Hospodářská

ráce

roce

DR. JAR. PREISs- Celkový přehled. Bylo hojně těch, kdo snažili se z toku ži vota hospodářského odvozovati zákony, ovláda- jící vždy a bezpodmínečně jeho vývoj, kteř snažili se vytýčiti jisté zásady rozhodné pro celý rozvoj hospodářské, národní i lidské spo- lečnosti. A zatím život rozvíjel se v plné si a kráse své, z práce národů a myšlení nejlep ších lidských hlav, rozvíjel se dle soudobých situací a potřeb, aby se ukázalo, že není pev- ných zákonů, určujících rozmach společnost lidské, nýbrž, že na váhu zde padá jen a jen velikost a síla práce a mohutnos odhodlání. Ale jedno jest jisto: předpokla dem každé veliké činnosti a každého neobyče, ného úspěchu jest mohoucnost kulturn a vyspělost mravní sily toho kterého na roda. Právě uplynulý rok v tomto směru podaí voliké doklady této staré pravdy a pro každého kdo z toku "života míní usuzovati na potřeb svého národa, byl rok tento zdrojem neskona lého poučení.

Právě tak jako rok 1907 byl rokem vy- vrcholené práce, rokem, ve kterém zdánlivé rozevřena neomezená možnost rozpjetí, rk 1908 byl rokem sestupu, rokem obratu kon junkturálního. Do roku 1908 vstupoval průmys i obchod v plné rušnosti i v plné energii. Byl. hojně objednávek na všech stranách a světový obchod rozvíjel se měrou netušenou. Dálný Vý chod neztratil ještě svoji kupnost, Rusko po pře- možení vnitřní revoluce nastoupilo definitivně dráhu márné obrody, západ Evropy vykazova) neobyčejnou zaměstnanost, zatím co ve Spoje- ných státech severoamerických drahota peně platila stejně jako koncem roku 1907. A přec jen bylo zřejmo, že nesvíti hospodářské čin- nosti národů do roku 1908 ony naděje, se kte- rými rozvíral se rok 1907. Příliš dlouho a příli intensivně trvala skvělá konjunktura, než aby nebylo zřejmo, že musi se záhy dostaviti její oslabení. Tento obrat byl logickým a nutným.

Znamenitá konjunktura roku 1906 a 1907 vy- plynula z netušeného rozevření se odbytišť Dál- ného Vychodu a poněvadž evropský průmysl byí neobyčejně zaměstnán, stoupla také potřeba ovropských národů, což ovšem nezůstalo bez pronikavého vlivu na obcbod a průmysl jich. Na všech stranách dunělo to prací a zdálo se. že energie lidská neminí zastaviti se před žád- ným cílem, ba že vytyčuje v záři úspěchů cíle se kterých není a se kterých bude snad teprve po desetiletích, až nové a nové pokroky tech- nické a dopravní spolu se zvýšením prostředků usnadní práci. Rozvoj podnikavosti, jaký bylo možno konstatovati speciálně v roku 1907 v všech téměř evropských státech a zvláště stá tech západnevropských, má málo analogií v dě jinách a jesí novým dokladem, seč jest lidsk odhodlanost, jsou-li dány předpoklady její. Ale jest nutno, že po takovýchto letech rozmachu dostaví se léta zastavení se a zdánlivého klidu. Jest nutno zpevniti to, co vytvořila práce před- chozích let, jest nutno zkonsolidovati a zorgani- sovati veliký přírostek výrobních zařízení. Da- lekosällé investice, ke kterým došlo v západo- svropském a americkém průmyslu, nebyly pro- vedeny přirozeně z výnosu tamějších průmy- slových podniků, nýbrž byly opatřeny z valné části úvěrními operacemi a ukázalo se, že pro- středky, které v tomto směru jsou k disposii jsou omezenější, než jak by chtěla podnikavos připravená k velikému rozletu.

Po letech rozmachu léta zastavení, klidné přehlídky vykonané práce a zorganisování všebo toho, co nově vytvořeno, jsou blahodárna a jsou léty příprav k vzestupu dalšímu a k povému vzepjetí. A v tomto stadiu organisace a konsoli dace nalézáme se právě nyní. Všeobecná spo- třeba Dálného i Blizkého Východu klesla, ná- sledkem menší zaměstnanosti průmyslu a ob- chodu jest i spotřeba Evropy menší a tak ne- jsou již závody roku 1908 zahrnovány onou spoustou objednávek, jakou jím přinesl r. 1907 Ale jest význačno pro r. 1908, že tobo oslabení konjunktury nenabylo nikde rázu katastrofál ního, nýbrž, že pozvolna uplatňoval se, aby obchod a průmysl mohl se mu přizpů sobiti. Následkem toho neshledáváme se nikd- s velikými otřesy a průmysl — ovšem s napje- tím všech sil — snáší snadno poměrně rok stl- ženějšího vývoje a počiná doplňovati finanční výzbroj všude tam, kde ukázala se nedostateč- nou, anebo kde prostředky napjaty byly příliš. S tímto zjovem určitého stabilisování úspěchů nabytých shledáváme se všude, platí pro Anglu stejně jako pro Německo a pro nás -stejně jak pro Spojené státy severoamerické.

Ale jest zajimavo, že ony veliké poznatk roforem, které objevily se v roku 1907 v oboru orgarisace peněžní, nejsou prováděny s tou onergií, s jakou byly hlásány v době naléhavých svých potřeb. Koncem roku 1907 vystoupily v popředí plány mezinárodní úpravy základů peněžnictví, plány, které vyplynuly přímo z da- ných poměrů. V přivalu potřeb roku 1907 uká- zalo se, že dosavadní soustava cedulových bank a jejich politika nevystačuje pro všechny pří- pady a ve Spojených státech severoamerickýe stejně mluvilo se o reorganisaci jích jako v No- mecku, kde provedena změna v ředitelství říš- ské banky. Bylo hojně návrhů a bylo hojně úvah v tomto smyslu proneseno, avšak ukázalo se zase, že od slova jest daleko k činu a že bude zapotřebí poznatků ještě několika let, než dojde ku provedení oněch opravných plánů, kte ré vyskytly se během roku 1907. Ale netřeba pronášeti tento fakt jako výtku Tím lépe prováděna bude reorganisace, čím více zkušeností bude jí základem. Ze však reorgani sace tato nutna bude, jest samozřejmo. Pokro čili jsme příliš daleko ve vývoji k velkoprů myslu, až příliš hluboko spjato jest hospodá ství toho kterého národa se světovým hospodář- stvím vůbec, než aby potřeba reforem těchto ne- vyskytla se opětně, jakmile z poměrů bude dána naléhavá nutnost její. K novým organi- sačním formám průmyslu bude nutno přizpůso biti peněžní trh, a jest jisto, že toto přizpůso bení bude tím pronikavější, čím větší bud u úkoly, které si vytkne lidský duch.

Avšak po jiné stránce rozlet roků 1906 1907 působil blahodárně: v oboru sociál ním. Pro ty, kteří poukazovali na to, že v břit- ké kritice moderního kapitalismu jest mnoh nepravdy a nespravedlnosti, jest poznatek tento satisfakcí velikou. Jest přece zřejmo, že tím pevněji založeny budou sociální základy lidstva. že tím blíže budeme k sociální spravedlnosti, čím mocnější budou blahobytné základy národů a států. Každá pronikavá reforma sociální vy- žadovati bude určitou vysokou úroveň materiál- ního postavení národa, poněvadž konec konců národ sám ze svých sil musí dáti prostředky kterých jest potřebí ku provádění sociálníei oprav. Průmysl malého státu nemůže snésti také nesnese náklady na př. sociálního pojištění, které možno zavésti jen tam, kde opírá s o solidní, silně fundované a materiálně mohutne záhlady výrobní. A tak ukazuje se ze zápasů končícího roku, že veliký a mocný rozmach ho spodářský jest nejen předpokladem, ale i vlast ním podnětem vývoje k sociální spravedlnost a k sociálnímu vyvoji. Ten, kdo pracuje na mo- hutném rozpjetí hospodářském, kdo pracuje n silné basi hospodářských základů nánodů, pra ouje současně k sociální spravedlnosti. A v tom to poznatku tkví význam každého hospodár ského snažení. Moderní věda politické ekonomi již dávno pochopila, že hospodářská práce ne vyvěrá ze sbonu za grošem, že není -vyvolán tubou hromaditi prostředky, nýbrž že pramen z motivů hlubších a vážnějších. Hospodářské podnikání jest podmíněno a bude podmíněn vždy mravnními momenty, které přirozeně vysky tují se jen tam, kde základem činnosti byla jest idea a myšlenka. Moderní podnikatel nen hromadičem kapitálu, nýbrž prováděčem my šlenky pokroku techniky a hospodářství, který svým požehnáním přináší lidstvu výhledy n doby lepší, výhledy, kdy uskuteční se stará tou

ha sociálních myslitelů, aby každý člověk měl právo na slušný život. Čím většími budou bo- spodářské základy národů, uím výše stoupne kultura jich, čím na vyšší úrovni ocitne se kul- tura, tím větší jsou potřeby duševní, které ten který národ ukájeti mání. To jest poznatek, kte- rý není bez významu i pro český národ a pr naši soudobou práci. A právě tak, jako let 1906—1907 ukázala nám velikost této práce tak rok 1908 nás učí, že tento shon a boj se životem jest zároveň činností, nesoucí se k lepším základům společnosti lidské. Můze býti lepší ospravedlnění pro práci hospodářskou a může býti vznešenějšího důvodu pro jej rozpjetí a ocenění sociální? Rok 1907 nerozevíral se obavami válečný mi. Ba zdálo se, že mír, který klenul se na Evropou, není obrožen se strany žádné až všudy panuje touha zachovati ho. Nutno ovšem dodati: zachovati ho dočasně, poněvadž v mezi národní situnci ovropské nastaly změny proni kavé, které nezůstaly bez vlivu na mezinárodn konstelaci, nýbrž které ukazují, že dříve neb později dojde k velikému konfliktu, kterým vy- rovnají se prrotivy stále více a více v popřed vystupující a se hromadící. Ale proto, poněvad nebylo nebozpečí válečného, vstupoval obcho a průmysl do roku 1908 s nadějí, že nejde vstříe otřesům volikým, nýbrž pozvolnému se stupu konjunktury. Avšak oslabení mezináro ního obchodu mělo v zápětí, že v roku 1909 nesetkáváme se již s oněmi velikými proměna mi ve výzbroji prostředků dopravních, jako to mu bylo roku 1907, že spíše můžeme konst tovati snahu po zachování stavu, který vytvořen byl přodobozími léty.

Rok 1908 byl rokem nových úspěchů di plomacie anglické. Šla a jde za povnými eíli které jsou vytčeny dvěma motivy: jednak sna hou zachovali velikost říše a jednak úsilím z brániti přílišnému rozmachu oněch soutěžníků kteří vystoupili na jevišti světové politiky hosp dářské v posledních 25 letech. Po porážce Ru ska na Dálném Východě Anglie změnila naprost svoji politiku oproti veliké slovanské říši severu U Mukdenu byť rozbit sen ruské moci na T chém Oceánu, byl rozbit sen o velikém kont nentálním imperiu Ruska, které zabere do sfér svých zájmů a své moci téměř celou Asii. Ru- skými porážkami na Dálném východě byl zpevněno panství Anglie v Indii a anglická di plomacie byla příliš chytrou, než aby » tent úspěch nezkrášlila Rusku ochotou upraviti vzá- jemné styky obou států v Persii. Po Mukden bylo Anglii snáze dohodnouti se s Ruskem o po- litických interesech asijských a tak stává se té- měř obratem ruky Rusko z nepřítele přítelem Anglie. Avšak tato politika anglická nebyla dána snad nějakými sympatiemi k obrozující se říši Romanovů, nýbrž vyplývala z motivů čistě egoistických. Kdo sledoval vývoj anglické pol- tiky, tomu jest zřejmo, že Anglie svá vítězná tažení neprováděla v Evropě nikdy svými vj sky a lodstvy. Za zájmy anglické bojovala proti Napoleonovým vojskům celá Evropa, za zájmy anglické bilo se na Dálném Východě Japonsko V posledních letech stalo se Německo Anglii ne- bezpečným soupeřem na světových trzích a tak snažila se velkoříše britská vytvořiti v Evropě takovou konstelaci, která by Německo poku možno isolovala a nutila je věnovati zření více svým poměrům. vnitřním. A to jest molivem. proč Londýn jest tak ochotným k některým

1908. ústupkům Petrohradu. Německá politika během rusko-japonské války snažila se získuati sym patie Ruska, počítajíc do budoucna. Nepochop telné odmítnutí poslední ruské půjčky v Berlíně mělo však v zápětí, že Rusko bylo nuceno při kloniti se k západu Evropy a že se stala snad nou úloha Francie sjednati mír mezi kabinety britským a ruským. Anglie využívá situnce ne obyčejně intensivně ve svůj prospěch a sta proti starému trojspolku trojspolek nový, trj spolek britsko-fmanko-ruský. Ovšem jest jisto že jento trojspolek nevládne lak připraveným armádami, jako ji má Německo. Po svých po rážkách na Dálném východě pochopilo Rusko jak naléhovou jest reorganisace jeho vojska uvědomilo si také, že dnes o nějakém zakro čení ruské branné moci v Evropě nelze mlu viti. Následkem toho shledáváme, že Anglie činí vše, aby Rusku tato reorganisace byla usnud něna. Ale důmysl politiky britské nepřestává no tomto úspěchu, nýbrž snaží se získati pro svů postup i Italii. Daří se to tím spíše, poněvadž napětí mezi Rakouskem a Italií stává se nalé- bavějším již proto, že sen spojení Italie nebude vyplněn dotud, dokud Italové budou náležeti k říši Hapsburské. K tomu druží se však živý zájem na Balkáně, který lialie má a který vede k tomu, aby se žárlivostí sledovala zde postup díplomacie rakouské. A tak shledáváme že Anglie během tohoto roku získala pro svoji politiku i Italii a že obratně usiluje o to, aby rozevřela propast mezi Německem a Rakou- skem. Známé události bosenské kříží však tyt snahy. Není pochybnosti o tom, že by Rakousk z rukou Anglie a Ruska bylo obdrželc svolen k annexi Bosny a Hercegoviny velice snadno.

V tom jest právě nesprávnost politiky Aehren thalovy, že nedovedl těžiti z této příznivés tuace a že neprovedl annexi po dohovoru s vůd- čími kabinety ovropekými, nýbrž, že poslupoval zde do jisté míry samovolně. Snad ohledy na Německo byly rozhodujícími. Neboť jeho poli- tika má za přímý důsledek, že vztahy mezi Německem a Rakouskem stávají se intensivněj šimi: nemáť dnes Rakousko vlastně ve světe žádného přítele, než právě Německo, jebož přá- telství jest ovšem velice problematickým. Cíle anglické politiky jsou zřejmy. Jde o isolován Německa, jde o stižení jeho světové posice, aby na druhé straně bylo možno vítězně uhájiti do savadní průmyslový i mocenský primát Anglie.

Alc současně tuké v Anglii samé připravuje s pronikavý obrat. Upozornili jsme již před léty na to, že imperialistní ideje Chamberlauinovy nejsou výrlodem jeho výbojné povahy, nýbrž že vyvěrají z potřeb hospodářského života an glického vůbec. Anglie nutně ocitla se před otázkou, jak sloučiti pevněji část velké říše brit ské a jak dáti novou formu tomuuto imporiu které tvořeno bylo věky. Zároveň však pocito- vali angličtí výrobci, že soutěž německá a ame- rická i na domácích trzích stává se stále inten sivnější a nebezpečnější. Při tom stojí Anglie před velikými otázkami sociálními, neboť jej zákonodárství dosud nevěnovalo zření oněm pro blémům, které dažy vznik pojišťování sociálni- mu a velikému ochrannému zákonodárství děl- nickému v Evropě. Ovšem: Anglie měla v svých odborných spolcích dělnických velikého faktora sociálního vyrovnání, avšak činite tento může se přirozeně omezovati pouze n sjednávání lepších pracovních podminek pro dělníky, nemůže jim však zabezpečovati za jištění pro případ stáří nebo invalidity a zaru čovati alespoň před krajní bidou jejich rodiny Proto bylo důmyslnou ideou Chamberlainovy po Btiky zavésti celní čáru, slučující velkou říš britskou v jeden celek, a užiti výnosu těcht cel ku provádění zákonodárství sociálního v smyslu středoevropském. Tato idea vrací se opět a dostavuje se tím intensivněji, čím pro nikavěji uplatňuje se sestup konjunktury v Spojeném království.

Posavadní liberální většina anglického par lementu, která stavěla se tak onergicky pro imperialistním snahám Chamborlašnovým a Bal- fourovým, bude při příštích volbách vystřídán většinou konservativní, která snahám uvedeným jest blízka. Pro každého, kdo sleduje postu mezinárodní soutěže, bylo zřejmo, že anglický průmysl dříve či později dojde ku poznání,ž jest mu potřebí ochrany proti soutěžníkům, kte ři chráněni na domácích trzích mohou s tin větší intensitou postupovati na trzích meziná rodních. Tento obrat, který bude epochální pro Anglii, připravuje se zřejmě a působí rych leji, než se zdá, zatím co nepochybně horliv bude k tomu pracováno, aby Anglie i po vo jenské stránce stala se faktorem, s nímž dlužn počítati. A tak stojíme před naprosto změněným základy, na nichž dosud vybudována byla brit ská říše, před změnami, které učiní z Anglie n jen velikého činitele hospodářského, nýbrž kte ré zdůrazní i jeho mocenské postavení armádn na zemi, kdyžtě jeho lodstvo námořní jest do sud nejmocnějším z celého světa.

Ve světové politice Franeie nezměnel se ničeho. To, co bylo heslem francouzské poli- tiky světové, aby dvojspolek rusko-francouzský změněn byl v trojspolek přistoupením Anglie zdařilo se kabinetu pařížskému úplně. Není po chybnosti, že pro Franeii neemohlo býti politiky správnější a účelnější. Pro toho, kdo posuzuje klidně a krilicky ideové proudy, ovládajíeí Evropu, jest zřejmo, že idea nacio na lismu roku 1908 učinila pokroky neobyčejné Provanula i ony vrstvy, které zdánlivě byly je nepřípustny, a tak zříme, že veliký obhájce Dreyfussův Piquart jako ministr vojenství klade neobyčejnou váhu na velikou pohotovost fra- couzské armády, ministr, který ji reorganisuje který zostřuje kázeň a který bedlivě a bystře upírá své zraky k Vogésám. Málo kdy přinesl politika některého státu tolik překvapení, jako

právě politika francouzská ve směru nacionalisti ckém v uplynulém roku, kdy v čele jejím oci se kabinet Clemenceauův. Po hospodářské strán ce zůstala si Francie rovněž věrna. Jest tím čím byla až dosud, velikým věřitolem svět kterým stala se velikou spořivostí svého lidu V tomto směru spociálně Francie koná neoceni felné služby Rusku, které koncem roku obra se k ní o novou miliardovou půjčku. Italie i v uplynulém roce učinila po ho- spodářské stránce pokrok neobyčejný. Stala s průmyslovu zemí veliké vyspělosti a velike síly a stala se vážným soutěžníkem na Balkáně a její vliv pociťoval náš obchod tam nejednou. Italie dovednou svou politikou, což nelze upříi dovedla zjednati si důvěry balkánských národ a když došlo k známému konfliktu mezi Rakou- skem a balkánskými státy, upíraly se zraky je- jich do Říma, kde tušily svého přítele. Italie chápe, že proti Rakousku jest na zemí slabou a ví, že silnou stane se ihned, když nebude sama. Proto její balkánská politika a proto její nepopíratelná sklonnost ku pobitice kabinetu britského. Hospodářské pokroky Italie jsou tím potěšitelnější, že také její peněžní situace jes mnohem příznivější, že státní finance jsou upra- veny a rozpočet vykazuje podivuhodnou stab- litu. A právě proto není pochybnosti, že Italie bude státem veliké síly a že nezastaví se na dráze svého velmi slibného výveje.

Zatím mělo Německo situaci stíženější Ne proto, že by jeho hospodářské základy utr pěly. Naopak možno konstatovati, že vývoj ho spodářství v roce končícím byl pro Německ neobyčejně čestným. Dříve nežli ve všechj ných státech se v Německu projevil obrat kon- junktury. Průmysl železářský, průmysl textiln průmysl chemický pocitují zvrat tento velmi in tensivně a poměry peněžní pyly v Německu ná- sledkem toho velmi napjaty. Říšská banka né mecká teprve po dlouhém váhání odhodlala s ke snížení diskontní sazby, což jest nejlepším dokladem, jak značně byly napjaty prostředky domácí. Jest totiž zajímavo, že diskontm poli tika německé banky říšské nebyla v roce kon čícím džtována hospudářskou politikou světo- vou, nýbrž jen a pouze ohledy na stav dom- cího průmyslu a -obchodu. Není pochybnost o tom, že investice, které provedl německý průmysl roku 1906—1907, byly přílišny a ž následkem toho nestačila kapitálová pohotovos národa na jich hražení. Stačí pouze konstatovati noúspěch poslední půjčky německé, stačí po- ukázati na zákonné ustanovení povinnosti něme- ckých ústavů peněžních, sloužících k ukládáni úspor, ku přejímání rent slátíchi, aby byle zřejmo, jak německé prostředky byly napjaty právě působením obchodu a průmyslu. Prot shledáváme, že německá banka říšská teprve po překonání volikých pochybností přistupuje k snížení svého diskontu, aby zůstala i pak n výši, která jest vzhledem k běžným poměrům přece značná. Jést zřejmo, že Německo mělo podnikavosti přiliš a že potřebuje doby zasta- vení se, aby organicky tento vzrůst zpracovalc a přizpůsobilo nejen své potřebě domácí, ale také sítuaci svého zahraničného obchodu

A právě v této situaci okazuje se vnitřní sila a konsolidovanost Německa, které celkem klid- ně snáší tuto dobu a dokazuie, že vyjde zn vítězě. Ale zatím, co práce německého n- roda ukazuje znova jeho solidnost, jde zahra- niční politika německá od neúspěchu k neúsp chu. Hohenzollerové do německé politiky ří ské zanesli to, co bylo znakem jejich Pruska Prusko stalo se velikým v dobách absolutismu Hohenzollerové, opírajíce se o byrokracu dovedli z neúrodné své vlasti vytvořiti tmel spo jeného Německa. Ve Vilému II. zbylo kus nuto krata, kterému však nodostává se onoho jas ného rozhledu a onoho nezkaleného zraku, kte rým vyznačoval se Bedřich II. A tak dochází k velikému konfliktu mezi císařem a říšským sněmem, který v zájmu náreda vystupuje ote řeně proti autokratické politice císařově, aby císař prohlásil, že na dálo miní více respekto- vati přání a potřeby národa. Me tím konflik tento odstraněn nebyl, poněvadž Vilém II. n dovedl se a nedovede se zhostiti svých velikých snů o vítězstvích německé armády, nedovede zhostiti se tradice, kterou vtiskla mu jeho ro dina, jež stala se slavnou a velikou pouze vál kami. Tento rys povahy německého clsaře usnadnil politiku Anglie, která pracovala k osa mocení Německa a která s houževnatostí, jež v Berlině budila podiv, dovědla jíti od úspěchu k úspěehu. Není pochybnosti, že mezinárodn posice Německu jest oblížnější, než kdy jindy. a že snahy o nastávající světovou hegemo nii Ně- mocka jsou hojně zastiněny faktem, že Evropa jest odhodlána položiti hráze německé rozpl navosti.

Svého starého přítele, Rusko, německ říše ztratila. Nejen z důvodů, které výše jsou uvedeny, nejen proto, že dovedla v těžké chvíli ukázati svojí dvojí líc, ale i z důvodů hlubších Když nastoupila třetí duma ruská, vítali jsme na tomto místě počátek mírného, ale za to tím hlubšího obrození Ruska. Ukázalo se, že tyto naděje jsou oprávněny a že nastoupenou vestou Rusko propracuje se k pevnému konstituciona lismu. Když zahájena byla třetí duma, posmě váčkové tvrdili, že bude to sbor, který bude k vati k opatření vládnímu. Ukázalo se, že ve Sto lypinovi našlo Rusko věrného pracovníkav smyslu národní obrody a že tento ministerský president, kerý ličen byl jako reakcionář, je největší oporou vývoje Ruska v konstituční stát Právě svou prací — a práce jest v žd a za všech okolnosti neilepší op- rou pro postup a politiku každéh národa — uplatnila se duma a zjednalas nepopíratelný vliv na celé hospodá řství státní. Dovedla zasáhnouti do personalit, které dříve pokládány byly za netykavku, dovedla uplatňe vati své slovo ve výzbroji námořní, dovedl uplatňovati svoji váhu v reorganisaci armády dovedla zdůrazniti potřeby reforem zeměděl- ských, dovedla pronésti veliké slovo k otázce kulturního povznosení národa, zasáhla v roz- počet státní a nyní, jak se ukazuje, zasahuje i hluboko do mezinárodní politiky ruské. To, c u nás jest netykavkou, podléhá kontrole ruského parlamentu, který si tuto moc dobývá sousta- ným, logickým a legálním postupem. Třetí duma jest zákonodárným sborem v plném slova smy- slu a její význam bude tím hluběí, čím poctivěji bude postupovati na dráze až dosud začaté. A tato třetí duma stala se nejen počátkem obro- zení ruského po stránce bospodářské a kulturní.

ale stala se i důležitým mezníkem v nacionali- snci Ruska. To, o čem snili čeští slavjanofilové. aby Rusko probralo se k vědomé myšlence slo- vanské, a co tak dlouho naráželo na nepocho- pení širokých vrstev lidu v Rusku, jako zázra- kem před našimi zraky se rozevírá. Ovšem ofieiální Rusko Alexandra II. i III. bylo zdán- livě slovanským. Politika Katkova byla politi- kou ochrany slovanských národů, avšak tate politika byla současně politikou zachování auto- kratického principu a sympatie k oněm slovan- ským národům, které jsou s Ruskem zpříbuz- něny po stránce náboženské. Duma třetí se svý mi slavjanofilními úkoly vyšinuje se nad tot stanovisko a povznáší se ku pojímání myšlenk slovanské tak, jak již dávno citili nejlepší sy- nové českého národa, ku pojímání ideje slo- vanské jakožto ideje rovnosti, velnosti a brat- ství, ideje, která kulturním povznesením ná- rodů slovanských chce povznésti je ku proni- kavému vlivu v dějinách světových vůbec. P této stránce byl rok 1908 potěšitelným a zna- mená naprostý obrat v dosavadní politice Ru- ska. Až do té doby byly representantem slav- janofilismu polooficiální kruhy ruské, nyní ide slavjanofilismu přešla do širokých vestev ná- roda a tento momení nemůže zůstati bez vliv na upravení nejpalčivějši otázky, otázky rusko polské. Zatím ale nejsou ještě zúplna rozražen ledy a zatím vláda Stolypinova se nemohla od- hodlati ku povolení ústupků Polákům, ale obrat i zde není dalek a konec konců ukáže se správ- nou politika Dmowského, který proti revoluční mu všepolství staví ideu polské národní samo- statnosti v rámei ruské říše. Ovšem: vychází

teprve sluce pochopení slovanské solidarity slovanské vzájemnosti a jeho první paprsky svit nad luhy. Snad jest ještě daleko do doby, kdy vyjde v plné své kráse. Avšak nám, kteři prošli jsme tolika zklamáními a kteří nepřestali jsme věřiti aná v dobách nejhorších, i tyto prval p prsky jsou znamením příštích krásných čna, kdy veliká idea kulturní práce slovanské rozvine se v plné své kráse a šíři. Nastane doba, o které snili jsme v počátcích svého obrození, nastane po letech, snad po desetiletích, ale jest jisto, že poznání vědomi slovanského neutlumi již nikdo, že vítězně zazáří jednou nad slovanským svě- tem v poznání, že spása naše jest v pokroku, svobodě, rovnocennosti a rovnoprávnosti. Po - nační stránce učinilo Rusbo v uplynulém roce opětně pokroky. Půjěka, která pro rok 1909 byla ohlášena ze západu Evropy, provedena ne- byla a Rusko vystačuje vlastnímo svými pro- středky. Dochází k úvěrní operaci teprve p usnesení dumy, aby jednak byly jí zaplaceny pokladniční poukázky ruského státu a jednak aby její části (150,000.000 rublů) bylo užito k reorganisaci armády a k úkolům hospodář- ským. Ruský mužík obdržel valně nové půdy. avšak ještě zbývá těžší část jeho obrození: po- vznesení jeho kulturní úrovně a výcvik jeh k lepšímu obdělávání půdy. To jest základní problén. ruský a jest polá- šitelno, že tímto problémem právě ruská vlád i ruská duma se obírají. V tomto směru může jim vzájemnost slovanská prokázati veliké služ- by, poněvadž jest u západních Slovanů hojně volných sil, kterých Rusko může užiti a které mohou přinésti mu požehnání. V tomto směru čeští lidé nebyli by již Bachovými husary, n- brž průkopníky lepší budoucnosti Slovanstva K této práci jest český národ také povinen, bude-li na něm žádána.

Veliká zámořská republika, Spojen státy severoamerické, mají za sebou pohnutý rok nejen hospodářsky, ale i politicky. Do roku 1908 vstupovala Unie severoamerická za značně napjatých poměrů poněžních, kte- réžto napjetí povolilo teprve později, aby sou- časně se ukázalo, jak podstatně zhoršila se sam konjunktura průmyslová. Došlo k houfnému propouštění dělníků, avšak současně vracela s důvěra obecenstva v peněžní ústavy. Záhy však veškory mysli zaujala nastávající volba presi- denta. Bylo předem jaspo, že ze zápasu dvou velikych stran, republikánské a demokratické, vyjde vítězně kandidát dosavadního presidenta Roosovelia, Taft, avšak nebylo jasno, jakým po- měrem hlasů se tak stane. Poměry stran v Am- rice jsou stabilisovány pouze zdánlivě. Pri zvlášínosti roztřídění kapitálu, které vykazují právě Spojené státy soveroamorické následkem své obrovské koncentrace kapitalů v rukou jed- notlivců, nejsou vyloučena překvapení, pocho- dící z nejširších vrstev lidových. Kdyby Spo- jené státy severoamerické měly dělnictvo orga- nisované ve smyslu střeďoevropském, není po- chybnosti, že by takováto dělnická strana brála rozhodující roli v životě Unie. Avšak dosu dělnietvo náleží tradičním velikým stranám poli- tickým. Avšak změna myslí může nastati záhy a proto sleduje Unie velmi bedlivě vývoj po- měrů hlasových při každých volbách. Že valn většina amerického národa připojí se k dosa- vadní politice Rooseveltově, bylo zřejmo. At příliš rychle staly se Spojené státy severoame- rické jednou z rozhodujících velmocí světových