ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 16b147f0-660c-11dc-a3d3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 74, place 61, org 19, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. dubna 1901.
4 masthead
Číslo 96.
5 article
polském tekla krev polská i česká za svaté zásady strašně pokřivděného národa polského, nevybuchla energie vlastenecká nikdy tou měrou jako dnes! Zdálo se, že hrdinové Langiewicze i Pustovojtovy znovu z hrobu vstali a hřímaj jako vůdcové před bitvou rozhodnou v národ. v lid o smělost, o sílu, o energii. Včera zdálc se, že v sále hrabat Lubomirských shromáždi se tábor kosinéřův Kosciuszowských a ne schůze polských měšťanův, dělníkův i rolníkův. — Veta po dlouholeté dřímotě národní a lze říci. že i »v chalupě i paláci«. Demokracie se u nás očividně vzmáhá, rozšišuje i rozpíná a to nejen v tak zvané intelligenci, ale všude, mezi lidem, rolnietvem i dělnietvem, skutečně to domovině demokra- tismu. Boj o školu těšínskou jest sice jen prozatím pretextem, kterým má býti vláda vídeňská při- nucena k ocenění práv národa polského jejichž atomem jest právě ta škola. Tu Cel, tam Těšin — »jedno i to samo«. Teď jest n programu Těšín. To jest osvětovou tvrzí, klerou hledí nyní lid polský, polská demokracie bez rozdílu odstinův politických dobýti bez ohledu na kolo polské, bez ohledu na nenárodní polskou magnaterii, bez ohledu na upjatý stanči- kovský klerus a jen na zásadě uražené národní pýchy, práva i uzásadněných nároků. To ne- šťastné Slezsko, to Těšínsko, kde i Poláci i Česi jsou v rozhodné většině, nemá žádné polské střední školy! a zatím Němci, hrstka pouze, panuje tam i kapitálem peněžným i osvětovým.
Lubomirský Polák Němec Těšín Těšínsko
6 article
Ač kolo polské slouží vládám vídeňským se slepou poslušností, jest i na levo i na prav černožlutým, vše jim poníženě povoluje, přec dosud nedovedlo nakloniti p. Körbra i k té tak skromné koncesi — ale to i p. Badeni nedo- vedl. Při posledních volbách říšských pohnula se ta shnilá voda haličská i náhle začíná se lid polský opírati o naše lidové heslo »Nedejme se!« Nalezáme se tedy v čase zkoušek. Přejeme srdečně našim hratřím nad Vislou, aby dosáhl toho, po čem práhnou. V tomto novém výbuchu národního uvědomění bylo město Sambor prvním, které postavilo se na stanovisko přímo nepřá- telské kolu polskému. Po Samboře pršely energické protesty proti vlažnému a nenárodnímu stanovisku kola polského z mnoha i mnoha měst haličských i v posledních dnech ozval se protest z rady městské krakovské. Zdá se, že vyzna- menání pana Javorského se kolu polskému špatně vyplat.
Baden Sambora Javorskij Sambor Visla
7 article
Tak po Samboře, Tarnopolu, Vadovicích aj. i náš královský Krakov, ohnisko všeho polského — residence Jagielloncův— probudíl se k roz- hodnému činu i svolal do slavné dvorany Lubo- mirských, nyní zasedací síně městské rady. všechny vrstvy občanstva k nejrozhodnějšímu protestu proti potlačování nejjasnějšího práva lidového. Shromáždilo se více jak 400 osob. Nálada byla slavnostní, jaké v Krakově při po- dobných přiležitostech dávno nebylo, cosi zbož- ného tkvělo v ovzduší manifestační této schůze. Řečníci všichní, i socialisté, naplněni byli du- chem hrdinů před rozhodnou bitvou zejtřejší — malá disharmonie, vzbuzená nechutnou řečt socialisty Misiolka, nemohla velebný tón večera zastříti. Vrcholem každé jednotlivé řeči bylo vyzvání representace říšské i zemské, aby ve při- čmě gymnasia těšínského vstoupila do bezohledné posíce proti vládě a celou svojí i morální váhou domáhala se co nejrychlejšíhio sestátnění ústavu těšínského. Nesmí se čekati na první maturitu, ke kteréž dojde až za 21g roku, nýbrž hned ještě letos, a návrh podán býti má hned v nej- bližším zasedání, a to z toho důvodu, že Matice skolská nebyla by s to, tak dlouho to vydrželi. ježto parcela stavební, kterou před časem za 40.000 K koupila, jest těžkým interkalárním břemenem.
Sambora Tarnopol Krakov Luba Matica
8 article
Resoluce, navržená včerejšímu sjezdu, vytkla směr kolu polskému i žádá kategoricky (po- tleskem přijato), aby pro případ odporu vlády vstoupilo do opposi ce. Rečník Burda, socialista, svým vulka nickým vyhrknutím proti Čechům ve Slezsku, přinutil mistra svého, pana Daszynského. k přiměřeněmu žkrocení mladistvého svého tem- peramentu. Přirovnával totiž Čechy ve Slezsku k Rusům a Němcům, kteří všichní stejně Poláky utiskují, i tvrdil, že celé kolo polské skládáse ze zrádců národa polského. Po tomto výlevu ohromná bouře nevole přinutila socialistickéh řečníka k urychlení konce jeho rhetoriky. Jiný řečník v spravedlivém hněvu žádá, aby Poláci odmítli žebráckou subvenci, kterou vláda gymnasiu nabízí, vždyť gymnasiům těšínské ná leží Polákům a Poláci nepotřebují o ně teprve žebrati. Týž řečník vyzval oposici kola polského, tetiž demokratické členy jeho, aby z něho vy- stoupili, kdyby otálelo s náležitým nátlakem na vládu v záležitosti sestátnění gymnasia.
Rečník Burda Čecho Daszynský Němec Polák Slezsko Čechy
9 article
Poslanec Daszyňski svým ohnivým způsobem zajel trochu na demokraty, trochu n »stanezyky«, zvláště na jejich orgán »Czase, ale přece konečně srovnává se s všeobecným přáním dnešní schůze o sestátnění těšínského gymnasia, ač uznal předloženou resolucí za ne- podařenou, zvláště žádost, ba rozkaz, aby kolo polské přešlo do oposice, ježto podobného kolo učiniti nemůže, majíe jiné i vážné závazky i to prý závazky zákulisní. Demokratický poslanec za Krakov Rotter již při dusném povětří a v pozdní hodině za- protestoval proti onomu hlasu, který vyčítal celému kolu polskému zrádu národa, neboť i on i jiní ryzí demokraté k němu náleží a ani ti druzí aristokraté nemohou býti tak bezohledně nazváni nepřátely národa. Co se týče gymnasia těšínského, nechová žádné naděje, že by vláda je ještě letos ve státní správu přejala a při této příležitosti rozvinul svůj politický, ač k věci ne patřící program. Po této velmi sympaticky přijaté řeči při- stoupeno k hlasování, v kterém jednomyslně při jata první resoluce s dodatkem Daszyňského, ob- sahujícím projev nelibosti kolu polskému za jeho vlažné postupování v záležitosti gymnasia těšl- ského. Schůze skončila pozdě v noci. Nálada byl slavnostní až do poslední chvíle. Socialisté, demo kraté, měšťané, dělníci i rolníci (poslanec Wójak našli se svorně u jednoho cile neoddalitelného se státnění těšínského gymnasia polského. tk.
Daszyňski Rotter Krakov
10 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 6. dubna. „Polský Herlin.“ »Polenkoller« šíří se ve společnosti prusko německé tak, jako mezi rakouskými Něme »Čechenkollers. Tisk prušácký každou chvíli v některém koutě vyšuká novou »polskou otázku« Nejnověji naříká na zpolštění Berlina — jako v Rakousku na počeštění Vídně. »Berliner Tageblati« píše: Mezi cizozemci( v Berlině Poláci co do počtu zaujímají prvé místo. Není o tom pochybnosti, že Berlin prodlením času stalse nejlvětším po Varšavě polským městem. (Právě tak Vídeň je největším po Praze městem če- ským.) Za Berlínem zůstává Lvov, Krakovi Poznaň. Kdo by tomu nechtěl věřit, nechťsi jen otevře adresář a najde tam na sta a tisíce polských jmen, jež kdyby sama byla pohromadě vytištěna, zaujala by tlustý svazek. Příčiny. proč Poláci tihnou do Berlína, jsou: lepší pod mínky hospodářského rozvoje a větší svoboda jakož i touha po vyšším vzdělání. Hlavní pol ský kontingent v Berlíně tvoří: kupci, drobní řemeslníci, průmyslníci. Poláci mají v Berlíně bezmála půl sta svých spolků všeďo druhu. 1 polská šlechta, jež ještě před 15 lety tíhla jen do Paříže jako do Mekky, začiná roz- bíjeti své stánky v Berlíně. I v nejpřednějších gardových plucich slouží synové polských rodi šlechtických. Ostatně ve dvorních kruzích ber línských Polácí ode dávna hrají vynikající úlohu Vlivné postavení Radziwillův na dvoře a stkvělá karriera německého vyslance v Paříži, knižete Radolinského, jsou výmluvným dosvědčením to- hoto tvrzení.
Polák Praha Berlín Rakousko Vídeň Varšava Lvov Krak Poznaň Paříž Mekka Berliner Tageblat
11 article
Povstání v Makedonii není. Správnost informace naší, o niž jsme se obrátili k přátelům svého listu na Balkáně a jež zněla v ten smysl, že v Makedonii povstání není, byla potvrzena nejprvé bělehradským »EparmN- CTBON« a nyní i bulharským exarchem, jenž promluvil k dopisovateli »HoB. Bp.« takto : »Povstání není, ale turecká vláda bojí se. aby nevypuklo a již dva měsíce hledá hlavy spiknutí a sklady pušek. Objeveny stopy spik nutí, dokumenty, seznamy účastníků, vůdcové Mnoho osob zatčeno, posazeno do žaláře, vypo věděno.« Jako cíl snahy makedonských nespoko- jeneův a jich spojenců v Bulharsku exarch uda provedení reform, naznačených berlínským kon gressem. V Makedonii vyrostlo mnoho mladých in telligentů, nabyvších vzdělání na evropském Zá- padě. Těm je nemožno žíti pod tureckými po- řádky a od Turecka není se možno reform na díti. Odtud nespokojenost a vření, odtud horečná touha po svépomoci. Zajímavo jest, že i hlava bulharské církve projevil to fanatické nepřátelství k Srbům, kte rým Bulhaři v Makedonii a Starém Srbsku tak smutně v posledních letech se proslavili Pravil: isleton a nodloma ai »Ne, smír se Srby, není možný! Srbove jsou náš hlavní nepřítel. Dohodnouti se s nimi nelze. Sami sebou Srbové nejsou schopni vést politický boj, politickou propagandu. Ztratili už Staré Srbsko, pustili Rakousku Bosnu a Herce govinu, pouštějí Ilalii Albanii.s Nepochopitelno, proč Bulhaři, tento passivný národ, každému ustupující, nicméně považují z svého úhlavního nepřítele a myslí, že musej dýkou a revolverem napomáhati, aby ustupova ještě rychloji.
Srba Bulhar Makedonie Balkán Bulharsko Turecko Srbsko Rakousko Bosna Albánie evropský Zá EparmNCtbon
12 article Bosna a Hercegovina.
Bosna a Hercegovina. Z Bosny dochází zpráva, že vláda zapově- děla mobameďánům výstěhovávati se, t. j. roz kázala úřadům, aby jim nevy dávalý průvodní listy do cizíny. Od počátku okupače vlália vystěhovalectv nejen trpěla, nýbrž i uměle pro ně agitovala Počet výstěhovalců z Bosny a Hercegoviny od počátku okupace páči se na 150.000 osob. Toulonské slavnosti. Pro cestu předsedy francouzské republiky na jih Francie učiněny tyto disposice: V pon- dělí 8. dubna o 10. hod. dopoledne přibude pan Loůbet do Nizzy. Ve středu 10. dubna ráno odebeře se do Villefranche, kde vstoupi na palubu admírálské lodi »Saint-Louis« a sle- dován celým loďstvem středomořským odpluje do Toulonu, kdež italské loďstvo již v úterý se očekává. Pan Loubet přibýt má již ve středu do Toulonu. Ještě v týž den přijme Loubet návštěvu vévody Ja- novského a oplatí návštěvu tu na palubě lodi »Lepanto«. Večer uspořádána bude italskému princi na počest hostina u Loubeta; ve čtvrtek 11. dubna přizván bude Loubet k snídani na »Lepantu«. Večer bude na počest italských dů- stojníků slavnostní představení v toulonském di- vadle a v přístavu uspořádána bude benátská noc. V pátek 12. dubna přijme vévoda Ja- novský delegaci italské osady v Toulonu. Za 130 provinění — 1 rok vězení. Vrchní vojenský soud v Břehu, v Pruském Slezsku, odsoudil poddůstojníka Vařechu pro 130 provinění proti vojákům jemu podřízeným (z nich v 74 připadech jed- nalo se o tělesné týrání, při čemž v jednom případě následovala z týrání i smrt nováčka). k strašlivému trestu — j edlnoho roku vězení a k degradaci. Jaký trest byl by as v Prusku stihl eivilistu, jenž by z takové řady trestníeh Ms skutků byl obviněn ?
Loůbet Vařecha Bosna a Hercegovina Bosna Hercegovina Francie Nizza Manche SaintLouis Toulon Slezsko Prusko
13 article Čtvrtý slet všesokolský a cizina.
Čtvrtý slet všesokolský a cizina. Zvučně jmeno českého Sokolstva za hra nicemi přivábí dle všeho v posledních dnech měsíce června t. r. do Prahy velké řady přáte a přízniveů jeho ze všech končin světových počtu, jaký v poslední době u nás vídán nebyl. Chystají se k svátku sokolskému především věrní soudruzi českých Sokolů, francouzští gym nasté, kteří vyšlou ze středu svého několik zá- vodních družstev, a sice, jak již ohlášenovV bylo, z Arasu, Paříže, Lyonu atd. Také gymnaste italští a belgičti vřelými přípisy oznámili chy- stahou návštěvu. A také z ostatních zemi lze očekávati dle zájmu, jaký vzbudila za hranicemi
Praha Paříž Lyon český Sokol
14 article
zpráva o čtvrtém sletu všesokolském, hojnou účast a nutno proto již nyní počítati s počtem daleko větším, než jaký se původně předpo- kládal. Sokolstvo slovanské bude ovšem o slav- nostech červnových zastoupeno co nejčetněji dostaví se u příležitosti té namnoze v hromad- ných výpravách. Četné projevy a nadšené zprávy o sletu, Sokolstvu a národu českém vůbec ozývají se z kruhů Sokolstva polského, slovin- ského, chorvalského, srbského i bulharského vybízejí k všeobecně účasti. Rovněž i Černá Hora vyšle své zástupce. Tím stává se ze sletu letošního, k němuž se chystá Svaz českoslovan- ského Sokolstva ve dnech 28.—30. čeryna 1. července podnik první třídy, jemuž veškera veřejnost k uhájení dobrého jmena našeho vše- strannou pozornost věnovati musí a jenž toliko za součinnosti všech vrstov národa dskonán býti může. Že Sokolstvo na prvním místě povinno- stem svým dostojí, lze očekávati z dosavadní jeho úspěšné činnosti a působnosti, která byla přičinou, že během nedlouhé doby dostalo se mu nejchvalnější pověsti mezi ostatními veli- kými svazy tělocvičnými. Za účelem bližšího do- hodnutí se s cizinou o účasti při sletu našem odjelo v těchto dnech poselstvo českého Sokol- stva do Nizzi, kdež koná se právě sjezd Unie francouzských gymnastá za účasti ostatních ná rodů. Výpravy této zúčastnili se JUDr. Jose Scheiner, náměstek starosty České obce so- kolské a starosta »Sokola« pražského, JUD Ant. Novotný, jednatel »Sokola« pražského. JUDr, Jindřich Vaníčiek, náčelník Č. O. S. Eda Waraus, pokladník Č. O. S. a Vojtěch K lecanda, člen »Sokola« pražského.
JUDr Jose Scheiner Antonín Novotná Vaníčiek Waraus Vojtěch Nizzi Č . O . S Sokol
15 article Denni zprávy.
Denni zprávy. —»Zvučné ticho« officiálního a offlcios- ního tisku. Veliký poprásk způsobila před ne- dávnem »Wiener Abendpost«, poloúřadní večer- ník vídeňských úřadních novin, svým historickým ofliciosním oběžníkem o protirakouských článcíeh francouzských a ruských listů, s pojednávajících prý o Rakousko-Uhersku tonem; jenž tak se do- dekl zahraničného úřadu rakouského, že způso- ben řečený oběžník na adresu domnělých tisko výchoškůdců pařížských. Jako dvojilý cyklon. jako dvojitá smršť kráčel vichr králem větrů tiskové kanceláře vídeňské rozbouřený na lvýcho i na západ a způsobil tusv tisku franeouzském i ruském nebývalou před tím škodu. e Věkovité žurnályn pařižské kácely se v prach a smutné jich trosky vznášely se vysoko při samén pote mnělé obloze veřejného mínění posekvanského. Obrovský kolouč prachu, způsobený vídeňským »Abendpostem«, byl znamením této mezinárodn novinářské události. Večerní poloúřadníky, vídeň- ský i pražský, zaznamenávaly pak se zadostuči- něním bulletiny o pronikavé nápravě hlav zpi sobené tamti onde řizným oběžníkem »Abend- postu «, timto malým zázrakem umění diploma- tický-polemického. Také u nás působil kurážný krok officiosního tisku jakýmsi umirněnýmu úža- sema Až do té doby totiž bylo všeobecně po- zorováno, že úřadní, poloúřadní n i jvládní tisk staví na odiv nějvýstřednější lhostejnost oproti všem útokům říšsko-německého tisku proti Ra- kousko-Uherskucitrýáni naši slarobylé řiše, den ze dne prováděným s konklusemi o další exi- stenci říše habsburské, proti nimž i nejostudnějši
Wiener RakouskoUhersko úřadní novina
16 article
odstavee všeněmeckého programu jest neviňou- čkou pomádou. Panovalo všeobecné mlnění, že offieiosní ioffieiální tisk i všechny orgánye po- užívané ku projevům pana hr. Goluchowského hodlají útoky říšskosněmeckého radikálniího tisku co nejdůrazněji umlčeti, zvláštěl kdyží projevy všeněmeckého Verbandu počalý projednávati nej- divočejší sny o »vznešeném idežlu utvoření Vše- německa« (dr. Eppinger), jakožto nejsániozřej- mější neodvratnost. Výlety všeněmeckých řečníků do hlavních měst Německa, vzájemný pohraničný kontraband věcí, v někdejším celním tarifu za vyloženou vele, a zemězredu dceňovaných, te vše zůstávalo beze všeho i nejmenšího dojmu na otupělýs aněb jaksi otrnulý systém bdělosti tiskové kanceláře. Až hle najednou jakác horlivé činnosti Jaký výbuch vášnivé lásky k Rakousku vytryskle z uraženého nitra offieiosního, když francouzský a ruský tisk počal uzavírati pouhé jen dedukce ze vzniku všeněmecké strany, z je- jiho programu, ze snah, jichž stopy, ano zcela veřejné námahy a organisaci rozvětvenou v obou spojeneckých říších musí viděti každý, kdo nenl slep a hlup! Od té doby neujde vídeňskému »Abendpostu«ani pražskému »Abendblattu« tak- řka ani slabika z toho, co k věci pronese kde jaký ruský a francouzský list. Ve čtvrtek dne 4 dubna uveřejníli jsme v »Národních Listeche dopis od Andrěa Chéradama, který jest co nej věenějšía nejpodrobnější odpovědí na útočny oběžník »Wien. Abendpostu« na tisk francouzský André Chéradame, jak známo, není leckdo, André
Goluchowský Eppinger Andrě Chéradam Chéradam André Německo Rakousko Wien
17 article
Chéradame jest naopak duchovní hlavou celé pařížské obce politiků a žurnalistů, jíž přinesl on skutečné světlo o vnitřní politice v Rakousku i aspiracích Všeněmců, on odhalil francouz- skému světu všechna stydká tajemství i nesty- datou upřímnost těch pravých vnitřních i zahra- ničných nepřátel říše habshurské. Ale vídeňská »Abendpost« a pražský »Abendblatt« leží jako dvě sfingy s rozjevenýma, nic však nevidoucíma očima a se rty němými, těsně sevřenými. Pr ně neexistuje pan André Chéradame a jeho od- pověď, kterou dal v Praze uveřejníti, jen aby příslušným očím neušla. Hélas] Co mistrovského dí pařížský publicista na obranu vlastní své epo- chální knihy »Evropa a otázka rakouská na prahu XX. století« i francouzského tisku, jes ovšem pro officiosní tisk vídeňský i pražský ne- výsratno. To však není vlastní příčinou půvabné nevšímavosti poloúřadního tisku tuzemského. Pan Chéradame napsal ve svém dopise klassickou kapitolu »o šupinách na očích vídeňských funk- cionářů« a »nedoslatku rozumu, který nechápe tendenci snah všeněmeckých společností v císařství německém« i udělil vídeňským funkcionářům radu, saby na místě špatného rozumění tomu. co se píše ve velkých francouzských orgánech, raději potřeli propagandu všeněmeckou a požá- dali spojence berlínské, aby rozpustili spolky. které methodicky organisují nejvážnější kompli- kace na kontinentu«. Nemýlíme-li se, dím jistý německý básnik asi toto: »Proč blouditi v dálce, když dobro leží, tak blízko ?« Leč, kdo by strkal prsty, byť byly jinak sebel všetečnější, do žhavé lávy ? Proto výmluvný jindy tisk úřadní a vládní mlčí, mlčí zatvrzele k projevu p. Ché-
Chéradam Rakousko Praha Evropa
18 article
l anom
19 article
radama; avšak jeho mlčení, toto ticho, řve více,
20 article
než nejpodrobnější odveta. Tisk úřadní a vládní mlčí, buď že nesmí mluviti, anebo ne- může, poněvadž by žurnalističlí úřadníci tiskové kanceláře musili vývody pana Chéradama pode- psati oběma rukama. — Návštěva technických vysokých škol v Cislajtanii. Podle frekvenčních vý kazů, uveřejněných c. k. ministerstvem vyučo- vání, obnášel úhrnný počet studujících zimního semestru 1901 na technických vysokých ško- lách po ukončení normální doby zápisné 5331. o 842 studujících více než zimního semestru roku lonského. Z tohoto počtu bylo 485 9 řád- ných a 472 mimořádných posluchačů. Co do návštěvy stojí na prvním místě technika víden- ská s 1881 posluchači, hned po ní přijde če- ská technika pražská s 1262 studujícími, tech- nika lvovská má 711 studentů. Na čtvrtém místě stojí teprve německá technika pražská se 585 studenty, brněnská německá se 451, štyr- ská se 383 a mladičká kusá česká technika v Brně se 78 studenty. Pozoruhodno jest, že jako česká universita, také i pražská česká technika přichází hned na druhém místě za Vídní co do frekvence studentstva. Pražská tech- nika česká dorůstá však na výši vídeňské mnohem výše, než jak tomu bylo při srovnání universit nedávno na tomto místě uveřejněném. Naše technika pražská má jen o nějaké sto měně studujících než vídeňská. Leč ať někdo po- staví se před komplex paláců, v nichž umístěna jest vídeňská technika a pak s týmž dojmem zavítá před chudičkou střízlivou frontu české techniky pražské na Karlově náměstí a vzpo- mene si, že pražská budova chová ve svých útrobách poslucháren a vědeckých ústavů pro dvě třetiny studentstva vídeňské techniky. Při tom nechť pováží, že před sebou má takřka jen pouhé průčelí, kteréž neobsahuje vlastně nie jiného leč schodiště několika sály obložené, toť že je všecka česká technika.
Chéradam Brno Karlov náměstí technický vysoký škola v Cislajtanie
21 article
Vlastní její místnosti nacházejí se v zadních dvorních traktech prastaré budovy, na něž vzpomínají absolventi české techniky ještě dnes s hořkosti utrpení, jakého se v nich dožili! Celá decennia ozývá se již volání po lep- šich, moderních místnostech pro českou tech- niku v Praze, leč marně. Každá venkovská rešika má lepší místnosti než vysoká česká škola technická. — Ze všeho výše uvedeného úhrnného řádného posluchačstva vysokých ško technických navštěvuje všeobecné oddělení 283. školy inženýrské 1937, stavitelské 178, stroj- nické 1947 a chemické 514. Příšlí doctores rerum technicaruml — Krise německého pravopisu jes stále těžši, a křiklavější. Jak již známo, byl na velikonoční svátky svolána do Vídně anketa německých učenců, professorů, spisovatelo. tiskařů a korrektorů, aby v ministerstvu vyučo- vání rozhodli o tom, jak má na příště vypadati pravopis nejkulturnějšího jazyka celé zeměkoule, příštího státního jazyka v télo monarchli. An- kela tato není bezděčným činem nejvyššího správce vynčování cislajtánského, byloť k ní dáno ponuknuti přímo prý z Pruska, pruský ministrvyučování vyzval všechny německé vlády k současnému všeobecnému zahájení re- tormy německého pravopisu a vyzvání to nezů- stalo bez povšimnuti ani ve Vídni, jak anketa ukazuje, Oblíže jednostejné dobropísemnosti ně- mecké jsou dle všeho velmi značné, prozíravým lidem věci znalým zdají se nepřekonatelnými.
Praha Vídeň Prusko český škola technický
22 article
Tomu nasvědčuje velkolepý prostředkovací návrh, uveřejněný právě jakýmsi odborníkem v Cá- chách, panem Büttgenbachem, a obsažený v jeho spisu, v němž se řeší otázka německého pravo- pisu velmi jednoduše. Pan Büttgenbach nežádá nie jiného, leč — odstranění německého pravo- pisu, nápad důstojný Kolumba. Zavedení sku- tečného pouhého zvukového písma. Pan Büt- genbach stěžuje si na »úplnou nejistotu a ne- dostatek systému v užívání hlásek v německém jazyce«, i dovozuje, že »dnešní německé písmo již nedostatkem svých znamének ani neposkytuje možnost důkladné reformy pra- vopisu, to jest uskutečnění základní zásady každého jednotného písma národního, že každý zvuk má být vyjadřován vždy touž značkoua že každé značce odpovídati má vždy týž zvuk.e O dosavadním německém pravopisu vyslovuje se cášská autorita následovně:: Netvrdíme mnoho. pravíme-li vzhledem k ohromnému množství času vynakládaného na našich školách k přisvojen si rozmarů našeho pravopisu, že tato truchlivá věda, stojí toho, kdo ji chce opanovati, několik let života, tak že nemáme žádnou příčinu vytýkati Číňanům těž ko- pádnost jich písma i vysmívati se jim pro čas, který jim ztráví.
Büttgenbach Kolumbus Büt Číňan
23 article
Pan Büttgenbach chce nikoli nový pravopis, nýbrž novou jednoduchou abecedu, kteráž by beze všech pravidel dovolovalat psáti každou řeč, každě podřečí, a kteráž by Němcům usnad- nila učení cizím jazykům ano i jich vlastního na polovinu času, nyní k tomu potřebného. Tak tedy ! Ukazuje se na základě moderního bádání vědeckého, že jazyk, který se u nás tlačí k uznané funkci jazyka státního, aspoň »v ně- kterých oborech státní správy«, nemá ani řád- ného pravopisu, ba ani slušné abecedy, kteráž by se kryla se zvuky, z nichž se bohatá har- monie německého jazyka skládá! Tot věru úžasné. Naposled si přijdou Němci ještě k nám vypůjčit naše čárky, háčky a kolečka, zhušto- vací, prodlužovací a změkčující znaménka, nebo náš pravopis český má všechny ty značky. o které pan Büttgenbach tak stojí. Není jazyka, jenž by se nedal co nejstručněji vyjádřiti če- skou abecedou, jak to uznali už i — němečt geografové a linguisté, kteří nahražují exotické jazyky a místopisné názvy českými písmenami. Jakým výhodám těší se český jazyk co do stručnosti oproti německému, vysvítá vždycky z rovnoprávných textů anebo protokolů jako příkladně ze zemské sněmovny. Český text ne zaujímá pravidelně ani dvě třetiny místa ně- meckého. — O upravení učitelských platů. Sub- komité, sestavené za účelem vypracování pří- pravných návrhů ve příčině upravení platů učitelů a sestávající z přísedících zemského vý- boru pp. dra. Herolda, prof. Pražá ka dra. Werunského, konalo včera dopoledne sehůzi, která trvala přes dvě hodiny. O vý- sledku jednání byla podána tato zpráva: »Sub- komité zemského výboru projednalo v dnešní schůzi otázku upravení platů učitelskýcha usneslo se předložiti v příšti schůzi zemskému
Büttgenbach Němec profesor Pražá Werunski
24 article
výboru k rozhodnutí principiálnímu některé sporné otázky a dle výsledku rozhodnutí toho vypracovati a příštímu zasedání sněmovnímu předložiti osnovu zákona o této úpravě. « Jak se dovídáme, byl v subkomité schválen dvěma hlasy proti jednomu návrh, který vypracoval přísedici p. dr. Herold a který znamená vyšší potřebu přes 10 mill. K k upravení učitelských platů. Mezi podrobnostmi, o nichž se subkomité nemohlo dohodnouti, nalezá se také návrh na zrušení nejposlednější třidy učilelů. — »Národní spolek českých techniků« zakázán! Píše se nám: Jaký duch v nynější době vládne, dokazuje nejlépe výnos místo- držitelský, kterým bylo zakázáno zříditi »Ná- rodní spolek českých techniků«z důvodu, že »účelu spolku (to6iž: šířiti známost světa a ná- rodů, především národů slovánských, pěstovali slovánskou vzájemnost, podporovati a rozširo- vati všeobecné i vědecké vzdělání členstva) s žá- doucí přesností seznati nelze.« A přece § 2., obsahující účel spolku, byl opsán ze stanov spolků e. k. místodržitelstvím schváleného — v době, kdy nebylo nynější »nestranné« mini- sterstvo u vesla. Patrně překáželo ve stanovách slovo aslovánský«. Jest ostatně postaránb, aby zákaz ten stal se předmětem dotazu ke vlád poslanci českými. Stanovy opravenů byly znova předloženy, však tím jest ztrácen celý měsíci na přípraváchk uskutečnění »Národního spolku českých techniků« a to značí mnoho, neboť jest třeba horlivé práce, aby spolek ten účelu svému vyhovoval a zdárně prospival.
doktor Herold národní spolek český technik spolek e národní spolek
25 article
— K uctění památky Julia Zeyera pořádá kroužek jeho ctitelů pod protektorátem presidenta České akademie pro vědy, slovesnosta umění, vrchního stav. rady p. Josefa Hláv ko v šedesátý výroční den narozenin zvěčnělého básníka, v pátek dne 26. dubna o 7. hodině večerní v Rudolíině velký koncert, který již předem lze právem označiti jako vrchol le- tošní koncertní saisony. K naději této opravňuje nejen skvělý,umělecky vynikající program ve- čera, nýbrž i jmena účinkujících, kteří ochotně přislíbili přispěti svou hřivnou k důstojnému uetění drahé památky básníkovy. Jsou to dámy sl. Emma V. Destinova, člen královské dvorníd operyberlinské a pi. Hanna K v a pi- lová, člen činohry Národního divadla a pá- nové professor H. Wihan /a skladatel Oskar Nedbal. Na programu jsou některé v Praze dosud neznámé skladby, zejmena překrásný cellový koncert Dvořákův, zamilovaná skladlba zvěčnělého básníka, již předneseh pi prof. Wihan a téhož mistra symfonická báseň »Píseň boha- týrská«, kterou sehraje orkestr Národního di- vádla, řízený p. Oskarem Nedbalem. K romě skladeb právě uvedených obsahuje program kon- certu ještě Smétanovu symfonickou básen
Zeyer Hláv V Destinův Hanna H Wihan Nedbal Dvořákův profesor Wihan bůh Praha Český akademie národní divadlo národní di
26 article
»Blaník« (orkestr Národního divadla), S ukův »Prolog«u k Zeyerov ěo slovénské pohádee »Radúz a Mahulenav (pl. Hlanna Kvapilová a orkestr Národního divadla) a písně, jež před- nose slečna Emma Destinova. Dirigentem koa- certu jest p. Oskar Nedbal. Zdatnost uměleckých sil, v koncertu účinkujících, is výbraný, v pravdě skvělý program večera zaručují uměnímilovnému obecenstvu požitek v malých poměrsch dojista vzácný. Nent tudíž pochybnosti, že velký mravní i hmotný úspěch večera jest již předem pojištěn a že skvělý koncert ten stane se dů- stojnou uměleckou oslavou památky nezapome- nutelného geniálního básníka našeho. Upozorňu- jeme umění milovné obecenstvo a zvláště četné etitele Zeyerovy na tento večer, který bude z nejzajímavějších v novějších koncertních dě- jinách pražských. — Klub voličů novoměstských. Na s- botu dne 13. dubna t. r. svolává se klubovhí schůze do místnosti národní strany svobodomy- slné (Jungmannova tř. č. 26) o 28. hod. več., na kterěž zahájt rozprayu p. poslánec dr. Joset Fořt 20 politiékě situaci«, Pro schůzi tuto přislibila celá řada pp. poslanců své úča- stenství. Uvedení hosté jsou vítáni
Radúz Hlann Kvapilová Destinův Nedbal Zeyerův Jungmannův doktor Joset Fořt Blaník Upozorňa národní divadlo Mahulenav
27 article
— Osobní. Pan Antonfn Kašpar, def. úřad- ník První občanské záložny v Praze, jmenován účet- ním a pokladníkem občanské záložny v Sedlčanech. — Pan MUDr. J. Babor, odborný jékař pro nemoei nervové, vrátil se z cest a počne v úterý 9. dubna opět pravidelně ordinovati. — Úmrtí. Dne 6. t. m. zemřela na Král. Vino- hradech paní Helena Lantnerová, roz. Homol- kova, choť mistřa houslaře, v 66. roce věku. Pohřeb konati se bude v pondělí dne 8. t. m. o 4. hod. odp. z kaple na hřbitově vinohradském. — V pátek zemřel p. Joseí Hrach, statkář na odpočinku v Lužci n. Vít. v 77. roce věku. Pohřeb koná se“ dnes o z. hod. z domu smutku č. 20 na hěbilov lužecký. — Pohřeb učitele p. Ladislava Boše koná se již dnes v neděli o 3. hod. na hřbitov vinohrad- ský a nikoli zejtra, jak bylo udáno. Třetí ejeza českých přírodozpytcův a lékařů v Praze 1901. Zvaní k sjezdu již je téměř u konce. Jen tu a tam ještě doplňky, reklamace se vyřízují. Kancelář organisačního výboru vykonala slušný kus práce. V nedlouhé době rozesláno bylo na 4000 pozvání, jednak na osoby, jednak na kor- porace a spolky i učené společnosti a ústavy. P - slední dobou každým dnem stává se i došlá pošta štědřejší. Každým dnem přichází větší počet při- hlášek, jež dosáhly dnešním dnem (4 IV.) počtu 400. Ke konci minulého téhodne odevzdali sekretáři organičnímu výboru první přihlášky ke přednáškám.
Antonfn Kašpar MUDr J Babor Král Lantnerová Hrach Vít Boš Sedlčany Lužec Praha úřadník první občanský záložna v Praga
28 article
Již tato první dávka záplašila veškeré pochybnosti o zdaru sjezdu po této stránce. Zvláště některé sekce vykazují tolik přednášek, že stačí na několik schůzí. Z formalií uvádíme dnes, že usnesl se orga- nisační výbor na schůzí dne 29. března, aby vyho- toveny a rozeslány byly přihlásivším se členům »prozatímní legitimace«. Jich sestavení stalo se nutným za příčinou event. legitimování se na dra- hách. Organisační výbor podal totiž žádost ke všem v Praze ústícím dráhám za slevu jízdného pro členy a účastníky sjezdu. O vyřizení žádosti bude svého času zaslána zpráva všem žurnálům. Kromě toho organisační výbor maje stále na zřeleli zásadu, kterou se řídii, když stanovil členský příspěvek pouze na 5 zl., aby totiž stal se sjezd co možná nepřístupnějším a nejrozsáhlojším, usnesli se, aby dámy, patřící k užší rodině členů sjezdu (pania dcery) měly plná práva a všechny výhody účastníků sjezdu. Organisační výbor prosi pány členy, aby oznámili generálnímu sekretáři sjezdu, zdaž hodlai se zúčastniti s dámami, aby mohly těmto příslušné legitimace vystaveny býti. Natno ozuačiti jménoa poměr ke číenu sjezdu (žena, dcera). Se strany hmotné dlužno s potěšením zaznamenati dary král. hlav. města Prahy 10.000 K, Vinohradské záložny 500 K (jež dílem vyplaceny, dílem zajištěny byly) Spolku českých lékařů v Praze 1000 K a garantie dalších 1000 K pro event. nutné potřeby. Organisacní výbor spoléhiá, že i obce předměstské k svátku českých přírodních věd přispějí. Prof. Kostanecli v Krakově oznamuje orgavisačnímu výboru, že se právě konstituoval v Krakové polský komitět pro obeslání III. sjezdu českých přírodezpytcův a lékařo, za předsednictví prof. Wichěrkiewicze. Vědeckých přednášek bylo do dne 5. dubna organisačuímu vý- horu oznámeno 137.
profesor Kostanect Wichěrkiewicz Praha Krakov 500 K spolek český lékař