5
article
hřbetů, házeti vejci a kamením, polévati Slo-
vinky inkoustem, řváti „Heil!“, „Zabijte ty slo-
vinské psy!“ a pod. Ptujšlí Němci měli zhbez-
pečenou většinu, poněvadž jim přijelo na po-
moc mnoho osvědčených německých sil z M-
riboru, Celje, ba i ze Št. Hradce. Slovinci, kteř
byli v menšině, uchýlili se kvapně do „Národ
ního domu“. Jestliže se který Slovinec ohradil
proti nadávkám, byl zbit. Bránih-li se, byl oka
mžitě policií zatčen. Na Němce policie nesáhl
Kdykoli se Němci sesypali na některého Slo
vince, policie chvíli čekala, až Slovinec byl ná-
ležitě zbit, aby Němcům nekazila radost. Náš
zpravodaj — píše „Arb.-Wille“ — byl svěl
kem, jak známý čalouník, podporovaný něme
ckým šulverajnem, mlátil Slovince po hlavě vol
skou žilou a jak jiný známý Němec z Mariboru
strhl Slovinci klobouk a spolkový odznak, a vy
chloubal se pak svou kořistí před „německým
bratry“. Němci byli tak rozjaření svými úspěchy
že zmlátili i několik svých lidí, jež omylem po
kládali za Slovince.
Němec
Slovinec
Wille
Celje
Hradec
Maribor
6
article
Taková je zpráva německého listu o ptuj
ských udalostech. Slovinské listy mají spousti
jiných podrobností, svědčících o sesurovění jiho
štyrských Němců, Slovinei, odjíždějící ze Ptuje
nobyli životem jistí ani v železničních vagonee
a byly případy, že byli nuceni na nejbližší z
stávce vysloupiti z vozů a jíti domů pěšky. T
vše sluší míti na mysli, aby se rozumělo, pro
vznikly nepokoje v Lubla ni.
Z Pešti, 16. záři. (Persekuce Ne
maďarů.) Aradská „Tribuna“ uveřejňuje sta
tistiku politických procesů a jiných persekuc
nemaďarských národů a socialistů od 8. dubn
1906, t. j. ode dne nasloupení nynější koalične
vlády Wekerlovy až do poslední doby a věnuje
ji hr. Apponyovi, uby měl přesné voditko, až
bude na mezinárodní konferenci míru v Berlíne
hájiti dobrou pověst Úher, „klasické země poli
tické svobody a rovnosti“. Statistika vyplňuje
tři stránky „Tribuny“ a jsou v ní v kpnlondářnán
pořádku zaznamenány všechny tresty, uvaleně
z politických důvodů na Nemaďary od 22. dub
na 1906 do 27. srpna 1908. Tresty vynesly ob-
žalovaným dohromady 124 roky, 6 měsíc
a 27 dní vězoní a 80,366 K peněžito
pokuty. Soudní útraty, jež musejí zaplatiti
odsouzení, přesahují 120.000 K. Jest pozoru-
hodno, že v téže době nobyl odsouzen ani je-
diný Maďar proti Nemaďarům, kdožto veliká vět-
šina odsouzených uznána vinnou pobuřováním
proti maďarskému národu neb maďarskému ja-
zyku.
Němec
Slovinei
Maďar
Nemaďar
Pešť
Berlín
7
article
Ze Záhřeba, 16. září. (Pronásledo-
vání Srbů v Chorvatsku.) Člen srbského
efrkevního sněmu, zasedajícího v Karloveích
Dušan Pribičevič, podal, jak již sděleno
návrh, aby se sněm ujal svého v Záhřebě zntče
ného člena, profesora bohosloví, Valeriána Pri
bičeviče a návrh svůj odůvodnil takto? Srbové
v Chorvatsku a Slavenii stojí dnes mimo zákon.
Právoplatný nález záhřebského vrchního soudu
prohlásil srbskou trikoloru a srbský znakz
důkaz velezrády. A přece týž srbský znak je
vyšit ve znuku srbského patriarchy na křesle,
stojícím v čele zasedací síně sněmovní pod
obrazem panovníkovým a uznává se všeobecn
za národní znak rakousko-uherských Srbu
Stihá-li Rauchova vláda Srby pro užívání srb
ského praporu a znaku, je to znánka, že se
chápe nejzoufalejších a násilnických prostředků
Nejde jen o osobu člena kongresu, prof. Pribiče
viče, nýbrž spíš o to, že se na základě denun-
ciace provádějí hromadná zatýkání a národně
církevní omblemy se prohlašují za velezradné.
Tyto omblemy přinesli Srbové jako politickou
indivádualitu do této monarchie a byly jim
uznány nesčetnými výsadami. Jestliže srbské
prapory a srbský znak, jichž se dosud bez pře
kážky užívalo v církvi a v srbské samosprávě.
jsou příznakem velezrády, pak — dodal řeč
ník — jsem hrd na to, že jsem také takovým
velezrádcem.
Srba
Pribičevič
Valeriánus Pri
Rauchův
profesor
Pribič
Záhřeb
Chorvatsko
Slavenie
kongres
8
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Bosenská vláda a balkánské železnice.
V berlínském »Tagu« píše p. Hugo Hari
mann, že vi od členů zemské vlády bosenské
že by byli zcela spokojeni, kdyby Rusko sta-
vělo balkánskou transversálku, která by spojil
Dunaj s Adril na pobřeží Černé Hory, protože
Hugo Hari
Ruska
Dunaj
9
article
by se tím upokojila severní Albanie, což by
prospělo také pokoji v Bosně a Hercegovině.
Rozvoj Černé Hozy v poslední době.
(Pův. dopis „Nár. Listů.“)
Nepřátelé a zlomyslní štváči proti Černě
Hoře rozšiřují už po dvě, po tři léta zprávy, ja-
koby Černá Hora byla v žalostném duchovném
i hospodářském úpadku. Zprávy o úpadku Černé
Hory jsou právě takového druhu, jako všecky
nejrozmanitější lži, soustavně o Černé Hoře ši-
řené, aby byla snížena a diskreditována. I v této
příčině pravý opak je pravdou: Černá Hora ni-
kterak není v úpadku a všemi směry utěšeně se
rozvijí, a ovšem rozvíjela by se ještě krásněji,
kdyby ji objetí rakouské tak tuze nesvíralo.
Černá Hora má dnes na Cetyni vyšší gy-
mnasium a v Podgorici od loňského roku nižší
má několik průmyslových škol pro dívky a n
stopkidesát škol obecných. V té příčině Bosn
a Hereegovina za rakouské správy daleko zu
stala za Černou Horou.
Ministrem vyučování jest Jovan Plamenae
známý obratný řečník ve skupšlině. Jovan Pla
menac se v tomto svém úřadě výborně osvěd
Černá Hora má nyní dvě banky a dvě spo
řitelny, čehož do nedávna nebylo; banky maj
ve všech černohorských městech filiálky.
Plamenae
Pla
Albánie
Boseň a Hercegovina
Černá Hora
Podgorica
Černá Hoza
Černá Hora
10
article
Řemeslníků má Černá Hora dosuď málo
jsou to po většině cizozemci, kteří do země při-
nášejí cizí jazyk, mrav a idey. Tobo jest litovati
ale za vojenských časů Černohorci se řemese
tak štiili, že tento vnitřní odpor jen pomalu
může býti přemáhán. Český „Černoborský spo
lek“ v Praze prvý se staral, aby tento nedostatel
Černé Hory přestal, obrav si za úkol černohorsk
chlapce dávati v Čechách na učení řemeslům
Jak trudná to byla práce, bezpochyby je v Če
chách známo. Jen pomalu a neradi mladí Černo
horci přivykají řemeslné práci a doučují se.
Avšak že v tomio směru musí se působiti, uzná-
vají už sami Černohorci. Důkazem toho je zalo-
žení před několika lety n Cetyni „Spolku pro
povznesení řemesel a obchodu“. Spolek tento
vypravil už na sta chlapců na učení do Chorvat-
ska, kde lépe prospívají, než v Čechách, pro-
tože Chorvatsly je Černé Hoře teritoriálně blíž
a jazykem se od ní neliší. Avšak při tom i do
Čech ještě mnozí odcházejí na učení řemeslům,
kde „Česká obec sokolská“ vedle „Černohor-
ského spolku“ svědomitě se o ně stará. Do Čech
odeházojí černohorští mladici i na školy odbor
né, někteří i na vysoké.
Na povznesení svého zemědělství černo
horská vláda jen letos vydala přes 100.000 K
Obrovský to pokrok naproti starším dobám, kdy
rozpočet na zemědělství obnášel 6000 K ročně
Aby se povzneslo na Černé Hoře lesnictvi,
povolán Čech pan Vlach a jmenován státním in
spektorem lesů. Pan Vlach je výtečný odbor
ník a plní svůj úkol s láskou nejen k věci, ný
brž i k Černé Hoře, jak to u všech Čechů bez
rozdílu do nedávna bývalo.
Černohorec
Chorvat
Čo
Vlach
Čecho
Toba
Praha
Čechy
Černohor
Cetyně
spolek pro povznesený řemeslo
11
article
Kde má zapotřebí nějaké odborné síly.
Černá Hora vždycky se nejprve oblíží po Češich
Při státních mlékárnách umístění jsou Češi mle
káni, při ovocných šloolách Čoši zahradnici atd
Obrovský rozmach stal se v oboru komuni
kací. Černá Hora před poslední válkou neměl
ani jediné silnice. Nyní je křížem krážem po
kryta sití dobrých silnic, ano silnic takových
že na mnoha místech stavba jejich budí obdiv
V stavbě silnie neustále se pokračuje. Jenz
loňský a letošní rok vystavěna silnice z Pod
gorice do Kolašína při starosrbské hranici. S-l
nice tato, jež dostavěna bude na jaře r. 1909
bude míti velký význam pro černohorský ob
chod. Na černohorských silnicích je na sl
můstků i velkých kamenných mostů přes řeky
a propasti; na silnici podgoricko-kolašínské
jich bude obzvlášť velké množství. S jakým
nákladem je to spojeno, vidno z toho, že pouze
jmenovaná silnice stala se loňského roku pů
druha milionu korun. Co potom stála celá sio
ve
silnic!
Letos také dokončena silnice z Baru do
Ulcina, kde se pomýšlí na zřízem mořskýeh
lázní. Nebude pak na celém pobřeží Jader
skélo moře rozkošnějšího lázeňskéhoo místa, než
bude v černohorském Ulcínu.
Srbům v království, jejichž některé listy
dobrému jménu Černé Hory nejvice škodí
dlužno připomenouti, že silnici podgoricko-kola-
čuje.
Čech
Srba
Kolašín
Ulcina
12
article
V Praze, 19. září.
Praha
13
article
šínskou dal kníže Nikola stavěti vlastně pro
Srbsko. Když Srbsko bylo utkáno obehodní
válkou s Rakousko-Uherskem, kníže Nikola se
staral, aby mu touto silnicí otevřel nejk rat ši
přistup k moři — a za to se dočkal o
vlády Pašičovy takového vděku, že se starala,
aby se balkánská transversálka Černé Hoře
úplně vyhnula! Balkánská transversálka měla
dle srbského projektu vycházeti na straně Ja-
derského moře z pustého místa albánského, jež
se zove Sv. Jan Meduanský, jež nemá přístavu
a kde jest jediné slavení: nepatrná a špinavá
čekárna pro Albánce, kteří zde chtějí jednou
za čtrnáct dní vstoupiti na lod.
Nový zahraničný ministr srbský dr. Milo-
vanovič, měl by považovati za svou prvou a
hlavní povinnost, aby obnovil dobrý a bratrský
poměr mezi Srbskem a Černou Horou, jež ni-
čím nezavinila, že tento poměr byl zkalen.
Na stavbě přístavu v Baru pokračuje se ne-
únavně.
Za nedloubo, ještě během tohoto roku, bude
veřejné dopravě odevzdána železnice z Baru do
Vir-Pazaru. Sama tato železnice, krátká sice, ale
vinoucí se po závratných výšinách planiny Ru-
mije, je skvělým činem panování knížete Nikoly.
S českou firmou Laurin a Klement uzavřel
Černá Hora smlouvu o poštovní a osobní dopravě
po nutomobilech. Pozdějí se tento způsob do-
pravy rozšíří i na zboží.
Tyto suše podané, zaručené fakty postač
na obranu dobrého jména Černé Hory naprot
zlovolným háncům.
Nikola
Pašičův
Meduanský
Albánec
Milo
Srbsko
RakouskoUhersko
Černá Hora
Pazar
Laurin
Klement
14
article
Snahy o soustředění liberálů v Německu.
Němečtí liberálově všech barev a odstinů
jsou nespokojeni s běhy německé politiky
poznávají zároveň svoje slabiny. Za jednu
z velkých uznávají rozlříštěnost liberalismu
v několik organisaci strannicko-politiekých; nyní
v tomto oboru působí k nápravě: k soustředění
liberálních směrů ve společný útvar. V tom
smyslu vyslovila řada německých liberálů sou-
hlasné mínění v listech liberálních. Nyní připo-
juje se k nim »starý vážný přítel strany«
(národně-liberálni), jehož úvahu otiskla »Köln.
Ztg.« stěžuje si na nevšímavost liberálních voličů
vůči politickým dějům, na slabou návštěvu po-
litických schůzí liherálů i žádá, by se nejprve
dohodli vůdcové a kdyby nechtěli, aby se libe-
rální živlové soustředili přes jejich hlavy. D
schůzi musejí chodit a tam mluvit mužové
všeobecně známí, neboť už jejich jména jsou
přitažlivá a výmluvná řeč získává občanstvo
Tato práce je únavná, ale v zájmu strany konal
se musí! A nějaký mistní neúspěch nesmí se
považovati za překážku dalšího působení tako-
vého, Tisku strany náleží povinnost, aby snahám
těm pomahal. Pisatel stati má při tom na mysli
zároveň udržení vlivu liberálního v říšském
sněmě.
Köln
Německo
15
article
Francouzský a anglický tísk o Bülowově řeči.
Pařížský »Temps« věnoval včerejší úvodník
řeči, kterou pronesl německý kancléř Bül ov
v kongresu interparlamentárů? »Temps« pozdra-
vuje ji s největším zadostiučiněním jako zna-
mení nového duchu. Francouzský žurnál
provází Bülowovu řeč komentáří, které poněku
zmírňují jeho sympatický závěrek. Uznává, že
Německo neporušilo mír. Ale za třicet let bylo
dosti silné, aby samo rozliodovalo o mírua
válce a nemělo tudiž nijaký dívod vyhledávat
válečné zápletky. Ale od té doby, co rovnováha
evropská byla upevněna na účet hegemonie.
bylo to právě Německo, jež několi
kráte znepokojílo světový mlr
Na štěstí je tento stav přechodným. S uspoko-
jením zaznamenává »Temps« též výrok Bu
lowův, že jen dobře chráněná zem může slou
žiti míru, »Temps« upozorňuje na tento výrok
francouzské hlasately odzbrojení a praví, že
Bůlow vymezil hranice pacifistekým ilusim.
Rovněž jeho slova, že je nutno se dobře po-
znati, aby bylo možno se pochopiti, sehvaluje
»Temps«. Pařížský list chváli skvělou frančinu
a výmluvnost kaneléřovu, jemuž přisuzuje jasnost
a bohatost latinského ducha. Všeobecně ee
uznává, že řeč Bülowova působila přiznívě n
mínění Francie.
Anglický tisk uznává též mírumilovný tán
fuči kaneléřovy, ale ke své chvále připojuje
losti vážnou kritiku. »Times« nepochybují.
Bülowův
Bůlow
Německo
Francie
16
article
upřímné lásce kaneléře a německého národa
k míru. Ale cizincům se musí prominouti, po
zastavují-li se poněkud nad rozhovorem, jevfeím
se mezi takovými, mírumilovnými projevy a mezi
podrážděným a bojovným tónem jistých politiků
a žurnalistů německých. »Opakujeme znovu,«
píše londýnský list, »co jsme často prohlásil
vůči mírumilovným projevům vlivuplných Němců
Svět posuzuje muže i státy dle jejich činů
ne dle jejich slov. Ačkoliv Bülow může po
ukázati na to, že Německo neporušilo mle
v Evropě po dobu jednoho pokolení, nemůže
tvrditi, že Německo často mír neohro-
zilo a nepoškodilo.« Celkem píší an-
glické žurnály o řeči německého kaneléře
chladně a zdrželivě. Pochvalují jeho
obralnost, ale nevěří v jeho upřímnost. Sebe
menší krok k odzbrojení přesvědčoval by více
nežli sebe známenitější kaneléřovy výkony řeč-
nické.
Uznání Muleje Hafida v Safi.
Pařížský »Temps« telegrafuje ze Safi, že
proklamace Muleje Hafida pokládá se tam
za vitězství pro Německo. Od několika
dnů obcházel německý konsul obyvatelstvo
ukazoval všude dopisy,oznamující, že Mulej
Hafid byl prohlášen za sultána v Tangeru.
V neděli při prvním výstřelu z děla vyvěsil ně
mecký konsulát vlajku a jeho příkladu násle-
doval též britský a hollandský. Dopoledne byla
ohromná německá vlajka, dodaná německým
konsulem, nesena městem a obyvatelstvem
nadšeně pozdravována. Všechny anglické a ně
mecké krámy byly ozdobeny prapory. Tři dny
a tři noci shromažďoval se lid na ulicích
veselil se. Arabové zúčastnili se ovací a rado-
vánek, pouze Francouzi drželi se stranou
Němec
Francouz
Německo
Evropa
Tanger
17
article
Revoluce v Persii.
Od porážky royalistů minulého týdne ne-
událo se v Tavrizu nic zvláštního. Naciona-
listé jsou zaměstnáni ničením malé čtvrti městské,
která se postavila na stranu royalistů. Není
pozorovat v Tavrizu, že by v Teheranu nějak
působila britsko-ruská nota. Není naděje na
brzké obnovení pořádku. Dopisovatel jistého
listu navštívil tábor Ain ed Dauleha. Napočítal
500—600 stanů a asi 5000 vojáků. Je do-
statek zásob pro mužstvo i koně. Ale v mužstvu
je málo chuti obnoviti boj. Nacionalisté doufají,
že nediseiplinované mužstvo Ain ed Dauleha se
nedá dlouho udržeti pohro madě.
Persie
Ain
Ain ed Dauleh
18
article
Úsovské události.
Úsovské události.
(Pdvodní dopis »Národních Listů«.)
V Úsově, 17. září.
Zuřivost Němců krolí po nedělních allotriích
po zběsilém řádění radničních štváčů posádka čet-
nická, čítající 32 muže. Pan hejťman je poslal až
tehdy, když úsovští Němci své násilí provedli.
Četnické obležení ubralo zuřivcům kuráže.
V úterý byl klid. Jen zedníci v budově, upravované
pro školu českou, občas zaslechli kořeněné výlev
a po českých rodinách chodili členové obecního vý-
boru s hrozbami a se sliby — —
Pan učitel Sedláček je stále doprovázen čet-
nickou stráží.
Budova, na níž si vylili Němcl svou zlost, svým
zuboženým stavem, poházená blálem, vytlučená,
stojí tu jako doklad události nedělních a jako doku-
ment německé nástnosti. Na nadvoří jejím leží hro
mada rozbilých oken.
Na středu ustanovena úřadní komise. e
Němci okolní měli zálusk na tento den, ale ne-
byli do města vpuštěni. Hned odpoledne začali se
scházet Úsováci před nešťastnou budovou, kde zástup
jejich značně vzrosti během komistonalního řízení.
Němec
Sedláček
Úsov
19
article
Komisi vedl komisař Kafka za přilomnosti okres-
ního inspektora F. Smyčky, MUDra. Eiseita z Li-
tovle, inženýra Skály ze Šumperku, zástupeů
Ústřední Matice školské JUDra. J. Dezorta a řid
učitele J. V. Šťastného, stavitele Brázdy.
předsedy Matice úsovské F. Merty z Třeštiny, uč
Jos. Sedláčka a 4 členů obecního výboru úsov-
ského (starosta Kloss, Klement, Hloch
Kloss ml); pání Němci byli přítomni, ač podal
okresní školní radě následující vyjádření:
»Mistnosti vyhlédauté pro českou soukromou
školu obecnou v Úsově v domě č. 75 nevyhovují ani
všeobecně ani jednotlivě 8S 13., 16. a 17. zákona ze
dne 24. ledna 1876 z. z. č. 17 a nařízením c. k. mi-
nisterstva kultu a vyučování ze dne 17. července 1875
č. 6525 z. z. č. 36, kterážta zákonitá nařízení vzta-
hují se rovněž i na soukromé školy obecné,
Žadá tudíž purkmistrovský úřad, aby byly vše-
chny body, v nichž místnosti pro školu vyhlédnuté
nevyhovují zákonitým nařízením, řádně vyšsiřeny
zjištěny, nezúčastní se komisio álního řízení, žáda
vsak, by mu byl zhotoven a doručen opis protokolu
Kafka
F Smyčka
Mudra
Skála
J Dezort
Šťastný
Brázda
F Merta
Sedláček
Kloss
Klement
Hloch Kloss
Němec
Šumperk
Třeština
Jos
Úsov
20
article
a vyhražuje si eventuální další vyjádření po doru-
čení protokolu. V Úsově, dne 16. září 1908. Kloss,
purkmistr.«
Z okolí viděti bylo v budově školní starostu
Neseta z Klopiny, občanstvo a studentstvo z Mo-
ravičan, Loštie, Troubelic, z Olomouc
za ústřední výbor Národní jednoly dostavili se pan
Boh. Sommer a tajemník Ad. Kubis, ze Zábřeha
red. Müllen.
Vytknouťi nutno s důrazem. že z po-
slanců nepřijel ani jediný, což budilo
mezi Čechy všeobecnou nevoli.
Komise po důkladném šetřen
uznala místnosti provisorně za vho-
né, žádajíc některé menší opravy (ventilace, zá-
chody a pod.)
Pan inspaktor Smyčka protokoluje, že míst-
nosti mohou býti prozatímně na dobu 1—2 roků
užívány za učebnu pro 35—40 dětl.
Dr. J. Dezort jako zástupce Ústřední Matic
školské a místopředseda české okresní školní rady
uvádí do protokolu, že žádá, aby bylo zjištěno, ž
budova pro školu vyhlédnutá je z venku blátem po-
házena, vnější okna z učirny vytrhána a sklo v
všech 6 oknech se strany do ulice rozbito, což také
úřadně zjištěno a potvrzeno.
Říd. učitel J. V. Šťastný zdůra zňuje
nutnost delšího provisoria, ježlo se da
očekávati, že za poměrů dnešních v obci a ve statě
budou kladeny potřebným větším opravám a adapla-
cím překážky.
Kloss
Boh
Sommer
Ada
Kubis
Vytknouťi
doktor
J Dezort
Úsov
Klopina
Troubelice
Olomouc
Zábřeh
Čechy
Loštie
21
article
Zaj mavé sceny odehrály se během komise:
»Lide se na ulici hlučně bavil. Najednou začne pe-
kelný rámus se ozývat z blízké kovárny. To byla
narsfičená originální obstrukce od městských otců.
Několik najatých H-faistů ze vší síly liouklo ne-
přetržitě do studeného železa, což na žádost okres.
inspektora komise zjistila, odebravšl se do kovárny.
Hlomoz davu před budovou stále se stupňující
způsobil, že komissř dal prostor před budovou čet-
nictvem vykliditi. Dav se zuřivě čepejřil na folografa,
jenž se svolením komisařovým chtěl demolovanou
budovu fotografovati
Po skončení komise byl protokol tlumočen
pánům násilníkům z radnice.
Dětí dosud zapsáno 25.
Na úlerní interpelaci nařidilo místodržitelství
uprchnuvšímu hejtmanu Strobachovi, aby
osobně vyšetřoval zločiny a řádění úsovských Němců.
Chtě nechtě musal dnes pan hejiman přijeti a kous-
nouti do tohoto kyselého jablka. Úřadoval také po
dobu komise a po ní na radnici.
Čelnicivo zůstane v městě v plném počtu 32
mužů až do pondělka, načež ponecháno bude 12 čet-
níků k ochraně učitele Sedlačka.
Zaznamenáváme sucha fskta z úsovské hislorie,
která misi poučiti naše české lidi, jak jednati vůči
surovcům ú sovským.
Ano, česká Morava musí odpově-
děti na úsovské sprostoty. Hned a dů-
razně.
O různých podrobnostech z Úsova budeme refe-
rovati postupné
Strobach
Němec
Sedlaček
Morava
Úsov
22
title
Představení vinohradské činohry
23
article
Wídni.
Z Vídně, 19. září.
Vídeň
24
article
Činoherní personál Vinohradského divadla,
čítající 56 osob, přibyl sem dnes o polednách
rychlikem dráhy Františka Josefa. Na nádraží
dostavili se zástupcové všech česko-národních
a sociálně-demokratických organisací a pozdra-
vili hosty bouřlivým voláním „slával
Jménem českých spolků uvital anělce rae
pan Karel Palda, řka: „Přicházít nám uká-
zatí vyspělost českého umění dramátického.
Naše srdce plesá vám v ústrety a přeje vaší ná-
vštěvě plněho zdaru.
Za německé sociální demokraty promluvil
tajemník p. Kunze. Vzpomenul výpravy něme-
ckých dělníků do Prahy před šestnácti léty a
pohostinství českého tehdá jim prakázaného
v Národním divadle a pravil: „Vnšeho pohostin-
ství nezapomeneme vám nikdy. Vídeň není ne-
snášelivou, jenom několik štváčů způsobuje zde
spory. Na poli umění se spory ty nevyřídí.
Poslance a redaktor Fr. Tomášek vítal vý-
pravu jménem českých sociálních demokratů a
jménem spolků, řka, že čeští dělníci děkují
vinohradskému divadlu za to, že vyhovělo kul-
turní jeho potřebě.
Ředitel Šubrt poděkoval všem za uvítánía
žádal, aby se stejnou láskou, se kterou konány
byly přípravy, byl také na dále podník podpora-
ván. Německy poděkoval němockým sociálním
demokratům a skončil těmito slovy: „Vstupu-
jeme do Vidně ve znamení umění a kultury a za-
sadíme se o provedení úkolu svého co nejlépe.
Když byli Čechové, kterých se dostavilo
na nádraží veliké množství, provolali „Na
zdar!“, odjeli pražští hosté zvláštními elektri-
ckými vozy do bytů, jim vykázaných. S výpra-
vou přijeli také spisovatelé F V Krejčí a V.
Štech.
František Josef
Palda
Kunz
Tomášek
Šubrt
Čecho
Štech
Praha
Vídeň
Francie
Německo
vinohradský divadlo
národní divadlo
25
article
Björnson jako člověk.
Björnson jako člověk.
Veliký norský básník slavil v právě minu-
lých dnech zlatou svatbu, padesátiletí svého
sňatku. Všemi evropskými listy proběhla ta zprá-
va, jejiž příští jsme svého času také avisovali
a je pochopitelno, že při zvučném jménu poetově
a při jeho svělové popularitě zavdala podně
kůzným charakteristikám Björnsona — čl
věka. Všichni Björnsonovi životopisci jako pří
značný rys čilého, neobyčejně živého, tempera
mentního a skoro dravého rázu povahy velikéh
norského básníka uvádějí silný a strbující vli
joho na všechen veřejný život norský. Každý
kdo obírá se podrobněji poměry literárními, di
vadelními a politickými v tomto malém skandi-
návském státě, těměř na každém kroku shledává
se se stopami tohoto vlivu, takže Björnsona prá-
vem nazývají ohniskem všeho kulturného i poli-
tického života. Již po léta jeho stanovisko v růz-
ných veřejných otázkách stává se rozhodují-
cím — třebaže s počátku nebývá vždycky
zrovna populární; ale Björnson svou ohnivou
výmluvností, svým temperamentem, publicisti-
ekou činností, po případě i nejrůznějšímí vlivy
postranními dovede pracovati ve prospěch toho
co si umíní. Třeba i terorem veřejným prosnd
posléze všecko, co chce. Jakási houževnatost
ba umíněnost, s jakou dovede se Björnson za
kousnouti do provádění určitého plánu, vyzna
čuje i všechen jeho život soukromý.
Německý literát, který s ním loňského roku
strávil několik měsíeů, sděluje nyní něco znjí-
mavých podrobností z Björnsonova soukromi.
Björnson
Björnsonův
26
article
Od nějaké doby nečítá básník již všech časo-
pisů, které ho docházejí, hned po vyjití, jak
dříve činival. Čte je a zároveň censuruje jeho
choť: prudké a ne věené útoky na svého muže
z nich vystřihuje a pálí. Jseu-li polemiky psány
věcně a slušně, nechává je a zatrhává. Björnson
sám musí již šetřití svých nervů a omlouvá cen-
suru svojí choti resignovaně: „Clím každou
kritiku, a miluji svoje nepřátele jako své nej-
lepší přátele, ale jen tehdy, je-li jejich kritike
chytrá, vlipná a podstatná.“ Ještě před nedáv
nými lety, když norská levice ve volebních nebo
jiných politických zápasech dostávala se do tuhé
krise, musil vždycky Björnson přicházet na po
moc, aby zachraňoval její vliv v okrese, v kroji
po případě mandát. Podnikal často přes svůj vy
soký věk v kruté zimě několikahodinnou ceslu
na saních. Kdysi při takové příležitosti přije
n jakousi voličskou schůzi pravice a vstoupi
cbo sálu právě ve chyíli, kdy na tribunu vstupo
val konservativní kandidát, aby se uchopil slova
Spatřiv Björnsona, zarazil se a sotva ze sepo
vykoktal, že „za těchto okolnosti se vzdává slo
va“, a rychle zmizel. Björnson zaujal nepro
dloně jeho místo se slovy: „Co je to za dětinu
jenž přede mnou utíká?“, a dobyl pre radikály
skvělého vítězství. Vždycky se to ovšem nepo-
dařilo tak hladce, ale to Björnsona neodstrašo-
valo, a říkával: „Nepomohlo-li to tentokrát, sna
aspoň pro budoucnost bude to mit význam.
Björnson
27
article
Za nedávného pobytu Björnsonova v Římě
byl u něho německý literát, přítel jebo syna, ho-
stem. Na procházce se kdysi mladý Bjčrnson
s přítelem omeškali, a přišli pozdě k diner.
Když vstoupili do jídelny, přivítal je nevrlý ho-
stitel výkřikem: „Co tady teď chcete? Jděte
si jenom zase po svých!“ Oba odešli beze slova
ale paní Björnsonová vyšla za nimi a řekla, aby
přišli za čtvrt hodinky znova a zasedli beze
všeho ke stolu. Když pak přišli podruhé, řekln
hostitelka konejšivě: „Björnsone, myslím, že
pro ty dva přece ještě něco zbylo!“ Načez
Björnson, už usmířený, odvětil: :„Máme ještě
něco? Nu, dobrá; sedněte a jezte!!
Jednou prodléval Björnson na venkově
v najaté vile a pracoval. Pojednou vzhlédl na
stěnu, na níž visel obraz: liška, chycená do
želez, snaží se vyprostiti se z nich. Útrapy chy
trého zvířete působily na básníka tak nepříjem-
ným dojmem, že nemohl dále pracovati. Teprve
když zavolal domácí paní a s její pomocí od-
stranil obraz se stěny a dal jej vynésti z komna-
ly, uklidnil se a zabral se znova do své práce.
Björnsonův
Björnson
Řím
28
article
V době, když provedena byla (velkým pří-
mým vlivem Björnsonovým) roztržka státní unie
mezí Švédskem a Norskem, přiblížil se básník
který až dosud stál na nejkmjnější levici, ke
stanovisku umírněných. Byl tenkrát prudce na-
padán se strany divokých a radikálních listů
a jmenovitě jeden z radikálních. žurnalistů
s nímž pojilo jej od mládí intimní přátelství,
neustával ve vehomentních útocích. Mezi oběm
rozpředla se ostrá a osobně podrážděnái tisková
polemika, v jejímž průběhu Björnson napřsal,
že při čtení článků svého protivníka míval vždy.
cky dojem, jakoby před sebou viděl „pyšně
bokrhajícího kohouta s velikýma, koulicíma s
očima“. Dopálený redaktor na to odpověděl, ž
rád akceptuje, je-li srovnáván s kohoutem, který
hájí svoje beslo, odráží bojovně vetřelce a z
ranního svítání probouzí okolí svým pyšným ko-
krláním, vílaje vycházející slunce. Ale že ne-
chce mít nie společného s oněmi schlíplými ko-
houty, kteří jako konservativei zůstávají dřepěti
na svém smetišti a nestarají se o to, jak se zem
kolem nich otáčí. Po této ostré a málo zdvořile
výměně názorů domníval se radikální redaktor,
že všechny vzájemné styky jsou přetrhány a
proto upadl do náramných rozpaků, když krátce
na to vstoupil do železničního kupé, v němz
Bjěrnson seděl. Šel mlčky kolem něho a chtěl
se usadit v protilehlém koutě. Björnson však na
něho přátelsky zavolal:
„Pojď sem jenom ke mněl Už dávno jsme
si přátelsky nepohovořili!“ A ani slůvkem se
nedntkl nedávných rozmíšek. — Takový jest
Björnson jako člověk. Znamená silný morální
ferment v duševní obrodě Norska a až do svého
vysokého věku zaehoval si svůj mladický a svěží
temperament, který dosud jej činí miláčkom
norské mládeže.
vč.
Björnsonův
Björnson
Švédsko
Norsko
29
article
Hudba.
Hudba.
+ Vinohradská zpěvohra. »Lazebníkem sevil-
ským« vrací se městské divadlo Král. Vinohradů
k účelné stavbě svého repertoiru operního. Po mno-
hých více méně neůspěšných odbočkách v genru
operetním, kde přes veškery oběti a úslupky na
úkor vkusu nepodařilo se získati »břeb saisony«.
Rossiniova genialní buffa nesměla scházeti jevišti.
jebož základní rámec a vlastní ráz tvořiti má přede-
vším opera komická. Čím dříve tedy »Lazebník«
uveden, tím lépe. Divadlo potřebuje pevný kmen her.
V další výstavbě pořadu ovšem bedlivěji pamatovali
bude třeba oněch výtvorů umělerkého tohoto drahu,
kleréž na českém jevišti budto drahnou již dobu
nebo vůbec jestě se nehrály. To oživí zajem o vino-
hradskou scénu, nastane pak i žádoucí dělba práce
s divadlem zemským.
Provedení »Lazebníka« nedovedlo sice na poprvé
plně uspokojiti — vyžadujeť mnoho virtuosity, mnobo
lines, na něž jsme zpovykání z vystupování velkých
pěvců a pěvkyň v »parádních« úlohách oblíbeného
díla. Nicméně celku nelze upřiti píli a snahu.
Orchestr, zvláště tam, kde mluví sám, měl opět lesk
a vervu, jak jsme od řízení pana Čelanskéb
zvykli. Korespondence mězi orchestrem a zpěváky
nebyla váak hladká: zpěváci často — nejvíce v en-
semblech a koloralurách — pokulhávali za taktov
kou, ač dirigent některá tempa (jako hned na za
čátku kavatiny) spíše proti tradici zdržoval nežl
prychloval.
Rossiniův
Čelanskéb
městský divadlo Královský
30
article
Zavedení recitalivů, jež bylo jakousi novinkou
při vinohradském předslavení »Lazebníka«, zdá se mi
oslabovati veselý úspěch díla, aniž by mu hudebně
přidávalo ceny. Rozdělení druhého jednání na dvě
časti, rovněž novinka, nemá pak vůbec důvodu.
Škrtnutí výjevu 9. lze omiuviti nedostatkem vhodně
interpretky; vynechá-li se však výjev 1I., nelze t
ničím ospravediniti, poněvadž pozbudou smyslu po-
zdější výčitky, jež Rosina činí domnělému svému
Lindorovi. Nový překlad p. Jos. Vymětala je přilé-
havý, plynný a zvučný. Tím neraději dočítáme se
v něm však veršů: »Zdaž už jit se přec mu zbahner
Kéž už táhne!«, nebo tvoření si výrazů Bambul
(místo Bambula). Libreto vydala splenditně Umělecká
beseda jako 8. číslo své sbírky operních textů.
Z představitelů dlužno na prvém místě jmeno
vati sl. Drozenovu jako půvabnou Rosinu. Pav-
kyně, jejíž výkon jest již znám z Národního divadla,
má partii pěkně nastudovanou, zpívá a vřelostíi
gracií, ovládá roztomile koloraturu a není pochyby,
že výkonu svému dodá časem ještě i v detailech te
vybroušenosti, jaké od úlohy této zvyklí jsme poža-
dovati. Vložku, rondo od Adama, přednesla slečn
se značnou zběhlostí techníckou. Velmi uspokojivý
a stejnoměrný výkon jest Figaro p. Ouředníkův
Snesl by ještě více lehkosti a bumoru, ale vyznačuje
se jistotou a lahodným zvukem hlasu. Pan Rud.
Rosin
Lindorův
Vymětal
Bambula
Drozenův
Adam
Figaro
Ouředníkův
Páv
národní divadlo
31
article
Lanhaus objevil se dobrým komikem v úloze
Bartola a k němu družil se p. Beníško jsko Ba-
silio. Oba byli plně na svém místě. To nelze, bohu-
žel, tentokrále říci o p. Jelínkovi. Pro Almavivu
schází mu především koloratura a bezpečné ovládaní
výšky. Také herecké zlozvyky pěvcovy vystupovaly
nápadněji. Zpival-li již špalně kavatinu, tím spíše
mohlo zůstati obecenstvo ušelřeno drubého zastave-
níčka. Výprava je pěkná. Ale ty hrozné přestávky
+ Orchestrální sdružení v Praze zahájí IV. ob-
dobí v pondělí dne 21. t. m. v 7 hod. večer v no-
vých spolkových mislnoslech v restawrantu p, Kope-
ckého na Václavském náměsti č. 22, Novi členové
přijímaji se vždy ve zkousce v popuei. Plssmne při-
hlášky přijímá a bližší sdělí p. MUDr. A. Mast y.
Praha—II., Myslíkova ul. 17.
+ Kapelník Čeněk Prax, pražskému obecanstvu
ze svého dřivějšího působení při zdejších divadlech
známý, posléze při c. a k. pěším pluku č. 72 v Pre-
špurku, jmenován byl kapelníkem druhého domácího
piuku vídeňského č. 84.
+ Škola pro spec. výchovu hlasu a zpěvu dle
vědeckých objevů p. J. Krummara, Vodičkova ulice
č. 6. chystá se svými žáky koncert, kdež hodlá po-
dati veřejnosti důkaz, že methodou tou lze každý
hlas vychovati ke každé umělecké výší pro zpěv
operní, koncertní, k slátní zkoušce atd.
Lanhaus
Bartol
Beníško
Jelínek
Almaviva
MUDr
Prax
J Krummar
Praha
Novi
Myslíkův ulice
Pre
Vodičkův ulice
orchestrální sdružený
II
32
article
+ Slečna Anna Sluničkova, bývalá konservato-
ristka, žačka prof. Jos. Jiránka a mistra Zd. Fi bicha,
která odbyla státní zkoušku s vyznamenáním, vy-
učuje hře na klavír a příslušným předmětům v bytě
svém na Král. Vinohradech, Klieperova ulice 15 n.
(nároží ulice Komenského), po případě i mimo dům,
+ Varhanický kurs v hud. škole A. J. Černého,
Král. Vinohrady. Krameriova ul. č. 4, ke vzdělání
ředitelů kůru, varhaníků a učitelů hudby, počíná 1.
října. Bližší v prospektu. Přípravný kurs pro ex-
ternisty k maturitním zkouškám z hudby počíná t.
října. Přihlašky p. kandidátů přijímají se stále. Hlře
klavírní a na varhany učí se dle osvědčených škol
ředitele školy.
+ Pražské hudební a pěvecké učiliště (ulice
Karoliny Světlé č. 4) zahajuje II. ročník. Na úslavě
působí nejpřednější hudební umělci (viz inserát)-
Různé zprávy.
Cholera v Rusku.
Z Petrohradu, 19. září. Cholera sa
rapidně síří. Zjištěny 392 případy nového
onemocnění a 125 úmrti. Všechny obecné školy
byly na neurčitou dobu zavřeny. Do prázdných
školních budov dopravují se z nemocnic jiní
nemocní, ahy všech 1600 lůžek bylo uprázdněno
pro nemoené cholerou. Včera večer konala se
na radnicí mimořádná sehůze k poradé o opatře-
ních proti šiřici se epidemii. »Červený kříž«
vyšle 55 sester do nemocnic, aby ošetřovaly
osoby onemocnělé cholerou. Všech nemo-
ných je nyni 1257. Od počátku cho-
lery onemoenělo 1669 a zemřelo
488 osob. — Z Petrohradu, 19. září.
(K. k.) Následkem hrozivého šíření se chole-
rové epidemuie problědl ministerský předseda
Stolypín osobně v průvodu náčelnlka po
Sluničkův
profesor
Jos
Jiránek
Zdeněk
Král
Komenský
A J Černý
Krameriův
Klieperov
ulice Karolina Světlá
Rusko
Petrohrad
II