1
masthead
26. října 1913. číslo 294.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
tom, jak bylo zakročeno proti básníkovi Buninoví.
jehož melancholická poesie nepatří k revolučním
bouřliváčkům.
Zároveň na oslavu padesátiletí „Ruských Vě-
domostí“ vydán byl obsáhlý almanach, kde po-
drobně jest vylíčena činnost „Ruských Vědomo-
stí“, jejich boj za zemskou a městskou samosprávu.
kde poprvé v šedesátých letech se postavily na
liberální stanovisko, dále r. 1868 boj za universitní
samosprávu, za rovnost před zákonem, konečně
účast ruských učenců, kteří r. 1873 sešli se v Hei-
delbergu na poradu o tom, jak postupovat v boji
za politickou svobodu na Rusi a vypracovali tam
program, kterým se „Ruské Vědomosti“ až do re-
voluce r. 1904 řídily.
Politická krise ve španělsku.
Rozpory v liberální straně španělské uvedly
ministerstvo hr. Romanonesa do kritické situace,
Garcia Prieto, bývalý ministr zahraničních záleži-
tosti, seskupil kolem sebe 14 bývalých ministrů,
70 senátorů a 60 poslanců a utvořil novou stranu,
kterou nazývá liberálně demokratickou, a jejíž
program lze shrnouti takto: úplná svoboda všech
vyznání a nová organisace senátu, kde aristo-
kracie a kněžstvo má mnoho zástupců, místo nichž
chtějí stoupenci Garcie Prieta míti v senátě zá-
stupce obchodu, průmyslu i proletariátu. Nová
strana je odhodlána potírati kabínet, jenž nebude
již míti v parlamentě většiny.
Bývalý republikán Alvarez, jenž se smířils
monarchtí a spoléhá na součinnost velmi vlivných
někdejších republikánů, jako prof. Azcarate a ro-
manopisce Pereza Galdosa, je sice pro to, aby hr.
Garcia Prieto
Priet
Alvarez
Azcarate
Pereza Galdoso
Hei
Rus
senát
5
article
Romanones zatím zůstal v čele vlády, ale hodlá
sám založiti třetí liberální stranu, radikálnější než
je skupina Romanonesova a Prietova, s progra-
mem velmi radikálních reforem, mezi jiným i re-
formy ústavy.
Útvoření nové vlády je za těchto okolností
velmi ohtížno. Hrabě Romanones nemá již v parla-
mentě pevné opory, neboť ze 300 členů senátu je
jen 90 jeho stoupenců. Garcia Prieto rovněž by
asi nenalezl většinu, ač jeho stoupenci tvrdí, že
ji bude míti. Povolání vůdce konservativců Maury
k vládě pak by znamenalo nebezpečí pro vnitřní
mír. Vůdce radikální republikánské strany Leroux
pronesl již v Barceloně sensační řeč, v níž ohla-
šoval revoluci, nebo aspoň velké nepokoje a stáv-
ky v celé zemi, kdyby liberálové nemohli setrvati
u vlády a král povolal Mauru k moci.
Uvažuje se tudiž o dvou možnostech: bud
utvořiti konservativní ministerstvo, jemuž by stál
v čele bývalý místopředseda sněmovny Dato, nebo
aby zůstal u vlády hr. Romanones, jemuž by král
povolil rozpuštění sněmovny, by mohl prověsti
nové volby.
Romanones
Romanonesův
Prietův
Garcia
Maur
Leroux
Dato
Barcelona
senát
6
article
Krvavé volby v Italií.
Volební kampaň v Italií nabyla neobyčejně
vášnivého rázu. Dochází k velkým násilnostema
krvavým srážkám, a nemine téměř dne, aby se
z některých částí neoznamovaly usmrcené nebo
aspoň zrančné oběti. Projevuje se také velká
korrupce, a někteří kandidáti si stěžují, že prefekti
veřejně podporují oficiální kandidatury. Vládní
cirkulář, nařizující opatření k zachování zákonno-
sti a mravnosti volebního boje, neměl účinku.
Odpůrci volební reformy poukazují na to, že tento
stav byl způsoben náhlým rozmnožením voličů
ze 3 milionů na více než 8 milionů a rozšířením
hlasovacího práva i na analfabety.
7
article
Krvavé události odehrávají se zejména v jižní
Ralii a na Sicilši, kde se bez střelby z revolverů
neobejde snad žádná schůze voličů. Zvláště dva-
náct okresů, t. zv. „červených“, působí vládě
velké starosti. Soustředila v nich vojsko a některá
místa jsou jako ve stavu obležení. O způsobu
agitace svědčí plakát, vylepený v Neapoli, se slo-
vy: „Občané, vražděte, kraďte, ale nevolte posa-
vadního poslancel
V Perugii podnikla luza dvakrát atentát na
život konservativního kandidáta, jenž byl napaden
i ve svém bytě a při srážce zraněno 11 osob.
V Casorií usmrcen 84letý farář, jenž chtěl roz-
trhnouti od sebe zápasíci strany a v Sarnu rovněž
nejnověji usmrcena jedna osoba při pouliční srážce.
Na Sicilit, v okresích Cefalu, Canicatti
Lecata zasahuje maffša do volebního boje, zapa-
Jujíc domy, podřezávajíc stromy a kradouc do-
bytek. V Palermu, volebním okresu pověstného
býv. ministra Nasiho, bylo na tisíce volebních
lístků zničeno za spoluviny obecních úřadníků.
Rozjitřený dav vtrhl do radnice.
V Neapoli se chystá stávka na pouličních
drahách v den volby. V Římě dal kníže Caetani
zatknouti korteše, kteří mu přišli nabídnout více
než 50 hlasů po 20 lirách a přinesli hned' volební
lístky
Přes tyto vášnivé agilace převládá minění, že
nová sněmovna se nebude značně lišití od dřívější
sněmovny, leč že asi nastane mírný posun na
pravici ke konservativcům a na krajní levici
k socialistům.
Neapol
Perugia
Sarno
Palermo
Řím
Jut dom
8
title
Obchodní spojení česko-srbské.
9
article
Běiehrad, 23. října.
10
article
(Původní zpráva „Nár. Listův
V několika dopísech měl jsem přiležitost vy-
ložiti, že srbská veřejnost valně nestojí o revisi
obchodní smlouvy rakousko-srbské, takže úplně
zajištěn je rakouský vývoz pouze do Bulharska a
snad ještě do Černé Hory, pokud máme před očima
pouze slovanské státy balkánské. Ale přes to je
revise skoro zajištěna, třeba v mezích poměrně
úzkých, díky východním železnicím rakouských
kapitalistů. Lze tedy i po válce balkánské a všech
těch zakročeních Rakouska v rozličných jejích
fásích doufati v příznivé řešení hospodářských
otázek Rakouska na Východě.
Ale i přes revisi bude hospodářsko-politický
poměr Rakouska k Srbsku zcela jiný nežli k Bui-
harsku.
Bulharsko vrhla Bregalnice zcela do náruči
Rakouska. Donud Bulharsko aiespoň formálně hol-
dovalo idei slovanské vzájemnosti, koketovalo
Ruskem i Rakouskem, zajišťujíc si takto výhodv
na obou stranách. Po sřícení balkánského svazu
prohlásilo se však jednostranně pro nejintimnější
spojení s Rakouskem trochu z trucu proti Rusku.
trochu z nutnosti, protože se cítí isolováno i přes
t. zv. přátelský poměr s Tureckem, a trochu
naději na revisí bukureštského míru, v kterém Ra-
kousko nenašlo zalíbení.
Ale Bulharsko nemysli při spojení s Rakou-
skem na rakouské Slovany. Naopak jeho přátelství
s Rakouskem má osten protisrbský, tedy neslo-
vanský. Bulharsko se identifikuje s klerikálně-
feudálními kruhy videňskými, které až dosud umě.
ly se nejvíce uplatniti v zahraniční politice Ra-
kouska.
Listův
Bulharsko
Černá Hora
Rakousko
Srbsko
Bregalnica
Rusko
Turecko
Slovan
11
article
Důsledně bude se držením Bulharska politicky
i hospodářsky kořistiti, v první řadě vídeňské
orthodoxně rakouské kruhy. Slovanský, speciálně
český obchod i průmysl nebude míti z tohoto spo-
jení většího užitku, ať obchodní smlouva Rakou-
ska s Bulharskem zní sebe příznivěji.
Srbsko naproti tomu nechová dnes pražád-
ného zvláštního přátelsiví k oficlosnímu Rakou-
sku. Styky těchto dvou států zůstanou přes ná-
vštěvu p. Pašiče ve Vídni, zejména po zakončen
albanské episody takovými kroky Rakouska, jež
i v Německu byly dosti ostře recensovány, kor-
rektními, ale chladnými. Ústupky hospodářské
stejně jako politické, bude vždy diktovati naprostá
nutnost a ne přátelská vzájemnost.
Rakouské zboži bude i po revisi obchodn
smlouvy přijímáno na srbských trzích s reservou
Vídeňskému obchodu i průmyslu bude konkurovat
i přes vládní protěžování s průmyslem říže něme-
cké, která požívá dnes v Srbsku mnohem více
sympatii nežli Němci z Rakouska.
Z takového stavu věcí může míti prospěch
jedině český průmysl vývozní. Srbsko ode dávna
hledí na Čechy s přátelskou úctou, vidí v nich
především Slovany a teprve v druhé řadě rakou-
ské poddané. Na tento přívěsek se v Srbsku nej-
radčjí zapomíná. Ostatně Srbsko nezapomene tal
Pašič
Němec
Slovan
Bulharsko
Vídeň
Rakousko
Německo
Srbsko
Čechy
12
article
hned na lékařské výpravy české do Bělebradu z
válek na Balkáně.
Tytéž kruhy, které skepticky pohlížejí na užší
obchodní styky s Rakouskem, přímo s lítostí vidí.
že svou nevraživostí k Rakousku překážejí také
vývinu obchodního spojení s Čechy.
Rozumí se, že český obchod i průmysl vývozní
nesmí spoléhati mnoho na proměnu nynější ob-
chodní amlouvy se Srbskem. Revidovaná
smlouva musi mu býti jen básí, rám-
cem, v němž by rozvinul vlastní sou-
kromou práci. Nesmíme čekati, až nám bude
umožněn přístun na Balkán jako Rakušanům.
nýbrž musíme hleděti uplatniti se v prvn
řadě jako Češi, jako Slované.
Radikální vláda srbská přes spojení s Řeckem
a Rumunskem nevymazala ze svého štítu myšlen-
ku slovanské vzájemnosti, kterou propagovala o
svého začátku. S její pomocí bude lze zdolati
nejen konkurenci vídeňských exportních firem
nýbrž i úspěšně konkurovati s německým vývo-
zem, ač tento zapustil v Srbsku kořeny už v době
celní války Srbska s Rakouskem.
Rakušan
Čech
Slovan
Balkán
Rakousko
Čechy
Srbsko
Řecko
Rumunsko
13
article
Ovšem bez pilné a plánovité soukrom
práce nelze ku předu. Podpora rakouské vlády
bude zcela jistě na druhé straně. Třeba jednou
pracovati samostatně, bez poručníkování. Politi-
cké styky se Srbskem máme už od let. Třeba nyní
tyto svazky, které se dosud demonstrovaly jen
nadšenými slovy, zreálniti a doplniti politické přá-
telství obchodním spojením co nejužším
Ať stojí třebas i politická situace v Bulharsku
mnohem povolněji, nesmíme z pohodlnosti opou-
štěti Srbsko, které je dnes centrem Jihoslovanstva.
Není to více fráze, řeknu-li, že Jihoslované ber
výjimky pohlížejí dnes na Bělehrad jako na svou
Mekku. Býti politickým i obchodním přitelem Srb-
ska, znamená tedy zajistiti si vliv na řešení všech
jihoslovanských otázek, zejména i otázky břehů
Adrie, kde jsme už také slušně jnterezováni.
Ale pracovati třeba vlastní rukou i vlast-
nim rozumemí
Dr. Ant. Hansmann.
Jihoslovan
Srb
Adrie
doktor
Antonín
Hansmann
Srbsko
Bulharsko
Bělehrad
Mekka
14
article
Americký dopis.
Americký dopis.
Chicago, Ills., U. S. A., 3. října 1913.
(Pův. zpr. „N. L.“)
Makedonci ve Spojených Státech a v Kanadě
konali minulý týden sjezd v Chicagu, na kterém se
usnesli sbírati v Americe fondy na revoluci proti
Řecku a neustati, dokud se jich vlast nestane sa-
mostatnou. Na sjezdu zasedalo mnoho Bulharů
kteří konají i zde podobnou práci jako ve Vídni
doma na Balkáně — vzíti odvetu na Srbsku za to.
co jejich diplomacie a nešťastná politika zavinila.
President podepsal právě dnes novou
předlohu celní, kterou se odstraňuje clo na mnohé
produkty a suroviny do Ameriky přivážené a na
jiné se snižuje. Jaké budou toho následky, musím
čekati, ale tolik si dovoluji předpověděti, že vy-
stěhovalectvo do Ameriky během příštích tří let
poklesne stejně s poklesnutím domácí výroby
mzdy amerického dělnictva. Nejsem škarohlídem.
ale viděl jsem Coxeyho armádu nezaměstnaných z
presidenta Clevelanda táhnouti od tichomoří n
Washington a nemohu se ubrániti obavám. Kéž by
byly plané.
Ills
Makedonec
Bulhar
Chicago
spojený stát
Kanada
Amerika
Řecko
Vídeň
Balkán
Washington
U . S . A
15
article
Guvernér Sulzer z Nov. Yorku má býti sesa-
zen s úřadu a zbaven zároveň občanských práv.
poněvadž se dopustil zločinu. — Zdá se, že jest
vinen. Vše tomu nasvědčuje. Ale jak smutný jest
to úkaz, když vidíme člověka, pro dobro lidu
nadšeného, zašlapaného nectně do bahna a zniče-
ného proto, že se nechtěl propůjčiti za nástroi
velkých zločinců. Pro svůj poměrně malý poklesek
padá — a jeho soudcové vrhají se na pokladnu
státní, aby ji vylupovali beztrestně. Státní zá-
kon v Novém Yorku nakazuje, že každý zvolený
úřadník musí složiti přísahu na to, kolik na svou
volbu vybral přispěvků, od koho a kolik z peněa
těch utratil. Ukázalo se, že guvernér Sulzer od-
přísáhl falešnou zprávu a zadržel si několik tisíe
z těchto příspěvků pro sebe. Výstřední tento člo-
věk jest velkým dobrákem, ale do jisté míry, a to
do značné míry, třtinou větrem se klátící — po-
klesl — a patrně docela padne. Před volbami se
přáteli! s Tammany (nejkorupěnější politickou
organisací snad na celém světě, ale když její po-
mocí se stal guvernérem, odhalil její krádeže. Za-
pomněl, že sám při tom nemá ruce čisté.
York
Tammana
Nový York
16
article
V české Americe není níe důležitého
V české Americe není níe důležitého
kromě příjezdu českého paedagoga. Vojty Beneše.
který byl k nám pozván Amer. Matici školskou.
aby studoval zde naše české školství a sepsal nám
pro ně včebnice. O tom téžko referovati ve
stručné zprávě. Až bude Beneš s Amerikou ho-
tov, doufejme, že uzná potřebu psáti pro
ni české učebnice vůbec. Napře
však musí sám Ameriku poznati, poněvadž v ní
vlastně dosud není. Nový York jest skoro tak má-
lo Amerikou jako je Liverpool. Uvítán byl dobře
Uvádím pouze, co psal chicagský „Denní Hlasatel
ze dne 28. září na uvítanou:
„Přijezdem Vojty Beneše do Nového Yorku
rozmnožena byla dlouhá řada našich českých pra-
covníků na západní straně Atlantiku, jichž kolé bk
stála v chudém, ale pokročilém a již od doby če-
ského probuzení uvědomělém okresu kralovickém
na Plzeňsku. Královice a Kožlany daly české Ame-
rice dlouhou řadu nejlepších pracovníků národ-
ních, počinaje Jurkou a Oliveriusem a konče pro-
zatím Vojtou Benešem. Najdete tyto kožlaňákyv
předních řadách obchodníků a průmyslníků ameri-
ckých velkomězt, zasedati v městských radách
amerických metropoli, v zákonodárnách i v sená-
tech států, v redakcích časopisů a nyní. Vojtou
Benešem, pracovati na obrození českého školství
v Americe. Jest totiž Vojta Beneš, tento host
Vojta Beneš
Amer
Beneš
Přijezd Vojta Beneš
Jurka
Oliverius
český Amerika
Amerika
Nová York
Liverpool
Nový York
Plzeňsko
Královice
Kožlany
český školství v Amerika
17
article
Americké matice školské a soudobně učitel české
školy v Novém Yorku, rodákem kožlanským, kde
byl zrozen v květnu r. 1878 jako jedno z osmi dětí
chudé domkářské rodiny. Již tohdy byl jeho nej-
strší bratr Václav vyhlédnut za „studenta“ rodiny
Benešovy a vzdor tomu, že Václavův talent a vý-
tečný školní úspěch opravňovaly jej k nejvyššímu
stvdíu, byl nedostatkem finančních prostředků nu-
cen obrátiti se na učitelství, které vyžádalo fehdy
nejméně obětí od chudých rodičů. Václav Bene
patří k té velké rodině studentů, kteří vystudovali
na „kožlanském bytě“ u staré paní Červenkovév
bývalé Ostruhové ulici na Malé Straně v Praze.
kde v podkrovní světníčce staré Prahy u hrubého
prkenného stolu sedávalo nad knihami mnoho mu-
žů, jichž jména jsou dnes známa české veřejnosti
na obou stranách oceánu. Václav Beneš žel z té
chudé kožlanské chaloupky na studie první a za
sebou vedl jednoho bratra po druhém. Kdo vídával
rodiče těchto, dnes namnoze věhlasných mužů.
jezdili na pole se zapřaženým párem kravek, ten
jedině dovede pochopiti velikou oběť, jakou tito
prostí, pečliví čeští lídé přinesli své vlasti a svému
národu, ldyž z krvavých mozolů, v strádání v-
chovali ze svých dětí vlasti muže vynikající a pra-
covníky, o kterých již dnes možno říci, že patří
ku přední řadě bojovníků našeho českého národa.
Václav
Václavův
Bene
Beneš
Nový York
Benešov
Praha
18
article
Tito hoši Benešovi nepachtili se nikdy za vlastní
slávou, ani ziskem, ale konali prostě povinnost
vůči svým spolubližním a svému národu, jak se ne
muže aluší.
Nedostane-li se učitel Beneš dále než do No-
vého Yorku, nebo do Chicaga, pak byla jeho cesta
marnou. Jest žádoucno, aby krajané na americkém
západě a naši česko-američtí mecenáši umožnili mu
studijní cestu, která by zahrnovala v sobě české
školy v prvních osadách Wisoonsinu a Iowy, kde
dnes již žije třetí česko-americká generace, dále
mezi druhou generací do Kansasu a Nebrasky, na
prohlídku skutečně typických škol v Texasu a dále
až k té nejzápadnější české školce uprostřed ore-
gonských Kaskád, pod nebetyčnou sněžkou Sha-
stou, kde hrstka chudých českých osadníků v pu-
stině vykonala ve skutečnosti pro český dorost
více, než bohatí našinci v nádherných síních vel-
koměst. Na této okružní cestě měl by učitel Benel
sebrati statistiku, kolik zde rozených dítek českých
rodičů hlásí se ke svému národu a umí česky mlu-
vit. číst a psát v druhé, a kolik ve třetí generaci
Pak by se mohlo dojíti teprve ke správným závě
Just A Ma.
rům.
Beneš
Benel
Just
vý York
Chicago
Iowa
Kansas
Nebraska
Texas
Wisoonsin
19
article
Oslava památky profesora
dra. K. Maydla.
Oslava památky profesora
dra. K. Maydla.
Ve velké aule Karolina uspořádána byla včera
lékařskými korporacemi oslava památky před 10
léty zesnulého vynikajícího českého chirurga proí.
dra. K. Maydla.
K významnému aktu uctění památky zname-
nitého chirurga zavítali hosté: v zastoupení král
hlav. města Prahy náměstek dr. Kašpar a dr. Ve-
verka. Za místodržitelství dvor. rada baron Braun.
za lékařskou komoru dr. Bailony, za Českou Obec
Sokolskou dr. Scheiner, dr. Masák, dr. Mudrych
dr. Weissberger, za Spolek městských a okresních
lékařů dr. Zafouk, za spolek nemocenských lékař
dr. Kraus a dr. Tůma, za sdružení lázeňských lé-
kařů dr. Cmunt; dále byli přítomni dvorní radové
prof. dr. Janovský, prof. dr. Hlava, prof. dr. Hey-
rovský, prof. dr. Vejdovský, profesoři dr. Kukula,
dr. Henner, dr. Deyle dr. Chodounský, dr. Stieber,
dr. Frankenberger, dr. Kimla, dr. Srdínko, dr. Ve-
selý, dr. Heveroch, dr. Rubeška, dr. Schrutz, dr
Znojemský, dr. Novák, dr. Jedlička, dr. Lhoták.
dr. Pelnář, dr. Syllaba, dr. Babák, dr. Cízler, dr.
Švehla, dr. Šamberger, dr. Pečírka, dr. Výmola, dr.
Kutvirt a dr. Nevinný, docenti dr. Panýrek. dr.
Tobiášek, dr. Libenský a dr. Müller, primáři dr.
Semerád. dr. Míchal. dr. Kafka, rd. Niederle, dr.
Pollak, dr. štěpán. dr. Messany, dr. Tille, přečetní
lékaři a mnoho mediků. Omluvili se: místodržitel
kníže Thun, primátor dr. K. Groš. náměstek cís. r.
K Maydl
Karolina
Kašpar
doktor
Braun
Bailon
Scheiner
Masák
Mudrych
Weissberger
Kraus
Tůma
Cmunt
profesor
Janovský
Hey
Vejdovský
Kukula
Henner
Deyl
Chodounská
Stieber
Frankenberger
Kiml
Srdínko
Heveroch
Rubeška
Schrutz
Novák
Jedlička
Lhoták
Pelnář
Syllaba
Babák
Cízler
Švehla
Šamberger
Pečírka
Výmola
Kutvirt
vinný
Panýrek
Tobiášek
Libenský
Müller
Semerád
Míchal
Kafka
Niederle
Pollak
štěpán
Messany
Till
Thun
K Groš
Praha
20
article
Schrötter, president Křikava, velicí generál baron
Giesel z Gieslinýen, dvor. rada prof. dr. Hor-
baczevski a posl. dr. Formánek
Uprostřed dekorace, jejíž zeleň vkusně zdobi-
la ponurou, staroslavnou aulu universitní, umistěn
byl portret učence, prof. dra. Maydla od Ja-
roslava Skrbka.
Pražský „Hlahol“ zahájil slavnost „Věnem“ o
B. Smetany, načež předsedající c. k. dvor. rada
prof. MUDr. Jar. Hlava,
proděkan čes. lék. fakulty a předseda slavnostníh
výboru, schůzi zahájil tímto oslovením
„Dnešní slavnost věnována jest památce zvěč-
nělého prof. MUDra. K. Maydla, jenž by byl v tom-
to roce slavil 60. narozeniny. Splácíme dávný dluh
věhlasnému professorovi Maydlovi, obroditeli če-
ské chirurgie, nedostižnému učiteli. My, členové
fakulty lékařské, jejíž členem byl Maydl jeden
z nejvice vynikajících, a s námi klaní se památce je-
ho Spolek česk. lékařů, jehož dlouholetým předse-
dou býval zvěčnělý, Komora lékařská. Ústř. Jed-
nota čes. lék., Spolek lékařů veřejných nemocnio
a Spolek čes. mediků — tedy celý svět lékařský —
učitelé i žáci naší alma mater. Vítaje vás, pánové
jako proděkan fakulty a jako předseda slav. ko-
mitétu co nejvlídněji, prosím Jeho Magnificenci
p. rektora prof. MUDra. Mareše, aby se laskavě
uchopil slova.
Křikava
Giesel
profesor
doktor
Formánek
Skrbek
B Smetan
MUDr
Mudra
K Maydl
Maydl
Mareš
Gieslinýen
Hlahol
fakulta lékařský
spolek če
21
article
J. M. prof. dr. Fr. Mareš
J. M. prof. dr. Fr. Mareš
pravil. „Jest chvalitebné a potřebné pamatovat
mužů, kteří na půdě této naší obce vyrvli úrodné
brázdy. Pamět taková jest pružina nových úmy.
slů a činů. Naše staroslavná universita pamatuje
dávných minulostí, z nichž čerpá sílu i pro bu-
doucnost. Tato starožitná aula jest zvláště určena
též k takovému rozpomínání se obce akademické
na sebe samu, i jest žádoucí, aby se tak dálo
častěji.
K oslavě památky profesora Maydla vyšel
podnět z plodů jeho činnosti, uzrálých po jeho
smrti. Znamenitá dovednost a zvláště též velká
obětavost žáků Maydlových ukázala se před ce-
lým světem ve válce na Balkáně. Jedna z válěfcích
stran sama se rozpomněla někdejší působnosti
Maydlovy na svém válečném poli. Maydlova ško-
la přispěla k oslavě naší university za hranicemi
vlasti. Jest to škola naše, neboť Maydl sám byl
žák Albertův, kterého počitáme ke svým skutkem,
když ne právem. Upozorněni cizinou vidíme i ve
vlasti zdárnou působnost školy Maydlovy: mnoho
životů, ohrožených nemocemi a úrazy na osamělém
venkově bylo by ztraceno bez včasné a dobré po-
moci žáků Maydlových, působících po vlasti
Všichni ti zachránění připojili by se k této oslavě
a dosvědčili svými životy její oprávněnost. A pro
dobu krvavých obětí válečných možno míti smut-
nou útěchu, že mladé životy nebudou hynouti bez
dobré pomoci. Maydlovo působení bylo tak po-
žehnané, že své vědění a zvláště umění nepone-
chával sobě k soukromým prospěchům: darmo při-
lav, darmo dával. Doslovně vodil ruce svých žáků
ke cviku v umění, k dobru obecnému. Tím sloužil
duchu university, k jehož posílení přispěje
jeho památka. Proto rektor i akademický senát
přijali tuto oslavu pod autoritou university a prá-
vem vykázali jí místo v této starožitné aule.
O významu Maydlově promluvil
prof. dr. O. Kukula:
profesor
doktor
František
Mareš
Maydl
Maydlův
Albertův
Kukula
Balkán
22
article
Slavné shromážděníl
Slavné shromážděníl
Dostalo se mi, jako nejstaršímu žáku, lichotiv
pocty, oživiti při dnešní slavnostní schůzi význam
vynikajícího učence a učitele české lakulty léka
ské Karla Ma ydla
Přijal jsem a radosti úkol ten; jsou? vzpo
mínky na milovaného mistra až příliš zakořeněny
v srdci mém, než abych nepoužil přiležitosti dát
poznovu průchod neutuchající pietě a vděčnosti.
Zabajuji vzpominku stručným náčrtem životo
Karel Maydl narodil se 10. března 1853 v Ro-
kytnicí u Vysokého nad Jizerou. Gymnasium studo
val částečně v Praze, částečně v Jičíně, universitu
v Praze, kdež promován 7. prosince 1876 na doktora
veškerého lékařství. Po jednoleté vojenské službě
nastoupil v říjnu 1877 jako operační chovanec na
chirurgickou kliniku Heineovu v Praze. V roce 1878
zúčastnil se okupace Bosny a Hercegoviny, načel
jmenován assistentem profesora Alberta v Inš-
pruku. Roku 1881 odebral se s Albertem do Vídně
a působil jako assistent na klinice Albertově až do-
prosince 1886. Roku 1883 habilitoval se z chirurgie
roku 1890 jmenován mimořádným profesorem na
universitě vídeňské.
ma
Maydl
Albert
ro
Vysoký nad Jizera
Praha
Jičín
Bosna a Hercegovina
Inš
Vídeň
Albertov
23
article
Zúčastniv se jako přednosta vojenské nemoc-
nice v Bělehradě 1885—1886 války srbsko-bulhar
ské, jmenován byl roku 1886 přednostou chirurgi
ckého oddělení na poliklinice ve Vídni, kdež působi
až do jmenování řádným profesorem chirurgie na
fakultě lékařské v Praze. 1891.
Činnost Maydlova dá se účelně rozděliti ve dvě
periody životní: V dobu působení v cizině a v Praze
Do prvé spadá výchova Maydlova v chirurga a
vědátora.
Prvá práce, kterou se Maydl uvedl ve vědu.
byla experimentální studie o původu glykogenu
(1879).
Tato měla nepochybně vliv na těsné přilnutí
bádání experimentálnímu, zračící se v dalších dvou
experimentálních pracích z r. 1884: O významu in-
fuse a transfuse při smrti vykrvácením a o rege-
neraci krve při anemii po transfusi. Intensivní čin-
nost azsistentská na klinice Albertově znemožnila
sice Maydlovi další studia experimentální, nicméně
zůstal směrům těm i nadále věren; o tom poučují
Maydlův
Maydl
Bělehrad
Vídeň
Praha
Albertov
fakulta lékařský v Praga
25
article
s dostatek pozdější práce žáků jeho na klinice
pražské.
Hlavním polem bádání vědeckého byly při-
rozeně mladému assistentu rozdilné otevřené otázky
chirurgické pathologie i therapie. Nehledě k rozdíl-
ným pracím významu celkem podřízenějšího počale
jméno Maydlovo pronikati v literatuře chirurgi-
cké dvěma důkladnými pracemí a to: O subkutan-
ních rupturách svalů a šlach, uveřejněnou r. 1882
a O rakovině tlustého střeva v r. 1883: obé staly
se základními pilíři, na nichž četní badatelé dále
budovali.
Neméně obsažnou byla i pozdější Maydlova
studie o echinokku pohrudnice [1891), kterýž obo
nedoznal dodnes důkladnějšího zpracování.
Současně s významem vědeckým počal se
Maydl uplatňovati jako moderní technik chirur-
gický, jednak vynálezy nových method operativ-
ních, jednak intensivním sledováním cesty nových
směrů chirur gických.
Štěstěna dopřála mu nastoupiti dráhu chirurgi
ckou v době epochálního vynálezu Listrova
evoluce chirurgie dutiny břišní. Za vedení slavného
Alberta, který byl již od začátku nadšeným pio-
nýrem zásad Listrových, ký div, že nadaný žál
jeho, vyzbrojený důkladnou znalostí anatomiea
vynikající odvahou, počal záhy těžiti z převratu
v chirurgii a obohacovati výkonnost její novými
methodami operativními, které jsou trvale spojeny
se jménem jeho. Uvádím z nich v prvé řadě colo-
stomii, která se těší dodnes veliké oblibě u chl-
rurgů; v druhé řadě jejunestomii, radikální operace
kýl břišních, konečně první resekci obratlů pro-
vedenou při zlomení páteře 1882. Naděje, ktere
Maydl kladl v jejunestomii se sice nesplnily, rov-
něž tak doznala jeho methoda radikální operace
kýl břišních později různých modifikací, za to
otevřela prvá resekce páteře operativní chirurgii
nové pole činnosti, na němž moderní chirurgie do-
ciluje vavřínů dříve netušených.
Maydlův
Maydl
Listrův
Albert
26
article
Díky těmto důmyslným vynálezům a četným
odvážným výkonům v chirurgii střeva, žaludku
mozku atd. skvělo se jméno Maydlovo již koncem
let osmdesátých mezi řadou moderních průbojných
chirurgů. Billrotha, Alberta, Langenbecka, Gussen-
bauera. Kroenleina. Terriera, Senna a j. v. Není
pochybnosti, že byl tehdy lépe znám v žirém světě
chirurgickém než ve své vlasti.
Jmenováním nástupcem Weisovým počíná dru-
há perioda životní Maydlova. Jeho příchod vzbudil
vším právem radostný ohlas v srdcích nás mladých
adeptů chirurgie. Vítali jsme s jásotem mladého
mistra vracejícího se do Prahy, po dlouhém půso-
bení v cizině jako vyškolený chirurg a slibný talen
chirurgický, kterého znali mnozí z nás z prací literár-
ních a z činnosti na poliklinice vídeňské.
Vzpomínám žívě, s jakým nadšením se strany
studentstva a četných lékařů přijata jeho vzletné
přednáška o vlivu antisepse na vývoj chirurgie, jih
činnost svoji na české chirurgické klinice zahájil.
Tušili jsme, že dnem tím nastává chirurgii české
obrození, probuzení ze spánku a předtucha tatc
nás nezklamala.
Vychován v moderních směrech chirurgických
Albertem, veden touhou po povznesení české vě-
decké chirurgie, přikročil Maydl především k re-
formě školy naší. K činnosti této dala mu příroda
do vínku nejen obdivuhodnou energii a vytrvalost.
nýbrž také neobyčejné nadání.
Maydlův
Billroth
Albert
Langenbeck
Gussen
Terrier
Senn
Weisův
Maydl
Praha
27
article
Skvělé tyto vlastnosti mladého učence, doplněno
v harmonický celek bohatými zkušenostmi klini-
ckými a rozsáhlým rozhledem v chirurgické patho-
logii, činily ho k reformám zvláště způsobilým.
Provedení jich usnadnily mu ovšem dvě zev
příznivé okolnosti, jichž předchůdce jeho postrá-
dali na jedné straně nový chirurgický pavilon, na
druhé založení Akademie císaře Františka Josefa.
jíž aspoň částečně odpomoženo dřívějším nedostat-
kům materiálním při bádání vědeckém.
Nicméně bylo i za těchto výhod zapotřebí silné
vedoucí ruky organisátora, by kýžený obrat byl
uskutečněn.
Reformátorská činnost Maydlova týkala se jed
nak povznesení therapeutického úkolu kliniky, jed-
nak založení vědecké školy chirurgické.
Prvý doznal za působení Maydlova značného
vývoje. Dávná záliba jeho k chirurgii břišní, jmeno-
vitě střeva a žaludku, dala ovšem podnět k za-
vedení především tohoto vděčného odboru na kli-
niku naži. Za Maydla seznámili jsme se teprv
blíže s resekcemi žaludku a střev, pallia tivním
operacemi na žaludku, tenkém a tlustém střevě
atd. Leč i jiné výkony, dříve zanedbávané, doznaly
na klinice jeho širokého přijetí; tak vysoké řezy
na kámen, arthrodese, operace na nervech, radi-
kální operace kýl, plastiky šlach, resekce žebe
při empyemu atd.
Znamenitá technika Maydlova na jedné, vý-
borné výsledky na druhé straně, byly nám všem
nejlepší pohnutkou, bychom mistra svého následovali
a nápodobili. Díky bohatému materiálu kliniky
podána žákům Maydlovým ve směru tom vydatné
příležitost, jí a vzoru svému vděčí škola Maydlova
technickou zdatnost v chirurgii.
František Josef
Maydlův
28
article
Nemalých zásluh získal si Maydl i o vědecké
poslání kliniky. Vycházeje ze stanoviska, že hlavní
podmínkou k pracím klinickým je důkladné zpra-
cování materiálu, zavedl Maydl především systema-
tické bakteriologické a histologické vyšetřování.
jemuž vděčila nejedna pozdější práce žáků jeho
původ. Neméně houževnatě vedl nás Maydl k zpsa-
cování rozdílných otázek klinických, chirurgicko-
pathologiekých, therapeutických, v nichž udržovala
ho značná sečtělost literatury stále na výši. Pri
tom nespokojoval se toliko s určením thematu.
nýbrž podával i návod a sledoval se zájmem po-
stup práce.
Během krátkého, o něco více než desetiletéh
působení, vyšlo ze školy více než 60 prací, z nichž
mnohé jsou trvalé vědecké ceny a slouží za pod-
klad dalším badatelům
Z příčin pochopitelných nelze mi tuto blíže
o nich se zmiňovati, omezuji se tudíž na stručný
nástin.
V oboru pathologie chírurgické příspěla škoh
Maydlova k aetiologii aktinomykosy a rozdilných
hnisavých aflekcí, posttyphosních osteomyelitid
gangraen, empyemu atd. Mikroskopickými studiem
rozvinuta mikroskopická physiographie kamenů
močových, přispěno k nauce o nádorech interkaro-
tických, cyst chylosních, nádorech krajiny sakrální
splna bifida. Cestou experimentální zvrácena žáky
Maydlovými nauka Adamkiewiczova, přispěno k
aetiologii cystitid, řešena otázka autointoxikace při
ileu atd.
Na poli operativní chirurgie řešena otázka pri-
mární a sekundární enterorrhapie stehu měchýře
močového, radikální a palliativní léčení nádorů a
vředů žaludku, rozsáhlých zkrácení střeva, oceněm
význam vysokého řezu při retrogradním kathete-
rismu, radikální léčení rakoviny konečníku atd.
Maydl
Maydlův
Adamkiewiczův
29
article
Díky tomuto čilému ruchu vědeckému a publi-
kaci prací také v jiných jazycích nabyla škola
Maydlova záhy uznání ve vědeckém světě chirurgi-
ckém vůbec a rovnocenného postavení s jinými
ústavy druhu toho. K významu jejímu přispěl
měrou nemalou Maydl delšími pracemi vlastními
a novými objevy v chirurgii operativní,
Z doby jeho působení v Praze vyšla především
klasická studie jeho o hlízách podbránlč-
ních (1894), v níž poprvé důkladně a systema-
ticky zpracována zajímavá choroba se stránky
pathologicko-anatomické a klinické. Neváhám
tvrditi, že jest to nejlepší klinická práce Maydlova
jí dostalo se hlizám podbráničním žádoucího pro-
hloubení a dnešního vřestranného zájmu.
Neméně důkladnou jest i jeho nauka o kýlách
(1897), založená na bohatých zkušenostech klini-
ckých a řešící thema z vlastního hlediska hernio-
logického.
Čestné zmínky zasluhují dále práce jeho
retrográdním uskřinutí vejcovodu a přívěsku červí-
kovitého (1895), o coxa vara a arthritis deformane
(1897), o vrozeném vysokém stavu lopatky (1903).
pojednávající o nových objevech v chirurgick
pathologii a jich léčení, dále práce o léčení za-
staralých luxací (1892), chirurgii žlučníku a žlučo-
vodu (1896), operativním léčení rakoviny žaludku
(1899), o cysticerku mozku (1900) atd., zabývající
se aktuálními problémy moderní chirurgické
therapie.
Do této doby spadá konečně také šťastné roz-
řešení therapie vrozeného rozštěpu měchýře močo-
vého, které by bylo samo o sobě stačilo učiniti
jméno jeho slavným. Přes pokusy rozdílných chi-
rurgů zlepšiti operaci Maydlovu novými modifika-
cemi, zůstala methoda jeho v původní formě dosud
nedotčena, v ní spatřují vším právem i nynější
chirurgové nejúčinnější methodu léčení rozštěpu
měchýře.
Maydlův
Praha
30
article
Ze stručného nástinu tohoto, vystihujícího jen
v hlavních rýsech působení Maydlovo, vyplývá s do-
statek, jak obsažnou a dalekosáhlou byla činnost
Maydlova jako vědátora a přednosty kliniky, ne-
méně než 85 cenných prací vyšlo z péra jeho
v nich zrcadlí se stejnou měrou jak obdivuhodná
píle tak důkladnost a obsáhlost talentu Maydlova.
Maydl byl však nejen reformátorem a pracov-
níkem, který od prvé chvíle imponoval svojí rázo-
vitostí a neobyčejným duchem, nýbrž učitelem par
excellence, který v přednáškách fascinoval poslu-
chače výmluvností jasnou formou a logickým sledem
přednášek.
Maydl učil s nadšením a dovedl činiti nejen
obtížná themata snadno přístupnými, nýbrž i pře-
svědčovati o správnosti thesí jím hájených. Jeho
přednášky klinické i spolkové vzbuzovaly proto
vždy zvýšený zájem: je sledovali s napjatou po-
zorností nejen posluchači lékařství, nýbrž mladší i
starší lékaři. Nejeden z vás vzpomíná zajisté při
této příležitosti na krásné a urovnané výklady
Maydlovy o zánětech kloubu kyčelního, o ileu.
Neméně vynikl Maydl jako bystrý a svědomitý
pozorovatel. Jeho klinická důkladnost prozrazovala
se právě tak v analyse zjevů chorobných, jakov
odůvodňování diagnos. Jeho technika operativní
byla promyšlená a skvělá. Nám nejbližším žákům
jeho imponovala nejen jeho jistota, nýbrž ducha-
přítomnost a chladnokrevnost při netušených kom-
plikovaných nálezech operativních. I při zákrocích
velice obtížných dovedl si Maydl rychle pomoci
a jistou rukou výkon zakončiti. Při tom byl v roz-
hodování indikací přesným a dovedl chrániti od-
vahu svoji před pokusy operativními, nezaloženými
na vědeckém podkladu. Jeho místrné výkony pro-
vázel proto vždy hřejivý duch jistoty, který pře-
nášel se i na nás asistenty.
Maydlův
Maydl
31
article
Zastávaje stanovisko, že pokroky chirurgie, po-
tažmo mnohých chorob chirurgických vůbec, závisly
jsou na společném řešení s jinými disciplinami
lékařskými, hlásal neúnavně nutnost těsné součin-
nosti chirurgie s vnitřním lékařstvím. s lékařskou
chemii a pathologickou anatomií. V důsledcích
zásad těchto otevíral také široce brány rozdílným
moderním pomůckám diagnostickým, jmenovitě
dalekosáhlému vynálezu Roentgenovu, který nalezl
v Mavdlovi již od prvých počátků horlivého pro-
pagátora. Klinika naše byla z prvých v Rakousku,
která z paprsků Roentgenových těžiti počala.
K svým žákům býval Maydl ovšem přísný, leč
jen ve službě a práci vědecké, jinak přísnost jeho
vyvážily zdaleka jeho dobrota srdce, spravedli-
vost a oteovská starostlivost.
Z úspěchů žáků svých míval často větší radost
než z vlastních.
Ač měrou svrchovanou ctižádostivý, nestál o
pocty zevní; jeho ctižádostivost byla věcná a na-
lézala nejkrásnější odměnu v úspěších a zdárném
plnění poslaně školy jim založené. Neméně uspoko-
jovaly ho plody jeho činnosti učitelské; byl hrdým
na své posluchače a jich pokroky v chirurgii, jim
byl nejen vzorným učitelem, ale i upřímným příte-
lem a rádcem.
Jako každý velký duch měl i Maydl, jmieno-
vitě z počátku, vedle hloučku oddaných a nadše-
ných žáků, mnoho nepřátel. Leč netrvalo dlouho,
předsudky se rozptylovaly, chlad měnil se v uzná-
ní, že Maydl je chirurg velikého slohu, individua-
lita chirurgická a tvůrce nových směrů a průzorů.
Tisíce lékařů vděčí mu výchovu v chirurgii,
česká chirurgie pak obrození, novou epochu,v
níž dospěla rovnocenné výše s jinými kulturními
národy. Řada žáků Maydlových plní nyní poslání
v tradicích jeho k blahu trpícího lidstva.
Roentgenův
Maydl
Maydlův
Rakousko
32
article
Jeho jméno jako zakladatele moderní české
chirurgie zůstane proto na věky zapsáno zlatými
písmenami nejen v historii české chirurgie, nýbrž
v kulturním vývoji českého národa vůbec. Jak če-
ská věda lékařská, tak národ český může honositi
se vším právem jim a zařaditi jej mezi vynikající
syny, jichž bude vždy s povděkem od příštích ge-
nerací vzpomínáno.
Dne 8. srpna 1903 rozlehla se po nivách če-
ských bolestná zpráva, že neúprosný osud sklál
do hrobu velikého chirurga českého a ztroskotal
tak naděje, které jsme do opětného zahájení jeho
činnosti skládali. Den ten zůstane i na dále české
chirurgii dnem smutku; rozloučilť se s ní velký
mistr a reformátor na výsluní širokého rozpěti
ducha, nenaplniv úkolu, který si byl položil. Více
než 10 roků uplynulo od jeho smrti; my věrní žáci
neustaneme vzpomínati nezapomenutelného učitele
a hrob jeho věnčiti vděčností a uznáním
Zevní schránka propadla zatím rozkladu, ne-
smrtelný duch Maydlův žije však dále mezi námi,
pobádaje stále ku práci a k sledování zářivého
příkladu.
Nechť pod záštitou jeho chirurgie česká dále
zkvétá a dobývá nových vvaříně v ušlechtilém zá-
polení kulturním ke cti a slávě českého jména
lékařského.
Starosta Spolku českých mediků MUC. Vlad.
Pospíšil uvedl: Člověk zemřel, ale učenec žije.
Maydlův
Vlad
Pospíšil
spolek český medik
33
article
Vždyť odchoval si zdatnou řadu svých posluchačů.
takže jako se mluví o škole Bráfově mezi českými
národohospodáři, o škole Gollově mezi českými
historiky, často a právem mluví se o škole Maydlo-
vě mezi českými lékaři chirurgy, neboť všestranná
miciativnost a tím i plodný vliv učitelův na žáky
býval u prof. Maydla jako profesora universitního
všeobecně znám a ceněn. Jeho předčasnou smrtí
ztratila česká věda medic, jednu z nejlepších svých
sil, muže, kterýjako lékař spojoval v sobě znamenité
vlastnosti ducha s humáním a sociálním cítěním
srdce. A český dorost lékařský? Měl v profesoru
Bráfův
Gollův
Maydl
34
article
Maydlovi ve svých potřebách vědeckých a sociál-
ních příznivce nad jiné horlivého. Mnoho světlého
zářívalo v jeho bytosti a to nechť září i v naší
vzpomínce: jeho přátelská družnost, svěží praco-
vitost, jeho, jak tradice a naše pamětní kniha vy-
pravují, laskavost k mládeži universitní, kteráv
něm ztratila vzor vědce, vzor lékaře, vzor učitele
a vzor otcovského, důvěrného přítele. Spolku če-
ských mediků byl čestným členem, jevil živý zájem
o vše, co se v řadách mediků dálo a lásku za-
choval k tomuto středisku českých mediků, o němž
dobře věděl, že v něm většina našich profesora
lékařství druhdy strádala a bojovalu za samostat-
nost domácího učení. A dnes? Vše veliké a slavné,
čím tento život planul, bledne a mizí v paměti,a
my proto hrdi jsme tím, že smíme zrealisovat my-
šlenku žáků Maydlových, že smíme touto schůzí
upomenouti veřejnost na to, že muž takové pra-
covní energie zaslouží srdečné připomínky a vý-
znam jeho práce veřejného ocenění. Vše pak to,
co tu bylo proneseno jako výsledek pozorování
celé životní činnosti prof. MUDra. Maydla, je jistě
i pro historii národní kultury uplynulé doby žá-
doucím dokumentem, a jest si jen živě přáti, aby
postava tohoto muže dochovala se věkům budou-
cím nejen obrazem a plastikou, nýbrž i podrobným
výpisem a oceněním významu jeho práce.
Schůzi ukončil p. dv. rada prof. MUDr. Jar.
Hlava, poděkovav účastníkům předsedající.
Maydl
Maydlův
profesor
Mudra
MUDr
spolek če
35
article
Našim firmáml vaaa. .
Našim firmáml vaaa. .
stálým a četným dotazům z obecenstva, po-
užívajícího výhod našeho „Všeobecného
rádce“, jest nám třeba k rychlejšímu a správ-
nému iniormování cenníků našich firem.
Jsme často dotazování po věcech, které možno
jen tím způsobem zodpověděti. Z té příčiny
žádáme všechny závody, obchody, továrny atd.
aby zaslaly nám své cenníky, z nichž založen
bude příruční archiv. Stačí adresa: „Ná r o dn
Listyl“, Praha.
Praha