poutati
všeobecnou pozornost. Doporučujeme proto »Diogenův
sud« přízni české veřejnosti.
. „Národní Listy“ mají svůj kiosk na vý-
stávišti hned u pravého rohu květinového parketu,
blíže pavilonu města Prahy. V kiosku možno se n
náš list předplatiti a jsou tamtéž jednotlivá čísla ran-
ního i odpoledního vydání k dostání
Diogenův
Praha
22
article
OseOS
OseOS
Praha-Il., Jungmannovo nám., 2i
vystavuje v
v paviloně interiérů, dále zařízení vý-
stav. kanceláří Obch. komory (statisti-
cká, tarifní, vývozní atd.), jakož iu
četných soukromých vystavovatelů.
Telefon 3312. — 16970
Jungmannův
Praha
obchodní . komora
23
article
Pocta populárnímu kapelníkovi. Kapelníkovi
pěš. pluku č. 75 p. Zemanovi, jenž dirigoval od-
polední koncert před průmyslovým palácem, ode-
vzdala včera společnost Ašantů stříbrný věnec jako
výraz sympatil, kterých si získal v bohaté míře za
svého půso bení na výstavě.
. Při příležitosti X. říšského kongresu hostin-
ských a hotelierů v Plaze uspořádala Ústřední jed
nota českoslovanského číšnictva »Otakar« na vyzvání
Měšťanského společenstva pražských Ihostinských
v ústřední síni průmyslového paláce na výstavě dne
15. září konkurenční slavnostní přepychovou tabuli.
Pořadatelům, za elegantní souladovou a vzornou
úpravu, jakož i plnou kompletnost tabule dostalo se
hojné pochvaly a uznání od vynikajících odborníků,
jmenovitě presidenta říšského svazu hostinských pana
Kolbecka, místopresidenta a starosty vídeňského spo-
lečenstva pana Ant. Šcharka, předsedy vídeňského
»Hostimila« pana J. Gabriela, starosty měšť. společ.
pražských výčepníků pana J. Čížka, starosty Ústřední
jednoty českoslovanského hostinstva »Hostimi!« pana
J. Štolce, hotelierů a restauratérů pp. B. Beneše,
Brejšky, V. Vacka, Fr. Zavřela, Frant. Krátkého, A.
Zeman
Otakar
Kolbeck
Antonín
Gabriel
J Štolc
B Beneš
Brejšek
V Vacek
Zavřel
František
Krátký
Hostim
Francie
24
article
Jungra, Fr. Procházky, Fr. Filipa, F. V. Fáčka
jiných více. Pořadatelstvu přišly ochotně vstříc za-
půjčením polřebných věcí snevšední ochotou firmy:
J. Nejlek, továrník v Žižkově, zholovením oválové
tabule, Ad. Svorčík v Červ. Kostelci zhotovením
ubrusu v celku. F. Haas syn kobercem, Stálá vý-
stava a tržnice řemeslných výrohků krásnými židlemi,
J. Neli přepichový porcelán, Berndorfská továrna
(A. Krupp) kompletní stříbro ve slohu barokovém,
F. Fischmann vázy. Sklárny hraběte Harracha kři-
šťálové sklo, J. Greif, pečivo, Köpí á Jäger, dorty
a cukrovinky, J. Lippert, Marsalla a šampaňské, J.
Šule Žernosecké, Vinné sklepy českoslovanských ho-
stinských, mělnické, F. V. Kraupner, Třebenice, jeřa-
binku. Menu, které se zvláště zamlouvalo, vyžádáno
bylo též pro říšský archiv vídeňský; dodal J. Hlavsa,
závod papírnický v Hybernské ulici. Bohatou a bez-
vadnou kvělinovou dekoraci provedl J. Matuna, zá-
vod květinářský v Celetné ulici. Krásně upravenou
mísu bažanta jako dar sedmitisícímu věnoval A.
Junger, restauratér v Platýze, kterýž i zároveň za-
půjčil potřebné ubrusy a pan J. Ečer, restauratér
potřebné ubrusy na příruční stoly. Menu (modré,
tisk bilý)) sestaveno ryze české bez různých —
»a la«. Tabule pro imposantní dokonalost vzbuzo-
vala všeobecný obdiv veškerého obecenstva, takže
ač původně na vystavení pouze jeden den byl určen,
na žádost výstavního výboru o jeden den vystaveni
tabule prodloužena.
Jungr
Procházka
F V Fáček
J Nejlek
F Haas
A Krupp
F Fischmann
Harrach
J Greif
Köpit
Jäger
J Lippert
Marsall
F V Kraupner
J Hlavsa
J Matuna
A Junger
J Ečer
Francie
Žižkov
Kostelec
Třebenice
Mena
hybernský ulice
Celetná ulice
Platýz
Berndorfská továrna
25
article
. Výstava umšleckého zařízení bytu nalézá s
n firmy A. Eichler, Praha, palác Generali,
Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný
. Čeští zástupcové amerických kontrolníeh
pokladen »National« složili u pokladny »Nár. Listůe
10 K na Národní jednotu pošumavskou k zakoupení
jednoho sloupce na druhý milion.
. Iluminace opakována bude opětně dnes
půl 8. hodině večerní. Nelze si zajisté mysliti vhod-
nějšího rámce pro ruch karnevalový nežli pohádkové
kouzlo benátské noci, která svým šumným vírem
rozmarným rejem tanečníků zůstane zajisté večerem
nezapomenutelným
. Z koncertní síně. Dneškem počínajíc budou
výstavní koncerty večerní započínati již o půl 7. hod.
Dnešní koncert věnován bude soubornému proveden
slovanských tanců od Antonína Dvořáka, nejpřípad-
nějšímu to číslu karnevalovému. Zejtra za příčinou
maškarního plesu v koncertní síni nebude se vůbe
koncertovati.
„. Střelba na výstavě. Premiová střelba koná
se dnes i každou následující neděli na střelnic
Besedy puškařů. Vklad za střelce 1 kor. Rozdílení
cen v 7 hod. večer. Při poslední střelbě 13. t. m.
obdrželi ceny: 1. p. Průša 35 kruhů, 2. p. Kodet
35 kruhů, 3. p. Štědrý, 4. p. Popper, 5. p. Procházka
vesměs po 34 kruzích. V nejbližších dnech uveřej-
něny budou dosavadní výsledky sezonní střelby.
která chýlí se již ke konci.
„. Při návštěvě strojovny zástavil se ministn
dr. Fledler u exposice továrny motorů pana Viléma
Michla ze Slaného a projevil potěšení nad rozkvětem
tohoto závodu.
A Eichler
Dvořák
Průša
Kodet
Popper
Procházka
doktor
Fledler
Vilém
Michl
Praha
Václavský náměstí
Slaný
Generali
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Výstavní táčky.
Ptal se mě ondyno bodrý jeden Němec n
výstavě:
»Prosím vás, je to pravda, co se v něme
ckých kruzích povidá ?
Nemohl jsem se hned orientovat, co otázkou
myslí, ale řekl jsem: »No, když se to v ně-
meckých kruzích povídá, bude to asi pravda
A co se prosím povidá ?«
Přiklonil se ke mně bliž a šeptal mi do
ucha: »Že prý v České Národní radě hned
vedle zasedací síně, je takový černý kabinet
v tom kabinetě že je dubová lavice a v koutě
liskovka. A když prý někdo z vašich lidí udělá
vám Čechům nějakou ostudu, lu prý si ho po-
zvete, položite na lavici a vyplatíte mu lískovkou,
co se do něho vejde. Je to pravda ?«
Bodrý muž povídal vše tak přesvědčivě
s jakousi úetou k výborné této instituci, že ne-
odvážil jsem se vzíti mu krásnou jeho illusi o
disciplinárních trestech v naší domácnosti.
Možná, že to byla vůbec jeho jediná krásná
illuse o nás . . . Tak jsem se taky k němu
přiklonil a taky jsem mu šeptal do ucha: »Jste
výborně informován! Skutečné je tomu tak
Ani byste nevěřil, jak v tomhle ohledu jsme my
Čechové přísní. A nikdy byste neuhodl, kdo už
všechno na té lavici ležel !«
»Prosím vás . . . já to nedám do »Bo-
hemie« . . . řekněte mi to —« žadonil tak
dlouho, až jsem mu nemohl odříci. Rozdivit se
mohl, když jsem mu jmenoval českého ministra,
Němec
Čecho
Český národní rada
Bohemie
27
article
který na českém banketu a jinde zbytečně mluvi
německy, když jsem mu jmenoval asi tucet če
ských vlastenců, kteří statečně černožlutili vý-
stavu, dva tucty positivních politiků, hrdinuz
aféry Kestranek atd. atd.
»To máte ale výplatu skoro denně? Apro-
pos . . . a jak pak teď to uděláte s předsedou
Národní rady? Ten také přijde na lavici?
Jsem trochu nechápavý člověk a proto
udělal jsem jenom v každém oku otazník.
»Což pak nevíte, jak se ujal ministra Mar-
chetta? Měli jste v »Národních« zprávu o tom
jak pochodila vaše deputace ochranných jedno
u Becka, Práška a Marchetta. Ministr vyučování
podle té zprávy prý se dopálil a povídal: »Já
jsem především Němec, pak profesor a pak
teprve ministr.« Všecky německé a vídeňské
listy, které se přece hned mohly Marchetta
tázat, zdali to řekl, věřily tomu a otiskly vše
doslovně bez poznámky. A ministr Marchet,
který má přece k disposici c. k. tiskovou ko-
respondenční kancelář a mohl ihned jejím pro-
střednictvím výrok svůj už v pátek opravit, tak
dosud neučinil. Za to ale váš předseda Národní
rady »v zájmu pravdy« honem sedl a lámal
za Marchetta kopí, že to tak zle neřekl. Co
myslíte, že bychom udělali našemu Tittovi,
kdyby byl s deputací u ministra Fiedlera, ten
mu řekl (on to ale jakživ neřekne !) — »Já
jsem především Čechem atd.«... a aby pak
Titta Fiedlera proti německému tisku omlouval,
že to tak neřekl ... Především bychom mu
řekli, proč si pálí prsty za něco, do čeho mu
nie není a proč si je páli vůbec za českého
ministra. A pak bychom, víte, podle vašeho
Beck
Prášek
Marchettus
Němec
Marchet
Titt
Fiedler
Titt Fiedler
Mar
národní rada
28
article
vzoru vytáhli tu lavici . .. Ale náš Titta to ne
udělá . .. to jen vy jste takoví . .. . . .«
Řekl cosi velmi silného, ale »dobráci«t
nebylo.
Musil jsem mu prolo učiniti jistý výklad
»Hleďte, vy tomu říkáte . . .. . ., a my
tomu říkáme noblessa«.
Strhat se mohl smíchy.
»No prosím, nesmějte se! Jistě se pamatu
jete, co jste prováděli Kubelíkovi a Kociánovi,
když u vás koncertovali; nedávno nepustili jste
Národní divadlo do Vídně; tuhle jste dirigenta
Nedbala vyhnali z lidové opery; proti českým
představením vinohradského divadla uspořádal
jste tažení . . . a podivajte se na nás! Včera
večer dirigoval tady na výstavě v koncertní sln
váš Mahler a anjv myš se neozvala prot
tomu. Proč? Protože my Čechové jsme nob
národ.«
Dále:
Podívejte se, prosím, tuhle hned u vchodu
výstavy na tu tabuli ! Co tam čtete? »Böhmiseh-
slchsische Gesellschaft«, A nad obrázky: Leit
meritz, Schreckenstein, Aussig, Bodenbach atd
— ani písmenka česky. Ta tabule tu stojí dva
měsíce a nikdo na ni ani nesáhl! Řekněte m
— stála by vůbec čistě česká tabule v Li
berci? Nejsme my nóbl národ?
Musil
Kubelík
Kocián
Nedbal
Mahler
Čecho
Vídeň
Aussig
národní divadlo
Bodenbach
slchsische Gesellschaft
29
article
Nebo;
Jděle si dát předložit protokoly jury XIx
skupiny — výstava koží — kde až na jediného
vystavovatele jsou samí Češi. Protokoly jsou
psány výhradně německy, jurory volil si sám
výstavní výbor ... a my si to všechno dáme
libit. Proč? Protože jsme nóbl národ.
Chtěl jsem ještě vykládati nesmějícímu už
se Němci o českém školství ve Vídni a něme-
ckém v Praze, o jednojazyčných nápisech na
trati Tepliee-Poříčí a zemské subvenci na tuto
dráhu . . . když cosi v dáli, za výstavou, vy-
soko na vrších za Trojou, upoutalo jeho pozor
nost... Stáli jsme náhodou na místě, odkud
byl daleký rozhled.
»Co je to za budovy až tam v zadu ?
»Bohnický blázinec ...« řekl jsem mu
netuše nic zlého.
»Moc malý — tam se všichni nevejdetes
svou noblessou !«
Než jsem se vzpamatoval z příjemného
komplimentu, byl upřímný Němec pryč. Roz-
ladil mě svou poznámkou, ale řekl jsem si na
konec: »Nehněvej se na zrcadlo ...«
»A vůbec se na nic nehněvejte, pane Ze-
vloune!« vpadl mi do myšlenek jeden střetnuvš
se se mnou člen výstavního výboru. Ti pánové
jsou totiž přesvědčení, že nemáme nic jiného
na práci, než na ně se hněvat
»Tuhle zase jste přinesli zprávu o »igno
rování českých žurnalistů« při dnešní návštěvě
francouzských žurnalistů v Praze.«
»No a nebyla snad pravdivá?«
»Nebyla — na mou duši nebyla!« zaklí
nal se dotyčný a kde vzal, tu vzal z kapsy
nějaký přípis, na stroji oklepaný, a četl z něho
»Při veškerých hostinách veřejného rázu, které
dosud výkonný výbor nebo obchodní a živno-
stenská komora pořádala, pozvala — dle roz-
sahu nebo dle významu hostiny — vždy budto
veškeré denníky a větší politické žurnály praž-
ské, nebo zástupce pražských žurnalistických
spolků. Věc tato je právě tak samozřejmá, jako
zvaní presidia komory a presidia výkonnéh
Čech
Němec
Roza
Vídeň
Praha
TeplieePoříčí
Trója
30
article
výboru. Také v tomto seznamu zvaných nebyl
ještě uveden ani výkonný výbor, ani ko-
mora, ač jejich pozvání rozumí se samo sebou
tak jako pozvání zástupce žurnalistiky. Výtka,
která veřejně . . «
»Pardon,« přerušil jsem laskavého před-
čílatele, »to je všechno velmi krásné, ale já
mám tuhle v notýsku z oné schůze zapsáno
několik jmen, jak pánů z výkonného výboru.
tak z komory, zvaných k nezbytným bankelům.
ale jediného zástupce novin ne.« A četl jsem
mu jmena — dr. P., dr. M., dr. N. — vesmě
zástupců komory, o nichž byla při stanovent
programu řeč.
»Nač to vymlouvat? Jsou věci mezi nebem
a zemi, o kterých lépe nemluvit. Já na příklad
vím a jinému než vám to nepovím, že právě
na té schůzi zástupce výkonného výboru vý-
stavy prohlásil, že musí se teď šetřit, poněvadž
nejsou ty příjmy, aby se banketilo. Souhlasím
— a řekl jsem to, ne jako on, až na konei
výstavy a ne až po 24.000 korunovém banketu
ku poctě komor — nýbrž hned na začátku
výstavy, kdy jsem zcela skromně navrhoval.
aby místo banketů, při nichž se pronášejí ne-
upřímné řeči a prolévá šampaňské, radši na-
krmilo laciněji a prostě několik těch dětských
výprav. Nebylo by mrzutostí s nepozvanými,
nebylo by takových vydání. Ale obraťme list.
Zdali pak znáte nejnovější vtip jednoho ulaha-
ného účastníka posledních banketů: »Čtrnáct
dní jsem už neobědval a nevečeřel.«
»A jak to tak pro boha vydržíte ?«
»Inu, vydržím! Jsem pořád na banke
tech . . .«
Zev lo u n.
doktor
Zev