1. ledna 1909. Císlo1.

NÁRODNÍ LISTY.

Strana3

Katastrofa v jižní Rtalii.

Ještě se nevzpamatovalo zděšením šilen obyvatelstvo Calabrie a Sieilie ze zažitých hrůz. jestě nejsou ani pohřbeny mrtvoly mnoha tislců obětl a již docházejí nové Jobovy zprávy. Ro- poutané sily přirodní neustávají v ničivém díle. nové otřesy země dokonávají zkázu a uváději pozůstalé obyvatelstvo v zoufalství. Zprávy o počtu obětí zněji dosud velmi neurčitě, kdežto z Říma se ořieiál ně udává, že je mrtvých 100 000, sděluje se z Palerma, že jen v Messině samé zahynulo asi 100 000 lidi a dopisovstelé londýnských histů potvrzují dokonce již dříve zadlněnou zprávu »New York Heraldu« o 200 00 obětl. Zničená města Messína a Reggio. Z Catanie, 31 prosince. (K. k.) Lodi. kleré kotví v přístavu, osvětlují reflsktory trosky Mes-iny. Nedostatkem vody jest hrozně ztěžo vána situace. Jest viděti od těla od- dělené hlavy, ruce a noby. Z Messiny, 31. prosince. (K k) V Reg giu není obraz spousty tak strašný jako v Mee sině, čehož příčinou jest ta okolnost, že hustota obyvatelstva není tam tak velká, že domy jsou menší a následkem toho že ulice nejsou zatara- seny troskami a konečně z té příčmny, že tam nevypukl požár. Ve skutečnosti není tam však neštěstí o nic menší. Král navštivi dnes vesnie na sicilském a zejtra na calabrijském pobřeži, které byly postiženy katastrofou.

Z Reggia di Calabria, 31. prosince. (K k.) Trať z Lazara do Reggia poskytuje smutný obraz spousty. Zmizely trosky se ských domků, poněvadž vlny mor je odplavily. Veliké háje oranžové byly zničeny. Vlny zaplavily zemi na sta metrů daleko. Všude jest viděti mrtvoly. Nad Messinou jest viděti 5 nesmír ných kotoučů kouře, které kolem dokola všechno zahalují ve tmu. Zosady Pelaro zu- stala jenom hromada kamení. St mrtvol jest nepochováno a rozšiřují penetrantni zápach. San Gregorio jest zničeno Podél cesty do Reggia nezůsta ani jediný dům. Záchranné mužstvo mus se chrániti proti vyhladovělým a zuřivým psům Včera byly pocltěny dva otře sy země, které způsobily mezi oby vatelstvem velikou paniku. Z Reggia di Calabria, 31. prosince. (K k.) Následkem zemátřesení bylo mimo ostalní vesnice zničeno úplné 18 venkov- ských osad. Z Říma, 31. prosince. Ti, kdož přežili kata- strofu v Reggiu, vypravují, že teprve 29 prosince ve 4 hod. odpoledne, tedy po půldruhém dnu, přišla první po- moc a ta byla úplně nedostatečná.

Polonazí lidé rvali se na nádraží kam byl dopravován chléb a jiné potraviny a došlo k hrůzným sráž kám. Všichni karabinníci byli mrtvi a proto n kdo nemohl udržeti klid. Z Říma, 31. prosince. V Reggiu jest bída brozná. Uhice z Lazzara do Reggia jest odpla- vena mořem, které vyvrhuje nesčetné mrtvoly na Irat. Stanice v Pelan je zničena. Ta mě jš přednosta nádraží volal 12 hodin marně o pomoe. Nyní již není slyšeti jeho hlasu. Jeho dcera byla zachráněna. Přednosta nádraží v Reggiu vypravoval, že v hrozné noci otevřela se 50 m. hluboká propast, ze které vyhozena byla fosforeskující voda do výše do- mu. Ti, kdož přežili katastrofu, bojují s re- volvery v ruce o potraviny. 60 va- gonů s uhlím a topivem bylo cázem rozebráno mrznoucími lidmi. Teprve včera ruský parník přivezl pevní dostatečnou pomoe.

Byl rozdáván chléb a potraviny. To však ne- stači pro lidi, kteří 48 hodin nic nepojedli. Je- nom zbraní mohli vojáci odraziti úlokhladoveů. Jedna žena ve svém zoufalství nedovedla se zdržet a vrhla se přímo na bajonet vojáka a těžce raněna byla odnesen a. Z Říma, 31. prosince. Mossina podobás velkému hřbitovu. Nyní hrozí také pev- nost spadnutím. Budova „Banca Italiana“ stojí téměř netknuta. Jest velký nedostatek po- travin a šatstva, jakož i nápojů. V noci prochá- zejí městem polonazi a pološílení lidé a zbytky města jsou ozařovány reflektory válečných lodí Procházka ssutinami jest tím nejhroznějším, c si člověk dovede představiti. Všude vyčnívaj hlavy, nohy a ruce ze ssutin. O osudu profesorského sboru na université v Messině nedošla ministerstva vyučování dosud zpráva. Jest obava, že profosoři, mez nimiž blyli učenci světového jme- na, jako prof. Salvemessi, profeso Cikotli a slavný italský historik Michael Bardi, vesměs zahynuli

Líčení zachráněných. Z Říma, 31. prosince. »Tribuna« uveřej ňuje rozmluvu s Berlíňenem, jenž z Messiny se zachránil. Oční lékař Carlo, který by zraněn, vypravuje: »Spal jsem, když má postel začala klesati a strop se nade mnou stíuil Pak jsem zůstal nehnutě ležeti a nevím, jak jsemse dostal ven. Mohl jsem ještě zachrániti svoji ženu a dcerušku. Dva synové jsou mrtvi. Le žíce pod ssutinami volali o pomoc. Srdce se mi rozdíralo, ale volání jich bylo marno. To trvalo několik hodin. Nyní jsou arci mrtvi. Ruská válečná loď vykonala hrdiane skutky. Dopravila do Neapole 400 raněných osob a zachránila dvacet miliovů ze siellské banky. Z Říma, 31 prosince. Purkmistr lombard- ský Pivot byl zachráněn z hotelu »Trina- erin«. Při katastrofě byl vržen do hlubiny, al padl tak sťastně, že mobl si provrtali otvor volati o pomoc a vystrčiti ruku. Byl takto hodiny sevřen, nemoha se hnouti. Potom zpo- zorován byl mladikem, který mu přispěl na pomoc. Avšak nový nátaz zahnal zachránce na útěk. O hodinu později dostavil se mujitel ho- telu, který rozšířil otvor v Pivotov i pomohl ven. Pivot vypravuje, že ví, jak šest fran couzských turistů bylo veďe něho zabito. Z Neapole, 31. prosinte. Žurnalista Sear- foglio vypravuje, že vojín z Reggia přinesl do Messiny toto zprávu: Město jest po většině sboťeno. Po dva dny volij! lidé, kterí sůstali ješté na živu. marně o po- moc. Dosud nedošly žádné léky žádní lékaři. Posl. Valentino jest mrtev. Posl. Tripepi jest těžce zraněn. Cel jeho ro lina jest mrtva. Rodina praeřekta Ors leží pod ssulnami paláce. Z 230 nemo ných v městské nemocnici zachrá- nilo se 29. Pod ssutinami věznic leží pohřbeno 200 vezňů a 8 do- zore d.

Počet obětí. Z Říma, 31. prosince. Úhrnný poče mrtvých lze nyni bezpečně od- hadnouti na sto tisíc. Zemětřesení neustává. Z Říma, 31. prosince. Otřesy země v cel Calabrií posud trvají. Hrozný liják zvětšuje bídu a utrpení pozůstalého obyvatelstva. Ředite řimské meteorolog cké observatoře porovnává toto zemětřesení s třesavkou země. Z Říma, 31 prosince. V Reggiu s toj voda místy 14 metrů vysoko a jen zřiceniny z ní vyčnívají. Včera trvaly v Reggu a okoli otřesy země stále a zaznamenáno ne- méně než 95 otřesů. Flamarionovy obavy. Z Paříže, 31. prosince. Učenec Flamma- rion vyslovuje obavu, že pobřeží Sielhie a Cal- brie může býti stíženo jestě dalšími po hromami. V nesmírných hlubinách číhá zá- huba; čím klidnějšími zdají se sopky, tím mohutněji vylévají se jejich rozžhavené massy do oněch hlubin a tvoří domnělé chemické sloučeniny až do 3000 slupňů tepla. Flammarion soudi, že fantastická myšlenka, aby se vyvrtsla několik kilometrů hluboká šachta, dala by se uskulečniti energiekou součinno-ti kulturních mocností, čímž věda učmila značný krok ku předu a nad to by bylo lidstvo obobaceno o pramen tepla nesmírné ceny Následky změn mořské půdy.

Z Říma, 31. prosince. Zprávy, došlé ital- ského ministerstva námořnictví telegrafií bez drátu, potvrzují, že útvar mořské úžiny Mes- sinské se změnil, tak že plavba je značně zt- žena. Zpráva tato způsobila v ofieiálních kru- zích velký rozruch, poněvadž obchodnía vojenské následky změny jsou ne- dozírné. Vláda vénovala velké obnosy na opevnění mořské úžiny a opevnění tato jsou snad nyní zbytečna. Kromě toho, kdybys úžina stala nyní nesplavnou, znamenala by to prodloužení mezinárodní dopravy mezi Evropou, Asil a Afrikou. Vjezd do úziny Messinské jest nyní těměř zatarasen mrivolami lidi i zviřa vraky lodí a j. Vzhed úžiny jest ůpln změněn. Pobřeži Kalabrie u (vá řilo se rovněji a břeh sicilský m nové zálivy a hlubiny. Admirál Viale velitel letací eskadry, přejal řizení námořní služby v Messině. Pomocná akce. Z Londýna, 31. prosince. Sbírka pro po- stižené katastrofou v jižní Italin, usptadan lordmayorem londýnským, vynesla již 3000 jib. sterlinků. Bankovní flrmy Rothachildova a Ba- ringova věnovaiy po 1000 librách. Soustrastné projevy italské vládě Předseda posl sněmovny dr Wesskirchnen žádal bar. Bienertha, aby italské vládě a sně- movně jménem rakouského parlamenlu tlumoči nejhlubší soustrast. — Taktéž mieisterský před seda Wekerle. — Sulrán a Poria zaslali sou- strastné depeše; sbírky zahájsny

Theorie prof K. V. Zengra a země- třeseni v jižní Italii. Ku předpovědi prof. K. V. Zengra o země třesení italském sluší ještě dodati, že vedle za- tmění slunečního dne 23. prosince připadala na 26. prosince jedna z větších poruch, způsobe- ných polootáčkami magnetických polů sluneč ních. Porucha tato byla sesilena ještě tím, že země nalezá se nyní v přísluni, čímž účinek slunce na naší zemi jesí tím patrnější. A vskutku vprůběbu dvou dnůstrašlivá kala- strofa potvrdila správnost Zen grovy theorje. Že polootáčky slunce mají větší vliv n naši zemi, když země nslezá se v periheliu, dokazoval by ten zjev, že většina zemětřesení připadá právě na tuto dobu. — Ostatně dne již účmnek elektromagnetismu na naši zemi ni- kterak popřiti se nedá. Mnoho účenců se otáz- kou tou zabývalo a práce jejich veskrze dospí vají k oněm výsledkům, jež prof. Zengerve své theorii naznačil.

Nejnovějšími výzkumy, prováděnými prol G. K. Halam na observatoři mount-wi lsonské. bylo spektrálním rozborem slunečních skvrn zji štěno, že spektrum skvrn lišl se od spektra slu- nečního, že v něm čáry železa jsou mnohem intensivnější a při užití disperse byly nalezeny i čáry zdvojené, což ve spektru slunečním se nevyskytuje. Pozorovatulé i na Mount Wilsonu obírali se pilně témito záhadami a zjistili v čen- venci a srpnu r. 1908, že ono zdvojení spek trálních čar jest vzácný efekt Zesmanův, jent způsoben jest mohutným magnetickým polem. vyplňojícím jádro skvrny a čítajícím 2000 at 3000 Gaussů. V okoli slunečních skvrn dějí se vířivé po- hyby, podobně naším cyklonům; tyto pohyb zjištěny byly spuktroheliografickými snímky slu- nečního povrehn a jevily se zvláště ve světle vodikové čáry H x. Tím, že obrovská spousta hmoty rozžhavené pohybuje se závratnými ry chlostmi na rozloze 150.000 a i více km. v průměru přibližnou rychlosti až 6000 km. z minutu, musí ovšem způsobiti nesmírnou po- tenci elektromagnetické slly, jejíž účinek se i na naší zemi indukuje. Pracemi jmenovsného anglického učenee byla theorie Zengrova jenom potvrzena. Minu- lého roku objevilo se v srpnu mnoho sluneč- ních skvrn, které ještě ani v záři nezmizely nýbrž jejich vývoj pokračoval tak, že ješte v říjnu a listopadu byly patrny. Jest tody katn- strofa italská jenom výsledek zvětšené činnost sluneční.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 31. prosince. Opět napjotí mezi Vilémem a Bülowem. Z Paříže, 30. prosince. »Matin« telegra- fuje z Berlina, že jest opět tam rozšířena po- věst o napjetí mezi císařem a kaneléřem. O schůzky v Postupimi Vilém II. zachoval ve sty cích s Bülowem velkou zdrželivost. Mluví s nlm jen o věcech politických. Zklamány byly naděje přívrženců Bůlowa, že císař mu k Vánocům jako dosud, dá vlastní dar. Císař Bülo w za svátků vůbec nepřijal. U dvor jest dusno, jako před bouři. Mysli se, že tato za králko snese se na Bülowa. Císař tou dobou ještě pokladá kaneléře nezbytným k vyřízen finanční reformy. Evropa nad propast. Pařížský »Temps« lituje ve svém včerejším úvodniku doby, jež evropská diplomacie ztra- tila od tři měsicův, domnívajíc se zatím — času získati. Ani rakousko-ruský, ani bulharsko- turecký konflikt nejsou odstraněny. Půjde-li to tak dále, diplomaté dovedou liným optimismem svým Evropu na kraj propasti. Jest nej- výš na čase pomyshui dnes, že běží o mír Evropy a nikoliv o výhody a ješitnost jedno tlivců Diplomacie dělá si prostě z veřej- nosti blázny, tvrdíli napořád, že dohoda bude obnovena záhy. V pravdě Jest do- hoda dnes obtížu jší, nežll byla ještě před čtvrtletím. Tei velmoci mohly pro středkovati, ale neučinily tak. Němacko jest n rozhodné, Anghie vadi se ještě s odpůrci, Franei musi si ukládati mlčení. V pravdě de plomaei všech tři velmocí ukázala se schopností veliee prostředních. Prostřednost vede ale mnohem spiše nežli ostře postupující gen álnost a mnohem ji stěji — ke konfliktům nejnebezpeč nějším. Hlas »Tempsu« jest tim pozoruhou nější, jelikož list jest inspirován býv. ministrem věci zahraničních Dalcasséem, kterýž jest ne ustále informován o všech příhodách diplomati ckého zákulisí, i těch, jež se skrývají před v řejnosti, aby ji neslarmovaly.

Zvěst bouřo z Italie V italském listu »Mattine« pojednává známý a seriosní znulec otázek zahraničníeh Sssrfoglio o postaveni Italie za pří- padného konáliktu balkánského. Píše mimo jiné: »Dojde-li na konílskt, nikdo nemůže vědět, kde stane rakouský předvoj. nikdo nemůže ručiti, že rakouský postup podél Adrie nevyvolá Italii bouři, kteréž žádný kabinet nebude moci odolati. Netajme si, že v Italil praeují dnes síly, jež pod tlakem udá- losti pravdépodobných mohou dáti politice stal- ské směr jiný, nežli jest dosavadní (konejšivý) směr Tittona. Ovšem by se zřekl Tittoni potom otězt vlády, ale bylo by nepromyšle no, kdyby předal potom ná stupci svému Italií — nevyzbrojenou.« Netřeba poznámkyl

Stestát na šacha? Ruské laly zaznamenaly včera pověsti atentátu na šacha, na nějž jsme již ve večerniku upozornili. Kněži vnikli prý do komnaty še chovy rozlicení na něj pro jeho chystané ústupky straně ústavní. Dle jedně verse byli odražení ješté zavčas, dle druhé verse podařilo se jim přece střuliti šucha do ramene. Perské vyslanectvo v Berlině i tamější úřad zahraniční dnes ale pověsti ty rozhodně vy vrac

Události v Marokku. Z Casablanky se oznamuje do Paříže že velitel 1200 mužů vírhl do vnirozemi Šauje aby podnikl výzvědné pochody. Generál d'Amade doufá, že se tím bude působit na uklidnění obyvatalstva, neboť brzo budou vyklizena různá města na branicích Šaujů. Z Paříže se telegrafuje, že ministerský předseda Clémenceau měl rozmluvu s pp. Baillandem a Syanteym o vyklizení některých bodů marockého území na hranicích alžirských. Vyklizení toto bylo by uskulečněno, kdyby vláda dala ve Fezu Francii určité záruky Va Fezu vyšel první list marocký, tištěny v arabštině, pod titulem »El Fedjer« (Jitřenka) a vzbudil velkau pozornost. Obsshoval rozvinul programu, jež znamená hájeni ná rodních zájmů marockých a velebení zásluh Muleje Hafida. Kromé loho byly v listu drobné zprávy místní. O Marokku vyjde na konci ledna německá bílá kniha. O casablanské aféře zachova bílá kniha tutéž resarvu jako zachovala žlutá kniha francouz ká.

Prolirevoluce va Venezuele. Dnešní depeše oznámily nám tuhou srážku stoupenců Castrových a Gomezových na pobřez venezuelském. Tuhou, jelikož poměrně veliký počet mrtvých a raněných zůstal na bojišti. Jest přirozeno, že lodi vojenské — Venezuel má jich asi půl tuctu — nalézají se v moc nového presidenta republiky, ale značný počel bojovníků na protivné straně dokazuje opětně nase mínění, že převrat ve Venozuele nestal se v souhlase ni z daleka s veškerým lidem vene- zuelským Na tom nie nemění okolnost, že gen Torres přešel později do tábora Gomezova. Také Anglie na konec vyhrála válku v Egyplé. když do bitvy u Tel-el-Kebiru vyslala více zlaťsků nežli vojáků. A Spojené státy i Holand sko, jež Gomeza podporují očividně, jsou dost bohaty, aby mohly i ve Venezuele velmi bohatě bojovati penězi. V každém připadě býváto levnější, než kdyby měly se tam domáhat prospěchu pro své velkopodnikatele děly puškami. Ovšem jest přírozeno, že v době. kdy každému stoupenci padlého režimu hrozi nebezpečí a žádný na dlouhý čas prospěch. nejvyšší odpadají nejdříve. Tak i bratr Castrův náčelník jednoho kraje venezuelského, zřekls velitelství nad vojskem tamním a vydal Gome- zovi i 6000 pušek a tři miliony patron. Nový president Venezuely zrušil i monopo v obchodě s dobytkem, na nějž si stěžoval cizina, dovolil cizincům i volnou plavbu po řec Melé, urovnal spory s Kolumbil, zrušil monopol pro dopravu soli a dovolil pověstné vykořisto- vatelské společnosti severoamerické pro výrobu asfaltu, aby otovřela opět své závody v Kara- kasu. Vyhověl rovněž všem požadavkům velko- kapitalistů v Karakasu. Slovem, nový president činí se všemožně, aby jmenován byl čestným občanem několika stálů, jež dosud vedly hospo dářské i vojenské spory s jeho vlast.

Neuvěřitelný případ u dvora vídeňského. Vídeň se dnes omlouvá. Tvrdi, že se ne- dovolilo vyslaner Cartwrightovi mluviti s císařem o věcech politických proto jen, že při první audienci dle elikety dvora vídeňského vůbecs to nepřipouští. Na to byl prý Cartwr ght upo- zorněn a upustil sám potom od úmyslu toho Že by se mu byla poskytla ale jiná přiležitost aby vzkazy krále svého přednesl, se nepraví Hr. Mensdorff prý ale vůbec neměl v úmyslu do Vídně na dovolenou zajeti a neměl prý tudi též úmysl, panovníku nějaký vzkaz král Eduarda vyříditi. Jsou známa sle fakta, kter tomuto poslednímu tvrzení vůbec odporují. T dokazuje nejlépe, že po stránce pravdomluvnost i toto dementi má cenu všech dementi úřadních Ku povslání v afrických osadách německých V Redfonu vstoupilo 23 Hotentotů opě přes hranice na anghieké území. Proslýchá se. že hodlají se připojiti k Šimenu Copperovi Náměstek guvernérův oznámil to říšskému komi- saři a guvernéru kapské osady.

Česká práce národní. 30.000 K novoročního daru Ú. MI. š. odevzdal včerejšíhu dne odbor dam Ústředn Matice školské v Praze, jako prvaí novoroční přispěvek, jehož výše vzbudila při- jemné překvapení v matičních úřadovnách. Praž- ský odbor damský v minulém roce zvýšenou činností svou za obezřetného vedení vysoce za- sloužilé předsedkyné své, paní Anny Podlipné, příkladné součinnosti jednatelky, paní Anny Koklové-Bezděkové a pečlivé pokladní, paní Marie Benesové i všech ostatnlch funkeionářek odboru, dokázal opětně, co zmůže svorná a promyšlená práce, kterí i tentokráte zajistila damskému odboru praž- skému první misto mezi odbory matičními. Starosthvá pokladní paní Marie Benešová. odevzdávajíc řediteli matiční kanceláře pro Ma- tici novoroční dárek odboru, poukázala sama na veliké potřeby Matice, které vyžedují zvýšené podpory. A jakkoliv pro Matici při konkurenei sbírek na nejrůznější účely poslední dobou se nepamatuje tou měrou, jak by si bylo přáti, přece damský odbor splnil veškeré naděje, které v jeho činnost byly kladeny. S přáním nej lepšího zdaru Matici opouštěla paní pokladní zřejmě rozradostněna úspěchem damského od- boru slně mahiční kanceláře, slibujíc další hor- livou podporu pražského odboru damského. Lze jen přáti Matici, aby každý ji tak podporoval. jako pražský odbor damský.

Pro šíření národního kolku. K nastávajíeímu masopustnímu veselí v No vém roce měly by se veškeré spolky, které po řádaji plesy, nebo j né zábavy, postarati, aby bez- výjrmečně veškeré vstupenky a taneční pořádky opatřeny byly alespoň 10halěřovým národním kolkem, jehož výtěžek věnuje Narodní rad česká souměrné podpoře ústředních institue menšmových v zemích kornny české i ve Vídni jskož i ostatním nejzávažnajsím národním úče- lům ve vlasti naší i za hranicemi. Nepatrnou dávkou národního kolku, který jest sám o sobě zároveň kvitanci jejího zapla- cení, možno přispěti takto souměrně ke všem nejdňležilějším národním účelům českým, z kteréhožto důvodu by se měly veškeré korpo- race přičniti stejně jako jednotlivci z nich všsobecné zavedení jednotné této značky na- rodní diseiphny a souěmnosti. Národní kolky po 2, 4, 6. 8, 10 a 20 h a 1 K stejně jako účtenky s 2hal. kolkem koupiti lze v jednotli- vých prodejnách, jež zřizují po českém venkov okresní odbory NRČ. při okresních výborech če- ských a mistní odbory NRČ. při radách měst- ských; v Praze samé zřízeno jest za účelem tím na 100 prodejen v trafikách a obchodech s papirem. Přičsňmež se, aby s nastávajícím no- vým rokem zvýšen byl takto výnos souměrn národní dávky této, tolik odůvodněnév roziřiátěnosti českých národolch sblrek. Začněme každý také v tomto směru od sebe a svého okolí, abychom tím přispěli k žádoucí alespoň postupné stabilisaei národních sbírekl Z národnostního bojiště.

Národní jednota pošumavská zaznamenává v době poslední řadu úspěchů ve svěřeném území národnostně ohroženém. Mezi Německým Bro- dem a Jihlavou prostírá se 45 obcí, které mají správu německou a v nichž český živel zatlačen jest do pozadí. Tento shluk 45 obeí obklopen jest českým živlem na Humpolecku, Námecko- brodsku a Přibyslavsku a tvoří tak národnostní ostrůvek zvaný štocký po městě Štokách, kleré jest středem těchto ozad. V minulém měsíci konány v jedné z osa štockých, Pohledu, volby do obecního zastupi- telstva, při nichž zvolena větsina českých členů Neminul ani měsíc a nový úspěch zaznamená- váme na Štocku. Ve středu dne 30, prosinee konány obecní volby v obci Rounku poblíž Ji hlavy. Až dosud byla obec tato v rukou něme- ckých. Čeští voličové 8li ku volbám jedno- svorně přes nástrahy německé a svornému po- stupu Čechů podařilo se zvitěziti českou kandi- dátní listinou. Do zastupitelstva obecního zvo leni Josef Sankot, Jan Roubal, Jan Vacek Václav Vacek, náhradniky Josef Kopečeka Václav Roubal. Zásluhu o vítězství české věe v Rounku mají pp. JUDr. Jaroslav Červený advokát v Jihlavě, Alois Píša, řidíci učitel ma- tičné školy z Těchonina, inženýr Hejhal a Kare Hejhal, velkostatkát.

Novoroční dar českým menšinám. Mistní odbor Národní jednoty pošumavské v Písku věnoval ústřední pokladně značný obno 8500 K jako novoroční dar českým menšinám v Pošumaví. Novým rokem letošním vstupuje Národní jednota pošumavská do 25letého roku svého trvání, čtvrt století pracuje Jednota ve prospěch českých menšin, půl milionu věnoval na povznesení krajů pošumavských a roku le- tošního staví tři školy nákladem 150 000 K. Na Nový rok, kdy zasedáme ve společnosti přátel a vzpomináme roku starého, vzpomeňme úkolů, jež čekají národní jednoty obranné v roce přišíím, vzpomeňme českých menšin a přispějme na novoroční dar menšinový. — Příspěvky při- jímá Národní jednota pošumavská v Praze-II Vodičkova ul. č. 26.

Zrušení rudolfinských výstav „Krasoumné jednoty pro Čechy“. V poslední nedávno konané schůzi poskytnut výslavnímu výboru příležitost, vyjádřiti svě stano- visko v příčině otázky, týkající se naléhavého ji zřizení stálé umělecké výstavní budovy. Vysloviv všem ve výboru činným členům nej- plnější uznání a dík jménem „Společnosti vlaslene- ckých přátel umění v Čechách“, jakožto správkyni „Krasoumné jednoly pro Čechy“ a zvlástě pouká zav ke svorné spolučinnosti všech v komisi zastou pených umělců a odborných znalů, projevil předsedajíct člen výboru „Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čochách“ pan cís. rada J. V. Novák vřelé přání, aby i nadále ku prospěchu společných zájmů domác umělci této sjednocenosti se přidržovali a upozornll konečně na obtiže, které pro příště pořádání větších. zvláště pak dosud obvyklých výročních výslav přím znemožnuj. Vyklizení a uzavření obrazárny v Rudolfině jes pro dobu budoucí v zájmu veřejnosti a vzhledem ku poškozeni dél obrazárny s tím spojené, jemuž nikle- rak předejíli by se nedalo, za všech okolností a na- prosto vyloučeno; pro stále hrozicí nebezpečí ohně a s tím souvisíci zodpovědnost „Krasoumné jednoty“ nesmí se vice dvorana dosud obvyklým způsobem zastavovati, ostatní pak místnosti přízemní ukázaly se pro nepřiznivé poměry svělelné nezpůsobilými.

Vzhlelem k těmto vývodům uznán jednomyslne návrh, z řad přítomných členů vzešlý, aby výstavy toho druhu, dosud v Rudolfině pořádané, dočasně by- ly zamezeny, jedině možným východiskem ke kýže- nému a rychl. řešení otázky, dnes příliš palčivě, sta- lého a důstojného stánku pro umělecké výstavy mezi- národní, jelikož toliko citelnou ztrátou vžité již umě- leuké instiluce směrodatné kruhy přinuceny budou, by konečně věnovaly této otázce vážnou a zajisté za- slouženou pozornost. Jakežlo kulturní středisko Čech nesmí Praha zů- stati za menšími hlavními městy říše, jako Štyrský Hradse a Solnohrad; též Brno hotoví se ke zřízení vlastního útulku výstavního. By možnost koupě děl pro slosování nulných byla „Krascumné jednotě“ ponechána a domácí uměl- ci neutrpěli škody hmotné, doporučeno pořádání men- ších, výhradně tomu účelu sloužících a bezplatn poistupných výstav.

Oslava dekretu kutnohorského. Ve včerejším ranním čísle uveřejnili jsme přípis »Svazu českoslovanského studentstva« za- slaný sdružení pařižských studentů »L'Association générale Erudiants de Paris«, jimž čeští student pozvali své francouzské spolubratry k oslavě pěti- stého výročí dekretu kutnohorského Také král. horni město Kutn Hora pozvala universitu pařížskou a » Associaci«, aby s nmi oslavila památný dekret. K oslavě pořádané Kutnou Horou pozván jest také česká nniversita, obě české vysoké školy polytechnické, král hlavní město Praha s jinými ještě českými městy, svaz českoslovanského stu- dentstva a zástupeové místních korporací. Oslav započne 18. ledna slavnostní schůzí ve Vlašském dvoře, při níž promluví pan PhDr. V. Novotný. profesor českých dějin na fakultě filosofické, o významu dekretu kutnoborského. Z velikého počtu tak významných hostů, kteři byli městem Kutnou Horou k oslavě po- zváni, můžeme tušiti, že významný akt českého krále Václava IV., vydaný za jeho pobytu v Kutné Hoře, jímž znacionalisoval pražskou uni- versitu, kterou jeho otec, král Karel IV. založil pro Čechy, již ale Němci ovládali do té doby svými třemi hlasy, bude oslaven velkolepě, jak jest hodno významu památného pro nás dekretu. Čechové 1 Zavedme všeobecně jednotný a dobrovolnou diseiplinou výhradný národní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitějších účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště. Konej každý, samosprávné a peněžní korporace, spolky i jednotlivci také zde svou národní po- vinnost! Národní kolky a účtenky kupujt v místních prodejnáchl

Podpory Národohospodářského ústavu při České akademii pro vědy, sloves nost a umění v Praze pro pobyta zaměstnání v cizině. Národchospodářský ústav při České Akademii jebož účelem jest usilovati o zvelebování národo- hospodářské činnosti lidu českého ve směrech prak- tických, chce mladým mužům národnosti české, kteři osvědčili již i prakticky kromobyčejnou schopnos v nějakém oboru výroby (zemědělství, průmyslu, hor- nictví) nebo obchodu, usnadňovati podporou mravní i hmotnou pobyt ve vymikajících mistech výrobních neb obchodních za tím účelem, aby se zaměstná ním v závodech zvláště pokročilých a bezprostředným vnímáním života a ruchu těchto středisk výrobních i obchodních utužili v příslušné odborné technicea spolu získali pozhledu i zvýšení schopnosti podnika. telské, tak aby pobom mohli nabytých zkušenoste ve vlasii své plodně využitkovati. Ti. kdož zamýšlejí ucházeti se v tomto smyslu o hmotnou či jen mravní podporu Národohospodáře ského ústavu k dalšímu odbornámu zdokonalení v určitém oboru výrobní techniky nebo obchodu na vynikajicích místech výrobního neb obchodního " ru chu, podejtež své žádosti do 31. ledna 1909 prasidiu Národohospodářského ústavu při České skademii v Praze (II., budova musen král. čes.), Žádosti musl ohsahovati zevrubné vylíčen žadatelova běhu živola (curriculum vilae), jakož i záměru žadatelova a způ- sobu, jakým ho žadatel dociliti míní, doklady o po- třebně znalosti jazykové a udání jak možno přesnů o výši eventuelně potřebné podpory hmolné.

Podpory udilejí se výlučně na základě toholo veřejného vypsání a z pravvidla pouze na jeden rok Zásadně vyloučeny jsou podpory k účelům vědne ckým, badatelským, ryze naukovým nebo literárním podpory vyplácejt se ve lhůtách jakožto pravidelný důchod stipendistů po dobu jejich pobytu a zaměst- nání v cizině, Komu se podpory dostane, bude po- vinen podávati o způsobu použiti podpory a výslod- cích za každé čtvriletí Národohospodářskému úslavu zprávu a po návratu dle možnosti přičiniti se, aby nabytých znalostí a zkušenosti doma uplatnil. Aby se podávání žadosti ucházečům usnadnilo, presidium ústavu vydalo jednotné Iormuláře, jichž při podávámí těchto žádosti užili dlužno a jež kancejář Národohespodářského ústavu v Praze (II., budova zems, musen) zašle na požádáni každému, kdos o cestovní stipendium úslavu ucházeti se hodli.