Periodikum ALTO Viewer

1

1. ledna 1909. Císlo1.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 13.

4 article

Gočasnou běžnou cenu, bez ohledu na to, není-li cena výrobní vyšší než cena stržená. K tomu přidružilo se i značné klesnutí spotřeby Skrebu následkem stagnace, zavládnuvší v průmyslu kextilním, který u nás v Čechách jest pro obchod s Bkrobem jedním z faktorů směrodatných. Výsledek těchto poměrů jest ten, že rok 1908 i vzdor přiznive sklizni zemáků v Čechách byl pro průmysi škrobu rokem nepříznivým. Ke smutnému tomuto výsledku přistupuje pak I ta neměně snutná okolnost, že ani v příštích letecl nekyne průmyslu tomuto žádná růžová budoucnost Byly doby, kdy výroba škrobu v Čechách byla vý- nosným podnikáním, neboť tenkráte velká část vý roby prodávala se do Uher a to vždy za ceny velice dobré. Ponenáhlu však nastával obrat. Odbyt do

Čechy Uhry

5 article

Uher rok od roku klesal, až úplně zmizel a v po sledních letech nastal poměr opačný, totiž ten, ž z Uher dováží se škrob do Čech a to v míře čím dai tim vělší. Ovšem, že i spotřeba škrobu postupně rosle, ale z tohoto postupu nemohou ani dnesa nebudou také budoucně těžiti závody české, ale vždy závody uherské a to z následujících důvodů: V Če- chách, v krajinách zemáky pěstujících, nalézá s velké množství menších primitivně zařízených z- vodů, vedle značného počtu závodů továrních. Jeden závod sedí druhému takřka v týle a to má za ná sledek, že nastává v krajích těchto nejostřejší kon- kurence při nákupu suroviny. Jeden závod přeplác druhý a tím cena zemáků vyžene se k takové výši že škrobárny i při normální konjunktuře spokojt se musí s nepstrným ziskem. Při špatné konjunktuře a zejména při objevivší se konkurenci uherské hroz jim citelné ztráty a to z toho důvodu, že žádná poně kud větší továrna na škrob v Čechách nemůže s opatřiti tolik zemáků, aby náležitým využitková ním strojního zařízení jak výrobní režii, tak amortisae investovaného kapitálu přiměřeně snížili mohla. Uher ské továrny nalézají se oproti tomu ve výhodném po stavení, ze uherské velkostaíky pěstují a dodávay jim ohromné množství zemáků, následkem čehož vý- robní a jiné výlohy při uherských závodech jsou mnohem nižší, než při závodech zdejších. Mimo t mají továrny uherské ještě velkou výhodu, že uza- vírají s velkostatky dodávku zemáků na vice roků na- před a tím jak pro zaměstnanost svých závodů, tl i pro obchodní kalkulnci mají pevnou a naprosto spolehlivou basí, které závody v Čechách nadobr postrádnjí. Minulý rok 1908 nebyl, jak řečeno, průmyslu Bkrobařskému příznivým a leta příští pro shora vy- ličené příčiny i za normálních poměrů nebudou při znivéjší,

Uher Uhry Čechy

7 article Velký chemický průmysl.

Velký chemický průmysl. Průmysl chemický byl sice r. 1908 dosta- eěně zaměstnán, leč v četných oborech jeho očekávaně zvýšení konsumu se nedostavilo a tak mnohé závody, připravivše se rozšířením k uspo- kojení předpověděné vyšší spotřeby, jež se však nedostavila, nebyly zaměstnány plně. Toužený rozmach průmyslu chemického, který násled- kem uzavření nových obchodních smluv pruro- kován byl, lze spatřovati jen ve zřízení něko- lika málo filiálek zahraničních závodů, jinak nic nepoukazuje k tomu, že by zvýšení cel. které bylo celkem nepatrné a stihlo jen velice málo předmětů, mělo v zápjetí základ ku prů- myslovému podnikání. Podstatného zvýšení ela doznaly pouze některé produkty a to ještě ta- kové, k jichž výrobě schází u nás buď potřebné suroviny neb zkušených odborníků; jsou to ze- jména organická barviva, jež u nás z uvedených příčin na ten čas vyráběti nelze. Zaznamenání zvláštního zasluhuje no v továrna v Kolíně, zřízená na zpracování draselnatých louhů, první toho druhu v Rakousko-Uhersku, jejíž roční produkce kya- nidu draselnatého obnáší as 8000—10.000 Export celé výroby této vede do jižní Afriky. kde slouží k extrahování zlata z rud.

Kolín RakouskoUhersko jižní Afrika

8 article

K využitkování vodních sil v alpských ze- mích zakládá se po příkladu Norska továrna k výrobě kyseliny dusičné a dusanu sodnatého z dusíku atmosferického v pecích elektrických Živější ruch zakladatelský v průmyslu ehe- mickém zavládl v Uhrách, kde zvláště toto odvětví industrie těší se účelné podpoře se strany státu, který nejen subvencemi, ale i' sle- vou daní na dlouhou řadu let stará se o to, by vybudováním vlastní industrie stala se Trans lajtanie ve všech oborech od druhé polovice ríše neodvislou. Na porovnání, za jakých podmínek zdejší závody oproti uberským musí vésti exi- stenční boj, uvádím jen, že jistá chemická to várna v Čechách, která svým akcionářům vypla- tila K 326.000, odvedla na daních K 115,000 kdežio v Uhrách závod tébož druhu při vý- platě dividendy v obnose K 380.000 zaplati pouze K 25.000 daní. Není tedy divu, že z takových podmínek nové chemické továrny v Za litavsku se zakládají. Z větších zasluhují zmín ky lučební továrny v Szabadce a „Danica u Záhřebu. K nepříznivým podmínkám, s. kterými s při zařizování nových chemických továren v Če chách setkáváme, patří zejména nešťastná okol nost, že postrádáme vlastních surovin. Scbáz nám kyzy k výrobě kyseliny sírové, sůl k vý- robě sody, fosfáty k fabrikaci superfosfátů mnoho jiných.

Danica Norsko Uhry Čechy Záhřeb

9 article

Kyselina sírová. Továrny, kyselinu tate vyrábějící, bojovaly při dosti značném odbytu zejmena do rafinerií petrolejových, prudký boj kon- kurenční nejen s cizozemskou, ale i s domácí soutěž nově zřízených závodů. Ceny sice nepoklesly, al úkaz tento lze odůvodniti jen tou okolnosti, že vy- soké výrobní ceny, přivoděně drahou surovinou uhlím a stále sloupsjícími požadavky se strany děl nictva zlevnění nepřipustily, jinak by ceny prodajní dosáhly niveau cen výrobních, za kterých se bezluho větším konsumentům dodává. Cena kyseliny sírové 66° Bé pobybuje se dl relace a množství mezi K 8.— a K 10.—— za 100 kg V r. 1908 začala pracovati v Předlitavsku jedn menší, v Utirách pak dvě veliké nové továrny.

kg

10 article

Soda. Výroba sody dle starého Leblancova způsobu zašla úplně a veškerá v Rskouskd-Uhersku získaná soda jest sodou ammoniakovon, vyrobenou dle melhody Solvayovy. V Čechách byly poměry příznívé pro prvý způsob (levné uhlí z pánve hnědo uhelné a blízkost soli v sousedním Německu) a po něvadž k výrobě sody ammoniakové třeba solnýcl roztoků, jež poskytují solné prameny, přelotena vý- roha její přirozené v tato místa a založeny továrny v Solnohradsku (Ebonsse), v Bosně (Jajce) a v Uhraci (Maross Ujvar) Cena sody, ponžvadž prodej její v Rakousko- Uhersku jest koncentrován, valným změnám nepot léhá a pohybuje se kolem 16 K za 100 kg. Síran blinilý. Papírny, jež produkt tente potřebují, byly zaměstnány plně a byla proto i spo třeba normální, ceny však poněkud pokleslv.

Leblancův Solvayův RskouskdUhersko Čechy Německo Solnohradsko Boseň Jajce Uhrac Rakousko Uhersko Maross Ujvar kg

11 article

Kyselina uhličitá. Spotřeba prvého polo- letí pohybovala se v normálních mezích, druhé polo- letí však zklamalo, neboť následkem dostaviváích s studených dni v červenci klesal konsum značnou měrou právě v době, kdy jindy jest poptávka nej větsí. Strojená hnojiva. Mimo nově v Uhráet založené dvě továrny na superfosťáty nebylo v oboru tonto ničeho podníkáno, konkurenci tuto však sde sotva pocítíme, neboť nové tyto továrny nalézají se nu jihu Uher, odkud k nám pro vysoký dovoz super- fosfát dopravovati by se nevyplácelo. V roce 1907 zvýšila Amenika, Alrika i Austratie po vzájemné dohodě ceny fosfátů, o celých 10090 haussa tato potrvala až do září 1908. Zboží, které roku 1906 stálo v Americe 4 K, stouplo na K 8.2i a ještě se zdálo, že ani za těchto vysokých cen su- rovina k dustání nebude, neboť všeubecně začal s nedostatek její, zdá se že umělou cestou přivoděný. pociťovati. Přirozeným důsledkem toho byty i svý- šené ceny superfo fátů, které vytrvaly po celý rok 1908. Leč toto zvýšení bylo celkem nepatrné a ne- stálo v žádném poměru ke zdražení, jakého doznai výroba zvýšením cen fosfátů, kyzů, uhlí a mzdya nebýti toho, že mnohé závody zásobeny byly lev- nější surovinou z let dřívějších, musil by se v b- lancích jejich nepřiznivý výsledek na výtěžku jeviti.

Uhry Amerika

12 article

Zjev tento v oboru výroby superfosfálů opnkuje se vždy, jakmile trh s fosfáty změní směr. Super- ťosfáty nepřidraží nikdy tolik, aby to zvýšeným ce- nám surovin odpovídalo, jakmile však fosfáty klesat počnou, jdou okamžitě ceny superfosfátů doiů, nepo čítá se však s tím, že každý závod v Rakonsku odebírající zámořskou surovinu, musí držeti zásob na tři čtvrti roku předem, nechce-li se vysaditi ne- bezpočí, že následkem potopení lodi neb z jiných důvodů bude tu seděti bez suroviny, že tedy i kdy surovina klesá, vyrábí se ještě dlouho ze surovin drahé při pokleslých cenách výrobků. Cena superfosfátů pohybovala se mezi 50 55 hal. za 1 9%. Siran ammonatý. Ježto železárny naše, které ke zpracování rudy koksu potřebují, byly aspof v první polovici roku dostatečně zaměstnány, praco- valy koksárny, v nichž vedlejším výrobkem jest právě jmenované hnojivo, normálně, i stačity spo- třebě vyhověti. Teprve koncem roku nast-lo jaké ochabnutí, takže pro příští rok možno s úbytkem výroby stranu ammonatého počitati. Ceny držety se kolem K 31.50 za 100 kg fco potřebná slanice, leč následkem poklesnutí cen led- kových i ceny síranu ammonatého budou mus zlevnite. Chilský ledek. Dle nových odhadů možno počítati, že zásoby jeho v Chsli vydrži ještě přes 100 let, i když se počítá se zvýšeným konsnmem.

Rakonsko kg

13 article

Konkurenci evropských výrobků, připravených dl různých patentních způsobů z dusiku atmosferického, ledek chilský posud nepociťuje, nebnť to, co při- chází do obchodu, jest celkem nepatrným a psk není ještě dosti zkušeností, jež by při užívání jich byly bezpečným vodítkem. Budou-li chtiti nové výrobky zallačiti ledek chilský, musí býti prodávány za výbodnějších pod- minek, nežli zač ledek chilský k dostání jest, jinai sahne každý raději k známému a osvědčenému t- muto hnojiva. Ceny byly v prvém půlletí vysoké a doslouply až K 28.50, již v květnu všsk začaty nasledkem do- cházejícího dohodnutí klenati a dnes stojí na Kí 24 .5 až K 25.— dle stanice. Dojíti tak k utvoření trustu. na němž v Anglii pracováno, dočkali bychom jistí cen kol K 30.— se pohybujích. Leč vyjednávání k cíli nevedlo a prote zatín jedná se o obnovení dohody vývozců, která konce března blíží se ke konci. Vážný konkurent ledku chilského, ledek porský či vápenatý, který jest výrobkem umělým, se posu v Rakousko Uhersku nevyrábí, továrna ke zužitko- vání dusíka vzdušného, zřízená v Inšpruku, fabriko- vati bude tech. čistý dusan sodnatý k účelům prů- myslovým. Soli draselnaté. Odbyt solí draselnatých v nichž odkázání jsme na pánev stassfurtskou stoupl i v r. 1908 značně a jest nesporno, že hno- jení draslem za současného použití superfosfátu pěk- ných výsledků dociluje. Ceny kainitu zůstaly stejné i pro prvé půllet 1909 a znamenají pro konsum v Čechách K 270.— za 100 q loco pobramčních stanic Eisenstejn. Bro v Lesích Cheb, Moldava, Podmokly, Dečín a Halb- stadt a l. 295.— loco st. Muteiwalde, bez pytie a ne s pytlem o 55 h na 100 kg více, za hotové s 1 1p9e sconta.

Bro Halb Anglie Rakousko Čechy Cheb Moldava Podmokly Dečín Eisenstejn kg

14 article

Cenu draselnaté soli 40proc. na tutéž periodu tytěž stanice stanovena na 1000 K rasp. 1025 K z 100 q. incl. pytle. Modrá skalice. Výroba zdejší nedovede do- mác konsum ukojiti, proto se mnoho skalice dovází. Cena její kolísá dle toho, jak ze pohybuje trh s mědl a byla zvláště letos mnohým změnám vystavena. J proto také se značným risskem spojeno ji vyráběti Cena dnešní pobybuje se kolem 60 K. Nalezá použí- vání zvláště k postřikování vinic a impregnováno tyčí telegrafních. Skalice zelená. Již dlouho neprodávala s skalice zelená tak draho, jako r. 1908, neboť cena její dostoupla až K 10.— za 100 kg při naprostám nedostatku pohotových zásob. Spotřeba její, poně- vadž se u velké míře k ničení obnice používá, sloupla rapidně, na což výrobci nepočitali, hlavní příčinu však v tom hledati dlužno, že závody, které v- ráběly skalici zelenou schválně, u nichž tedy není výrobkem vedlejším, za jaký ji považovati zvykem. následkem pokleslých cen pod výrobní naklad v roce 19 7 výrobu její zrušily. Nahlé poptávce nemohly vyhověti podniky, v nichž získá se jako produk vedlejší a proto cena tak vysoka. Daes stojí 100 as K 7.— Kostní klih. Nedostatkem suroviny trpěly klihárny i v r. 1908 a sčkolv téměř 1/2 jich uza- vřena byla, nedostává se ani pro zbývající továrny tolik kostí, aby po celý rok zaměstnány býti mobly a tak pracuje se v nich jen s přestávkami. Aby dě nictvo v klihárnách došlo dostatečné obživy a za- městnání po čas pokud možno nejdelší, třeba získat potřebných kostí přívozem z ciziny, což ze nikiera nevyplací, neboť jednak přijdon velmi draho, jedna musí se blavní výrobek z nich — klib — pro kter zde tak značného odbytu nenalézáme, za vysokého cla přes hranice exportovati.

K Nalezá Skalica kg

15 article

Dle úřadních dat statistických bylo do Rskousko- Uherska importováno do konce října 121,000 q. » oste za cen nepoměrně vysokých. Nesťastná ceiní smlouva znemožňuje dovážeti k nám kosti ze zemí, kde by se ještě dosti levně získati nechaly, neboť z Rumunska jest k nám vývoz kostí zakazán, z Ruska pak stižen clem na 100 kg K 2.80 obnašejícím, kdežto na druhé straně od nás do obou lěchto států kosti beze cla vy- váželi se mohon. Tak mohou klihaři ruští s rumensu u nás kosti kupovati, kdežto nám to uvedenými pře- kážkami opačné znemožněno jesl Ceny kostního klihu dovedly se ubájiti i v r. 1908 několiv průmysl textilní nebyl tak zaměstnán, jak v latech předešlých i vzdor tomu, že se dosti značne zásoby nahromadily, ba zdá se, že i se stoupnoti cen počítati může, což zvýšeným nákladům výrobním a drahé surovině odpovídá. Pokusy, dovážetí sem klih ruský, selhaly na dobro, neboť hodnota jeho požadavky zdejších kon- sumentů nspokojiti nedovede, leč až v Rusku za- vladnou poměry urovnané a až výrobky tamějšt svojí dokonalosti se budou moci po bok výrobkům naším postaviti, stano se nám Rusko nebezpečným konkurentem nejen v klihu, ale i v superfosfatech jiných chemických produktech. Má totiž země tat bohaté vlastní prameny surovin na výrobky che- mické, bohatá ložiska kyzu, fosfatů a Gianberovy sole na výrobu sody, s čímž se však při sdělávání obchodní smiouvy přede dvěma léty nepočítulo. zvlašté však asi z té příciny, že ruská industrie po sud nevyvinutá podceňována byla a za soufěže ne schopnou považována. Nynější obchodní smlouva umožňuje Rusku vývoz výrobků chemických k nam. ezportu veak odtud brání a nepocifujeme-li přes t posud soutěže této, lze to přičistí na vrub pouze ta- mějším poměrům, jež vzmachu průmyslovému podni- kání nikterak nejsou příznivy.

Gianberův Uhersko Rumunsko Rusko kg

16 article

Bylo by si jen přati, aby do vypršení nynější smlouvy obchodní zdatnost a vyspělost chemickébo průmyslu na Rusi nedosáhla té dokonalosti, že by stejně cennými výrobky zde soutěžiti mobla a bud povinností zúčastněných kruhů, aby se v čas o ná- pravu poslaraly a při novém vyjednávání požadavky své uplatnily. Do té doby bude míti Rakousko již dosti zkušenostl. Cena klihu pohybovala se mezí K 70.— a 80.— za 100 kg. Klih kožní. Co jsem uvedi o nedostatku surovin při klihu kostním, platí měrou ještě vyšší o zlihu kůžičkovém a jsou tedy výrobní poměry u druhu tohoto mnohem nepřiznivějši V Čechách jest jen málo koželužen velikých a ty ještě z většího dílu položeny jsou blíže ke hrant cím německým, čímž vývoz kůžiček do Německ značně usnadněn jest. Výrobu kožního klihu zavedla již roku 190 akciová lučební továrna kolfnská ve své filialee v Pečkach, leč pro uvedené poměry nemůže ji tak dalece rozšířiti, jak by to velikosti pudníku odpoví- dalo a o ším více, na hodnota klihu tohoto naní v Rakousku ještě tak oceňovana, jak si toho jakoati ve skutečnosti zaslouží a proto se z velké části zn vysokéhu cla vyvážeti musl. Jelikož spotřeba jeho v posledním čase poklesla udrží se sotva asi ceny na nynější výši. Knih kůt čkový prodává se za K 85.— až 130.— par 100 k die jakosti, nepočítaje v to ovšem sýrobek kliháren ručních, který jest hodnoty podřícené a levněji se prodávali musl.

Rakousko Čechy kg

17 article Jediný náš český akeiový ústav »První česká

Jediný náš český akeiový ústav »První česká všeobovná akolová společnost pro pojišťování na život v Praze« uhájtla si v roce pravě uplynulém velmi čestne místo v řadě domácích ústavů, P'odáne bylo ji navrhů na obnos K 1,000.000 pojištěného kapilálu (vice o K 1,0U0.00U oproti roku 19007). Důka nejlepší, že důvěra k ústavu tomu v kruzích veřej nosti ulěšeně stoupá, neboť lakovým obnosem ne- mohla se v tak krátké době svého trvání vykázat druhá česká pojišťovna. Výše škod v r. 1908 První českou vyplacených rovněž z daleka nedosahuje obnosu očekávaného. Doslad obezřetnost správy ústavu nejlěpe osvětlující. Čistý zisk obchodního ob- dobí letošního bude větší, než v roce uplynujém. Zdárné obchodní výsledky První české potřebu tonoto akciového ústavu nejlépe dokazují. Pojišťovna »Prahn«. Tato nejstarší časká životní pojišťovna vzájemna vypláceti bude v roce 1909 po- jištěncům svým podil na zisku z roku 1903 a sín 5 až 12% ročního pojistného (blitší v insertu). Újsta tento zejména v posiedních letecn vykazuje dobré výsledky a možno jej proto, jakož i pro cenně vy hody, které svým pojištěncom poskytuje, jako dobrý. český a domaci ústav, obocenstva nasemu doporučiti Abyste byli chránění před pa- děl kv žádejte při koupi ý- staropsvědčený o renomoval

Praha P ' odáne U oproti

30 article

Další viz plakáty na nárožích uěitelka tánee, započne drnhý běh pro začátečníky 11. ledna 1909 v sále „Národního domu“ na Král. Vinohradech Zápis denně v bytu v Brandlové ulici číslo 399. (stará Beseda). Tóž uděluje zvláštní hodiny, ja kot- 2375e vynčuje v soukromných domech.

Král Brandl národní dom

49 article Na Slepičárně.

Na Slepičárně. Každou neděli a sratek koncert. Kapelníkp. Pilat. Zároveň přeji všem čténým příznivcům šťastný Nový rok. s28r Taneční hodiny v úterý a v pátek, zahá- jení nového kursu 5. ledna. Fřibl, přijímá bl. vysvétl. podá kancel., II., Jeruzal. ul., 20787

56 article Střelecký ostrov.

Střelecký ostrov. Dnes v dolejším eleg. sále od 3—0 hodl. odl pol promenádní koncert v k p. pl. č. 91 a od 6 hod. velký večerní vojenský koncert téže kapely. — V hořejším sále od 4 hod. žanečn zábava při hndbé vojenské. Svým velectěným pánům hostům přízmivcům K NOVÉMU ROKU uctivě blahopřeje Jan Matějka, restauratér. na Smíchově.

Matějek Smíchov