ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 172147d0-660c-11dc-a04f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 44 celkem · entity: place 41, person 67, org 7, work 5
1 masthead
Strana 10
2 masthead
NÁRODNE ISTY.
NÁRODNE Ist
3 masthead
7. dubna 1901.
4 masthead
Číslo 96.
5 article
Labutka se díval do trouhy jako do da lekohledu. Zprvu neviděl ničeho, ale pak jasně rozeznával kontury napolo upečené čepice, která trčela v troubě jako píst- »Mordié patalióně, vrčel muž s modrou zástěrou dálej sa pak to mělo kořet, když jsem si tam zapomněl celou — čepici!e — — ob nme ber úni
6 article Svetlá noc.)
Svetlá noc.) Z »Petrohradškých náčrtků« V. Avséjenka. Z ruštiny přeložila Matie Doblášová, v Nežíně na Rusi. Zahrániční vlak, navzdor ťomu, že se na zýval »rýchlíkem«, vlekl se zdlouhavě od Verž bolova k Vilně. Byla Bnla sobota. Vozy byl- prázdny: ani v druhé třídě nebylo pozorova obvyklého návalu: komu by se také chtělo ztrá viti tuto noc na cestě a dojeti k cíli na Boží hod! V jednom z oddělení železničního vozu první třídy seděla jediná dáma, Marie. Nikol jevna Lovacká, asi osmadvacetiletá, prostředn postavy, s rysy poněkud uvadlými, ale ještě sým- palické krásy. Měla na sobě šedé cestovní šatv a rozepjatý kabáteg. Odložený malý kloboučel ležel před ní na slolku podle žluté knížky, kte- rou již nemohla čísti, protože byl soumral zhustl, a stcarinový oharek ve svítilně vydáva přílis málo světla Nudila se. Dívati se oknem nebylo nač Unylá, leckde sněhem ješté pokrytá pole, ubohé vesničky, osamotnělé slanice s jakýmisi podiv- nými názvy: Vilkovišký, Pilyišky, Milinišky — vše to nevzbuzovalo zvědavosti a nejevilo žádné rozmanitosti. A na duši její bylo též mdlo a tesklivo Vracela se z Beau lieu podle Nizzy, kamž ji byli poslali na dva měsíce lékaři, jelikož k konci petrobradské zimy cílila se churavou. By dhla tam u provdané sestry a nyní pospíchala do Petrohradu k matce, u níž zůstal její osmi- letý syn Bórja. Na tom děcku soustředily se všechny sympathie jejího srdce a všecky zájmy jejího zmařeného živola. Chtěla vyjeti o několik dní dříve, ale zdržely ji nějaké maličkosti, nyní měla ztráviti noc před Světlou nedělí v že- lezničním voze jako bloudicí světem bez při- střeší. Za to však zejtra, na první den svátků přitiskne Bórju k svému rozteskněnému srdci.
V Avséjenka Doblášová Marie Nikol Lovacká Miliniška Bórja Vilno Nizza Petrohrad Vilkovišký Pilyiška Beau lieo
7 article
Jen to jediné ji těšilo a spolu nepokojně roze chvivalo: zvykla již nedůvěřívě pohližeti vstřío každé radosti a každé očekávání bolestně napí nalo jeji umdlené čivy. Když se bylo za okny vagonu úplně se tmělo, pocit osamělosti dolehl na ni ještě sil něji. Obraznost spěla k Petrohradu, a i ty po mery, v jakých žíla u matky, uprostřed nevý slovné, ale navzájem pociťované nespokojenost jedně s druhou, zdály se jí stokrať milejší, než tato tesklivá, tísnici osamělost ve zdlouhavě se vlekoucím vlaku. Marie Nikolajevna pokoušéla se usnouti. Rozložila plaid, ulehla na pohovku, ukrýla se celá až do polou hlavy a přimhouřila oči. Spá nek se však nedostavoval, a místo něho mo- zek její ještě úsilovněji pracoval, a nepokojné. neodbytné upomínky, plné výčitek a ještě ne- ztlumeného podráždéní, vleklou řadou táhly před jejíma zavřenýma očima.
Nikolajevna Petrohrad
8 article
Před pěti lety udála se její roztržka s mu- žem. Teď ani nemohla říci, proč se vlastně tk stalo. Příčin bylo mnoho, ale ve vzdálenosti pět roků každá o sobě jevila se velmi malichernou Ni on, ni ona neklamali druh druha, ale u obou bylo mnoho podezřivavé nedůvěrý a tězké, věčně se obranující samolibosti. Celé drama, jež zma- řilo její život, odehrálo se právě na půdě větc samolibosti. On nechtěl ustoupiti, protože jeho nedůvěřivost vyžadovala vždy nových a nových důkazů její lásky; ona neusťoupila, protože dle jejiho soudu, zakořeněného hloupým vychová- ním a hloupou rozhýčkaností, žena nemá ustu- povati muži. DVě stanice přeď Vilnou začala konečně dřímat. Ve Vilně již ve snu cítila, jak jejím tě lem proběhl chlad z otevřených dveři, slyšela nějaké hlasy, tahání se s příručními zavazadly Ale přes pocitěný chlad usnula tvrději a pro- spala asi pět hodin za sebou.e lslva Když konečně otevrela gči, vůz byl zalitý jasným syětlem právě vycházejícího slunce. T ji nevýslovně potěšilo. Snaď i v Petrohradě jest dnes slunečné počasí — pomyslila si. A do P trohradu zbývá jen několik hodin!
Vilno Petrohrad
9 article
Přejela rukou tvár, spustila plaid, zvedl se na lokti — a pojednou se oči jejť široce, skoro uřekaně rozevřely, zastavivše se na sedí eím před ní v jiněm konci oddělení pánovi.e Byl to její muž. On patrně již dávno hleděl na ní, a na tváři jeho nebylo znátí ani leknuti ani pře- kvapení, jenom lehké rozpaky. Když se zraky jejich setkaly, rozpaky týto zřejmě se zvětšily. Nesklopil oči, ale pohlížel na ni nerozhodně a jak s přiměskem mrzutosti. Pak ale zvedl ruku a mlčky smekl Marie Nikolajevna nejdřív zbledla, pak čer- veň ji hustě polila líce. »Což jste nemohi usednouti do jiného vozu Nemohl jste přehnouti odtud, když/ jate spatři mne?« pravila mu vyzývavým tónem. »Já jsem vás tuprv teď spatřiky« odpověděl. »a prchati před vámi ani nemám příčiny, nebot nejsem před vámi v ničem vinen.« Marie Nikolajevna trhla rameny a obrátil sek oknu. Byla těžce rozechvéna, skoro rozlo bena. Zlobilo ji nejen setkání samo, nýbrž ješlě více okolnost, že bude musit takto proseděl s ním celou řadu hodin, snad až k samému Pelrohradu. Jaké to hloupé postavení »Jedete do Petrohradu?« ostře obrátilas k němu. i »Ano, do Petrohradu c Ještě ostřeji se odvrátila, škubnuvši nejen rameny, ala celým tělem. Napadlo ji podívati se, není-li možno přasednouti do jiného oddělení, pak ale si pomyshla, že by to vypadalo, jakohy se ho byla uleklabom a ae Minulo asi půl hodiny zanitrapného mlčen soobou stran. Potom vyndal on cigarsitu a ze- ptal se zdvořile:slab lábvu šybal ,eos »Nebudu vás obtěžovat? Pokud se pama- tuji, dříve jste mi to vždy dovolovalai« - Zase se dopálila a nejvíc na ten zdvořilý tán. Misto abyh odpověděla timtéž tónem, pravila úsečně:
Nikolajevna Petrohrad
10 article
*) »Světloue nazývají Rusové noc před Božím hodem velkonočníu, jakož i vůbec velkonoční svátky mají název »světlých«. Pozn, překl. »Nemusil jste se namáhati připomenutím. co bylo dříve.« »Věe nestála mne žádné námahy,« odvělil on a ústy jeho zahrál shovívavý úsměv. Začal kouřit. Ona by mohla čisti, ale — podivná věc — ani na to nevzpomněla. Znenáhli uvýkla svému postavent. Ba okol- nosti neočekávaného setkání počaly ji zajímati? kdesi v tajné hloubi jejich ženských instinktů hnul se zvědavost. Vyčkavši okamžik, kdy pohlížel stranou, rychle si jej polajmu prohlédla. Mále sestárl a málo se změnil za tčch pě let. Jen obličej jeho silně osmáhl, ba skore zhruběl; ulehl na něm jakýsi nádech smutku, který přípomínal přestálé zklamání, ba snadi utrpení. Marie Nilolajevna — kdo ví proč — byla spokojena, zachytivši tento nový výraz v jeho tváři. Byla sice dávno již rozhodlaj ž je vše a navždy mezi ní a mužem ukončeno ale v tento okamžik poznávala, že byd jí byl nepříjemné, potkati jej zmládnuvším, zdravějším spokojeným. Zase se oderádla a jala se hleděti oknem Tu opět on zastal u nf dlouhý, vnímivý pohled Oči jeho také hledaly čehosi nového v tazích jejího obličeje. Ona, neobracejíe se, ertila ten upřený na ni zkoumavý pohled; i pojaly ji roz paky, ale již nikoli nevole, nýbrž jakýsi smute vnikal do ní a doléhal na ni rostoucí tlhou. »Marie Nikolajevno!« zvolal na ní po jednou.
Rus Marie Nilolajevna Nikolajevna
11 article
Sotva se k němu otočila — pouze hlavou »Mohu vás požádati, abyste mi povéděla něco o našem synovi? Vždyť jsem jej obětova z úcty k vašemu mateřskému citu. Pět let jsem neměl o něm žádných zpráv, a ví bůh, jak mi bylo těžko ... pravil tónem, v němž bylo sly šeti, i smutek i pokoru, ba plachiost. »Vida, kdyby byl dříve vždy mluvil tak se mnou .s mihlo se v hlavě Marie Niko lajevny. »Bórja roste, stal se z něho hodný hošík,“ odpovědála. Cit mateřské chlouby rázem sej zmocnil. Zachtělo se jí okázati mu fotograí děcka, již vždy vozila s sebou. Vyndalaj z příruční tašky a vztáhla k němu. anhst sl »Zde, pohleďte ls Lovacký vstal, vzal fotografii a dlouhos na ni díval. »Vy jste šťastnější než já; za několik hodin přitisknele jej k srdci, zulíbáte jej . . « pravil zachvěvším se hlasem. „»Pro vás jest dne opravdu světlý svátek, ale já budu šťasten jie tím, že jsem viděl jeho podobiznu: teď bud jako živý státi před mými zraky.« V roztržilosti neusedl Lovacký na dřívějš místo, ale vedle ženy. »Nechuravěl za téch pět let ? Učil se ně- čemu?« pokračoval ve vyplávání. Marie Nikolajevna, podléhajíc témuž mateř- skému pudu, jala se vypravovati. Zdálo se j divným, že může tak klidně, ba s potěšením mluviti s člověkem, jenž »zmařil její život« (byla přece o tom jista !); ale vždyť mluvila o svém Bórjovi. »Anu, vy jste šťastnější, než já !« pravi s hlubokým povzdechem a ve tváři jakoby se byl více spadl a celý se jaksi shrbil, jakoby cíti na sobě zmahající se tíhu.
Marie Niko Nikolajevna
12 article
Úkosem pohledla naň Marie Nikola jevna cosi jako lilost vkradlo se ji do srdce. Vskutku, vždyť ten člověk nebyl nucen postoupiti jí svého syna; v tomto případu se obětoval. »Jedete z Vilny?« zeptala se. »Z okolí Vilny. Žil jsem naj statku, zabýval jsem se hospodářstvím... Teď jedu do Petro- hradu, myslím obdržeti místo,« odpověděl. »Hospodářství se nezdařilo ?«. »Naopak, šlo dosti dobře; ale zpozoroval jsem, že začínám teskniti a to již docela nejde A táhla mne touha do Petrohradu, protože tam buduv blíže k.so ky našemu dílětis « n obMarie Nikolajevna se odmlčela. Chtěla mu dáti novou olázku, ale bylal si vědoma, že by to bylo strašnou n beztaktností od ní. Nicméně však se odvážila: nioe »Což pak. žádná jiná láska nepomáhala vám rozptýliti vaší tesknotu ?s prohodila, cílíe, že se zardivánT echo a sld »Ne, nebylo nic podobného,« odpověděl prostě. eT lou »Jste také tak umdlený srdcem, jako já. ?« pokračovala a dovolila sí uršmáti se. zJako vy?« opakoval. »Nevím. O vásí ni nevím.« s s »O mně není co věděti. Zabývám se Dor jou, trochu churavím, to je vše,« pravila. A zase nastalhs pomlčkasoxavv iden sv Vešel konduktor, odebral lístky a gratuloval k svátkům. Když vyšel, Levacký se nerozhodně obrátit ceiým tělem k ženě »Marie Nikolajevno, myslíte, že jeno čirá náhoda svedla nás právů v tento den ? « praví zachvěvším se jako přepjnlá struna halasem. Neodpověděla. Tíha, jež jí ležela na srdci doléhala stále silněji, ale bylo cosi sladkého v této bolesti. »Darujte mi fotografii Bórji !« změnil roz mluvu.
Marie Nikola Nikolajevna Dora Bórja Vilno Petrohrad Petrahrad
13 article
Mlčky, rehledíc naň, vztáhla k němu fo tegraſii. »0, jak jste dobrále řekl prudce. daa Na jejích řasách se pojednou zaleskly slzy Rychle setřela je kapesníkem a oločila sec k muži. »Když budete bydleti v Petrohradě, tož já... totiž bylo by hloupé, kdybyste nikdy ne- vidlě svého synan Můžete se někdy u nás za- stavit.. když nebudu doma. . řeknu o tom la o matce. « »Vy dovolujete? Jak budu šťasten. ! Jak vám z celě duše děkuji!« zvolal. Vlak vjel pod střechu nádražního klenutí. Ve voze se udělalo temněji. al ne Lovacký naklonil se k ženě. »Když jste již rozhodla, kdyží dovolujete buďte velkomyslnou do konce, učiňte mne šťast- ným právě dnes! Dovolte, bych jeb hnedi spolu s vámi h. Nebudu. překážeti vašemu štéstí, chei jej sdíletio jen několik okamžiků, e pravil mocně rozechvěřýmhlasemilnb zdáa mol oe ad. Marie Nikolajevna pokrčila rameny anj ne- dosn nsmsží j svolujícanib neodřikájíe. Lovacký se táké nedomáhal přímé odpovědi Jal se všezařizovati, obdržel zavazadla, vyhledal kočár o6 lošižq a iqol lniaen šti d Když se pod nimi ozval hrkot dláždění, otočil k ženě obličej, ozáčený rožnícenou radostí, »Vzlyť jsem vám sještě neřekl »Christo voslires!« proliodikou oe
Mlček Nikolajevna Petrohrad
15 article
lěžala en
16 article
Dala mu obvyklou odpověď a oba pohledl na sebe nerozhodně. Pak se tiše naklonil kni a třikráte ji políbil. Vrátila mu polibky zardělá, mrzíc se, lekajíc se a rozněcujíc se návalem vítězieího mocného eilu. »Vérite tedy, že to nebyla čirá náhoda, jež nás dnes svedla ?« opakoval svoji dřívější otázku. »Věřím...« odpověděla tiše, ponechávajíe oe mu svoji ruku.
17 title
Různé zprávy.
18 article
lskonoi el a l o s onee U Sienkiewieze- lud Slovanský genius počiná si dobývati uznán ve světě. Nejprve došla uznání jednotlivá díla výtvarných umělců slovanských, pak si vynutila pozornost díla slavných romanopisců ruských, Turgeněva, Tolstého a Dostojevského, jež pře- ložena snad již dovšech jazyků evropských. Krok za krokem dobývá si úznání ve světě česká hudba a z polských literátů v pravěm slova smyslu ovládá veřejný interes Henryk Sienkiewiez. Nejvíce v Italii, kde se těší skorem stejné oblibě, jako ve své vlasti. Tam se setká- vají s ohromným účastenstvím i jeho romány historické, ryze polské, jako »Křižáci«, »Ohněm i mečem« a »Pan Volodyjovský«. V Anglii ve Francii, tak těžko přístupných pracím cizíeh literátů, jest to ovšem především řomán z prvníeh dob křesťanských »Quo vadis«, jenž zalozi slavnou pověst polského autora. Také Něme mají pěknou řadu překladů praei Sienkiewí- ezových ovšem ne jeho »Křižáky«, vzbuzujíe nepříjemné vzpomínký na doby, kdyl věc ně mecká utrpěla od Poláků tak těžkou porážku Čtehárům našim je známo, s jakým na dšením oslaveno jubileum Sienkiewiczovo po všem národě polském; také české časopisy literární věnovaly vřelé vzpomínky slavnému polskému autoru. Jako dodátek k tomu přináší »Česká revue« ve svém březnovém čísle, jež se opět vyznamenává obsahem velmi rozmanitým a za jímavým, v dokončení svého článku »Sienkie- wiezovy slavnosti« zprávu o způsobu života Sienkiewiezova.
Turgeněv Tolstý Dostojevský Sienkiewiez Volodyjovský Polák Sienkiewiczův Sienkiewiez Italia Anglie Francie Quo vadis
19 article
Nejprve je třeba znáti, kde pan Sienkie wicz bydl? Ve Varšavě v ulici Wopolne čís. 24; k většímu ještě údivu si povězme, že zůstává spolu se svou tchyní paní. Szerkjewi- ezovou, s níž se výborně snáší. Dům, v němž bydlí, je nárožní, třipatrový, tmavožlutý, v celku se ničím nerůzní od jiných varšavských domu V průjezdě na místě, kde jsou uvedeni oby vatelé domu, čteme mezi jinými: » Hlenryk Sienkiewicz, literat.« Sienkiewicz bydlí v druhém patře; bytje zařízen zcela skromně. Trochu starosvětský nábytek v saloně přípomíná šlechtický dvůr Na stěnách visí několik obrazů polských ma lírů. Mezi jinými je tam horal zakopanský Pieniny, venkovská dívka atd. Na postranní stěně v saloně je portrait mladého hošíka v ruské uniformě gýmnasisty — je to obraz jediného syna spisovatelova. Na stolkuje známá skupina »Býk farnesský«, kterou mu věnovali Italové; na jiném stolku je mramorové poprsí Sienkiewiezovo. Vedle salonu je pra- covna jubilantova — je to jasný nárožní pokoj o dvou oknech — za ním neveliká ložnice, na levo od salonu je prostranná jídelna. Pracovní pokoj je zařízen zcela jednoduše, prostě; n psacím stolku leží vždy minožství knížek novin; fauteuil a několik křesel. Dokola jsou přihrádky s knihami, mezi nimiž jsou zvlášte nápadny krásně vázané spisy Sienkiewiczovy v cizích překlaďech. Na jedné stěně je velk obraz zesnulé choli jubilantovy. Postrann stěnu zdobí myslivecké trofeje z honby po Afriee“ a z domáclho kráje. V kabineté stoj různé památné dary, jež Sienkiewicz obdržel mezi jiným švédská koule ze zdi Czestochovy střibrná puška na způsob sarkofagu s památ kami z Wawel. ne
Sienkie Hlenryk Sienkiewicz Sienkiewicz Italos Sienkiewiczův Varšava Wopolne Pieniny Wawel
20 article
Sienkiewicz počíná den mezi hodinou 9. 10. ráno, Pozdraviv se s domácími lidmi za- sedá ke společné snídani. Obyčejně pije slabý čaj sejsmetanou, při čemž pojídá pár kousko syrové šunky nebo roastbeefu. Po krátkém roz- hovoru odchází do svého kabinetu a dává se do práce. Okolo 12. hodiny mu přinese sloužíc černou kávu a dvě vajíčka, načež pranuje bez přestání do 2. hodiny, kdy začíná oběd, Tim také se končí jeho denní tvůrčí činnost. Oběd je pro něho dobou odpočinku a in- timní zábavy. Referentu » Przegiadu « se patrně nepovedlo vyzvědět, které krmě Sienkiewiez zvláště miluje, neboť jinak by je byl jistě vy- jmenoval. Sienkiewiez má prý dobrý žaludek a bývá vždy při dobré chuti — což je veliký dann boží; není také vyběračný, ba naopak nejraději na stole vídává obyčejná jídla. Nejvíce ještě má rád »wedliny litewskie«. Při obědě pívá někdy trochu slabého vína s vodou; jinak není příte lem líhových nápojů.
Sienkiewicz
21 article
Mezi hodinou třelí až pátou přijímá hosty a přálely. Ale v dobách posledních, zvláště pře jubileem, byl u něho v pravém smyslu takový nával, že se musil zavírati již před 5, hodinou aovždy unaven musil odpočívati. „ Vůbece spole- čenské poměry a povinnosti ve Varšavě — podobně bývá v Rusku a v Polsku vůbec — né si v nich ukládá Sienkiewiez meze, nabývaj často takových rozměrů, že mu přímo překážej v práci. Prolo také se často uchyluje na venel nebo do ciziny, kde může žíti více sobě. V ei zině má více času a více může žíti svým my šlenkám nežli ve Varšavě uprostřed četných přátel a clitelů svých. licree Kolem 6. hodiny večer vycházívá na pro- cházku nebo na návštěvu některého blizkého přítele svého. Na formální návštěvy nikdy ne- chodí, aniž jich oplácí a nečiní od tohoto pra vidla svého nikdy výjimky. V osm hodin ji opět v kruhu, rodinném. Po teplé večeři, skláda- jící se z masitého pokrmu, sýra, ovoce a čaje, odchází kolem 9. znova ku práci. Odbývá sou- kromou korrespondenci, později čie, činí si po- známky a přípravná studia ku pracím svým.
Varšava Rusko Polsko
22 article
Teprve během doby nabyl Sienkiewicz pře svědčení, že je nejlépe pracovati v době ranní Dříve psával nejvíce večer. Ale když poznal, že rozčilená, rozbouřená fantasie pracuje i dále v noci a nedopřává autorovi pokojného spánku, nančil se psáti za dne. Nyní tvoří večer zřídka kdy a výminečně. Na př. »Na Olimpie« napsal ve Varšavě za jednu noc! Hodinou dvanáctou končíd se den v Sienkiewiczův. Rozloučivse s lidmi svými odchází do Hiožnice, kde ješt nějakou dobu čítá noviny. Zde je nutno dodali, že je málo tak útlo- citných a něžných otců jako on. Patří to právě k jeho charakteristice, že v době tvoření, kdy dvéře jeho jsou zavřeny všem lidem, jsou přec vždy, každé minuty, otevřeny dělem jeho. Jak krásná to vlastnost! Ony mu nikdy nepřekážejí a vždy je rád vidí kolem sebe. Jak jsme již dříve připomněli, tehyni svoumiluje jako otsnn bě7ao vlastní syn. Veliký spisovatel Sienkiewicz má také své záliby, pussion zrovna panský;je totiž ná- ruživým etitelem Nimroda. Honba patří k nej- zamilovanějším jeho zábavám. Nejčastějí bývá na honbách v Losni nebo bývá zván u Kra- sinských v Radziejowicfch. Nyní mu soused jeho oblegorský p. Dutkiewiez z Kvasného zvláštním aktem zajistil, že může honiti na stateích jeho (4000 jiter) doživotně. Je prý tam dosti zvěře i srna tam není vzáchostí.
Sienkiewicz Sienkiewiczův Varšava Hiožnice
23 article
Hrává v vint, ale v karty skoro nikdy ne hrává. Hraje zřídka kdy, nízko a hra má byti pro něho jen zábavou a oddechnutím od práce u nie v úzkém kruhu přátelském. Na fo výpravuje řeportér » Przegladu« (uto zajímavou, ale přece velice chárakteristickou anekdotuy ob 5sl Nedávno mělnjsem přiležitosť mluviti o Sienkiewiezoví s rodinou jeho, když ho ne- bylo doma. Když jsem odcházol, dal se s mnou do řeči, sloužící Pavel, který byl patrně svědkem předcházející rozmluvy v pokujizo »Vašnosť bude psáti o našem pánovi?« »Snad.« »Tak (prosím, račte napssti, že náš pán je moc hodný ke sloužícím a že my ho všichni máme moe rádi, ijá, i ddruhá služebnál i ku- ehařka !e Počal jsem blahopřáti Paylovi, že, má tak dobrého pána, ale oh mně vskoči do řeči: »Tak,« řekl, »ale proč pak se velmožny pán mne neptá, co náš pán dělá; já to přece vím nejlépe . ...« Poctivý Pavel byl totiž patrně úražen, ze ho redaktor »Przegladu« nejnterviewovali; ale ten se dozvěděl přece, který krejčí Sien- kiewiezoví šije, kdy se koupá, kdy na se béř župan atd. — kdýž mu totiž Pavel pomáhal do kabátu a podával mu galoše. Inu, je to vždycky krásným znamením dobrého srdee, když sloužicí duch“ chváln svého pána.
Przeglad Pavel Siena
25 article
= Původce rakoviny. Z Londýna se ozna- muje: Dr. Gaylord, professor na universitě v Buffalu. zjistil po několikaletých pokusech cizopasníka, nále- žejícího říši živočišné, jakožto původce rakoviny . Poštěstilose mu totiž získati čisté kultury těchto mikroskopických živočichů a vyvolati jimi nemoe rakoviny. Mimo to doufá professor Gaylord, že do- spěje k účinnému léčení télo choroby, o čemž v nej- bližší době hodlá podali obšírnou zprávu legislaluře slatu Nov. Yurku. Nelze sice pochybovat, že dříve či později bude zjištěna příčina této hrozné nomoci, tím spíše, jelikož v některých státech již jsou bo- hatě nadané ústavy, věnované výhradně studiu této olázký, přece dlužno se míti na pozoru před mož- ným sklamáním. Zajisté že by positivní výsledek v tomto směru byl jednou z největších vymoženosti v oboru poznání nemocí infekčních. Že příčinou rakoviny jest nákaza a nikoli pouhá náhoda, tomu nasvědčují různě okolnosti. Z počátku připisována příčina vodě, avšak povážíme-li, že počet případů úmrtí rakovinou značně se rozmnožil i tam, kde se bedlivě pečuje o zdravou vodu, nelze tento názor déte hájiti. Zajímavo bylo, že příčinou rakoviny jest živočích, neboť doposud ze všech infekčních nemocí zjištěn dosud toliko při malarii cizopasný živočích jakožto příčina otravy, kdežto, jak známo, bakterie. jež jsou příčinou ostatních infekčních nemocí, nále- žejí říši rostlinné, k houbám. Ovšem byla-lí skutečně objevena pravá příčina rakoviny, bylo by lze oče- kávati, že ne nalezne též způsob léčení této brozné nemoci.
Gaylord Londýn Buffalo profesor Gaylord
26 article
= První úspěch. Ze života Sofie Croizelteovy. nedávno zesnulé někdejší slavné herečky Théstr Frangais vypravuje Felix Duquesnel v sGaulcis« ná- stedující episodu: První velký, její úspěch byla úloha Blanche v kuse »Sphinx«, Kus byl realistický, bru- tální, násilný, drama na tehdejší dobu (1874) po- divně smělé a překvapovalo to tím více, jelikož auto- rem jeho byl Octave Fevillet. Neboť Feuiilet, něžný Fenillet, považován byl za autoras pror rodiny. n Ve své roli Blanche měla herečka provésti rozuzlení dramatu a jaké rozuzlení ! Znám sotva cosí hrozněj- šího na divadle. Náhlá otrava strychninem, po níž za křečovitého škubání nastává smet. Naže, byl-li autor smělý ve své dramalické koncepčij byla herečka neméně smělá v provedení. Znázornila smrť a pří- šernou věrností. Spolknuvší jed, klesla omdlelá na židli a tvář její obratným použitím světla nabyla ze- lenavého tónu, zatím co se křivila v bolestném šku- bání až do posledního vzdechu. Herečka měla proli sobě kritiku, ale pro sebe obecenstvo a úspěch.
Croizelteův Théstr Frangais Duquesnel Octave Blanche
27 article
»Sphinx«, kus ostatně dosti prostřední, Iákala celou Paříž. Autor mohl býti spokojen. Herečka, bystrá hlava, spatřovala v něm pouze tolik, co skutečně znamenal. »Jaký jste to měla úspěch ve »Sfinxu«, pravil jsem jí jednoho večera, právě když se chy- stala bráti poslední akt kusu. — »Ano, jaký to úspěch a jaký to podivný úspěch! Hrála jsem roli dle svých nejlepších sil a myslím také, že jsem ji nehrála špatně. Při luštění svého úkolu připadla jsem na effckt velmi materiální, na kombinaci světla, rýžového pudru a pošklebku a nad tím jsou lidě bez sebe nadšením. Stalo se to triumfem. Lidé chodí nyní do divadla, aby mne viděli umfrat, právě tak, jako chodí tito dobří lidé v poledne do sadů » Palais
Paříž Sfinx
28 article
Royalu«, aby byli při výstřelu z děla. Jest to přece podivné, není liž pravda?« — »Bývá to vždycky tak,« odbověďěl jsem. »Bylo to a bude to vždy ta- kové. A jaký úspěch měla by teprve herečku, jež by na jevišti spolklacsto jehel ?« — Rozesmála se ztře- šiěně a prohodila: »Ano, a což ta, klerá by spolkla šicí stroj?... To by pak byl vrchol slávy.« — »Za- jisté!« — V tu chvíli byla volána na jeviště. Podala mi ruku na rozloučenou a pravila, 1 stála se ještě smějíc: »Na shledanou! Jdu spolknout svých sto jehel.« = Nálezy na foru. Z Říma se oznamuje: Ne- daleko pramene Inturnae, o jehož objevení jsme se svého času zmínili, nalezeny četné zlomky soeh dvou koní a dvou nahých mužských postav z mra- moru. Vzhledem k bezprostřednímu sousedství chrámu Castora a Polluxe a pověsti o zjevění se Dioskurův u onoho pramene po bitvě na jezeře Regillus, ne- mohlo býti pochybnosti, že jsou to zlomky soch obou synů Lediných. Bohužel chybí příliš mnoho součásti, aby sochy mohly býti opět sestaveny. Mohl býti sestaven toliko jediný kůň, trup jednoho z mužů a část trupu druného muže. Zachovalá koňská hlava jeví starodávný úfvar, připominající spíšer koně na Akropoli alhénské, než na chtámu Zevav Olympii.
Dioskurův Řím Akropolis Zevav Olympie Castor a Pollux
29 article
Podivné jest, že tato hlava rovněž jako zlomky těi mladíků jsou z hrubozrnného mramoru z řeckých ostrovů, kdežto těla kofů a pahýly stromů, jež jim sloužily za oporu, jsou z jemnějšího řecsého mra- moru. Z toho se soudí jak se zdá, právem, že sou- části z jemnějšího mramoru, jež jeví též provedení mnohem nedekonalejší, jsou příčiněny poždější re- stanrací. Oba mladíci byli úplně nazí a měli postoj klidný, skorem ztrnulý. Stylisticky je zajímavo, že hříva a chomáč žíní nas čele, koné jsou provedeny schemalicky, kdežto hlava sama jeví známky na- turalistické, na příklad pečlivě provedené žíly. Po- něvadž také těla mladiků, jeví výrazné pro pracování, připomfnajfcí řecké sochy z 5. stoletf před Kristem, možno v této skupině spatřovati původní dílo řecké, jež Římany odvezeno a postaveno na místě, kde dle pověsti oba blíženci se zjevili. = Z pařížských Salonů. Z Paříže se ozna- muje: V obou salonech ve velkém paláci na Elysej- ském poli vystaveno letos neméně než 7553 obrazů, akvarel, kreseb a miniator. Zásilky byly letos zvláště četné, zejmena proto, poněvadž mínulého roku ná- sledkem světové výstavy nebyto Salonu na poli Mar- sově a v Salonu na polích Elysejských přijímáno od každého umělcu toliko jediné dílo. Roku 1801 stěžo- val si jakýs umělecký kritik trpce, že Salon tehdáž zaplaven byl. 720 zásilkami. Čtvrt století potom čítal Salon již 1834 čísla, před padesáti lety 1757 a před 25 lety 4033. Letos na každý způsob bude celkem dvakráte tolik uměleckých děl než před 250 lety a desetkrát tolik jako před sto lety
Krist Říman Paříž Mar Salony
30 article Dra. olsa prášek o pokrmi
Dra. olsa prášek o pokrmi (od r. 1857 předmět obchodní Dietetický, zažívání podporující prostředek. K dostání v největší části lékáren a drogerií rak.-nher., malá krabice K 1.68, velká K 2.52. Žádejme výslovně: Dra. Gölisa prášek do pokrmů a povšimněme si mě ochranné známky. —Jediný výrobce (od r. 1868): Dr. Jos. Gölis nástupee ve Vídni, I., Stefansplatz, 6. (Zwettlhof). Zasilaní u velkém a malém. 7898
Jos Vídeň Stefansplatz
31 article
přírodní alkalická SELKA
33 article První májová noc.
První májová noc. Kantáta pro sola, sbor a velký orkestr. Báseň Karla Jar, Erbena. Složil os. ešvera. Op. 5e Klavírní výtah s textem- (99 stran m. folia.) Za 12 K netto, hlasy sborové po 8039 2 K netto. Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec v Praze, vedle Národního divadla. — Prvý český závod hudební. =
Karel Jar Erben Složil A Urbánek Francie Praha národní divadlo
34 article Nádherné dan
Nádherné dan v nejvelkolepějším výbár
35 article MIKOLÁŠ LEHMANN,
MIKOLÁŠ LEHMANN, c. a k. dv. závod uměl, výst. a maliřské atelier pro portréty atd. v Praze, Ferdinandova třída čís. 1
Lehmann Praha Ferdinandov třída
36 article Výroba pohlednic J. Slováka v Kroměříži.
Výroba pohlednic J. Slováka v Kroměříži. Cenník zdarma. Vzory 50 ha- léřů. Národopisně (s motivy slovanských písní, 30 velmi půvabných druhů), 100 kusů K 3.40, větší počet levněji. Květinově (pěkné skupinky květin, dle akvarelů předních českých mistrů), 100 kusů K 3.40, větší počet levněji. Žertovně (hodící se výtečně k zábavám, pro žertovnou poštu a pod.), 100 kusů K 1.60, větší počet levnéji. Pro sbě- i vícebarevné pohlednice měst, hradů, ratele (jedno- z různých zemí), 100 kusů 2 K, větší zámků a pod. počet levněji. Ceny rozumějí se za hotové neb na dobírku. Dle zaslaných fotografii neb kreseb hotoví se pohlednice od 10 zl. výše za první tisíc (další mnohem levněji). Vý- robky tyto byly vyznamenány prvními cenami na všech větších výstavác
Slovák Kroměříž
37 title
DHLEDNICE.
38 article Přátelé zvířatl
Přátelé zvířatl Žádejte zdarma na ukázku velký illustrovaný od- borný časopia
39 article „Svět Zviřat
„Svět Zviřat vycházející každých čtrnácte dnů 2945
41 article
te aé, má-li každá škatulka a kažslý prášek a. Molla, ochrannou známku a podpis. Mollovy Seidlické prášky jsou pro osoby trpící na žaludek prostředkem nepřekonatelným, mujíce za účijek silení žaludku a zvyšovíní nažívací činnosti. Jako mírně rozpouštěcí prostředek při zácpě zaslu- hují přednost přede všemí drastickými prostředky či- stícími, pilulkami, hořkýmí vodámi ata Čena pův. škatulky 2 koruny.o Padělané prášky se soudně stihaji, nu
Moll Mollův
43 title
Český advokát ve Vídnl
44 article JUDr. Frant. Němneček
JUDr. Frant. Němneček následkem zboření domu přeložil svou kance- lář do I. okresu, Aunngasse, doi
JUDr František