1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 260. ze dne 20. září 1908.
7
article
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 19. září.
Veliká a sensačně zahájená výprava pana
Restranka tody selhala. Zcela podlo latinského
přísloví: „Rodily hory a narodila se směšná
myš.“ To, co pan Kestranek ehtěl dokázati, se
mu nepovedlo. Chtěl říci, že by rakouskému
kartolu železářskému byla dodávka rour Prahou
zadána, kdyby byl vyhověl touhám korupěních
živlů pražských, a ukázalo se, že pro toto
tvrzení neměl důkazů pražádných. Bylo to jasno
hned z rozhodnutí komise, klerá jednomyslně
přijala nabídku francouzskou, jakmile prohlá-
šení pana Kestranka vyšlo, a která by snad byla
váhala, kdyby tohoto prohlášení nebylo. Nelze
upříti, že přece jen mezi členy komise byly
určité pochybnosti, možno-li dodávku tak veli-
kou zadati cizímu průmyslu a možno-li přejíti
průmysl domácí, který přece jen při všech svých
germanisačních snahách zaměstnává řady če
ského dělnictva. Tato pochybnost byla také ve-
řejně vyslovena a motivována. Jakmile však vy-
stoupil pan Kestranek se svým tvrzením, že
možno dosíci dodávku korupcí, stála komise
před nutností negovali možnost korupce přijetím
francouzské dodávky. Zdá se, že pan Kestranek
tohoto důsledku svého vystoupení si naprosto
neuvědomil. Ukázal se špatným obchodníkem
ve chvíli, kdy měl dokumentovati svoji obchodní
vyškolenost prvého řádu. Tento moment dis-
kvalifikuje jeho jednání i v těch kruzích, které
politicky stojí naproti nám nepřátelsky, které
však kladou váhu na to, aby po obchodní stránee
jevily se v koždém směru vyspělými.
Restranka
Kestranek
Kestranka
Praha
8
article
Ovšem: u pana Kestranka moment psycho-
logický padal na váhu v prvé řadě. Jest mužem
který vyšel z malých poměrů a který dlouho
letou zkušeností dopracoval se k ždeji soustře
dění průmyslu železářského v Rakousku, jež
sice nebyla jeho bezprostředním duševním vlast
nictvím, již ale dovedl energicky propagovati
prováděti. Jeho oporační pole nebylo těžké a vy-
soká cla, jakož i příjemné dodávkové poměry
oproti vládám tohoto státu podněcovaly koncen-
trační úsilí u železářského průmyslu, který ne-
byl roztříštěn v sta závodů různých, nýbrž upí-
nal se k několika velikým podnikům. Touha,
využili výhody celní ochrany, sdružila všechny
tyto závody a naděje těžiti mimo to ze speku-
lace papíry železářskými slévala je v pevný
celek. A tak nalézali mužové, usilující o soustře-
dění železářského průmyslu rakouského, půdu
připravenu a přizpůsobenu. Co se provádění
týče, podával vývoj železářského průmyslu ně-
meckého a amerického hojně příkladů a vzorů,
tak že bylo pouze nutno smělou rukou sáhnouti
do této studnice nahromaděných a nabytých
zkušeností. K tomu ke všemu ještě družila se
okolnost, že železárny české byly úzce spojeny
s bankou, sloužíci jim ve všech případech a že
bylo možno známou fusí uvodené banky české
s vídeňskou dosici i soustředění finančního
Praví starý citát, že svět by byl překvapen, kdy
by věděl, jak málo moudrosti jest potřebí k ovlá
dání států a národů. Zdá se, že by bližší analyse
ukázala, že nebylo také příliš geniality a mou-
drosti k soustředění železářského průmyslu ra-
kouského zapotřebí, že bylo pouze třeba ad-
hodlati se k energickým činům a činy tyto pro-
váděti bez ohledů na všechny strany.
Kestranka
Rakousko
železářský průmysl
9
article
Tuto sílu a toto odhodlání měli právě mu
žově, kteří stáli v popředi železářského kartelu
a není pochybnosti, že jejich vůle vzpružene
byla ještě výhledy na veliké zisky vlastní. Sou-
střediti železářský průmysl neznamená pouze
využiti ela ochranného až do krajnosti a zabez-
pečiti si po stránce výrobní a odbytové určitý
monopol, nýbrž umožňovalo ještě postup další
který nepřinášel pouze veliké platy a tantiemy
ale který budoval i veliký majetek soukromý
Pánové, znajíce dopodrobna posici svého prů-
myslu a ovládajíce vídeňský tisk, mohli snadno
vésti a říditi spekulace se železářskými papíry.
Rakojská spekulace má málo papírů, ke kterým
by mohla upínati svoje naděje ziskové, a mezi
nimi stojí papíry železářské na místě prvém.
Spekulant, který na venek dělá dojem člověka
veskrze informovaného a znalého i věcí tajených
a důvěrných, jest vlastně ve své podstatě tvorem
velice důvěřivým. Kombinuje dle novinářských
zpráv a jest přístupen pevěstem, které prochá-
zejí trhem a které jsou zdůrazňovány informá-
tory spekulačních kaváren.
10
article
Na tomto momentu založili pánové, stojíe
za železářským kartelem, celý svůj postup. Při
cházely zprávy o špatných výhledech, přichá
zely zprávy o nedostatku zakázek, o možnosti
cizí soutěže a papíry klesaly ve chvíli, kdy pá
nové považovali za vhodné je kupovali; a zase
přicházely zprávy o velikých ziscích, o nahro
maděných reservách, které nutno rozváděti, po-
něvadž není pro ně užiti — ve chvíli, kdy pá-
nové považovali za vhodné prodávati dříve za-
koupené papíry s velikým ziskem. Tato hra opa-
kuje se stále a stále a tato hra přináší informo-
vaným veliké zisky. Plynou z kapes neinformo
vaného obecenstva, které jsme opětně a opětně
upozorňovali na to, jak jest málo bezpečnou
spokulace při hodnolách, jichž kursový vývej
určuje několik jednotlivců.
V tomto ovzduší došel pan Kestranek svých
úspěchů. Těžil ze situace a pokládal možnost
tohoto těžení za výsledek své geniality, které
se tak ochotně obdivoval vídeňský tisk. Me
snad i své interesy na tomto obdivu a nepod-
léhal při něm snad nějakým záchvěvům senti-
mentální lásky k bližnímu. Pan Kestranek ve
výši svého povolání viděl před sebou svět po-
někud z jiné stránky, než jak tomu uvykli lidě.
zakladající si svou existenci v běhu denního ži-
vota. Věděl a chápal, čeho možno dosíci provi-
semi a nebál se býti štědrým v přislibování jich
znal tajnosti, jak otevírají se srdce nepřístupná
naučil se opovrhovati lidmi a obdivovati se pe-
nězům. Věřil v korupci všestrannou, ale byl také
přesvědčen, že strannický boj, který jest v kaž-
dé veřejnosti, činí z eventuálního odhalení téte
korupce výhodný prostředek k úspěchu vlast-
nímu. Tato úvaha vedla ho právě k jeho „son-
sačním odhalením“ o korupci pražské, aby se
Kestranek
11
article
přesvědčil, že poměry jsou přece poněkud jiné
než jak on ve svých, snad více, snad méne
geniálních představách si uvědomuje.
To jest asi psychologické pozadí „odhalení“
páně Kestrankova a to jest asi motiv, který ho
k němu vedl. Jest nyní zřejmo, že ve chvíli, kdy
psal své skutečně velice pěkně stylisované řád
ky o korupci pražské, nemyslil na důsledky
svého tvrzení. Chtěl kompromitovati represen-
taci sídelního města českého, chtěl kompromito
vati ty, kteří měli přinášeti hojné zisky kartelu.
neměl však důkazů jiných, nežli zprávy svýcl
podřízených o tom, že by snad bylo možno urči
tými provisemi dodávku zachrániti. Nezkouma
tato tvrzení a konec konců se ukázalo, že o do-
dávce rozhodující komise byla intaktní a že zde
byl pouze jednotlivec, který se nabízel ko spro-
středkování. Jakým to sprostredkování býti mělo
není dosud dokázáno; to zjistiti ponecháno vy-
šetřování soudnímu. Zbývá ovšem jeden z hlav
ních vinníků, obchodník, který v této věci brál
také určitou roli, jak veřejně jest známo, avšak
jest naprosto nedokázáno, že by obchodník tent.
měl skutečně vliv, o jakém mluvil a že by také
skutečně korupci byli přístupní ti, o nichž to
pan Kestranek uváděl. Není tedy v podstatě roz-
hodující dodávkové komisi dokázáno ničehoa
pan Kestranek právě tyto intaktní lidi donuti
svým „odhalením“, aby hlasovali pro nabídku
o které snad měli určité pochybnosti. Méně ši
kovně obchodník jednati nemohl a tak vycházt
genialita páně Kestrankova po této stránce
z aféry velice pochroumánn.
Co následovalo: obviňování poslanců atd
není nic jiného, než to, co pazývá naše prosto-
národní přísloví chytáním se stébla.
Kestrankův
Kestranek
12
article
Veliká výprava páně Kestrankova tedy se
lhala. Ale ukázalo se jedno: jak důvodny a jak
správny byly naše dřivější vývody o tom, jak
a jakými prostředky nutno proti železářskému
kartelu postupovati. I my uznávali jsme platnost
tendence koncentrační při železářském prů-
myslu. I my uvědomovali jsme si tyto důsledky
které plynou z daného života bospodářskéhoa
z colého našeho celního ustrojení, a právě proto
volali jsme již po léta po smižení železářských
cel, aby byla zlomena nadvláda kartelu. Nechtěl
jsme připraviti domácí průmysl o zisky spra-
vedlivé, o zisky, kterých zasluhuje. Chtěli jsme
však čoliti kořistění přílišnému a chtěli jsme —
a na to se zapomínalo v úvahách v aféře Ke-
strankově — zlomiti ono využívání důvěry spe-
kulujícího obecenstva, o němž shora jsme mlu-
vili. Tento spekulační ráz kartelu byl hlavním
předmětem našich útoků a hlavním motivem
pro naše návrhy, čelící ku prolomení tohoto
stavu.
Na tomto místě opětně a opötně upozorňo
vali jsme na tyto stránky železářského kartelu
ukazovali jsme, že neplatíme jenom daň z dra-
hého železa, nýbrž že platíme také ještě velikou
daň spekulační.
Tyto naše vývody, kdy ještě ad oculos ne
byla demonstrována pravá povaha a podslata
kartelu, nedocházely sluchu tak, jak bychom
si byli přáli. Dnes ovšem jsou vysoká železář
ská cla votována a není zatím dokladů, že by
správa státní chtěla přistoupiti ke snížení jich
Měla by k tomu ovšem důvodů a příčin dosti.
Sdělili by jí je nejen z admirality, nýbrž i z mi
nisterstva železnic, které právě v poslední dobe
mělo příležitost přesvědčiti se, oč jsou vagonová
kola s osami v cizině levnější, než u nás. A toto
poslední poučení bylo velmi závažné a velmi
pronikavé. Snad i pan Derschatta se nad nim
zamyslil po zkušenostech, které byl učinil se
stavbou alpských drah.
pán
Kestrankův
Derschatt
13
article
Nás Čechů ovšem nedotýká se postup ka-
telu pouze po stránce obchodní a finanční, ný-
brž bije i do našeho postavení národního. Vítko-
vice jsou toho strašlivým dokladem, zatím eo
postup závodů českých jest ovšem ve formě snad
méně ostrý, ale ve věci stejně energický a stejně
odhodlaný.
Hrozby kartelu, že bude propouštěti dělni-
ctvo, netřeba zatím bráti vážně. Jsme ostatně
toho názoru, že ti, kteří poukazovali na nutnost
svěřiti dodávku pražských rour kartelu uuim, že
zaměstnává kartel české dělnictvo, jednali poně-
kud upřílišeně. Kartel, resp. železářské společ-
nosti v Čechách, nozaměstnávají české dělni-
etvo z lásky k němu. Zaměstnávají je prostě
prolo, poněvadž toto dělnictvo míti musí. Jes
to stejný poměr, jaký jest na severu Čech. Ne-
mecké kraje v Čechách dostatek dělnictva do-
dati nemohou a bráti snad dělnictvo z Něme-
cka jest nemožno, poněvadž tam mzdy jsou
podstatně vyšší a poněvadž německá vláda by
se bránila velmi proti odlivu lidu dělného, kte-
rého v Německu jest nedostatek. Existence ně-
meckých továren ve zněmčeném území českém
a i v českém území jest podmíněna českým děl-
nictvem a na tomto dělnictvu českém továrny
spočívají. Kdyby bylo možno přistoupiti k za-
tlačení českého dělného elementu z továren.
byli by tak liberečií továrníci učinili dávnoa
byli by tak učinili i někteří trutnovští lnáři rov-
něž; českého člověka však potřebuji, poněvadž
by bez něho nemohli pracovati ve svých továr
nách. A zde zmlká jich záští načionální, a není
pochybnosti, že za deset let dojde moment tento
ostřejšího výrazu a že zmlkne mnohý odpůrce
českých škol v uzavřeném území, který bije dnes
každou chvíli na buben poplachu národníh.o.
Čecho
Vítko
Čechy
Nout
Německo
14
article
Vyškolené dělnictvo, dělnictvo po léta v závodu
pracující, jest pro závod požehnáním a takovéto
dělnictvo se nevyhání a vyháněti nemůže. To
jest nutno si otevřeně příznati, poněvadž nent
správné dělati příliš opatrného ve chvili, kdy
toho není třeba.
Proto byly správné úvahy ty, které mluvily
o eventuálním založení českých podniků železář-
ských, jež by čelily jednak monopolu kartelu
a jednak sváděly dělnictvo ze závodů německých
do závodů čoských, Ale po této stránce nutnos
přiznati jedno. Silná posice pražské železářské
společnosti podmíněna jest tím, že má zaru-
čené terainy rudy žolezně. Nučice jsou baštou,
o kterou se opírá Kladno a Dvůr Králův. Zatím
nojsou v Čechách ještě nalezony terainy že-
lozné rudy, které by v té míře odpovidaly
které by zajišťovaly silný rozvoj nového dom-
cího podniku. Bylo by ovšem možno dovážet
cestou vodní rudy švédské, avšak tenáo postue
zásobování byl by do jisté míry přece jen ztížen.
Nučice
Kladno
Dvůr
Čechy
15
article
Ale právě proto, že jsmo tuto situaci znali.
měli jsme již dříve věděti, že jest konečně za-
potřebí, aby Čechy byly po stránce geologické
prozkoumány, aby bylo zjištěno, kde jaká ln-
žiska se nalézají a aby byly tyto terainy oblo-
ženy podnikately domácími a tím založena mož-
nost silného průmyslu českého. Rakouská vláda
v tomto směru dopouštěla se doposavad na Če
cbách hřichu. Zemská správa nesnažila se ko-
rigovati to, co bylo zanedbáno ve Vídni. Tomu
nutno učiniti přítrž a zde nutno započíti s če-
skou prací.
A ještě moment další. Není pochybnosti
tom — a kdo umí čísti bilance akciových spo-
lečností přisvědčí — že tučná léta minulá při
nesla kartelu železářskému a společnostem
v něm soustředěným neobyčejně velké finančn
úspěchy a že podniky styto založeny neobyčejní
mohutně po stránce finanční. S malými pro-
středky vstupovati do boje s těmito útvary, ne-
bylo by správné. Zde bylo by nutno odbodlati
se ko krokům velikým, ke koncepcím smělým.
Čechy
Vídeň
16
article
Nemohou uzráti ve chvíli krátké, potřebují doby
a potřebují úvahy, ale nutno je připravovati a
nutno pro ně přizpůsobovati půdu a nutno bu-
diti ve všech těch, kteří disponují kupitálem,
přesvědčení, že jest chybou, necháváme-li z tak
dobré situace, jakou má průmysl železářský, tě
žiti jiné a sami spokojujeme se se zatínánin
pěstí v kapse. Bude možno do jisté míry obme-
ziti vševládu kartelu železářského nějakým kar-
telním zákonem, bude v ministerstvech příslus
ných také na töchto základech se pruacovati
není pochybnosti, že v příštím zasodání rady
říšské budou příslušné návrhy přodloženy. Po
tom všem, co pan Kestranek provedl vládě, ne-
může se nadíti milosrdonství a také se ho jeho
dítěti kartelnímu nedostane. Cheeme-li však my
emancipovati se z vlády želozářského kartelu a
dnešního monopolu železářského průmyslu, mu-
síme proti němu postaviti pevný, odbodlaný, vo
velkých koncepcích zahájený hospodářský boj.
Kestranek
17
article
Zde spočívá hospodářská zodpovědnost naše z
to, jak vyvine se budoucno. Toho musí býti pa-
mětlivi všichni ti, ktoří před generacemi pří-
štími budou zodpovědní za vývoj našeho hospo-
dářského živola.
Klid panující ještě na pražské burse, neby
ani tento týden ničím rušen a dostoupil tako-
vého stupně, že celý týden minul vůbec bez
obchodu. Podáváno bylo za akcie: První české
továrny orient. cukrov. K 250.—, »Merkuru«,
směn. akc. spol. K 596.—, První pražské za-
stavárny K 465.—, První české akc. pojišť. na
život K 272.—, Kolinské továrny káv. náhražků
K 660.—, pivoraru v Č. Budějovicích K 860.—
Živnostenské banky K 238.—, České banky
Union K 245.50, České společnosti pro prů-
mysl cukerní K 170.—, strojírny Daňkovy
K 430.—, Škodových závodů K 293 —, Ho-
spodářské úvěrní banky K 388.25, České prů-
myslové banky K 415 —, Moravské eskomptní
banky K 400.—, Podolské cementárny K 205.—
Zajišťovací banky K 200.—, Akc. továrny na
vyrábění umělých hnojiv v Kolině K 400.—
První českomoravské strojírny K 850.—, Krá
lovéhradeckého úvěrního ústavu K 444.—
Pražské paroplavební společnosti na Vltavě
Labí K 600.—, První české rafinerie v Modřa
nech K 360.— peníze.
Kolinský
Daňkův
Škodův
Č . Budějovice
Vltava
první český akciový
živnostenský banka
Český banka Union K 245.50
Český společnost
Český pr
18
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Z Vídně, 19. září.
Významnou událostí posledního týdnu jsou bi-
lance Pražské železářské a České montanní společ-
nosti. Čistý zisk Pražské železálské společnosli spolu
s přenosem z minulého roku čini po odpisech ve výši
2,240.195 K 18,032.107 K oproti 12.103.359 K pře
rokem. V generální valné hromadě bude navrženo
rozdílení dividendy 457%, t. ). 180 K za akcii, čili
o 10 K (21/2%) více než před rokem; zbytek obnosu
306359 K bude převeden na účet přišlího roku. Do-
tování reservy odpadá, ježlo dosáhla již statulární
maximální výše. Hrubý výtěžek společnosti činí cel-
kem 20,439.945 K, o 1,935.848 K více než pře
rokem; z toho připadá na těžbu uhlí 3,779.611 k
(++ 1,062.891), na výtěžek hutí 13,604.869 K (-
784.640). Ublí bylo vytěženo na 17 mil. q. tedy
více než 1/4 mil. více než před rokem; vyšší výtěžel
těžby uhlí nutno ovšem připsati také lepším cenám
v pasledním roce. Výroba surového železa činí asi
jako před rokem 1.6 mil. q; výroba válcovaného zbo-
ží dosáhla výše asi 1,800000 q. o 180.000 q více než
před rokem. Ve výdajích vzroslly zvláště daně a po-
platky a pak odpisy, z nichž přední místo zaujímaje
odpisy z hodnoty akcií Gottesbergských uhelných
koksových závodů. Dle zpráv o poměrech letočního
roku lze soudili, že uhelné závody jsou při plně těž-
bě zaměstnány a také huli pracují plnou výkonnosti
Uble
Vídeň
+ + 1,062
19
article
Česká montanní společnost vykazuje po odpisech ve
výši 2,256.235 K čislý zisk 1.806.170 K. o 90.270
měně než před rokem: z toho bude rozdílena divi-
denda 12% čili 48 K za akcii, o 2 K číli 1/42% měně
než před rokem, 171.264 K bude převedeno na nový
účet. IIrubý výtěžek činí 5,439.472 K, o 80.687 K
měně než před rokem; tchlo úbytek dlužno připiso-
vali jednak dočasným poruchám v králodvorskýel
závodech jednak zmenšením žisku Rudolfovy huti
následkem snížení cen jemných plechů, vynuceným
cizozemskou konkurencí. Ve výdajích značné míste
zaujímají také odpisy z hodnoty gottesbergských
akcií. Výroba Thomasova surového železa činila asi
1 mil. q. tedy asi o 170.000 q více než před rokem;
litinového surového železa bylo vyrobeno na 400.000
q. válcovaného zboží skorem 200.000 q; výroba
plechů v Rudolfově huti činí asi 250.000 q. Akcie
České monianní společnosti jsou až na jeden kus
v majetku Pražské železářské společnosti, tak že lze
v dohledné době očekávati fusi obou společností. —
V bilancích obou společností jeví se celkem ještě
odlesk zapadající konjunktury; nelze ovšem zapo-
menouti ani to, že náš železářský průmysl rozvíjí se
v zátiší, chráněném vysokými cly, do něhož jen zříd-
ka a značně oslabeny mohou vniknouti otřesy z ven-
čí. Tyto výsledky, jež zejména u Pražské železářské
společnosti značně ještě předstihují předešlý rok,
ovšem naproslo nedovedou odůvodniti hrozbu, sli-
bující propouštění českých dělníků. Příznivé výsledky
obou společností byly již bursou částečně vředem
eskontovány a přispěly značně k upevnění nálady.
Bursa, jež během týdne trpěla špatnými zprávami ze
zahraničních trhů, jmenovitě z Nov. Yorku, Paříže
a Londýna a zprávami o choleře v Rusku, jež měly
zejměna nepčíznivý vliv na ruské hodnoty, končila
následkem lepších zpráv z ciziny bilancí železál
Rudolfův
Thomasův
Bursa
York
Paříž
Londýn
Rusko
Rudolfův
20
article
ských společností a lepších nadějí na urychlení par
lamentního projednání seplálnění drali v náladě pev
né. Z bankovních akcií jmenovitě kreditky po pře
chodném oslabení byly čile kupovány následken
chystané cesty ředitele Bluma do Cařihradu a po-
věstí o nových obchodech
Na trhu dopravních hodnot trpěly akcie státn
dráhy nevyjasněností siluace a pověstmi, že sestát
nění bude parlumentně projednáno teprve v únoru
nebo březnu přištího roku, tendence však se opě
upevnila následkem nových zpráv, že sestátňovac
předlohy budou předloženy již v listopádu a pro-
jednány ještě v tomto roce.
Na trhu průmyslových hodnot ovšem největš
zájem budily akcie Pražské železářské společnosti
jež po zprávách o příznivých bilancích se opět zota-
vily ze ztrát utrpěných jednsk ještě následkem do-
zvuků Kestrankovy aféry, jednak následkem zprávý
o podání návrhu na českém sněmu na vydání říš-
ského zákona proti kartelům. Akciím zbrojovky pro-
spěla zpráva o doholovení předlohy nového branného
zákona. Vzestup zaznamenaly uhelné a petrolejové
hodnoty. U petrolejových akcií působily zejména
příznivější vyhlídky na uzavření kartelu, lepší cer
surového petroleje a naděje, že užití pelroleje k vy-
tápění lokomotiv na státních drahách se osvědčí.
Daležitější kursové, variace v minulém týdnu se
znati lze z tohoto sestavení:
19. září 12. záři
96 4
96.35
Rak. korunová renta . ..
115.95
115 80
Rak. zlatá renta . . . . .
111 25 111.10
Uherská zlatá renta . . . .
92.90
92 80
Uherská korunová renta . .
186—
185.—
Turecké losy . . . . . .
643.50
Rak. kreditky-
641.25
440.—
439 75
Blum
Kestrankův
Cařihrad
21
article
Banka pro země rakouské .
Banka pro země rakouské .
747.—
745—
Uherské kreditky . . ..
518.—
517 75
Bankovní jednota
1070
10119 —
Pozemkový úvěrní ústav ..
238.—
237.75
Živnostenská banka . . .
696.75
697.25
Společnost státní dráhy.
118 90
120. 25
Jižní dráha . . . . . .
453..-
451.—
Polabská dráha
1068 -
1064. —
Buštěhradska dráha lit. B.
1014.—
10106.—
Dunajská paroplavební spol
553 —
55t-
Rakouská tovarna na zbroj
671.40
671.90
559.—
560 50
Rým.-muráňská společnost
2684.—
2672.—
Pražská železářská společnost
725.—
722.—
Mostecká uhlářská společnost
468.—
497.—
239.55
239.37
Londýnská devisa . . .
117.41
117.42
Říšské marky . . . .
Alpinky
živnostenský banka
státní dráha
2684
22
article
Schodnica
Schodnica
Z peněžních trhů. (19. září.) V 2. týdnu t. m
získala Rakousko-uherská banka 16 mil. K zlata
které připlynuly z dovozů ohlášených již před 14 dny
Celkem připlynulo do hanky od počátku července.
ve kterémž měsíci dovoz zlata počínal se jevili, do
doby posledního výkazu banky 40 mil. K, z nichž
32 mil. připadá na dovoz z ciziny a jen asi 8 mil.
na přítok z vnitřního oběhu. Nyní ovšem nastalo
v dovozu zlata přerušení následkem stoupnutí kurso
devis. V poslední době však malá pohotovost peněz
ve Vídni způsobila opčt silnější poplávku devis; kdež-
to pak devisy pařížské jsou hladce bankou přijímány
není tomu tak u devis londýnských a berlínských
jež následkem toho klesly; zejména londýnská de-
vísa piblížila se opět bodu, umožňujícímu dovez
zlata; ku přijelí došlých ofert však zatím pro příliš
malý ještě rozdíl nedošlo. Ve čtvrtek, koná se schůze
generální rady Rakouslo-uherské banky, v níž všaě
se bude jednali jen o běžných záležitostech.
Praha. Při klidném obchodě došlo na dnešní
burse k závěrkám Ilosp. úvěrní banky za K 388. 25
Dále podáváno za akcie: První české továrny orient
cukrovinek K 250.—, „Merkuru“, směn. akc. společ-
nosti, K 596.—, První pražské zaslavárny K 465.—
První české akc. pojišťovny na život K 272.—, Ko-
línské továrny kávových náhražků K 660.—, pivo-
varu v Čes. Budějovicích K 860.—, Živnostenské
banky K 238.—, České banky „Union“ K 245. 50.
České společnosti pro průmysl cukerní K 170. —
strojírny Daňkovy K 430.—, Škodových závodů k
292.50, České průmyslové banky K 415.—, Podolské
cementárny K 205.—, Zajišťovací banky K 200.—
Akc. továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kollně
K 400.—, První českomoravské slrojirny K 850.
Daňkův
Škodův
Rakousko
Vídeň
Praha
ko
Čes . Budějovice
Rakouslouherský banka
první český akciový
živnostenský banka
Český banka
Český průmyslový banka
Ilosp
23
article
Královéhradeckého úvěrního úslavu K 444.—, Praž-
ské paroplavební společ. po Vltavě a Labi K 600. —
První české rafinerie v Modřanech K 360.— peníze
Vídeň. Reprisa, která zahostila ve na včerejš
Burse novoyorské a pevnější závěry kursů na hlav-
ních bursách evropkých, konečně pak příznivý do
jem rozvahy Pražské železářské společnosti působily
na dnešní průpravné burse dojmem celkem pevným
a měly v zápělí vydlalnou reprisu jednotlivých hod-
not. Hlavní zájem byl pro papírý báňské, petrolejov
a mezinárodní společnosti elek trářské, naproli tomu
hlavní mezinárodní papíry byly jenom skrovně kupo-
vány. Při zacpatřování byla konstatována rozvržení
polřeba peněz. Bankovní ressori činil 43/8—41/2
Na polední burse potrvalo smýšlení příznivé na pov-
né záznamy veškerých burs zahraničních, avšak
obraty v kredilkách nebyly hojnější. Akcie společ-
nosti slátních drah měly na králko čilý obchod. Či-
lejší byl v alpinkách. Pevné smýšlení ve šraňku, kde
v popředí se nalézaly hodnoty potrolejářské, jakož
i akcie Mezinárodní společnosti elektrářské, potrvalo
do konce trhu. Z bankovních papírů kreditky zacho-
valy si pevné kursy. Akclím Banky pro země rakkou-
ské přiskočilo, Unionbanky hledány, společnosti stát-
ních drah podražily, severní dráhy zlaciněly, lom-
bardy poněkud stouply. Z průmyslových papírů po-
dražily akcie pmžské železářské společnosti celkem
o 22 K, alpinky zachovalý si kurs, akčie Haličsko-
karpotské slouply o 7 K. „Schodnica“ o 15 h, Mezi-
národní elektrářské společnosti stouply. Na trhu k
ukládání bylo smýšloní lepší; na eskomplním trhu
stav peněz nezměněn, první směnky bankovní
31°/1a .
Repriso
Schodnica
Vltava
Modřany
Vídeň
Akclí Bank
Unionbanka
24
article
Berlín. Průběh dnešní bursy nebyl sice t
animovaný jako včera, ale smýšlení pevné udrželo
se až do konce. Dobrou opěru tvořily poslední zá-
znamy z trhu novoyorského, kdež došlo vlivem příz-
nivějšího nazírání na situaci politickou k zolavení
dosti pronikavému. Z télo tendence výtěžily přiro-
zeně nejvíce akcie amerických drah. Zvláště Balli-
more hledány, kdežlo poplávka po kanadských ne-
byla vzhlodem k výkazu menších příjmů velká
Z hodnot báňských více obchodovány akcie podniků
uhelnodolných, kdežlo kurs akcií železářských spo-
lečností mimo „Phönix“, jež náležitě zpevnily, mnoho
se nezěnil. Z cizích titrů kreditky, státní i lombardy
uhájeny. S nižšími záznamy shledáváme se u akcií
ruských bank, vyjímaje banku sibiřskou a ruskou.
Akcie domácích bank pevny. Na trhu rent převládala
tendence povnější. Soukromý diskont setrval n
Výroba surového železa v Německu. Dle zjištění
Spolku německých průmyslníků železářských obná-
šela výroba surového železa v Německu a Lucem-
bursku v srpnu t. r. 935.445 tun proti 1,010.770
tun. v červenci t. r. a 1,117.545 tun. v srpnu 1907.
Dle jednotlivých druhů obnášela výroba (čísla v zá-
vorkách znamenají loňskou produkci): litinového že-
leza 178.170 (194.465) tun. Bessemerova 28.189
(41.447) tun, Thomasova 622.831 (733.047) tun, oceli
a zrcadlového železa 62.182 (82.724) tun a prudlova-
ného železa 44.073 (65.862) tun. Značný pokles tedy
ve všech bez výjimky. Od počátku t. r. vyrobeno
v Německu surového železo celkem 7.995.936 tun
proti 8.597.464 tun v těmž období loňském.
Pokles železniční dopravy v Německu. V měsíci
srpnu t. r. bylo— přijato na německých železnicích
z dopravy osob 75,171.391 mk. (-l- 5,089.703, z do-
pravy nákladů131.272.101 mk. 1. j. o 8.243.267 mk.
méne než v srpnu 1907. Pokles červencový ob
Bessemerův
Thomasův
Berlín
Německo
Luc
Phönix
28.189
622.831
25
article
nášel jen 2,176.542 mk. Poklesu konjunktury prů-
myslové dostavá se tak nového dokladu
Prodej vybrakovaných klisen ku plemenilbě způ
sobilých. Z ústředního sboru rady zemědělské.)u
níže označených c. a k. vozalajských divisí bude
prodáno dražbou několik vojenských klisen rázu
leplokrevného, pod 14 let starých, které byly určeny
k vybrakování, dotyčným velitelem slátního hřeb-
čince však k účelům chovu ještě za způsobilé uznány
a sice oddělené od jiných k vybrak ování určených
koní těchto divisí za následujicích podmínek: K těmta
zvláštním dražbám klisen, při kterých vyvolací cena
každé klisny činiti bude 100 K a přidražovati smí se
v částkách nejméně 2 K, budou připuštění výhradně
jen rolničií pěstitelé koní, usedlí v této polovici říše
a v oblasti koní teplokrevných, kteří tudíž mezi ses
bou dražiti budou. Za rolnické pěstitele sluší pova-
žovati toliko ony menší hospodáře a statkáře, kteří
osobním provozováním svého hospodářství se živí
rada zemědělský
26
article
Průkaz o tom, že účastník dražby jest rolnickým
pěslitelem kuní a že jest v této polovici říše usedlý;
podati dlužno zástupci státního hřebčince, při těchlo
dražbách intervenujícímu, písemním potvrzením, jež
vydá c. k. okresní hejimanství, c. k. státní hřeběinee
neb nejbližší hřebčinecké stanoviště. Vydražitelé ta-
kových klisen berou na sebe s převzetím klisen po-
vinnost, že je podrží nejměně 3 roky a upotřebí jich
k chovu. Počet klisen, které při tom v jednotlivých
slanovištích se budou ve dražbě prodávali, může sla-
noven a oznámen býti teprve při dražbě. Na žádosti,
odkudkoli došlé na záznam, aneb zvláštní ohled při
těchto dražbách, aneb za přenechání takových klisen
z volné ruky, nebude vzat zřetel. Pradej těchto kli-
sen díli se bude v následujících místech a dnech,a
sice: U vozatajské divise č. 2 ve Vídni dne 26. září
1908 v 10 hodin dopoledne v meidlingských vozalaj-
ských kasárnách. U vozatajské divise č. 14 a to:
v Inšpruku dne 28. září 1908 ve 2 hodiny odpoledne
ve vozatajských kasárnách, v Linci dne 1. října 1909
ve 2 hod. odpol. ve vozatajských kasárnách. U voza-
tajské divise č. 3 ve Štyrském Hradci dne 4. října
1908 v 8 hodin 30 minut dopoledne v Gleisdorfuu
Vídeň
Linec
Štyrský Hradec
27
article
Štyrského Hradce, u vozatajské divise č. 9 v Josefově
dne 23. září 1908 v 8 hod. ráno, u vozatajské divise
č. 8 v Praze dne 22. září v 1 hod. odpoledne, staré
Josefské kasárny (na dvoře), u vozatajské divise č. 11.
ve Lvově dne 24. září 1908 v 8 hod. ráno v Parkové
třídě v Malechově, u vozalajské divise č. 10 v Př
myšlu dne 26. září 1908 v 8 hod. ráno v Přemyšlu,
barákový tábor č. VIII., u vozatajské divíse č. 1v
Krakově dne 24. září 1908 v 8 hod. ráno v depotních
kasárnách na Visle, Zwierzyniecká ulice v Krakově.
Obnos, za který se klisna vydraží, musí se na místě
dražebním hotově složiti.
Výbor Spolku pro chov drůbeže a ochranu pla-
ctva koná schůzi dne 28. září (v pondělí) o 10. hod.
dopol. v čítárně zemědělské rady v Praze. Na pořadu
m. j.: Volba dvou delegátů do zemědělské rady: a)
de českého odboru, b) do německého odboru.
Štyrský Hradec
Josefov
Praha
Lvov
Malechov
Přemyšl
Krakov
Visla
Zwierzyniecká ulice
spolek pro chov
28
article
Dopravní příjmy c. k. státních drah vyvíjejí s
dosud — i dle posledního výkazu srpnového —
způsobem velmi příznivým. Celkový příjem jich v
srpnu t. r. činil 42.837.200 K, o 1,503.956 K více,
než loni; z toho připadlo 32,018.800 (+ 1,036.951)
K na trati starší a 10,818.400 K (+ 467.005) na se-
verní dráhu Od počátku roku přijaly státní dráhy
letos celkem 297.809.600 K (rektifikováno do kvělna
t. r.) t. j. o 15,334.868 K více, než v témž ohdobí
loni; z toho připadlo 220,166.100 K na starší trati
(+ 11,684.735 K) a 77,643.500 K (++. 3,650.133 K
na trati severní dráhy
Výplala slosovaných 41/2proc. bankovních dluž-
ních úpisů České prámyslové banky. Dne 1. července
t. r. vylosované bankovní dlužní úpisy jsou splatny
dnem 1. října t. r., od kteréhož dne vyplácejí se
v nominální hodnotě u pokladen České průmyslové
banky v Praze, u její exposifury v Praze VIII.
(Libni), u její filiálek ve Vídni I., Neuer Markt 8.
v Brně a Mladé Boleslavi, jakož i u banky Uninn
ve Vídni po jich vrácení s kupony a talony, při
čemž vyplatí se úroky do 1. října 1908 ještě nevy-
placené. Kupony vylosovaných bankovních dlužních
úpisů, jichž zůročení dnem jich splat-
nosti přestalo, budou sice i po slosování vy-
pláceny, avšak scházející kupony k výplatě předlo-
žených dlužních úpisů, mající pozdější den dospě-
losti, při výplatě kapitálu plnou sumou se odečtou.
Praha
Libeň
Vídeň
Neuer Markt 8
Brno
Mladá Boleslav
+ + . 3,650
Český prámyslová banka
Český průmyslový banka
SF
29
article
Současně upozorňují se P. T. majitelé 41/2proc. ban-
kovních dlužních úpisů, by ve vlastním svém zájmu
před odesláním kuponů k inkasu poznamenali na
rubu kuponů své jméno a adresu, poněvadž jest
dosud nevyzdvižen značný počet dluhopisů již před
léty slosovaných, které nebyly dosud za účelem vý-
platy kapitálu předloženy a které se ode dne splat-
nosti nezúrokují. Bude-li bance známa adresa, upo-
zorní dotyčnou stranu na to, že dluhopis byl již
slosován. Slosovací listiny, obsahující čísla tažených
bankovních dlužních úpisů, lze u výše uvedených
pokladen obdržeti.
Akcie Pražské úvěrní banky zavedeny byly včes
rejším dnem (v sobotu dne 19. září na bursu vídeň
skou a obchodovány byly za kurs K 528.—
Jztlodní banka českých spořitelen v Praze. Ve
dnešním zasedání správní rady jednati se bude
složení záručního fondu za Pensijní ústav českoslo
vanského peněžnictví v Praze částkou c. k. minister
stvem vnitra předepsanou — K 40.000. — Předpos
kládsti lze příznivé vyřízení. Banka vykazuje vedle
veškerých českých spořitelen a českých záložen
akcionárů 258 a spojenců obchodních 460 ve svém
středu. Sjezd spořitelen a úřadnictva těchže, dála
sjezd záložen českých konali se bude dne 27. a 28.
t. m. Zajisté oba sjezdy přispějí k dalšímu utužení
styků s tímto finančním střediskem.
Dohoda o vývozu rakouského cukru do Uher.
Jak známo, dohodly se rakouské cukrovary s uher-
skými o vývozu cukru rakouského do Uher tím způ-
scbem, že dovoz do Uher má činiti okrouhle 200 000
q. To ovšem neznamená nikterak vzdání se nějaké
části z kvanta, rakouským cukrovarům příslušícího.
Praha
Uhry
úvěrní banka
Jztlodní banka
český spořitelna
30
article
Dle zákonů o vyrovnání může býti vyvezeno do Uher
225.000 q cukru bez surtaxy: v tomto množství obsa-
ženo však jest 12.000 q cukru, vyváženého v pohra-
ničném obchodu a 10.000 q kandisového cukru, takže
na rakouské cukrovary připadá tedy celkem 203.000
q i se 3300 q. přikázanými veřejnému skladišti ve
Vídni. Na rafinerie, dohody se zůčastnivší, připadá
však po odečtení uvedených 3300 q jen 197.000 a;
zbytek připadá na rafinerie, stojící mimo sdružení.
Číslo, v dohodě s uherskými cukrovary obsažené,
shoduje se tedy celkem s podílem, připadajícím na
ovárny k dohodě náležející.
Velká objednávka pruskýcli stábních drali. Jak
„Tägl. R.“ oznamuje, byl pruský železniční ústřední
úřad vyzván, aby o dodání 8655 nákladních vagono
různého druhu vstoupil ve vyjednávání s oněmi to-
várnami, jež t. č. pracují pro prusko-hessenskou stát-
ní správu železniční. Dodávky těchto vozů mají býti
skončeny do 30. září 1909.
Uhry
Vídeň
31
article
Ruská stální banka vykazuje ke 14. září t.r
zlatý poklad obnosem 1184.0 mil. rublů proti 11680
mil. před týdnem. Současně stoupi oběh bankovek
z 1110.1 na 1126.4 mil. rublů
Zápis na vývozní akademii. Na vývozní akade
mii c. k. rak. obchodního musea ve Vídni koná se
zápis ve dnech 28.—30. září t. r. Seznam přednášek
na r. 1908/9 již vyšel a lze jej dostati v akademii
nebo v kterémkoli knihkupectví.
Výhodná koupě. Ve větším městě moravském
jest na prodej velmi dobře zavedený, po léta stávající
sklenářský obchod. Týž jest velice výhodně umístěn
a snuživý odborník by nabyl jeho získáním slušnou
existenci. K investici potřebný kapitál 3000—3500 K.
Bližší data sdělí na požádání kancelár Vývozního
spolku Praha II., Palackého ul. 1.
Obchodní spojení z Orientem. Jistý vývozce v
Smyrně rád by vstoupil ve spojení s našimi firmami,
které by se zajímaly o produkty ze surové vlny, srstí
hovězího dobytka, mýdlový kořen (radix saponarise
Vídeň
Palacký ulice
Orient
Smyrna
spolek Praha II