2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
26. října 1913. číslo 294.
4
article
vají nová a nová reformní hnutí, v čele všechi by
mělo stát potírání prostituce. Ale nejen potírání
to by bylo jednostranným a jednostrannost tu znač
neúspěch, ale musíme zkoumati vnitřní příčiny, kte
ré jsou tu hlavními činiteli.
To dobře předpokládala naše přední feminist-
ka, spisovatelka paní Teréza Nováková, která
našem ženském hnutí dosud je směrodatný, auto-
ritativní činitel, když napsala v jednom svém do-
pise: Je mi vždy úzko a huusno z těch společen-
ských kloak, úzko hlavně proto, když vidím, že
věecky tyto kroky, přednášky atd. jsou prací Sisy-
fovou — všichni přednášející jsou si jaksi vědomi
že bojují marně, že „musí to být“. A toho je člově-
ku zvláště lito: kdyby řekli, nemusí to být, tak
tak proti tomu lze zakročiti, aspoň jiskérka, ne-li
papraek, zapadla by do této hnusné tmy — žel, že
jsou to stále jen slova, slova, slova. Kdyby tak
někdo přišel s positivními návrhy — to by bylo
něco jiného — ale ani nejhoroucnější odpůrci pro-
stituce nevědí fkromě zrušení reglementace) nic
dále.““ —
To bylo v počátcích hnutí u nás. Ale od te
dobby lékařství, sociální věda, pedagogika, právní
věda a ethika spojily se nejprve ku probadání pro-
stituce a všech spojených zjevů a připravují a zaha-
jují boj, který spojuje všechen kulturní svět. Stou-
penci jeho věří, že zničení pohlavních nemocí a od-
stranění prostituce je možno národními a meziná-
rodními opatřeními.
Teréza Nováková
5
article
V přední řadě jde o příčiny prostituce: je t
bída, nepříznivé sociální, bytové a jiné poměry, ale
také lenost, lehkomyslnost, fintivost a touha po „vy-
žití se“. Jako tyto příčiny jsou rozmanité, tak
prostředky jim musí svou všestranností odpovídati
A tu ethika, pedagogika a sociální vědy jeví se
boji významnějšími činiteli nežli lékařství a hy-
giena. První mají úkol předcházeti zlu, druhé od-
straňovali zlo.
6
article
Avšak v tomto případě jde o určitý, vymezený
zjev. Dívka, a lze říci divky nebyly donucenyk
prostituci bidou, ani jinými neblahými poměry, pa-
trně vešly do toho kalu dobrovolně, ba svévolně.
Nebylo tu násilí a naopak násilně se vzepřely své-
mu zachránění. Nebyly k tomu ani vedeny, vždyt
rodiče je chtěli rychle odvésti domů a těžce nesou
ztrátu svých dcer. Děvčata ona snad nebyla nni
chorobně zatížena, vždyť odcházela do služby, tedy
jistě zdravá. V čem spočívá jejich touha po prosti-
tuci? Nezbývá, než hledati příčinu buď v lenosti.
fintivosti, aneb touze po „vyžití se“. A tu lze sou-
diti, že poslední jako hromadný zjev naší dneční
společnosti je pravou příčinou.
Je možno říci, odkud ta děvčata z venkov
přišla by k této touze, která vyznačuje jen velká
střediska městská? Je tu v první řadě svod kuplí-
řů, pak působí muži, vracející se z vojenské služby,
rozkladně, přinášejíce veškeré zlozvyky a zkaže-
nosti domů, dále výstřelky městských zábav
nejhorší padělek umění kabaretního a jiného, které
by v městě neobstálo, dostává se venkovu, který se
spokojí s produkcí nejlacinější a proto i nejhorší.
a konečně je tu příklad vyšších vrstew. Totéž, co
děje se ve vrstvách vyšších, obráží se ve vrstvách
nižších. Tento zhoubný vliv není nikterak paraly-
sován vzdělaností.
7
article
Heslem dnešní doby je, že nejen muž i žena se
má vyžiti. A dnes tato vyžívací moda přichází v sa-
motný divčí svět. Z něho vyrůstá nám nová žena,
již jediným cílem jest — vyžit se, pokud je mlada
a má příležitost.
Nejen že prostituce volná rozežírá a prolézá
celou společnost, všechny vrstvy, oboje pohlaví.
odraz té volnosti vrhá své černé stíny již v dívčí
svět. Nové pokolení nové ženy vyznává mravní ne-
ukázněnost, volnost a rekrutuje se v řadách dívek
ještě ani škole neodrostlých.
Pro to příznačným dokladem je, že v jedné
vynákajících škol našich byla prý uzavřena velká
část budovy, protože zápis nedopadl, jak bylo oče-
káváno. Úbytek byl přivoděn rozhodnutím rodičů
kteří své dcery dali v opatrování klášterů, protože
„aspoň se tam nezkazí“, jako v bytech soukromých
Raději je všestranně spoutali, než by jim ponechali
volnost pohybu a rozvoje, protože ta volnost dnes
přivoďuje mravní zkázu.
O správnosti neb nesprávnosti tohoto rozhod-
nutí bylo by lze leccos řici, ale to je jiná otázka
Věc sama o sobě je výmluvnou. Nezavírejme na
tím oči, nepřikrývejme události, není to ojedinělé,
jest to zjev hromadný, který svědčí o nesrovnalo-
sti hlubší. Musíme si ten stav uvědomit jasně
hledat odpomoci.
Vyžít se, je nepochopené heslo. Je to následek
materialistického názoru na svět. Je zataženo lid-
ským egoismem na půdu požitkářství, osobní a tě-
lesné rozkoše, je vyznáváno ve smyslu hmotném,
smyslném a vede takto k mravní volnosti, k mrav-
ní zkáze jednotlivce i společnosti.
8
article
Naproti tomu vyžít se ve smyslu duševním je
ušlechtilé a mravné. Rozvinout vše, co je v náe
a podat to všem k dobru, je vlastně naší povin-
ností
Hlásáme uvolnění ženy, všestranné osamostat-
nění, rozvití všech schopností, skrytých v ženě
chceme vyžití duševní. Chceme uvolněný poměr
mezi mužem a ženou, ale ten musí se zakládati
na uvědomění a znalosti druha, musí být nejvýt
zodpovědným. Proto voláme po větším sblížení
obou pohlaví již v mládí, aby přestala ona hradba.
jež dělí mladé lidi od sebe a činí je žádoucnějšía
žádostivější toho, co je jim neznámo, zakázáno
a tajemno. Chceme, aby viděli život a sebe v něm
jasně, aby rozhodovala uvědomělá vůle a ne pud.
Tím drastičtěji vystupují zjevy, které plynou
hesla dnešní doby.
Nezdůrazňuji zjevy mládeže dívčí, protože
žádáme i od muže vázanost. Proto nesmíme při-
pustiti zkázu divek, chceme-li záchranu mužů.
Či je skutečně zapotřebí, aby muží viděli sebe
v ženě, zděsili se svého obrazu, jestliže uvidí je
na ženě, kterou chtějí ctíti? Musí tolik žen býti
obětí, musí tolik lidí obojího pohlaví pykati své
štěstí, než dojdou k poznání, že nevázanost je se-
bevražda lidství? Žena musí dřive padnout, aby
muž viděl, že on neměl také padnout?
9
article
Chceme zlepšení dnešního stavu, nový život.
vidíme, že tak to dále nejde, nechceme-li vědomě
jít své zkáze vstříc. Proto propagujeme moderní
idee, pracujeme pro uskutečnění ideálů, chceme
uváděti je ve skutek. A proč moderní tyto snahy
nepůsobí blahodárně, ale zhoubně? Čím větší je
úsilí pravě inteligence po zušlechtění, zkrášlení.
zopravdovění a produševněni života, jakoby vý-
směchem všemu tomu odpovídá nevědomost, jevt
se život tím brutálnějším, nepokrytěji pudovýma
egoistným. A přece obojí je důsledek pokroku a
projevuje vyspělost lidstva. Jsou to důsledky kraj-
ně pojímané individuálnosti, svobody, práva a tou-
hy po životě. Tato zvýšená touha nerovná se
uvědomění a rozumu. V tom je rozpor. Totéž, co
uvádí divky služebné do náruče prostituce, ať již
volné neb řemeslné, totéž svádí dívky všech vrstev
i studentky a ženy provdané i tak zvaný duch
doby. A přece týž duch, který projevuje se nej-
krásnějšími vzněty zušlechtěného člověka, proje-
vuje se hrubou smyslnosti člověka nevyspělého
V tom je ten rozdil a musí býti vyrovnán.
Vše ukazuje, že hesla hlásaná nic nejsou plat.
na, nebude-li současně stejným tempem s rozu-
movým rozvojem postupovat mravní výchova. B
ní všechny idee zvrbnou se v materialismus, ne-
budou pochopeny. Mravnost znamená ducha vše
ho, vnitřní hodnotu.
10
article
Mnoho propagujeme, málo vychováváme. Vy-
chovávatí musí rodina, škola, společnost. Ne vy
chovávat uměle, násilně, ale vésti k poznání pra-
vého života, jeho vlastních hodnot a k mravn
síle vůle.
Rodina málo vychovává v tom smyslu, potře
bujíe sama reformy v dnešních poměrech sociál
ních a právních.
škola omezuje se na vyučování. Zřetel žen-
ského hnutí vůči škole obracel se hodně jedno-
stranně k rovnosti vzdělání, k právu ženy na stu-
dium, ale výchově bylo dosud málo pozornost
věnováno. Co je platno vědění, nevede-li k du-
ševnímu vzrůstu jednotlivce, k produševnění jeh
života a sniží-li mravní a kulturní úroveň národa?
Škola nemá spokojiti se jen tím, dodržuje-l
se zevně školní řád, ale má znáti sociální poměry
rodin, bytů svých svěřenců, rozuměti jejich vnitř-
nímu životu, působiti na jeho rozvoj. Dle potřeby
zakročiti, napraviti, sledovati chovance dále d
života. Domnivám se, že je to příliš mncho po-
žadavků na školu kladených. Zde muhly by na-
vázat ženské spolky své působení a převzít o
školy další vedení. Zde přechází působnost školy
na společnost.
Ve společnosti otevírá se mládeži přístup k di-
vadlu, k literatuře, k různým zábavám, ke vzá-
jemným stykům. Mládež přicházi do života, ale
ponechává se všem vlivům, ne vždy nejčistším n
pospas. Společnost není mravní oporou v době
nejvážnější, v době pohlavního probuzení. A právě
tehdy je mládež na rozcesti obrátit se směrem
k rozvoji nebo ke zkáze.
11
article
Nalezne-li se činitel, který v té době ukáže
na vážné úkoly mravní, sociální, které volají
žádají člověka, je zachráněn pro duševní život
Nepodaří-li se to, dochází mnohý po trpkých zku-
šenostech a ztrátách životních energii k poznán
nadvlády duševní, zatím co většina padá a pod-
léhá nadvládě hmoty, egoismu osobnímu, hyne
mravně i tělesně. To vše je ponecháno náhodě.
Tomuto zneužití svobody vůle, síly vůle, mu-
síme čeliti. Nemůžeme žádati od mládeže, aby
vyznala se v nesčetných heslech dnešní neujasně-
né, přechodní doby. Dnes bortí se staré autority
a řády a neni tu nic positivního, nic jasného, vlád-
nou zmatky a nepochopení a před tím nemůžeme
uchrániti mládež, která přece vždy chce jít svou
vlastní cestou. Je to jejím právem a úkolem, aby
sama dobývala životem poznatky. Je to život, do
něhož musí vstoupit. Ale má vstoupit připravena
a silna vůlí k mravnímu jednání. Pravidlo pro
mravní jednání je: žíti vždy tak, aby to bylo sobě
ku prospěchu, ale nikdy neškodilo druhému. T
lze v prvé řadě uplatniti po sexuelní stránce.
Dosud jsou zákonem chráněny hmotné hod-
noty. Musíme sami uplatňovati mravní zákon na
ochranu duševních a mravních hodnot.
Olga Stránská.
Stránská
12
article
Literatura.
Literatura.
(Almanach na rok 1914.7) Ve velikýc
dějinných chvilích na přechodu z jedné epochy do
druhé vystupují náhle nad hladinu tyto ostrůvky
nové svěží vegetace, přetínajíce vyježděnou dráhu
lodí a nutíce lodníky, aby z jejichh nenadálého ob-
jevu načerpali trochu dobrodružného vzruchu
vytržení z všedního vyměřeného způsobu života,
dali se unésti touhou po plavbě do dalekých ne-
známých zemí, jakoby již skrytých za vydutím hla-
diny. Vzpomináme hlavně na leta padesátá a šede-
sátá, chceme-li si osvěžiti v paměti minulost tako-
vých ostrůvků— almanachů v dějinách domácí
literatury. „Lada Nióla a zvláště „Máj“ vyvstaly
v takové veliké dějinné chvíli takřka před samým
prahem naší poesie moderní a jestliže „Almanach
secesse“, následující po nejeppochálnější arsi če-
ského básnického vývoje na sklonku století, ne-
mohl býti slibem příšti práce, protože byl neorgani-
sovanou snůškou přispěvků a stanul s hlavou obrá-
cenou zpět, je takovým slibem skutečná událost
posledních dnů nemenšího významu a posláni než
„Máj před půl stoletím: „Almanach na rok
1914.“ Nebliží se také nadarmo stolelá památka
vydání Šafaříkových a Palackého „Počátků českého
básnictví obzvláště prozodie“. Také toto vystou-
pení vlny kriticismu a básnickié theorie, která
uvedla na přetřes otázku formy a chtějic vysvo-
boditi poesii z pout jednotvárného přízvučného
principu dosáhla aspoň významu boje o vyšší úroveř
českého básnictví, může míti zajímavou analogli v
vystobpení nové generace dnešní, která strhla po-
dobný jen rozšířený formální problém na svá bedra.
Niól
Šafaříkův
Palacký
13
article
Ovšem otázka volného verše, kterou chce naše nová
generace zodpovědíti, nestala se akutní teprve
posledních dnech, vynořila se u nás již koncem
let devadesátých a rozdíl je jen v tom, že tehd
byla řešena ve směru dosažení nového útvaru, spo-
jení poesie s prósou, kdežto dnes cílí k uzákonění
volného verše jakožto jediného dosud nejvhodněj-
šího nástroje pro výraz moderního citění. S „Po-
čátky a „Májem“ má „Almanach na rok 1914“ spo-
lečnou také tu vlastnost, že chce vyrovnati krok se
současnou cizinou. Nás však zajímá zvláště jeden
bod v analogii s „Počátky“. Jako mladí kritikoré
šafařik a Palacký podali s vynaložením vší svě
zbystřené intelligence theoretický základ, alé celá
praxe šla mimo, oni sami záhy se poesii zprone-
věřili, tak také vůdčí mladé hlavy „Almanachu
vzbuzují v nás obavy, že při všem svém nadání ne-
dají naší poesii toho, co slibují: velikého tvůrčíh
činu, který ať je již okřídleným slovem nebo není.
zůstává přece cílem naší touhy. Situace je ovšem
po uplynutí téměř celého stoleti jiná: vyslábla
půda byla zatím zkypřena a zúrodněna, takže
poesie naše tkví v ní již pevnými mohutnými ko-
řeny, budova české literatury není již tak primi-
tivní, aby každý nový projev literárni ji otřásal
Nelekejme se také, že nový projev literární je,i
lépe chce býti „netradiční“. Můžeme se ostatně
přesvědčiti, je-li „Almanach“ tak zcela netradiční.
Palacká
14
article
Chceme jiti po stupních umměleckých kvalit a tu
je jasno, že saháme nejprve k mladému kvasu
tomto projevu, k produktům mladých kritiků, kteři
snaží se podati spíše ukázky provedené theorie
než čistě spontanní umělecké praxe. Tito nadan
jednotlivci, kteří zachycují soudobý, úžasně měnný
a dravě tryskající proud mladé Francie, žijí spiti
rozkoší mladých poživačů, stojících na výši doby
Jsou zároveň borci za uskutečnění oné radikáln
proměny v uměních výtvarných, která tak pobou-
řila celý vzdělaný svět, a nešťastně pokoušejí se
spojiti osud moderní poesie s osudem moderního
výtvarnictví. Zde zatím nevystupují tak revolučně.
ale bojíme se, že ďábel kubismu ukáže nám co nej-
dříve v jejich slovesných parafrásích tohoto strašli-
vého výtvarného směru své růžky. Báseň Karl
Čapka: „Ve věku mladého života“ je dokonce
pěkný pokus o vylíčení typického postoje, který
dnešní mládež zaujala k opojné vlně přítomnosti.
Čapek
Francie
15
article
Proniká z ní mladá, žhavá osobnost, vábená ne-
konečností a vytrhující se z jejich perspektiv, aby
se vzdala přítomnosti do té doby, kdy se do nic
opět vrátí.
Než do té doby ničeho nelituj
a ničemu nechci uniknout-
podoby, tváře, jež se přibližují
přistupte jen a naplůte každý kout.
Toť je výraz oné žízně, s níž se tato mladá
duše sklání k měnivému proudu přítomnosti a která
srozumitelněji vylíčena na př. v posledním pro-
gramním článku v „Přehledu“: „Nechtěl bych ztra-
titi jedinou ze současných „tendencí“, aby mi tato
doba nebyla ochuzena o něco cenného a důleži-
tého, o význačný rys své cenné povahy.“ Hlava
autorova je jako čarodějný kotlik, v němž vře to
všemi dojmy bystrého, úžasně vnímavého ducha
a nad nímž v parách mihají se nesčetné tváře
podoby. Uplatňuje se tu celkem schopnost visuelní,
která zápasí s jazykem tvrdým, jakoby nechebným
a neschopným vydati byť jediný zvuk melodický
Nesporno je, že v poměru k lásce zaujal K. Čapek
postoj téměř máchovský:
hra, pouhá hra, pouhá bolest, ne více než sen
jen vábení, sen, pouhé nic, spíci hoře jen.
nic než neklid a zdání bez hranic.
K Čapek
16
article
A ještě poznámku: Není vrcholný výkřik tohoto
vroucího, po životě prahnoucího nitra opět po-
stojem, který zaujímal k přitomnoesti sám Jaroelav
Vrchlický? Čituji:
Vteřiny kanou, průhledné kapky tekuté,
číré krůpěje bez chuti;
roso přitomné chvíle, kapky stálého plynutí,
jakou žízeň to schcete ukojit.,
jaká palčivá ústa na vás se otvírají.
dřív než skanete v zachvění
z jakého trvání musely byste téci
bych řekl: Dost, jsem syt —
Méně potěšitelné jsou „Tři prósy“ Josefa
Čapka. Autor chce patmě podati ukázky svého
tvoření v trojím různém směrut v „Procházce“
jakoby si vypůjčil techniku filmu, rozdrobujícíh
dojem pohyblřvého pozadí na řadu barevných prů-
hledů dle toho, kam namíří objektiv aparátu,
„Události“ usiluje o kouzlo primitivního děje
stylisaci hudebního dojmu, ve „Vodní krajině“ pak
jde o prostou a jemnou stylisaci dojmu výtvarného.
Jaroelav Vrchlický
Čapek
Dosta
17
article
Celkem je to mluva malířova, která, jak nejlépe
*) Nákl. tiskového družstva „Přehled“, upravi
V. H. Brunner, str. 82.
vidíme v „Procházce“, usiluje o styl impresioní
sticko-naturalistický. Nepříjemně nás tu zarážejí ja
zykově násilnosti, cituji hned první větu „Procház
ky: „Po světlé cestě, místo po místu, na zaprá
šené silnici postupuje ku předu, konám procházku
germanismy jako „minerál“, ohyzdné opisování při
rodly pomoci obrazů věcí umělých: „plechové ne-
be“ „listy jako z papíru“ a.
Jiný nadaný kritický jednotlivec Josef Ko-
díček přispěl básní „Ode dne proměny“ , ktera
nás zajímá toliko jako chtěný výraz odlišného na-
turelu, jako chtěný výraz drsný, nevyhýbajícís
vulgarismům, sahající po obrazech a slovech jakoby
drcených v zubech, krátce barbarský, ale přece do
jisté míry mužný. Je však otázkou, má-li tento třet-
theoretik (neboť i on počíná theoretisovati a to
poněkud neobratně) své vnitřní básnické opráv-
nění, aspoň takové jako Karel Čapek, jehož vzá-
cnou, jakoby na nejjemnějších vážkách odváženou
lyrickou hodnotu poznali jsme dostatečně z cito-
vaných ukázek.
Brunner
ko
Čapek
18
article
Jediné z nových jmen, které nevzbuzuje po-
chyb, je jméno autora, jemutž jako autorům starším
poskytnuta možnost představiti se několika pří-
spěvky: St. Hanuše. „Shledání“, „Poledne
řijnu“ a „Půlnoc“ jsou básně nesporně nadaného
básníka, jenž ncexperimentuje v důsledku theoreti-
ckého poznání, jenž nerrevolucíonuje, nevynucuje si
drsným, tvrdým pathosem posluchače, ale zpovid
se z vnitřní nutnosti vší rozkochanou něhou své du-
še, zjihlé velkou láskou k životu. A tu již není spor-
nou otázkou, navazuje-li „Almanach“ na tradici.
Tento mladý básník a je-li kdo básníkem z nej-
mladších, je to jen on — vyrostl nám na chvále.
díkučinění a pokoře, s nimiž zaujali u nás kladný
postoj k životu Jaroslav Vrchlický a Otokar Bře-
zina. Ctitel poesie Vrchlického odhalil se ostatně
v St. Hanušovi ve schvili smutku (viz jeho básen
„Za básníkem“ v České revui, listopad 1912). Tři
imenované básně líči elementární stavy duše jako
tři stupně, které nám narnačují, do jaké výše míři
básnikův vývoj. Od vytrysknuté horké vlny citu.
upínajícího se takřka pudově ke všem projevům ži-
vota, přes velký, smírný, očistný okamžik, v něm
ze srdce vznáší se výše a výše k nebesům „roze-
chvělou modlitbou obětní piseň života, živého ště-
sti a díkem zajíklé pokory (jak nemysliti při této
básni „Poledne v říjnu“ na Březinovo „Poledí
zrání“) až k velké půlnoční scéně, v níž osobni žal
hledí v tvář svého mocného dvojníka, „jenž du-
chový pohled nad lidským hořem rozestírá“ — ten-
to rozmach napovídá nám hotový příští čin básní-
(Dokoně.
kův a je slibem opravdové práce.
A. V.
Stanislav . Hanuš
Vrchlický
Otokar Bra
Hanuša
Březinův
Poledět
St
Český revue
19
article
Bibliografie.
Bibliografie.
Petra z Mladenovic Zpráva o utrpení
smrti Mistra J. Husa. (S velkou barevnou
přilohou dle orig, akad. malíře Mathausera: Mistn
Jan Hus píše ve vězení poslední dopis Čechům.)
„Umělecké snahy“. sv. 5. V Praze, „Umělecké sna-
hy“, ulice Karoliny Světlé č. 31. Cena K 1.50.
Spisy dra. Albína Bráfa: Díl prvý. Nástin
přednášek universitních. Sv. I. Národo-
hospodářská theorie. V Praze 1913. „Sborník věd
právních a státních“. V komisi knihkupectví Bursik
a Kohout v Praze.
Valentin de Gorlof: Origines et Bases de
LAlliance Franco-Russe. Paris, Bernar
Grasset, Editeur, Príx 5 Francs.
Statistická zpráva král. hlav. mě-
sta Prahy a spojených obci Karlína
Smíchova, Král. Vinohradů, Vršovic a
Žižkova za rok 1911, Sestavila statistická kan-
celář král. hlav. města Prahy a redigoval přednosta
statistické kanceláře Josef Husák. Nové řady
Ročník XXXI. V Praze 1913. Nákladem důchodu
obce král. hlav. města Prahy.
Krušina Josef ze Švamberka: D om o ve
domove... (Knihovna Českkých dětí. Sv. XV.
V Praze, 1914., nákladem Zem. ústř. spolku jedno
učitelských v král. Českém. V komisi Josefa Rašine
v Praze-VII. Cena K 1.50, kart. K 1.90.
Hugo T. Kolisko: Měřictví pro mládež
(Se 76 vyobrapeními.) V Praze, nákladem spiso-
vatelovým. Cenu 24 h.
Petro
J Hus
Mathauser
Hus
Čecho
Bráf
Gorlof
Franco
Russ
Paris
Král
Husák
Krušina
Josef
Švamberk
Rašine
Hugo
Kolisko
Mladenovice
Praha
ulice Karolina Světlá
Smíchov
Vršovice
Žižkov
Bursik
Bernar Grasset
Editeur
Príx 5 Francs
obec Karlín
Origine et Bases
20
article
Zákony školské. V. (Nálezy a rozhod-
nutí c. k. správního a c. k. řišského soudu.) V Praze.
Zem. ústř. spolek jednot učit. v král. Českém. V ko-
misi knihkupectví Josefa Rašína v Praze-VII. Cen
K 1.50.
Josef Šmíd: školapravopišu prlo školy
obecné. Díl III. („Naše škola“, svazek 3.)v
Praze, Zem. ústř. spolek jednot učit. v král. Českém
V komisi knihkupectví Josefa Rašína v Praze-VI
Cena K 1.80. váz. K 2.50.
Výtah z branných předpisů ku pro-
vádění z roku 1912. Sestavil M. Balák. V Olo-
mouci, R. Promherger. Cena 80 hal.
Prof. J. E. Pichon a Dott. Giuseppe Moccia
Lezioni pratiche per lo Studio dell
Lingua Italiana. Freibur (Baden). J. Biele-
felds Verlag. Prix 2 MM.
Čeněk Slepánek: Srbsko od prvého po-
vstání 1804 do dnešní doby. V Českém
Brodě, L. Beneš. Cena 4 K.
Archiv český čili Staré písemné pa-
mátky české imoravské, sebrané z archivů
domácích i cizích. Redaktor: Josef Kalousek. (Dí
XXIX.) V Praze, 1913, nákladem Domestikálního
fondu král. Českého vydává komise k tomu zřízená
při královské České společnosti nauk. — V komi
knihkupectví Bursík Kchout.
Aus dem Wilaiet Kärnten. Klagenfurt.
Verlag des „Slov. katoliško-politič. in gospodarsko
društvo za Slovence na Koroškem. Preis 2 K.
Rašín
Šmíd
M Balák
R Promherger
profesor
Pichon
Dott
Moccio
Verlag
Prix
Slepánek
L Beneš
Kalousek
Bursík
Praha
Ola
Lingua Italian
Biela
Srbsko
Český Brod
Klagenfurt
Český společnost
Aus dema Wilaiet Kärnten
mm
Preis 2 K
23
article
RAKOUSKO-UHERSKÉ BANKY.
RAKOUSKO-UHERSKÉ BANKY.
Akcionáři, oprávnění hlasovati,*) kteří této valné hromady jako členové zúčastniti se chtějí, zvou se tímto, abv
nejdéle do soboty, dne 29. listopadu 1913, dvacet akcii Rakousko-uherské banky na jejich
jméno znějícich a před červencem 1913datovaných i s archy kuponovými v depositním oddělení hlavního
ústavu ve Vídni nebo v hlavním ústavě v Budapešti nebo v některé filiálce banky složili anebo vinkulovati dali
Akcionáři, jichž akcie od dřívější valné hromady uloženy jsou u banky, jsou bez dalšího oznámení členy valné
hromady.
Denní pořádek, místo a hodina schůze oznámí se členům této valné hromady v čas zvláštní vyhláškou v úřadních
novinách, vycházejících ve Vídni a v Budapešti
Ve Vídni, dne 23. října. 1913,
Rakousko
Vídeň
Budapešť
hlavní ústav
25
article
vysokoškolských profesorů Ant. Hobzy. Václava
Poseipala a Jos. Šusty. Úkolem „Vědy české“ bu-
de, aby kriticky informovala a ocenila veškeré
vskutku významné výkony české vědy, po případě
odmítla „práce pavědecké, skutečný pokrok ohro-
žujíci a s neinformovanosti širších vrstev počíta-
jící“
Petr Veliký v Karlových Varech. Z r. 1736
vypisuji zápis: Ke konci října r. 1711 Petr I., ca
ruský, přijmím Veliký, z Moskvy s velikým ko-
monstvem vydal se na cestu do Karlových Varůa
s ním jelo mnoho cizozemských vyslanců. Dne 12.
listopadu na selském koni, jak byl jen k pluhu
ustrojený, a beze sedla vyjel na vrch, tak nazvaný
„Jelení skok“ (Hirschensprung), tam na vrcholi
v kříž vyřezal písmena: M. S. P. I. (Manu sua Pe-
trus I. Svou rukou Petr I.) Na místo kříže toho
r. 1757 postaven jiný, a od té doby zas jiný nový
písmena, carovou rukou vyřezaná, nemohou se tam
tedy dnes nalézti. Vyprávělo se, že slavný ruský
mocnář na všech cestách všímal si řemesel a u-
mění, také v Karlových Varech navštěvoval prý
všechny dílny. V Hammru sám vykoval podkovu
mnohým řemeslníkům činil pozvání do Ruska, ale
žádného nenašel, jenž by se tam chtěl odstěhovati
Také vylezl prý na lešení tehdáž stavěného domu
„U páva“ nazvaného, v Křížové ulici, a vida tam
jakéhos zedníka se smát, hodil mu lžíci vápna na
hubu. Když pak se mu řeklo, že člověk ten jen
proto se smál, že vidí tak velikého mocnáře vlast-
níma rukama pracovat, jako by prostý dělník byl
Antonín
Hobza
Poseipal
Šust
Veliká
Hirschensprung
S P I
Petr
Jos
Karlová Vary
Moskva
Karlová Varů
Rusko
Kříž ulice
Petr I
28
article
Di Iv. (právě vyšly)
Di Iv. (právě vyšly)
23 oblíbených písní
a hymen.
S podloženým textem. Upravil E. Kraus.
(Výměna 1. a 3. polohy.)
1. Po starých zámeckých schodech. 2. Ty
petřínské ztráně. 3. Zvonečky v Loretě.
4. O ztraceném věnečku. 5. Ticho po pě-
šině. 6. Přeď, jen přeď. 7. Nehněvej se.
máti drahá. 8. Krejčík, Sláva Sokolstvu.
9. Vesničko má pod šumavou. 10. U té na-
ší lipy. 11. Vzpomínky, valě. píseň. 12. Ze-
lené haluzí. Pochod. 13. Ještě já se podí-
vám. Pochod. 15. Horák, Slováci na slet po-
jedú. 16. Mamičko moja. Písně. 17. Tichý
Lístečku dubový. 18. Vojáček, Wild West.
Two step. 19. Pospišil. Sokolkám. 20. Wen-
zel. Zvuky kytary. 21. Hoj. Sokolíci, mužně
vpředl 22. Procházka, La Guerrero. Španěl-
ský valčík. 23. Kmoch, Edition M. U. Pochod.
Č. 841. Pro housle solové . . . . K 1.50
K tomu neobligát. průvod
K —.0
II. houslí
K tomu neobligát. průvod
K 1.50
klavíru
K 1.80
Č. 842. Pro dvoje housle . .
K tomu neobligát. průvod
klavíru . . . . . . . . K 1.50
č. 843. Pro housle a klavír . . . . K 2.50
K tomu neobligát. průvod
II. houslí . . . . . . . K —.60
Č. 484. Pro 2 housle a klavír . . . K 3.—
Iva
E Kraus
Krejčík
Sláva sokolstvo
Slovák
Wild West
Sokolík
Procházka
Španěl
Kmoch
Wen
Le Guerrera
Edition M . U
30
article
Upravil prof. Jan Mařák (v I. polozel.
Upravil prof. Jan Mařák (v I. polozel.
Č. 81. Pro housle solové . . . . K —, 8
K tomu neobligát. průvod
. . . . K — 6
II. houslí
K tomu neobligát. průvod
klavíru
K 1.20
Č. 82. Pro dvoje housle . .
K tomu neobligát. průvod
klavíru . . . . . . . . K 1.50
Pro housle a klavír . . . . K 2.—
K tomu neobligát. průvod
II. houslí . . . . . . . K —.60
Č. 173. Pro 2 housle a klavír . . . K 2.40
Č. 170
profesor
Mařák
Č . 81
II
Č . 82
Č . 173
41
article
stanov Rakousko-uherské banky, 1. odst.: Valných hromad Rakousko-uherské banky mohou se zúčastniti
toliko rakoušti a uheršti státni cbčané.
stanov: Z účastenství ve valných hromadách je vyloučen
a) kdo nepoživá plně občanských práv, zvláště také ten, na jehož jmění uvalen byl konkurs, pokuď tento
konkuru trvá
b) kdo, byv trestním soudem odsousen, ve svých oběnnských, politických nebo čestných právech omezen
jest, pokud toto omezeni trvá-
stanov: Každlý člen valné hromady může vykonati právo své toliko osobním účastenstvím a nikoli plno-
mocnikem a má při poradách a v rozhodování toliko jeden hlas i kdyby jinak v několika vlastnostech
jednáni se zúčastnil.
stanov: Zní-li akcle na osoby právnl, na šeny anebo na několik podilnikův, mů právo do valné hro-
mady přijiti a právo hlasovaci vykonávati ton, kdo se vykáže plnomocenstvím majitelův akcii, pokud uito
jsou státnimi občany rakouskými neb nherskými. Plnomocnici museji však svými osobními vlastnostm
s44e0
(článek 14. a. 15.) býři způsobili zůčastniti se. valné hromady; akclonáži býti nemiusejl.
Rakousko
42
article
(Neobjednaně výtlsky se neplatí.)
udobřil se zas a svou náhlost opravil mu dobrýms
darem. Ve střelnici tu, kde nyní stromořadí, Pet
střelil do černého a příslužník tam začal radostí
skákat; císař ale nad ním rozloben, přeskočil plot
a nabitou ručnicí začal chuďasa bit, jejž by snad
byl i zabil neb zastřelil, kdyby jeho tlumočník ne-
byl zbraň tu zachytil, odehnul a jemu vysvětlil, že
člověk ten jen pouhou radostí nad tak výborným
střelením skákal. Pak také císař ten byl hostem
na svatbě nožíře Erba, sám u soustružníka Heid
mana vysoustružil slonovou pikslu a ji daroval
tamějšímu děkanu Mathiáši Böbmovi, jenž pak se
stal generálem křižovnického řádu. Druhého roku
Petr tam zas přijel, Třetí mocnář, Stanislav August
Poňatovský, poslední zvolený král polský, pi
karlovarské vody v zimě 1761, tři leta před svým
Č. Zíbrt.
zvolením.
Od 27. do 31. října jsem
v PRAZE, PENSION PINGE
Městský sad 1, abych
umělé oči
nemoeným die přírody zhotovi
a vsadil. Umělé oči mobou býti
nošeny i na osleplém oku. 22405
L. MLLER-URÍ.
umělee oční v Lipsku a Berlině
N. W. 6, Karlstrasse 9,I.
Peto
Heid
Mathiáša Böbm
Petr
Stanislav
August
Poňatovský
Zíbrt
L Mller Urí
N W
Erba
Praha
Lipsko
Berlín
44
article
DÍI II. obsahuje
DÍI II. obsahuje
50 operních melodii.
Upravil prof. Jan Mařák. (V 1. až3
polozel-
Č. 83. Pro housle solové . . . . K 1.50
K tomu neobligát, průvod
II. housli
. . . . K 1-
K 2.—
Č. 84. Pro dvoje housle
Č. 57. Pro housle a klavír (34 me-
. . . . . K 4—
lodií)
Díl III. obsahuje
tanců a pochodů.
Upravil J. Bastl. (V I. poloze.)
K 1.50
Č. 140. Pro housle solové . . ..
K tomu neobligát. průvod
II. houslí
K tomu neobligát. průvod
klavíru
profesor
Mařák
J Bastl
Č . 57
Č . 140
48
article
Jiné houslové novinky.
Jiné houslové novinky.
Č. 827. Kullak, Dätský život.
Z klavírních skladeb op. 62. a 81.
pro housle a klavír upravil E. Kraus.
K 2.40.
1. Byla jednou princezna. 2. Veselá mysl.
3. Loďka na jezeře. 4. Velká paráda. 5. Ve-
černí zvonek. 6. Taneček. 7. Kolébavka.
8. Mali myslivci. 9. Kolovrátek. 10. Dět-
ský ples. 11. Malý poutník. 12. Slavíček
v houští.
Jsou to pravé poklady pro přednes.
Vyžadují poněkud pokročilejšího žá-
ka, nejsou však těžkými
Č. 184. Kubát, 13 malých koncertních
K 3-60
kusů pro housle a klavír
1. Melodie. 2. Gavotta. 3. Valse. 4. Me-
nuetto I. 5. Humoreska I. 6. Večerní píseň.
7. Menuetto II. 8. Menuetto III. 9. Ukolé-
bavka. 10. Slovácká. 11. Humoreska I
12. Air 13. Snění.
Tyto skladby podávají houslistům
vděčný materiál koncertní. Jsou to
vesměs cenná čísla která najdou
úspěchu jak u posluchačů, tak i hou-
slistů.
E Kraus
Kolovrátek
Slavíček
Kubát
Č . 827
Menuetto III