Načítám náhled…
Chunky — 29 celkem
· entity: person 16, place 28, org 11, work 4
1
masthead
1. ledna 1909. Číslo.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
Strana 11.
4
article
rovnání s působnosti francouzského ministerstva
obdobného jména by objasnilo odchylky. Pri
ministerstvu veřejných praci byl znovu konsti-
tuován zreorganisovaný poradní sbor pro
zvelebování živností; »říšská živnosten
ská rada« byla jakožto poradní sbor mini-
sterstva obchodu aktivována koncem roku.
Přenesení zvelebovací akce živnostenské z mi-
nisterstva obchodu a živnostenského školstv
(kromě obchodního) z ministerstva vyučování
do nového ministerstva veřejných prací dlužno
arci potud vítati, že nastalo soustředění při-
slušných sgend, že odstraněny tím byly někdejší
konflikty kompetenční a že nové ministerstvo
bylo vybaveno poněkud většími prostředky. Se
zvláštním povděkem dlužno zaznamenati, že
čelné místo v odboru didaktického zvelebo-
vání živností nově zaujal znamenitý český od-
borník, někdejší II. sekretář obchodní a živno-
stenské komory v Praze, dv. r. dr. Pilha ner.
doktor
Pilh
Praha
5
article
Na poli maloživnostenského
úvěrnictví jest potěšitelným zjevem čilejší
eskont živnostenských účtů, jejž možno považo-
vati spolu za jeden z prostředků proti zlu kon-
sumpčního úvěru. Jiný podnět, směřující rovněž
k nápravě v placení živnostníkům, totiž návrh
na zkrácení lbůt promlčecích pro pohledávky
živnostníků (v nejširším slova toho smyslu), po-
daný obchodní a živnostenskou komorou praž-
skou vládě, posud nedoznal uskutečnění, ae při-
klad říšsko-německý dosti vábí k tomuto legisla-
tivnímu zakročení. Ani na poli svépomoe
společenslevní nelze tu pozorovati pronikavějš
činnosti a ani úsporné spolky rabattové, v nichž
detailní kupectvo za hranicemi namno z
spatřuje nejen zbraň v soutěži s konsumním
spolky a velkobazary, nýbrž i výchovný pro
středek, učíci obecenstvo hotově platiti, nedo-
znaly ve směrodatných kupeckých organisacích
našich sympatického přijetí. Také osnova zákona
k zabezpečení pohledávek stavebních řemeslníků
posud není opravena a doplněna způsobem vy
bovujícím.
6
article
Zemský jubilejní úvěrní fon
živnostenský nedoznal ani v roce 1908
svého vybudování v úvěrní ústřednu zemskou
ve spojení s úvěrním fondem zemědělským. Pro-
jekt ústřední společenstevní pokladny říšské
posud nezmizel s obzoru a také připravené iiž
zřízení zvláštního odboru pro úvěr živnostenský
v lůně ministerstva veřejných prací činí nutným
intensivnější činnost na půdě domácl.
Skutečná potřeba svedla zemský jubilejní
úvěrní fond živnostenský k některým pokusům,
pokud mu to arci svěrací kazajka platných
stanov dovolovala. Šlo zejména o oživení čin-
nosti živnostenských úvěrních družstev, po výtce
v rámci živn. společenstev zřizovaných, o přiji-
mání vkladů od těchlo družstev, o založení
svazu družstev úvěrních, o rozhojnění úvěru
směnečného a o nový rozvoj úvěru dodávko-
vého, v kterémžto směru jest zejména nutně
potřebí, aby fond směl poskytovati mírně zů-
ročitelné půjčky nejen družstvům svépomocným,
zřízeným na podkladě zákona z 9. dubna 1873
a společenstvům živnostenským (dle řádu živn.),
nýbrž i jednotlivým živnostníkům, za účelem
společného převzetí dodávek a prací valně se
sdruživším. Výchovná a informační činnost
fondu v oboru živn. družstevnictví jest neméně
důležitá, než činnost úvěrní; dle posledního vý-
kazu vyplatil fond po dobu své činnosti (od r.
1899) K 4.834.301.89, zpět bylo splaceno k
3,720.812 98, úhrnný stav koncem roku 1907
K 1,113 488 91.
svaz družstvo úvěrní
7
article
Sněm království českého nemoh
za rozervanosti politických poměrů, dovršené
svévolnou německou obstrukci, plodně praco-
vati. Ze zpráv sněmu podaných dlužno zvláště
uvésti zprávu zemského výboru (odb
IV.) o zemské podpůrné akci živno-
stenské v r. 1907, z níž jest patrna směro-
datná iniciativa dlouholetého chéťa tohoto re-
sortu zemského výboru, a z návrhů jednotlivých
poslanců návrhy na zřízení zemské živnostenské
rady, na soustředění zvelebovací akce živno-
stenské, na zvýšení dotace živnostenské, na
opravu stanov jubil. úvěrního fondu, na pořá-
dání kursů řemeslnických prostřednictvím techno
logicko-průmysl. musea v městech venkovských
na pravidelné subvencování besídek učednických.
na reorganisaci škol řemeslnických, na zřízen
grafického učeliště v Praze atd. atd.
Za daných poměrů nebyla arci ku předu
posunuta ani otázka zřízení zemsk
živnostenské rady, (narážející na odpor
stran německých, ani otázka vybudování obou
jubil úvěrních zemských fondů, ani otázka zá-
konné úpravy pokračovacího školství živnosten-
ského. Prakticky učiněn v oboru pokračovacího
školství živnostenského pokrok založením, nebo
lepším umístěním a vypravením některých od
borných pokračovacích škol živnostenských
v Praze a jubilejním věnováním obnosu půl
milionu korun král. hl. městem Prahou k ob-
dobnému účelu.
Praha
zemsk živnostenský rada
8
article
Bezprostředně před odstoupením prvého
ministra veřejných prací dra. Gessmanna vydány
byly výnosy, týkající se otázky učedni cké-
Dlužno především zřizovati a podporovati učed-
nické útulky (asyly), jež však nemají sloužit-
pouze za byty a stravovny, nýbrž mají také
poskytovati vhodné pokyny k volbě povolání,
pokud lze regulovati příliv učňů do jednotlivých
odvětví a býti v těsném spojení s veřejnými
ústavy pro sprostředkování práce. Doporučuje
se dále zřizování a podporování nedělních, svá-
tečních a večerních besídek učednických
stanoví se, za kterých podmíneh bude besídkám
udělována pravidelná subvence státní. Pomocí
zvýšené péče o živnostenskou mládež má se
dociliti zejména také toho, aby se věnovalo živ-
nostem více tladistvých osob i ze stavů střed-
ních, poměrně lépe situovaných. Ku provádění
řečených podnětů budou zřízeny stálé zemské
komise pro živnostenskou mládež.
Na Moravě zahájila zemská živnosten
ská rads, co do rozsahu své působnosti are
obmezená a v podstatě na kompetenci zemské
správy a zemského zákonodárství založená, čile
svou působnost a lze se důvodně naditi, že
příštím rokem bude již lze referovati i o zalo-
žení zemského ústavu pro zvelebování živnosti
v markrabství moravském. Překážky národnost-
ního rázu podaří se asi překonati. Z mor av-
ských výstav uvádíme kroměřížskou
jubilejní výstavu ústředního epolku moravských
živnostníků v Br ně.
Ve Slezsku zahájil svou činnost ústav
Morava
Slezsko
9
article
pro zvelebování živností, jenž byl založen ob
chodní a živn. komorou v Opavě a jest řízen
výlučně německy. Také v Krakově a ve Lvori
vznikly podobné ústavy (polské) a v Lubla
připravuje se vznik zvelebovacího ústavu sl
vinského.
Ve spletité otázce konsumních spolků
ústředna obchodních a živn. komor v Předl
tavsku vytýčila zlatou střední cestu. V důklad-
ném podání objasnila, že samostatné kupectv
důvodně žádá právní rovnost kupectva a kon-
sumních spolků, formálně stejné podmínky pro-
vozovací a existenční. Ústředna nespokojilas
stanovením povšechných zásad, nýbrž podrobně
vytkla, jakých náprav je třeba po stránce živ
nostensko-právní, berní a poplatkové, i se zřele
lem ku připravené již reformě zákon
z 9. dubna 1873 o výdělkových a hospodár
ských společenstvech.
Tak zvaný ochranný směr v politice
živnostenské doznal do té doby nebývalého vý-
razu v živnostenské novele z 5. února 1907
vstoupivší v platnost 16. srpna 1907 až na
ustanovení o zkoušce tovaryšské, kteráž teprve
od 16. února 1908 jsou v platnosti. Nastinil
jsme již v loňské novoroční stati význam i ob
sah živnostenské novely. V r. 1908 započato.
v Čechách v celku se zdarem, s organisováním
povinných zkoušek tovaryšských. Dobrovoln
zkoušky mistrovské dle § 114 a), ač předpis
ten jest v platnosti již od 16. srpna 1907
posud konány nebyly; pražský ústav pro zvele
bování živností zavádí pro kandidáty mistrov
ských zkoušek přípravné kursy. Příslušná usta-
novení zákonná o zkouškách arciť jsou přímou
oporou druhého, positivního směru po
litiky živnostenské.
Opava
Krakov
Čechy
zvelebovací ústav slečna vinský
10
article
Ačkoliv nebyla současně s vydáním novely
provedena velmi žádouci reorganisace živnosten-
ských úřadů I. stolice, a ač se stále s reorga-
nisaci touto otáli, přece v celku lze říci, že v
pokročilých korunních zemích právní pra x
novely živnostenské byla dosti dobrá, ochran
ným intencím novely celkem hovícl. Že tomu
tak bylo, lze v přední řadě děkovati vydatné
věci znalé součinnosti obehodních a živnosten
ských komor, a pokud zvláště jde o VII. hlavu
ž. ř. (o živn. společenstvech), také horlivé spolu
práci společenstevních instruktorů společen-
stevních a gremiálních svazů, po případě i gre
mil a společenstev, zvláště těch, jimž bylo lze
přiméřeně vypraviti kancelář.
Prospěšný úkol vykonaly tu též živno
stenskoprávní kursy informační. Zvláštní péče
vyžadovalo zejména provádění předpisu § 114
lit. i). dle něhož přináleží společenstvům a gr
milm usnášeti se o odklizení zvyků, obyčejo
novot, které jsou na překážku reelní soutěž
mezi členy společenstva, ač mělo-li býti před-
pisu řečeného používáno správně a hospodářsky
účelně. Také tvoření společenstevních svazů
(jednot) i svazů vyššího řádu usnadnily nová
předpisy podstatně a činnost výboru jednoty
okresní jakožto poradního sboru živnostenského
úřadu I. stolice (§ 130 i ž. ř.) snad nebude v
brzku již vzáenostl.
společenstevní svaz
živnostenský úřad I . stolice
11
article
I v Německu pronikl ochranný smě
živnostenské politiky v novele k rádu živno
stenskému. Požadavek nuceného průkazu způ-
sobílosti dle vzoru rakouského po dlouhých
bojích octl se však v říši německé- i v re-
meslnických organisacích v menšině. Zvolen
postup jiný: utvořena určitá práva mistrovská
kteráž vykonávati smí jen ten, kdo prokázsl
mistrovskou způsobilost; práva ta vztahují se
v prvé řadě k oprávnění míti učně. Jest zají
mavo, že král. uherský státní tajemník Jo se
Szterényi, vlastní inspirátor uherské pol-
tiky hospodářské, zvl. průmyslové, na VIII
kongresu uherských živnostenských korporae
přiklonil se ve svém vysoce pozoruhodném vý-
kladu o základech živnostenské politiky uherské
vlády v otázce průkazu k postupu řišsko-ně
meckému, neschváliv postup v novelách k ra-
kouskému řádu živnostenskému uplatněný. Snad
by právě ve spojení se jménem Josefa Szteré-
nya bylo přiměřeno přičiniti několik poznámek
k českému hnuti za hospodářské
o samostatnění, kteréž se jistou měrou
dotýká i politiky středostavovské, bylo by ze-
jména záhodno pokusiti se o vytýčení rozdílu
mezi prováděním zásady »Svůj k svému«
mezi boykotem a promluviti o dosahu
vhodném způsobu uplatňování těchto snah
leč dočasné tiskové poměry nedovolují o věe
volně se rozepsati *)
Josef Szterý
Německo
12
article
Na konec zmíniti se dlužno i o osnově
zákona o sociálním pojišťování, nej
větším to sociálním díle, jež kdy měl parla
ment příležitost projednávati. S hlediska středo
stavovské politiky jest nejvýznačnějším momen
tem pojeti samostatných drobných podnikatel
v rámec pojišťování sociálního, (na nějž v lon
ské naší novoroční stati zavčas bylo důrazn
upozornéno).
Dle vládní osnovy, kteráž arci v nejednom
směru neuspokojuje a dílem (pokud jde o uklá
daná břemena) i obavy vzbuzuje, spadajív
starobni povinné pojišťovění také všichn
samostatní majitelé podníků živnostenských,
jichž roční příjem nepřesahuje 2400 K, anebo
kteří pravidelně nezaměstnávají více než dva
dělníky. Pojišťěným samostatným drobným pod-
nikatelům dostává se stejného státního přispěvku
k rentě jako dělníkům, počátek starobní renty
nastává rovněž 65. rokem. V poslední schůz
poslanecké sněmovny v roce 1908 dosazen
zvláštní výbor, jemuž byla osnova přikázána.
Pojišťěný
poslanecký sněmovna
13
title
DR. ŠIMON KOLÁŘÍK
DR
Kolářík
14
article
Zemědělství české v r. 1908.
Zemědělství české v r. 1908.
Pro zemědělství byl r. 1908 celkem rokem
klidným; nebylo vzrušujícíeh událostí politicko
hospodářských, velkých živelních katastrof zů
stalo zemědělství ušetřeno a krise, jež stihly
některá odvětví průmyslová, nezpůsobily tal
prudkých otřesů hospodářských, které by byl
zachvátily i produkci zemědělskou.
Úroda naše zůstala v celku za úrod u
loňskou. Následující data osvětlují podrobněj
produkci hlavních čtyř druhů obilních:
Osevná plocha žita činila roku 1908
571.076 ha (r. 1907 548.925 ha), pšenice
224.682 ha (r. 1907 226.524 ha), ječmene
*) Konfiskován byl i objektivný objasňujíc
projev České společnosti národohiospodářské.
300.364 ha (r. 1907: 309.902 ha) a ovsa
463.746 ha (1907: 471.852 ha). Pouze plo-
cha žitu věnovaná vykazuje proti r. 1907 zvět
šení, ostatní obiliny vykazují úbytek.
Průměrný výnos po 1 ha činil roku 1908
u žita: 17 q (r. 1907 16.7 q), u pšeniee
19.4 q (r. 1907 20.1 q), u ječmene 18 2
(r. 1907 20 q) a u ovsa 13.9 q (roku 1907
16 q). Jediné žito dalo úrodu o málo lepši.
než r. 1907, ostatní obiliny vesměs horší.
Celkový výnos sklizně obilní r. 1908 čin
u žita asi 9,695.772 q (r. 1907 9,174.782 o)
u pšenice 4,371.142 q (r. 1907 4,551.680 d)
u ječmene 5,477.982 q (r. 1907 6,186.679c.
a u ovsa 6,431.482 q (r. 1907 7,559.160 g)
Z uvedených čísel jest zjevno, že i absolutně
sklizeň žita vypadla nejpříznivěji, že jediná ab-
solutní výše sklizně stoupla, jest důsledkem, že
též osevná plocha pouze této plodiny doznala
přírostku; ostatní obiliny daly menší sklizeň,
protože zabraly též menší osev než r. 1907.
Okopaniny naše — cukrovka a brambory —
utrpěly velice všeobecným suchem; výnosy
kvantitativní jsou oproti loňsku menší. Nejcitel
něji postiženy byly suchem r. 1908 píeniny.
Dobrá byla vína, ovoce a chmele.
Český společnost
ha
17 q
18 2
15
article
Ceny obilnin byly uspokojivé; ceny žita
— nejhlavnější naší plodiny — posud jeví ten
denci stoupající, řepa po tuhých bojích řepat
ských s organisací cukrovarů uhájila výšku kam
paně loňské; největší stesky ozývají se právem
na nízké ceny chmele; nápadno jest rovněž po
klesnutí cen dřeva.
Pro chov hospodářského zvíře
ctva nebude míti r. 1908 účinků valně při-
znivých: nedostatek vody a píenin vedl již
povede ještě dále k redukci stavu našeho skotu
i bravu. Ceny dobytka — zejměna užitkového
— poklesly na tak nízkou míru, že se na ně-
kterých trzích živá váha platila sotva 50
60 haléřů za 1 kg; cen jatečního dobytka se
toto nápadné poklesnutí cen tak citelně nedotklo
Vepřový dobytek své dobré ceny stále udržuje
Zdravotní poměry hospodářského zvířeciva byly
tak dalece příznivy, že infekční choroby v po-
vážlivém rozsahu se nevyskytly.
kg
16
article
V mezinárodních obchodníc
stycích charakterisují stav zemědělského ob-
chodu r. 1908 nejlépe následujicí čísla:
V prvých devíti měsících r. 1908, za kte-
rou dobu jsou úřadní statistické zprávy posu
publikovány, vyvezla naše říše cukru z
171,319.310 K (r. 1907 v stejném období za
144,377.104 K), obili, mouky, sladu aj.
za 93804.963 K (r. 1907 za 95,373.158 K)
zeleniny za 40,042.294 korun (roku 1907 za
43,549.458 K), tažného a jatečního dobytka za
87,430.495 K (r. 1907 za 51,985.866 K), zví
řecích produktů za 178,179.469 K (r. 1907 za
165,577.629 K), dřívi, uhli a rašelinyz
278,637.225 K (r. 1907 za 294,031.537 -K
Naproti tomu nejdůležitější položky dovozu
zemědělských výrobků jeví se v udaném obduhi
r. 1908 a 1907 následovně:
Obilí, mouky a sladu dovezlo se do našt
říše r. 1908 za 32.954.911 K (r. 1907 z
28,976.090 K), ovoce, zeleniny a t. d. zn
68,393.660 K (r. 1907 za 65,120.868 K), zví
řecích výrobků za 120,987.000 K (v r. 1907 z
131,733.000 K), a dříví a uhlí r. 1908 za
17
article
164,016.000 K (r. 1907 za 144,031.000 K). —
Nápadným zjevem v našem dovozu r. 190
byl: bromadný dovoz pšenice argentinské, který
se r. 1908 vyskytl poprvé. Vzhledem ku panují-
címu suchu byl v letních měsících vývoz pícnin
z Rakouska zakázán. U nás bylo jednollivým
kerporacemi voláno po opatření obdobném.
avšak bezvýsledně. — Z Anglie ohlašujes
úmysl chrániti domácí produkci chmele clem
dovozním ve výši asi 50 K z 1 q a mimo t
přísným zákonem provenieněním. Opatření t
dotkla se těžce našebo chmelařství.
Z uvedených číslic lze povšechně říci, že
r. 1908 všechen náš zemědělský vývoz poklesl.
toliko vývoz dobylka a zvířecích produktů dost.
značně stoupl; v dovozu jeví se značnější stou
nuti při dříví a uhlí.
Dovoz z Uher do této polovice říše jevi
proti loňsku v prvních devíti měsících r. 1908
proti stejné periodě r. 1907 při obilí úbytek
v ceně 2,623.000 K, při dobytku přírostek
v ceně 101.908 K; o vývozu zemědělských vý
robků přirozeně nelze mluviti.
Povšechně lze říci, že bilance našeho ob
chodu zemědělského ve styku s cizími státy
proti r. 1907 se částečně zhoršila, kdežto ve
styku s Uhrami doznala nepatrného zlepšení.
Rakousko
Anglie
Uhry
18
article
Soubrn otázek, známý pod jménem rakou
sko-uberského vyrovnání, upraven byl ústavně
ješté r. 1907. R. 1908 přinesl zatímní úpravu
našich obchodních styků se Srbskem; vládu
zmocněna parlamentem uzavřela smlouvu s plat
ností do konce r. 1908 a před skončením roku
zmocněna vláda znovu ku prodloužení provisoris
na dalších šest měsíců. Tato smlouva se Srb-
skem narazila na příkrý odpor kruhů agrárníeh
z toho důvodu, že povoluje Srbsku vyvězt
každoročně určité množství masa do jatek v mě
stech rakousko-uherských. O smlouvě s Rumun
skem se vyjednává; agrární zájemníci ohražuj
se proti požadavku Rumunska, aby též formule
státu přiznána byla obdobná výhoda jako Srb-
sku: vývoz určitého množství masa do Rakou-
sko-Uherska. — Platnost smlouvy s Černou
Horou koncem roku došla a vůči tomuto státu
vstupují v platnost plné celní sazby našeho auto-
nomního tarifu. — Důsledkem obchodní smlou-
vy s Německem upraveny byly zvláštním ně-
mecko-říšským nařízením poměry našeho vý-
vozu dobytka do Němec: dovoluje se pouze vj-
voz jatečního dobytka hovězího a ovčího jen
z jatek; pro Bavory a Sasko povolen vývoz urči-
tého množství masa vepřového; chovný dobyte
hovězí smí býti dovážen pouze do Saska a Ba
vorska z několika pohraničních českých okresů.
Brusselská konvence, jejíž platnost smluvena n
pět let počínaje 1. zářím 1903, samovolně pro-
dloužena. Ke konvenci přistupuje 1. září 190
Rusko, když se mu dovolil export jednoho m-
lienu tun cukru v období 1908—1912 za pod-
mínek, které konec konců znamenají skryté pre
mie; rovněž i Anglii povoleny byly již dříve
exportní premie na cukr z její kolonií.
Srb
Rumun
Němec
Srbsko
Rumunsko
Raka
skoUhersko
Německo
Sasko
Rusko
Anglie
19
article
Ve vnitřním našem životě hospodářsko-poli
tickém zasluhují v prvé řadě pozornosti volb
do sněmu království českého; sněm nový ná-
sledkem německé obstrukce nebyl schopen prá-
ce a tak řada přání agrárně-politických, která
čekají od sněmu svého rozřešení, zůstala ne-
splněna. Návrhy zemského výboru na vybude
vání zemských jubilejních fondů v bankovní o-
genisaci, na úpravu poměru okresních hospo-
dářských záložen, na vydání zákona k ochrané
ptactva zůstaly stejně materiálem archivním.
jako návrhy poslaneckých klubů na zkoncován
zemského zákona o zájmových společenstvech
na doplnění kommassačního zákona říšského zá
konem zemským, na zřizení zemské pojišťovny
požární, krupobitní a dobytčí a na opravu n
šeho zákona honebního. Jediný agrárně-politick
zákon zemský — usnesený ještě v minulém ob
dobí sněmovním — o zvláštním selském právu
dědiekéi došel r. 1908 císařské sankce. Porady
o statcích rentových jsou v zemědělské rad
v proudu.
V říšské radě sněmovny poslanecké usne
sené snížení daně cukerní nebylo panskou sné
movnou schváleno. Agrární úspěch znamená
nový zákon meliorační a zvýšená roční dolaee
tohoto fondu. Sestátnění české severní dráhy
připravované sestátnění jihosoveroněmecké dra
hy, sevorozápadní dráhy a společnosti státníet
drah a připravovaná nová úprava železniční k
tarifů mají zjednati státu možnost, aby svor
politiku celní účinně doplnil politikou tarifm
Význam těchto činů státní správy bude míti n
zemědělství stejně pronikuvý účinek, jakon
průmysl a obchod.
rada sněmovna
státníet dráha
20
article
V oboru sociálního zákonodárství znamen
vládní předloha o starobním a invalidním poji
šťování drubného lidu skutek významu epochál
ního; že se mají výhod starobního pojištění st t
účastni též malovýrobci zemědělští a živnosten
ští, jest úspěchem středustavovské politiky zá
jmově. — Z vládních předloh, které veřejnost
byly již r. 1908 ohlášeny, zasluhuje ještě zmí
ky změna zákona o nákazách zvířecích, naví
předloha vodocestná s požadovaným úvěre
600 mil. K a oprava zákona o hospodářských
výdělkových společenstvech r. 1873.
V oboru správy veřejné uvádíme zákaz ehy
tání raků ve vodách českých na dobu pěti roko
a mistodržitelské nařízení, kterým se závazn
zavádějí povinná ochranná zařízení při strojíel
hospodářských. Nařízení poslední mělo vstou
piti v platnost 1. dubna 1908. K naléhání země
dělských kruhů bylo nastoupení jeho působnos
odloženo na r. 1909.
Konec r. 1908 nevěstí pro rolníka budoue
nost nejslibnější: ohromné sucho, které způso
buje katastrofální přímo nedostatek vody, p
sobi neblaze na klíčení ozimové setby. Bylo by
si velice přáti, aby vysoké vrstvy sněhové zaji
stily aspoň pro jaro dostatek vody pro vydatno
napojení pramenů českého vodstva.
21
article
Z kamenouhelného trhu v r. 1908
Z kamenouhelného trhu v r. 1908
Není radno býti prorokem — ani odbo
níku! Dojem loňské celoroční závěrky vyzně
v předpověď, že nedostatek uhlí potrvá i v roce
1908 a že příznivá konjunktura, zrozená roz-
machom průmyslovým již koncem roku 1905
bude sice v r. 1908 nalomena, avšak nezdolána
a dnes nedržíme prchající konjunkturu už ani
za cíp řasnatého roucha: železářsky průmysl je
v poklesu, toxtilní pokulhává dalelo za dobou
právě minulou, cukrovarníci skončili jednu
z nejkratších, byt i nejlepšíeh svých kampaní.
zima je mírná, novydatná, rcete sami, kdo ma
ještě míti zájem na spotřebě „černých dia
mantů“, které soe. demokratický orgán český
nazval před nedávnem „zbožím stejně potřeb
ným jako nesympatickým“?
Rok letošni zahájil hospodářsko-
stagnaci, ne-li průmyslový sestup v říši naší
kde zápasí industrie se zemědělstvím se strl
davým úspěchem o primát; všecky známky na
svědčují, že pro nejblizší léta zelená barv
agrárníků přebije všechno! Dosav adn
ceny uhli roku loňského zůstaly sice dosu
v platnosti, ba drobné, tovární druhy doznaly
v době obnovy velikých uzávěrek komisionát
ských — koncem srpna tohoto roku — dokone
předpovídaného zvýšení o 6 az 10 h. při 1
avšak tím as kulminační bod cenníku dostoupen
další dráha znamená sklon, sestup, mí
něný pouze nedostatkem nejdrobnějších druhů
továrních.
Nepohotovost rakouského dopravn
ctví, ulovivší při loňské mnturitní zkoušce dů
kladnou „dvojku“, jak studeniská nomenklature
otců — děti tak již neříkají — vyznívala, ne
dospěla letos ani k opravné zkoušce: poměry
průmyslu českého toho nevyžadovaly a tak dra
hy naše se sporým svým materiálem zúplna ob
stály!
22
article
Však zavdaly žalostné poměry roku lon
ského podnět k různým změnám z oboru uhlář
ském. Jako nejvýznačnější fakt, společný všen
podnikům báňským, dlužno uvésti, že borniclv
vyloučena z agendy ministerstva orby a přiká-
záno nově zřízenému ministerstvu ve
řejných prací, kdež tvoří zase zvláštn
sekci.
V rakouském parlamentu svolána subkomi
tétem sociálně-politického výboru anketa, ma-
jící projednati tři vládní podněty: z a veden
Shodinné směny, prodloužení ne
dělního klidu a způsob výplat
mzdy. Otázka zkrácení důlní práce vyžaduje
opravdu nejdůkladnějších úvah, chovajíc v sobě
ze všech tři předložených otázek se stanovisku
seciálně - politického nejdalekosáhlejší důleži
tosti: vždyť rozhoduje vyřízení její o úpravě
cen a není průmyslového odvětví, není interesen-
ta v mocnářstvi, který by nepřímo nebyl vyří
zením tohoto podnětu zasažen! Směrodutným
pro úvahy mohl by býti účinek změny před léty
stanovené, totiž při zavodoní 9hodinné doby
pracovní a tu poskytl materiál vládou předlo-
žený, seskupen; z pečlivých dát různých bán
ských hejtmanství, odevzdaný svého času bán
ské sekci při ministerstvě orby, podivuhodný
fakt, že tehdy výkonnost horníků — rozpočten
na rok a směnu — nedoznala hrubě žádné
změny, ba při větších závodech, jako u hnědo
uhelných dolů a v pánvi karvínské, že výkon-
nost dokonce stoupla.
23
article
Nová úprava poměrů však stane se as solv
skutkem, neboť iako nepochybný důsledek po-
dobné akce jeví se v budoucnosti příšera sou
časně faktem tím splozená: zdražení uhli
A tu stojí anketa proti anketě! Vždyť v minister
stvu lámali sobě letos v jiné poradě důkladně
hlavy, jak odpomoci tomuto zlu — zdražován
uhlí — prostředků nalezeno v theorii několik,
po účinku však rada zlá!
Doly samy ovšem také nelení a činí pokusy
zavděčiti se konsumentům poskytnutím slevy
Ale modus volený nebudí naději na splnění
Tak zkusil Západočeský báňský spolek koncen
Dolo
24
article
října t. r. snížiti horníkům mzdu o 5%%, kte-
rou jim zvýšil, když byla konjunktura ve zna-
meni vzestupu. Kalkuloval: při dobrých pomě-
rech na trhu uhelném jsme vám mzdy zvýšili,
je tudíž spravedlivo, aby mzda nezůstala pri
špatné konstelaci poměrů na této výši, aby s
při novém zlepšení znovr vyhoupla, nýbrž
dlužno ji snížiti, jakmile vlna konjunktury m
spád do cenových nížin. Koncedujeme podíl na
zisku, avšak nesto rovněž důsledky konjunk-
tury špatné! — Marné volání! — Vypukla stáv-
ka, mínění zaměstnavatelů střetlo se prudee
s přesvědčením horníků a podnik kapituloval.
Mzdy zůstaly nezměněny, ale ceny paliv
rovněží
V druhé polovině ledna t. r. sešla se
u pražské bursovní komory uhelná an-
keta; majitelé dolů, velící komisionáři a l
Petschek a Weinmann, i řada průmyslníkůa
řoditelů význačných závodů sešli se v bursovní
komoře a změnili bursovní zvyklosti při obchodu
s minerálním uhlim. Velné ty změny nebyly!
Petschek
Weinmann
burzovní komora uhelný an
25
article
Jedinou trvalou vzpomínkou na pohinuté ony
dny, kdy pan Ignác Petschek z Ústi n. L. skli-
dil dokonce dík českého cukrovarníka za do-
daných mu v době loňského nedostatku 50 v-
gonů uhlí, jest nová instituce pražské uhel-
né bursy, scházející se ke svým nevinný
schůzím jednou měsíčně; je škoda této inst-
tuce! Scházejí se zde t. zv. „Kohlenmurksoři“,
zástupcové větších překupníků uhlí, komisionárů.
ale nedostavují se bohužel ani producenti, an
konsumenti ovárníci. „Café francais“ — bez
interesentů! Uhelná bursa zkomírá a nenasta-
ne-li brzké vzpružení, zanikne! — Je skutečn
škoda této instituce!
Co do dat produkčních za rok 1909
dlužno odkázati k č. 346 t. l. ze dne 16. pr-
since. Jiná nemohla dosud býti publikována.
Velice cenný statistický materiál podal nám
letos ředitel uhelného obchodu Živnostenské
banky v Ústí nad Labem, p. Jan Machali-
cký. Stěsnal do svých poučných tabulek mate-
riál za 27 let, od roku 1880—1906. Záslužná
práce, kterou při celoročním přehledu nelze
přejíti bez uctivé poklony!
Celková těžba kamenného uhlí činila v Če-
chách v r. 1906 47,308.340 q. z nichž doma
upotřebeno 76%, do ciziny vyvezeno 24 %. Če-
chy zaujímají v produkci rakouské druhé
místo s 35.11%, země koruny české těže
úhrnem 90 0
Co to znamená? Málo! Vždyť celé Rakou-
sko-Uhersko zaujímá ve světové produkci teprve
sedmé místo, řadíe se za Spojené státy severo-
americké, za Anglii, Německo, Francii a Bel-
gii s poměrně malou cifrou: 147 milionů metr.
centů, majíc jen 5.5 těžby států předcháze-
A. G.
jlefch.
Petschek
Jan Machat
A G
Ústí nad Labe
Uhersko
spojený stát
Anglie
Německo
Francie
živnostenský banka
26
title
K. SOLDAN
K Soldan
27
article
Trh hnědouhelný v roce 1908.
Trh hnědouhelný v roce 1908.
Všeobecný takkřka pokles činnosti výrobnía
vysokého hospodářského napietí z roku 1907 za
držel rozvoj českého průmyslu hnědouhelného v nej-
skvělejším rozmachu, jaký možno v posledních dvou
desitiletích konslatovati. Osilovným přičiněním vy-
budovaná, netušeně větší výkonnost těžební pozvedi
produkci pánve hnědouhelné za prvé čivriletí o vín
jako 30.000 vazonů, když vlivem zejména zahrani-
ných poměrů hospodářských nadešel všeobecně tu-
šený obrat a citelným slábnutím spotřeby uhelné
v některých odvětvích průmyslových i zatlačování
uhlí českého ze všech exponovaných odbylišť. vy-
vstávalo nebezpečí nadvýroby. Než tu přen
všechny pochybnosti osvědčila se konsolido v -
nost průmyslu bnědouhelného jako důsledek stříz-
livé a reelní politiky cenově, jež v rozvoji cen z
skvělé konjunktury loňské neopouštěla rozmyslné
umírněnosti a udržujíc důvěru odběratelů, sjednotila
podmínky i fociny pro uzávěrky, aby takto jednot-
ně založenými předprodejí ve větším slohu zajistila-
jak odbyt tak ceny proti otřesům důsledné deroulyi
Zjevům možně nadvýroby čeleno účelný m
včasným regulováním těžby, jež si jedno-
tlivé doly v poměru k intensitě poplávky samy ob-
slarávaly, buď že prespočetné množství deponovaly.
buď že počet těžebních dnů v rámci objednávek ome-
zovaly.
28
article
Expanse uhlí anglického v odbytišíích
německých vedle nových podniků briketář-
ských v Německu, na nichž zůčaslněny jsou zvlá-
ště Duchicovský spolek uhlářský a Německo-rakou-
ská báňská společnost — tedy podniky významné
v pánvi hnědouhelné — ztěžovaly odbyt ublí českého
do Německa a touto zvýšenou soutěží a nepříznivou
splavnosti labskou v druhém pololetí kles! vývoz
hnědouhelný.
A tu opětně osvědčil konsum tuzemský
význačně svoji schopnost paralysovati zíráty expori-
ní, kdy zaměstnanost průmyslu domácího, vyjma
snad závody textilní a sklárny, předčila stagnaci
továren německých. Těmto příznivým disposicím
konsumu domácího vděčí pánev hnědonhelná zvý-
šení odbytu, jakým lelošní rok konči
Ježtu pak poslední obrat cenový teprve v no-
vých uzávěrkách byl eskomplován, jest také po strán-
ce finanční rok 1908 pro průmysl hnědouhelný
příznivým.
Zavedením nových usancí uhelných na
burse pražské a vídeňské a zavedením uhelného
obchodu na pražskou bursu, o kterýchžlo no-
volách nelze se dnes ještě vysloviti meritorně, vy-
čerpány dle všeho různé akce refarmní, pod-
něcované za vysoké konjunktury různými interesen-
ty i s vládní anketou uhelnou.
V ohledu tarifním nedošlo mimo ojedinělé
bezvýznamné korektury sazeb uhelných k ničemu
závažnému. Vzhledem ke blížícímu se postátně-
ní dráhy severozápadní a rak -uh. spol. státní dráhy.
jímž umožněn má býti postup hnědého uhlí do vý-
chodních Čech, nabývá olázka účelně úpravy
tarifů hnědouhelných pro obvod postátňo-
vaných tralí pro pánev hnědouhelnou významu emi-
nentního, ba vitálního. To jest ovšem pro-
gramem roku nového a zde osvědčí se. pokud tarifní
politika c. k. stálních drah v zájmu domáciho prů-
myslu dovedla opatřiti průmyslu hnědouhelnému bu-
doucí exislenci.
Ježt
Německo
Čechy
29
article
Pro ráz tržní a rozvoj obehodu bylo
prvé čtvrtlelí nejpříznivějším. Z návalu objednávek.
jimiž doly koncem roku byly zasypány, i vlivem
příznivé zimy bylo možno saturovati zvýšenou tě.
žební výkonnost a zahájením labské plavby koncem
února dedržen tento zvýšený odbyt až do konce
března v rozměrech netušených, tak že za prvé čivrl
letí stoupl celkový odbyt pánve hnědouhelné o 30. 731
vagonů čili o 8125. Zatím už vlivem hospodářského
aslabení měnila se jarním obdobím tvářnost tzhů
uhelných. Zejména citelnější a rychlejší pokles kon-
junktury v průmyslu německém jevil se ve vývez-
ním rochu znatelným; obchodu labskému nedoslá-
valo se přes příznivé podmínky dopravní od zahá-
jení plavby obvyklé živosti a odbyt drahou rovněi
pozměnil svůj dosavadní ráz. A tak už od jara pře-
vaha poplávky nad výrobou zaflačována byla nemi-
lými příznaky nadvýroby. V měsíci dubnu kle
odbyt labský i vývoz drahou; v měsíci květnu uhá-
jeno malé plus odbytu toliko nahodile vělším počlem
těžebních dnů, kdežto v červnu za nízké splavnosti
labské i dalšího úbytku vývozu drahou zůstala výše
odbytu proti leňsku o 10..954 vozy pozadu. Záseby
v průmyslových závodech i ve skladištích, vymaha-
nými odebírkami rosily a za trvalé pasivity odbě-
ratelů labských a vzmáhajícího se oslabení hospodář.
ského vzrosil schodek odbytu hnědouhelného v čer-
venci a srpnu o dalších 20.000 vagonů. V měsíninl
podzimních naslal sice malý obral, než nizká splar