1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze. v neděli 26. října 1913.
Praha
4
article
aranni u večerní liety
předpláci se
v Prane v admainistrae
na měste.
na čevru leta
sK -
s dvojí donáškou
na měsle-
na čtvrs let
ve dialkách: „ K so
aa mésle
Postos.
a mésle
n ri .
a dvojí zásilkou
na máel
nr čtvrt lata
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 22.
s přílohou pro venkov o 26 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 22.
s přílohou pro venkov o 26 stranách
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 27. října v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
6
article
Před vážnou sečí o českou
Před vážnou sečí o českou
věc.
Zasluhuje-li letošní říjen pro tu hojnos
hrozných živelních katastrof, v něm se
sběhnuvších, jména měsíce neblahého, tož
podobně označuje se poslední týden jeho
vzhledem pro vývoj vnitřní politiky Rakou-
ska za rozhodně kritický. V první řadě
zvláště pro životopis rakouského parla-
mentarismu; jedná se o to, zda pomineči
potrvá dále dusný soumrak, v němž vůči-
hledě zakrňuje jeho ústrojí.
V tomto témdni zodpoví vláda české
protestní interpelace o neústavních pomě-
rech v naší vlasti a na tónu její odpovědi
jakož i na vyznění debaty, která po ní se
rozproudí a nepochybně ostře objeví prav-
du o příčinách původu a křivdách osudné-
ho německo-českého sporu národního, zá-
visí cnad celý příští rozvoj neb spád po-
všechné situace politické, zatížené tolike-
rými závadami a překážkami, tolikerou tís-
ní hospodářskou a finanční, že sotva jest
podobně chmurné periody v novověkých
dějinách tohoto soustátí.
Před prahem tohoto rozhodného tého-
dne, jemuž hledí se též proto s napětím
všeobecným vstříc, poněvadž se čeká, zdali
se objeví v německo-národním svazu tří-
bení duchů, vedoucí k rozvaze a rozumu
střízlivému, či zdali v něm i za této těžké
doby veskrze ovládne intransigentní duch
vůdců a borců německé obstrukce proti
sněmu českému, jenž od svých orgií na cho-
mutovském sjezdu vzpíná se tittovskými
balony k novému rozmachu, před prahem
tohoto kritického téhodne vyšel na veřej-
nost zajímavý projev mocnářův.
národní svaz
7
article
Za rozmluvy s místopředsedou sně-
movny poslanecké Jukelem, který jest
též členem dolnorakouského sně-
mu, císař pronesl se pochvalně o praco-
vitosti tohoto zemského sněmu. Když
pak Jukel k tomu odpověděl, že sněm nyí
s touhou očekává od říšského parlamentu
brzké vyřízení fínančního plánu, aby mohl
se postarat o své učífelstvo, císař po-
želel, že to v říšské radě nejde
ku předu. Místopředseda Jukel na to
pronesl, že hlavní vina neblahých pomněrů
v parlamentě vězí ve sporechnárod-
nich, načež císař odtušil: „Jedná se
tam o záležitostech, kterě by
se měly vlastně vyřizovati na
sněmech zemských těch zemí ko-
runních, jichž se týče. Bylo by velmi
žádoucí, aby došlo k tomu, by říšské za-
stupitelstvo bylo sproštěno těchto překá-
žek.“ Když pak místopředseda Jukel po-
dotknul. toho že by se pouze tehdy mohlo
docíliti, kdyby se konečně chtělo ener-
gickv postupovati. Načež císař při-
svědčil: „Snad máte pravdu ..
Správně-li reprodukován smysl roz-
mluvy, tož znamenal by zřejmě sklon mysl
panovníkovy k vytoužené námi ústavní re-
formě vesměrurozšířeníkompe-
tencesněmůvzemských rozumnou
decentralisací moci zákonodárné v duchu
8
article
říjnového diplomu z r. 1860, který v prvn
řadě označil sněmy zemské za původ-
ní ústroje příštího zákonodárstva.
Takový výklad však ovšem nelíbil se
naprosto německým Paladinům tuhé cen-
tralisace, kteří by nejradějí viděli záhubu
sněmů zemských a především sněmu krá-
lovství Českého a proto na ručest přiskoči
jich čelný orgán „Neue Freie Presse“ s vý-
kladem neslýchaně překrouceným a násil-
ným. Slyšme! Projev panovníkův týkal prý
se asi našeho českého požadavku, aby př
dohodování se obou národů byla současně
s vyřešením otázky o právu jazyků zem-
ských v úřadování samosprávném
rozhodnuta též otázka rovného práva obou
jazyků zemských ve státních úřa-
dech v království Českém. Poněvadž pak
(po názoru německých centralistů) stano-
vení jazyka státních úřadů přísluší jedině
říšské radě, vyčítá nám „N. F. P.“, že jsme
svým požadavkem po úpravě rovného ja-
zykového práva v c. k. soudech a úřadech
státních vlasti naší — obtížili bedra
říšského parlamentu tak, že pro
břímě tohoto požadavku našeho nemůže
s místa! Toho prý poželel a vytkl panovník
jako přítěže zbytečné, možno-li si pomy-
sliti za vlasy násilněji přitaženého výkladu.
jehož účelem patrně jest ospravedl
niti neochotu německých ob
strukčníků k dorozumívacím
konferencím vládou znovu chy
staným a panovníkem vřele žádaným.
Neue Frei Presse
9
article
Proti této vůli mocnářově brojí od cho-
mutovského pověstného sjezdu nově zji-
třený šovinism německý s nepokrytým
úsilím, bera sobě za záminku svého odporu.
nemaje jiných příčin, účast „Němcům ne-
přejícího místodržitele knížete Thuna“ př
smiřovacím počinu vládním. Však jsme
právě mohli uveřejnit agitační okružník
Tittův, kterým vyzývá města německá k
demonstrativním osvědčením proti místo-
držiteli kn. Thunovi, aby prý tím oposice
německých poslanců proti smiřovací akc
byla posilněna.
S touto nicotnou, neodůvodněnou zá-
minkou své vyděračné nesmířlivosti by
však němečtí obstrukčníci z Čech asi sotv
dostali do vleku svého střízlivé Němce alp-
ské, to asi tuší „Neue Freie Presse“, a pro-
to líčí záminku novou: náš požadavek po
současném zákonném rozřešen
otázky jazykové ve státních ú-
řadech království Českého jest
prý tou můří nohou, která hatí postup prá-
ce říšského parlamentu! Druhdy titíž ně-
mečtí obstrukčníci bojujíce proti Badeni-
mu, Gaučoví i Thunovi sami po léta volali:
Pryč s jazykovými nařízeními, tujedině
zákon říšský může zjednati pořádek
— Nuž a nvní, když jsme pány vzali z
slovo, ejhle: z ase se tváří, jako bychomje
svým požadavkům stavěli před nejsvízel-
nější zkoušku, jako bychom tím ničili říš-
skou radu, ale neříkají, že by byli ochotni
řešiti otázku tu s námi na sněmu českém.
jejž svojí obstrukcí na ten čas ubili!
Němec
Thun
Baden
Čechy
Neue Frei Presse
10
article
Koupě michelských pozemků.
Koupě michelských pozemků.
Po třech letech rozvířila koupě michel-
ských pozemků veřejné mínění. V této aféře
sluší rozlišovati dvě věci: obviňování, že se
strany prodávajícího, jeho zástupce dra. Vej-
vara a osob pomocných měla býti uskuteč-
něna koupě pomocí uplácení vlivných osob
na radnici staroměstské, a tvrzení, že obec
11
article
koupila draho, že na pozemcích prodělává
že špatně hospodaří.
Pokud se týče prvé části, řekli jsme již
a řikáme poznovu, že přejeme si co nejdů-
kladnější zjištění osob, které eventuálně na
úplatcích zúčastněny byly a že, pokud by ná-
ležely ke straně naší, provedena bude důklad-
ná očista, jako v jiných případech se stalo.
Hlomozením, návrhy na trestní vyšetřován
proti neznámému pachateli v obecním zastu-
pitelstvu, při němž všichni, af jsou již vinni
či nevinni, musí býti vyslechnuti jako pode-
zřelí, ne jako svědci, se nic nedocilí, ani ob-
viňováním v novinách, poněvadž porotní sou-
dy neuvádějí ke svému verdiktu důvodi
svého přesvědčení, na nichž přece nejvíce by
záleželo. V této prvé části afěry vykoná s
zajisté naše strana šetření, pokud je může
provésti jako organisace nenadaná právy do-
nucovacími a zařídí se dle výsledků. Nemůže
jí býti lhostejno, aby proto, že by snad byly
zde nějaké prašivé ovce, měla trpěti nejen
ona sama, nýbrž zajisté ohromná většina řád-
ných, poctivých členů sboru obecních staších
kteří jsou dnes vláčení bahnem a novinami
řazeni do počtu ničemů, zneužívajících veře-
ného úřadu voličstvem jim svěřeného ke své-
mu prospěchu.
12
article
S druhé strany nemůže býti připuštěno.
aby nesprávně osočováni byli ti, kdož pro
koupi pozemků hlasovali, nabyvše přesvědče-
ní o výhodnosti této koupě pro obec. Jistě
slouží ke cti těm, kdož tak učinili, že ještě
dnes proti pokusu hoditi po nich kamenem
otevřeně a mužně prohlašují, že hlasovali pro
koupi a že neodešli.
A tu pokládali jsme za svou povinnos
sami si vyšetřiti celý stav věci, abychom ví-
děli, zdali skutečně se hospodařilo tehdy do-
bře nebo špatně a mohli říci svůj úsudek. Ne-
boť nic tak neotravuje a neznehodnocuje ve-
řejný život než podezíravost a prosté před-
pokládání, že nemůže se díti nic ko-
rektně.
Výsledky tohoto šetření jsou tyto:
Je jistě dostatečně vysvětleno, že koupě po-
zemků pro novou městskou plynárnu pražskou ne-
stala se bez vážných úvah a důvodů věcných. An
k předvolební agitaci nelze již vážně použiti tvrzení
že pražská obec pozemků oněch nepotřebovala
aneb že byly koupeny pozemky k účelu nevhodné
snad dokonce nepotřebné. Nesporně zařízení dvou
prvých pražských plynáren, z nichž smíchovská je
stáří úclyhodného a novější, žižkovská, zásobuje
město již téměř půl století, nevyhovuje po stránce
technické. Důvody technické nutnost nahražení
pecí a strojů novými, pdstranení převážýého ulai-
vání lidských sil při výrobé a nahražení levnější
i jinak dokkonalejší výrobou strojní, uvedly „Národní
13
article
Listy již v neděli. Rekonstrnovati jednoduše stare
plynárny nebylo možno. Jednak nelze si ani m-
sliti větší část města, z nich zásobovanou, po delší
dobu rekonstrukce a přestavby bez plynu, jednak
plynárna žížkovská vedle technické závady — ž
leží výše než zásobované ji městské části — je ne-
vhodně položena proto, že nelze k ní vésti vlečnou
dráhu a doprava uhlí musí se díti dražším způso-
bem po nápravě, ale hlavně rozhodovaly také ješte
důvody dva: se stanoviska hospodářského by bylo
zhola nerozumno užíti drahých pozemků dnes přím
téměř u středu města k účelům průmyslovým (cena
čtver. sáhu plochy, zastavené žižkovskou plynár-
nou, oceněna nízce, je dnes dobře 320 K, ač po-
dobné pozemky byly prodány i za 320 K za m)
se stanoviska zdravolnického pak množily se nejen
slížnosti obecenstva, ale i dozorčích úřadů, a z
tohoto stanoviska vskutku jevilo se odstranění ply-
náren ze středu města velmi již naléhavým. P
novou plynárnu jevilo se vhodným vyhledati po-
zemek jednak níže položený, než městské čtvrti
jež mají býti z ní zásobovány, jednak na jihu měsla
ležící, poněvadž severní část města má býti i na
dále zásobována z plynárny holešovické, značně
novější, zřízené r. 1888. Jak a proč rozhodnuto pro
pozemky michelské, bylo již rovněž uvedeno. Na-
bízené pozemky v Záběhlicích, Hodkovičkách ap
byly příliš vzdáleny, vyžadovaly by příliš dlouhého
a nákladného vedení, proti zbudování plynárny n
pozemku vršovickém, komisí správní rady plyná-
renské v prvé řadě doporučeném, ohradilo se roz-
hodně kuratorjum okrosní nemocnice na Král. Vi-
nohradoch.
Král
Záběhlice
Hodkovičky
14
article
Také odborníci — mezi nimi přizvaný do
schůze cís. r. J. V. Novák — uznalí vhodnost na
bízených pozemků v Michli. A cena, 20 K za číver
sáh, uváží-li se, že jednalo se o tovární staveni-
ště a o staveniště poblíže vzrůstající předměstsk
obce, nebyla dle odhadů vysoká. Později však roz-
hodla se obec pro koupi téměř celého statku Ren-
nerova za cenu 7 K za sáh, která po zjištěn, roz
lohy pozemků, jež dle podmínky majitel musil zce
liti koupí četných, do nich zabíhajících rolí a par
cel, t. zv. enklav, stanovena na 2,500.470 K. Dův .
dem byla nejen předpokládaná výhodnost koup
na základě této průměrné ceny, ale také okolnost.
že obec zabývala se projekty zřízení nebo přemí-
stění celé řady obecních ústavů, jako jubilejníh
zaopatřovacího ústavu, městské věznice, útulku
pro zpustlou mládež, nového obecního dovra pro
sousední obce po připojení, stavby domků pre
obecní dělnietvo, zřízení nové zásobovací zahrady.
Přemístění ústavů, umístěných dosud ve středu
města, na půdě nepoměrně dražší, jevilo se jistě
z hospodářského stanoviska právem výhodným.
Předmětem výtek, jež zaznívají nejhlučněji,
jež bez bližšího prozkoumání jeví se snad část
široké veřejnosti věrohodny, je, že obec byla př
této koupi zkrácena, že byl koupen pozemek dra-
ho, dokonce snad za přemrštěnou cenu.
Uvádí se řada různých odhadů, ocenění a na-
bídek z uplynulých let, jež liší se značně od od-
hadu, který byl podkladem při jednání o koupi,
který ocenil zmíněné pozemky na 2.855.490 kor
75 hal.
J V Novák
Dův
Michle
15
article
Zapomíná se, nebo zúmyslně zamlčuje, že ony
starší odhady dály se většinou na podkladě, že
jedná se o pozemky zemědělské, zatím poměry s
měnily, a kdo vzpomene na kvapný rozvoj a vzrůst
obeí předměstských, měnily se rychle. Ředitelství
státních drah počalo jednati o zřízení nového se-
řaďovacího nádraží právě na pokraji těchto po-
zemků, stavební ruch v obcích vršovické a michel-
ské, poděl nichž se pozemky táhnou, byl rok o
roku živější. V tě době, kdy jednalo se o koupí
statku Rennerova, průměrná cena 7 K za sáh, byla
spiše nízíca, než běžná. Dokladení teho jsou ceny
jež Renner sám musil vyplatiti za tak zvané enkla-
vyi byl nucen zaplatiti manželům Bačurčtkovým
524 sáhů po 30 K, manželům Čekanovým 2770 sáhů
rovněž po 30 K. Marii Berkové 564 sáhů po 27 K
atd. pouze od obce michelské získal zlomek 43
sáhů po 7 K. I když je jisto, že enklavy vždy dráže
se platiti musí, přece rozdíl nemohl býti tak ohrom-
ný. Samým zcelením cena jistě ještě byla zvýšena
Ale ceny podobné byly i při jiných prodejích tehd
běžné. Kdyby obec koupila 53.000 čtver. sáhů po
20 K. kteráž cena zdála se přiměřenou, pak by
— pokládáme-li ji za přiměřenou — přišly zbýva-
jící pozemky na 4 K 75 h. I kdyby všecky měly
polohu novýhodnější, byla by to jistě cena velmi
nížká. Ve skutečnosti tomu tak nebylo
srovnáme-li cenu pozemků pro plynárnu a cent
celého statku, obec získala ostatní pozemky za prů-
měrnou cenu 4 K 75 h za sáh, za cenu ve srovnán
s běžnými nejméně přiměřenou. Příčinou, že obe
získala pozemky za onu cenu, dlužno hledali v nej-
výše kritických tehdy finančních poměrech ma-
jitele, který by za jiných poměrů byl jistě nesle
Rennerův
Renner
Bačurčtkův
Čekanův
K Berek
16
article
v drobném prodejie
ranní člale o sob
sa s
vačernl
sa st
Va filiálkach na venkově
ranni čislo
večerni
jnseráty
plati se botová Bapřed
Předplsceni a inserty přilima
administrace v Marianské ul.
Tam nacbázují se tě
rodakce, tiskárna a sxpodle
„Národních Listů“
Hukopiav se nevradei
Virginie
17
article
voval na K 7.— za sáh. Neboť výnos pozemků při
zemědělském jejich obdělávání nemohl býti takový
aby vynesl úrok z dluhu 1.4 mil
Pozemky byly vesměs regulovány, z části též
již parcelovány. Osobnosti, místních poměrů znalé.
ubezpečují, že obec koupila výhodně. A ještě vý-
hodnější ona koupě se jeví, vezmou-li se do počtu
ceny a odhady dnešní, tedy za dvě lefa po koupi.
Zastupitelstvo obce michelské učinilo již před ča-
sem usnesení, že pozemky obecní nebudo
prodávány pod 15 K za sáh a učinilo pouze
výjimku při pozemcích pro regulaci potoka Botiče,
kdy odprodalo uutné pozemky za 12 K za sáh.
tedy tehdy, kdy šlo o zájem veřejný, i obce mi-
chelské se týkající. Cena pozemků, daleko ne tal
výhodně položených, jako nynější pozemky praž-
ské, přesahovala při koupích a prodejích cenu
8 K, tak prodali je pp. starosta Jauris, Pácal.
Hrášek, Vendelín Černý a j. A nad pozemky, za-
koupenými obcí pražskou, na svahu Bohdalce, byl
koupen p. Popelkou pozemek pro vílu se zahra-
dou za 17 K za sáh..
Jauris
Pácal
Černá
K 7
Botič
Bohdalec
18
article
Výhodná poloha zcelených a vesměs regulo-
vaných pozemků pražských oceňována je znalei
místních poměrů tak, že v stavebním úřadě obce
michelské bylo ubezpečováno, že, kdyby obee
pražská chtěla pozemky prodati, pouze za ony
které koupila pro obecní plynárnu, utržila by
jistě tolik, ne-li více, co dala za ve-
škeré pozemky. Statkář p. Vend. Černý.
jehož rozsáhlé pozemky sousedí s pozemky praž-
skými, někdy Rennerovými, pokládá koupi za „ne-
obyčejně šťastnou a výhodnou“ pro obec. Obee
získala mnoho velmi cenných pozemků přímou
obce michelské a vršovické, z nichž některé, na
tak zv. „kapitole“, lze oceniti na 50 a 60 K za
sáh, jiné, u Vršovie přímo, ještě dráže, průměrně
pak všechny pozemky šmahem na 15 K za sáh,
tedy za více než dvakráte tolik, co za ně obec
pražská zaplatila. Ostatně sám prodává právě po-
blíže pozemek na zbudování továrny po 30 K za
sáh. Je-li některý pozemek pražský snad v méně
výhodné poloze, výhodnost polohy ostatních —
většiny — vyváží jeho menší cenu mnohonásobně.
Také městský stavitel sousední obce nuselské, p.
Vend
Černá
Rennerův
19
article
Fr. Fric, který z oněch starších soudních odhadů
sám při třech fungoval jako znalec, pokládá od-
had z r. 1910, který byl pozdější než jeho, spiše
za nižší než vyšší a cenu některých pozemků proti
době, kdy je sám odhadoval, za dvakráte, třikráte
ba některých i vícekráte větší. A ke všem těmto
oceněním osob, stojících úplně mimo záležitost
samu, znalých místních poměrů a všech okolností
nutno připojiti ještě k úvaze, že vedle budování
velkého seřaďovacího nádraží, které znamená pro
okolí novou vzpruhu stavebního ruchu, vybudo-
váním velké obecní plynárny a dalších obeeních u-
stavů, jež přivede nový přiliv dělnictva a za ním
se táhnoucího živnostnictva, jakož i brzkou vý-
stavbou elektrické dráhy, k níž obec přikročív
době nejbližší, její pozemky stoupnou nepoměrně
v ceně.
Jakmile podjezd pod dráhu v Nuslích bude
proveden, otevře se celá tato periferie Prahy velmi
značnému ruchu stavebnímu. Také výtka, že obee
„prodělává“ ročně 120.000 K na úrocích, jest úplně
falešná. Musilo by se totiž dokázati dřív e, že
cena pozemků koupených neroste, anebo že
nevzrůstá o 120.000 K ročně. Neboť každá speku-
lace se stavebními pozemky musí s úrokovou ztrá-
tou počítati v době, kdy pozemek je nezastaven.
Ostatně, že toto poukazování na stále stoupa-
jící cenu pozemků a výhodnost koupě obce pražské
není bez nejreelnějšího podkladu, toho důkazen
jsou uskutečněné prodeje části oněch pozemků. Pro-
dala totiž obec pražská ředitelství státních drah
na stavbu nového seřaďovacího nádraží a jen
ohledu, že na této sama má jistě zájem nemaly.
14.9472 čtver. sáhu za 164.923 K 51 h (pozemky
František
Fric
Nusle
Praha
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 25. října.
š—. (Kronika.) Bolestné číslice sdělujt
statistikové z Uher. Slovenského obyvatelstva
ubývá! Maďarů za posledních deset roků při-
bylo víc než milion. Také jiným kmenům na-
skočilo. Jenom Slovácí se nehnuli. A vlastně
hnuli, leč o nějaký tisíc nazad. Ustupují, kle-
sají, hynoul
— Pouhý klam! Známo, jak v Uhrách po-
čítají. Ty číslice, maďarské figle!
— Snad není počet tuze svědomitý, ale
celkový stav nelze nevidět. Slovenského živlu
nepřibylo, maďarský úžasně vzrostl.
— Slováků mnoho se stěhuje. V Americe
napočteno přes půl milionu.
— Kdo se vystěhoval, jakoby nebyl.
— A přírost Maďarů! Víme, jak jich při-
bývá! Neplodná krev! Doplňují se Maďarony
— Maďaron nebo Maďar, vždycky nosite
a šířitel idey. Poturčenec horší Turka. Známy
proces. Otec se odrodí zpola, děti jsou už roz-
hodní odřezanci. První koleno Maďaron, druhé
Maďar . .
Sumou, vítězný maďarism! Slovensko krol
za krokem se tratí. Odumírací proces postu-
puje. Třeba se připravit
Raději nedomyslit myšlenku.
Maďar
Slovák
Maďaron
Turek
Praha
Uhry
Amerika
Slovensko
21
article
Čteme ty smutné zprávy a srdce se nám
svírá. Je-li pravda, že Slovensku ubývá sil.
nám tu ubývá sil, náš život tam dokonává. J -
ště jsou pamětníci, jak tam bývalo. Slovensko
se hlásilo k nám, byl to kus našeho světa. Ne-
byl tam velký ruch, ale byl život a síly rašily
Co bylo slovenské, bylo naše, co naše bylo.
Slovákům patřilo. Byli jsme jedno. Nejlepší lidé
nám odtamtud přicházeli. Tenkrát Slováky
jako Maďary ještě ohrožovala germanisace
Bránilí se statečně. V letech padesátých zna-
menitý národovec, biskup Moyses, vlastním
počinem německé gymnasium v Bystřici pře-
vrátil na slovenské. Jeho vedením Slováci za-
ložili si Matici a Matice stvořila řadu slibných
ústavů. Budoucnost kynula, byla naděje, byla
radost. Až přišel veliký převrat. Zpupnou pře
silou povalena slovenská bytost k zemi a ká
men jí přivalen na prsa.
Slovák
Maďar
Moyses
Slovensko
Bystřice
Company
Matica
22
article
Stav poroby objasní několik suchých dat
— Celkem je na slovenském území 21 vyš
ších gymnasií, 9 nižších, 5 reálek, 15 učitel
ských ústavů, celkem 50 středních škol, pak
hornická a lesnická akademie, 4 právnické fa-
kulty, 2 theologické akademie evangelické,
katolických, 1 řecko-katolický seminář a ně-
kolik klášterních ústavů, všecko — úplně ma
ďarské.
— A slovenéké školy?
Potlačeny všecky. Zbyly jediné, nejnižš
obecné. Jak zde to dopadá?
Slyšte zpravodaje:
— Mateřština jako řeč státní jest i tu po
vinným předmětem. Jsou jednotlivé církve slo
venské, kde návodem maďaronského faráře
už od třetího školního roku vyučuje se všem
předmětům maďarsky. Někdy i národní faráři
aby se zalíbili státnímu inspektorovi nebo do
sáhly podpory u vlády, maďarisují školy. Slo-
venské školy opatřeny jsou pomůckami tolik
maďarskými. Na stěnách visí mapy, zvířata
a rostliny s maďarským názvoslovím. I rozvrh
hodin bývá maďarským ..
A společnost?
Jak vypadají věci na Slovensku dnes, líč
Karel Kálal. Muž spolehlivého slova. Miluje
Slovensko, věnoval mu všechen život.
— Rodiny úřadnické a profesorské, rodiny
státních učitelův jsou maďarské z povinnosti
ze společenské „slušnosti“. K zemanům a úřad-
níkům plichtí se boháči. Farář, slovenský ná-
rodovec, má dcerku na domácí maďarské ško-
le, ale je mu té mateřštiny ještě málo, proto
posílá dcerušku ještě někam, kde je ta pravá
maďarština „čistá a jadrná“. Však i národni
učitel, sotva živořící, dává dcerku do maďar-
ského města, aby se přiučila maďarštině a zjed-
nala si přístup mezi inteligenty, jichž nemá oby.
čejné Slovensko. Ani dcerka měšťanova a ře-
meslníkova nechce zůstat pozadu. Kdyby o too-
vé zameškali, marnivé maminky samy se po-
starají, aby dcery jejích ozdobily se značkou
vzdělanosti . ..
Kálal
Slovensko
ský ústav
lesnický akademie
theologický akademie evangelický
23
article
— Jakže? Inteligence tak dobrovolněs
pomaďařuje?
— Nic jinak. Za nějakou výhodu, za poko
a pohodlí lidé se vzdávají vlastní idey.
— Hrozné! Toť holá demoralisace! Cožje
slovenský živel tak chabý?
— Lidská bytost je chabá. Všude lidsk
dav podléhá tlaku zřízení. Ve století sedmná
ctém a osmnáctém naše česká inteligence prá
vě tak klidně se germanisovala. A německáz
téže doby neméně ochotně se odevzdával
vlivu panující frančiny
Jak vidět na Slovensku, není dokonce tře
ba, aby byl „světovým“ živel, kterému demo-
ralisace národa jde na lep.
Lidský dav, pouhé stádo. Třeba mu je
naznačit cestu a hnát je. Běží.
Co chtějí vlastně Maďaři?
Před sto lety sami ještě volali po svoboda
národa, po právu sebeurčeni.
— A dnes?
Dnes mají svou ideu! Uhry tvoří jediný po
litický národ a ten mluví maďarsky. Ostatní
kdo mluví jinými jazyky, nejsou národy, ale —
národnosti. Ty mají povinnost, maďarsky s
naučit! Pravý občan uherský, milovník svobo
dy a rozumný člověk, je povinen pracovat, aby
se Uhry pomaďarčili ..
— A kdo by neuznal povvinnost?
— Tomu stát právem zákona dopomůžel
— A kde zůstávají spravedlnost, li
skost?
— Málomocná hesla! Dobrá leda pro všed
ní hemzot drobných lidiček. Příroda nic nev
o spravedlnosti, nic o lidskosti. Národy a státy
přírodní bytosti. Žijí si podle zákonů přírod
ních ...
— A kdo rozhoduje?
— Jediný princip — moc
A proti moci státu, co zmůže nějaké usi-
lování drobných podniků soukromých, nějaký
společek nebo svaz lepší vůle?
Hrozná
Maďar
Uher
Slovensko
Uhry
svaz dobrý vůle
24
article
Srovnáváte zprávy o hrozné křivdě a mys
se zarmucuje.
— Za těch okolností, je-li vůbec možno
aby na Slovensku někdo ještě národně mysli
a cítil?
— A přece myslí a cíti
— Za jakou cenu?
I na to je odpověd.
Slovenský národovec, úřadně postavený
v důvěře si ulevoval zpravodají:
— Cítit, hodně cítit a nikdy nesmět svů
vroucí, nevinný a čistý cit projevit, žit tak p
celý život ve strachu pro svůj cit, jakobyc
někoho byl zavraždil, muset oslavovat zotro-
čovatele národa svého, to je stav nesnesi
telný...
Ejhle, za jakou cenu žíje idea v srdcích
Za cenu bolesti a strádání. Trpět a přece zů
stávat oddán myšlence, je zvláštní stav, pod-
míněný tajemnou silou. Většina lidu síly té ne-
zná. Jedinci však se vyskytnou schopní, živi
ideu za cenu obětí a strastí. Většina inteli
gence podle zákona přírody podléhá demora
lisaci. Jedinci však odolávají. Mají schopnos
konat divy — mravní síly. Hrdinové!
A tu je svit nadčie do budoucna! Vždyck
se najdou silní jedinci, kteří se postarají, aby
plamének idey neuhasl. Proti mravné síle je-
dinců všechna přemoc státní mechaniky je
bezmocna. Na štěstí jenom tak zvaná inteli-
gence se odrozuje, podléhá svodům. Prostý lid
zůstává nedolknut. Před půl stoletím napočí-
táno ke dvěma milionům Slováků a dnes je jieh
— tolikéž. Rok za rokem kulturná pěna dob
odpadá, jádro však, své dva miliony duší, za-
chovává si národ už od stalet pro — lepš
časy. Dva miliony obyvatelů, jaký zdroj síly
Dánsko. Norsko, kvetoucí kulturní celky, maj
sotva víc. Také na Slovensko dojde řada. Ado
té doby třeba živit plamének — ideyl
Slovák
Slovensko
Dánsko
Norsko
25
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
Modní barvy. — Pláště. — Nový účes. — Dekole-
tovaná záda. — Střevíčky. — Obojky.
Dámy, které se pozdě vrátily z letních
bytů, mají nyní velký shon s pořizováním toi-
let pro ulici i pro návštěvy a večerní společ-
nosti. Mají ovšem tu výhodu, že mají větší
výběr, než ty, které chystaly šatnu pro pod-
zim a zimu již koncem léta. Velkou otázkou
je barva látky, z níž má býti úbor zhotoven.
Dle paní Paquinové, majitelky proslulého pa-
řížského závodu, je modní barvou barva hně-
dá, všech odstínů, od černohnědé až po zlato-
hnědou, bílá s jemným nádechem do růžova.
zdobená barvou třešňovou, pak barvy černá
a bílá v efektních kombinacích a konečně tře-
šňová vůbec. Jiní pařížští krejčí však pova-
žují za nejmodnější barvu černou, tmavošedou
a tmavozelenou pro ulici a pro večer všecky
jasné ostřejší barvy, které už se vyskytlyv
obchodech z jara. Jen se zdá, že je nyní vě-
nována zvláštní péče barvě oranžové, která
se opravdu objevila v rozkošných odstinech
a na černobílých toilettách krajkových vyjí-
má se — zvláště v jemnějších tonech —
opravdu nádherně. Letošní kostýmové látky
jsou neobyčejně silné a hodily by se vlastně
jen na kabáty a působí opravdu podivně, když
sukně jsou z kudrnatých látek, tak zvaných
kurlatů, nebo z tak zvané opičí kůže, růz-
ných vlněných sametů, nebo z astrachanu.
Paquinová
26
article
Ale klasický hladký kostým se pomalu bez-
toho přestává nositi a ustupuje plášťům, které
lépe se hodí pro odpolední vycházky, při nichž
zároveň vykonáme návštěvy, k chůzi do úřa-
du, do kavárny, zkrátka všude tam, kde třeba
mnoho sedět, čímž ovšem sukně hodně trpí
je-li to sukně kostymová, brzy značně se liší
od kabátu. Za to je však tské více druhů ka-
bátů nežli bývávalo. Ještě našim maminkám
stačily dva pláště. Kožich a tenký plášť letní.
Teď bychom potřebovali několik řádek n
vyjmenování všech plášťů. Jsou ke všem mož-
ným příležitostem a ze všech možných látek.
Na cesty a pro různé pochůzky jsou ovšem