3
masthead
7. dubna 1901.
5
article
polském tekla krev polská i česká za svaté
zásady strašně pokřivděného národa polského,
nevybuchla energie vlastenecká nikdy tou měrou
jako dnes! Zdálo se, že hrdinové Langiewicze
i Pustovojtovy znovu z hrobu vstali a hřímaj
jako vůdcové před bitvou rozhodnou v národ.
v lid o smělost, o sílu, o energii. Včera zdálc
se, že v sále hrabat Lubomirských shromáždi
se tábor kosinéřův Kosciuszowských a ne schůze
polských měšťanův, dělníkův i rolníkův. —
Veta po dlouholeté dřímotě národní a lze říci.
že i »v chalupě i paláci«.
Demokracie se u nás očividně vzmáhá,
rozšišuje i rozpíná a to nejen v tak zvané
intelligenci, ale všude, mezi lidem, rolnietvem
i dělnietvem, skutečně to domovině demokra-
tismu.
Boj o školu těšínskou jest sice jen prozatím
pretextem, kterým má býti vláda vídeňská při-
nucena k ocenění práv národa polského
jejichž atomem jest právě ta škola. Tu Cel,
tam Těšin — »jedno i to samo«. Teď jest n
programu Těšín. To jest osvětovou tvrzí, klerou
hledí nyní lid polský, polská demokracie bez
rozdílu odstinův politických dobýti bez ohledu
na kolo polské, bez ohledu na nenárodní
polskou magnaterii, bez ohledu na upjatý stanči-
kovský klerus a jen na zásadě uražené národní
pýchy, práva i uzásadněných nároků. To ne-
šťastné Slezsko, to Těšínsko, kde i Poláci i Česi
jsou v rozhodné většině, nemá žádné polské
střední školy! a zatím Němci, hrstka pouze,
panuje tam i kapitálem peněžným i osvětovým.
Lubomirský
Polák
Němec
Těšín
Těšínsko
6
article
Ač kolo polské slouží vládám vídeňským
se slepou poslušností, jest i na levo i na prav
černožlutým, vše jim poníženě povoluje, přec
dosud nedovedlo nakloniti p. Körbra i k té tak
skromné koncesi — ale to i p. Badeni nedo-
vedl. Při posledních volbách říšských pohnula
se ta shnilá voda haličská i náhle začíná se lid
polský opírati o naše lidové heslo »Nedejme se!«
Nalezáme se tedy v čase zkoušek. Přejeme
srdečně našim hratřím nad Vislou, aby dosáhl
toho, po čem práhnou. V tomto novém výbuchu
národního uvědomění bylo město Sambor prvním,
které postavilo se na stanovisko přímo nepřá-
telské kolu polskému. Po Samboře pršely
energické protesty proti vlažnému a nenárodnímu
stanovisku kola polského z mnoha i mnoha měst
haličských i v posledních dnech ozval se protest
z rady městské krakovské. Zdá se, že vyzna-
menání pana Javorského se kolu polskému špatně
vyplat.
Baden
Sambora
Javorskij
Sambor
Visla
7
article
Tak po Samboře, Tarnopolu, Vadovicích aj.
i náš královský Krakov, ohnisko všeho polského
— residence Jagielloncův— probudíl se k roz-
hodnému činu i svolal do slavné dvorany Lubo-
mirských, nyní zasedací síně městské rady.
všechny vrstvy občanstva k nejrozhodnějšímu
protestu proti potlačování nejjasnějšího práva
lidového. Shromáždilo se více jak 400 osob.
Nálada byla slavnostní, jaké v Krakově při po-
dobných přiležitostech dávno nebylo, cosi zbož-
ného tkvělo v ovzduší manifestační této schůze.
Řečníci všichní, i socialisté, naplněni byli du-
chem hrdinů před rozhodnou bitvou zejtřejší
— malá disharmonie, vzbuzená nechutnou řečt
socialisty Misiolka, nemohla velebný tón večera
zastříti. Vrcholem každé jednotlivé řeči bylo
vyzvání representace říšské i zemské, aby ve při-
čmě gymnasia těšínského vstoupila do bezohledné
posíce proti vládě a celou svojí i morální váhou
domáhala se co nejrychlejšíhio sestátnění ústavu
těšínského. Nesmí se čekati na první maturitu,
ke kteréž dojde až za 21g roku, nýbrž hned
ještě letos, a návrh podán býti má hned v nej-
bližším zasedání, a to z toho důvodu, že Matice
skolská nebyla by s to, tak dlouho to vydrželi.
ježto parcela stavební, kterou před časem za
40.000 K koupila, jest těžkým interkalárním
břemenem.
Sambora
Tarnopol
Krakov
Luba
Matica
8
article
Resoluce, navržená včerejšímu sjezdu, vytkla
směr kolu polskému i žádá kategoricky (po-
tleskem přijato), aby pro případ odporu vlády
vstoupilo do opposi ce.
Rečník Burda, socialista, svým vulka
nickým vyhrknutím proti Čechům ve Slezsku,
přinutil mistra svého, pana Daszynského.
k přiměřeněmu žkrocení mladistvého svého tem-
peramentu. Přirovnával totiž Čechy ve Slezsku
k Rusům a Němcům, kteří všichní stejně Poláky
utiskují, i tvrdil, že celé kolo polské skládáse
ze zrádců národa polského. Po tomto výlevu
ohromná bouře nevole přinutila socialistickéh
řečníka k urychlení konce jeho rhetoriky.
Jiný řečník v spravedlivém hněvu žádá, aby
Poláci odmítli žebráckou subvenci, kterou vláda
gymnasiu nabízí, vždyť gymnasiům těšínské ná
leží Polákům a Poláci nepotřebují o ně teprve
žebrati. Týž řečník vyzval oposici kola polského,
tetiž demokratické členy jeho, aby z něho vy-
stoupili, kdyby otálelo s náležitým nátlakem na
vládu v záležitosti sestátnění gymnasia.
Rečník Burda
Čecho
Daszynský
Němec
Polák
Slezsko
Čechy
9
article
Poslanec Daszyňski svým ohnivým
způsobem zajel trochu na demokraty, trochu n
»stanezyky«, zvláště na jejich orgán »Czase,
ale přece konečně srovnává se s všeobecným
přáním dnešní schůze o sestátnění těšínského
gymnasia, ač uznal předloženou resolucí za ne-
podařenou, zvláště žádost, ba rozkaz, aby kolo
polské přešlo do oposice, ježto podobného kolo
učiniti nemůže, majíe jiné i vážné závazky i to
prý závazky zákulisní.
Demokratický poslanec za Krakov Rotter
již při dusném povětří a v pozdní hodině za-
protestoval proti onomu hlasu, který vyčítal
celému kolu polskému zrádu národa, neboť i on
i jiní ryzí demokraté k němu náleží a ani ti
druzí aristokraté nemohou býti tak bezohledně
nazváni nepřátely národa. Co se týče gymnasia
těšínského, nechová žádné naděje, že by vláda
je ještě letos ve státní správu přejala a při této
příležitosti rozvinul svůj politický, ač k věci ne
patřící program.
Po této velmi sympaticky přijaté řeči při-
stoupeno k hlasování, v kterém jednomyslně při
jata první resoluce s dodatkem Daszyňského, ob-
sahujícím projev nelibosti kolu polskému za jeho
vlažné postupování v záležitosti gymnasia těšl-
ského.
Schůze skončila pozdě v noci. Nálada byl
slavnostní až do poslední chvíle. Socialisté, demo
kraté, měšťané, dělníci i rolníci (poslanec Wójak
našli se svorně u jednoho cile neoddalitelného se
státnění těšínského gymnasia polského.
tk.
Daszyňski
Rotter
Krakov
10
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 6. dubna.
„Polský Herlin.“
»Polenkoller« šíří se ve společnosti prusko
německé tak, jako mezi rakouskými Něme
»Čechenkollers. Tisk prušácký každou chvíli
v některém koutě vyšuká novou »polskou otázku«
Nejnověji naříká na zpolštění Berlina — jako
v Rakousku na počeštění Vídně.
»Berliner Tageblati« píše: Mezi cizozemci(
v Berlině Poláci co do počtu zaujímají prvé
místo. Není o tom pochybnosti, že Berlin
prodlením času stalse nejlvětším
po Varšavě polským městem. (Právě
tak Vídeň je největším po Praze městem če-
ským.) Za Berlínem zůstává Lvov, Krakovi
Poznaň. Kdo by tomu nechtěl věřit, nechťsi
jen otevře adresář a najde tam na sta a tisíce
polských jmen, jež kdyby sama byla pohromadě
vytištěna, zaujala by tlustý svazek. Příčiny.
proč Poláci tihnou do Berlína, jsou: lepší pod
mínky hospodářského rozvoje a větší svoboda
jakož i touha po vyšším vzdělání. Hlavní pol
ský kontingent v Berlíně tvoří: kupci, drobní
řemeslníci, průmyslníci. Poláci mají v Berlíně
bezmála půl sta svých spolků všeďo druhu.
1 polská šlechta, jež ještě před 15 lety
tíhla jen do Paříže jako do Mekky, začiná roz-
bíjeti své stánky v Berlíně. I v nejpřednějších
gardových plucich slouží synové polských rodi
šlechtických. Ostatně ve dvorních kruzích ber
línských Polácí ode dávna hrají vynikající úlohu
Vlivné postavení Radziwillův na dvoře a stkvělá
karriera německého vyslance v Paříži, knižete
Radolinského, jsou výmluvným dosvědčením to-
hoto tvrzení.
Polák
Praha
Berlín
Rakousko
Vídeň
Varšava
Lvov
Krak
Poznaň
Paříž
Mekka
Berliner Tageblat
11
article
Povstání v Makedonii není.
Správnost informace naší, o niž jsme se
obrátili k přátelům svého listu na Balkáně a jež
zněla v ten smysl, že v Makedonii povstání není,
byla potvrzena nejprvé bělehradským »EparmN-
CTBON« a nyní i bulharským exarchem, jenž
promluvil k dopisovateli »HoB. Bp.« takto :
»Povstání není, ale turecká vláda bojí se.
aby nevypuklo a již dva měsíce hledá hlavy
spiknutí a sklady pušek. Objeveny stopy spik
nutí, dokumenty, seznamy účastníků, vůdcové
Mnoho osob zatčeno, posazeno do žaláře, vypo
věděno.«
Jako cíl snahy makedonských nespoko-
jeneův a jich spojenců v Bulharsku exarch uda
provedení reform, naznačených berlínským kon
gressem.
V Makedonii vyrostlo mnoho mladých in
telligentů, nabyvších vzdělání na evropském Zá-
padě. Těm je nemožno žíti pod tureckými po-
řádky a od Turecka není se možno reform na
díti. Odtud nespokojenost a vření, odtud horečná
touha po svépomoci.
Zajímavo jest, že i hlava bulharské církve
projevil to fanatické nepřátelství k Srbům, kte
rým Bulhaři v Makedonii a Starém Srbsku
tak smutně v posledních letech se proslavili
Pravil:
isleton a nodloma ai
»Ne, smír se Srby, není možný! Srbove
jsou náš hlavní nepřítel. Dohodnouti se s nimi
nelze. Sami sebou Srbové nejsou schopni vést
politický boj, politickou propagandu. Ztratili už
Staré Srbsko, pustili Rakousku Bosnu a Herce
govinu, pouštějí Ilalii Albanii.s
Nepochopitelno, proč Bulhaři, tento passivný
národ, každému ustupující, nicméně považují z
svého úhlavního nepřítele a myslí, že musej
dýkou a revolverem napomáhati, aby ustupova
ještě rychloji.
Srba
Bulhar
Makedonie
Balkán
Bulharsko
Turecko
Srbsko
Rakousko
Bosna
Albánie
evropský Zá
EparmNCtbon
12
article
Bosna a Hercegovina.
Bosna a Hercegovina.
Z Bosny dochází zpráva, že vláda zapově-
děla mobameďánům výstěhovávati se, t. j. roz
kázala úřadům, aby jim nevy dávalý průvodní listy
do cizíny.
Od počátku okupače vlália vystěhovalectv
nejen trpěla, nýbrž i uměle pro ně agitovala
Počet výstěhovalců z Bosny a Hercegoviny od
počátku okupace páči se na 150.000 osob.
Toulonské slavnosti.
Pro cestu předsedy francouzské republiky
na jih Francie učiněny tyto disposice: V pon-
dělí 8. dubna o 10. hod. dopoledne přibude
pan Loůbet do Nizzy. Ve středu 10. dubna
ráno odebeře se do Villefranche, kde vstoupi na
palubu admírálské lodi »Saint-Louis« a sle-
dován celým loďstvem středomořským odpluje
do Toulonu, kdež italské loďstvo již
v úterý se očekává. Pan Loubet přibýt
má již ve středu do Toulonu. Ještě v týž den
přijme Loubet návštěvu vévody Ja-
novského a oplatí návštěvu tu na palubě lodi
»Lepanto«. Večer uspořádána bude italskému
princi na počest hostina u Loubeta; ve čtvrtek
11. dubna přizván bude Loubet k snídani na
»Lepantu«. Večer bude na počest italských dů-
stojníků slavnostní představení v toulonském di-
vadle a v přístavu uspořádána bude benátská
noc. V pátek 12. dubna přijme vévoda Ja-
novský delegaci italské osady v Toulonu.
Za 130 provinění — 1 rok vězení.
Vrchní vojenský soud v Břehu, v Pruském
Slezsku, odsoudil poddůstojníka Vařechu pro
130 provinění proti vojákům jemu
podřízeným (z nich v 74 připadech jed-
nalo se o tělesné týrání, při čemž v jednom
případě následovala z týrání i smrt nováčka).
k strašlivému trestu — j edlnoho roku vězení
a k degradaci. Jaký trest byl by as v Prusku
stihl eivilistu, jenž by z takové řady trestníeh
Ms
skutků byl obviněn ?
Loůbet
Vařecha
Bosna a Hercegovina
Bosna
Hercegovina
Francie
Nizza
Manche
SaintLouis
Toulon
Slezsko
Prusko
13
article
Čtvrtý slet všesokolský a cizina.
Čtvrtý slet všesokolský a cizina.
Zvučně jmeno českého Sokolstva za hra
nicemi přivábí dle všeho v posledních dnech
měsíce června t. r. do Prahy velké řady přáte
a přízniveů jeho ze všech končin světových
počtu, jaký v poslední době u nás vídán nebyl.
Chystají se k svátku sokolskému především
věrní soudruzi českých Sokolů, francouzští gym
nasté, kteří vyšlou ze středu svého několik zá-
vodních družstev, a sice, jak již ohlášenovV bylo,
z Arasu, Paříže, Lyonu atd. Také gymnaste
italští a belgičti vřelými přípisy oznámili chy-
stahou návštěvu. A také z ostatních zemi lze
očekávati dle zájmu, jaký vzbudila za hranicemi
Praha
Paříž
Lyon
český Sokol
14
article
zpráva o čtvrtém sletu všesokolském, hojnou
účast a nutno proto již nyní počítati s počtem
daleko větším, než jaký se původně předpo-
kládal. Sokolstvo slovanské bude ovšem o slav-
nostech červnových zastoupeno co nejčetněji
dostaví se u příležitosti té namnoze v hromad-
ných výpravách. Četné projevy a nadšené zprávy
o sletu, Sokolstvu a národu českém vůbec
ozývají se z kruhů Sokolstva polského, slovin-
ského, chorvalského, srbského i bulharského
vybízejí k všeobecně účasti. Rovněž i Černá
Hora vyšle své zástupce. Tím stává se ze sletu
letošního, k němuž se chystá Svaz českoslovan-
ského Sokolstva ve dnech 28.—30. čeryna
1. července podnik první třídy, jemuž veškera
veřejnost k uhájení dobrého jmena našeho vše-
strannou pozornost věnovati musí a jenž toliko
za součinnosti všech vrstov národa dskonán býti
může. Že Sokolstvo na prvním místě povinno-
stem svým dostojí, lze očekávati z dosavadní
jeho úspěšné činnosti a působnosti, která byla
přičinou, že během nedlouhé doby dostalo se
mu nejchvalnější pověsti mezi ostatními veli-
kými svazy tělocvičnými. Za účelem bližšího do-
hodnutí se s cizinou o účasti při sletu našem
odjelo v těchto dnech poselstvo českého Sokol-
stva do Nizzi, kdež koná se právě sjezd Unie
francouzských gymnastá za účasti ostatních ná
rodů. Výpravy této zúčastnili se JUDr. Jose
Scheiner, náměstek starosty České obce so-
kolské a starosta »Sokola« pražského, JUD
Ant. Novotný, jednatel »Sokola« pražského.
JUDr, Jindřich Vaníčiek, náčelník Č. O. S.
Eda Waraus, pokladník Č. O. S. a Vojtěch
K lecanda, člen »Sokola« pražského.
JUDr
Jose Scheiner
Antonín
Novotná
Vaníčiek
Waraus
Vojtěch
Nizzi
Č . O . S
Sokol
15
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
—»Zvučné ticho« officiálního a offlcios-
ního tisku. Veliký poprásk způsobila před ne-
dávnem »Wiener Abendpost«, poloúřadní večer-
ník vídeňských úřadních novin, svým historickým
ofliciosním oběžníkem o protirakouských článcíeh
francouzských a ruských listů, s pojednávajících
prý o Rakousko-Uhersku tonem; jenž tak se do-
dekl zahraničného úřadu rakouského, že způso-
ben řečený oběžník na adresu domnělých tisko
výchoškůdců pařížských. Jako dvojilý cyklon.
jako dvojitá smršť kráčel vichr králem větrů
tiskové kanceláře vídeňské rozbouřený na lvýcho
i na západ a způsobil tusv tisku franeouzském
i ruském nebývalou před tím škodu. e Věkovité
žurnályn pařižské kácely se v prach a smutné
jich trosky vznášely se vysoko při samén pote
mnělé obloze veřejného mínění posekvanského.
Obrovský kolouč prachu, způsobený vídeňským
»Abendpostem«, byl znamením této mezinárodn
novinářské události. Večerní poloúřadníky, vídeň-
ský i pražský, zaznamenávaly pak se zadostuči-
něním bulletiny o pronikavé nápravě hlav zpi
sobené tamti onde řizným oběžníkem »Abend-
postu «, timto malým zázrakem umění diploma-
tický-polemického. Také u nás působil kurážný
krok officiosního tisku jakýmsi umirněnýmu úža-
sema Až do té doby totiž bylo všeobecně po-
zorováno, že úřadní, poloúřadní n i jvládní tisk
staví na odiv nějvýstřednější lhostejnost oproti
všem útokům říšsko-německého tisku proti Ra-
kousko-Uherskucitrýáni naši slarobylé řiše, den
ze dne prováděným s konklusemi o další exi-
stenci říše habsburské, proti nimž i nejostudnějši
Wiener
RakouskoUhersko
úřadní novina
16
article
odstavee všeněmeckého programu jest neviňou-
čkou pomádou. Panovalo všeobecné mlnění, že
offieiosní ioffieiální tisk i všechny orgánye po-
užívané ku projevům pana hr. Goluchowského
hodlají útoky říšskosněmeckého radikálniího tisku
co nejdůrazněji umlčeti, zvláštěl kdyží projevy
všeněmeckého Verbandu počalý projednávati nej-
divočejší sny o »vznešeném idežlu utvoření Vše-
německa« (dr. Eppinger), jakožto nejsániozřej-
mější neodvratnost. Výlety všeněmeckých řečníků
do hlavních měst Německa, vzájemný pohraničný
kontraband věcí, v někdejším celním tarifu za
vyloženou vele, a zemězredu dceňovaných, te
vše zůstávalo beze všeho i nejmenšího dojmu
na otupělýs aněb jaksi otrnulý systém bdělosti
tiskové kanceláře. Až hle najednou jakác horlivé
činnosti Jaký výbuch vášnivé lásky k Rakousku
vytryskle z uraženého nitra offieiosního, když
francouzský a ruský tisk počal uzavírati pouhé
jen dedukce ze vzniku všeněmecké strany, z je-
jiho programu, ze snah, jichž stopy, ano zcela
veřejné námahy a organisaci rozvětvenou v obou
spojeneckých říších musí viděti každý, kdo nenl
slep a hlup! Od té doby neujde vídeňskému
»Abendpostu«ani pražskému »Abendblattu« tak-
řka ani slabika z toho, co k věci pronese kde
jaký ruský a francouzský list. Ve čtvrtek dne
4 dubna uveřejníli jsme v »Národních Listeche
dopis od Andrěa Chéradama, který jest co nej
věenějšía nejpodrobnější odpovědí na útočny
oběžník »Wien. Abendpostu« na tisk francouzský
André Chéradame, jak známo, není leckdo, André
Goluchowský
Eppinger
Andrě Chéradam
Chéradam
André
Německo
Rakousko
Wien
17
article
Chéradame jest naopak duchovní hlavou celé
pařížské obce politiků a žurnalistů, jíž přinesl
on skutečné světlo o vnitřní politice v Rakousku
i aspiracích Všeněmců, on odhalil francouz-
skému světu všechna stydká tajemství i nesty-
datou upřímnost těch pravých vnitřních i zahra-
ničných nepřátel říše habshurské. Ale vídeňská
»Abendpost« a pražský »Abendblatt« leží jako
dvě sfingy s rozjevenýma, nic však nevidoucíma
očima a se rty němými, těsně sevřenými. Pr
ně neexistuje pan André Chéradame a jeho od-
pověď, kterou dal v Praze uveřejníti, jen aby
příslušným očím neušla. Hélas] Co mistrovského
dí pařížský publicista na obranu vlastní své epo-
chální knihy »Evropa a otázka rakouská na
prahu XX. století« i francouzského tisku, jes
ovšem pro officiosní tisk vídeňský i pražský ne-
výsratno. To však není vlastní příčinou půvabné
nevšímavosti poloúřadního tisku tuzemského. Pan
Chéradame napsal ve svém dopise klassickou
kapitolu »o šupinách na očích vídeňských funk-
cionářů« a »nedoslatku rozumu, který nechápe
tendenci snah všeněmeckých společností v císařství
německém« i udělil vídeňským funkcionářům
radu, saby na místě špatného rozumění tomu.
co se píše ve velkých francouzských orgánech,
raději potřeli propagandu všeněmeckou a požá-
dali spojence berlínské, aby rozpustili spolky.
které methodicky organisují nejvážnější kompli-
kace na kontinentu«. Nemýlíme-li se, dím jistý
německý básnik asi toto: »Proč blouditi v dálce,
když dobro leží, tak blízko ?« Leč, kdo by
strkal prsty, byť byly jinak sebel všetečnější, do
žhavé lávy ? Proto výmluvný jindy tisk úřadní
a vládní mlčí, mlčí zatvrzele k projevu p. Ché-
Chéradam
Rakousko
Praha
Evropa
19
article
radama; avšak jeho mlčení, toto ticho, řve více,
20
article
než nejpodrobnější odveta. Tisk úřadní a vládní
mlčí, buď že nesmí mluviti, anebo ne-
může, poněvadž by žurnalističlí úřadníci tiskové
kanceláře musili vývody pana Chéradama pode-
psati oběma rukama.
— Návštěva technických vysokých
škol v Cislajtanii. Podle frekvenčních vý
kazů, uveřejněných c. k. ministerstvem vyučo-
vání, obnášel úhrnný počet studujících zimního
semestru 1901 na technických vysokých ško-
lách po ukončení normální doby zápisné 5331.
o 842 studujících více než zimního semestru
roku lonského. Z tohoto počtu bylo 485 9 řád-
ných a 472 mimořádných posluchačů. Co do
návštěvy stojí na prvním místě technika víden-
ská s 1881 posluchači, hned po ní přijde če-
ská technika pražská s 1262 studujícími, tech-
nika lvovská má 711 studentů. Na čtvrtém
místě stojí teprve německá technika pražská se
585 studenty, brněnská německá se 451, štyr-
ská se 383 a mladičká kusá česká technika
v Brně se 78 studenty. Pozoruhodno jest, že
jako česká universita, také i pražská česká
technika přichází hned na druhém místě za
Vídní co do frekvence studentstva. Pražská tech-
nika česká dorůstá však na výši vídeňské mnohem
výše, než jak tomu bylo při srovnání universit
nedávno na tomto místě uveřejněném. Naše
technika pražská má jen o nějaké sto měně
studujících než vídeňská. Leč ať někdo po-
staví se před komplex paláců, v nichž umístěna
jest vídeňská technika a pak s týmž dojmem
zavítá před chudičkou střízlivou frontu české
techniky pražské na Karlově náměstí a vzpo-
mene si, že pražská budova chová ve svých
útrobách poslucháren a vědeckých ústavů pro
dvě třetiny studentstva vídeňské techniky. Při
tom nechť pováží, že před sebou má takřka
jen pouhé průčelí, kteréž neobsahuje
vlastně nie jiného leč schodiště několika sály
obložené, toť že je všecka česká technika.
Chéradam
Brno
Karlov náměstí
technický vysoký škola v Cislajtanie
21
article
Vlastní její místnosti nacházejí se v zadních
dvorních traktech prastaré budovy, na něž
vzpomínají absolventi české techniky ještě dnes
s hořkosti utrpení, jakého se v nich dožili!
Celá decennia ozývá se již volání po lep-
šich, moderních místnostech pro českou tech-
niku v Praze, leč marně. Každá venkovská
rešika má lepší místnosti než vysoká česká
škola technická. — Ze všeho výše uvedeného
úhrnného řádného posluchačstva vysokých ško
technických navštěvuje všeobecné oddělení 283.
školy inženýrské 1937, stavitelské 178, stroj-
nické 1947 a chemické 514. Příšlí doctores
rerum technicaruml
— Krise německého pravopisu jes
stále těžši, a křiklavější. Jak již známo, byl
na velikonoční svátky svolána do Vídně anketa
německých učenců, professorů, spisovatelo.
tiskařů a korrektorů, aby v ministerstvu vyučo-
vání rozhodli o tom, jak má na příště vypadati
pravopis nejkulturnějšího jazyka celé zeměkoule,
příštího státního jazyka v télo monarchli. An-
kela tato není bezděčným činem nejvyššího
správce vynčování cislajtánského, byloť k ní
dáno ponuknuti přímo prý z Pruska, pruský
ministrvyučování vyzval všechny německé
vlády k současnému všeobecnému zahájení re-
tormy německého pravopisu a vyzvání to nezů-
stalo bez povšimnuti ani ve Vídni, jak anketa
ukazuje, Oblíže jednostejné dobropísemnosti ně-
mecké jsou dle všeho velmi značné, prozíravým
lidem věci znalým zdají se nepřekonatelnými.
Praha
Vídeň
Prusko
český škola technický
22
article
Tomu nasvědčuje velkolepý prostředkovací návrh,
uveřejněný právě jakýmsi odborníkem v Cá-
chách, panem Büttgenbachem, a obsažený v jeho
spisu, v němž se řeší otázka německého pravo-
pisu velmi jednoduše. Pan Büttgenbach nežádá
nie jiného, leč — odstranění německého pravo-
pisu, nápad důstojný Kolumba. Zavedení sku-
tečného pouhého zvukového písma. Pan Büt-
genbach stěžuje si na »úplnou nejistotu a ne-
dostatek systému v užívání hlásek v německém
jazyce«, i dovozuje, že »dnešní německé písmo
již nedostatkem svých znamének
ani neposkytuje možnost důkladné reformy pra-
vopisu, to jest uskutečnění základní zásady
každého jednotného písma národního, že každý
zvuk má být vyjadřován vždy touž značkoua
že každé značce odpovídati má vždy týž zvuk.e
O dosavadním německém pravopisu vyslovuje
se cášská autorita následovně:: Netvrdíme mnoho.
pravíme-li vzhledem k ohromnému množství času
vynakládaného na našich školách k přisvojen
si rozmarů našeho pravopisu, že tato truchlivá
věda, stojí toho, kdo ji chce opanovati, několik
let života, tak že nemáme žádnou
příčinu vytýkati Číňanům těž ko-
pádnost jich písma i vysmívati se
jim pro čas, který jim ztráví.
Büttgenbach
Kolumbus
Büt
Číňan
23
article
Pan Büttgenbach chce nikoli nový pravopis,
nýbrž novou jednoduchou abecedu, kteráž by
beze všech pravidel dovolovalat psáti každou
řeč, každě podřečí, a kteráž by Němcům usnad-
nila učení cizím jazykům ano i jich vlastního
na polovinu času, nyní k tomu potřebného. Tak
tedy ! Ukazuje se na základě moderního bádání
vědeckého, že jazyk, který se u nás tlačí
k uznané funkci jazyka státního, aspoň »v ně-
kterých oborech státní správy«, nemá ani řád-
ného pravopisu, ba ani slušné abecedy, kteráž
by se kryla se zvuky, z nichž se bohatá har-
monie německého jazyka skládá! Tot věru
úžasné. Naposled si přijdou Němci ještě k nám
vypůjčit naše čárky, háčky a kolečka, zhušto-
vací, prodlužovací a změkčující znaménka, nebo
náš pravopis český má všechny ty značky.
o které pan Büttgenbach tak stojí. Není jazyka,
jenž by se nedal co nejstručněji vyjádřiti če-
skou abecedou, jak to uznali už i — němečt
geografové a linguisté, kteří nahražují exotické
jazyky a místopisné názvy českými písmenami.
Jakým výhodám těší se český jazyk co do
stručnosti oproti německému, vysvítá vždycky
z rovnoprávných textů anebo protokolů jako
příkladně ze zemské sněmovny. Český text ne
zaujímá pravidelně ani dvě třetiny místa ně-
meckého.
— O upravení učitelských platů. Sub-
komité, sestavené za účelem vypracování pří-
pravných návrhů ve příčině upravení platů
učitelů a sestávající z přísedících zemského vý-
boru pp. dra. Herolda, prof. Pražá ka
dra. Werunského, konalo včera dopoledne
sehůzi, která trvala přes dvě hodiny. O vý-
sledku jednání byla podána tato zpráva: »Sub-
komité zemského výboru projednalo v dnešní
schůzi otázku upravení platů učitelskýcha
usneslo se předložiti v příšti schůzi zemskému
Büttgenbach
Němec
profesor
Pražá
Werunski
24
article
výboru k rozhodnutí principiálnímu některé
sporné otázky a dle výsledku rozhodnutí toho
vypracovati a příštímu zasedání sněmovnímu
předložiti osnovu zákona o této úpravě. « Jak se
dovídáme, byl v subkomité schválen dvěma
hlasy proti jednomu návrh, který vypracoval
přísedici p. dr. Herold a který znamená vyšší
potřebu přes 10 mill. K k upravení učitelských
platů. Mezi podrobnostmi, o nichž se subkomité
nemohlo dohodnouti, nalezá se také návrh na
zrušení nejposlednější třidy učilelů.
— »Národní spolek českých techniků«
zakázán! Píše se nám: Jaký duch v nynější
době vládne, dokazuje nejlépe výnos místo-
držitelský, kterým bylo zakázáno zříditi »Ná-
rodní spolek českých techniků«z důvodu, že
»účelu spolku (to6iž: šířiti známost světa a ná-
rodů, především národů slovánských, pěstovali
slovánskou vzájemnost, podporovati a rozširo-
vati všeobecné i vědecké vzdělání členstva) s žá-
doucí přesností seznati nelze.« A přece § 2.,
obsahující účel spolku, byl opsán ze stanov
spolků e. k. místodržitelstvím schváleného —
v době, kdy nebylo nynější »nestranné« mini-
sterstvo u vesla. Patrně překáželo ve stanovách
slovo aslovánský«. Jest ostatně postaránb, aby
zákaz ten stal se předmětem dotazu ke vlád
poslanci českými. Stanovy opravenů byly znova
předloženy, však tím jest ztrácen celý měsíci na
přípraváchk uskutečnění »Národního spolku
českých techniků« a to značí mnoho, neboť jest
třeba horlivé práce, aby spolek ten účelu svému
vyhovoval a zdárně prospival.
doktor
Herold
národní spolek český technik
spolek e
národní spolek
25
article
— K uctění památky Julia Zeyera
pořádá kroužek jeho ctitelů pod protektorátem
presidenta České akademie pro vědy, slovesnosta
umění, vrchního stav. rady p. Josefa Hláv ko
v šedesátý výroční den narozenin zvěčnělého
básníka, v pátek dne 26. dubna o 7. hodině
večerní v Rudolíině velký koncert, který
již předem lze právem označiti jako vrchol le-
tošní koncertní saisony. K naději této opravňuje
nejen skvělý,umělecky vynikající program ve-
čera, nýbrž i jmena účinkujících, kteří ochotně
přislíbili přispěti svou hřivnou k důstojnému
uetění drahé památky básníkovy. Jsou to dámy
sl. Emma V. Destinova, člen královské
dvorníd operyberlinské a pi. Hanna K v a pi-
lová, člen činohry Národního divadla a pá-
nové professor H. Wihan /a skladatel Oskar
Nedbal. Na programu jsou některé v Praze
dosud neznámé skladby, zejmena překrásný
cellový koncert Dvořákův, zamilovaná skladlba
zvěčnělého básníka, již předneseh pi prof. Wihan
a téhož mistra symfonická báseň »Píseň boha-
týrská«, kterou sehraje orkestr Národního di-
vádla, řízený p. Oskarem Nedbalem. K romě
skladeb právě uvedených obsahuje program kon-
certu ještě Smétanovu symfonickou básen
Zeyer
Hláv
V Destinův
Hanna
H Wihan
Nedbal
Dvořákův
profesor
Wihan
bůh
Praha
Český akademie
národní divadlo
národní di
26
article
»Blaník« (orkestr Národního divadla), S ukův
»Prolog«u k Zeyerov ěo slovénské pohádee
»Radúz a Mahulenav (pl. Hlanna Kvapilová a
orkestr Národního divadla) a písně, jež před-
nose slečna Emma Destinova. Dirigentem koa-
certu jest p. Oskar Nedbal. Zdatnost uměleckých
sil, v koncertu účinkujících, is výbraný, v pravdě
skvělý program večera zaručují uměnímilovnému
obecenstvu požitek v malých poměrsch dojista
vzácný. Nent tudíž pochybnosti, že velký
mravní i hmotný úspěch večera jest již předem
pojištěn a že skvělý koncert ten stane se dů-
stojnou uměleckou oslavou památky nezapome-
nutelného geniálního básníka našeho. Upozorňu-
jeme umění milovné obecenstvo a zvláště četné
etitele Zeyerovy na tento večer, který bude
z nejzajímavějších v novějších koncertních dě-
jinách pražských.
— Klub voličů novoměstských. Na s-
botu dne 13. dubna t. r. svolává se klubovhí
schůze do místnosti národní strany svobodomy-
slné (Jungmannova tř. č. 26) o 28. hod. več.,
na kterěž zahájt rozprayu p. poslánec dr. Joset
Fořt 20 politiékě situaci«, Pro schůzi
tuto přislibila celá řada pp. poslanců své úča-
stenství. Uvedení hosté jsou vítáni
Radúz
Hlann Kvapilová
Destinův
Nedbal
Zeyerův
Jungmannův
doktor
Joset Fořt
Blaník
Upozorňa
národní divadlo
Mahulenav
27
article
— Osobní. Pan Antonfn Kašpar, def. úřad-
ník První občanské záložny v Praze, jmenován účet-
ním a pokladníkem občanské záložny v Sedlčanech.
— Pan MUDr. J. Babor, odborný jékař pro nemoei
nervové, vrátil se z cest a počne v úterý 9. dubna
opět pravidelně ordinovati.
— Úmrtí. Dne 6. t. m. zemřela na Král. Vino-
hradech paní Helena Lantnerová, roz. Homol-
kova, choť mistřa houslaře, v 66. roce věku. Pohřeb
konati se bude v pondělí dne 8. t. m. o 4. hod. odp.
z kaple na hřbitově vinohradském. — V pátek zemřel
p. Joseí Hrach, statkář na odpočinku v Lužci
n. Vít. v 77. roce věku. Pohřeb koná se“ dnes o z.
hod. z domu smutku č. 20 na hěbilov lužecký.
— Pohřeb učitele p. Ladislava Boše koná
se již dnes v neděli o 3. hod. na hřbitov vinohrad-
ský a nikoli zejtra, jak bylo udáno.
Třetí ejeza českých přírodozpytcův a
lékařů v Praze 1901. Zvaní k sjezdu již je téměř
u konce. Jen tu a tam ještě doplňky, reklamace se
vyřízují. Kancelář organisačního výboru vykonala
slušný kus práce. V nedlouhé době rozesláno bylo
na 4000 pozvání, jednak na osoby, jednak na kor-
porace a spolky i učené společnosti a ústavy. P -
slední dobou každým dnem stává se i došlá pošta
štědřejší. Každým dnem přichází větší počet při-
hlášek, jež dosáhly dnešním dnem (4 IV.) počtu
400. Ke konci minulého téhodne odevzdali sekretáři
organičnímu výboru první přihlášky ke přednáškám.
Antonfn Kašpar
MUDr
J Babor
Král
Lantnerová
Hrach
Vít
Boš
Sedlčany
Lužec
Praha
úřadník první občanský záložna v Praga
28
article
Již tato první dávka záplašila veškeré pochybnosti
o zdaru sjezdu po této stránce. Zvláště některé
sekce vykazují tolik přednášek, že stačí na několik
schůzí. Z formalií uvádíme dnes, že usnesl se orga-
nisační výbor na schůzí dne 29. března, aby vyho-
toveny a rozeslány byly přihlásivším se členům
»prozatímní legitimace«. Jich sestavení stalo se
nutným za příčinou event. legitimování se na dra-
hách. Organisační výbor podal totiž žádost ke všem
v Praze ústícím dráhám za slevu jízdného pro členy
a účastníky sjezdu. O vyřizení žádosti bude svého
času zaslána zpráva všem žurnálům. Kromě toho
organisační výbor maje stále na zřeleli zásadu,
kterou se řídii, když stanovil členský příspěvek
pouze na 5 zl., aby totiž stal se sjezd co možná
nepřístupnějším a nejrozsáhlojším, usnesli se, aby
dámy, patřící k užší rodině členů sjezdu (pania
dcery) měly plná práva a všechny výhody účastníků
sjezdu. Organisační výbor prosi pány členy, aby
oznámili generálnímu sekretáři sjezdu, zdaž hodlai
se zúčastniti s dámami, aby mohly těmto příslušné
legitimace vystaveny býti. Natno ozuačiti jménoa
poměr ke číenu sjezdu (žena, dcera). Se strany
hmotné dlužno s potěšením zaznamenati dary král.
hlav. města Prahy 10.000 K, Vinohradské záložny
500 K (jež dílem vyplaceny, dílem zajištěny byly)
Spolku českých lékařů v Praze 1000 K a garantie
dalších 1000 K pro event. nutné potřeby. Organisacní
výbor spoléhiá, že i obce předměstské k svátku
českých přírodních věd přispějí. Prof. Kostanecli
v Krakově oznamuje orgavisačnímu výboru, že se
právě konstituoval v Krakové polský komitět pro
obeslání III. sjezdu českých přírodezpytcův a lékařo,
za předsednictví prof. Wichěrkiewicze. Vědeckých
přednášek bylo do dne 5. dubna organisačuímu vý-
horu oznámeno 137.
profesor
Kostanect
Wichěrkiewicz
Praha
Krakov
500 K
spolek český lékař