Načítám náhled…
Chunky — 65 celkem
· entity: place 54, work 4, person 16, org 1
1
masthead
Strana 19.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. ledna 1909. Číslo 1.
4
article
nost labská, nezvykla vydatně zásoby a mírné pe-
časi v listopadu a prosinci při vleklé krisi v různých
odvěivích průmyslových byly trvale na závadu oži-
vení a vzpružení tržní nálzdy, nehledě ani k peru-
chám těžebním, vznikajícím z nepravidelného přist-
vování vozů k dolům. A tak byle nutno u některých
dolů vypouštěti těžbu na nějský den i v měsících
podzimních.
Obchod labský byl podmíněn ještě ne-
příznivějším rozvojem hospodářských pomě
rů v Německu, k čemuž přidružila se trvale
nízká splavnost labská od začátku června. Četne
uzávěrky labských odhěrntelů, sdělané ještě pod do-
jmem skvělého průběhu tržních poměrů laůsk ých.
narážaly na značné potíže odběrní, neboť impulsivní
soutěž uhlí anglického na dolejším Labi vedle prudké
vybídky hnědouhelných briket německých na Lab
středním postupovaly agresivně proti kongumu úh
českého. Doprava labská, zahájená 26. února, zu-
stala za dobré splavnosti, kdy všechny druhy
lodí labských mohly využitkovati plné nesnosti, jen
do konce května příznivou; výška vody labské po-
hybovala se v tomto období mezi + 36 em (dne
30. května) a + 280 cm (dne 24. února). V červnu
(až na malé zlepšení ke konci měsíce), dále od čer-
vence až do konce plavebního období zůstal sta
vody nízkým, pod normálem, klesaje až na — 50 cm.
Německo
Laba
centimetr
5
article
Lodní sazby poskytuji v rozvoji svěm vlivem
kartelu společnosti labských známý už obraz; zá-
kladní sazba do Magdeburku, upravená začátk em
dubna na 220 fen. za tumu (při + 65 cm vody v Ústo.
zvýšena postupně do konce roku na 340 fen., obdob-
ně Hamburk a dol. Labe s 270 na 390 fen. za tunu.
při čemž úbytek nosnosti uhražován stupňovilým
přirážkami ve známých rozměrech. Nehledě k ten-
denci vzestupné, snzby lodní pro určitá období sta-
bilisovány, tak že fiuktunce jich v zájmu konsu
mentů zůstala vyloučena
Celkový odbyt bnědouhelný činil od 1. led
na do 15. prosince
1909
Magdeburk
Hamburk
centimetr
7
article
1907
vagont
1.385.755 1,318.690
s vykazuje fudíž proti loňsku odbyt letošní peště
plus 8574 vagonů; dopravní číslice za druhou pělo-
vici prosincovou nepřinese así valné korek tury tohot
poměru. Vývoz labský činil od ledna do konce
listopadu
10
article
1907
vagonů
150.825 (— 14. 673)
11
article
136.152
a klesla doprava labská proti loňsku tedy skoro
o 10; vývozní číslice prosincová patrně jeétě
něco zmírní tento úbytek. Provuz hnědého ubl
na drahách saských činil od ledna do listopadu
13
article
1908
tun
4.132.297
14
article
4.202.608 (— 70.311)
15
article
a klesl tedy o 70311 tun. Shrneme-li tento úbytek
saského provozu a úbylkem exportu labského, mů-
žeme odhadnouti z tcho plynoucí ztrátu exportu na
250.000 tun.
Situace cen byla předurčena zmíněnými už
většími závěrkami; k 1. dubnu upuštěno od slevy
letní, ježto bilance odkytu za 1. čtvrtletí byla vesměs
příznivou Při obnově uzávěrek z obchodníky k 1.
záři udrženy ceny z roku 1907 beze změny a na
tomto základě cenovém obnoveny také uzávěrkys
průmyslovými závody k 31. prosinci. Toliko lze kon-
statovaati, že známého rabatu K 6.— za 10 tun na
ceny oficiální využitkováno při uzávěrkách na rok
1909 vydatněji, A tak pro rok příští značná část pro-
dukce hnědouhené za cen ne valně nižších zapro-
dána.
Moment tento zmírňuje ovšem obavy, s jaký-
mi hledíme de nejisté budoucnesti. Rozla-
dění v životě hospodářském trvá a po různých ne-
osvědčených prognosách nelze se pro dohniednou
dobu těšiti bezpečně na vzpružení a zpevnění kon-
junktury. Agresivní postup hnědouhel-
ných briketněmeckých ohrožuje opětně váž-
ně dosavadní německá odbytiště hnědého
uhlí českého a nevyjasněný dosud dosah postát-
ňovací akce pro tuzemský odbyt hněděho ubl
nedovoluje zhostiti se symptomů neplízni-
vých, jde-li o to, stanoviti prognosu pro rok 1909.
V. ŽELEZNÝ:
V Železná
Rozl
16
article
Železářský kartel v r. 1908
Železářský kartel v r. 1908
Rok 1908 byl pro kartel zelezářský rokem velice
pehnutým: u nás stoupající odbyt, kdežto
ostatních státech, vyrábějících železo, panovala kon-
junktura, klesající jak co do odbytu, tak i cen. Všude
jinde obrovská nabídka s levnějšími cenami, krát-
kými dodscími lhůtami, vyhasínáním vysokých pecí,
rastavováním práce na několik dní v měsíci — u nás
nedostatek suroviny, takže byla kupována
hutmi v cizině, značná poptávka, takže hut
vyžadovaly dodací lhůty nebývalé — vůči drivějším
8—4 týdnům nyní 8—4 měsíce, ceny nesnižovány
přes levnější nabídky ciziny v poměru k těmto ce
nám — v důsledku toho u kratších dodacích lhůt
ciziny stoupal i dovoz výrobků od měslc
k měsíci.
V připojených tabulkách uvedeny jsou číslic
odbylu hlavních 4 druhů váleného železa kartelova-
ných hutí u srovnání a odbytem předchozích dveu
let. Možno srovnati pouze číslice na 11 měsíců, př
čemž podotýkám, že číslice odbytu v měsíci prosine
valný vliv pro průběh roku nemají, takže možno jia
nyní z číslic odbytu za 11 měsiců zeela správně n
odbyt za celý rok souditi.
Odbyt váleného železa utěšeně stoupal
Reku 1907 stoupl vůči 1906 o ca. 89%. Roku 1908
stoupl vůči 1907 o ca. 7.7%. Zvýšený konsum vy-
světluje se dohrým zaměstnáním veškerých závodů
železo zpracu'icích, najmě mostáren a pak vždy víeo
se rozšiřujícím odbytem váleného železa při stav-
bách železobetonových, kterýžto zvýšený od-
fyt má ovšem neblahý vliv na odbyt vále ných
nosičů, který klesl roku 1907 vůčí 1908 o ca. 8
v roce 1908 vůči 1907 o ca. 49.
Reka
17
article
Odbyt plechů nádržkových a kotto-
vých stoupl roku 1907 vůči roku 1906 o ca. P39
v roce 1908 vůči roku 1907 a ca. 79%. Byl by stoup
značněji, kdyby se bylo rychlejším dodáváním
rychlejším přizpůsobením se cenám světovým pln
vyhovělo zvýšené spotřebě.
Nejzajímavější jsou číslice odbytu kole j nie
železničních. Zde vidíme nejlépe, jak zanedbány
byly naše železnice soukromými společnostmi. N
řízení generální inspekce, aby stav železnic uprave
byl vzhledem k bezpečnosti jízdy, stačilo, aby odby
roku 1907 vůči roku 1906 se zlepšil ot ca 125%
roku 1908 vůči 1907 o ca. 86% čili roku 1908 vůč
roku 1906 o ca. 1105%1
Kdežto kolejnice dodávají se ponejvíce na zá-
kladě smluv celo- neb i víceročních, takže nepr dle
hají tak fluktuacím cen světových, dodávají se oslat
ní produkty, o kterých zde pojednáno, ponejvice n
základě smluv či uzávěrek čtvrtletních.
Uváleného železa zaznamenáváme v ro
minulém troje snížení cen; u nosičů nesnízeny
ceny dosavade, nutno však e mírně zlevnit. ple
chy kollové a nádržkové pak zlevněny dvak ráte
Pokud lza nyní přehlédnouti siluaci, lze přea-
vídati odbyt pro rok 1909 u kolejnic železnišních
asi ve výší roku 1908, u plechů kotlových a nádržko
vých asi ve výši roku 1907, u nosíčů asi ve výs
roku 1908 (spíše méně), u váleného zeleza asi ve výš
roku 1908. Ceny pak kolejnic želazničních nedoznaj
ssi v roce 1909 valné změny.
Ceny nosičů dlužno vzhledem k síluacl v Ně
18
article
mecku mirně zlevniti, jak již uvedeno. Ceny plschů
kotlových a nádržkových, jakož i váleného železa
jsou nyní, pokud základních cen se týká, dostatek
levné a vzhledem k lepšící se situaci v Německu bu-
de snad i možno základní ceny kolem roku 190e
zvýšiti, kdežto přirázky za jakost a průřez vlast-
ně by měly se přizpůsobiti přirá zkám hutí něme-
ckých. Ovšem pro nedostatek jednotné úpravy při-
rážek v Německu dodnes se tak nestslo; bude an
tak možno teprve tehdy, budou-li orzanisační snahy
v Německu korunovány úspěchem a bude-li v Něme-
cku zaveden jednotný cenník přirážkový.
Sensační sdblení o rozporu centrálního ředitel
Kestrankn se zakladateli budějovické šroubárny skon-
čeno smírem. — Českobudějovická šroubáárna hrzdila
svou potrebu pro rok 1900 u Pražské zelezářské spo-
lečnosti, číli: mnoho povyku pro nic za nic.
Oba závody mímo kartel v Čechách byly po cely
rok dobře zaměstnány. Závod pp. Hudlického
Folty u Rokycan přejde prý 1. lednem v maje-
tek společnosti, založené Živnostenskou bankou. Že-
lozárny města Roky an zamýšlejí v Rokýna-
nech postaviti v roce 1909-10 válcovnu na výrobu
asi 800 vagonů váleného železa; uskuleční-li se tate
stavha, bude přírůstek konsumu těmito novými pod-
niky na léta absorbován
Mimo uvedené závody jest mimo kartel závod
irýštátský, který vyrábí ca. 200.000 metrick ých
centů ročně a staví se závod v Treisenu v Dol-
ních Rakousích na roční výrobu asi 150.000 metri-
ckých centů.
Tvrdých oříšků pro kartel zrovna dost, takže pr
rok 1910 lze předvídati tuhý boj canový meti
kartelem a závody, mimo kartel se nalézajícíml.
Odbyt váleného železa
v lisících metr, centa
V měsíci
lednu
Folta
Německo
Čechy
Rokycany
Rokýn
Treisen
Dolo
Rakousy
19
article
únoru. . . . . . . .
březnu . . . . . . . .
dobnu . . . . . . . .
květnu . . . . . . . .
červou . . . . . . . .
červenci . . . . . . .
srpnu, . . . . . . . .
září . . . . . . . . .
říjnu . . . . . . . .
listopadu . .
úhrnem 11 měsíců . . .
Odbyt válených
v tisících metrických centu
V měsíci
lednu . . . . . . . . .
únoru . . . . . . . . .
březnu . . . . . . . . .
dubnu . . . . . . . . .
kvetnu . . . . . . . . .
červnu . . . . . . . ..
červenci . . . . . . ..
srpnu . . . . . . . .
září . . . . . . . . . .
ř inu. . . . . . . . . .
listopadu . . . . .
úhrnem 11 měsíců . . . . .
20
article
Odbyt nádržkových a kotlových plechů
v tisicích metrických ceota.
v měsícl
lednu . . . . . . . . .
únoru . . . . . . . . .
breznu . . . . . . . . .
dubnu . . . . . . . .
kvétnu . . . . . . . . .
červnu . . . . . . . .
červenci . . . . . . .
srpnu . . . . . . . . .
září . . . . . . . . .
říjnu. . . . . . . . ..
hstopadu . . ...
úhrnem 11 měsíců
Odbyt kolejuie železničních
v tisicich metr. centů:
V měsící
lednu . . . . . . . . .
únoru . . . . . . . ..
březnu . . . . . . . . .
dubnu . . . . . . . .
květnu . . . . . . . . .
červnu . . . . . . . . .
červenci . . . . . . ..
srpnu . . . . . . . . .
váří . . . . . . . . ..
řijnu. . . . . . . . .
lastopadu . . . . .
úhrnem 11 měsíců
Tažené drály. Při nezměněných cenách pohybo-
val se obchod v rámci obvyklém. Cizí lovnější na-
bídky vyskytly se teprve ka sklonku roku. Výhod-
nější jsou tyto nabídky pouze pro jistá čísla j em-
nějších drátů: v důsledku toho pracuje se na
novém cenníku přirážkovém, který asi v první
polovici přištího roku v platnost vejde.
Drátěné hřebiky měly v roce minulém hladký
odbyt při nezměněných cenách.
Nápravy pro vozy nákladní. Hlavní výrobišt
těchto náprav nalézá se ve Štyrsku, Dolních a Hor-
ních Rakousích. Kartel těchto továren rozešel se pre
vnitřní neshody zóčastněných a ihned nastal bo
cenový, ač hlavní ložiště jsou Uhry, kde huti
Rýmavsko-muráňské společ, pracují plnou parou, ab
dobyly celého velkého odbytiště uherského, tedy pře-
ce i u nás klesly ceny o 10 K za 100 kg. Ze z
těchio poměrů již jedná se o nový kartel, nonaplňuje
nás podivem; po skončení jednání budou ceny ovšem
opět zvýšeny.
Štyrsko
Uhry
Rýmavsko
kg
21
article
Strojnictví.
Strojnictví.
Jedno z předních našich odvětví průmyslových
totiž strojnictvi, bylo až do první polovice tohoto
roku plně zaměstnáno
Většina strojíren byla dříve již nuceria rozmno-
žili počet dělnictva a v mnohých strojírnách praco-
váno s ohledem na předepsané lhůty dodací přes čas
ba i v dvojích šichtách, totiž denní i noční
Vyřízením objednávek cukrovarnických nastale
v druhé polovici roku značné ochabnutí, kterů bylo
tím citelnější, že nové objednávky z ostatních »dvětví
průmyslových jen ejediněle docházely. V důsledk
toho byly šichty noční vůbec zrušeny a práce ome-
zena na normální 9hodinovou dobu pracovní a po-
něvadž vzdor tomuto omezení jevil se stále ještě ne-
dostalek práce, bylo ve většině našich strojíren pi-
kročeno k redukování pracovního stavu dělnickéh
a vedle toho v některých strojírnách pracováno pouze
aěkolik dnů v týdnu, v jiných opět pouze několik
bodin denně.
Zejména ve slévárnách a ocelárná ch
jeví se nedostatek práce, ravněž i jeví se značný úby-
tek u továren na stroje elektrodynamickě.
22
article
Příznivá konjunktura, která loňského roku, jak
i v první polovici roku letošního ve strojnictví pa-
novala, přestoupila tím svůj kulminační bod a usš
strojírny musí nyní počítati s menší zaměstnanosti
Lze sice očekávati, že mnohé z našich cukrovaro
následkem příznivé kampnně přikročí k rekonstruk-
cím a rozštření svých závodů a dále, že bude v dob
nejbližší zadána milionová objednávka strojního z-
řízení společné vodárny král, hlav, měst
Prahy a předměstí v Káraném, naproti tomnu nelz
však počílati s objednávkasni z průmyslu textilníba
báňského a pivovarského,
Naděje kyne také do jisté míry našim továrnám
na vagony a lokomotivy, poněvadž lze očekávati
že stát bude musit konečně přikročiti k doplnění vo-
zidel, jichž citelný nedostatek se stálo jeví
Z oboru mostních a železných kan-
strukeí sluší učiniti zmínku o něklerých větších
objektech, kleré v roce 1908 byly již z části neb
úplně provedeny anebo v práci se nalézají. Jsout
v Čechách: most na erární slnici přes Labe u Lito-
měřic ve váze 21.500 q, silnicový most přes Labe
v Roudnici 11.600 q. most severozápadní dráhy pře
Labe u Kolína 6300 q, most přes plavební kanál mezi
ostrovem Korunním a Štvanici v Praze 8600 q.
mimo Čechy: erární most přes řeku Dněstr v Haliči
(silnicový) 10.830 q. zemský silnicový most přes
řeku Dněstr 7160 q, most železniční přes Dunaj na
dráze severozá padní 40.000.
Praha
Čechy
Labe
Roudnice
Kolín
Dněstr
Halič
Dunaj
23
article
Z místních větších objednávek dlužno zmínit
se o objednávce, kterou učinily letoš ního roku elek-
trické podniky král. hlav. města Prahy. Vedle dříve
již objednané a letošního roku v činnost uvedené
parní turbiny o 5000 koňských sil systém
„Zolly“ objednaly další dvě turbiny po 5000 H
a sice jednu systém „Zvoníček“ a druhou systém
„Mölms-Pfeninger“, jakož i 4 velké vodotrubnaté
parní kotle s příslušenstvím. První turbinu dodaila
fa, F. Ringhoffer, turbina druhá, jakož i parní kotle
zadány První českomoravské továrně na strojev
Praze. Turbinu třetí obdržela firma Akc, společnost
strojírny dř. Breitfeld, Daněk i spol. v Karlině.
Na exportní objednávky vzhledem k nynějšt
krisi, která za hranicemi, zvláště však v Německu
panuje, nelze vůbec počitati. Nedovolují tomu vysoké
ceny surovin, které v Rakousku musíme platiti.
Jak již výše podotčeno, lze pro budoucnost po-
čítati ve strojnictví se značným úbytkem práce a ln.
mají-li naše strojírny svoji dosavadní prosperitu za-
cbovati, musí býti lich úkolem, aby racionální výro-
bou a dále pak úsporami při položkách režijních úby-
tek onen bleděly vyvážiti. Nutnost toho jeví ze take
již proto, že průmyslu našemu jednak již zavede-
ným, jinak projektovaným starobním a invalidním
pojišťováním úřadnictva a dělnictva, ukládají se no-
vá, značná břemena, která budou tím tiživější, že
fiskus právě zvyšuje způsobem neslýchaným dai
činžovní z továrních budov. Případy, že zvýšení do
savaddní činžovní bodnoty stalo se o obnos čtyř- at
pateroná sobný, nejsou řídkosll.
F Ringhoffer
Turbin
Breitfeld
Daněk
Karlin
Praha
Německo
Rakousko
strojírna dř
MölmPfeninger
24
article
Aby cíle v příčině zdokonalení a zlevnění výroby
snáze dosaženy býti mohly, sblížily se koncem roku
1907 velké rakouské strojírny a utvořily sdružení.
jebož hlavním úkolem je specialisovati
zlevniti výrobu a dociliti dokonalejšího výrobku
Zmíněné shružení strojíren má zameziti onu nekalou
bonkurenci, která se zvláště dostavuje v době nede-
statku práce a nepřináší ani výrobci, ani spotřobo-
vateli žádného zisku, poněvadž při provádění do-
dávek, docílených za cen borších než výrobních.
nemůže býti hleděno na dokonalost výrobků a trate
od objednatele také ani nemůže býti žádána, Jestliže
sdružení strojíren zásadu, kterou si vytklo, t. j. de-
konalý výrobek za cenu přiměřenou, na dále bue
sledovati, prospěje nejen sobě, svým odběratelům, ale
i celému průmyslu strojnickému, překoná sťastné
očekávanou depressi strojnickou a dočká se zase lep-
Roka
1907
26
article
190s
20s
Bu3
2H9
27
article
z73
3399
29
article
3119
nostčů
roku
1906
32
article
ších časů.
36
title
Komerční reda MAXM. BONDY:
Bond
38
title
Měď v r. 1908.
41
article
1160
Obchodní krise v Americe v druhé polovie
r. 1907 měla za následek, že ceny mědi pod-
statně klesly. Jest známo, že Amerika nen
pouze největši vyrabitelkou mědi, ona jest zá-
roveň také největší spotřebovatelkou její n
světě a závisí proto ceny mědi v první řad
od této země.
Ačkoli v roce 1908 byla spotřeba mědi
v Americe velice slabá, neutrpěl přece konsun
evropský tak velikého úbytku.
U nás v Rakousku stoupala oproti roku
1907 značně spotřeba mědi, což lze
přičísti tomu, že průmysl elektrotlech
nický následkem rozmnožení zavádění elek
trického pohonu v různých odvětvích průmysl
a doplňování telefonní sítě spotřeboval značne
množství mědi.
Ceny mědi pohybovaly se na londýnsk
burse po celý rok mezi 57 a 64 lib. šterl., ania
by docílily nějakého pozoruhodného stoupání
Zvýšení cen závisí jedině od toho, zdali se ame-
rický obchod skutečně v té míře, jak se za t
má, zlepšuje.
Vyhlidky obehodu rakouského v tomt
oboru pro rok 1909 není třeba posuzovati ne-
příznivě, a to tím spíše, poněvadž má se ko-
nečně továrnám měd zpracujícím dostati novýeh
zřídel zaměstnání, jako přestavba městak
dráhy ve Vídni na elektrickou dráhu, stavba
elektrických drah Vídeň-Prešpurk a Prešpurk-
Pešť, četné přeměny parních železnic na elek
trické, což v brzku lze očekávati zvláště v ze-
mich alpských, doplňování rakouské telefonn
sítě, která oproti státům sousedním joví dosu
veliké nedostatky a j.
Amerika
Rakousko
Vídeň
Prešpurk
Pešť
42
article
roku
1907
44
article
4i
s0
4i
4i
46
article
rolu
1906 1907
47
article
6e
ss
jp5
50
article
s1
1054
51
title
Cís. r. KAREL SUCIIÝ, ústřední ředitel z
ehovských skláren:
Suciiý
52
article
Sklářský průmysl.
Sklářský průmysl.
Uprostřed r. 1907 následkem krise v Ame-
rice znáti bylo v průmyslu sklářském slabé couv
nutí ve vývozu, avšak převládal názor, že krise
dlouho nepotrvá a že zůstane bez jakéhoksliu
vlivu na náš průmysl. Dalo se tedy pro rok
1908 předvidati zlepšení konjunktury a mnoh
založení a rozšiření skláren přičitají se na vrak
téchto dobrých vyhlídek.
Očekávaný výsledek, bohužel, nedošel spl-
nění a také naděje na zlepšení situace po volbé
presidenta ve Spojených stálech, jejíž připrav
hospodářský život takřka ochromila, sklamala.
Povšechný stav průmyslu není dosud uspo-
kojující a mnohé v roce 1906 a 1907 za přl-
znivých chaneí v život uvedené sklárny viděly
se nuceny výrobu buď zeela zastaviti anek
značně omeziti. Skutečné také na příklad v Če
chách nepracovalo neméné než 14 peo
a také severo-česká intlustrie okrsku j a blo
neckého a haidského zůstala v tak
značné míře pozadu, že ponze čásť tamního
dálnictva jen po dva neb tři dny v týdnu mohla
býti zaměstnána. Okolnost tato způsobila, ža do-
mácí dělnietvo a velkými obětmi pro toto od-
vátví sklářského průmysíu vychované, jiné zu
městnání si hledá, pryč se stéhuje, aby později
se značnými obětmi pro náš průmysl jen těžce
zpět bylo zísláno, což samozřejmě děje se n
úkor domácí industrie.
ame
spojený stály
53
article
Ve výrobě lahvi bylo sice možno ná
sledkem dobře řízené společné prodejny ceny
udržeti, avšak i v tomto odvětví zůstal vývot
o několik milionů kusů pozadu oproti roku
loňskému.
Následkem ochablé stavební činnosti trpěla
laké výrobu tabulového skla nepříznivým
odbytem a vzdor tomu, že v lété produkce nu
tabulových pecích po 2 měsíce byla zastavena,
pracuje se ponejvice na sklad.
Nebudiž přehlédnuto, že k činitelům, ktel
méli podstainý vliv na útvar téchto nebla hýeh
poměrů, na prvém místě řadí se draho
surovin v sklářství potřebných, rovněž nedo-
stavilo se ani letošního roku očekávané zle-
néní paliva.
Pri této přiležitosti budiž poukázáno i n
velikou soutěz uherských skláren.
jež veliké podpoře se strany státu se téší
velikých výhod požívají; také levné dop ravn
sazby přispivají značně k tomu, že v Orientu
a na Balkaně s českými výrobky úspěšně ko-
kurovati mohou.
Poukážemeli ke konci na nevyjasněno
dosud politíckou situaci, jako na fak-
ora sklářskému průmyslu nepříznivého, jenz
vobec do hospodářského života hluboce zasa-
huje a dále na boykot rakovského zbozí
vOrientu, máme v těchto někohika stručných
rysech asi úplně vy-tižen obraz nynějšího stav
jedné z nejdůležitéjších industrií naší země.
Orient
54
title
OTTO TANZER
Tanzer
55
article
Prümysl kožní v roce 1908.
Prümysl kožní v roce 1908.
Nejistotal nedůvěra! toť charakteristik
roku právě minulého. Přes to, že se odbyt zboží p
skorem roku pohyboval v mezích normálních.
že dokonce v některém období a v některých druzich
kůže byl i nedostatek zboží, přece dlužno konsta-
tovati, že veškerý obchod po celou tu dobu byl ne-
chutný a úzkostlivý. Každá koupé, která sa konala
trpěla pod dojmem nejistoty. V posledních třech mě-
sicích vázne obohod ovšem na dobro. Se všech
stran hradí se jen nejnutnější potřeba a ta jest velice
skrovná.
Netřeba býti velkým národohospodářským b-
datelem, abychom vypátrali příčiny výše uvedených
poměrů. Zračí se v průmyslu a obchodě všeobecné
veřejné poměry domácí. Každý poznává, že dnesn
vefejé poměry jsou neudržifelné, že se musí změme
avšak nikio neví, juk se změní. A tato nejistota pro-
chvivá všechen život, vniká též do průmyslu a ob
chodu a dodává jim rázu.
Nedůvěra ve zdravý obchod jde, pokud se týče
pašeho oboru, tak daleko, že ani poplašné zpráv
o nezbytné válce v nejbližší době, zbrojení skorem
všech slátů — jindy příčina rapidního stoupání ce
koži — nepůsobily na změnu trhu. K tomuto pro
všechen průmysl a obchod směrodatnému faktor
druží se v oboru kožním ještě báječné kolísající ceny
surovin, ktaré se pohybují docela samostatným smě
rem, někdy docela opačným v poměru ko výrobku
který z nich zhotoven.
56
article
Poznáváme vždy patrněji, že náš domácí obcho
tovarů nemá docela žádného vlivu na ceny surovýh
koží, které závisejí od jiných závažných faktorů, jei
nelze s úplnou jistobou po čas jich trvání zjistiti
Poznávámu je obyčejě teprve — když již minuly.
Jedinou viditelnou příčinou stálého kolísání ce
surových koží jest způsob jich prodeje se str
ny řeznických družstev — ve veřejných
dražbách, aukcích, jak zavedeny jsou nyní u ná
v Čechách, pak po skoro celé německé říši, čáslečně
též ve Francii, Švýcarsku a Holandsku.
Tento způsob prodeje, který byl zprvu se strany
průmyslu vřele uvítán, poněvadž přivodil na trh ma
teriál bezvadně zpracovaný s poclivou vahou, stal s
pomalu — následkem rozličných okolností — bičen
veškerého obchodu a průmyslu kožního.
Družstva řeznická, založená na principu svá
pamoci, měla sloužiti toliko dobrému zpeněžení dobt
zpracovaných koži, které dodávali členové družstev
Během času proměnila se věak lato družstva v
velké obchodní podniky, zkupující kůže i od cizíni
řezníků, daleko bydlicích.
Továrníci, jakožto kupci na aukcích, zatlačen
byli od kupců-komisionářů, kteří kupují aukění zbea
jen z části z rozkazu továrníků — ponejvice všal
zamostatně — a propre — na spekulaci. Jest zřejmně
že prospěch těchto kupců není totožný s prospěchen
továrníků a poněvadž nabyli vrohu, určují oni cen
a nikoliv továrníci — vlastní spotřebovatelé koz
Dle nálady a mužnosti ženou ceny někdy zcela b
podslatně a la bausse, někdy a la baisse, zkrátk
obchod surových koží ztratil půdu reální a nab
tvářnosti bursovní spek ulace.
Čechy
Francie
Švýcarsko
Holandsko
57
article
Více než kdy jindy jest uloženo za těchto poměr
továrníkům zachovati klid, pozorovati bedlivě trh
nedati se strhnouti sebe větším kříkem komisionáři
Zachytiti pravý okamžik ke koupi — nekupovati
čas uměle vyhnaných cen — toť nutné umění továr
níka-koželuha, který chce i za dnešních poměrů
prospěchem pracovati
Přední továrníci českého podešve založili s p
lečnost s obmezeným ručením „De
ma“ ke společnému nákupu sura výe
koží na rakouských aukeích. „Derma“ zapoln
svoji činnost 1. lednem 1909. Nemá za účel sllačov
umělé ceny surovin, nýbrž má čeliti toliko zlořadům
které přivodila nynější bezmezná konkurence, a n
přílišnému vlivu komisionářů. Má sloužiti stejně
dobru továrníků i družstev řeznických. Oběma stra
nám jest spekulativní utváření cén stejně nepru spě
né. Tak se v posledním čase stalo několikrá te,že
ceny jedné aukce byly přepjatě vysoké — na druh
pak byly kůže neprodejné. V zájmu všech rcálni
živlů jest si přáti, aby došly snahy družstva továrn
ků všestranné podpory.
ma
58
article
K obchodu jednollivých druhů koží třeba uvěsti
Hlavní výrobek českých továrníků podešvie—
smrkové tříselně tereny — nachází i n
dále obliby domácích spotřebovatelů. Obava, že tent
výlečný, málo vážící výrobek zatlačen bude vaše
vým podešvem nesplnila se. Zejména jádro — hrbe
ty — nacházely po celý rok čilého odbytu. Cen
počátkem února poněkud klesly, staly se nejievně
v měsících od dubna do července, stouply zase v sr
nu a mají dnes tutéž úroveň jako na počátku roku
Odpadky — krajiny a vazy — pohybovaly
do září stejným směrem, klesají však od toho čas
stále a jsou nyní o 10 až 15% levnější, nežli na po
čátku roku. Hovězí kůže, ze kterých podešev
vyráběn, stoupaly v ceně do března, klesly v dubnu
a květnu, zdražily se ponenáhlu do srpna, byly v ři
nu zase levnější, stoupají však nyní tou měrou,ž
jest jich cena dobře o 10 až 12% vyšší nežli počál
kem roku. Poměr cen tovarů k surovině se pro výro
co tudíž valně zhoršil,
Tavárníci vašového podešve — jest ji l
v Čechách jen několik málo, avšak velké závody —
trpí krutou konkurencí ostatních rakouských továren
Ukazuje se, že předpověď o snadné nadvýrobě rych
ločiněného zboží se splňuje. Většina výrobců vršt
hledá spásu dvojím směrem a sice ve velké speciíi
cké váze a velké výrobě. Kam tato snaha ve svých
posledních konsekvencích vede, ukazují události po
sledního času. Velké vávody, které požívaly po celo
desítiletí nejlepšího jměna, stávaji se insolventn
anebo musí lkvidovat. Vývobci vaše v Čechách, kte
ří vyrábí pěkné zboží a neženou do krajnosti d
sažení velké specifické váhy (snadno lze toho dosie
tak zvaným dočiňováním. t. j. plněním již činných
koží zbytečným exiraktem Hřislovým) mají za těchto
poměrů dvojnásobně těžkou posici.
Čechy
59
article
Ze se nevyvinují stojné poměry na trhu
svrškových koží, lze děkovati jednak báječn
vysokým cenám suroviny a poměrně dobrému od-
bytu výrobků. Pličina lepšího odbytu koží svrškových
nežli podešvic zůstává pisateli toboto článku a za-
jisté i jiným hádankau. Hlavní část výroby svrško
vého zboži koná se nyní chromučiněním, zejména
jemné druhy Boxcalí a Chevreaux a s radostí možne
konstatovati, že čeští výrobci přinášejí na trh krásno
a dobrě zboží. Dlužno proto dvojnásob Hilovati, ž
domácí spotřebovatelé kupují dosud v ohromném
množství zboží německé, které není ani lepší, ani
levnější. Ceny svrškových koží pohybují se asi n
stejné výši jako v předešlém roce. Cena surovin jea
však — zrovna jako u podešvových surovin — ne-
poměrně dražší, tak, že i továrníci svréků i při uspo
kojivém odbytu pracují nepříznivě.
Továrníci kypslů založili v dorozumění s ně
meckými továrníky spolek ke stahovení přesného
třídění surových kypsek se strany indických sbě-
ratelů a odesílatelů zboží.
60
article
Vývoz zboži — podešvic i svršků — vyvinul
se dosti značným způsobem. Vyvážíme zboží v míre
větší neb menší do Německa, Švýcar. Nizození,
Anglie, Skandinavie. Dánska, Španělska, Portugal-
ska, v posledním čase i do Francie. Ne vždy jeí
tento vývoz dobrým obchodem, někdy musí sleužiti
k nutnému ulehčení zdejšího trhu a vyžaduje obětí.
Největším a snad také nejlepším naším odběratelem
byly ovšem státy jihoslovanské a balkánské. Že se
poměr ten následkem posledních neštastných udá-
lostí zhoršil, jest zřejmo. Povolaným činitelům bude
nutno hájiti plnou silou dobré obchodní smlouvy
v tu stranu, nemá-li průmysi náš utrpěti nezhojitel-
ných škod.
Přes všechnu svrchu vylíčenou nepřízeň zbývš
pro české koželuhy jasný bod. Naše výrobky dochá-
zejí uznání a obliby. Při poněkud lepších po-
měrech musil by domácí průmysl kožní dobře vzkvé-
tat. Vyhlídky k tomu nejsou valné, avšak přece ne-
ztrácíme naděje v lepší budoucnost. Snad v tom
leží hlavní sila průmysinika, že čím větší kladeny
mu jsou překázky, s tím větší houževnatoslí pracuje
o zvelebení a zvednutí své živnosti.
Švýcar
Německo
Anglie
Dánsko
Španělsko
Francie
61
article
Mlynářské výrobky a obilí.
Mlynářské výrobky a obilí.
Rok 1908 byl opětně pro prodej chlebovin ve
lice napínavý, neboť vysoké ceny obilí na trzíchv
Rakousko- Uhersku trvaly nepřetržitě od počátku no-
vé obilní kampaně až do konce listopadu, kdy cena
terminové pšenice na burse v Pešti dostoupla až pře
13 K za 50 ke
Za příčinu toho udávaly se nejprve nepříznív
dopravní poměry na Dunaji, pak spekulace termis
nová na burse pešťské, nebezpečí válečných zápletek
a naposlod obava v příčině stavu ozimu. Ukázalo s
však, že ani jeden z těchto zjevů neměl na vysck
ceny obili tak rozhodný vliv, jak se původně před
pokládalo a také mnohé z nich změnou poměrů po-
minuly.
Cena 13 K Pešt byla od let neúrody, t. j. od roku
1897-8 nejvyšší, ač letošního roku byla úroda dosti
příznivá, vzdyť v roce 1897 skfidllo se v Uhrách
asi 231/4 milionu metr. centů pšenice a v Rakousku
asi 9% milionu, kdežto letos sklidílo se v Uhrách
asi 3934 metr. centů pšenice. Drahota vznikla změ-
nou obchodně politickou, totiž zmohutněním hospo
dářské organisace zeměděleů a konečně zvýšením
světové ceny obilí i značným zvýšením obilních cel.
byť nebylo toto pociťováno ihned po jejich zavedení,
jelikož rekordní žně v kampani 1908 tomu bránily.
Teprve nyní po dvou menších. úrodách počíná
se zvýšení cel pocitovati; důkazem toho jest, že cena
žita u nás zůstala za cenou pšenice dateko pozadu,
neboť konkurence poznaňského žita a dnes také jiz
saského žita, zvláště v našem německém území, cen
našeho žita značně pollačila.
Drahota
RakouskoUhersko
Pešť
Dunaj
Uhry
Rakousko
62
article
Zemědelstvo má dnes k disposici pokladny Raií-
feisenovy a zemědělská společenstva, jež jemu po-
skytnou potřebných peněz, takže nemusí dnes obil
po zních najednou prodávati a vyčká příznivější doby,
kterou docílí tím, že nahromaděním obilí na sypkách
přivodí na trhu menší nabídku a v důsledku toho
docilí vyšší ceny
Následem těchto nepoměrně vysokýchi cen obl
lin nedopočítá se též výrobce pečiva, nebot musí su-
roviny proti dřívějším letům o celou třetinu dráže
platiti a náhradu patřičnou prozatím nikde nena-
Naši čeští mlynári letošním rokemí měli o k
chod uspokojující, neboť uherské a rakousk
mlýny rovněž jako v předcházejícím roce nemohly
se svými výrobky v Čechách konkurovati, v zápět
čehož jmenovitě dolnorskosstí mlynáři, nenaléza, ke
dostatečného odbytu mimo svoji zemi, soutěžili svač-
ně doma mezi sebou usk, že byli nyní nuceni, jak
jistý odborný jist tyto dny hlásil, přikročili ke zří-
zení jakéhosi obranného úvěrního spolku na tchis nu
tamějších mlýnů vůči odběratelům, zneužívajíelm
úvéru.
V poslední době hnuto opět olázkou zrušení ter
minového obchodu obilního a zabývali se jí též v
schůzi voličové bursovní komory vídeňské, kdež ape-
lováno byle na to, aby některá škodlivá ustanovení
v terminovém obchodě zákonem byla pozměněna
sice tak, aby i obchod efektivní tím získal. Úprav
obchodu terminového má býti táž jsk pro buru
pešťskou tak i pro bursu vídeňskou, čímž by ovšen
jak našemu obilnímu obchodu, tak našemu mlynár
stvu bylo alespoň z části poslouženo,
1ézá.
Čechy
63
title
Dr. F. MALINSKÝ.
doktor
F Malinský
64
article
Průmysl škrobový v roce 1908.
Průmysl škrobový v roce 1908.
Dobrá sklizeň zemáků v roce 1907 Byla velke
seslabena později nastavší hnilobou, následkem kte-
ré zemáky v krechtách uloženě ko zkáze přišly. Hnis
loba ta v některých závodech činila až 302% a roe
máhala ze tak rychle, že některé krechty úplnou zkt-
zou byly ohroženy. Celkem možno páčiti ztrátu ze
máků hnilobou povstalou asi na 20%%. Následkem
této okolnosti cena škrobu I přes příznivou sklizen
nejen neklesla, ale v zimních měsících oproti roku
1907 ještě stoupal
Z jara roku 1908 však počaly ceny ponenáhlu
klesati a to zejména pod tlakem konkurence uherské
Po čas sklizně zemáků docházely totiž z Uher zprá-
vy, že tamější sklizeň dopadne velice nepříznivě, ž
Uhry
65
article
Uhry sotva budou moci hraditi vlastní spotřebu skro-
bu a na vývoz škrobu do této poloviny říše že není
pomyšlení. Zprávy podobné slyšeli jsme z Uher již
vícekráte, ale pokaždé zkušenost ukázala, že poplašn
tyto zprávy nezakládají se na pravdě, že byly pou-
ným obchodním manévrem, vypočítaným na to, aby
uherské továrny, které svůj výrobek skoro o cely
měsíe dříve na trh přivádějí než továrny naší polo-
viny říše, při cenách co možná nejvyšších jej u ná
umístily. Tuto zkušenost učinili jsme i minulého r-
ku. Vzdor nářkům na špatnou sklizeň zemáků obje-
vila se uherská konkurence až i v severních Če-
chách a nabídky její vzdor vysokému dovoznému
byly levnější než nabídky výrobců zdejších. Konku-
renci této bylo těžko čeliti proto, poněvadž zdejší vý-
robci za zemáky platili ceny vysoké, očeká vajíce
vzhledem k rozhlašované neúrodě v Uhrách i vysok
ceny škrobu. Jakkoli však české závody klesánuí cen
zdrželivou nabidkou zadrželi se spažily, nezbývalo
im na konec přece nic jiného, než aby ceny podl
konkurence uherské snižovaly a to zejména prote;
že v Čechách převážná většina škrobu vyrábí sev
malých rolnických závodech, které, nemajíce dosta-
tečného provozovacího kapitálu a nemohouce tudl
s prodejem vyčkávali, jsou nuceny prodávati skro
Uher
Uhry
Čechy