Periodikum ALTO Viewer

1

Skrana 2

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

1. ledna 1909. Císlo1.

4 article

Kdybychom upozornili na to, že prakti- cká positivní, tedy koaliční politika zahá- jena byla ztrátami jedné politicko-ná- rodní posiee za druhou, počínaje Chebem a konče poříčskou drahou, mohl by nám dr. K nemitnouti, že vytalujeme z archivu „oriho- doxní“ požadavky národní, ale stačí pouká- zati v kulturních požadavcích jenom na osuo druhé university české a na českou školní stáv- ku pod Krušnými Horami na samý sklenok po- sitivních triumfů, abychom poznali ty kulturn posice, jichž nám jednu po druhé dobyla posi- tivní politika, když již nejen dobývání, ale pouhé udržování národních posie z ní byl vyloučeno. „Člověk jest jen člověk, mínění jeho jest jen subjektivní a neví, zdal soud národa to schválí,“ pravil dr Kramář dne 2. března 1907, promlouvaje o po- litice kompromisů. Dnes dr. Kramář docela pe- sitivně ví, že soud národa jeho kompromisy s centralismem, jeho souhlas s jazykovým zá- konem a krajským rozdělením na říšské radě neschvaluje a nikdy neschválí souhlas, který on a jeho strana dali k tomute porušení zákonodárné kompetence zemského sněmu přes to, že dr. Kramář na sjezdu straně slíbil: „My jsme a zůstaneme věrni státopráv nímu programu. Všecka naše politika každý krok její, není ničím jiný m. než krokem k tomuto velkému cíli, ke zjed- nání zákonodárně a správni samostatnost v té míře, jak to odpovídá nejen naším pra- vům....“ Dr. Kramář tenkrát hlásal, že „cen tralismus krok za krokem musíme podrý vati rolnou, svobodnou a neohroženou politi kou“ a první své hlasováni proti centralisnan prohlásil za politickou chybut, za ledovou sprchu české osamocenosti. Pravil, že naprost „nekomprromitujeme se s centralismem“ a p nejbližší koalici bude s nim paktovati za zá ruky, že nepřijde už takové překvapení, jak

doktor Kramář Cheb krušný hora

5 article

Cheb! O oděinění všech těch stras ných překvapení za minulý rok už není řeči, neboť p. dr. Kramář zavázal se děla positivní politiku „bezkonkrétních ústup- ků“, ty jsou vythraženy Němcům! Ký div, že z takových okolností došlo k nejhorším kon cům jeho positivní politiky, jež dr Kramář ve slavné sjezdové řeči dne 2. březne 1907 vymezil sám těmite památnými slovy: „Nejhorši by bylo, kdyby si vlád řekla: mý nepotřebujeme žádnéh otevřeného protičeského systému, bu- deme mluviti o spravedlnosti ke všem národům pod rukou však by vláda praoovala ve prospěch Němoů.“ Nuže, tento důsledek pesitivní ortho doxie Kramářovrdostavil se pře- ce na celé čářel

doktor Kramář Němec Cheb

6 article

Slovo pre domo. Pan dr. Kramář v své odvážné persifláži „Vlast v nebezpočl“ vě- noval mnoho vtipu naší redakci a promluvil př tom také o „Nár. Listesh“, když v nich „vládi dr. J. Grégr a jeho veliký politický duch živý jasný, význačný nejména vzáeným uměním ruz poznávati situsci a přizpůsobovati se novým po měrům..“ Jestliže nějaké, tedy toto jmén neměl dr. Kramál vyslovovati, aby porovnávaje, sám nevybizel ku poro nání. Že dopadne srovnání to pro dnešníhe vůdce náradní strany svobodomyslné pramál lichotivě, jest na bíledni, neboť vlastnosti poli tického ducha Kramářova jsou vyslovenými ne gacemi vlastnosta duchu Grěgrova od velikosti až po umění rozpoznávati siluace. Dr. J. Grégr byl geniálním politikem, poně- vadž dovedl poznati prospěch národa, a náro pro tento prospěch nadehnouti a souhlasu ná- rodu dosíci! A hlavně proto, že vždyc sy zůstával politikem výhradně česky na- rodním. Pan dr. Kramář vyrostl pohříchu n státníka rekonského a státním nutnostem obětuje nutnosti ná- rodní, při čemž disponuje veliči- nami, v jichž majetku se nenacház — důvěrou a souhlasem národa. Míy, kteří jsme vrstevníky dra. Kramáře novináři, plníme jenem povinnct, „Nár. Li- stům“ od dra. Julia Grégra zůstavenou, když t dru. Kramářovi bez obalu povídáme přes vše- chny výbuchy jeho uražené marnivostil

doktor Kramář J Grégr Kramál Kramářův Grégr

7 title

Řádný rozpočet král. českého na rok 1909.

8 article Potřeba 94 milionů, úhrad 71 mil., schodek 23 millonů.

Potřeba 94 milionů, úhrad 71 mil., schodek 23 millonů. Ve zvlášiní schůzi své sestavil včera zemský výbor království českého řádný rozpočet zemsko na letošní rok. Jeho přehled je již znám z ofieiální zprávy zemského výboru. Celý rozpočet, rozdělený v X. titulů o 15 kapitolách, sestaven byl takto: I. Zemský sněm a zemská správa: 1. zemský sněm má řádnou potřehe 330 199 K (loni 323 493 K), úhradu 200 (loni 200 K); 2. zemská ústřední správa má řádnou potřebu 3,030 654 K (loni 2,801 368 K) úhradu řádnou 637 851 K, mimořádnou 9000 k celkem 646.851 K (loni 666 279 K);

493 K 368 K

9 article

II zemědělství:

10 article

3. polní a sadební hospodářatv má řádnou potřebu 139 193 K, mumuřádneu 33 000 K, eelkem 172 193 K (loni 129 078 K) úhradu řádnou 75 843 K, mimořádnou 2000 celkem 77 843 K (loni 75.586 K); 4. zemědělaké záležitosti msj řádnou potřebu 2,692.158 K, mimořádnou 3.909 641 K, celkem 6,601.799 K (lon 6.827 070 K), úbradu řádnou 298.01f K, mimo- řádnon 36 314 K, eelkem 334 325 K (lon 323.717 K): III. živnosti a průmysl: 5. ži vnosti a průmysi mají řádnuu potřebu 858 288 K, mimořádnou 17 500 K. celkem 875.788 K (loni 1.079 777 K), úhradu řádnou 68490 K, mimořádnou 2000 K, celkem 70.400 K (loni 76 460 K); IV. humanita a zdravotnictvíi 6. humanitnl ústavy a nemoe- nice mají řádnou potře-bu 11,386. 266 k. mimořádnou 27 000 K, celkem 11.413 266 loni 10.799 250 K), řádnou úhradu 1,102. 96 4 loni 1,048.289 K)

Iva 193 K

11 article

V. veřejná bezpečnosti 7. ústavy pro veřejnou bezpeč nost mají řádnou potřebu 2,061.124 K (lon 2,012.004 K), řádnou úhradu 659.092 K (lon 629 044 K); 8. vojenství má řádnou potřeh 615.447 K (loni 675 344 K), úhrady nen vůbec (loni také nebylo); VI. vyučování, vzdělání, věda a umění 9. vyučování a vzdělání má řádnor potřebu 46,510 829 K, mimořádnou 300.000 celkem 46,810 829 K (loni 45,504 398 K) úhrady není a rovněž loni nebylo; 10. věda a literatura má řádnou potřebu 388.990 K (loni 396.801 K), rádn úhrady 900 K (loni tolikéz): 11. uměnl má řádnou potřebu 605. 10 kor., mimořádnou 189 030 kor., celkem 794. 131 kor. (loni 711.571 kor.); úhrady není (lan rovněž nebylo); VII. 12. veřejné stavby mají řádnou polřebu 4,234.548 K, mimořádnou 10,081.084 K, celkem 14,315 632 K (lon 14,598.812 K), úhrada je řadná 60. 614 K mimořádná 54.728 K, celkem 115.342 K (lon 110 084 K); VIII. 13. všeobecný pensijní etat má řádnou polřehu 646 774 K (loni 542.073 K) řádnou úhradu 46 439 K (loni 62 740 K): IX 14. zemské berně mají řádnou potrebu 29 610 K (loni tolikéa) úhradu tádnon 68,271.126 K (loni 60,487.776

344 K

13 article

X. 15. zemský dlah má řádnou potřebu 6.266.017 K (loni 5,327. 61 4). řádné úhrady není, mimořádná činí 4,944 200 (loni 4,280 00p K). Celková potřeba rozpočto v tudíž je: řádná 79,830.198 K, mimo řádná 14,557.255 K, úhrnem 94,387 459 (loni 91,758. 263 K); celková úhrada rozpočtov á je řádná 66,221.440 korun, mimořádn 5,048 242 K, úhrnem 71,269.682 K (lon 67,761 077 K); schodek vypočten je pak na 23,117.77 korun a jest o 879 415 K menší nežli by v rozpočtu lonském. O tomto rozpočtu se včera ve schůzi zem ského výboru důrazné dobatovalo. Přísedicí dn Škerda upozornii na anketu, jež se loni z jar konala ve Vídni v ministerstvu financí o ná pravě financi zemských a na podněty i návrhy jež zemský výbor království českého vláde v tomto oboru předložil; poněvadž odlpově vlády na ně dosud nedošla, navrhl dr. Škarda by její odpověď byla urgována, a ahy na věc byly upozorněny též ostatol výbory zemské. zúčastněné při řečené anketě.

Vídeň

14 article

Při projednávání kapitoly »Zemská správa ústřední« žádal přísedicí dr. Škarda, by pluty úřadníků a zřízanců zemských byly co možní brzy upraveny a vyhradil si dalši návrhy, týka jicí se dodržování čtvrlinové soustavy ve sbors úřadnictva konceplního; mimo to společn s drom. Pinkasem urgoval dr. Škurda komitět pro úpravu platův úřadnictva zemského, by c nejdřive připravil návrhy, které dlužno předložii k vyřízení sněmu. Návrhy dra. Škardy byly vesměs přijaty. Při jednání o dotaci 120.000 K na vodo vody, klerou navrhl přísedici dr. Werunsky, dle jehož návrhu připadá 72 540 K na žádosti ob německých a pouze 47 460 K na žádosti obe českých, poukázal přísedicí Zdárský důrazn na to, kterak německé časopisy soustavně vytý kají, že zemský výbor odstrkuje potřeby Němet a výhodami zahrnuje Čechy, kdežto z řečenýeh návrhů dra. Werunského je patrno, že tomu tak není. Když dr. Werunský namítl, že navr žený jím rozpočtový oddíl je jediným případem který spadá v obor poznámky přísedíelho Ždán ského, prokázal přísedicí Ždárský oprávněno svého výroku též rozdělením fondu basičského z něhož 52 procent připadá sborům něme ekým a ponze 48 procent sborům českým Po debatě byla ovšem osnova rozpočtu jednomyslně schválena

doktor Škarda Pinkas Škurd Werunsky Werunski Ždárský Čechy

15 article Naléhavé úkoly české železnični politiky.

Naléhavé úkoly české železnični politiky. (K úvaze odborných kruhů předkládá dr. Vacluv S k ard a.) Sestátňovací akce minulé vlády v oboru železní nutká nás, abychom největší pozornost věnovali otáz kám železničním. Již poslední dny ministerstva B ckova ukezovaly, že v tomto oboru nastávají nove proudy a pověstná cesta ministru dra. Derschalty po sevorních Čechách, při niž v každém městě by žádín o zřízeni řoditelsiví, ukazovala, že Nömci n podnět svého (řadnictva a svých ministrů číle poč nají si všímati téte nejen národehospodářské, nýbr téz vysoce politické otázky- Mám za svou povinnost poduti širší veřejnou své názory a přál bych si, kdyby také odborné kruhy vyslovily o těchto otázkách svůj úsuček. Stanoviskem naším politickým je, jako ve všec oslatních otázkách, plná rovnopráv n o st. dvojjazyčnost ve všech úřadech a př stupnost všech míst pro úřadníky obo národnost1. Všechny tyto požaduvky opírajís o uslanovení státních základních zákoná a zdálo by se tedy, že netřeba jich zdůraznovati. Zdákní tote ovšem klame, poněvadž tehdejší delegace česká pro meškala již v roce 1884 věc velice důlezitou, strpěvš totiž ustanovení organisačního stalutu, že slu žeb ní řečí železničních úřadů jest němčina.

doktor Vaclův Čechy

16 article

Ustanovení toto ovšem příčí se státním zákla ním zákonům a po právu platnosti ne má Poslední dobou na místní dráze trutnovsko-te plické i ministerstvo železnic ostatně samo prolomi jazyková ustanovení organisačního stníutu, ovšem náš neprospěch. Jest známo, že mínisterstvo želez niční jazykově věci úmyslně krouti na všechny str ny, aby německá věc vyšla navrch. Pro tylo záležitosti má ministerstvo železni zvláštní odborně vzdělané úradníky, jejichž hlavnín úkelem jest spravedlivé české požadavky pod různý mi záminkami odmitati aneb pukli se odmítnouti n dají, odkládatí. Tak již přes deset let leží v mini sterstvu železnic návrhy zemského výboru, země dělské rady, českých obchodních vamor a jiných je ncthvců i korporací na úpravu jazykové otázky drah, aniž by došly svého vylázení. Phstupnost všech míst úradníkům kvalltikova

17 article

ným bez rozdílu národnosti rovněž jest zajištěna stál ními základními zákony a vyžaduje v ministerstv ncvých odborníků, aby mohl býti proveden systén ná sledkujíci Rozeznává se v Čedhách Území české a něme cké. V zákoně to sice nikde není, ale němečtí poslan si toho přejí a ministerstvo dojista zádo poslpuch V území tak zvaném německém Čech vůbec komp tovati nesmí, neb stačí české jméno, aby byl z kom petence vyloučen. Misto to vyhraženo je tedy pouz Němci. O místo v obvodu ryze čaském smí ovšen Němec volně se ucházeti, ano má i přednost, poně vadž je prý málo německých úřačníků v Čechách Zvláštním způsobem obsazování míst je tak zva ný systém „dvojiee“ (spárkování. Uprázdní-li se d e místa, dle zdání ministerstva německá, obandí rozhodně dle zásad državy Němci. Uprázďní-li se dv místa česká, nechů se věc půl roku až rok ležet, na čež se řekne, že se záležitost rozřeší spravedlivě, t tiz jedno místo dostane Čech, druhé Němee. Jiný oblíbený způsob je: Němec místo dostan hinod, Čechovi se slíbí a splnění tohoto slibu kon pensuje se znovu, ano někdy i dvakráte. Že i jiné stížnosti se strany úřadníkrů žel. zpie ních poslancekých kruhů docházeji, je pochopitelno tím také vysvělluje se strach ministerstva železni aby do tajů personalií jejich nikulo nenahlédl! O spr vedlnosti ani zdání!

Němec Čecho Čechy

18 article

Úřadnictvo, které volhami dlo pensijního Iendu v nichž zvítězila slovanská kandidátní listina, po znalo svou moc, ministerstvu samo v těchto věcn připraví odpověď, která vysokou byrokracii pr kranel Jak iž z předcházejícího vysvitá, chce ministen stvo uměle konstruovati rozdíl mezi drahami česk mi a německými a mezi úřadnictvem českým a němo ckým, ano pan ministr Derschatta na své cestě v s verích Čechách sliboval dokonce dvě „německá- řodilolství. Slibu tomu páni mezi sebou rozuméhi tak že v Praze a Plzni budou ředitelství oboujazyčnt v Liharci a Mostě ředitelství německá, při nichž b dlo jejich plánu ve vnitřním i vnějším úřadovár čoština byla vylpučenn. Na projekt ten ovšem češt peslanci přistoupití nesmí, neboť na zásadě rovn platnosti češtiny v celém obvodu království českého zákony zaručené, nesmí býti nic měněno.

Derschatt Čechy Praha Plzeň Liharec

19 article

Aby veškorá fikce německých drah byla vyvr cena a zejměna aby vynikla nemožnosi zřízení dra tak zv. němockých ředitelství v Čechách, poukazu na to, že po sestátnění dráhy severozápadní a stát bude v Čechách v českých krajinách 4022, kr v německých 1694 km státních drah. Připočteme- k tomu ještě Moravu a Slezsko, oblržíme 5685 k v českých, 2433 km v německých krajinách Počítímeli jedno ředitelství na 1000 až 1200 k měli býchom míti 5 ředitelství v českých kra jinách a jen 2 v německých krajinách. To by též o povídalo poměru počtu obyvatelstv Zdjměna nepochopifelno jest, mk mohlo s t kovnu určitostl slibováno býli ředitelství měslu 1 borni, kam mavituje celkem sotva 300 až I00) kn Přirozeným sídlem řoditelství jnou tu Pardubice, jec nak svou polohou centrální, jednák významem p dopravu. Na samých hranicích již z chledů strateg ckých nelze zřizovati ředitelství drah. A nyní přecházím k celkové organisací plišue státních frsh Vekorá sit obsalotati ade 16 805 kru. Z teh v Ialiči a Bukovině 4318 km, v zemních českýnl 8118 km, v ostatních 4369 km.

Čechy Morava Slezsko Pardubice Ialič Bukovina státní dráha km

20 article

Ohromný tento kolos nelze spravovati dle zás drsh soukromých, z nichž největší setva měla 1no kcitometrů. Čilí byrckraté ve Vídni ovšem již přemýšleli tom, jak by dráhy ty zorganisovali, aniž by se m sili stěhovati z Vídně, První takový projekt z cio Buschmanna byla ředitelství tratová (Liniendirectio nen) na př. trat Vídeň—Bregenz, Vídeň — Terst, v deň—Cheh, Vídeň — Lvov. Zdálo by se opravdu, že není možné, aby krom původce nyšlenky tak absnrdní nškdo se takovýmt projektem dále obíral, Ale pan spravce ministerstv 2eleznic teprve nedávno prohlásil v železniční radi že ministerstvo projektem tím vážně se zahývale Jen okomnost, že pan projektant zmizel na zaslouže ném odpočinku a ze zbývajících inieresentů muipělenk jeho nikdo za svou nevzal, zbavuje nás povinnnst vývraceli takovéto — nesmysly. Zbývají tedy následující projekty organisace: I. projekt o dvou instancích (ministerstvo, dilelstvo), II. projakl o třech instancích a sice: a) velká ředitelství a inspektoráty, b) malá ředitelství a za to ředilelství centrál Projekt první douinstanční zdá se svou jedno duchostí zasluhovati přednost před projekty tříin steněními, zdánlivě komplikovanějšími. Avšitk to dlužno na mysli míti, že právě nynější správa dvou instanční se zcela neosvědčila a že právě proto nutno přikročiti k organisaci nové. A právě v této organisaci neosvěďčilo se cen tralisované ministerstvo, kterému chce se ulehčii Iím, že různě věci z jeho právomoci přidéli ze ředilel stvím státních drah. Ale jak již spočívá v povazo věci samě, právě věci nejdůležitější nelze přiděliti l různým instancím k rozhodování, nebať za krů tk zase by bylo ministerstvo přelíženo a stalo se zas úřadom, překázejicím rychlému vyřizováni věc jako dnes.

Vídeň Bregenz Terst Cheh Lvov I . projekt

21 article

Poněkud více přibližuje se našemu náhledu p jekl, podporovaný též Poláky, velká ředitelství z in spoktoráty, ale také tenlo projekt má velký nedn stutek, totiž ten, že velká ředitelství již dnes se ne osvěděila a inspektoráty velkému ředitelství nepro spívají, odvádějíce mu personál, znající veakovskou sluzbu na trati a ponechávajíce mu jen úřadníky pracující při zeleném stol Připomínám, že politicky tento Hlruhý projekt je rovnocenný s projektem IIb, za nějž se přimlouván z důvodů věcných. Jest totiž nesporno, že v našich specificky n kouských poměrech není možno napodobovati zar zení cizí a že je možno jen na osvědčených zákla dech slavěti dále dle mých informaci. Dnes všich odborníci souhlasně uznávají, že v mrganisaci želez niční u nás nejlépe osvědčila se tak zv. mmalá ředit ství, t. j. ředilelství, mající 1000 až 1200 km roz lohy. Zkušenost toliž ukázala, že to jest asi maav mum služby, kterou jeden sbor dovede přehlědnou I personální referent, i právnický, i všichní odborní techničtí slavební, provozní i strojní), zejména všal obory komerciální nemohou míli jasný přehled o d tailech služby, mají-li se rozptylovati na vělší trali A službu organisovati lze jen na czobní zodpově nosfi relerentů a toť právě onen základ, který dos vadní orgunisační budovu udržel, přes všechny trhl ny v hořejšíchi patrech

Polák km

22 article

Přijmeme-li však malá ředitelství za základ, ne můžeme na základě jich podržeti jedno centralisovan ministerstvo, nýbrž musíme, ponechávajíce osvědč ným feditelstvím dosavadní vhodnou organisai agendu ministerstva technického a komerciální př děliti inatitucím jiným — meziředitelstvím, jež odbo níci nazvali ředitelstvími centrálním Je zajistě hlavní vadou dosavadního ministersiv železnic, že je přetiženo agundou, která není agen dou ministorskou. Již zde vysvitne, že pro zálezitosl tochnické, dopravní a komerciální bude centralní že ditelství instancí poslední a že tedy v těchto, pr náš průmysl a obchod nejvice důlezitých záloziio- stech budou instance pouze dvě, jako při projektu Výhody projekiu tehoto jsou odborníku na prv pohled jasné Ministersivo, zbavené zbytečných poltinnos může věnovati se všeobecnému dohledu, otiizkám jet notnosti služby, nařízením všenbecně platným, ležilostem finančním a vybraženým personalilm.

23 article

Ředitelství centrální, spruvující národehospodá sky individuální celek (na př. Čechy, Halič u pod mohlo by se věnovati s celou iniensitzu váredoho spodářské práci a vyplniti ták hlavní tužhu inler osentů průmyslu a obchodu t. j. přizpůsnbení tarii potřehám obchodním Nejsouc vázáno než schvále ným rozpočtem, může rychle dispomavati prostředky na stavby a jině podniky státních drah Další instance (ředitelství, sekce, slanice atn zůstaly by nezměněny tak, jak se osvědčily a jal již obecenstvo na ně uvyklo Centrální ředňielství by byl- 1. V Praze pro král. české 60e9 km). Tonnu p Jéhnla by ředitelství v Praze. Plzni. Ústi nad Laben Pardubicích a po sestátnění dtráhy bušlthiradské 1steckolteplické snad v Chomulove 2. V Brně pro Moravu a Slevsko (2500 kmné st dilelstvím v Brně, Glomouci, Opave 3. Ve Lvově (4300 km) s ledilelstvím ve Lvov Krikovž, Stanislavi a Černovicich.

Černovicich Čechy Halič Praha Plzeň Brno Morava Lvov Laben Pardubice km Glomouc

24 article

4. Ve Vidní (2100 km) s řešilelstvím ve Vidn Linci, Inšpruku, Běláku a Terstu Po sestátnění jižní dršhy přibylo by řešitelst centrání ve Štyrském Hradci. Není pochybnosti o tom, ze tato centrální ředilel stva by již v zújmu obvodů zastoupovaných závodil mezi sebou v oborech technických, aby došla přízn vějších výslodků, správy a že by tím dosavadní t nulý stav byl vlindně proměněn. Totom by též snadněji řešen byl náš specláln pražský prohlém: otázka konočně úpravy pražský nadruzí. O olitzce té bylo však již tolik mlureno a psln že ji zde podrobně probirati nebucu a poukáži je na to, jak ministurstvo železnic rychle penězi i ury chlením stavby pomáhalo Vídni při dopravních kal mitich na severní dráze a vyslovuji naději, že pr olapa pražskě otázky zřizení seřaďovacího nádra v Nuslich a odhočky Hostivař—Libeň již v příští roce nejenom hudle theorelicky rozřešena, nýbrž tak dojde skulečného provedení. Že to při čobré vůli po jde, ukázalo se právě při Strasshcfu na drázes verníí. Detail olázky tarifní ovšem zde podávali n mohu, nebot jest te obor mé žkušenosti vzdálený v té příčině budou dotázány obchodmí komory, kter svým odhornými silami zájmy naše jistě obhájí, z jnčna bulou-li pedporovány prosektovanými ředile stvín íše rakousko-uherská vr. 190 Rok 1908 hyl v Rakossku jubilejní. D 2. prosince dovršil císař František Josef I. šede sátý rok svého panování. V korunních zemiel pořádány různé jubilejní výstavy, slavnosti, Vídni se střídaly návštěvy cizích korunovanýei hlav, ale největší jubilejní překvnpení národůn rakouským připravil ministr vnějších věcí, ber Aehrenthal, na jehož popud panovník dno 5 října vyhlásil svou suverenitu nad Bosnou

František Josef Aehrenthal Vidn Linec Bělák Terst Štyrský Hradec Vídeň Hostivař Libeň dna 5 říjen Inšpruk km

25 article

Hercegovinou a rozšířil platnost pragmaticke sankae i na tyto zomě, čimž provedena annexe obou zorí, okupovaných Rakouskem od r. 1878 Želaného klidu a míra nupřinesl nánodůn rkoaským a uherským ani jubilejní rok. Treug dei — mir boží o němž někteři vídeňští patrinti psali na počáíku jubilejního roku, nehodí se do programu národů panujících a prota jak Němei v Rakousku, tak i Madaři v Uhersku nedali an v jubilejním ruce národům epanovaným odde chu, nutíce je k noustáléma odrážení útoků n práva stěží uhjoná neb zevovu dobytů. A tak- jubilejní rok vyvreholil v stanné právo, jež vy hlášeno nad královskou Prahou právě v jabilejn den, 2. prosinoe. Oba parlamonty vyřizovaly r. 1908 jen t zvaně státní potřeby. Některé zemské sněm opravily své zastaralé volební řády a zemsk zřizení; v Chorvatsku, v němž despoticky vládne bán bar. Rauch, sněm ani nesvolán. Společné věci. Delegace pro r. 1908 sešly se pozdo v prosinci r. 1907 a mohly vyříditi jen za timný rozpečet. Vlastní delegační práce vyko nány teprve počátkem r. 1908. Od 13. do 17 ledna uspořádána pro členy obou delegací sprá vou válečného námořnictva pojížďka po moři o Terstu do Rěky, aby se delegáti seznámili stavem válečného lodstva a jeho stavbou. D 27. ledna konána ve Vídni první schůze dele gace uherské, v níž baron Aehrenthal poda exposé o zahrničné politice. Novým bylo pouz sdělení, že Rakousko-Uhersko se odhodlalo sp jšti bosensko-hercegovskou železniční síť s dra hou Mitrovice-solunskou novou žoleznicí, ve doucí přos novopuzárský sandžak od hranic b senských do Mitrovice. Projekt tonto zasluhuje zminky jen proto, že dokazuje, jaký byl ješte počátkem r. 1908 směr rakouské politiky n

Rauch Hercegovina Rakousko Uhersko Praha Chorvatsko Terst Rěky Vídeň RakouskoUhersko Mitrovice

26 article

Balkáně; pozdější udalosti učinily jej zbyt Schůze delegační konány celý únor. Uher ská delegace vyřídila klidně celý společný roz počel. V rakouské delegaci usmyslili si však stupci křestanských sociálů ve spojení s del gáty panské sněmovny pokořiti Madary a po dali návrh hr. Latoura a Schraffla, aby zlepšily platy důstojnikům i mužstvu ve sp lečné armádě, znčež by se však Maďarům n smělo dostati nijského ústupku národního Uherská delegace si Latour-Schrafflova návrhu ani nepovšimla. V delegaci rakouské způsob však znučné potíže, neboť uvedl do rozpaků i společnou vládu. Po dlouhém vyjednávání př jata konečně 12. března reselu e Stürgkhova, v níž se vyslovuje očekávání že společná vláda v příštím rozpočtu požádá ným. zvýšení platů důstojnických a žoldu mužstva následkem čebož návrh Latour-Schrafílův od- padl. Spol. ministři bar. Aehrenthal a gen. Schönaich se zavázali, že příští delegnce svolají do konce května. Toho dne společný rozpočet odhlasován ve 3. čtoní a delegace uzavřeny. Dne 21. května konána ve Vídni společná porada všech iři ministerstev, v níž docíleno shody v ten smyst, že se důstojnické platy zvýší od 1. října 1908 a mužstvu se zlepší strava. Svolání delegaci pro r. 1909 odložen však na přání uherské vlády až do září. Mi- nistří bar. Aehrenthal a Schönaich, vidouce, ž nemohou dostáti slovu, danému v rakouské de- legací, podali dne 13. kvěina formálnou demissi. kterou však císař 25. kvělna zamítl, vysloviv oběma ministrům důvěru.

Uher Madar Latoura Schraffl Latour Stürgkhův Schönaich Balkán Vídeň

27 article

Císat přijal ve Vídni dne 7. května velikou holdovací návstěvu německých knížat, vedenou nisařem Vilémem. Dne 26. června odjel na letn pobyt do Islu a pobyl tam do 7. záři. Z Ielu odjel přímo do Uher na vojenská evičení usídlil se puk v Pešti, kdež dne 10. září ko- nána za císařova předsodniciví důležitá spo- lečná ministersků porada. Po poradě vydána úřadní zpráva, že dele- sace, jež se měly sejiti koncem září, odloženy do října; neúřadně se proslechlo, že příčino opětného odkladu delegací je Bosna. Mluvilo s zprvu o nehotovém bosenském rozpočtu; pak o potřebě, aby se v Bosně zavedla některá samosprávná zřízení. Koncem září bylo však už veřejným tajemstvím, že jde o konečné z- brání Bosny a Horcegoviny. Toto veřejné tajemství potvrzeno panovní- kovými vlastnoručními listy, danými v Pešt dne 5. října a uveřejněnými dne 7. října. Pa novník sděluje v nich ministerským předsedům bar. Beckovi, dru. Wekerlovi, ministru vnějších věcí bar. Aehrenthalovi a spol. ministru finaneí bar. Burianovi jako vrehnímu správci obsnze- ných zemí, že se rozhodl rozšířiti svou suverenitu také na Bosnu Hereegovinu a zavésti i v těcht zemích dědičnost rodu habsbur- ského dle pragmatické sankce. V manifestě k obyvatelstvu Bosny a Hereogo- viny, daném téhož dne, slibuje se zabraným zemím ústavní zřízení a podotýká se, ž státoprávní příslušnost jejich se nezmění, ježto zůstanou zatím zvláštní částkou hahsburské říše. Den po vydání vlastnoručních listů, dne 8. října, sešly se konečně delog ace v Pešti.

Vilém Beck Burian Vídeň Uhry Pešť Boseň Bosna Bosna Hereegovin

28 article

Trůnní řeč, kterou panovník zahájil obě delegace, oznamovala ve stručných slovech roz- hodnutí ze dne 5. řijna, t. j. annexi Bosnya Hercegoviny, ústavní zřízení pro obě země odvolání rakouských posádek z území nov - pazarského sandžaku. Odstavec trůnní řeči, t- kající se signatárných velmocí a zejména jieh nazoru na zábor okupovaných zemí, byl nápadně temný. Nevyjasnil jej ani bar. Aehrenthal ve svém exposé o zahraničně politice, přednese- ném téhož dne v zahraničném výboru rakouské delegace. Prvý dojem byl, že bar. Achrenthal získal si předem souhlas všech velmoci k an- nexi, ale již v nejbližších dnech bylo známa že velmoci byly annexí překvapeny stejně, jakn obyvatelstvo říše habsburské i zabraných zeml Přes to obě delegace jak ve výborech, tak v plenárním znsedání schválily zahraničný i b- senský rozpočet a tím i annexi, ovšem s vý- hradou, že zabrané země obdrži slíbené ústavn zřízení se všemi svobodami politickými, národ- ními i náboženskými Dne 31. října delegace uzavřeny a panovník se vrátil opět do Vidně, kdež v posledních dnech listopadových a počátkem prosince přijnl depulace všech stavů, parlamentů, sněmů a ko- nečně i členů panovnického rodu, kteří předná- šeli svá blabopřání k vladařskému jn- bilieu.

Bosnya Hercegovina

29 article

Annexe Bosny a Hercegoviny zůstala však do konce roku nevyřízena. Neprojednaly ji parta- menty a nebyla také vyřízena otázka evrop- ské ko nference, která má vysloviti své m- nění o kroku, v němž velmoci bez rozdílu, zvláště však Rusko a Anglie spatřují porušení berlínské smlouvy z r. 1878. Dlouhé vyjedná- vání mezi Rakouskem a Ruskem, pak mezi Ru- skem a ostatními mocnostmi vedlo koncem roku aspoň k tomu, že svolání evropské konferonc zdá se býti zabezpečeno. Konečné uznání an- noxe, jakož i otázka náhrady ve prospěch Tu- recka, Srbska a Černé Hory jsou zůstaveny roku příštímu. (Pokračování.)

Bosna a Hercegovina Rusko Anglie Rakousko Srbsko Černá Hora

30 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 31. prosince. (Nové záko n a nařízení.) Vídeňské úřadní noviny vyhla- šují dnes několik nových zákonů a minister- ských nařízení. Jsou to zejména: zákon ze dne 29. prosince, jimž se prodlužuje platnost zákona z r. 1894 o místních drahách; zákon z téhož dne, o prováděcích nařízeních za při- činou mezinárodní unie na ochranu živ no- stenského majetku; zákon z téhož dne o doplňeích rakousko-uherskéh vyrovnání vzhledem k mezinárodní ochran živnostenského majetku; zákon z tčhož dne jímž se vládě povoluje vybírati daně v prvé polo- vině r. 1909 a hraditi státní potřeby na úče příštího finančního zákona pro r. 1909 (z atí m- ný rezpočet); konečně zákon z téhož dne jímž se vláda zmoeňuje upraviti v době o 1. ledna do 31. března 1909 obchodní styky s cizími státy, s nimiž není uzavřena obchodní smlouva. Z nových ministerských nařizen jmenujeme nařízení ministerstva veřejných prusí o mezinárodním registrování obchodních a to várních známek a nuřízení ministerstva vnitra jímž se některé skupiny zřízenců osvobozují pojišťovací povinnosti dle zákona o pojišťován soukremých úřadníků. Ze Záhřeba, 28. prosince. (Dr. Luege o trialismu.) Ve zdejších »Novostech« ot štěn obsah rozmluvy s drem. Luegrem o Chor vatsku a zabraných zamích. Dr. Lnegr ubezpe- čuje Chorvaty, že byl a je vždy jejich dobrým přítelem, poněvadž je zná jako vždy loyálný dynasticky věrný národ. Proto také je přítelem myšlenky, aby se Bosna a Hercegovina připojily k Chorvatsku a současně se nový, takto vzniklý státní útvar připojil k mocnářství jako třetí stát takže místo dnalismu vznikl by triali s m Silné jihoslovanské království na jihu říše byl by na prospěch celěmu mocnářstrí.

Luege doktor Lnegr Chorvat Praha Záhřeb Bosna a Hercegovina Chorvatsko