ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 544b08c0-8f42-11dd-aca1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 74, place 66, org 7, work 1
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
26. Fíjna 1913. číslo 294.
4 article
výhodněji položené po 24 K 92 h. vzdálenější méně výhodně položené po 8 K 28 h] a obci vršo- vické, která převzala za zemskou komisi pro úpravu řek regulaci potoka Botiče ve svém území, 195.18 čtver. sáhů po 15 K za sáh. Tak jeví se ono zkrácení a poškození obce pražské koupí Rennerových pozemků po klidne úvaze a při střízlivém poohlédnutí se po skuteč ných poměrech ve světle pravdy. Jediná výtka pak zdá se ještě přilehavá, výtka. kterou lze slyšeti též od lidí, znalých poměrů, a která byla obecní správě předhozena již častěj také z míst, které dnes michelskou koupi snaží s vylíčiti jako zločin, spáchaný na obci a jejích po- platnících: výtka, že obec pražská neuskutečnila podobné koupě na své periferii již dříve a ve větš míře. I kdyby některá na čas obec zatížila, zisk pro obecní finance i pro obyvatelstvo, které ná- sledky nezřízené lichvy s pozemky trpi v podobě vysokých činží, by dokázal správnost a prozíravost podobného hospodářství. Právě pro tyto veliké úkoly, které by obe pražská měla konati, je svrchovaně smutné, že úplatková aféra mísí se s tím, že tvrdí se nevýhod- nost koupě. Víme dobře, co by pro rozvoj Prahy bylo mohlo znamenati zakoupení velkých komplexů v Bubenči a Dejvících, k nímž nedošlo jen proto. že nechtěli se členové eboru dáti zase vláčeti po- dezíránim. Tím však důležitější je, aby členové sboru hleděli si zavěsti pořádek a vyloučili z svého středu ty, kteří by byli nalezeni korupčními
Rennerův Botič Praha Bubeneč
5 title
Politický přehled.
6 title
Země české.
7 article O českém účetníctví na pražském místodrži
O českém účetníctví na pražském místodrži telství měla včerejší „Národní Politika“ úvahu, v níž dovodila, že české účtování na místodržitel- ství pro český odbor zemské školní rady je pouze plnění zemského punktačního zákona ze dne 24. června r. 1890 z. z. č. 46 (o zemské školní radě): dle tohoto zákona česká zemská školní rada jest oprávněna jednati se všemi úřady v zemi česky, a všechny úřady v zemi jsou povinny dopisovati české zemské školní radě česky. Ale tento zákon se dle „Národní Politiky“ nezachovává ani v presidiu místo- držitelstva, které ve věcech české zemské školní rady úřaduje stále ještě německy. Důležité je, co v téže stati své „Národní Politika“ sděluje o revisi českých účetních knih v místodržitelské účtárně komisaří státní účtárny vídeňské. Dle „Nár. Pol.“ poznamenal člen této komise vrchní účetní rada Seifert (Čech) při revisí místodržitelské účtárny praž- ské, že komise účetního dvora jsou posílány také do Haliče, kde účetní knihy jsou ve- deny polsky, a do Istrie, kde jsou ve- deny vlašsky, aniž se kdo táže členů ko- mise té, umějí-li polsky, resp. vlašsky, ježto komisaři nejv. účtárny přicházejí kontrolovat účetní předpisy, nikoli však řešiti jazykové otázky. Této informaci, beze vší pochyby správné dlužno věnovati pozornost, ježto Němci dělají z německého účetnictví státní reservát něm- činy v Čechách, kdežto z informace řečené je zjevno, že takový reservát vůbec neexistuje
Pol Seifert Čo Němec Halič Istria Čechy
8 article
Ze Slezska.
Slezsko
9 article
(Záležitost šulvereinské školy v Žim. rovicích. — „Pokrokářská a česká afér a. Záležitost šulvereinské školy v Žimrovicích ještě není ukončena. Zdejší obecní úřad zapečetil totiž místnosti školy, ježto budova, v níž bylo vyučování zahájeno, ukázala se k tomuto účelu naprosto nevyhovující. V těchto dnech konalo se úřadní ohledání školní budovy, než Němce stihl při něm opět úraz. Stavební znalec inž. Volenec prohlásil, že budova nevyhovuje účelům hygieni- ckým a zdravotním, následkem čehož povolení k obývání opět uděleno býti nemohlo. Toto roz- hodnutí oznámeno bylo majiteli budovy továrníku Weisshunovi, jemuž uloženo, aby dalšímu vyuče- vání v nekolaudované místnosti učinil přítrž. Sou- časně požádán zemský výbor a okresní hejtman- ství o zjednání pořádku. Jak se oznamuje, usilují úřady o to, aby mezi obci a Němci v nemilé záležitosti této uzavřen byl kompromis. Obec až dosud staví se proti němu, poněvadž do kompromisu nemá býti pojato usta- novení o rozšíření přeplněné české jednotřídní školy na školu dvoutřídní, jimž byl by vázán zem- ský výbor, který zmíněné rozšíření odmitá jen s ohledem na zájem soukromé německé školy.
Němec Ing Volenec Weisshun Žim Žimrovice
10 article
Jest na místě upozorniti na to, že náhlá sta- rost a úsilí úřadů o smírné vyrovnání žimrovické záležitosti jest diktováno pouze a výhradně sta- rostmi o německý prospěch. Když nám nepřátelské obecní správy na př. ve Vávrovicích aneb v Rych- valdě kladly největší překážky při stavbě škol- ních budov, tu c. k. úřady i zemský výbor vůči našemu volání po ochraně před neodůvodněným chikanováním zůstávaly hluchými. Máme ve Slezsku nepěknou osobní aféru. By- valý učitel v Dětmarovicích J. Bena, pozdější ta- jemník čelné národní instituce, posledně spolu- majitel pletárny ve Slatině na Opavsku, uprchl v těchto dnech, prý do Srbska se svou společnieí Ungrovou, oklamav různé věřitele asi o 100.000 K. Případu tohoto, o jemuž podobné zajisté ani jinde není nouze, využívá se jednak strannicky, jednak nacicnálně. Strannicky využívá Benovy nepocti- vosti klerikální „Naše Slezsko“, k čemuž, mimo- chodem řečeno, jest zapotřebí tím větší drzosti jestliže uvážíme, že jeho redaktoru bylo dokázáno povážlivé „smíchání“ vlastních peněz s penězi ma- tičními a podníká prudký útok na pokrokový tá- bor, tak jakoby tento mohl za čin jednotlivce. Ná- rodnostně využívá Benova případu tisk německý a polský, zejména „Dziennik Cieszynski“, jenž doufá z něho vytloukati kapitál k nastávajícím obecním volbám v Dětmarovicích, dřívějším Be- nově působišti. Jak německý, tak polský tisk mají všechny důvody k mlčení. Polský tisk zejměna připomeneme-li loňskou aféru vykradeného „Ban- ku rolniczedo“ ve Frýštátě, jehož se dopustil vůdce polské radikální strany a bývalý kandidát na sněm a říšskou radu. Friedl. A to byla aféra mnohem větší, než je aféra Benova. Bena nehrál v naší společnosti takovou úlohu, jakou hrál Friedl na straně polské.
Ben Ungrův Benův Dziennik Cieszynski Friedl Vávrovice Rych Slezsko Dětmarovice Opavsko Srbsko Be Bana
11 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. O halíčský sněm.
RakouskoUhersko
12 article
Vedle otázky česko-německé stojí ny v popředí vnitřních politických otázek spor polsko-ukrajinský o volební reformu halič- skou a maloruskou universitu, kterýžto spor zasáhl i parlament ve formě ukrajinské ob- strukce proti malému finančnímu plánu. Ob- strukci tu odůvodňuje ukrajinské „Dilo“ ve stati, v níž nynější politiku ukrajinského klu- bu prohlašuje za důsledek oněch nařízení, jež v letech 1866—1869 vydala Halič v ruce pol- ské nadvlády, pod níž trpí rozvoj maloruské- ho národa. Poněvadž pak hlavním nástrojem polské nadvlády v Haliči jest zemský sněm Ukrajinci si učinili povinností umlčeti tento sněm na tak dlouho, dokud náležitou refor- mou nebudeve sněmě zabezpečena úplná rovnoprávnost národa maloruského s národem polským. Poněvadž pak malý finanční plán. s nímž jsou sloučeny nové úděly zemím na finanční posílení jich autonomie, má posíliti také autonomii sněmu haličského a tím i pol- skou nadvládu nad Malorusy. Ukrajinci se odhodlali potírati i malý finanční plán v po- slanecké sněmovně tak dlouho, dokud v Ha- liči nebude provedena spravedlivá volební reforma a Malorusům se nedostane ve sněmě takového postavení, jaké jim náleží dle jich početnosti v zemi. „Ukrajinci — praví sev
Malorus Ukrajinec Ob Halič
13 article
„Dile“ — musejí se snažiti znemožniti zem- skou autonomii, rozrušit autonomné zemské hospodářství, podkopat základy zemské auto- nomie tak dlouho, dokud zříceniny zemské autonomie nepřinutí vládu, aby si náležitě všímala poměrů haličských a zavedla nový pořádek, kterým by se místo dosavadní pol- ské nadvlády nad maloruským národem Malo- rusové zorganisovali jako zvláštní politický celek, nezávislý od Poláků.“ Toto prohlášení orgánu strany ukrajinské způsobilo přirozeně veliké vzrušení v polském tisku, a sice netoliko v časopisech, ode dávna Ukrajincům nepřátelských, nýbrž i v orgá- nech stran, které loni smluvily s Ukrajinc reformu zemského zřízení a volebního řádu Tak na př. píše „Nová Ref.“, jež se stále při- mlouvá za poctivou dohodu s Malorusy „Z povinnosti poctivé polské publicistiky po- kládáme za slušno oznámiti „Dilu“ a jeho stoupencům jen tolik, že ve svém pochodě proti zemské autonomii a sněmu jako hlavní- mu jejímu orgánu srazí se s celým polským táborem, v němž nebude scházeti žádná stra- na a který, svorným jsa v obraně dobrých práv polského národa v Haliči, odrazí ukra- jinský útok bez ohledu na to, leknou-li se vlá- da a parlament ukrajinských hrozeb, neb přejdou přes ně k jednacímu pořadu, jak jsou povinny učiniti v zájmu svém i v zájmu stát- ním.
Polák Malorus Dila Halič
14 article
Z chorvatského komisariátu Na návrh král. komisaře bar. Skerlecz jmenován universitní profesor dr. Štěpán Tropsch odb. přednostou osvěty v chor- vatské vládě a záhřebským vrchním županem odb. rada dr. Theodor Bošnja k. I toto jme- nování přijato v Chorvatsku s uspokojením jako nedávné jmenování Aurela Fodroczyho přednostou vnitra, poněvadž také tito nov úřadníci jsou osoby nestranné, v politických zápasech nikterak nekompromitované. Bar. Skerlecz, jenž po svém slyšen u panovníka meškal opět v Pešti, odjel včera do Záhřeba, kdež má dále vyjednávati se stra- nami. Tím vyvracejí se zprávy některých listů že přípravné práce bar. Skerlecze jsou již ukončeny, ústavní řády budou obnoveny nové sněmovní volby vypsány v nejbližších dnech. Bar. Skerlecz snad by byl hotov již nyní přistoupiti k obnovení ústavních řádův Choryatsku, ale v Pešti nemají na spěch a pro- to se má zatím vyjednávati dále. Z vládn strany uherské se sděluje, že nutno ještě vy. konati řadu konferencí, učiniti různá zákono- dárná a administrativní opatření, a teprve po- tom bude možno přikročiti k novým volbám Tato omluva mohla se říci srozumitelněji tak- to: Na Balkáně není ještě dosti klidno a do- kud tam nebude klid, jakého si přeje hrabě Berchtold, v Chorvatsku ústavnost nesmí být obnovena.
doktor Tropsch Bošnja Fodroczy Skerlecz Berchtold Chorvatsko Pešť Záhřeb Balkán
15 title
Za hranicemi.
16 article Věci bulharské.
Věci bulharské. Cařihradské noviny rozšířily v posled ních dnech zprávu, že bulharský exar- chát bude přenesen do Sofije a že již o tom rozhodnuto. Avšak tato zpráva je předčasná, neboť sofijský sv. synod dosud roz- hodnutí neučinil. Exarch Joseí je připraven na cestu do Sofije, aby jako vrchní hlava bul- harské církve předsedal sedění sv. synodu. ve kterém bude o této záležitosti rokováno Na sv. synodu bude, aby rozhodl ještě o ji- ných důležitých otázkách, zvláště o zruše- ní schismy. Bulharská vláda čeká, ale do- sud neobdržela od Jeho Blaženstva exarcha vyzvání, aby se zúčastnila. Bude-li sídlo bulharského exarcha přene- seno do Sofije, v Cařihradě zůstane bulharský mitropolit pro ty Bulhary, kteří žijí v Ture- cku; bude-li pak schisma zrušena, cařihrad- ský bulharský mitropolit bude podčiněn vše- obecnému patriarchu cařihradskému. Avšal exarch se nemůže odhodlati pro zrušen schismy a pro návrat do lůna všeobecné církve pravoslavné, neboť bulharské církvi je hlavou a tohoto prvenství by se musil vzdáti.
Bulhar Sofijá Cařihrad
17 article
Vídeňský „Reichspost“ a sofijská „Večer na Pošta“ si hrají do ruky. Oběma listům ve- lice záleží na tom, aby dokázaly, že dr. Da- nev není nevinen válkou se Srby a Bulhary Jde o to, aby rusofilové a slavjanofilové byl bulharskému národu vystavění právě tak jak Rusko jako hlavní a jediná příčina neštěstí. které z té války Bulharsku vzešlo. Co v So- fiji píše „Večerna Pošta“, opakuje po ní rozšlapává v „Reichspostu“ pan Wagner, do- pisovatel vídeňského listu z prvé balkánské války, jejž „Blgaria“ charakterisuje slovy: Po- pisoval podrobněljako „očividec bitvy a oznamoval jejich výsle- dek dříve, než nejen skončily, ný- brž i začaly. (Citujeme tuto charakteristi- ku válečného zpravodaje „Reichspostu“, aby do pravého světla byl postaven pražský po- mocník jmenovaných dvou listů, jenž panu Wagnerovi kadil jako válečnému zpravodaji kterému se žádný nevyrovná.) „Večerna Po- šta“ snažila se dokázati, že osudný telegram ze Sofije, kterým rozkázáno započíti válku se Srbskem, neposlal ministr vojenství generál Kovačev (bez vědomí vlády a ve srozuměn s králem Ferdinandem a gen. Savovem), nýbrž dr. Danev jakožto tehdejší ministerský před- seda. Důkaz vede tím, že nebyl nalezen papí- rový pásek, odpovídající osudnému telegramu „Blgaria“ brání dra. Daneva prostými slovy ale dostatečnými, aby osvětlila ošemetnou hru jeho protivníků. Praví: „Tedy Danev ten telegram vymyslil, aby oklamal své kolegy krále, poslance i všechen bulharský národ z tím účelem, aby Bulharsko uvrhl do neštěstí Ubozí a nesvědomití klepařil“
Pošta Srba Bulhar Ruska Wagner Večern Kovačev Ferdinand Savov Danev Bulharsko Srbsko
18 article
Otázka, kdo válku se Srbskem zavinil neustále zaměstnává všechny Bulhary, a prá- vem. Nejde tu jen o zjištění historické sku- tečnosti, nýbrž také o to, jak se má národ za- chovati ke strůjcům své katastrofy. Cenný příspěvek pro orientaci v té otázce podává „Dnevník“ v č. 3994. Danev odešel do Vídně prozkoumat, jaké tam panuje smýšlení, a mluvil pro to, aby Ra- kousko svolilo, aby Drač a Medová zůstaly Srbsku, proti čemuž vídeňský tisk hrojil. Da- nev byl přijat císařem Františkem Zosefem ve slyšení a měl delší rozmluvu s hr. Berchtol- dem, ale určité odpovědi neobdržel. Pašič vě- děl o této cestě Daneva a měl jisté podezře- ní, jež svěřil Hartvigovi, jenž učinil o něm oznámení do Petrohradu. Nekljudov (ruský vyslanec v Sofiji) došel ke Gešovu a žádal vy- světlení o cestě Daneva do Vídně. Gešov mu odpověděl, že Danev, jenž se odebral do Víd- ně s vědomím Ruska, neučiní ničeho, co by odporovalo ujednání s Ruskem. Nekljudov oznámil tuto odpověď do Petrohradu, ale tam už pojali nedůvěru a neuvěřili. Tehdy přije do Sofije Gučkov s úkolem, aby přezvěděl jaký záměr král Ferdinand chová v příčině Albanie, bombardování Čataldže a pochodu na Cařihrad.
Bulhar Drač Zosef Pašič Hartvig Danev Gučkov Ferdinand Srbsko Vídeň Petrohrad Nekljudov Rusko Albánie Cařihrad
19 article
Když v hlavním stanu obdrželi od Gešova zprávu, že se navrhuje příměří, započaly po- rady mezi králem, Savovem a gen. Fičevem Ve výsledcích těchto porad věz prameny katastrofy, postihnuvš Bulharsko. Radko Dimitriev, obdržev zprávu, že Turecko navrhuje příměří, oznámi do hlavního stanu, že považuje daný momen za nejvhodnější k jednání nejen o příměří nýbrž i o míru, protože bulharská armáda ne. utrpěla žádné porážky, ale mezitím se přiblí- žila cholera a vojsko je příliš vyčerpáno, což neposkytuje růžových vyhlídek na nová vítěz ství. Ale gen. Kutinčev oznámil do hlav ního stanu, že se v útočné akci může pokra- čovati. Král a Savov přidrželi se ná- zoru tohoto a byli pro rychlý po chod na Cařihrad a vtržení tam Gen. Fičev, náčelník štábu, se protivil této myšlence a v souhlase s Radkem Dimitrievem žádal, aby se vyjednávalo o mír. Mezi Fiče- vem a Savovem vznikl velký spor, ale v kon konců zvítězil Savov, jejžkrál svým mlčením podporoval. Obnoveny tedy útoky na Čataldžu.
Savov Dimitriev Kutinčev Fičev Bulharsko Turecko Cařihrad
20 article
I v ministerské radě v Sofiji byly podob- né spory, jež přestaly teprve, když vládě z hlavního stanu oznámeno, jaké se stalo roz- hodnutí. Gešov, aby učinil zadost formalno- sti, oznámil Nekljudovu, že Bulharsko nen proti míru, ale ať Kiamil paša poví turecké podmínky. Dokud se tato otázka nevyřídí, hlavním stanu bulharském bude pokračováno v nastupování na Caříhrad. A tak impe- rialism v Bulharsku v nejosudněj- ším okamžiku nabyl vrchu, vláda zůstala bez autority, král a Savov stali se jedinými rozhodujícími činiteli a dobrodružství započa- lo. Cíle osvoboditelné války za- pomenuto a Bulharskobylo mrská- no z jednoho dobrodružství do druhého. Tato falešná cesta nemohla do- véstí jinam, než k válce se spojenci, jež ne- mohla býti vyhrána, protože vojsko nevyhnu- telně potřebovalo odpočinku, jak bez obalu králi řekl poctivý Radko Dimitriev. Král Ferdinand a gen. Savov, jeho prav ruka, jsou ze dne na den tíže usvědčováni že jsou vlastní a praví vinníci katastrofy. D- ležito bude nyní zjistit, jaký byl pramen im- perialismu Ferdinandova a je- pravdivo od- halení ruského diplomata, které jsme na tom- to místě uveřejnili v pátek. Polítika hr. Berchtolda naprotí Srbsku. Ultimatum, dané hr. Berchtoldem Srbsku k ústupu z Albanie, má v mezinárodní politice za následek, že všechny velmoci jsou příznivy Srbsku, jež moudře z Albanie ustoupilo ochranu své hranice vzneslo na velmoci. Troj- dohoda dala Srbsku za pravdu nepokrytě. Německo pokrytě — zůstavuje politice svého spojence na Balkáně úplně volnou ruku, ale podotýká, že samo tam má zájmy jiné, svoje — a od Italie se očekává, že stejně rozhodně
Savov Dimitriev Ferdinand Berchtold Bulharsko Srbsko Albánie Německo Balkán
21 article
jako velmoci trojdohody se postaví na stranu Srbska. Položení je takové, že „Novoje Vremja“ může říci: „Hrabě Berchtold vlast- níma rukama připravil půdu ru- ské diplomacii kenergickému vy- stoupení. Nikdy naše posice nebyla výhod- nější. Ruské diplomacii pouze třeba náležitým způsobem podporovati názory Srbska, vyplý- vající z albanského povstání, jež Srbsko nevy- volalo a jež mu přineslo tolik škody: celá Evropa, nevyjímaje ani Italie, půjde s námi. K zavření ruské vyšší dívčí školy na Cetyni V orgánu černohorské vlády nedočetli jsme se dosud ani slůvka o příčinách, pro které byla zavřena ruská vyšší dívči škola na Celyni, tak zv. „ústav cařice Marie“. Nyní se dovídáme z dopisu, zaslaného z Cetyně „Novému Vremeni“, že krá- lovští manželé černohoršti vždycky se chovali k ruskému ústavu s největší pečlivostí, až se to změnilo před 5—6 lety, když se udála na Cetyní známá, ale dosud ne zcela vyjasněná pumová aféra. Tehdy bylo na Cetyni vykonáno mnoho do- movních prohlídek. Králi bylo doneseno, že v ru- ském ústavě byla roztržena jeho podobizna. Král poručil vykonati prohlídku i v ústavě, ale náčel- nice ústavu, paní Sofija Petrovna Mertvago, po- stavila se tomu rozhodně na odpor. prohlásivši že ústav je ruský a nikoli černohorský a proto ne- podléhá dozoru černohorské policie. Policie přes to prohlídku provedla a přesvědčila se, že obraz králův skutečně byl trochu poškozen. Paní Sofija Petrovna tvrdila, že to neučinila žádná z chova- nek, nýbrž někdo, kdo se schválně za tím účelem tajně do ústavu vplížil, aby na Rusy padlo pode- zření, že na Černé Hoře podporují podvratné živly. Od té doby se přízeň krále Mikuláše od ruskáho ústavu odvrátila.
Berchtold Sofija Petrovna Mikuláš Srbsko Evropa Nový Vremit Novoj Vremja ústav cařice Marie Sofija Petrovna
22 article
Rusí a Poláci.
Polák Rus
23 article
Varšavský generál-gubernátor Skalo n před- ložil tyto dni ruské vládě pamětní spis o poměr Poláků k Rusům a co třeba učinit, aby nevraživost Poláků k Rusům přestala. Pamětní spis vychází z toho fakta, že království polskému dostane s městské samosprávy, bylo by tudíž záhodno n celé čáře zrevidovat poměr k Polákům. Generál- gubernátor Skalon činí tak na základě dlouhole- tých zkušeností ze své správy v ruském Polsku Pamětní spis je v rukou ministra presidenta Ko- kovcova a dále o něm dosud nebylo referováno Ostatně se ani neslibuje, že by záhy nastala v po- litických poměrech Poláků značné změna. Při tom se přípomíná ještě, že ve vládních kru- zích pomýšlí se též na to, aby byl nějak upraven modus vivendi mezi židy a Poláky. Dnes v ruském Polsku ze starobylé snášelivosti k židům zbyl málo; obě strany stojí proti sobě v zuřivém národ- ním a hospodářském boji. Jeden z vlivnějších členů kabinetu prý řek ukáže-li se možným učinít Polákům některé ná- rodní ústupky, že bude zároveň třeba podporo- vat židy v království polském. Nedávné nařízení gen. gubernátora Skalona, že nedopustí aktiv- nějších forem bojkotu židovského obyvatelstva. souvisí prý s ruchem, pozdviženým ve vládníc kruzích Skalonovým pamětním spisem
Polák ko Skalonův Polsko
24 article
Jubíleum „Ruských Vědomostí Jubileum „Ruských Vědomostí“, oslavované minulou neděli v Moskvě, dalo podnět k tak ener- gickým krokům policie, že udátosti o slavnostním banketu na počest padesátiletého trvání „Ru- ských Vědomostí“ dosud naplňují sloupce ruských novin. „Ruské Vědomosti“ jsou všeobecně považo- vány za hlavní sloup liberalismu na Rusi. Po 50 let vedou svou trudnou práci přes všechnu nepří- zeň policie a reakčních živlů, po padesát let věr- ně a neústupně, s doktrinářskou nepoddajností. předcházející až v profesorskou koženost, brání deje pokroku, ústavnosti, samosprávy. Dnes ovšem prapor liberální není jen v rukou redakce „Ru- ských Vědomostí“, dnes spíše „Ruské Vědomostí“ vedle mladších a čilejších spolubojovníků jsou pomalu zatlačovány a zdá se, že zkomírají nevylé- čitelným neduhem — stářím, ale proto právě vy- soko nad denní politický boj zdvihá se mravní vážnost tohoto orgánu „liberálních profesorů“, jak se mu často přezdivá. Není dávu, že řeči při ban- ketu nevyhnuly se také politickým narážkám, ale sotva řečníci zaběhli na pole konstitučních svo- bod. byli zastaveni přítomným zástupcem policie, který na konec vůbec zakázal v hostině pokračo- vat. Když jeho vyzvání k rozchodu bned nevyho- věl mezi jinými i známý básník Ivan Bunin člen imperatorské ruské Akademie věd. policejní komísař zavedl s ním protokol a žaluje ho nyí pro urážku při úřadním výkonu. Není třeba připo- mánat, že tato policejní horlivost při oslavných baketech je nejen zbytečná, nýbrž přímo škodli- vá. Jistě by všechny banketové řeči nebyly popu-
Bunin Jubíleum Moskva akademie věda
25 article
opět pláště z anglických látek a také angli- ckého hladkého střihu. Jsou většinou zapiate až ke krku, proto bez výložků se širokým, le- žatým límcem. Na promenády jsou buď rovněž hladké, dlouhé pláště z různobarevných kur- latů, nebo polodlouhé, řasnaté pláště fran- couzského střihu, které se dělají z kožešiny. astrachanu a měkkých silných látek vlně- ných. Kožešinový límec je buď ležatý s ma- lým výstřihem, nebo je vysoký a těsně obe- píná krk. Také manžety jsou z kožešiny, kte- rá často vroubí celý plášť. Pokud se týče vět- šinou podlouhlých, v zad vybíhajících klobou- čků sametových, počínají se nosit stažené do čela a v zadu zvýšené. Tato změna byla nutna vzhledem k novým účesům. Modní tvůrcisi vzpomněli, že už se dost dlouho nosil účes na krku, proto jej posadili vysoko, na zadní části hlavy. Volné, pěkně zvlněné vlasy při- pnou se jehlicemi na drátěný košíček, který nahradí veškeré podložky. Účes neobyčejně sluší a má tu výhodu, že je hezký se všech stran. Novým účesem přišla ku platnosti zad- ní linie krku. K vlásenkářům se hned připojili krejčí a volnou linii krku prodloužili a na všech velkých úborech večerních předpisují dekoletáž skorem celých zad. Jsem-li u ve- černích toilett, musím se zmíniti také o ma- lých tunikách, které, obyčejně z krajkoviny. sahají pod boky a podobají se malým krino- linám. Je to reminiscence na kostým z kaletu „Minaret“, který v Paříži tančil ruský balet.
Paříž
26 article
Nápad tento se však jistě neujme, neboť tyto krinolinky na bocích nejsou ani hezké, ani praktické, což by ovšem modě nevadilo. Hlav- ní příčinou, proč se objeví jen ojediněle, bude však okolnost, že se hodí jen pro dámy štíhlé a neobyčejně půvabné, neboť jen ty si mohou dovoliti i tu největší ztřeštěnost. Teprve nyní k nám došly už lonské zimy ohlašované večerní střevíčky, přivázané k no- ze stuhami, které ovinují celé lýtko. Odte doby, co tančí se v každém americkém a pa- řížském saloně „tango“ — který, bohužel, usa- dil se už i u nás — věnuje se tanečním stře- víčkům větší péče. Musí býti pohodlné a zá- roveň musí seděti pevně na noze. Proto se hlavně užívá stuh, ač není vyloučeno, že ko- ketní Pařížanka chtěla přiozdobit svou nohu. kterou úzké rozstřížené sukně nediskretně odhalují. K dekoletážím nosí se na krku širo- ké, ze zlata tepané pásky, které velice při- pomínaji psí obojky. Moda je ve svých nápa- Heda. dech nevyzpytatelná.
Pařížanka
27 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. O zbloudilém synu nebo dceři četl vlídný čtenář už bezpočtukráte; ale o parníku, který zabloudil — — na Vltavě, četl v těchto dnech jistě poprvé v životě! Případ je tak kromoby- čejný, že při vší úctě ku pražské paroplavební společnosti, které, snad jediné, nikdo nesmí vyčítati, že vyváží vojnou povinné mladíky do cíziny, zaslouží si větší pozornosti, než jí byla věnována. Člověk nemůže si dobře v hlavě srovnat. kterak na Vltavě, jež, jak ze zeměpisných dat známo, je rozhodně delší než širší, protéká Prahou a vlévá se laskavostí Labe do moře, může se takový parník splést, a místo ku Pra- ze, se otočit a plavat zpátky k Chuchli. Nemůže skoro ani věřit, že by mlha nad Vltavou mohla být tak neproniknutelně hustá, že by nebylo vidět ani světla, ani břehy, ani zář na Prahou. A dokonce nemůže věřit, jak možno celý par- ník otočit ve zcela opačný směr a nezpozoro- vat toho? Přece točí se kormidlem a u toh někdo musí být? Jsem strašně pověrčivý člověk a prote jsem přesvědčen, že žádná mlha ani na Vltavě ani kde jinde, jak zlomyslní lidé mohli bys domnívati, kdyžtě toho dne na Zbraslavi bylo posvícení — nezpůsobila tuto taškaříci, nýbrž. že teď, v předdušičkových dnech, kdy dějí s věci často neuvěřitelné, zahrála si s parníkem na vlnách vltavských záhadná, tajemná on moc, na jejíž pochopení mozek lidský nestačí. která ale už od dávna objevuje se na vodách v podobě Scyly a Charybdy, láká a vábí k sobě
Charybda Vltava Praha Labe Chuchle Zbraslav
28 article
lodníky v podobě Loreley na Rýně, nebo u nás zjevuje se v Jiráskově „Lucerně“ v podobě vodníků p. Čepely a myslím Wiesnera. V mí- stech na Vltavě, kde záhadný případ stočen se parníku se stal, není však žádné Scylya Charybdy, leda že by přitažlivý takový vliv na jedné straně měl branický pivovar, a na druhé zlichovský lihovar. Ale to vše je příliš daleko od břehů, tak daleko, že ani magnetická střelka při projížďce mezi těmito dvěma objekty ne jeví nejmenší odchylky.
Čepela Wiesner Scylya Charybda Loreley na Rýn Jiráskův Vltava
29 article
Nezbývá tudíž našemu prostému mozku než vykládati si onen případ jako nadpřiro- zený a tajuplný, a shledávat aspoň analogiiv životě lidském, kde zbloudění není věcí tak vzácnou, jako spíše nevysvětiitelnou. Proto asi mluví se mezi lidem, když někdo zbloudí. že „překročil z rána bludný kořen“. Poku zkušenosti mé životní sahají, zůstávají případy zbloudění obyčejně zastřeny neproniknutelnou rouškou záhadnosti a nerado se o nich mlu- vívá v rodinách, zvláště před dětmi, snad pro- to, aby se jim o tom nezdálo. Ale stalo se na příklad, že muž všeobecně vážený vyšel si jed- nou odpoledne na procházku po Praze, a při- šel až za dva dní domů k nesmírnému zděšení své choti, která nepamatovala, že by kdy byl něco takového provedl. Všechny dotazy po do- brém i po zlém zůstaly marnými — nešťastný muž věděl jen tolik, že jak vyšel z domova. ofoukl ho nějaký takový jedovatý vítr a blou- dil. bloudil Prahou, kterou přece dokonale zná, ale přese všechny debaty se strážníky domů trefit nemohl. Jeho orientační smysl do- časně zmizel — jako tomu parníku, aniž by kdo dovedl říci proč. A horší ještě případy takového zmámení smyslů jsou známy! Stal se nejednou, že manželka potkala svého pan manžela, zavěšeného do docela cizí dámy, ulici, kudy nikdy nechodívá, a teprve, kdyžji poznal, vzpamatoval se ze svého omylu a zblou- dění, jako člověk náhle ze sna probuzený. Do- cela falešně vykládají se tyto zjevy domnělou nevěrou nebo tak nějak to nazývají . . , vše způsobeno je bezděčně, záhadnou onou moch nadpozemskou, která s námi červíčky otáč stejně jako s tím parníkem. A to ještě ten par- ník je proti nám lidským tvorům ve výhodě Ten se může opatřit kompasem — ale co nám je v případech shora uvedených kompas pla- ten?
Praha
30 article
Příštího týdne jsou opět smutné svátky Dušíček. Po starém zvyku proudy Pražanů pu- tovati budou ku pražským hřbitovům, aspoř v tento den květinovou ozdobou vzpomenout svých mrtvých. Léta už při těchto návštěvác zaráží, že těsně před hřbitovy a zvláště olšan- ským, vypadá to spíše jako o Fidlovačce, nei před místem, kde za zdí má být „věčný poko a klid“. Střelnice, americké houpačky, kolo- toče — vše s vřeštivými ilašinety, bývá tuv nejbližším sousedství hřbitova, jakoby už nikde jinde nebylo místa pro tyto „zábavné podniky“ kde obyčejně velmi slušná společnost se ne- omaleně baví . . . Řádným živnostníkům, kteř tu mají stánky s věnci a potřebami pro hřbi- tov. ukládá se nedělní klid ... ale těm zdese dovolí na místech nejnevhodnějších tropit ne- plechu a rámus. Není to hodně zvrácenostiv poměrech? Zevloun.
Pražan Zevloun
31 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Návrat k pohanství. Staré náboženské tradi- ce bývají silnější, než všechen novější zákon jiných náboženských učení. V zapadlých koutech Rusk zachovaly se pohanské tradice skoro v úplné svě- žesti vedle tisíciletých tradic křesťanských. Děje-l se toto udržování pohanské víry v ruských krajích. není divu, že se zachovávají pohanské tradice nedávno teprve pokřtěných národů finsko-mongol- ských vynikajících velmi silným sklonem ke kon- servativnosti a tradičním formám kultu. Ruské listy právě oznamují podobný případ z Carevo- kokšajského újezda, ležicího na levém břehu Volhy nedaleko Kazaně. U vsi Jelňagí na Arbanských blatech konaly se od 22. do 26. září pohanské boho- služby, kterých se denně zúčastnilo množství dávno už pokřtěných Čeremisů. Přijížděli sem i z okolních míst. K obětem bylo zapáleno šest hranic, Boho- služebný úkon byl v tom, že stařee “ sedlák stál
Boho Carevo Volha Kazaň
32 article
dily proti vládě tolák lidí, jako popudila zprávao
33 article
před stolem, prostřeným čistým obrusem; na stole ležely placky a v číších byl olej. Stařec držel na- přažené ruce, děkoval bohu za úrodu a prosil úrodu i v příštím roce, modlil se, aby se Čeremi- sům dařil dobytek a ostatní. Lid, který vůkol stál, při tom klaněl se až k zemi, ale nikdo se nekřižo- val. Potom zapálili hranice a začali zabíjet k oběti přivedená telata, berany, husy, kachny. Peří a kůže spalovali, ale maso vařili v kotlech a sami poži- vali. Tak po pět dní. Stromy okolo modlení byly okrášleny vyšívanými ručníky. Podobné modlení na poděkování za sklizení úrody konali Čeremisi již r. 1909 a letos je opakovali Telegrafie bez drátu jako pomůcka v po- lárním bádání. Současně s nadcházející expedieí „Framu“ do severního Ledového moře bude uči- něn velký pokus s bezdrátovou telegrafií, při němž se ukáže užitečnost telegrafie jiskrové k účelům polárního bádání. Kapitán Amundsen přijal právě nabídku společnosti Telefunken v Barlíně, aby lod svou opatřil zařízením pro jiskrovou telegrafii.
Fram Amundsen Telefunken Barlín
34 article
Tím bude poprvé učiněn pokus, aby expedice, která má procestovati napříč celé Ledové moře a jejíž cesta, počínaje od Behringovy úžiny, odkudž bude unášena tříští ledovou, vypočítána jest na 3 až 5 roků, byla spojena s ostatním obydleným světem. Sprostředkující stanice pro jiskrovou te- legrafii jsou zvoleny Green Harbour na Ledové zátoce. Jaký význam má bezdrátová telegrafie ku prozkoumání polárních území, dostatečně vysvítá z toho, když vmyslíme se do stavu expedice Schröder-Stranzovy. Jak mnoho bylo by jí pomo- ženo, kdyby bylo možno expedici oznámiti pomocí jiskrové telegrafie do Green Harbouru, kam má se poslati pomocná expedice. Bezdrátová stanice na Framu bude právě tak silná, jako stanice zří- zené touto společností na parnících Bergenské společnosti a jako na stanicích k lovu velryb na jižních Shetlandských ostrovech. Normální rozpětí těchto stanic ve dne rovná se 400 km, v noci se jejich rozpětí ztrojnásobuje. Mimo to byly získány zkušenosti, že těmito přístroji dosáhlo se někdy spojení až na 3000 aneb 4000 km. V tom případě mohl by Amundsen již v nevelké dáli za Behrin- govou úžinou dosíci spojení s bezdrátovou stanicí na Špicberkách. Od Green Harbouru až k sever- nímu pólu jest trať 1550 km dlouhá. Stanice na ostrovech jihoshetlanských docílily někdy spojení se stanicemi na Falklandských ostrovech, kteréžto stanice jsou vzdáleny od Part-Stanley asi 1500 km, přes to, že uvedené stanice obklopeny jsou poho- řím 1000 m vysokým.
Behringův Schröder Stranzův Amundsen Špicberky Green Harbour km