1
masthead
26. října 1913.
2
masthead
Přiloha „Národnich Listů
5
title
Národní hospodář.
6
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 25. října 1913.
V době, která ještě cítelně jest tisněn
hakem nepříznivých poměrů, předložil správ
ce ministerstva financí dr. Engel v poslane-
cké sněmovně rady říšské rozpočet na prvn
pololetí 1914. Pololetní proto, poněvadž na-
přiště mají rozpočty býti pracovány a před-
kládány nikoliv dle kalendářních let, nýbri
dle let, počínajících 1. červencem a končících
30. červnem roku následujícího. O účelnost
zařízení tohoto netřeba šířeji uvažovati. Má
svoje výhody i nevýhody. Na každý způsob
však umožňuje vládě, aby získala delší dobu
ku parlamentnímu projednání rozpočtu.
Jest to po známých událostech, provázejí-
cích války balkánské, rozpočet prvý. A ne-
úplný, nutno dodati hned. Veškeré náklady
mobilisace a toho, co s ní souviselo, ještěv
něm vyúčtovány nejsou a po prvých sděleních,
učiněných své doby v rozpočtovém výboru
ministrem rytířem Zaleským a udávajících ná-
klady zbrojení obnosem asi 260 míl. K. při-
chází nyní korektura, která přiznává, že mi-
mořádné vojenské náklady posledních měsíců
byly mnohem vyšší a připouští se polooficiál-
ně, že si snad vyžádaly téměř 4 miliardy
Tedy příbližně obnos, který byl námi vypo-
čítán u příležitosti, když jsme považovali za
svou povinnost vysloviti pochybnosti o správ-
nosti a úplnosti dat, předložených rytířem Za-
leským ve výboru. Byli jsme si tehdy již toho
vědomi, že tyto vojenské a mobilisační obno-
sy bude nutno i rozpočetně uhraditi, jiným
slovy, že bude nutno, aby finanční hospodář-
ství státu dostalo se opětně do normálnějšícl
kolejí.
doktor
Engel
Zaleský
Praha
7
article
A s tohoto hlediska nutno posuzovat
právě předložený rozpočet. Nese zřejmou pe-
čeť zásady úspornosti, prováděné v některých
případech až do krutosti. Ale úspory — a to
je stránka velmi stinná — netýkají se nepro-
duktivních nákladů, nýbrž hluboce zasahují do
oněch potřeb, jichž úhrady jest nejen třeb
za účelem zdravého a sílného hospodářského
vývoje národů stát tento obývajících, ale kte-
ré jsou nutny a účelny i v samém zájmu stát-
ním. Bylo tentokráte spořeno již nejen na kul-
turních věcech, jak jest to u nás pravidlem
to pravidlem špatným, ale byly podstatně
stlačeny investice produktivní, tedy dosaženo
úspor na úkor výnosovosti některých
podniků státních a na úkor budoucího
vzestupu příjmového. To nutno míti na
mysli. Ale ani tímto drakonickým opa-
třením nepodařilo se dosíci rovnováhyv
rozpočtu. Náklady a příjmy stanoveny ob-
nosem po 1564 mil. K a při těchto značných
sumách vykázán pouhý přebytek K 69.000.
8
article
čili rozpočet neobsahuje ani ciferně přebytků
žádných a nepatrná suma, o kterou převýšeny
jsou výdaje příjmy, jest jenom dokladem, jak
úzkostlivě počítáno a jak za touto velmi cha-
trnou zástěnou aktivnosti kryje se faktický
schodek. Dosaženoť tohoto přebytku pouze
a jediné tím, že do přijmů zařaděny i výnosy
nově chystaných zápůjček korun 142,000.000,
z nichž K 89,000.000 jest určeno pro r. 1914.
zbývajících pak K 51,000.000 tvoří dodatečnou
úhradu na účely výzbrojové, jež povoleny de-
Jegacemi roku 1912 a měly býti uhraženy již
v roce tomto. Těchto 51 mil. K má býti užito
zvláště na přezbrojení dělostřelectva. Alei
z výše uvedených 89 mil. K, které spadají do
potřeb prvého pololetí roku 1914, připadá n
investiční účely železniční jen 30 mil. K, za
to však 53 mil. K sloužiti má opět na úhradu
zvýšených nákladů vojenských, způsobených
zvláště zavedením dvouleté vojenské služby.
Zbytek asi 6 mil. K sloužiti má na úmor rent.
jítJegace
9
article
Jest tedy faktem, že z celkové nové zá-
půjčky v obnosu 141 mil. K bude užito pro
účely vojenské 104 mil. K. Při tom vystupuje
v rozpočtu velmi chmurný stín: umořován
dluhů počiná se zase prováděti pomocí no-
vých výpůjček, situace, která jest stejně ne-
bezpečnou u jednotlivce, jako u každého ve-
řejného hospodářství. Klín klínem. A u rakou-
ského státu tím nebezpečnějši, že vedle úvěru
141 mil. K, jak žádán jest pololetním rozpo-
čtem, nutno míti stále na mysli velkou potře-
bu úvěrovou, která se stane aktuální ve chví
li, kdy zúčtovány budou další náklady mobili
sační a provedena budou definitivní rozhod-
nutí ve příčině další výzbroje armády i lod-
stva, o investičním programu železničním, te-
lefonním atd. Jest známo, že se tato potřeba
úvěrní odhaduje na 1.2 až 1.5 miliardy korun
a že bude jich třeba opatřiti snad do konce
roku 1914, nejdéle však do poloviny roku 1915
K tomu se druží, že rozpočet uherský na
rok 1914 bude obsahovati, jak zprávy se vy-
skytly, potřebu úvěrní asi 120 mil. K, tak že
nutno se připraviti na celkovou úvěrní potře-
bu obou států nejméně 112 miliardy korun.
10
article
Poněvadž opatření těchto obnosů bude
vyžadovati nejen značných obětí na kursu, ale
také bude podmíněno vyšším zúročením.
možno počítati, že stát levněji, nežli za 5 a
51/ peníze si neopatří, a že následkem toho
budou nové celkové výpůjčky zatěžovati ob.
státy úrokovou povinností asi 75 až 79 mil. K
nehledě ovšem k úmorům a příslušným ná-
kladům služby kuponové atd. Odkud zjednat
rovnováhu v rozpočtu potom, bude otázkou
velmi nesnadnou. I když bude malý finančn
plán vyřízen. Rozpočet tohoto státu bude pře-
ce zatížen provedením pragmatiky a souvisí-
cími s ni náklady, starého to požadavku úřad-
níků, který tolikrát jim byl slíben. Dále bud
nutno provésti úpravu platovou některých
kategorií zřízenců, odhodlati se konečně l
účelnému investičnímu plánu železničnímu
provésti opravy a doplňky sítě telefonní a ko-
nečně vzpomenouti i oněch velikých úkoli
kulturních, kterým stát tak spoře a tak la-
komě v posledních letech byl dostával.
11
article
Není tedy rozpočet, předložený radě říš-
ské, nadějným výhledem do budoucna. Téméř
6 veškerých nákladů uhražuje se v prvém
pololetí roku 1914 úvěrem a při zatížení bu-
doucím není vyloučeno, že bude třeba dlužiti
si dále.
Nepřekvapí, že za této situace nezněla
přívětivě a nadějně řeč správce ministerstva
financí, kterou provázel rozpočet, a že ne-
obsahovala v sobě známé a tolikrát opako-
vané fanfáry o silném hospodářském rozvoj
této říše. Byla zdrželiva jeho slova a byly
stlumeny jeho závěry. To nepřekvapí. Malý
finanční plán přinese úlevu jen částečnoua
každý seriosní muž musí si nezbytně položiti
otázku, jak bude pro budoucno s finančnímí
potřebami tohoto státu. Dnes jest již ochota
přejímati renty rakouské v cizině minimální
a ani eventuálně provedená sanace jižní dráhy
nezmění nálady francouzského a anglického
peněžního trhu, poněvadž základním jejím tó-
nem jsou motivy politické a obavy o osudy
této říše vůbec. To, co se stalo následkem za-
kročení rakouské díplomacie v Srbsku, bylo
z Paříže neprodleně zodpověděno chladným
vzetim na vědomí a povolením značnější zá-
půjčky král. Srbskému. že Rakousko peníze
v Paříži pro velkou svou zápůjčku asi nedo-
stane, zdá se zatím nesporným. Anglie v dané
době jest příliš zaujata starostmi svými a po-
třebami svých kolonií. A pak: sympatie rn-
kouské klesly i zde na minimum a přesvědče-
ní, kdysi tak příznivé, o budoucím hospodář-
ském rozvoji podunajské monarchie, je bohu-
žel otřeseno. A kde umístiti nové renty?
Téméř
Srbsko
Paříž
Rakousko
Anglie
12
article
Byly příležitosti, za kterých i z vedou-
cích finančních míst tohoto státu vyslovováno
bylo urbi et orbi přesvědčení, že s uklidně-
ním politických poměrů se objeví zase v hojné
míře peníze, které jako zapadly a které, jak
se předpokládalo, byly uloženy způsobem ji-
ným, primitivním, z obavy před událostmi,
které snad mohly přijíti. Ukazuje se, jak jsme
ostatně vždy předpokládali, že tyto nadějea
tato očekávání ukázaly se při nejmenším pří-
liš optimistickými. Výkazy vkladů spořitelen
a to nejen českých, nýbrž i německých, vý-
kazy vkladatelů bank a to nejen pražských
nýbrž i vídeňských, jsou dokladem velmi ma-
lého vzestupu úspor. A stejné poměry panuj
u ostatních ústavů peněžních.
13
article
Jest to jen přirozeným důsledkem pomě-
rů. V situaci hospodářsky tak napjaté, za dra-
hoty všeobecné a při poklesu příjmů širokých
vrstev v důsledcích zhoršené konjunktury
nelze očekávati vzestupu úspor a tajných
pokladů. Bylo by to nelogické. Ale na druhé
straně nelze také čekati obratu náhlého od
sklizně byť sebe lepší. Nesluší zapomínati, že
i na zemědělství doléhá tíha doby a že se
platilo za zemědělské stroje velmi pomalu.
že uvázly účty za běžné potřeby, že se hro-
madily neplacené úroky a úmory — jinými
slovy, že i peněz za sklizeň bude třeba k úhra-
dě četných povinností a že nemohou tedy
representovati a také nerepresentují úspory.
jež se budou rázem kupiti v peněžních ústa-
vech. Bylo by chybou čekati divů. Otřes
kterým postiženo bylo naše hospodářství
bude možno vyrovnati teprve během doby.
Zlepšení náhlé nenastane. Proto také si nelze
slibovati mnoho od vzrůstu úspornosti, přivo-
děného jakýmsi vzepjetím sil. Nutno přijímati
poměry jak jsou i se závěrem, jak bude velm
obtížno sjednávati zápůjčku a jakým asi málo
příznivým podmínkám po této stránce bude
nucen stát se podrobiti. Tím více, poněvadž
předložený pololetní rozpočet jest rozpočtem
deficitním a rozpočtem, který otevřeně praví.
že nutno již platiti staré dluhy dluhy novými.
14
article
Tento fakt jest jen tím více zdůrazně
okolností další. Jest zvykem, že současně
s rozpočtem předkládá se účetní závěrka
předešlého roku. Tedy tentokráte roku 1912.
V roce tomto ještě hlavní náklady známých
opatření nejsou zahrnuty. Až dosud účetní
závěrky bývaly příznivy. Ministerstvo financí
tvořilo si totiž dosti značné zálohy tím, že
zařaďovány do rozpočtu čekané příjmy
obnosem nižším, tak že zpravidla účetní zá-
věrka konstatovala ve faktickém hospodář-
ství značný přebytek, který pak tvořil hoto-
vosti pokladniční, kterými ještě ministr Kory-
towský se tak pyšnil. Mohl poukázati na to.
že účetní závěrka přináší mu přebytek asi
146 mil. korun. Za rok 1911 klesl přebytek
tento asi na 40 mil. korun, stále slušný obnos.
Za rok 1912 končí ale účetní závěrka defici-
tem 11 mil. korun. Jest pochopitelno, že se
vykládá to, že pohnutá doba vyžadovala
mimořádných opatření. Ale nepříznivý dojem
je příliš silným. Vždyť přece na počátku bal-
kánské války ještě v měsících zimních roku
1912 bylo hlásáno z úředních míst, že vystač
tato říše i při mimořádných opatřeních svý-
mi pokladními hotovostmi, které odhadovány
byly sumou dosti vysokou. Ovšem: bylo třeb
pro všecky případy udržovati značné obnosy
v disposici. Výpůjčky v druhé polovině roku
1912 nebyly sjednány žádné a k pověstnému
vydání pokladničních poukázek došlo teprve
počátkem tohoto roku. Byly tedy buď poklad-
niční hotovosti již ztráveny, anebo byly vede-
ny zvláště jakožto fond pro krajní případy.
Kdyby i tomu tak bylo, pak musil býti dán
sám sebou korrektiv, jakmile ke krajním
událostem nedošlo a dotyčných fondů nebylo
třeba. A to bylo možno účetnicky vyjádřiti.
Kory
ministerstvo finance
15
article
Nestalo-li se tak úmyslně a neponechávají-l
se kdesi hotovosti, nelze říci, ale jisto jest.
že skutečné hospodářství roku 1912 bylo
passivní 11 mil. kor. a že rakouský stát ote-
vřeně proti cízině to přiznává. Patrně asi
proto, poněvadž pro těchto 11 mil. kor. nebylo
ani z pokladniční pohotovosti úhrady. Z toho
by se ale mohlo souditi, že nebylo Rakousko
pro všechny případy peněžně připraveno.
Nechceme tomu věřiti, ale jisto jest, že mini-
sterstvo financí nemělo takovýto dojem ani
v cizině vyvolávati.
Ale konečně nám po této stránce nepří-
sluší kritika a přijímáme fakta tak, jaká jsou.
Na tom ničeho nemění, že ministerstvo financí
v měsíci červenci tohoto roku umístilo za
17 mil. kor. 4% rent ve vši tichosti pro-
střednictvím poštovni spořitelny bez účastí
skupiny. Jest přece známo, že větší nabídka
rent v letních měsících měla za následel
stlučení kursu a teprve v druhé polovině října
dochází zase k částečnému zlepšení. Tím jest
jen dokumentováno, jak obnos i tak malý, jako
17 mil. kor., může míti vliv na vývoj trhu
rent vůbec.
Rakousko
16
article
Závěry o tomto rozpočtu nemohou tedy
býti ani radostny, ani nadějny. Ale jistě
poučny. Praví se jím, že nebudou prováděny
investice železniční v tom rozsahu, jak se če-
kalo, jinými slovy, že nedostane se té zaměst-
nanosti průmyslu strojů a železa, jak se to
čekalo, že nebudou prováděny potřebné in-
vestice telefotfní a že snad jenom závodům
vyrábějícím zbroj, pancéřové štíty, zabývají-
cím se stavěním lodí atd. dostane se nových,
hojných a dobrých zakázek. Poněvadž jest
u nás stát jedním z největších zaměstnavatelů
domácího průmyslu, má obsah rozpočtu i dosti
značný vliv na rozvoj průmyslové konjunktury
v některých oborech výrobních. Tento vliv
nebude tentokráte pronikavým a nutno i po
této stránce ne sice skepticky, ale s malým
nadějemi posuzovati situaci.
17
article
To ze slov správce ministeria financí bylo
také zřejmo. Poukazoval na zdražení peněz
na špatnou situaci průmyslu a konstatoval
že bude nutno vzdáti se naděje na rychlé
splnění tak mnohých přání, aby závěrem přece
jen vyslovil očekávání, že snad bude přece
jen lépe. Byla dnešní situace přivoděna sama
sebou, anebo jest i v přímé souvislosti s tím,
co se odehrává na Balkáně a u nás? V době
všeobecné deprese peněžní, v době obecného
hospodářského napjetí udržela si Anglie
značnou zaměstnanost a udrželo si ji i Ně-
mecko. Zhoršení nastává tam teprve nyní.
Správa státní není tedy na nepřízni situace
bez viny a snad stíhá ji vina největší. Mluví-li
tedy ministr financí o nadějích, měl zároveň
dodati, zda konečně i u nás nastane obrat
v politice, která soustavně podkopává naše
vývozní možnosti na stranách všech, která
z našich přátel činí nám nepřátele, která
nám obmezuje zahraniční odbytiště, která
nám zavřela cizí peněžní trhy a která jest
vina oněmi těžkými úhonami hospodářskými
kterými trpíme až do dnes. Neboť že právě
odplynutí cizích kapitálů bylo jednou z hlav-
ních příčin, proč u nás poměry tak nepříznivě
se vyvinuly, jest faktem. Že město Praha mu-
selo na př. přijmouti těžké podmínky vý-
půjčky, plyne právě z této obtížné sítuace.
A tak doléhá politika státní na vešker
důležité činitely hospodářského vývoje. Líčiti
si siťuaci jinak, než jakou jest, nebylo by
správno a tak nezbývá, nežli přijmoutí i dů-
sledky stavu, ve kterém jsme se octli. I jako
říše, i jako národní celek. Cizina nerozeznává,
cizina zná jen jedno Rakousko.
Balkán
Anglie
Praha
Rakousko
18
article
Takou jeví se situace tohoto státu v rámci
rozpočtu a jest příznačno, že v této chvíli,
kdy státní rozpočet vyznívá ciframi tak
neuspokojivými, příhlašují se i města s váž-
ným a seriosním dotazem, co jest s reformou
zamosprávných financi. Tento krok byl uči-
něn správně a včns. Situace našich města
našich samosprávných celků jest na dlouho
neudržitelna. Nutno to otevřeně přiznati.
Téměř všechna naše města potřebují peněz.
potřebují zvýšení svých stálých přijmů i znač-
nější obnosy investiční pro úkoly, které jsou
na dlouho neodkladny. Ani jednoho ani druhé-
ho nelze dosíci. Prvého proto ne, poněvadž
budovati jen na hospodářství přirážkovém by-
lo by hříchem a bylo by přímo namířeno na
hospodářskou existenci obyvatelstva a dru-
hého proto ne, poněvadž prostě není kde zá-
půjčky si opatřiti. Na radě říšské řeší se malý
finanční plán. Bylo by záhodno, aby při této
příležitosti stal se také silný krok ze středu
naší delegace za tím účelem, aby konečně
vážně bylo přikročeno i se strany správy
státní k řešení otázky financí samosprávných
sborů městských a okresních. Ve spojitosti
s malým finančním plánem bylo by to zajisté
možno. A prospělo by to věci.
Jak věci na trhu peněz stojí, zobrazuje
zajímavě připojená tabulka.
19
article
Nejvyšší kurs Kurs dno
v 23. říjn
červnu srpnu 1913
Korun. renta rakouská
83.15 82.60 81.35
Uherská korunová renta
81.85 81.95 50.15
Zástavní 49% listy České
hypot. banky . ..
88.75 88.75 8875
Dlužní úpisy české ko-
munál. Zemské banky
85.— 84.25 33.60
Alpská báňská . ..
976.50 950.— 840.25
850.50 828.— 809.—
Škodovka . . . ..
Zbrojovka . . . . . 1004.50 995.— 1007.—
Karpatská petrolejařská 908.— 995.— 1020.—
Rak. úvěrní ústav . . 626.25 630.75 624.15
Dolnorakouská eskontní
banka . . . . . . 737.— 745.— 735.—
Živnostenská banka . . 265.— 264.50 264.—
Průmyslová banka česká 434.— 434.50 435.50
Pražská úvěrní banka . 654.75 650.— 645.—
živnostenský banka
průmyslový banka
pražský úvěrní banka
20
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Původní zpráva „Národních Listů“.)
21
article
Z Vídně, 25. října.
Vídeň
22
article
—n. Na zdejším trhu, obdobně jako na trzíc
zahraničních, převládal sklon k realisací
i v uplynulém týdnu a celková nálada byla
stísněna.
Nedělní zakročení správce rakousko-uherské
ho vyslanectví v ministerstvu zahraničních záleži
tovtí v Bělehradě strhlo spekulaci ke značným pro-
dejům již na pondělní burse, což znatelno bylo n
kursových ústupcích téměř všech hodnot na burs
znamenaných. Obrat k lepšímu nastal však již na
úterní burse, neboť známo bylo již rozhodnutí Srb.
ska o odvolání vojska z území albanského a opuště.
ní strategických bodů v Albanií, obsazených srb-
ským vojskem. Účinek patrný byl na upevnění cel-
kové tendence. Veškerý zájem soustředil se téměř
výlučně na hodnoty průmyslové, neboť vzbuzene
opět důvěra k průmyslovému rozvoji, ač jen n
krátko, neb počali se záhy uplatňovati jiní nám
známí již činitelé, kteří bránili dalšímu rozvoji spe-
kulačních nákupů.
Neutěšené poměry na trzích pe
něžních a nepříznivě zprávy
průmyslu železářského a zahraničníc
burs měly za následek další zdrželivost, která
do konce týdne opanovala trh zdejší bursy, k če-
muž ovšem přidružily se i nepříznivé zprávy za-
hraničně-politické. Spekulace oprávněně zaujal
stanovisko vyčkávaci, neboť nynější situace ne-
skytá žádného popudu k rozvinutí obchodu; stále
ochabování veškeré průmyslové konjunktury, stá-
lé snižování cen výrobků zejména v průmyslu že-
lezářském, má hlavní vliv na peněžní krisi, v
které se v poslední době nacházíme. Pokud politi-
cké poměry se nevyjasní a pokud průmyslová kon-
junktura nenabude dřívější živosti, nemůžeme po-
mýšleti na zlepšení trhu a pravidelný a klidný jeho
vývoj.
Srb
Bělehrad
Albánie
23
article
Zprávy o dalším snížení cen železa u nás ne-
minuly se účinkem na kursy m onta n n í ch
hodnot. Úterní zolavení, které motivováno byle
kursovým vzestupem příbuzných hodnot v Berlíně
a Novém Vorku, nemělo dlouhého trvání, neboť v
středu již doznaly onět citelného snížení kursov
úrovně, která pak na své sestupné dráze pokra-
čovala až do konce týdne. Nejvíce trpěly akcie
Alpské montanní společnosti a Pražské železářsk
společnost. o druhých se proslýchalo, že spo-
lečnost zamýšlí propustiti opětně značnější počeí
dělnictva, ačkoliv zprávy nebyly polvrzeny. Ná-
sledkem značnějších prodejů jmenovaných akci
trpěly i ostatní akcie do tohoto odvětví náležející
Hlavní prodeje byly ze strany kontreminérů.
Rovněž kursy bankovních papírů vyka-
zují tendenci sestupnou. Po úterním kursovém vze-
stupu dostavilo se oslabení i ve jmenovaných hod-
notách. Spekulace zachovává i zde reservu, přes
to, že jmenované akcie nepodléhají tak značným
kursovým variacím, jako jest tomu u hodnot prů-
myslových. Nejvíce obratů docíleno v rakouských
kreditkách.
Druhdy oblibený předmět bursovní spekulace
akcie cementáren, zůstávají zanedbávány
Jednání cementářského kartelu v uplynulém týdn
nevedlo opět k dohodě, ježto nové podniky kladly
odpor. Jak se však všeobecně soudí, dojde k ob-
nově kartelu v nejbližších dnech.
Berlín
24
article
Zprávy o dobré zaměstnanosti, odbytu cemen-
tu do Německa podporovaly značně poptávku p
akciích Golešovekých, jimž nemálo přispěly i zprá-
vy, že při uskutečnění kartalu stoupne dosavadn
kvóta jejich z 10 tisíc vagonů na 15 tisíc vagonů
Na tehu petrolejářských hodnot sou-
středil se nadále zájem na akcie haličské karpatky
na zprávy, že ztráty, způsobené malversacem
nafty, nejsou tak značné, jak se původně myslilo
a nebudou prý míti žádného vlivu na bilanci pod-
Povšechnou špatnou tendenci trpěly i hodno-
ty zbrojařské, které na značné prodeje z
strany kontreminy, které opět strhly ssebou i kru-
hy neinformované, končí níže.
Na trhu hodnot ukládacích celkovás
luace se nezměnila, pouze na trhu rent pa
trný jest vzestup kursů u porovnání
předchozím týdnem.
Valuty a devisy se částečně osla-
blly.
Důležitější kursové variace z minulého týdne
seznati lze z následujícího přehledu:
25 /X. 18./ X
Rakouská korunová renta. . . 81.30 80.15
Rakouská zlatá renta . . . . 104.60 104.8
Uherská korunová renta . . . 80.65 79.85
Uherská zlatá renta . . . . . 98.65 98.00
619. 50
Rakouský úvěrní ústav. . 620.50
815.—
Uherská úvěrní banka . . . . 817.—
Rakousko-uherská banka . . . 2063.— 2069.—
264.—
Živnostenská banka . . . . . 264.—
435.50
Česká průmyslová banka . . . 435.50
645.—
Pražská úvěrní banka . . . . 642.—
682.5
Státní dráha . . . . . . . . 690.—
Jižní dráha . . . . . . . . 109.50
103.—
907.—
Golešoveký
Německo
Rakousko
jižní dráha
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
26
article
Buštěhradská dráha lit. B. . . 900.—
495.50
Rakouský Lloyd . . . . . . 608.75.
353.—
Kralodvorská cementárna. . . 352.—
826.—
Alpská báňská společnost. . 831.25
785.—
Poldina huť . . . . . . . . 783.—
Pražská železářská společnost . 2950.— 2910.—
Zbrojovka. . . . . . . . . 1000.- 995.—
Mostecká uhlářská společnost . 905.— 894.—
škodovy závody . . . . . . 801.— 803.—
Halíčsko-karpatská petrolej. sp. 1015.— 1003.—
Mladoboleslavský lihovar . . . 1210.— 1195.—
Londýnská devisa. . . . . . 24.41 24.13
Říšské marky . . . . . . . 117.75 117.89
Lloyd
Poldin huť
Halíčsko
27
article
C. k. společnost státní dráhy zavádí znov
pro Prahu přirážky ke lhůtě dodací. V loni
jsme na tomto místě co nejdůrazněji protesto-
vali proti opětnému zavedení 3denní lhůty do-
dací pro ony zásilky, které jsou ve zdejší sta-
nici Praha, spol. st. dr., k dopravě podány, nel
dodány aneb které tuto stanici transitují. O
tyto přirážky prodlužuje totiž dráha na úkor
dopravcův samovolně zákonitě (dop. řádem
stanovenou maximální lhůtu, ve kteréž
jest povinna dopravu každé zásilky provésti
Dovodili jsme, že důvod, na nějž se státní dráhy
při tom odvolávají, totiž mimořádné dopravn
poměry v stanici Praha, st. dráha, trvajíe
(§ 75., 3. dop. řádu a čl. 14. mezin. dopravn
konvence), jest tu naprosto nespráv-
ný a nepřipustný, ježto pod označením
„mímořádné dopravní poměry“ dlužno správ-
ně vyrozuměti jen takové, ovšem že velké po
ruchy v dopravě, které způsobeny byly b e
zavinění dráhy (na př. živelními pohro-
mami, válkou a j.), avšak nikoliv nedostatkem
místa, který v Praze (stát. nádraží) povstal
proto jen, že správa státní dráhy, resp. nyní
správa státních drah, přes to, že doprava stále
postupně a přirozeně v tomto nádraž-
mohutněla a mohutní, nepostarala se o zvět-
šení manipulačního místa, pokud se týče o jin
zařízení, jež by nedostatku místa mohlo trvale
odpomoci (výstavbou pražské spojovací trati
pro transitní zboží a j.). Přes tyto důtklivé pro
testy a místo, aby se správa státní dráhy ene
gicky postarala o nápravu, přichází s opětov-
ným oktrojováním prodloužení lhůt dodacích
3 dny. Jest tedy Praha zase sevřena se všec
stran přirážkami lhůtními, které platí nyní-
1. v dopravě mezi Smíchovem-Prahou, Fr. Jos.
doktor
Praha
Smíchov
Francie . Jos
státní dráha
28
article
Hrabovkou transito. Vršovicemi-Nuslemi, 2
mezi Vršovicemi-N—Hrabovkou transito, 3.
Praze, nádr. Fr. Jos., 4. v Hrabovce transito
a nyní též 5. v Praze, stát. dr. Toto prodlou-
žení lhůt dodacích má přirozeně v zápětí ve-
liké zdržení ve výpravě pražských zásilek. Tal
na př. mohou dopraviti státní dráhy, aniž by
byly povinny hraditi náhradu škody z překro-
čení lhůty dodací, dop. řádem stanovené, zá-
silku z Tábora do Prahy, Fr. nádr., ve 4 dneck
(normálně) + 3 dnech (přirážka v Praze, Fr
nádr.), celkem v 7 dnech, z Tábora do Prahy
stát. nádr., dokonce ve 12 dnech, tedy ve
lhůtě, kterou daleko předčila i doprava z dob
kdy drah vůbec nebylo a vozilo se zboží po-
vozy formanskými! Jest zřejmo, že poměry
lyto jsou neudržitelny a byl by již nejvyšší čas
by v té věci byla zjednána trvalá náprava. Jal
se dovídáme, bude zakročeno povolanými či-
nitelí i letos proti tomuto opatření, avšak do-
kud nebudou pražské poměry nádražní sou-
stavně zlepšeny a urovnány, není naděje ne
trvalé zlepšení.
František
Jos
Vršovice
Nusle
Praha
Hrabovka
Tal
Tábor
Francie
29
article
Zakročení pražské obchodní komory prot
snížení nakládacích a skládacích lhůt. S plat-
ností od 20. října t. r. snížily c. k. státní dráhy
v celém svém obvodě mimo dalmatské trat
a terstské výpravny tarifní lhůty pro naložen
a složení níže vyjmenovaného zboží při vago
nových zásilkách na 6 denních hodin (od 7 hod
ráno do 6 hod. večer, tedy včetně polední ho
dinu). Opatření toto týká se následujícího,
otevřených vozech dopravovaného zboží: mi-
nerálního uhli, koksu, krmné a cukrovkové
řepy, odpadků z cukrovky, bramborů, rud, ne-
zpracovaného kamene, vápence, štěrku, písku
cihel a palivového dříví. Proti tomuto opa-
tření, které jest s to dopravu právě nejdůle-
žitějších předmětů hromadné spotřeby těžee
poškoditi, zakročila pražská obchodní ko-
mora telegraficky a mimo to i zvláštním, po-
drobně odávodněným podáním u c. k. minister
stva železnic. v němž žádá za okamžit
zrušeni tohoto opatření.
30
article
Továrna chemických a pharmaceutickýc
produktů v Praze-Libni, společnost s r. o. Pod
touto firmou zakládá se v Praze nová s po-
lečnosts r. o. s počátečným kmenovým ka-
pitálem 600.000 K, jenž po zvolení správní rady
bude zvýšen na 1 mil. K, která převezme
ve značně rozšířeném rozsahu dále povede to-
várnu dosavadní osvědčené firmy Sehnal
a spol. v Praze-VIII. Firma tato v poměrně
krátké době získala značného zájmu v kruzich
odborných a podařilo se docíliti i pozoruhod-
ného exportu, zejm. do zemí balkánskýcha
Ruska. Dle prospektu, vydaného zařizovacím
výborem, pracuje továrna tato v dohodě s jinou
vynikající českou firmou, akc. spol. „Medikou“,
a vyrábí jiné výrobky než tato. Na řádné val-
né hromadě organisace českého lékárnictva
dne 23. t. m. byla doporučena hojná účast če-
ských lékárníků na tomto podniku. Jednotlivý
podíl činí nejméně 500 K. Upisovací lhůta
končí 4. listopadu t. r. Upisovacím místem je
Česká průmyslová banka v Praze
a všechny její filiálky.
Praha
Libeň
Rusko
Sehnal
Český průmyslový banka
31
article
Měšťanský pivovar na Král. Vinohradech
koná letošní valnou hromadu 10. listopadu. Jak
se dovídáme, nekonala se dosud bilanční schů-
ze plné správní rady. Užší komitét doporučí
této, aby v intencích loňské valné hromady
použilo se docíleného čistého zisku v prvé řadě
k odpisům a dotaci reserv a aby v důsledku
toho valné hromadě bylo navrženo nevyplá-
ceti za uplynulý správní rok žádnou di-
videndu. (Loni placena dividenda 312 proc.)
Akciový pívovar a sladovna v Hořících koná
letošní řádnou valnou hromadu v neděli 9. li sto-
pad.
Král
32
article
Z trhů peněžních. 25. října. Celkové zlepšení
ve stavu Rakousko-uherské banky za
třetí týden říjnový vykazuje dle dnešního výkazu
v konečných cifréch o zdaněném oběhu bankovek
rozsah celkem stejný jako loni: zdaněný oběh se
totiž zmenšil letos o 30.5 mil. K. loni o 29.7 mil. K
a činí okrouhle 148 mil. K. t. j. o 30 mil. K mé ně
než loni. V jednotlivostech arci byl vývoj značně
divergentní; loni před očekávaným zvýšením dis-
kontu silně nabobtnal portefeuille směnečný (o-
krouhle o 59 mil. K) a v souvislosti s tím i vklady
žírové [o 70.6 mil. K). Letos portefeuille zůstal
celkem nezměněn (zmenšil se pouze o 472.000 K)
a žirové vklady stouply jen o 17 mil. K. Směnečný
portefeuille je nyní již o 236 mil. K menší než
loni, lombard jest ovšem pořád o 119 mil. korun
vyšší, žírové vklady vykazují pak stav okrouhle
o 107 mil. K nižší. Celkem je tedy zlepšení proti
abnormálnímu stavu loňskému jen minimální. Lepší
přehled nynější situace přinese teprve závěr
října, jenž — jak známo — patří u nás k nej-
silnějším termínům bankovním. — Větší zlepšení
vykazuje již Říšská banka německá: dle
dnešního výkazu zvýšila se v posledním bankov-
ním týdnu celková úhrada o 47.75 mil. mk. (loní
o 41.29 mil. mk.), naproti tomu oběh bankovek
klesl o 105.89 (loni 91.38) mil. mk. Celkové zlepše-
ní tedy činí 153.64 mil. mk. proti 132.67 mil. loň-
ským. Daně prostá zásoba bankovek stoupla na
180.27 mil. mk., kdežto loni tou dobou vykazovala
říšská banka ještě zdaněný oběh 21.84 mil, mk.
uherský banka
33
article
Nynější stav říšské banky je tedy již celkem
o 202 mil. marek lepší než loni.
Vídeň. Na burse jevil se dnes sklon ku
příznivějšímu smýšlení. Podporu k tomu poskyto-
valo trhu také zotavení železářských hodnot, jež
však brzy opět tísněny byly prodejí, což bylo mo-
mentem, který příznivější disposici trhu opětně
zhoršil. Celkový obchod nenabyl většího rozsahu
a oživl poněkud teprve ke konci na úhradní koupě
alpinkách, které končily 823.50 K. Pražské že-
lezářské získaly 43, báňské a hutní 19. Poldina
huť 15 K. Jinak zavládalo klidné smýšlení. Ve
šraňcích byla zvýšená poptávka po Liesingských
pivovarních, čímž jich kurs o 8 K se zvýšil. Renty
podražily o zlomek 122. Devisy a valuty jevily
slabší smýšlení. Z českých papírů obchodovány
Škodovky po 801.50 K. západočeské kaolinky po
745 K. České cukerní společností po 338.50 K.
chorvatské cukerní po 1428 K. Kolbenky po 462
50 h a Daňkovky po 418 K. Na eskomptním trhu
byl stav peněz nezměněný. Sazby za prvé ban-
kovní akcepty 51/1e až 67
Poldin
Vídeň
34
article
Petrohradská bursa. Neuspokojivá politická
situace a těžké místní poměry na trhu peněžním
dusí na dále veškerou podnikavost. Širší obecen-
stvo straní se bursy víc a více a spekulace z po-
volání odkázána sama na sebe nemůže při nej-
lepší vůli vytvořiti směrodatnější oživení bursovní-
ho ruchu. Při tom signalisuje se s různých stran
rastávající rozmnožení akciových kapitálů, jež při
dosavadní přesycenosti ruských trhů bude jens
nejvělšmi obtížemi proveditelno. Zatím bursa ži-
voří a není známek, které by dosvědčovaly nastá-
vající obrat k lepšímu. Jedinou událostí minulého
týdne jest vydatné vzpružení akcií Lenské zlato-
dolné společnosti, ve kterých utvořil se spekula-
tivní syndikát, aby za dosavadních kursů akcie
skoupil a při vyšších záznamech u obecenstva u-
místil. Při dnešních poměrech jest otázkou, zdali
se zúčastněným kruhům podaří nakoupeného zboží
odbýti. Na trhu bankovním obchod úplně váznul
akcie Mezinárodní banky znamenaly o několik
rublů níže na prodeje zklamané berlínské spekula-
ce, akcie Azovsko-donské banky taktéž přechod-
ně klesly o 8 r. na 700.—. Sibiřská banka zlevnil
o 4 r. na 566, zn Ruskou banku placeno 379 až 382
a za Rusko-asiatskou placeno 290.—, kursy ostat-
ních bank zachovaly dřívější úroveň. Z bank ze-
melných zlepšily se akcie Charkovské banky
2 r. na 437. Tulské klesly o 5 r. na 440 a ostatní
se nezměnily. Z pojišťoven docíleno za Ruskou
transportní 106, kdežto v ostatních vůhec nedošlo
k obchodu.
Ruská státní banka. Dle týdenního výkazu k
21. říjnu 1. r. činil zlatý poklad státní banky cel-
kem 1665,3 mil. rublů proti 1661.9 mil. rublů týde
před tím; z toho bylo 192.8 (proti 190.6) mil. rublu
v cizině. Oběh bankovek klesl v uvedeném týdnu
se 1710.9 mil. rublů na 1709.3 mil. rublů.
Lenská
Ruska
Rusko
mezinárodní banka
Azovský
charkovský banka
35
article
Výměna talonů na zlaté znějících 49% zástav-
ních listů Hypoteční banky království Českéhov
listopadu 1913 prošlých za nové kuponové archy.
Talony na zlaté znějících 49% zástavních listů Hy-
poteční banky království Českého, v listopadu
1913 prošlé budou vyměňovány za nové kuponové
archy počínaje dnem 17. listopadu 1913
vždy v pondělí. ve středu a v pátek u
pokladny bankovní. Potřebné k tomu seznamy
(konsignace) bezplatně se vydají.
Novela k zákonu o pensijním pojištění. On
uveřejnění zprávy posl. dra. Lichta, týkající se
novelace zákona o pensijním pojištění, zahájily
různé zájmové korporace čilou agitaci za účelem
dosažení některých změn předložených návrhů.
Zpravodaj dr. Licht své návrhy k § 1. (rozsah po-
jišťovací povinnosti) podrobil opětnému přezkou-
mání a provedl některé změny, jež byly již vy-
dány tiskem. Požadavek, aby pojíšťov a c
povinnost prodavačů byla jasně preciso-
vána, byl splněn tím způsobem, že dáno bylo pří-
slušnému odstavci § 1. toto znění: „Prodavačská
činnost a skladní služba zakládají pojišťovaci po-
vinnost jen tenkráte, když spadají pod některé
z ustanovení bodu 3. lit. c až i. Totiž: c) Každé
zaměstnání absolventů vysoké školy, střední školy
a vyšších odborných učilišť ve směru vykonaných
studií: d) vedení závodů, závodních odděleni
míst: e) kancelářská a účetnická služba. Nesrov-
nalost, spočívající v tom, že zřízenci zemědělští,
lesničtí a zahradničtí, ježto nebyli zvláště jmeno-
váni, nemají platiti za orgány vyššího dozoru, od-
straněna byla tím, že při výpočtu vyšších orgánů
uveden je také „vyšší zemědělský, lesnický, lo-
vecký a zahradnický dozorčí personál a v pří-
slušné všeobecné klausuli výslovně se ustanovuje,
že se při tom jedná o zřízence všech povolání
doktor
Licht
hypoteční banka
ha