2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
5
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Otázka učitels ká.
(IV. Český učitel v naši
společn os ti. )
Práce učitelská neobmezuje se jenom na
vyučování. Jeť potřebí, by před školou
učitel řádně se k němu připravil, tím více, čím
méně rozhledu po věcech vyučovacích podaly
mu ústavy učitelské, tím více, čím větší je
jeho snaha, vybřednouti z předpísů zastaralýeh
a bezživotných osnov učebných a neutkvěti je-
nom na obvyklých methodách a formách učeb-
ných, ale proniknouti všechno vyučování duchem
pokroku a života. Neméně času vyžaduje po
škole oprava písemných prací žákovských,
často bezúčelných a jen pro »methodu«, nikoli
pre věc, a ovšem vyřizování četných úřadních
knih a listin, často i zbytečně, až rušivě se
vtírajících do vlastní práce učitelské.
Je to vskutku obdivuhodné — jak bylo
z více míst upřímně přiznáno — že při této
veškeré namáhavé a všestranné prácí školské
ještě tolik koná naše učitelstvo mimo školu.
Svému vzdělání obětuje mnoho času úča-
stenstvím při přednáškách v jednotách učilel-
ských (20 z nich v jediném. roce konalo pro
své členy 267 přednášek) a mnoho peně
(v jednom roce 8 proc. svého služného)!
Vlastní silou podniklo nakladatelské druž
stvo »Dědielví Komenského«, účastní se s obětmi
vzdělávacích kursů prázdninových a je předním
podporovatelem našich knihkupeů, nakladatelůy
a časopisův, při čemž samo je činno při našt
produkci literární.
»Největší váha mimoškolní činnosti“ uči-
telské — praví Ústřední spolek učit. ve spis
»Učitel a škola ve službách lidu« — je vt
drobné prálci v lidu, v té práci, o niž se
vedle učitelstva málo kdo stará, proto že se na
veřejnosti pořád nerozvěšuje, ale jejíž výsledky
jsou lidu s daleko větším prospěchem než všechna
dobrodružství politická, honosivé slavnosti
jiná rozčilující a neplodná podnrkání pro? vlast
a národ.
tčč. ee
Komenský
6
article
»Učitelstvo koná tu práci rádo, ochotně.
nezištně, při značném omezení občanských práv,
dokonce s nebezpečím pro svou existenci«a
všemi silami se přičiňuje, by jeho práce školní
byla zachovávána »stálým uvědomováním, ve-
dením a vzděláváním lidu«, jehož životů ještě
tolik v osvětném, mravňím a hospodářském
vzhledě se nedostává.
Postavení učitelstva ve veřej-
ném životě, především v životě spole-
čenském, právním atd. uznává dr. Joklík
jako zvlášť důležité na venkově, kde bývá vedle
kněze jediným representantem intelligence učitel,
jemuž však k důstojnému vystupování nedostává
se při nynějších bídných platech prostředků.
Jeho působení v obecním zastupitelstvé bývá tak
účinlivé, že bez něho na nejednom místě by
samospráva snad úplně v písku uvázla. Uči-
telstvo radí ve věcech právních, lékařských.
hospodářských, zemědělských, průmyslových,
živnostenských, zkrátka ve všem, a proto take
volá po akademickém vzdělání, jímž by též
místnímu knězi ve všem se vyrovnalo. Učitelstvo
je v čele všech podniků humanních a kultur-
ních; poučuje přednáškami; pořádá divadelnía
ušlechtilé zábavy; je činno ve spolcích čle-
nářských a ve knihovnách; udržuje hudbu
pěstuje hasičství atd. atd.
Joklík
Uč
7
article
Působení učitelstva v ohledu národním
je neocenitelné a nedoceněné, praví se : Uči-
telstvo činí pro národ více, než národ pro ně.
Na venkově pořádá všecky sbírky národní; činí
se pro Ústřední Matici školskou, jednety pošu-
mavskou, severočeskou, jimž asi 2000 učitel
je členy; působí pro sokolstvo; pracuje na ná-
rodním uvědomění venkova; při volbách půsoh
pro věc národní atd. Všecko to na své nebez-
pečí, neboť ohrožují je Thunovy výnosy. Měly
úmyslem, ze školy politiku odstraniti, ale samy
ji do školy vneslytumočíce určitý program
politický, jakož nevhodně tyto výnosy správní
akcenlovaly hesla korunní; činí propagandu pro
říšský centralismus a osoby panovníkovy při
tom užívají jako záštity: přísností k mládeži
a špehováním a denuncovávím učitelů nepodaři
se vychovati lásku k mocnáři, ale ovšem strach
z centralismu. Výnos o sbírkách žactva je
přílis široký a neurčitý; sbírka na př.- na věne
pro zemřelého žáka, pro společnou návštěvu
panoramat, zvěřinců atd. by byla v účelu zma-
řena, kdyby vyčkávalo se pro ni - povolení
zemské rady školní; byrokratický tón výnosu
prašpatně se snáší s jeho paedagogickýmí ten-
dencemi. Urážlivý pro nás je předpis o opatřo-
vání říšských praporů pro inventář škol, na něž
stát ani krejearem nepřispívá ; pohanlivé jest.
Thunův
8
article
že se staví vedle sebe výrazy »národní« a »de-
monstrativní«. A proč při míjení »užší« vlasti
(svatováclavské) od pěstování »širší« vlasti (ra-
kouské) nepokračuje se k »nejširší« vlasfi (ra
kousko-uherské)? Výnosům Thunovým se ne-
podaří a nemůže podařiti, udolati v útlých
srdeích našich dětí národní cítění a vědomí
jejich příslušnosti k užší vlasti české — p-
sobiť mimo školu dosti živlů ve směr
opačném. Co se nepodařilo čtvrttisíciletému
útisku pobělohorskému, nepodaří se ma-
licherným, úzkoprsým, byrokratickým opa-
třením, jež ostavují jen cit trpkosti a hol-
kosti a jejichž oběti tím více na ten centralis-
mus zanevrou. Vočkovaná loyalita může jen
zničiti strom loyality samorostlé. . Český národ
vyjma bouři husitskou, byl ke svým králům
vždy loyálním a nepřestal jim býti ani v době
nejnovější, poněvadž za dnešních poměrů může
obstáti jen v monarchickém zřízení; lovalitu
svou osvědčoval často a v těžkých dobách
nedá se v tom směru z cizích stran poučovati.
jítmonstrativní
Thunův
9
article
Při panovnickém jubileu r. 1898 se ukázalo.
že skutečně výnosy Thunovy pro inspektorya
šplbavce jsou prostředkem k osobním účelům,
zakládalyť se okresní fondy podpůrné s okres-
ními inspektory jako předsedy: kdo z učitelo
chtěli přispívati na fondy zemské, kde by osoby
okresních inspektorů vyniknouti nemohly, byli
stibáni výtkou, proč nepracují ve prospěch
těchto ! —
Působení učitelstva v národním ohledu
i mimo školu c. k. inspektoři a okresní hejt
mani hledí zameziti zapovídáním účasti učilel-
stva ve spoleích sokolských, zrazováním, b,
nesbíralo na Husův fond, obmezováním jeho
práva volebního a účastenství na schůzíe
a pod.
V ohledu politickém jest učitelstv
stavem napolo bezprávným, jak se zrači v
výnosu Kielmannseggově, arci zpátečnickém
dosud nezrušeném, znamení to, že učitel v ohledě
politickém jest člověkem úplně bezprávným
Tento výnos dokazuje, že podstatou »služebníh
poměru« ve smyslu byrokratickém je: strach
z veřejnosti (prolo přikazuje tajemství úřadní)
stavovská výlučnost; poddaneckost podřizených
oproti představeným a její výron: disciplinaj to
jest bezmezná poslušnost a bezpodminečné
uznávání moci vyšších; olročení ve službě
strach o porušení té discipliny hlavně zasaho-
váním veřejnosti; chůze jen po vyšlapané úřadní
cestě, jen nic přes hlavy představených; strach
o auktoritu stavu. Výsledky této soustavy jer
se v tom, že učitelé bývaji volání k úřadům za
účastenství při schůzích voličských nebo politi-
ckých, vyjmouc spolky a schůze, klerikální; že
inspektoři nčiní na učitele nátlak v čas voleb
že život něitele vede se v policejní evidenci až
Thunův
Husův fond
10
article
až do toho, kolik piva v kterém hostinci vy
pije; že ho obestírá síť špehounství a to čel
níkem, způsob to zvlášť ponižující, zelotickým
klerem, starostou obecním, otcem, jenz byl tre-
stán za nedbalé posílání dítěte do školy dotče-
ného učitele, každou bábou, a což nejhoršího
jeho vlastními kolegy, hlavně řidícími, inspektory
i za dvařmi dřídy! Slídičská horlivost vede
ku směšnostem: chce v odběrateli přečtených
francouzských časopisů z kaváren pražskýeh
najíti — socialistu!
11
article
pato byse omluviti rozeznávání osoby uč-
telské ve službě a mimo službu; je pravda, že
politika do školy zatahovati se nemá; avšak je
také pravda, že dobrého učitele zdravý a při-
rozený takt vystříhá kroků falešných. Sluši
tedy přestati na dozoru, by ze školy nestalse
ústav politické propagandy ani vládní ani ne-
vládní, mimo školu jest učitel občanem jako
jiný a není příčiny obmezovati jeho politiekou
svéprávnost, kousek té svobody, které mu úzko
praost byrokratická ve škole ani trochu nepřeje
Za všechno, co učitel. pro vleřiejný
ž ivot vykoná, je stihán a pronásledován před-
stavenými úřady, všechno činí jen s nebezpečím
mnohdy s nasazením své existence. A za to vše
odměňuje se učitelstvo nevděkem od politiků
jimž tolik posloužilo a pro něž dosud pyká
zadrženými kvinkvenšlkami; od politické šamo
správy; od šosáků na venkově, kteří na učitele
není-li z jejich středu, pohlížejí jako na vetřelce
a cizáka, kteří pro jeho »stálý plat« mu
všecko co možná dráže počítají a všechny
neplacené funkce národní a společenské
naň uvalují; kteří svobodnému účitel
kladou nástrahy, by jejich Anče a Káči ze
zakletí věčného panenství vysobodil; kteři
jeho život soukromý špehují, naň donášejí, ho
pomlouvají; nízce se mstějí za oznamování jich
děli pro zanedbávání školy. »Učitel leckdes jes
jako zrno mezi mlýnskými kameny, z nichž jed-
ním jsou byrokratičti představení úřadové, dru-
hým okoli, ve kterém působí.« Ploto vzmáhá se
mezi učiteli roztrpčenost a lhostejnost, a jes
příznačným usnesení jedné Budče východočeské.
Anča
12
article
by učitelstvo, pokud oprávněným jeho požadav-
kům vyhověno nebude, zachovalo v politickém
smýšlení naprostý indifferentismus a učinilo dis-
posice další dle skutků, kterými strana nebo
frakce politická dokáže ke školství a k učitel-
stvu největší blahovůli. — Učitelstvo učí se
spoléhati na sebe sama, na 90 procent (8000
je ho skrze 119 jednot sloučeno v Ústředním
spolku, jehož orgn je »Český učitel« ; mimo
organisaci stojí asi 1000 učitelů, zvláště » kato
Jických« a mnoho učitelek; z organisace se vy-
lučují šosáci, zpátečníci, ultrakonservativci.
práce se štítící, ale kivýsledkům jejím se tlačíe
»trubei«. Organisa ce učitelská vykazuje se také
lím úspěchem, že spolky učitelské úplně se
emancipovaly z pout byrokratismu, hájí neohro-
ženě zájmy stavu a dovolávají se jeho práv
opovrhujíce servilismem, doprošováním se a zbo
žňováním auktorit. Brožurkami, časopisy škol
skými, rozhledovými a denními volně, bez osty
chu, sebevědomě, neohroženě zpravují sebe a v -
řejnost o poměrech svého stavu, vystupujíce prot
šplhávosti, patolízalství a nekázni ve svých řadách
a nedbajíce nevalné přízně a blahovůle shora.
13
article
Organisace učitelská mohla by. býti vzorem pro
podlaši
»vyšší« na pohled stavy jiné.
O mimoškolní práci učitelské brožura ústřed-
ního spolku učitelského z r. 1899 »Práce a od-
měna učitelstva«, přinesla i číselné doklady: Ze
3543 učitelů bylo 2095 členy spolků čtenář-
ských, 263 divadelních, 338 vědeckých, 2183
Národních jednot, 1041 Sokolů, 649 hasičů.
1182 členů humanních spolků, 1182 hospodář-
ských, 336 peněžních atd.; z oněch 3543 učitel
bylo v neučitelských spoleích 8948, průmérn
kažďý ve 3 spolcích, nákladem 28.145 K. 2644
byli funkcionáři, nejméně předsedové, nejvice
jeďnatelé! Čtyřicet jednoť učiťelských za
rok vykonalo 426 veřejných přednášek pro lid.
690 učitelů v pětiletí provedlo 2922 přednášek.
pro které vydává ústřední spolek učitelský zvláštn
»Sborník«.
Učitelstvo pečuje o lidové knihovny a četb
k osvícení lidu, o zlidovění umění, o zjemněn
společenských a zlepšení hmotných poměrů lidu.
A co by ještě více mohlo konati, »kdyby nej
větší čásť jeho pracovní energie nestravovala
bonba za doplněním bezpříkladně bídného služ
ného, kdyby mu vrácena byla občanská práva
a kdyby se uskutečnily jeho tužby po vyšším
vzděláni !«
spolek čtenář
Sokol
14
article
Česká škola v březnu 1901.
Dne 1. »Učitel« v úvaze »Škola a život« doka
zuje, že ona tomuto nevyhovuje, přináší čl. G. Okoun
»Psychologické základy vyučování pravopisného«,
čl. F. Merty »Herbert Spencer«. F. Krčka »Rozpravy
psychologické« a F. Bednáře »Žák pomocníkem uči-
telovým«. — »Paedagogické rozhledy« přinášejí čl.
A. Wimmra »O vyučování přírodopisu«, F. Krčka
»Rousseauův názor světový«. V. Šváchy »Krásno
v tělocviku« a rozhled »O státě socialistickém«. —
V »Národu a školé« podává se »Malá glossa k páně
Vaškovu čl. K opravám našeho pravopisu« a úvaha
J. Libíčka »O samočinnosti při vyučování počtům«. —
»Život« přináší rozhledy »Škola v rukou kněžstva-
a »Noční strách dětí«. — »Komenský« přináší »Take
několik slov k reformě ústavův učitelských« pro zvý-
šení jich úrovně, úvahu učitele zemské ochranovny
v Drně J. Starnovského »O nepoctivosti« a zprávu
»Proti fraktuře«. — »Časopis učitelek v čl. »Jest
jednou se vrátíme« jedná o společných požadavcíc
F Merta
Spencer
F Krčka
F Bednář
Žák
A Wimmr
Rousseauův
V Švácha
Vaškův
J Libíček
Komenský
J Starnovský
Krásno
15
article
učitelských ve »Škole ženských ručních pracf« po-
čátek či. K. Spalové »Ruční práče« o jich přiroze-
ném vývoji a »Vzorec petice« k zemskému sněmu
učitelek industriálních za vpočítání jim do výsluž-
ného všech let služebních. — »Škola měšťanskáa
živnostenská« přináší souhlas ze západních Čee
s »Vlastní cestou« učitelů škol měšťanských a spol-
kový referát J. O. Černého »O služném«. — V posla-
necké sněmovně vídeňské posl. J. Sokol a soudruzi
dotazují se ministra vyučování po poměrech umístění
české školy v Hrobech.
Dne 2. v panské sněmovně říšské zemský hejt
man svob. pán Romberg vyslovuje se proti prušá
ckému duchu a sociálním demokratům ve školách
rakouských; proti jeho výtkám, že školy nevycho
vávají ani nábožensky, ani mravně, ani vlastenecky.
hájí školy ministr vyučování z Harlelů.
Dne 4. v Praze v pokročilém věku umírá
Lebedová, vdova po řídicím učiteli a bývalá svědo-
mitá učilelka industriální, vždy horlivé činná pro
Spolek českých učitelek a zájmy lidumilné. — V po-
slanecké sněmovně vídeňské dotazpje se posl. uč.
K Spal
Černý
J Sokol
Romberg
Lebedová
Praha
16
article
Seitz, jemuž zvláště odporuje dr. Lueger, po návrhu
disciplinárního řádu a polemisuje při tom s vývody
zem. hejtmana Rombergra. Za podpory posl. Seitza,
Wolfa a Schreitera posl. J. Černý odůvodňuje pilný
návrh na zrušení výnosů Kielmannsegových, jakož
i návrh na zrušení 8 54 říšského zákona 1883 vý-
kladem o polřebě svobody pro učitele v zájmu kul-
turního pokroku; sněmovna zamítá pilnost návrhu
Dne 5. »Školský obzor« přináší o siluaci služ-
ného učitelského čl. »Po šesti lelech« a »Smulný
konec«; jeho »Moravská hlídka« líčí podučitelskou
štaci v čl. »Návštěva v kriminále«
Dne 6. vČeský učitel« v čl. »Mezi lid« uvažuje,
že kulturní, program učitelský je »diktalem socišlního
pokroku«, přináší odpověď dra. F. Joklíka »Ještě
návrhu disciplinárního zákona« a otiskuje z tohoto
časopisu čl. »O docházce školní«. — »Posel z Budče
přináší čl. »Další sebevzdělání« ohledem paedago
giky, hospodářstvíe národního a zákonů školních
občanských.
Seitz
doktor
Lueger
Seitza
Wolf
Schreiter
posl
J Černá
Kielmannsegový
F Joklík
Budeč
17
article
Dne 7. »Beseda učitelská« přináší povzbuzen
»Organisujme vycházky mládeže !« a náčrt J. J. Husy
»Daležitost poznání mysli dětské«; v »Melh. přiloze-
J. Hroníka »Dvojí odraz světla«. — »Učitelské no-
viny« doporučují Šujanovy »Učebnice dějepisu pro
měšťanské školy« pro jich zpracování dějin českých.
— Učitelstvo okrsku plzeňského vystupuje ze svazk
českého Ústř. spolku učit. v přesvědčení, že jeho
výbor nepočíná sobě nestranně a důstojně«.
Dne 8. »Komenský« přináší školskou úvahu
K. Kálala »O lásce«, čl. L. A. Hrázděry »Národo-
hospodářský kurs v Brně r. 1900« a Busedeík. »Z va-
lašska«. — »Příloha Komenského« přináší ze zem-
skébo výbora Moravy »Úřadní zprávu o jednání
ankety v příčině změny disciplinárního řádu.
Dne 9. pražská jednola učit. »Komenský« za
velikého účastenství pokrokového učitelstva, zástup-
cův obce pražské, paedag. lileratury a Ústř. Matice
školské s nadšením slaví pilnou a zdárnou prác
říd. uč. V. Kredby, na odpočinek odcházejícího.
Dne 10. »Učitel« doporučuje Řihovu »Skolu č
ského jazyka«.
Dne 11. v poslanecké sněmovně vídeňské posl.
dr. Ofner a soudrpzi dolazují se předsedy po jeho za-
kročení v disciplinárním vyšetřování poslance učitel
Seifze.
Hus
Daležitost
J Hroník
Šujanův
Komenský
K Kálal
Hrázděra
V Kredba
Skola
doktor
Ofner
Seifz
Brno
Morava
poslanecký sněmovna
18
article
Dne 12. v poslnnecké sněmovně vídeňské před-
seda odpovidá k dotazu o poslanci učiteli Seitzovi
že disciplinární vyšetřování z immunity poslaneck
se vylučuje. Poslanec Daszyňski v- řeči o odvodu
branců mluví o tom, že rozpočet kulturní obnás
jednu pětinu rozpočtu vojenského a líčí špatné po-
měry obecného školství a jeho učitelů. — »Školský
Obzor« vykládá situaci služného učitelského v článku
F. Táborského »Slovo k vážné úvaze« a »Prážákův
despotism«, dále klerikalismus školský líčí v čiánku
»Lžíce polévky« a podnikatelům učitelům věnuje
feuilleton »Pro domo sua«; jeho »Moravská hlídka
přináší článek »Kvalifikace« a »Ze starších protoko lů«
Dne 13. »Posel z Budče« k dnešním poměrům
školským přináší připomínku »Ejhle, škola konkor-
dátní«; z tohoto časopisu (bez udání pramene) oti-
skuje vyňatek »Ubohé Slezsko«. — Ve školském vý.
boru říšské rady vídeňské ministr dr. Hartel popírá
právem kompetenci říšské rady pro disciplinární řá
učitelský. — »Český učitel« v článku »Otázka školská
v panské šněmovně« polemisuje s řečí Rombergo-
vou, přináší »Pro nás«, ylí ení chování »Prahy«
»Slavie« a ústředního spolku k učitelům a doporučení
Spencera »Filosofie souborné«.
Dne 14. »Beseda učitelská« v článku »Z postupu
za úpravu našeho služného zamítá návrhy referenta
zemského výboru: J. Harapat »Školské rozhledye
uvádí úvahou o novém a starém, theorii a praxi
tamtéž v dopise »Z Chrasti« ukázky volného slohu
— V poslanecké sněmovně vídeňské ministe vyučován
odpovídá k dotazům po disciplárním stíhání učitelu
že je dostatečně obmezeno a že o nový disciplinárn
řád se jedná.
Seitz
Daszyňski
F Táborský
Prážákův
Hartel
Spencer
J Harapat
Budeč
Slezsko
Praha
Chrast
Slavia
poslanecký sněmovna
19
article
Dne 15. »Komenský« k instrukci zemské rady
školní přináší ze zkušenosti úvahu Č. Broučk
»O školních zahradách«; v jeho »Přiloze«P
Ondruška snaží se popřítijevangelický klerikalismus
»Škola měšťanská a živnostenská« přináší čl.
»K reformě ženského vzdělání v Rakousku« a
»K úpravě počtu vyučovacích hodin« pro učitele. —
»Škola mateřská« při »Časopisu učitelek« přináši
úvahu B. Studničkovy »O slavnostech na školách
mateřských«. — »Život« přináší hojné rozhledy
o hnutí antialkoholistickém se zvláštním zřetelem k
školám a čl. »Děti délníci«.
Dne 16. Jednota pražského učitelstva ku vzá
jemnémů podporování v nemoci a úmrti o valn
hromadě konstatuje členů 76 činných, 14 čestných.
jmění 29.240 K, podpor za minulý tok 1262 K, po
hřebného 640 K. — »Národ a škola« přináší úvahu
»Učitelstvo a sociální demokracie«, namířenou roz-
hodně proti této, otiskuje úvahu A. Hraby »Jak vy-
učovati zpěvu na školách obecných a měšťanských
a z tohoto časopisu (bez udání pramene) »O školstv
ve Slezskue.
Dne 17. výbor morav. Úslř, spolku učit. v
schůzi v Brně opět volí za předsedu poděkovavšího
se řed. F. Slaměníka, klade schůzi delegátů na
svatodušní svátky do Tišnova, nevyhovuje Jednotě
učitelů škol měšť. po zvláštním zastoupení a kon
statuje čistý roční zisk z Kalendáře učit. pro jub
lejní fond přes 400 K.
Dne 19. »Školský obzor« kritisuje jednán
o služném našeho učitelstva v čl. »Upravujte dáll
a přináší doporučení »Nová písanka« od F. Ko
houtka s linkami úhlopříčnými; v jeho »Moravské
blídce« úvaha »Disciplinární řáde.
Komenský
Studničkův
A Hrab
F Slaměník
F ko
Č . Broučk
Rakousko
Brno
Tišnov
Jednota učitel škola měšť
P Ondrušek
20
article
Dne 20. »Český učitel« odmítá heslo »Po-
státněte školství obecné!«, přináší vyňatky »Z řeči
kol. Jos Černého« z říšské rady a odsuzuje »Činy
zemského výboru v království českém a jeho po
slední skutek« v příčině učitelského služného ; počíná
přinášeti »Věstník o činnosti jednot a okrsků«. —
»Posel z Budče« přináší L. Strahla obsažnou řeč
slavnostní »Václav Kredba, přední bojovník za práva
učitelská« a obsáhlou zprávu »Oslava Václav
Kredby«. — »Učitel« přináší zasloužilou vzpomínku
J. Vincenta »Prof. Edvard Stoklas« a počíná kritický
rozbor F. A. Autraty knihoskladní »Mluvnice pro
školy obecné«. — »Škola našeho venkova« přináší
úvahu J. Smrtky »K otázce rozvrhu hodin a roz-
třídění žactva«, výstrahy F. Holuba o didaktickém
materialismu učitelů »Hyperprodukti« a E. Droba
»Co s domácími úlohami ?«
Dne 21. »Beseda učitelská« se přímlouvá za
»Feriální osady učitelské«, přináší šk. rozhled J. Ha-
rapsta »Nedostafek učitelstva« a oceňuje zdařilou a
Řlhovu »Školu českého jazyka«.
Dne 22. v poslanecké sněmovně vídeňské ují-
mají se posl. dr. Ellenbogen a Völk! diseiplinárně
stihaného posl. uč. Seitze při odporu posl. dra. Luegra
načež přijat návrh, aby ústavní výbor podal o věc
zprávu do týdne do velikonoc.
Černý
L Strahl
Kredba
Vincent
profesor
Stoklas
Autrata
J Smrtka
F Holub
doktor
Ellenbogen
Völk
Seitz
Budeč
Velikonoce
poslanecký sněmovna
21
article
Dne 24. v Praze valná hromada »Spolku pr
zbudování učitelského domu«
Dne 27. »Český učitel« v čl. »Mezi sebou« kárá
»Naše žalobnictví«, doporučuje »Spisy pro mládeže
Děd ctví Komenského a »Z říšské rady« uvádí z řeč
posl. Černého výňatek z Haufa, pro nějž byl kon-
fiskován. — »Školský obzore obrací se k našim stra-
nám politickým čl. »Konejte k učitelstvu spravedinost
a skutkové vaši vlasti požehnání přinesou !«, přinášt
líčení z říšské rady »Afféra kol. Saitze«, srovnání
»Co diurnisté chtějí a co má býti dáno nám« (170
—1370 zl.) a feuilleton co hejtman Rhomberg ve své
řeči »Zapomněl, zapomněl . . «
Dne 28. »Učitelské noviny« přinášejí povzbu
zení »Pěstnjme vinnou révu u škol našich« a dopo-
ručují L. Wernera »Tabulky tiskového písma«; prá-
vem odmítají Vackovo »nové« »Měřictví pro školy
měšťanské chlapecké«. — Na říšské radě vídeňsko
odmitnut návrh posl. Steina, by o věc. Seitzově jed
nalo se ve večerní schůzi téhož dne. — » Beseda učitel
ská« v čl. »Naše prostředky k dalšímu vzdělávání“
se žádá za nový, dokonalý časopis zdarma pro učitele
a za prostředky k zakupování časopisův odborných
a za místní knihovny učitelské; z pamětního spisu
otiskuje čl. »Péče pražské obchodní a živnostenské
komory o pokračovací školství«.
Dne 29. »Komenský« věnuje čl. »Přítel ško
ménětřidních« do památníku zásluh posl. V. Royta
a přináší soubornou práci K. Šmídka »Paedagogické
proudy naší doby.« Jeho »Příloha« přináší návri
petice k zemskému sněmu pro učitele moravské.
kteří ztrácejí léta služby definitivní pro započtění
do doby pro příplatky pro stáří. — Poslanecká sně-
movna vídeňská po prudkých sporech německých
poslanců přijímá většinou návrh posl. Marcheta, by
immunitní výbor navrhil rozšiření immunitního prán
poslanců na opalření disciplinární a policejní.
Děd
Komenský
Rhomberg
L Werner
Vackův
Stein
Seitzův
Péč
V Royt
K Šmídek
Praha
Hauf
22
article
Nakladatelství Šimáčkovo v Praze vydává v dru
hém, až do nejnovější doby dovedeném vydání
»Studie o našem školství obecném« z této »Hlídky-
v roce minulém.
Časopisy učilelské prudce a rozechvěně odpovi
dají k návrhům referenta zemského výboru dra. Pra
žáka o služném učitelském. — Časopisy a jednoty
učitelské proti zmínee dra. J. Palackého, že žádn
učitel ke společnosti Mosea král. českého loni nepř
stoupil, vykládají, jak jinak chudé učitelstvo české
pro vlastenecké spolky a podníky vůbec jest obětávo
a činno
erné hedváhné látkymašky a hlask
zboží v bohatěm výběru. Prodej přímo z to-
várny soukromníkům dle metrové míry i na
roby za původní tovární ceny. Vzorky fran-
ko. Továrna na hedváhné zbeží fy. Bratř
Schielové ve Vidni, Mariahitferstrasse 76.
arsenevá
voda
proti Enudokrevnosti, nemocem ženským, člvním a kož
nim nemacem atd. K dostání ve všech obchodech s mine
rálnimi vodami, lékarnách a drogeriich.
Šimáčkův
doktor
J Palacký
Praha
Mosea král
Mariahitferstrasse
36
article
ZÁMEK k najmutí.
ZÁMEK k najmutí.
V sever. Čechách, ve vel
mi krásné krajině ležíčí zá
mek, pozůst. z 16 místnosti
s konfrnou na 6 koní atd.,
krásnou zahradou, několik
minut od nádraží vzdál., v
největší blizkosti krajského
města, jest výhod. k najmutí.
Příležkk lovu zvěře a ryb se
skýtá. Přípisy vyproš. se pol
šifrou „K. F. 710“ Haaseh-
stenu a Voplerovi ve Vídni,l.
Čechy
Vídeň
krásný zahrada
42
article
Myslivos
Myslivos
v zemích českých.
Nádherné dílo velkého 4° s 37
skvostnými tabulemi barvotisko-
vými a četnými obrazci v textu.
Dle vynikajících děl cizích a za
přispění předních autorů našich A.
Bernarda. B. Brandejs: J. Dole-
žala, F. Heinekea, B. Hupky, J.
Jandy, E. Musila a j. 8279
Vychází v sešitech po 35 kr.
I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul.
h esldacheeheh hohoderk e
Doporučujeme tyte
veselé knih
Jak se strýc Bečka v moři koupal . . .
Jak stíha! Bečka mořské loupežníky . . . 30h
Pod hanáckým nebem. Od K. Křena.
Strejčkové z Moravy od téhož. Druhé vydání . 50h
Zábavné historky z Maďárie od K. Miksáta , 40h
Několik humoresek od J. Píseckého
. 30 h
Veselé kousky Ondruše zJJanovic. Druhé vydání 30h
Ze života barona Prášila . . . . . . . s 24h
Nebál se ani čerta . . . o ..
. 20h
Za tři koruny pošleme všech těchto 9 knih a k tomu
ještě tři jiné spisy nádavkem, tedy 12 spisů! — Objed-
nati lze jen poštovní poukázkou. Adresa:
Vydavatelstvo KRONIK Y
v Brně, Šturmova ul. č. 12.
7118
30h
B Brandejs
J Dole
F Heineke
Hupka
J Janda
E Musil
Bečka
K Křen
Strejček
K Miksát
J Písecký
zJJanovic
I . L
Praha
Vodičkův ulice
Morava
30
Brno
Šturmův