Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NARODNI LISTY

3

1. ledna 1909. Číslo 1.

4 article

než aby snaha udrželi a zvětšiti toto postavení vlasti neovládala mysli všech. Proto imperiali- stický program Rooseveliů, i pokud zračí se v snaze učiniti severoamerickou republiku silnou vojensky a námořnicky, nalézá sympatií vše- obecných. Taft pokračovati bude — a to jest bezesporno — i v celní a ve vnitřní obchodní politice Rooseveltově, tak že pro příští obdob nelze se nadíti v této americké politice valnýc změn. Po volbě presidentově dostal hospodář- ský vývoj států severoamerických klidný ráz možno konstatovati zlepšení tamější konjunk

Taft Rooseveltův

5 article

V pohnutých dějích svělových tentokráte Rakousko nezůstalo bez účasti. Jeho vnitřní i jeho zahraniční poměry opětně obrátily no sebe pozornost interesované širší veřejnosti Evropy. Ani ne tak ze zájmu, jak vytvoří se vnitřní poměry habsburské monarchie, ale spíše s hlediska, zda podaří se Rakousko odvrátiti Berlína a zda se zdaří Vídeň pohnouti k samo- etatnější politice, která ovšem nutně musila b býti slovanštější, než jakou byla dosavadní bal- kánská pelitika rakouská. Ještě v prvé polováně roku končícího se zdálo, že Rakousko uvolní svoji přílišnou závislost na Německu a že se vynasnaží postupovati ve věcech balkánských ruku v ruce s Ruskem. Dohoda mürzstegsk ovšem byla prolomena a želozniční projekty ra- kouské na Balkáně nebudily valnou důvěru Ru- ska. Avšak jest nesporno, že politika Izvolského nebyla Rakousku nepřátelská, že hledala s ním určité přátelské styky. Naděje v trvalé zlepšen styků s Ruskem byly ale důkladně rozmetány slav nostním prohlášením annexe Bosny a Hercego- viny, prohlášením, které se stalo přímo prot znění berlínské smlouvy a které, jak již výše naznačeno, přineslo nám nepřátelství politické velikých států západoevropských. Není nie po- chopitelnějšího, než že na Východě blízkém proti politice rakouské rozvinula se nová bouře.

Rakousko Evropa Berlín Vídeň Německo Rusko Balkán Bosna východ

6 article

Rakousko se státy balkánskými, ačkoliv jsou jeho bezprostředními sousedy, nestálo bohužel nikdy v nejlepších stycích. Noustálá provisoria obchodní a politická, ustavičně zasahování v ho- spodářský a politický život sťátů balkánských, vypomáhání si intrikami a malicherným poruční- kováním a při tom naprostá ústupnost proti vý- bojné snaze Německa, to vše nemohlo vzbuditi důvěru a sympatie států balkánských k naši říši. Tím méně pak mohly tyto sympatie vyrůsti v době, kdy hospodářská konjunktura ukázala se i zde nepřiznivou a kdy provisorní úprava poměrů k velké říši sousední padala tím více na váhu. Koncem roku ocitá se Rakousko v mezinárodním postavení ne valně závidění- hodném a jest zajímavo, že v této chvíli i nadše- ní trojspolkové v Německu neni takové, jakým bylo ještě před dvěma až třemi lety. Hospodářsky nebyl rok 1908 pro Ra kousko nepříznivý. I my pocítili jsme sestu konjunktury průmyslové a obchodní, avšak se stup tento dál se pozvolna a nezasáhl ni kde rušivě. Pouze boykot hospodářský, kte rý povstal proti nám ze známých příčin na Bal káně, zasáhl hlouběji a přinesl značnější škody Rakousko v posledních letech skvělé konjunk tury učinile neobyčejné pokroky ve své výzbroji průmyslové. Povstale hojně závodů nových staré rozšiřovány, tak že colá řada průmyslů, které až dosud hradily potřeby domácí, odká y vývoz. Platí to v prvé řadě o průmysl bavěsíském, jehožto produkce jest mnohem větší, než co spotřebují oba státy této říše.

Rakousko Německo Bala

7 article

Uepání vývoziště balkánského znamená pro tyto průnysly zhoršení nabidky domácí, a tak platí náš průmysl, který má býti nositelem finanění síly Rakouska, svým vlastními ztrátami oběti nešiko vnosti politiky rakouské na Balkáně Nio- méně však možno celkem situaci průmyslu tétn říše označiti během roku leňského za dobrou, ařkoliv výnosy zůstávají již podstatně za rokem 1907. Pro rok 1909 čeká se ovšem zhoršení konjunkturální, které by arci mohlo nabýti rázu s katastrofálního, kdyby Rakousko zapletlo se do nějaké větší války, jež zatím ale nehrozí. Poměry obou polovin téte říše přes sjed- nání rak.-uherského vyrovnání na řadu let ne- staly se ani upravenějšími, ani stubilnějšími. Uhry za svými starými cíly neodvislosti vlastí jdou dále. Jest zajímavo, že právě koncem roku 1908, ve kterém mělo se za to, že položen byl nový základ k trvalým poměrům obou států, Uhry vystupují v popředí se zdůrazněným poža- davkem samostatné cedulové banky uherské

Uher Rakousko Balkán

8 article

Proti požadavku tomuto vyslovují se vůdčí fi- nanění kruhy uherské, vyslovuje se proti němu průmyslový a obchodní svět, avšak v Uhrách otázky politické neodvislosti stály vždy výše, nežli obledy čistě hospodářské a tak přes vnitřní přesvědčení o výhodě jednotné cedulové banky kladou Uhry požadavek rozluky bankovní, při čemž však praktický smysl Maďarů dovedl těžili ze všeho. A tak i zde. Rozluka tato má touž platnost více pro fore externo, zatím co vnitřně dosavadní souvislost má býti zachována, ovšem potud, pokud Uhrám prospivá, t. j. pokud jim přináší levné peníze. Z Pešti činí se návrh, aby benka rozdělena byla sice v úplně dva samo- statně rozdělené ústavy, které by však byly spjaty zájmovým společenstvím, které by Uhrán ponechávalo dosavadní výhody, které by však jim dalo možnost na venek vystupovati s ban- kou úplně samostatnou. Avšak nejde jen o uke- jení této ctižádosti národa maďarského. Jedná se také o to, aby po roku 1917 a až dojde k rozdělení dosavadního celního území společ- ného byl dán pro Uhry základ pro naprost

Maďar Uhry Pešť

9 article

samostatnou cedulovou banku. Největší překáž- kou samostatné banky byla otázka, jak opatřiti prostřodky této banky. Tímto postupem má r- kousko-uherská banka samotna prostředky tyto po roku 1917 Uhrám skytnouti. To jest c snov- ním bodem uherských návrhů, které zasluhují naší vážné pozornosti. Jinak Uhry postupují na- dále ve své staré osamostatňovací politice ho- spodářské. Jich průmyslový program rozpočten jest na 10 let, t. j. na dobu dosavadního celního společenství a po 10 letech má býti uherský průmysl připraven k naprosté samostatnosti, aby bylo možno zavésti i oventuální ela mezi oběmn státy této říše. Arciť jednoho momentu Uhry překonati nedovedly. Ukázali jsme opětně n temto místě, že základem hmotného rozvoje průmyslového jest povznesení kulturní úrovně Jen dělník vzdělaný může ovládati modern stroje, jen tento dělník může užiti strojů těchto do krajní výkonnosti, kterou vlastně podmlněn jest stoupající zisk. Po stránce dělnické Uhry dosud mají ráz státu koloniálního a bude-li do-

Uher Uhry uherský banka

11 article

savadní znásilňovaci politika národnostní vUhrach

12 article

pokračovali, nebudou míti Uhry takového děl- nictva, jaké by bylo předpokladem jejich zprů- myslňovacích a osamostatňovacích snah hosp dářských. Zde na tomto poli mstí se bezohledná nespravedlivá národnostní politika maďarská zde mstí se stálé utlačování národů slovan- ských, zde mstí se fikce o jednotném národním rázu uherského království. Uhry ovšem chystají se k volební reformě, avšak reforma volební má býti zase dílem, které nedopřeje nemaďarským národnostem onoho zastoupení, které po právu jim patří. Státní finance uherské jsou celkem konsolidovány. Boj, který vyznačoval pomněr Uher ke království chorvatsko-slavonskému. není dsud zkončen a maďarská politika ne- může uznati toho myšlenku, že není možno královslví cborvatsko-slavonské podrobiti uher- ské šovinistické politice tak, jako se to děje na př. na Slovensku. Zatím království a země na říš- ské radě zastoupené učinily značné po- kroky. Uvedli jsme již výše, že průmyslové pod- níky tohoto státu byly nejen rozšířeny a na vými doplněny, ale že také v celé řadě prů- myslů zabostila se jistá odhodlanost vývcznl, která dokládá, že náš obchod a průmysl míni se vyvléci ze starých tradicí, svazujících jeho činnorodou energii. Státní finance jsou v stavu příznivém, ačkoliv nároky na pokladnu státní stouply neobyčejně. Při tom ovšem nutno zdůrazniti, že nároky zdaňovací, které speniálnt kladly se na průmyslové vrstvy, jsou přílišny že sluší uvážiti jich modifikaci. Speciálně v té chvíli, kdy se jedná o zavedení tak daleko- sáhlých reforem, jako jest sociální pojištění.

Uhry Slovensko

13 article

Uznáváme jeho nutnost, uznáváme jeho správ- nost a uznáváme jeho neodbytnost. Vrstvy pra- eující mají nárok, aby byly ve stáří alespon před největši bídou chráněny, mají nárzk, aby měly jistotu, že jejich pozůstalí nebudou vysa zeni nouzi a hladu. Avšak ukládají-li se prů- myslu určité závazky po stránce sociální cež jest spravedlivo, má býti vzat na tento fakt slušný zřetel při vyměřování berních povinnostl, poněvadž i výkonnost průmyslu v tomto směru jest omezena do určitých hranic. Možno-li tedy vysleviti souhlas s předložením návrhu sociál- ního pojišťování parlamentu, nutno na druhé straně vysloviti přání, aby konečně odstranény byly nespravedlnosti zdanění akciových společ- ností a aby nebyly zaváděny daně nové, které průmyslu přiněsti mohou oběti přílišné (na pr reforma daně domovní o zdanění budov prů- myslu sloužíeích a p.). Zemské finance král. českého jsou nadále rozvráceny a poslední obstrukce německá od- sunula jejich sanaci do neznámého budoucna. Tento moment jest tím vážnější, že rok 1909 bude rokem nového finančního plánu, že na- sledkem toho sněm nebude moci zasáhnout zde tak, jak by bylo nutno.

14 article

Postátňovací program vlád učinil další pokroky. Severní dráha provozuje se již na účet státu a s velikými společnostmi soukromými, se společností severozápadní drá- hy, společrösti státní dráhy a společností jiba- severoněmecké spojovací dráhy sjednány při- slušné smlouvy, které možno celkem pokládat za dobré. Parlament dosud ovšem předloh těch- to novyřídil. Organisační program správy státní. ohlašovaný již na rok 1906, přechází do roku 1909, aniž by rakouská vláda vyslovila se, jn kým způsobem problém tento, který tak hlubuce dotýká se poměru národů, řešiti chtěla. Pro národ český byl rok 1908 po ho- spodářské stránce rokem úrodné, blahodárné n čestné práce. Na tomto poli národ náš roz- vinul schopnosti veliké, ukázal překvapujle energii a zakotvil pevně v průmyšlech, ktero dříve považovali jsme za doménu německou Jest zajímavo, že i v oboru průmyslu chem- ckého uplatňovalo se naše snažení. Známé aféry železářské obrátily pozornost i podnikání če- ského na tento směr. Ukázalo se opětně, jak nesprávným bylo tvrzení o naší vrozené nepodnikavosti. Ukázalo se dále, jaké šíré lány otevírají se ve staré naší vlasti ku práci. Jest zapotřebí pouze s jasnou myslí, odbodlanou vůlí a pracovitou rukou pode jmouti se jí. Jest veliká, ale jest základem bu doucna národa do dalekých věků a jest proi povinností nás všech, kteří stojíme v dobáel zvýšeného boje s Němectvem, abychom praei svou zakládali existenci našeho národa tím sil- něji, čím mocnější jsou útoky na nás. Netřeb se báti politických chmur, netřeba se lekati i ná- valu útoků, je třeba zůstati klidným, pevným a pra- covitým. Staré heslo o úspěchu práce nechť zár nad českými řadami a nechť z něho rodí se to po čem sníme s horoucí duší všichni, necho z něbo rodí se nové, silné, neodvislé a ener gické Čechy.

Čechy

15 article Hospodářský přehled Rakouska a zemí českých.

Hospodářský přehled Rakouska a zemí českých. Resumujíci úsudky o loňském hospodá řském r- ce vyznívaly téměř jednomyslně ve svorném konsta- tování, že nebývalá hospodářská konjunktura dosáhla skvělého vrcholu. Zením naším, od světového trhu přece jen odlehlým, nehrozilo při tom plnou inten- sitou ani těžké nebezpečí americké, sklonem roku vybuchlé a do nadšených cbvalozpěvů a rozkvětu našeho národního hospodářství a mocném vývinu našich sil výrobních a podníkatelských vkrádaly se jen obavy o udržení všeobecné životní úrovně násled- kem neobyčejné drahoty nezbytných prostředků ži- votních, stinně vystupovaly jen důsledky neobyčej- ného napětí trhu peněžního a vedle toho ovšem při- rozeně i předtuchy blizkého sestupu a brzkého konce celé vlny rozmachu.

Rakousko

16 article

Také letošní rok dozná po stránce hospodářské jistě souhlasného cenění jako rok seslupu prů- myslové a obchodní konjunktury. Úsud- ky rozcházeti se budou jen v odhadu intensity tohol sestupu. A tu dík poměrně malému vlivu naší říše na světovém trhu připisujeme bez odporu jisté vý- hody ve prospěch svěho coloročního účtu. Mohou-li na př. v sousední německé říši, která přece nesporně daleko více je odkázána na celkovou hospodá řskou situaci mezinárodní a v níž pokles hospodářského razkvětu zračil se i vzdálenému pozorovateli řadou velmi výmluvných bojů cenových, stroskotáním zna- menitých organisací podnikatelských, četným notori- ckým obnezováním výroby a j. v., mohou-li přes to vše definovati závěrečnou bilanci minulého roku jako rok sice poklesu, ale nikoli krise, tím spíše lze jen o zvolnění hospodářského rozmachu mluviti u nás, který by jistě býval zčela snesitelným a byl by jen volným návratem k úrovní normální, kdyby v druhé polovici roku nebyly zevně politické zápletky tu a tam těžce a rušivě zasáhly i ve vývoj poměrů hospodářských. Že citelně poškozeny byly průmysly. odkázané z valné části na vývoz a to v prvé řad vývoz na Balkán a do Levanty, o tom není nejmen- šího sporu. Ale i přes tuto nepředvídanou kompli- kaci zahraniční politiky naší, klerá ovšem i jinsk = nejen poklesem vývozu — dusivě tížila naše hospo- dářské podnikání a naše domácí trhy, nelze přílie pessimisticky posuzovati minulý rok. Řada fakt jde přece o bilanci celoroční — svědčí tomuto klid- nějšímu a objektivnímu názoru.

Balkán

17 article

Nejvšeobecnějším ukazatelení hospodářské pod- nikavosti je především trh peněz. Nedá se po- příti, že po té stránce vykazujeme proti směrodatným činitelům světového hospodářství v minulém ro vývoj dosti odlišný. Arci, bankovní úroková mírau nás po náhlém odzbrojení Anglie a Francie hned po- čátkem roku, zatím co Říšská banka německá jen po delším období odhodlala se k normální úrovni, pohy- bovala se z největší části roku na tak zv. normální naší úrovni. Nelze však přehližeti, že udržení této sazby v podzimním období znamenalo pro banku Rakousko-uherskou jistou obět a nebýti ohledů n poměry mezinárodní, bylo by bývalo druhdy od- vodněno i zvýšení télo sazby. Nároky na naši cedu- lovou banku činěně nevykazují pak skutečně tal pedstalných nápadných rozdílů proti loňsku, jak jinde. Na druhé straně však dískontní politika bank patrně přispěla ke klidnému vývoji poměrů.

Anglie Francie

18 article

Z velkých oborů výrobních zemědělství naší říši jistě není s rokem minulým nespokojeno Třebas kvantita úrody nestála na výši posledních b- hatých let, vysoká úroveň cenová plně nahradil rozdíly počelního úbytku. Nová cla obilní plně s uplatnila a výborná organisace stran agrárních do- vedla vůbec vštípiti základní exklusivně zemědělský ráz celé naší politice národohospodářské, v prvé ža- dě ovšem obchodní. Srbsku koncedovány úlevy jer nejminimálnější a ještě ty podařilo se zatímně ne. roku udržeti jen za napětí všech sil neagrárních Vyjednávání s Rumunskem nevedlo dosud k cí a není o tom pochyby, že skončí opět vítězstvím agrárním Tím ovšem ocitáme se již u základníh kamene úrazu, kterým stižen byl průmysl v roe minulém: neurovnané poměry obchodně- politické dík převaze agrárni a osudnému kroku v politice z- hraniční, doznaly další rozháranosti, jejíž nejpříznaě nějším faktem byl boykot našeho zboží v Ture- cku a v zemích balkánských vůbec. Na některé d taily tohoto hnutí nutno odkázati ve stalích násle- dujících.

Srbsko Rumunsko

19 article

Přes nepřízeň politické situace však ani všeobee- ná situace našeho průmyslu v průměru roku nen tak nepříznivá, jak sez prvých poplašných zpráv d- lo souditi. Pokládáme-li za nejvšeobecnější barometn průmyslové zaměsínanosti a podníkavosti konsum železa a uhlí, vykazujeme v roce minulém dokonce vzeslup — arci u srovnání s předchůdci jen velmi mirný. Odbyt železa stoupl (viz níže delailní úda- je), při čemž nesluší přehlížeti i značný vzrůsí im- portu z cíziny. Těžba uhelná dosáhla za 11 měsíců v Předlitavsku výše 376 mil. q. t. j. téměř o 9 mi q více, než v soudobí loňském a teprve v posledním kvartále roku začínají pochybnosti o dalším neruše- ném odbytu a s tím přinozeně i otázka event. zlev. nění cen. Podobně stoupl dovoz mědí. A tak mohli bychem citovati řadu zjištěných čísel, usvědčujících unáhlený pessimism ze lži. Na druhé straně ovšem nepřehližíme, že některá odvětví postižena byla da leko cilelněji pod všeobecný průměr, při čemž stač zde odkázati k referátům speciálním a některým ci- frám o zahraniční tržbě, níže uvedeným. Důležitým ukazatelem průmyslového a vůbec ho spodářského ruchu jsou i výkazy drah. Ani o těch nelze tvrditi, že by svědčily o velké depresi hospodár- ské, nacpak — pokud máme za 11 měsíců data — spíše svědčí o mírném vzestupu aspoň v prvé polovici roku Dopravní příjmy obnášely totiž:

Předlitavsko

20 article

v mil. korun proti 1907 defin. předb

22 article Starší trati c. k. slál.

Starší trati c. k. slál. 306.763 + 13.367 drah 108.786 + 2.750 Sev. dáha (cís. Ferd) + 1-691 122.792 — 0.838 Jižní + 1.62 68.839 + 1.215 Speleč. stát. dráhy ++ 1.353 27.270 — 0.627 Severozápadní . .. + 1.0g 18.520 + 0.286 Polabská . . .. + 0.590 9.384 — 0.177 Jiho-seveněm. spoj.. 17.817 + 0.302 + 0.47 Ústecko-teplická . . 9.314 + 0.069 + 0.162 Buštěhradská A . a 15.536 — 0.206 — 0.021 Buštěhradská B ». 11.682 + 0.180 + 0.290 Česká severní . .

Český severní Ústecko buštěhradský B

23 article

Št-hradecko-köflašská 3.892 — 0.144 — 0. 103 Plus, které ovšem téměř výlučně spadá na vru c. k. státních drah, obnáší tedy něco ples 16 mil. kor. a dozná zajisté zmenšení výkazem číslice pro- sincové; vždy však znamená slušnou úroveň do- pravní, uvážíme-li neobyčejně značný přírost loňský. který se letos podařilo při nejmenším udržeti. Tak uherské dráhy, od nichž vykázány zatím příjmy do konce října, vykazují letoa mírný vzrůst dopravní (asi o 21/2 mil. kor.). Konečně ani vývoj dalový nelze zváti ne- příznivým. Svědčí o tom číslice, které u příležitosti rozpočtu na rok 1909 byly oficiálně publikovány ten- tokráte za celých 10 měsíců. Proti loňsku vynesly letos přimě daně o 10.83 mil. K, daně a dávky nepřímé o více než 25 mil. K více (cla o 7.2 mil. kor. více). Mezi přímými daněmi největší přírost arci spadá ještě na vrub roku loňského; vykazuje to- tiž jediná daň podniků veřejně účtujících, jež se vy- měřuje ze zisku roku předchozího, vzestup o 9. 05 mil. K. Ale také osobní daň z příjmu sloupla (o 1.35 mil. K). domovní činžovní (o 2.07 míl. K), jakož i úreková (o 156639 K) 1 z vyššího služného (o

24 article

278.495 K). Pokles obvyklý vykazuje daň pozemková a domovní třídní, o málo (612.902 K) klesla tak všeobecná daň výdělková, což vysvětliti dlužno prvé řadě poklosem nekontingentu, ježto na letošní rok připadlo nové ukládací období — tedy v prve řadě důvody jen barně-technickýmt. Z daní nepří- mých pokles vykazují daň lihová (— 1.4 mil.), z vín a moštu (021 mil.), pacht potravní daně na čáře (0.5 mil), loterie (— 1.2 mil.) a monopol solní (— 1. mil. K). Také zde většina poklesu vysvětluje se pře- devším důvody technickými (zvýšením režie, větším výdajem za výhry a p.). Naproti tomu vzrostl výno daně cukerní (o 6.37 mil.), petrolejové (o 1.7 máíl.). pivní (o 264.944 K), kolků (o 1.38 mil.), poplatko o 105 mil.1), daně z jízdních listků (0.88 mil. K a zejména monopolu tabákového (o 8.03 mil. K) Ani předloni nemohli jsmne ze vykázati některými stejně příznivými ciframi V nepříznivějším světle ukazují nám rok mi- nulý poměry nezaměstnanosti, částečná dala o ruchu zakladatelském a zejména ovšem data o zahraničných našich stycích (ržebních. V příčině poměrů na trhu

25 article

Pracovním nemáme dosud z překážek techni- ckých dat tak přiblizných a poměrně úplných, jako na př. v Němocku Že se však poměry pracovní pří- ležitosti podstatně zhoršily i u nás, o tom dosta- tečně svědčí četné zprávy o propouštění dělnictva, o redukci výrobni a p. z celé řady odvětví průmyslo- vých. Pokud jde o ruch zakladatelský, lze sestaviti dala o vzniku nových akciových společnestí a společností s ručením obmezeným na základě zpráv o zápisech v obch. rejstříku ve známém věstníku uveřejněných. Dle nich — nebledímo-li k 12 místním drahám — založeno bylo v Předlitavsku celkem 35 nových akciových společností s celkovým akc. ka- pitálem asi 71.8 mil. K vedle 18 filiálek, resp. repre- sentací zahraničních cizozem. akc. společností s ka- pilálem více než 20 mil. K. Proti loňsku znamená t úbytek asi o polovici, Posněrně stejný byl počet no- vě založených společností z ruč. obm, kde ovšem daleko největší převahu mají podníky jen menšího rozsahu Nových společností s ruč. obmez. založeno bylo v r. 1908 celkem 184 s kmenovým kapitálem asi 72.7 mil. K. z čehož na kapitál cizí připadá okrou- hle 8.86 mil. K. Co do výše kmen. kapitálu jsou data letošní dokonce podstatně příznívější loňských Jsou-li data, jež jsme dosud citovali, svědectvím, že minulý rok nebyl mimořádně nepříznivým, b u srovnání s r. 1907 vykazuje celkem jen nepatrne poklesy v jednotlivých směrech, reflex daleko horší situace zahraniční, jakož i vzpomenutých již záple- tek zevně-politických zřejmě pozorovati v dalech o našich obehodních stycích s cizinou. pokud ovšem za prvých 10 měsíců byla dosud pu- blikována. Není pochyby, že data listopadu a pro- since, kdy boykot na Balkáně působil plnou silou. přivodí zhoršení ještě další.

Předlitavsko Balkán

26 article

V době od ledna do konce října 1908 stoupl nát dovez z ciziny o 767 míl. K na 2091.6 mil. K. za- tím co vývoz poklesl o 41.4 mil. K na 1933.3 mil. K pasšivum naší obchodní bilance zhoršilo se tedy — nehledíc k tržbě s drahými kovy a mincemi — o 11g mil. K a obnášelo koncem října 158.3 mil, kor. Ha- rakteristickým při tom je, že dovoz surovin poklesl o 39.4 mil. na 1099.2, naproti tomu vývoz jich o 195 na 724.47 mil. K vzrosti; dovoz polotovarů i hoto- vých výrobků — zvláště následkem nadvýroby cizo- zemské — k nám vzrostl o 58.7, resp. 57.4 mil. K vývoz našich polotovarů klesl o 19.3 a hotových výrobků o 41.6 mil. kor. Vedlo by příliš daleko, kdy- bychom měli uváděti podrobnosti dle hlavních druhů zboží; čtenář důležitější najde při zprávách z jed- notlivých oberů průmyslových. Zde stačí upozorniti zvláště na pokles dovozu baviny (o 304.761 qj. resp 41.85 mil. K), vlny o 18.2 mil. K, bavlněné příze o 4.4, vlněné o 6.3 mil. K, koži surových a srstí o 11.6 mil., obilí o 242.987 q atd. Zvýšený dovoz va- znamenávají zejména polotováry a výrobky železné (o 1.582.507 q v hodnolě 16.7 mil. K. resp. o 150.756 q = 7.4 mil. K); zvláště i stroje (o 20.4 mál. K), dále měď o 18.67 mil. K, chemické pomocné látky (o 4 mil.

27 article

kor) a j. Pokud jde o vývoz, zaznamenávají pozoru- hodnější vzrůst dobytek jatečný a tažný o 38.7 míl kor surové kůže o 12.4, zvláště však cukr o 35.2 mil. K. Citelným poklesem vývozu postižen by zejména průmysl textilní (bavlněné zboží o 20.7 ml. ker., Iněné o 5.5, vlněné o 5.1 mil. K) a konfekční (o 14.9 mil., takže klesl celkový vývoz jeho jen n 68.1 mil. K), kromě toho však více méně všechny ostatní průmysly, tak papírnický (— 1.9 mil. K), ko- žařský (— 4.99 mil. K), dřevařský (— 7.0 mil.), sklář- ský (— 4.7), železářský (— 10.17) a ostatní kovo- dělný — 6.6 mil. K). Čitelný byl také pokles vývozu dříví surového (— 5.7) i řeziva (— 14.3), jakož i p- lotovarů železářských (— 10.15 mil.) a některých textilních. Hledíme-li k základním třídám výrobním klesl dovoz zemědělských a lesnických výrobkůs 939.3 na 884.6 mil. K, naproti tomu stoupl dovoz hornických a hutních z 310.4 na 371.4 a průmyslo- vých výrobků ze 765.1 na 835.6 mil. K. Naproti tomu vzrostl vývoz zemědělský z 569.2 na 595.1 mil kor., zatím co vývoz hornických a hulních výrobk sestoupil se 171.5 na 162.96 a průmyslových s 1234 mil. na 1175.26 mil. K. V tržbě s drahými kovy stoupl dovoz z 35.3 na 70.5 mil., vývoz poklesl s 71.6 n 61.8 mil. kor.

28 article

Příznivější pro nás jsou naproti tomu dalao vzájemných stycích Předlitavska Uhrami. Dle dat za leden až říjen (inel.) klesl sic náš vývoz o 8.96 mil. K na 1035.1 mil. K, daleko citelnšji (o 55.6 mil.) klesl však dovoz z Uher k nám, takže obnáší 894.3 mil K. Aktivum naši obchodní b- lance vůči Uhrám se tedy zlepšilo o více než 46 mil kor, a obnáší v řečeném období 140.8 mil. K. Dovoz z Uher k nám utrpěl zvláště následkem příliš vysoké cenové úrovně obilní v Uhrách. Tak klesl dovoz obilí o 46.3 mil. K, dovoz mouky o 30.7 mil. K! Ze vze- stupů pozoruhodnějším je jen dovoz uherského do- bytka, jenž vzrostl o 21.5 mil. K a pro uherské eman- cipační snahy karakteristíckým dovoz bavlnářského zboží, jež vykazuje vzestup o 1.4 mil. K. Při tom je pro sítuaci našeho textilního průmyslu dvojnásob ne- příznivým, že také do Uher jeho vývoz vykazuje citelný pokles (zboží bavlněného o 15.46, bavlněné příze o 1.3, lněného zboží o 1.3 a vlněného o 51

Uhry Předlitavsko Uhry

29 article

mil kor). Z pozoruhodnějších vzostupů našeho vý- vozu do Uher lze uvésti na př. jen větší vývoz železa (o 2.7 mil.) a konfekčního zboží (o 2.7 mil. K). Čí- slice tyto ukazují nanovo, že pokles uherského dovozu způsoben byl jen mimořádnými poměry zeměděl- skými, naproti tomu ve snahách o průmyslové svě osamostatnění učinily Uhry značný krok vpřed. Ji- nak v oboru další nové úpravy hospodářského po- měru naší polovice k Uhrám v tomto roce stála v ne- ustálém popředí otázka bankovní. Velká an- kola, uspořádaná bankovním výborem uherského par lamentu projevy právě nejkompelentnějších expertu vytýčila příliš význačně velké hospodářské a finanční neprospěchy a škody, jež by uherskému státu toho času vzešly z rozluky bankovní. Třebas o otázce této politickými činiteli dodnes nerozhodnuto, je jisto, ž po zbývající období vyrovnací zůstane při společen- stvi bankovním a že Uhry ve vlastím svém zájmu spokojí se některými více méně formálnými ústupky

Uher Uhry

30 article

Také otázky veřejných financí byly při neurovnanosti a věčné provisornosti našich poměrů předmětem bedlivé pozornosti v minulém roce. Stát- ní rozpočet na rok 1909 vykazuje opět vzestup potřeby téměř o 150 mil. K — výdaje státní tím do- stupují obrovské výše 2303.6 mil. K — vláda mohl však navrhnouti úhradu ještě těměř úplně cestou nar- mální — nehledíme-li k některým podružným polož- kám přechodného rázu. Přebytek je však již mini- mální a třeba bude skutečností předstižen, veta p skvělých přebytcích, jimiž naprosto bezdůvodně se honosil svého času dr. Korytowski. Vláda proto vel- mi usilovně ohlíží se po nových pravidelných zdrojíeh příjmových, odvolávajíc se při tom na nová velk břemena, jež jí v brzku vzejdou, zejména chystaným pojištěním sociálním. Při všech těchto snahách, jichž zásadní oprávněnost nemůže popírati žádný stoupe- nec řádného hospodářství státního, zůstane velikou skvrnou minulého roku zma r předlohy o snížen cukerní daně, formálně sice provedený panskou sněmovnou, jistě však inspirovaný vládou samou.

doktor Korytowski

31 article

Z prvých definitivních kroků ke zvýšení příjmů stát- ních sluší uvésti osnovu o zvýšení daně li- hové, jež sice fakticky dosud nevyřízena, ale jejíž uskutečnění nás jistě již příšuího roku nemine. Sou- časně s touto osnovou podán návrh na sanaci zemských financí, kterou chce vláda v pod statě vyříditi zvýšonými úděly. Že tu i tchdy, stane-li se osnova zákonem, bude jen obvyklé rakouské pro- visorium, toho nezvratným dokladem je naprosto ne- dostatečný finanční efekt, osnovou zamýšlený, ku politickému pozadí osnovy, které je vůbec pro nás nepřijatelným, ani nehledě. Návrh nového finančního plánu dašového pohřbívá na delší dobu naděje n vyrovnání horentních diferencí ve zdaňování jednotli- veckých podníků výdělečných proti podnikům akcio- vým. Jedinou útěchou v tomto oboru zůstává tedy reforma daně domovní, jejíž vládní osnova arci vyžadovati bude ještě značného zdokona lení.

32 article

O jiných projektech daňových, jimiž poslední rok přímo oplýval a které zatím v osnovy zákonné ne- jsou dosud vtěleny, jsou čtenáři naši již jinak s dosta- tek informováni Tím ocitáme se u činnosti legislativní vů- hec. Třeba bychom nemohli ve všem vysloviti po- sudek příznivý, ve dvou velkých věcech přinesl rok minulý rozhodné aktivum: je to výše již vzpomenulá velkolepě myšlená osnova o socišlním poji- šťování, do jejíhož bližšiho rozboru zde pohříchu nelze se pouštěli, a úspěchy věnčená žolezničn akce postátňovacl. V r. 1908 parlamentně vyřizena byla předloba o sestátnění české sev en- ní dráhy, která takto již od počátku roku pro- vozována byla na účel státu, a dešlo ke kýženě dobodě zatím jen se správou slátní o výkup tratí společnosti sthtní dráhy, rak. dráhy severozápadní a jihoseveroněmecke dráhy spojovací. Je zajisté přáním všeobec- ným, aby epochální dílo, tak dobře letos připravené. bylo dovršeno parlamentním souhlasem v dané lhůte prvého čtvrtletí příštího roku. Arci s rozhodným ví- tězstvím státaího režimu v železnictví vzníká celá řada dalekosáhlých úkolů — v prvé řadě ovšem otáz- ka reformy tarifů a reorganisace státní správy želen- niční — jež v roce právě minulém nevybředly dosu z okruhu prostých theoretických diskusí. I jinak ještě zaznamenává rok 1908 nejeden významnější čin v oboru sociálně- 1 hospodářsko-politickém, o kterých příležilostně v následujících statích stane se zmínka.

sthtní dráha

33 article

Zde ještě všeobecně buď uvedeno zlízení nového ministerstva pro veřejné práce a ko- nečně aktivování živnostenské rady říšská Zmínky rovněž zasluhuje, že snahy o reformu bytovou vstoupily v minulém roce v aktuálnější stadium, přešly s pole theoretických úvah na půdu řady pokusů o praktické řešení bytově otázky. V širokém tomio hospodářsko-politickém rámci zcela přiznivě pokručoval loni hospodářský vý voj zemí českých a spociálně národa našeho.

34 article

Budeme míti ještě častěji příležitost vraceli se k ze- vrubnému cenění celkové naší práce loňské, ale již dnes na základě jen několika základních črtů do- spíváme k výsledký radostnému a povznášejícímu. Co znamenal rok 1908 na poli hospodářské vzájem- nosti slovanské, bylo naznačeno již ve stali úvodní O letních pražských konferencích slovanských dostale se určitějsích obrysů zejména významným a daleko- sáhlým projektům Slovanské banky a dlouho chy- stané Všeslovanské výstavy v Rusku. Řada význač- ných příležitostí zevních (boyko! peznaňských, ru- ských i haličských Poláků, bouře lublaňské a pra žská jubilejní výstava a p.) přispěly nebývalou měrou ke vzájemnému hospodářskému seznání a bchdá k účinnějšímu navázání obchodních styků na- šich z ostatními slovanskými národy. Pronikavý a dalekosáhlý význam přísluší i loř- ské Jubilejní výstavě obvodu obchodnía živnostenské komory pra žské, která způsobem jistě skvělým a Vidni i cizině imponujícím předvedla ne- tušenou dosud sílu mladého českého průmyslu, zvlá- ště velkého. Obraz, který se tu rozvíjel před našimi nedůvěřivými zraky, jakkoli zůžen jen na poměrně nepatrnou část našeho království, byl nevývratným potvrzením velkých našich pokroků průmyslových, zvláště v posledních letech. Jako znamenitý prostřes dek, i dálnou cizinu informující, splnila výstava za- jisté i materiální své poslání za rozšířením českých oblastí odbytových a morntně byla a bude vzpruhou k nevým činům a nové práci.

Polák Rusko živnostenský komora

35 article

V obaru apolečonského podnikání na- šeho ani loňský rok nezaznamenává pozoruhodného obratu: celkem napočetli jsme 5 nově založených akc. společností českých s 31/4 mil. K akc. kapitálu a 35 nových českých společnoslí s ruč, obm s kme- novým kapitálem 3,888.100 K. Tedy vesměs číslice nikterak nadprůměrné. Naproti tomu rozhodný naš pokrok v oboru velkého a středního průmyslu po- tvrdily volby do obchodních komor v Če- chách, koncem roku konané. Nechceme unavovati číselnými podrobnostmi, jež si naši čtenáři snadno vyhledají, a upozorňujeme znovu na velký vzrůst českých hlasů v oboru všeobecného velkeprůmyslu v komoře pražské a potěšující příliv českých voličů ve velkoobchodním a II. živnostenském sboru v ob- vodu komory liberecké. Nade všecky události a projevy, z nichž nepoz slední místo přísluší i rušně záležitosti dodávky rour pro pražský vodovod, vysokt a nejskvěleji ční však zřejmé úspěchy, jichž jse loni docílili zdvojeným úsilím o hospodářskou, zejm. průmyslovoua obchodní emaneipaci svou. Ze známých dů- vodů nelze se tu rozepisovati o významu účincícha důsledích loňského hnutí. Nemělo by při dnešní příležitosti také smyslu vystoupiti proti některýmí přehmatům a výstřelkům, jichž v prvé chvíli rychle vznícené hlavy do všech důsledků ani nedomyslily a které by oprávněné snahy naše vážně mohly po- škoditi a znehodnotiti. Nepřeceňujeme také akci, jež znamená jen počátek a jejíž nezvralnou základnou vždy musí zůstnti naše hospodářské evangelium: Na české půdě dovésti uživiti své české lidi, ale zna- mená-li rok loňský v tom směru přechod od slov ke kýženým činům, od neškodně theorie k vílězné praxi, jíž i na dále zůslaneme věrni, pak znamenali bude povždy i neobyčejně významný bed naší novt éry hospodářskél

36 title

JUDr. VÁCLAV SCHUSTER

JUDr Schuster

37 article Středostavovská politika živnosten- ská v roce 1908.

Středostavovská politika živnosten- ská v roce 1908. Mezi událostmi, pro středostavovskou poli- tiku živnostenskou v roce 1908 významnými v přední řadě uvádíme: II. mezinárodní sjezd pro politiku středních stavů, konaný od 4. do 8. října ve Vídni, byť bychom jej co do vnitřního významu účinků nekladli na místo prvé. Sjezd vzbudil pozornost i širší veřejnosti svým rozsuhem, aká- zalostmi, jimiž byl provázen a neméně i důraz- ným protestem slovanských účastníků proti ignorování slovanského živlu při volbě před- sednictva. V šesti sekefch pracoval kongres: V sekci pro vzdělavatelství, pro domácí průmysl, pr zvelebování živností, pro úvěrnictví (živnostenské a zemadělské), pro středostavovskou politiku bytovou a pro otázku zabezpečení pohledávek stavebních živnostníků. Podána dlouhá řada cen- ných referátů; z Čechů referoval v sekci úvě- rové instruktor českých živn. společenstev v král, českém o organisaci českého živnostenského zemědělského úvěru v Čechách, na Moravě ve Slezsku, a řada českých účastníků zúčast- nila se v některých sekcích debaty. Zvláště zajímavým a instruktivným byí referát o početnosti a složení středního stavu v Rakousku; jinak nelze arciť tvrditi, že by byl sjezd přinesl ve všech projednávaných otázkách návrhy směrodatné, obsahující nové tvořivé mo- menty.

Čecho Vídeň Čechy Morava Slezsko Rakousko

38 article

Také k dostatečnému vyjasnění a vymezení pojmu moderního »středního stavu« nedošlo. V Praze konal se IV. sjezd r kouských ústavů pro zvelebování živností, na němž bylo zastoupeno vedle ostatních ofleiálních činitelů všech 16 ústavů pro zvelebování živností v Předlitavsku, čítaje v ně i státní úřad pro zvelebování živností při ministerstvu veřejných prací ve Vídni. Referáty týkaly se mistrovských zkoušek, výcviku řemesl- niků ve směru technologickém a kupeckém, zušlechtění t. zv. průmyslu cizineckého, otázky maloživnostenských dodávek pro vojsko, reformy výstav prací učednických a podán instruktivný přehled činnosti pražského ústavu, jenž v ne- jednom směru jest průkopníkem nových idel v oboru akce pro zvelebování živnostl. V souvislosti s jubilejní výstavou konány četné sjezdy živnostnické v Praze, z nichi uvádíme velký sjezd českého živnost- nietva, svolaný Zemskou jednotou živnosten- ských a řemeslnických společenstev v království českém. Jubilejní výstava obvodu obchodní a živnost. komory v Praze poskytla netušený obraz znamenitého rozvoje vzdělavatelských snah v oboru živnostenském a obchodním. Odborníci domácí i cizí, mezi nimi odborníci jména evrop- ského zvuku, vyslovili se o exposicích průmy- slového a obchodního školství a také o exposici pražského ústavu pro zvelebování živnost (technolog průmysl. musea) s neličeným obdivem.

Praha Předlitavsko Vídeň

39 article

Exposice průmyslového školství byla skutečne kabinetním kusem umění vystavovatelského a výstava pražského ústavu pro zvelebování živ- ností poskytla soustavný názor o podstatě zvele- bovaeí akce živnostenské, ústavem vykonávané. Pozornost interesovaného návštěvníka tu upou- taly především ukázky praci z kursů umělecko- průmyslových, z činnosti chemického oddělen a výstava prací učednických. Také ostatní oddíly jubilejní výstavy po- skytovaly mnoho znamenitého a mnoho poučného nejen pro odborníka, technika, praktika, nýbrl i pro toho, kdo sleduje vývojové tendence na- šeho hospodářského života. V organisaci veřejných orgánů, jichž úkolem jest péče o zvelebování živností po stránce technické i hospodářské, nastaly v roce 1908 podstatné změny. V červenci započalo činnost nové zřízené »ministerstvo ve- řejných prací«, jemuž arci byly přiká- zány také agendy, jež dle správného pojímání veřejnými pracemi nejsou, kdežto některé zgendy, kteréž nesporně v pojem »veřejných praci« spa- dají, zůstaly dílem u jiných ministerstev. Pri-