ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5d5535d0-8f1a-11dd-8011-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 24, org 9, person 32
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze. v neděli 26. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 294.
4 article
aranni u večerní liety předpláci se v Prane v admainistrae na měste. na čevru leta sK - s dvojí donáškou na měsle- na čtvrs let ve dialkách: „ K so aa mésle Postos. a mésle n ri . a dvojí zásilkou na máel nr čtvrt lata
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 22. s přílohou pro venkov o 26 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 22. s přílohou pro venkov o 26 stranách Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 27. října v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
6 article Před vážnou sečí o českou
Před vážnou sečí o českou věc. Zasluhuje-li letošní říjen pro tu hojnos hrozných živelních katastrof, v něm se sběhnuvších, jména měsíce neblahého, tož podobně označuje se poslední týden jeho vzhledem pro vývoj vnitřní politiky Rakou- ska za rozhodně kritický. V první řadě zvláště pro životopis rakouského parla- mentarismu; jedná se o to, zda pomineči potrvá dále dusný soumrak, v němž vůči- hledě zakrňuje jeho ústrojí. V tomto témdni zodpoví vláda české protestní interpelace o neústavních pomě- rech v naší vlasti a na tónu její odpovědi jakož i na vyznění debaty, která po ní se rozproudí a nepochybně ostře objeví prav- du o příčinách původu a křivdách osudné- ho německo-českého sporu národního, zá- visí cnad celý příští rozvoj neb spád po- všechné situace politické, zatížené tolike- rými závadami a překážkami, tolikerou tís- ní hospodářskou a finanční, že sotva jest podobně chmurné periody v novověkých dějinách tohoto soustátí. Před prahem tohoto rozhodného tého- dne, jemuž hledí se též proto s napětím všeobecným vstříc, poněvadž se čeká, zdali se objeví v německo-národním svazu tří- bení duchů, vedoucí k rozvaze a rozumu střízlivému, či zdali v něm i za této těžké doby veskrze ovládne intransigentní duch vůdců a borců německé obstrukce proti sněmu českému, jenž od svých orgií na cho- mutovském sjezdu vzpíná se tittovskými balony k novému rozmachu, před prahem tohoto kritického téhodne vyšel na veřej- nost zajímavý projev mocnářův.
národní svaz
7 article
Za rozmluvy s místopředsedou sně- movny poslanecké Jukelem, který jest též členem dolnorakouského sně- mu, císař pronesl se pochvalně o praco- vitosti tohoto zemského sněmu. Když pak Jukel k tomu odpověděl, že sněm nyí s touhou očekává od říšského parlamentu brzké vyřízení fínančního plánu, aby mohl se postarat o své učífelstvo, císař po- želel, že to v říšské radě nejde ku předu. Místopředseda Jukel na to pronesl, že hlavní vina neblahých pomněrů v parlamentě vězí ve sporechnárod- nich, načež císař odtušil: „Jedná se tam o záležitostech, kterě by se měly vlastně vyřizovati na sněmech zemských těch zemí ko- runních, jichž se týče. Bylo by velmi žádoucí, aby došlo k tomu, by říšské za- stupitelstvo bylo sproštěno těchto překá- žek.“ Když pak místopředseda Jukel po- dotknul. toho že by se pouze tehdy mohlo docíliti, kdyby se konečně chtělo ener- gickv postupovati. Načež císař při- svědčil: „Snad máte pravdu .. Správně-li reprodukován smysl roz- mluvy, tož znamenal by zřejmě sklon mysl panovníkovy k vytoužené námi ústavní re- formě vesměrurozšířeníkompe- tencesněmůvzemských rozumnou decentralisací moci zákonodárné v duchu
8 article
říjnového diplomu z r. 1860, který v prvn řadě označil sněmy zemské za původ- ní ústroje příštího zákonodárstva. Takový výklad však ovšem nelíbil se naprosto německým Paladinům tuhé cen- tralisace, kteří by nejradějí viděli záhubu sněmů zemských a především sněmu krá- lovství Českého a proto na ručest přiskoči jich čelný orgán „Neue Freie Presse“ s vý- kladem neslýchaně překrouceným a násil- ným. Slyšme! Projev panovníkův týkal prý se asi našeho českého požadavku, aby př dohodování se obou národů byla současně s vyřešením otázky o právu jazyků zem- ských v úřadování samosprávném rozhodnuta též otázka rovného práva obou jazyků zemských ve státních úřa- dech v království Českém. Poněvadž pak (po názoru německých centralistů) stano- vení jazyka státních úřadů přísluší jedině říšské radě, vyčítá nám „N. F. P.“, že jsme svým požadavkem po úpravě rovného ja- zykového práva v c. k. soudech a úřadech státních vlasti naší — obtížili bedra říšského parlamentu tak, že pro břímě tohoto požadavku našeho nemůže s místa! Toho prý poželel a vytkl panovník jako přítěže zbytečné, možno-li si pomy- sliti za vlasy násilněji přitaženého výkladu. jehož účelem patrně jest ospravedl niti neochotu německých ob strukčníků k dorozumívacím konferencím vládou znovu chy staným a panovníkem vřele žádaným.
Neue Frei Presse
9 article
Proti této vůli mocnářově brojí od cho- mutovského pověstného sjezdu nově zji- třený šovinism německý s nepokrytým úsilím, bera sobě za záminku svého odporu. nemaje jiných příčin, účast „Němcům ne- přejícího místodržitele knížete Thuna“ př smiřovacím počinu vládním. Však jsme právě mohli uveřejnit agitační okružník Tittův, kterým vyzývá města německá k demonstrativním osvědčením proti místo- držiteli kn. Thunovi, aby prý tím oposice německých poslanců proti smiřovací akc byla posilněna. S touto nicotnou, neodůvodněnou zá- minkou své vyděračné nesmířlivosti by však němečtí obstrukčníci z Čech asi sotv dostali do vleku svého střízlivé Němce alp- ské, to asi tuší „Neue Freie Presse“, a pro- to líčí záminku novou: náš požadavek po současném zákonném rozřešen otázky jazykové ve státních ú- řadech království Českého jest prý tou můří nohou, která hatí postup prá- ce říšského parlamentu! Druhdy titíž ně- mečtí obstrukčníci bojujíce proti Badeni- mu, Gaučoví i Thunovi sami po léta volali: Pryč s jazykovými nařízeními, tujedině zákon říšský může zjednati pořádek — Nuž a nvní, když jsme pány vzali z slovo, ejhle: z ase se tváří, jako bychomje svým požadavkům stavěli před nejsvízel- nější zkoušku, jako bychom tím ničili říš- skou radu, ale neříkají, že by byli ochotni řešiti otázku tu s námi na sněmu českém. jejž svojí obstrukcí na ten čas ubili!
Němec Thun Baden Čechy Neue Frei Presse
10 article Koupě michelských pozemků.
Koupě michelských pozemků. Po třech letech rozvířila koupě michel- ských pozemků veřejné mínění. V této aféře sluší rozlišovati dvě věci: obviňování, že se strany prodávajícího, jeho zástupce dra. Vej- vara a osob pomocných měla býti uskuteč- něna koupě pomocí uplácení vlivných osob na radnici staroměstské, a tvrzení, že obec
11 article
koupila draho, že na pozemcích prodělává že špatně hospodaří. Pokud se týče prvé části, řekli jsme již a řikáme poznovu, že přejeme si co nejdů- kladnější zjištění osob, které eventuálně na úplatcích zúčastněny byly a že, pokud by ná- ležely ke straně naší, provedena bude důklad- ná očista, jako v jiných případech se stalo. Hlomozením, návrhy na trestní vyšetřován proti neznámému pachateli v obecním zastu- pitelstvu, při němž všichni, af jsou již vinni či nevinni, musí býti vyslechnuti jako pode- zřelí, ne jako svědci, se nic nedocilí, ani ob- viňováním v novinách, poněvadž porotní sou- dy neuvádějí ke svému verdiktu důvodi svého přesvědčení, na nichž přece nejvíce by záleželo. V této prvé části afěry vykoná s zajisté naše strana šetření, pokud je může provésti jako organisace nenadaná právy do- nucovacími a zařídí se dle výsledků. Nemůže jí býti lhostejno, aby proto, že by snad byly zde nějaké prašivé ovce, měla trpěti nejen ona sama, nýbrž zajisté ohromná většina řád- ných, poctivých členů sboru obecních staších kteří jsou dnes vláčení bahnem a novinami řazeni do počtu ničemů, zneužívajících veře- ného úřadu voličstvem jim svěřeného ke své- mu prospěchu.
12 article
S druhé strany nemůže býti připuštěno. aby nesprávně osočováni byli ti, kdož pro koupi pozemků hlasovali, nabyvše přesvědče- ní o výhodnosti této koupě pro obec. Jistě slouží ke cti těm, kdož tak učinili, že ještě dnes proti pokusu hoditi po nich kamenem otevřeně a mužně prohlašují, že hlasovali pro koupi a že neodešli. A tu pokládali jsme za svou povinnos sami si vyšetřiti celý stav věci, abychom ví- děli, zdali skutečně se hospodařilo tehdy do- bře nebo špatně a mohli říci svůj úsudek. Ne- boť nic tak neotravuje a neznehodnocuje ve- řejný život než podezíravost a prosté před- pokládání, že nemůže se díti nic ko- rektně. Výsledky tohoto šetření jsou tyto: Je jistě dostatečně vysvětleno, že koupě po- zemků pro novou městskou plynárnu pražskou ne- stala se bez vážných úvah a důvodů věcných. An k předvolební agitaci nelze již vážně použiti tvrzení že pražská obec pozemků oněch nepotřebovala aneb že byly koupeny pozemky k účelu nevhodné snad dokonce nepotřebné. Nesporně zařízení dvou prvých pražských plynáren, z nichž smíchovská je stáří úclyhodného a novější, žižkovská, zásobuje město již téměř půl století, nevyhovuje po stránce technické. Důvody technické nutnost nahražení pecí a strojů novými, pdstranení převážýého ulai- vání lidských sil při výrobé a nahražení levnější i jinak dokkonalejší výrobou strojní, uvedly „Národní
13 article
Listy již v neděli. Rekonstrnovati jednoduše stare plynárny nebylo možno. Jednak nelze si ani m- sliti větší část města, z nich zásobovanou, po delší dobu rekonstrukce a přestavby bez plynu, jednak plynárna žížkovská vedle technické závady — ž leží výše než zásobované ji městské části — je ne- vhodně položena proto, že nelze k ní vésti vlečnou dráhu a doprava uhlí musí se díti dražším způso- bem po nápravě, ale hlavně rozhodovaly také ješte důvody dva: se stanoviska hospodářského by bylo zhola nerozumno užíti drahých pozemků dnes přím téměř u středu města k účelům průmyslovým (cena čtver. sáhu plochy, zastavené žižkovskou plynár- nou, oceněna nízce, je dnes dobře 320 K, ač po- dobné pozemky byly prodány i za 320 K za m) se stanoviska zdravolnického pak množily se nejen slížnosti obecenstva, ale i dozorčích úřadů, a z tohoto stanoviska vskutku jevilo se odstranění ply- náren ze středu města velmi již naléhavým. P novou plynárnu jevilo se vhodným vyhledati po- zemek jednak níže položený, než městské čtvrti jež mají býti z ní zásobovány, jednak na jihu měsla ležící, poněvadž severní část města má býti i na dále zásobována z plynárny holešovické, značně novější, zřízené r. 1888. Jak a proč rozhodnuto pro pozemky michelské, bylo již rovněž uvedeno. Na- bízené pozemky v Záběhlicích, Hodkovičkách ap byly příliš vzdáleny, vyžadovaly by příliš dlouhého a nákladného vedení, proti zbudování plynárny n pozemku vršovickém, komisí správní rady plyná- renské v prvé řadě doporučeném, ohradilo se roz- hodně kuratorjum okrosní nemocnice na Král. Vi- nohradoch.
Král Záběhlice Hodkovičky
14 article
Také odborníci — mezi nimi přizvaný do schůze cís. r. J. V. Novák — uznalí vhodnost na bízených pozemků v Michli. A cena, 20 K za číver sáh, uváží-li se, že jednalo se o tovární staveni- ště a o staveniště poblíže vzrůstající předměstsk obce, nebyla dle odhadů vysoká. Později však roz- hodla se obec pro koupi téměř celého statku Ren- nerova za cenu 7 K za sáh, která po zjištěn, roz lohy pozemků, jež dle podmínky majitel musil zce liti koupí četných, do nich zabíhajících rolí a par cel, t. zv. enklav, stanovena na 2,500.470 K. Dův . dem byla nejen předpokládaná výhodnost koup na základě této průměrné ceny, ale také okolnost. že obec zabývala se projekty zřízení nebo přemí- stění celé řady obecních ústavů, jako jubilejníh zaopatřovacího ústavu, městské věznice, útulku pro zpustlou mládež, nového obecního dovra pro sousední obce po připojení, stavby domků pre obecní dělnietvo, zřízení nové zásobovací zahrady. Přemístění ústavů, umístěných dosud ve středu města, na půdě nepoměrně dražší, jevilo se jistě z hospodářského stanoviska právem výhodným. Předmětem výtek, jež zaznívají nejhlučněji, jež bez bližšího prozkoumání jeví se snad část široké veřejnosti věrohodny, je, že obec byla př této koupi zkrácena, že byl koupen pozemek dra- ho, dokonce snad za přemrštěnou cenu. Uvádí se řada různých odhadů, ocenění a na- bídek z uplynulých let, jež liší se značně od od- hadu, který byl podkladem při jednání o koupi, který ocenil zmíněné pozemky na 2.855.490 kor 75 hal.
J V Novák Dův Michle
15 article
Zapomíná se, nebo zúmyslně zamlčuje, že ony starší odhady dály se většinou na podkladě, že jedná se o pozemky zemědělské, zatím poměry s měnily, a kdo vzpomene na kvapný rozvoj a vzrůst obeí předměstských, měnily se rychle. Ředitelství státních drah počalo jednati o zřízení nového se- řaďovacího nádraží právě na pokraji těchto po- zemků, stavební ruch v obcích vršovické a michel- ské, poděl nichž se pozemky táhnou, byl rok o roku živější. V tě době, kdy jednalo se o koupí statku Rennerova, průměrná cena 7 K za sáh, byla spiše nízíca, než běžná. Dokladení teho jsou ceny jež Renner sám musil vyplatiti za tak zvané enkla- vyi byl nucen zaplatiti manželům Bačurčtkovým 524 sáhů po 30 K, manželům Čekanovým 2770 sáhů rovněž po 30 K. Marii Berkové 564 sáhů po 27 K atd. pouze od obce michelské získal zlomek 43 sáhů po 7 K. I když je jisto, že enklavy vždy dráže se platiti musí, přece rozdíl nemohl býti tak ohrom- ný. Samým zcelením cena jistě ještě byla zvýšena Ale ceny podobné byly i při jiných prodejích tehd běžné. Kdyby obec koupila 53.000 čtver. sáhů po 20 K. kteráž cena zdála se přiměřenou, pak by — pokládáme-li ji za přiměřenou — přišly zbýva- jící pozemky na 4 K 75 h. I kdyby všecky měly polohu novýhodnější, byla by to jistě cena velmi nížká. Ve skutečnosti tomu tak nebylo srovnáme-li cenu pozemků pro plynárnu a cent celého statku, obec získala ostatní pozemky za prů- měrnou cenu 4 K 75 h za sáh, za cenu ve srovnán s běžnými nejméně přiměřenou. Příčinou, že obe získala pozemky za onu cenu, dlužno hledali v nej- výše kritických tehdy finančních poměrech ma- jitele, který by za jiných poměrů byl jistě nesle
Rennerův Renner Bačurčtkův Čekanův K Berek
16 article
v drobném prodejie ranní člale o sob sa s vačernl sa st Va filiálkach na venkově ranni čislo večerni jnseráty plati se botová Bapřed Předplsceni a inserty přilima administrace v Marianské ul. Tam nacbázují se tě rodakce, tiskárna a sxpodle „Národních Listů“ Hukopiav se nevradei
Virginie
17 article
voval na K 7.— za sáh. Neboť výnos pozemků při zemědělském jejich obdělávání nemohl býti takový aby vynesl úrok z dluhu 1.4 mil Pozemky byly vesměs regulovány, z části též již parcelovány. Osobnosti, místních poměrů znalé. ubezpečují, že obec koupila výhodně. A ještě vý- hodnější ona koupě se jeví, vezmou-li se do počtu ceny a odhady dnešní, tedy za dvě lefa po koupi. Zastupitelstvo obce michelské učinilo již před ča- sem usnesení, že pozemky obecní nebudo prodávány pod 15 K za sáh a učinilo pouze výjimku při pozemcích pro regulaci potoka Botiče, kdy odprodalo uutné pozemky za 12 K za sáh. tedy tehdy, kdy šlo o zájem veřejný, i obce mi- chelské se týkající. Cena pozemků, daleko ne tal výhodně položených, jako nynější pozemky praž- ské, přesahovala při koupích a prodejích cenu 8 K, tak prodali je pp. starosta Jauris, Pácal. Hrášek, Vendelín Černý a j. A nad pozemky, za- koupenými obcí pražskou, na svahu Bohdalce, byl koupen p. Popelkou pozemek pro vílu se zahra- dou za 17 K za sáh..
Jauris Pácal Černá K 7 Botič Bohdalec
18 article
Výhodná poloha zcelených a vesměs regulo- vaných pozemků pražských oceňována je znalei místních poměrů tak, že v stavebním úřadě obce michelské bylo ubezpečováno, že, kdyby obee pražská chtěla pozemky prodati, pouze za ony které koupila pro obecní plynárnu, utržila by jistě tolik, ne-li více, co dala za ve- škeré pozemky. Statkář p. Vend. Černý. jehož rozsáhlé pozemky sousedí s pozemky praž- skými, někdy Rennerovými, pokládá koupi za „ne- obyčejně šťastnou a výhodnou“ pro obec. Obee získala mnoho velmi cenných pozemků přímou obce michelské a vršovické, z nichž některé, na tak zv. „kapitole“, lze oceniti na 50 a 60 K za sáh, jiné, u Vršovie přímo, ještě dráže, průměrně pak všechny pozemky šmahem na 15 K za sáh, tedy za více než dvakráte tolik, co za ně obec pražská zaplatila. Ostatně sám prodává právě po- blíže pozemek na zbudování továrny po 30 K za sáh. Je-li některý pozemek pražský snad v méně výhodné poloze, výhodnost polohy ostatních — většiny — vyváží jeho menší cenu mnohonásobně. Také městský stavitel sousední obce nuselské, p.
Vend Černá Rennerův
19 article
Fr. Fric, který z oněch starších soudních odhadů sám při třech fungoval jako znalec, pokládá od- had z r. 1910, který byl pozdější než jeho, spiše za nižší než vyšší a cenu některých pozemků proti době, kdy je sám odhadoval, za dvakráte, třikráte ba některých i vícekráte větší. A ke všem těmto oceněním osob, stojících úplně mimo záležitost samu, znalých místních poměrů a všech okolností nutno připojiti ještě k úvaze, že vedle budování velkého seřaďovacího nádraží, které znamená pro okolí novou vzpruhu stavebního ruchu, vybudo- váním velké obecní plynárny a dalších obeeních u- stavů, jež přivede nový přiliv dělnictva a za ním se táhnoucího živnostnictva, jakož i brzkou vý- stavbou elektrické dráhy, k níž obec přikročív době nejbližší, její pozemky stoupnou nepoměrně v ceně. Jakmile podjezd pod dráhu v Nuslích bude proveden, otevře se celá tato periferie Prahy velmi značnému ruchu stavebnímu. Také výtka, že obee „prodělává“ ročně 120.000 K na úrocích, jest úplně falešná. Musilo by se totiž dokázati dřív e, že cena pozemků koupených neroste, anebo že nevzrůstá o 120.000 K ročně. Neboť každá speku- lace se stavebními pozemky musí s úrokovou ztrá- tou počítati v době, kdy pozemek je nezastaven. Ostatně, že toto poukazování na stále stoupa- jící cenu pozemků a výhodnost koupě obce pražské není bez nejreelnějšího podkladu, toho důkazen jsou uskutečněné prodeje části oněch pozemků. Pro- dala totiž obec pražská ředitelství státních drah na stavbu nového seřaďovacího nádraží a jen ohledu, že na této sama má jistě zájem nemaly. 14.9472 čtver. sáhu za 164.923 K 51 h (pozemky
František Fric Nusle Praha
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 25. října. š—. (Kronika.) Bolestné číslice sdělujt statistikové z Uher. Slovenského obyvatelstva ubývá! Maďarů za posledních deset roků při- bylo víc než milion. Také jiným kmenům na- skočilo. Jenom Slovácí se nehnuli. A vlastně hnuli, leč o nějaký tisíc nazad. Ustupují, kle- sají, hynoul — Pouhý klam! Známo, jak v Uhrách po- čítají. Ty číslice, maďarské figle! — Snad není počet tuze svědomitý, ale celkový stav nelze nevidět. Slovenského živlu nepřibylo, maďarský úžasně vzrostl. — Slováků mnoho se stěhuje. V Americe napočteno přes půl milionu. — Kdo se vystěhoval, jakoby nebyl. — A přírost Maďarů! Víme, jak jich při- bývá! Neplodná krev! Doplňují se Maďarony — Maďaron nebo Maďar, vždycky nosite a šířitel idey. Poturčenec horší Turka. Známy proces. Otec se odrodí zpola, děti jsou už roz- hodní odřezanci. První koleno Maďaron, druhé Maďar . . Sumou, vítězný maďarism! Slovensko krol za krokem se tratí. Odumírací proces postu- puje. Třeba se připravit Raději nedomyslit myšlenku.
Maďar Slovák Maďaron Turek Praha Uhry Amerika Slovensko
21 article
Čteme ty smutné zprávy a srdce se nám svírá. Je-li pravda, že Slovensku ubývá sil. nám tu ubývá sil, náš život tam dokonává. J - ště jsou pamětníci, jak tam bývalo. Slovensko se hlásilo k nám, byl to kus našeho světa. Ne- byl tam velký ruch, ale byl život a síly rašily Co bylo slovenské, bylo naše, co naše bylo. Slovákům patřilo. Byli jsme jedno. Nejlepší lidé nám odtamtud přicházeli. Tenkrát Slováky jako Maďary ještě ohrožovala germanisace Bránilí se statečně. V letech padesátých zna- menitý národovec, biskup Moyses, vlastním počinem německé gymnasium v Bystřici pře- vrátil na slovenské. Jeho vedením Slováci za- ložili si Matici a Matice stvořila řadu slibných ústavů. Budoucnost kynula, byla naděje, byla radost. Až přišel veliký převrat. Zpupnou pře silou povalena slovenská bytost k zemi a ká men jí přivalen na prsa.
Slovák Maďar Moyses Slovensko Bystřice Company Matica
22 article
Stav poroby objasní několik suchých dat — Celkem je na slovenském území 21 vyš ších gymnasií, 9 nižších, 5 reálek, 15 učitel ských ústavů, celkem 50 středních škol, pak hornická a lesnická akademie, 4 právnické fa- kulty, 2 theologické akademie evangelické, katolických, 1 řecko-katolický seminář a ně- kolik klášterních ústavů, všecko — úplně ma ďarské. — A slovenéké školy? Potlačeny všecky. Zbyly jediné, nejnižš obecné. Jak zde to dopadá? Slyšte zpravodaje: — Mateřština jako řeč státní jest i tu po vinným předmětem. Jsou jednotlivé církve slo venské, kde návodem maďaronského faráře už od třetího školního roku vyučuje se všem předmětům maďarsky. Někdy i národní faráři aby se zalíbili státnímu inspektorovi nebo do sáhly podpory u vlády, maďarisují školy. Slo- venské školy opatřeny jsou pomůckami tolik maďarskými. Na stěnách visí mapy, zvířata a rostliny s maďarským názvoslovím. I rozvrh hodin bývá maďarským .. A společnost? Jak vypadají věci na Slovensku dnes, líč Karel Kálal. Muž spolehlivého slova. Miluje Slovensko, věnoval mu všechen život. — Rodiny úřadnické a profesorské, rodiny státních učitelův jsou maďarské z povinnosti ze společenské „slušnosti“. K zemanům a úřad- níkům plichtí se boháči. Farář, slovenský ná- rodovec, má dcerku na domácí maďarské ško- le, ale je mu té mateřštiny ještě málo, proto posílá dcerušku ještě někam, kde je ta pravá maďarština „čistá a jadrná“. Však i národni učitel, sotva živořící, dává dcerku do maďar- ského města, aby se přiučila maďarštině a zjed- nala si přístup mezi inteligenty, jichž nemá oby. čejné Slovensko. Ani dcerka měšťanova a ře- meslníkova nechce zůstat pozadu. Kdyby o too- vé zameškali, marnivé maminky samy se po- starají, aby dcery jejích ozdobily se značkou vzdělanosti . ..
Kálal Slovensko ský ústav lesnický akademie theologický akademie evangelický
23 article
— Jakže? Inteligence tak dobrovolněs pomaďařuje? — Nic jinak. Za nějakou výhodu, za poko a pohodlí lidé se vzdávají vlastní idey. — Hrozné! Toť holá demoralisace! Cožje slovenský živel tak chabý? — Lidská bytost je chabá. Všude lidsk dav podléhá tlaku zřízení. Ve století sedmná ctém a osmnáctém naše česká inteligence prá vě tak klidně se germanisovala. A německáz téže doby neméně ochotně se odevzdával vlivu panující frančiny Jak vidět na Slovensku, není dokonce tře ba, aby byl „světovým“ živel, kterému demo- ralisace národa jde na lep. Lidský dav, pouhé stádo. Třeba mu je naznačit cestu a hnát je. Běží. Co chtějí vlastně Maďaři? Před sto lety sami ještě volali po svoboda národa, po právu sebeurčeni. — A dnes? Dnes mají svou ideu! Uhry tvoří jediný po litický národ a ten mluví maďarsky. Ostatní kdo mluví jinými jazyky, nejsou národy, ale — národnosti. Ty mají povinnost, maďarsky s naučit! Pravý občan uherský, milovník svobo dy a rozumný člověk, je povinen pracovat, aby se Uhry pomaďarčili .. — A kdo by neuznal povvinnost? — Tomu stát právem zákona dopomůžel — A kde zůstávají spravedlnost, li skost? — Málomocná hesla! Dobrá leda pro všed ní hemzot drobných lidiček. Příroda nic nev o spravedlnosti, nic o lidskosti. Národy a státy přírodní bytosti. Žijí si podle zákonů přírod ních ... — A kdo rozhoduje? — Jediný princip — moc A proti moci státu, co zmůže nějaké usi- lování drobných podniků soukromých, nějaký společek nebo svaz lepší vůle?
Hrozná Maďar Uher Slovensko Uhry svaz dobrý vůle
24 article
Srovnáváte zprávy o hrozné křivdě a mys se zarmucuje. — Za těch okolností, je-li vůbec možno aby na Slovensku někdo ještě národně mysli a cítil? — A přece myslí a cíti — Za jakou cenu? I na to je odpověd. Slovenský národovec, úřadně postavený v důvěře si ulevoval zpravodají: — Cítit, hodně cítit a nikdy nesmět svů vroucí, nevinný a čistý cit projevit, žit tak p celý život ve strachu pro svůj cit, jakobyc někoho byl zavraždil, muset oslavovat zotro- čovatele národa svého, to je stav nesnesi telný... Ejhle, za jakou cenu žíje idea v srdcích Za cenu bolesti a strádání. Trpět a přece zů stávat oddán myšlence, je zvláštní stav, pod- míněný tajemnou silou. Většina lidu síly té ne- zná. Jedinci však se vyskytnou schopní, živi ideu za cenu obětí a strastí. Většina inteli gence podle zákona přírody podléhá demora lisaci. Jedinci však odolávají. Mají schopnos konat divy — mravní síly. Hrdinové! A tu je svit nadčie do budoucna! Vždyck se najdou silní jedinci, kteří se postarají, aby plamének idey neuhasl. Proti mravné síle je- dinců všechna přemoc státní mechaniky je bezmocna. Na štěstí jenom tak zvaná inteli- gence se odrozuje, podléhá svodům. Prostý lid zůstává nedolknut. Před půl stoletím napočí- táno ke dvěma milionům Slováků a dnes je jieh — tolikéž. Rok za rokem kulturná pěna dob odpadá, jádro však, své dva miliony duší, za- chovává si národ už od stalet pro — lepš časy. Dva miliony obyvatelů, jaký zdroj síly Dánsko. Norsko, kvetoucí kulturní celky, maj sotva víc. Také na Slovensko dojde řada. Ado té doby třeba živit plamének — ideyl
Slovák Slovensko Dánsko Norsko
25 article Modní hlídka.
Modní hlídka. Modní barvy. — Pláště. — Nový účes. — Dekole- tovaná záda. — Střevíčky. — Obojky. Dámy, které se pozdě vrátily z letních bytů, mají nyní velký shon s pořizováním toi- let pro ulici i pro návštěvy a večerní společ- nosti. Mají ovšem tu výhodu, že mají větší výběr, než ty, které chystaly šatnu pro pod- zim a zimu již koncem léta. Velkou otázkou je barva látky, z níž má býti úbor zhotoven. Dle paní Paquinové, majitelky proslulého pa- řížského závodu, je modní barvou barva hně- dá, všech odstínů, od černohnědé až po zlato- hnědou, bílá s jemným nádechem do růžova. zdobená barvou třešňovou, pak barvy černá a bílá v efektních kombinacích a konečně tře- šňová vůbec. Jiní pařížští krejčí však pova- žují za nejmodnější barvu černou, tmavošedou a tmavozelenou pro ulici a pro večer všecky jasné ostřejší barvy, které už se vyskytlyv obchodech z jara. Jen se zdá, že je nyní vě- nována zvláštní péče barvě oranžové, která se opravdu objevila v rozkošných odstinech a na černobílých toilettách krajkových vyjí- má se — zvláště v jemnějších tonech — opravdu nádherně. Letošní kostýmové látky jsou neobyčejně silné a hodily by se vlastně jen na kabáty a působí opravdu podivně, když sukně jsou z kudrnatých látek, tak zvaných kurlatů, nebo z tak zvané opičí kůže, růz- ných vlněných sametů, nebo z astrachanu.
Paquinová
26 article
Ale klasický hladký kostým se pomalu bez- toho přestává nositi a ustupuje plášťům, které lépe se hodí pro odpolední vycházky, při nichž zároveň vykonáme návštěvy, k chůzi do úřa- du, do kavárny, zkrátka všude tam, kde třeba mnoho sedět, čímž ovšem sukně hodně trpí je-li to sukně kostymová, brzy značně se liší od kabátu. Za to je však tské více druhů ka- bátů nežli bývávalo. Ještě našim maminkám stačily dva pláště. Kožich a tenký plášť letní. Teď bychom potřebovali několik řádek n vyjmenování všech plášťů. Jsou ke všem mož- ným příležitostem a ze všech možných látek. Na cesty a pro různé pochůzky jsou ovšem