ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9bba84e0-7730-11dc-bbdb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 102, place 62, org 14, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
20 září 1909
4 masthead
Císlo 260.
5 article
hřbetů, házeti vejci a kamením, polévati Slo- vinky inkoustem, řváti „Heil!“, „Zabijte ty slo- vinské psy!“ a pod. Ptujšlí Němci měli zhbez- pečenou většinu, poněvadž jim přijelo na po- moc mnoho osvědčených německých sil z M- riboru, Celje, ba i ze Št. Hradce. Slovinci, kteř byli v menšině, uchýlili se kvapně do „Národ ního domu“. Jestliže se který Slovinec ohradil proti nadávkám, byl zbit. Bránih-li se, byl oka mžitě policií zatčen. Na Němce policie nesáhl Kdykoli se Němci sesypali na některého Slo vince, policie chvíli čekala, až Slovinec byl ná- ležitě zbit, aby Němcům nekazila radost. Náš zpravodaj — píše „Arb.-Wille“ — byl svěl kem, jak známý čalouník, podporovaný něme ckým šulverajnem, mlátil Slovince po hlavě vol skou žilou a jak jiný známý Němec z Mariboru strhl Slovinci klobouk a spolkový odznak, a vy chloubal se pak svou kořistí před „německým bratry“. Němci byli tak rozjaření svými úspěchy že zmlátili i několik svých lidí, jež omylem po kládali za Slovince.
Němec Slovinec Wille Celje Hradec Maribor
6 article
Taková je zpráva německého listu o ptuj ských udalostech. Slovinské listy mají spousti jiných podrobností, svědčících o sesurovění jiho štyrských Němců, Slovinei, odjíždějící ze Ptuje nobyli životem jistí ani v železničních vagonee a byly případy, že byli nuceni na nejbližší z stávce vysloupiti z vozů a jíti domů pěšky. T vše sluší míti na mysli, aby se rozumělo, pro vznikly nepokoje v Lubla ni. Z Pešti, 16. záři. (Persekuce Ne maďarů.) Aradská „Tribuna“ uveřejňuje sta tistiku politických procesů a jiných persekuc nemaďarských národů a socialistů od 8. dubn 1906, t. j. ode dne nasloupení nynější koalične vlády Wekerlovy až do poslední doby a věnuje ji hr. Apponyovi, uby měl přesné voditko, až bude na mezinárodní konferenci míru v Berlíne hájiti dobrou pověst Úher, „klasické země poli tické svobody a rovnosti“. Statistika vyplňuje tři stránky „Tribuny“ a jsou v ní v kpnlondářnán pořádku zaznamenány všechny tresty, uvaleně z politických důvodů na Nemaďary od 22. dub na 1906 do 27. srpna 1908. Tresty vynesly ob- žalovaným dohromady 124 roky, 6 měsíc a 27 dní vězoní a 80,366 K peněžito pokuty. Soudní útraty, jež musejí zaplatiti odsouzení, přesahují 120.000 K. Jest pozoru- hodno, že v téže době nobyl odsouzen ani je- diný Maďar proti Nemaďarům, kdožto veliká vět- šina odsouzených uznána vinnou pobuřováním proti maďarskému národu neb maďarskému ja- zyku.
Němec Slovinei Maďar Nemaďar Pešť Berlín
7 article
Ze Záhřeba, 16. září. (Pronásledo- vání Srbů v Chorvatsku.) Člen srbského efrkevního sněmu, zasedajícího v Karloveích Dušan Pribičevič, podal, jak již sděleno návrh, aby se sněm ujal svého v Záhřebě zntče ného člena, profesora bohosloví, Valeriána Pri bičeviče a návrh svůj odůvodnil takto? Srbové v Chorvatsku a Slavenii stojí dnes mimo zákon. Právoplatný nález záhřebského vrchního soudu prohlásil srbskou trikoloru a srbský znakz důkaz velezrády. A přece týž srbský znak je vyšit ve znuku srbského patriarchy na křesle, stojícím v čele zasedací síně sněmovní pod obrazem panovníkovým a uznává se všeobecn za národní znak rakousko-uherských Srbu Stihá-li Rauchova vláda Srby pro užívání srb ského praporu a znaku, je to znánka, že se chápe nejzoufalejších a násilnických prostředků Nejde jen o osobu člena kongresu, prof. Pribiče viče, nýbrž spíš o to, že se na základě denun- ciace provádějí hromadná zatýkání a národně církevní omblemy se prohlašují za velezradné. Tyto omblemy přinesli Srbové jako politickou indivádualitu do této monarchie a byly jim uznány nesčetnými výsadami. Jestliže srbské prapory a srbský znak, jichž se dosud bez pře kážky užívalo v církvi a v srbské samosprávě. jsou příznakem velezrády, pak — dodal řeč ník — jsem hrd na to, že jsem také takovým velezrádcem.
Srba Pribičevič Valeriánus Pri Rauchův profesor Pribič Záhřeb Chorvatsko Slavenie kongres
8 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Bosenská vláda a balkánské železnice. V berlínském »Tagu« píše p. Hugo Hari mann, že vi od členů zemské vlády bosenské že by byli zcela spokojeni, kdyby Rusko sta- vělo balkánskou transversálku, která by spojil Dunaj s Adril na pobřeží Černé Hory, protože
Hugo Hari Ruska Dunaj
9 article
by se tím upokojila severní Albanie, což by prospělo také pokoji v Bosně a Hercegovině. Rozvoj Černé Hozy v poslední době. (Pův. dopis „Nár. Listů.“) Nepřátelé a zlomyslní štváči proti Černě Hoře rozšiřují už po dvě, po tři léta zprávy, ja- koby Černá Hora byla v žalostném duchovném i hospodářském úpadku. Zprávy o úpadku Černé Hory jsou právě takového druhu, jako všecky nejrozmanitější lži, soustavně o Černé Hoře ši- řené, aby byla snížena a diskreditována. I v této příčině pravý opak je pravdou: Černá Hora ni- kterak není v úpadku a všemi směry utěšeně se rozvijí, a ovšem rozvíjela by se ještě krásněji, kdyby ji objetí rakouské tak tuze nesvíralo. Černá Hora má dnes na Cetyni vyšší gy- mnasium a v Podgorici od loňského roku nižší má několik průmyslových škol pro dívky a n stopkidesát škol obecných. V té příčině Bosn a Hereegovina za rakouské správy daleko zu stala za Černou Horou. Ministrem vyučování jest Jovan Plamenae známý obratný řečník ve skupšlině. Jovan Pla menac se v tomto svém úřadě výborně osvěd Černá Hora má nyní dvě banky a dvě spo řitelny, čehož do nedávna nebylo; banky maj ve všech černohorských městech filiálky.
Plamenae Pla Albánie Boseň a Hercegovina Černá Hora Podgorica Černá Hoza Černá Hora
10 article
Řemeslníků má Černá Hora dosuď málo jsou to po většině cizozemci, kteří do země při- nášejí cizí jazyk, mrav a idey. Tobo jest litovati ale za vojenských časů Černohorci se řemese tak štiili, že tento vnitřní odpor jen pomalu může býti přemáhán. Český „Černoborský spo lek“ v Praze prvý se staral, aby tento nedostatel Černé Hory přestal, obrav si za úkol černohorsk chlapce dávati v Čechách na učení řemeslům Jak trudná to byla práce, bezpochyby je v Če chách známo. Jen pomalu a neradi mladí Černo horci přivykají řemeslné práci a doučují se. Avšak že v tomio směru musí se působiti, uzná- vají už sami Černohorci. Důkazem toho je zalo- žení před několika lety n Cetyni „Spolku pro povznesení řemesel a obchodu“. Spolek tento vypravil už na sta chlapců na učení do Chorvat- ska, kde lépe prospívají, než v Čechách, pro- tože Chorvatsly je Černé Hoře teritoriálně blíž a jazykem se od ní neliší. Avšak při tom i do Čech ještě mnozí odcházejí na učení řemeslům, kde „Česká obec sokolská“ vedle „Černohor- ského spolku“ svědomitě se o ně stará. Do Čech odeházojí černohorští mladici i na školy odbor né, někteří i na vysoké. Na povznesení svého zemědělství černo horská vláda jen letos vydala přes 100.000 K Obrovský to pokrok naproti starším dobám, kdy rozpočet na zemědělství obnášel 6000 K ročně Aby se povzneslo na Černé Hoře lesnictvi, povolán Čech pan Vlach a jmenován státním in spektorem lesů. Pan Vlach je výtečný odbor ník a plní svůj úkol s láskou nejen k věci, ný brž i k Černé Hoře, jak to u všech Čechů bez rozdílu do nedávna bývalo.
Černohorec Chorvat Čo Vlach Čecho Toba Praha Čechy Černohor Cetyně spolek pro povznesený řemeslo
11 article
Kde má zapotřebí nějaké odborné síly. Černá Hora vždycky se nejprve oblíží po Češich Při státních mlékárnách umístění jsou Češi mle káni, při ovocných šloolách Čoši zahradnici atd Obrovský rozmach stal se v oboru komuni kací. Černá Hora před poslední válkou neměl ani jediné silnice. Nyní je křížem krážem po kryta sití dobrých silnic, ano silnic takových že na mnoha místech stavba jejich budí obdiv V stavbě silnie neustále se pokračuje. Jenz loňský a letošní rok vystavěna silnice z Pod gorice do Kolašína při starosrbské hranici. S-l nice tato, jež dostavěna bude na jaře r. 1909 bude míti velký význam pro černohorský ob chod. Na černohorských silnicích je na sl můstků i velkých kamenných mostů přes řeky a propasti; na silnici podgoricko-kolašínské jich bude obzvlášť velké množství. S jakým nákladem je to spojeno, vidno z toho, že pouze jmenovaná silnice stala se loňského roku pů druha milionu korun. Co potom stála celá sio ve silnic! Letos také dokončena silnice z Baru do Ulcina, kde se pomýšlí na zřízem mořskýeh lázní. Nebude pak na celém pobřeží Jader skélo moře rozkošnějšího lázeňskéhoo místa, než bude v černohorském Ulcínu. Srbům v království, jejichž některé listy dobrému jménu Černé Hory nejvice škodí dlužno připomenouti, že silnici podgoricko-kola- čuje.
Čech Srba Kolašín Ulcina
12 article
V Praze, 19. září.
Praha
13 article
šínskou dal kníže Nikola stavěti vlastně pro Srbsko. Když Srbsko bylo utkáno obehodní válkou s Rakousko-Uherskem, kníže Nikola se staral, aby mu touto silnicí otevřel nejk rat ši přistup k moři — a za to se dočkal o vlády Pašičovy takového vděku, že se starala, aby se balkánská transversálka Černé Hoře úplně vyhnula! Balkánská transversálka měla dle srbského projektu vycházeti na straně Ja- derského moře z pustého místa albánského, jež se zove Sv. Jan Meduanský, jež nemá přístavu a kde jest jediné slavení: nepatrná a špinavá čekárna pro Albánce, kteří zde chtějí jednou za čtrnáct dní vstoupiti na lod. Nový zahraničný ministr srbský dr. Milo- vanovič, měl by považovati za svou prvou a hlavní povinnost, aby obnovil dobrý a bratrský poměr mezi Srbskem a Černou Horou, jež ni- čím nezavinila, že tento poměr byl zkalen. Na stavbě přístavu v Baru pokračuje se ne- únavně. Za nedloubo, ještě během tohoto roku, bude veřejné dopravě odevzdána železnice z Baru do Vir-Pazaru. Sama tato železnice, krátká sice, ale vinoucí se po závratných výšinách planiny Ru- mije, je skvělým činem panování knížete Nikoly. S českou firmou Laurin a Klement uzavřel Černá Hora smlouvu o poštovní a osobní dopravě po nutomobilech. Pozdějí se tento způsob do- pravy rozšíří i na zboží. Tyto suše podané, zaručené fakty postač na obranu dobrého jména Černé Hory naprot zlovolným háncům.
Nikola Pašičův Meduanský Albánec Milo Srbsko RakouskoUhersko Černá Hora Pazar Laurin Klement
14 article
Snahy o soustředění liberálů v Německu. Němečtí liberálově všech barev a odstinů jsou nespokojeni s běhy německé politiky poznávají zároveň svoje slabiny. Za jednu z velkých uznávají rozlříštěnost liberalismu v několik organisaci strannicko-politiekých; nyní v tomto oboru působí k nápravě: k soustředění liberálních směrů ve společný útvar. V tom smyslu vyslovila řada německých liberálů sou- hlasné mínění v listech liberálních. Nyní připo- juje se k nim »starý vážný přítel strany« (národně-liberálni), jehož úvahu otiskla »Köln. Ztg.« stěžuje si na nevšímavost liberálních voličů vůči politickým dějům, na slabou návštěvu po- litických schůzí liherálů i žádá, by se nejprve dohodli vůdcové a kdyby nechtěli, aby se libe- rální živlové soustředili přes jejich hlavy. D schůzi musejí chodit a tam mluvit mužové všeobecně známí, neboť už jejich jména jsou přitažlivá a výmluvná řeč získává občanstvo Tato práce je únavná, ale v zájmu strany konal se musí! A nějaký mistní neúspěch nesmí se považovati za překážku dalšího působení tako- vého, Tisku strany náleží povinnost, aby snahám těm pomahal. Pisatel stati má při tom na mysli zároveň udržení vlivu liberálního v říšském sněmě.
Köln Německo
15 article
Francouzský a anglický tísk o Bülowově řeči. Pařížský »Temps« věnoval včerejší úvodník řeči, kterou pronesl německý kancléř Bül ov v kongresu interparlamentárů? »Temps« pozdra- vuje ji s největším zadostiučiněním jako zna- mení nového duchu. Francouzský žurnál provází Bülowovu řeč komentáří, které poněku zmírňují jeho sympatický závěrek. Uznává, že Německo neporušilo mír. Ale za třicet let bylo dosti silné, aby samo rozliodovalo o mírua válce a nemělo tudiž nijaký dívod vyhledávat válečné zápletky. Ale od té doby, co rovnováha evropská byla upevněna na účet hegemonie. bylo to právě Německo, jež několi kráte znepokojílo světový mlr Na štěstí je tento stav přechodným. S uspoko- jením zaznamenává »Temps« též výrok Bu lowův, že jen dobře chráněná zem může slou žiti míru, »Temps« upozorňuje na tento výrok francouzské hlasately odzbrojení a praví, že Bůlow vymezil hranice pacifistekým ilusim. Rovněž jeho slova, že je nutno se dobře po- znati, aby bylo možno se pochopiti, sehvaluje »Temps«. Pařížský list chváli skvělou frančinu a výmluvnost kaneléřovu, jemuž přisuzuje jasnost a bohatost latinského ducha. Všeobecně ee uznává, že řeč Bülowova působila přiznívě n mínění Francie. Anglický tisk uznává též mírumilovný tán fuči kaneléřovy, ale ke své chvále připojuje losti vážnou kritiku. »Times« nepochybují.
Bülowův Bůlow Německo Francie
16 article
upřímné lásce kaneléře a německého národa k míru. Ale cizincům se musí prominouti, po zastavují-li se poněkud nad rozhovorem, jevfeím se mezi takovými, mírumilovnými projevy a mezi podrážděným a bojovným tónem jistých politiků a žurnalistů německých. »Opakujeme znovu,« píše londýnský list, »co jsme často prohlásil vůči mírumilovným projevům vlivuplných Němců Svět posuzuje muže i státy dle jejich činů ne dle jejich slov. Ačkoliv Bülow může po ukázati na to, že Německo neporušilo mle v Evropě po dobu jednoho pokolení, nemůže tvrditi, že Německo často mír neohro- zilo a nepoškodilo.« Celkem píší an- glické žurnály o řeči německého kaneléře chladně a zdrželivě. Pochvalují jeho obralnost, ale nevěří v jeho upřímnost. Sebe menší krok k odzbrojení přesvědčoval by více nežli sebe známenitější kaneléřovy výkony řeč- nické. Uznání Muleje Hafida v Safi. Pařížský »Temps« telegrafuje ze Safi, že proklamace Muleje Hafida pokládá se tam za vitězství pro Německo. Od několika dnů obcházel německý konsul obyvatelstvo ukazoval všude dopisy,oznamující, že Mulej Hafid byl prohlášen za sultána v Tangeru. V neděli při prvním výstřelu z děla vyvěsil ně mecký konsulát vlajku a jeho příkladu násle- doval též britský a hollandský. Dopoledne byla ohromná německá vlajka, dodaná německým konsulem, nesena městem a obyvatelstvem nadšeně pozdravována. Všechny anglické a ně mecké krámy byly ozdobeny prapory. Tři dny a tři noci shromažďoval se lid na ulicích veselil se. Arabové zúčastnili se ovací a rado- vánek, pouze Francouzi drželi se stranou
Němec Francouz Německo Evropa Tanger
17 article
Revoluce v Persii. Od porážky royalistů minulého týdne ne- událo se v Tavrizu nic zvláštního. Naciona- listé jsou zaměstnáni ničením malé čtvrti městské, která se postavila na stranu royalistů. Není pozorovat v Tavrizu, že by v Teheranu nějak působila britsko-ruská nota. Není naděje na brzké obnovení pořádku. Dopisovatel jistého listu navštívil tábor Ain ed Dauleha. Napočítal 500—600 stanů a asi 5000 vojáků. Je do- statek zásob pro mužstvo i koně. Ale v mužstvu je málo chuti obnoviti boj. Nacionalisté doufají, že nediseiplinované mužstvo Ain ed Dauleha se nedá dlouho udržeti pohro madě.
Persie Ain Ain ed Dauleh
18 article Úsovské události.
Úsovské události. (Pdvodní dopis »Národních Listů«.) V Úsově, 17. září. Zuřivost Němců krolí po nedělních allotriích po zběsilém řádění radničních štváčů posádka čet- nická, čítající 32 muže. Pan hejťman je poslal až tehdy, když úsovští Němci své násilí provedli. Četnické obležení ubralo zuřivcům kuráže. V úterý byl klid. Jen zedníci v budově, upravované pro školu českou, občas zaslechli kořeněné výlev a po českých rodinách chodili členové obecního vý- boru s hrozbami a se sliby — — Pan učitel Sedláček je stále doprovázen čet- nickou stráží. Budova, na níž si vylili Němcl svou zlost, svým zuboženým stavem, poházená blálem, vytlučená, stojí tu jako doklad události nedělních a jako doku- ment německé nástnosti. Na nadvoří jejím leží hro mada rozbilých oken. Na středu ustanovena úřadní komise. e Němci okolní měli zálusk na tento den, ale ne- byli do města vpuštěni. Hned odpoledne začali se scházet Úsováci před nešťastnou budovou, kde zástup jejich značně vzrosti během komistonalního řízení.
Němec Sedláček Úsov
19 article
Komisi vedl komisař Kafka za přilomnosti okres- ního inspektora F. Smyčky, MUDra. Eiseita z Li- tovle, inženýra Skály ze Šumperku, zástupeů Ústřední Matice školské JUDra. J. Dezorta a řid učitele J. V. Šťastného, stavitele Brázdy. předsedy Matice úsovské F. Merty z Třeštiny, uč Jos. Sedláčka a 4 členů obecního výboru úsov- ského (starosta Kloss, Klement, Hloch Kloss ml); pání Němci byli přítomni, ač podal okresní školní radě následující vyjádření: »Mistnosti vyhlédauté pro českou soukromou školu obecnou v Úsově v domě č. 75 nevyhovují ani všeobecně ani jednotlivě 8S 13., 16. a 17. zákona ze dne 24. ledna 1876 z. z. č. 17 a nařízením c. k. mi- nisterstva kultu a vyučování ze dne 17. července 1875 č. 6525 z. z. č. 36, kterážta zákonitá nařízení vzta- hují se rovněž i na soukromé školy obecné, Žadá tudíž purkmistrovský úřad, aby byly vše- chny body, v nichž místnosti pro školu vyhlédnuté nevyhovují zákonitým nařízením, řádně vyšsiřeny zjištěny, nezúčastní se komisio álního řízení, žáda vsak, by mu byl zhotoven a doručen opis protokolu
Kafka F Smyčka Mudra Skála J Dezort Šťastný Brázda F Merta Sedláček Kloss Klement Hloch Kloss Němec Šumperk Třeština Jos Úsov
20 article
a vyhražuje si eventuální další vyjádření po doru- čení protokolu. V Úsově, dne 16. září 1908. Kloss, purkmistr.« Z okolí viděti bylo v budově školní starostu Neseta z Klopiny, občanstvo a studentstvo z Mo- ravičan, Loštie, Troubelic, z Olomouc za ústřední výbor Národní jednoly dostavili se pan Boh. Sommer a tajemník Ad. Kubis, ze Zábřeha red. Müllen. Vytknouťi nutno s důrazem. že z po- slanců nepřijel ani jediný, což budilo mezi Čechy všeobecnou nevoli. Komise po důkladném šetřen uznala místnosti provisorně za vho- né, žádajíc některé menší opravy (ventilace, zá- chody a pod.) Pan inspaktor Smyčka protokoluje, že míst- nosti mohou býti prozatímně na dobu 1—2 roků užívány za učebnu pro 35—40 dětl. Dr. J. Dezort jako zástupce Ústřední Matic školské a místopředseda české okresní školní rady uvádí do protokolu, že žádá, aby bylo zjištěno, ž budova pro školu vyhlédnutá je z venku blátem po- házena, vnější okna z učirny vytrhána a sklo v všech 6 oknech se strany do ulice rozbito, což také úřadně zjištěno a potvrzeno. Říd. učitel J. V. Šťastný zdůra zňuje nutnost delšího provisoria, ježlo se da očekávati, že za poměrů dnešních v obci a ve statě budou kladeny potřebným větším opravám a adapla- cím překážky.
Kloss Boh Sommer Ada Kubis Vytknouťi doktor J Dezort Úsov Klopina Troubelice Olomouc Zábřeh Čechy Loštie
21 article
Zaj mavé sceny odehrály se během komise: »Lide se na ulici hlučně bavil. Najednou začne pe- kelný rámus se ozývat z blízké kovárny. To byla narsfičená originální obstrukce od městských otců. Několik najatých H-faistů ze vší síly liouklo ne- přetržitě do studeného železa, což na žádost okres. inspektora komise zjistila, odebravšl se do kovárny. Hlomoz davu před budovou stále se stupňující způsobil, že komissř dal prostor před budovou čet- nictvem vykliditi. Dav se zuřivě čepejřil na folografa, jenž se svolením komisařovým chtěl demolovanou budovu fotografovati Po skončení komise byl protokol tlumočen pánům násilníkům z radnice. Dětí dosud zapsáno 25. Na úlerní interpelaci nařidilo místodržitelství uprchnuvšímu hejtmanu Strobachovi, aby osobně vyšetřoval zločiny a řádění úsovských Němců. Chtě nechtě musal dnes pan hejiman přijeti a kous- nouti do tohoto kyselého jablka. Úřadoval také po dobu komise a po ní na radnici. Čelnicivo zůstane v městě v plném počtu 32 mužů až do pondělka, načež ponecháno bude 12 čet- níků k ochraně učitele Sedlačka. Zaznamenáváme sucha fskta z úsovské hislorie, která misi poučiti naše české lidi, jak jednati vůči surovcům ú sovským. Ano, česká Morava musí odpově- děti na úsovské sprostoty. Hned a dů- razně. O různých podrobnostech z Úsova budeme refe- rovati postupné
Strobach Němec Sedlaček Morava Úsov
22 title
Představení vinohradské činohry
23 article
Wídni. Z Vídně, 19. září.
Vídeň
24 article
Činoherní personál Vinohradského divadla, čítající 56 osob, přibyl sem dnes o polednách rychlikem dráhy Františka Josefa. Na nádraží dostavili se zástupcové všech česko-národních a sociálně-demokratických organisací a pozdra- vili hosty bouřlivým voláním „slával Jménem českých spolků uvital anělce rae pan Karel Palda, řka: „Přicházít nám uká- zatí vyspělost českého umění dramátického. Naše srdce plesá vám v ústrety a přeje vaší ná- vštěvě plněho zdaru. Za německé sociální demokraty promluvil tajemník p. Kunze. Vzpomenul výpravy něme- ckých dělníků do Prahy před šestnácti léty a pohostinství českého tehdá jim prakázaného v Národním divadle a pravil: „Vnšeho pohostin- ství nezapomeneme vám nikdy. Vídeň není ne- snášelivou, jenom několik štváčů způsobuje zde spory. Na poli umění se spory ty nevyřídí. Poslance a redaktor Fr. Tomášek vítal vý- pravu jménem českých sociálních demokratů a jménem spolků, řka, že čeští dělníci děkují vinohradskému divadlu za to, že vyhovělo kul- turní jeho potřebě. Ředitel Šubrt poděkoval všem za uvítánía žádal, aby se stejnou láskou, se kterou konány byly přípravy, byl také na dále podník podpora- ván. Německy poděkoval němockým sociálním demokratům a skončil těmito slovy: „Vstupu- jeme do Vidně ve znamení umění a kultury a za- sadíme se o provedení úkolu svého co nejlépe. Když byli Čechové, kterých se dostavilo na nádraží veliké množství, provolali „Na zdar!“, odjeli pražští hosté zvláštními elektri- ckými vozy do bytů, jim vykázaných. S výpra- vou přijeli také spisovatelé F V Krejčí a V. Štech.
František Josef Palda Kunz Tomášek Šubrt Čecho Štech Praha Vídeň Francie Německo vinohradský divadlo národní divadlo
25 article Björnson jako člověk.
Björnson jako člověk. Veliký norský básník slavil v právě minu- lých dnech zlatou svatbu, padesátiletí svého sňatku. Všemi evropskými listy proběhla ta zprá- va, jejiž příští jsme svého času také avisovali a je pochopitelno, že při zvučném jménu poetově a při jeho svělové popularitě zavdala podně kůzným charakteristikám Björnsona — čl věka. Všichni Björnsonovi životopisci jako pří značný rys čilého, neobyčejně živého, tempera mentního a skoro dravého rázu povahy velikéh norského básníka uvádějí silný a strbující vli joho na všechen veřejný život norský. Každý kdo obírá se podrobněji poměry literárními, di vadelními a politickými v tomto malém skandi- návském státě, těměř na každém kroku shledává se se stopami tohoto vlivu, takže Björnsona prá- vem nazývají ohniskem všeho kulturného i poli- tického života. Již po léta jeho stanovisko v růz- ných veřejných otázkách stává se rozhodují- cím — třebaže s počátku nebývá vždycky zrovna populární; ale Björnson svou ohnivou výmluvností, svým temperamentem, publicisti- ekou činností, po případě i nejrůznějšímí vlivy postranními dovede pracovati ve prospěch toho co si umíní. Třeba i terorem veřejným prosnd posléze všecko, co chce. Jakási houževnatost ba umíněnost, s jakou dovede se Björnson za kousnouti do provádění určitého plánu, vyzna čuje i všechen jeho život soukromý. Německý literát, který s ním loňského roku strávil několik měsíeů, sděluje nyní něco znjí- mavých podrobností z Björnsonova soukromi.
Björnson Björnsonův
26 article
Od nějaké doby nečítá básník již všech časo- pisů, které ho docházejí, hned po vyjití, jak dříve činival. Čte je a zároveň censuruje jeho choť: prudké a ne věené útoky na svého muže z nich vystřihuje a pálí. Jseu-li polemiky psány věcně a slušně, nechává je a zatrhává. Björnson sám musí již šetřití svých nervů a omlouvá cen- suru svojí choti resignovaně: „Clím každou kritiku, a miluji svoje nepřátele jako své nej- lepší přátele, ale jen tehdy, je-li jejich kritike chytrá, vlipná a podstatná.“ Ještě před nedáv nými lety, když norská levice ve volebních nebo jiných politických zápasech dostávala se do tuhé krise, musil vždycky Björnson přicházet na po moc, aby zachraňoval její vliv v okrese, v kroji po případě mandát. Podnikal často přes svůj vy soký věk v kruté zimě několikahodinnou ceslu na saních. Kdysi při takové příležitosti přije n jakousi voličskou schůzi pravice a vstoupi cbo sálu právě ve chyíli, kdy na tribunu vstupo val konservativní kandidát, aby se uchopil slova Spatřiv Björnsona, zarazil se a sotva ze sepo vykoktal, že „za těchto okolnosti se vzdává slo va“, a rychle zmizel. Björnson zaujal nepro dloně jeho místo se slovy: „Co je to za dětinu jenž přede mnou utíká?“, a dobyl pre radikály skvělého vítězství. Vždycky se to ovšem nepo- dařilo tak hladce, ale to Björnsona neodstrašo- valo, a říkával: „Nepomohlo-li to tentokrát, sna aspoň pro budoucnost bude to mit význam.
Björnson
27 article
Za nedávného pobytu Björnsonova v Římě byl u něho německý literát, přítel jebo syna, ho- stem. Na procházce se kdysi mladý Bjčrnson s přítelem omeškali, a přišli pozdě k diner. Když vstoupili do jídelny, přivítal je nevrlý ho- stitel výkřikem: „Co tady teď chcete? Jděte si jenom zase po svých!“ Oba odešli beze slova ale paní Björnsonová vyšla za nimi a řekla, aby přišli za čtvrt hodinky znova a zasedli beze všeho ke stolu. Když pak přišli podruhé, řekln hostitelka konejšivě: „Björnsone, myslím, že pro ty dva přece ještě něco zbylo!“ Načez Björnson, už usmířený, odvětil: :„Máme ještě něco? Nu, dobrá; sedněte a jezte!! Jednou prodléval Björnson na venkově v najaté vile a pracoval. Pojednou vzhlédl na stěnu, na níž visel obraz: liška, chycená do želez, snaží se vyprostiti se z nich. Útrapy chy trého zvířete působily na básníka tak nepříjem- ným dojmem, že nemohl dále pracovati. Teprve když zavolal domácí paní a s její pomocí od- stranil obraz se stěny a dal jej vynésti z komna- ly, uklidnil se a zabral se znova do své práce.
Björnsonův Björnson Řím
28 article
V době, když provedena byla (velkým pří- mým vlivem Björnsonovým) roztržka státní unie mezí Švédskem a Norskem, přiblížil se básník který až dosud stál na nejkmjnější levici, ke stanovisku umírněných. Byl tenkrát prudce na- padán se strany divokých a radikálních listů a jmenovitě jeden z radikálních. žurnalistů s nímž pojilo jej od mládí intimní přátelství, neustával ve vehomentních útocích. Mezi oběm rozpředla se ostrá a osobně podrážděnái tisková polemika, v jejímž průběhu Björnson napřsal, že při čtení článků svého protivníka míval vždy. cky dojem, jakoby před sebou viděl „pyšně bokrhajícího kohouta s velikýma, koulicíma s očima“. Dopálený redaktor na to odpověděl, ž rád akceptuje, je-li srovnáván s kohoutem, který hájí svoje beslo, odráží bojovně vetřelce a z ranního svítání probouzí okolí svým pyšným ko- krláním, vílaje vycházející slunce. Ale že ne- chce mít nie společného s oněmi schlíplými ko- houty, kteří jako konservativei zůstávají dřepěti na svém smetišti a nestarají se o to, jak se zem kolem nich otáčí. Po této ostré a málo zdvořile výměně názorů domníval se radikální redaktor, že všechny vzájemné styky jsou přetrhány a proto upadl do náramných rozpaků, když krátce na to vstoupil do železničního kupé, v němz Bjěrnson seděl. Šel mlčky kolem něho a chtěl se usadit v protilehlém koutě. Björnson však na něho přátelsky zavolal: „Pojď sem jenom ke mněl Už dávno jsme si přátelsky nepohovořili!“ A ani slůvkem se nedntkl nedávných rozmíšek. — Takový jest Björnson jako člověk. Znamená silný morální ferment v duševní obrodě Norska a až do svého vysokého věku zaehoval si svůj mladický a svěží temperament, který dosud jej činí miláčkom norské mládeže. vč.
Björnsonův Björnson Švédsko Norsko
29 article Hudba.
Hudba. + Vinohradská zpěvohra. »Lazebníkem sevil- ským« vrací se městské divadlo Král. Vinohradů k účelné stavbě svého repertoiru operního. Po mno- hých více méně neůspěšných odbočkách v genru operetním, kde přes veškery oběti a úslupky na úkor vkusu nepodařilo se získati »břeb saisony«. Rossiniova genialní buffa nesměla scházeti jevišti. jebož základní rámec a vlastní ráz tvořiti má přede- vším opera komická. Čím dříve tedy »Lazebník« uveden, tím lépe. Divadlo potřebuje pevný kmen her. V další výstavbě pořadu ovšem bedlivěji pamatovali bude třeba oněch výtvorů umělerkého tohoto drahu, kleréž na českém jevišti budto drahnou již dobu nebo vůbec jestě se nehrály. To oživí zajem o vino- hradskou scénu, nastane pak i žádoucí dělba práce s divadlem zemským. Provedení »Lazebníka« nedovedlo sice na poprvé plně uspokojiti — vyžadujeť mnoho virtuosity, mnobo lines, na něž jsme zpovykání z vystupování velkých pěvců a pěvkyň v »parádních« úlohách oblíbeného díla. Nicméně celku nelze upřiti píli a snahu. Orchestr, zvláště tam, kde mluví sám, měl opět lesk a vervu, jak jsme od řízení pana Čelanskéb zvykli. Korespondence mězi orchestrem a zpěváky nebyla váak hladká: zpěváci často — nejvíce v en- semblech a koloralurách — pokulhávali za taktov kou, ač dirigent některá tempa (jako hned na za čátku kavatiny) spíše proti tradici zdržoval nežl prychloval.
Rossiniův Čelanskéb městský divadlo Královský
30 article
Zavedení recitalivů, jež bylo jakousi novinkou při vinohradském předslavení »Lazebníka«, zdá se mi oslabovati veselý úspěch díla, aniž by mu hudebně přidávalo ceny. Rozdělení druhého jednání na dvě časti, rovněž novinka, nemá pak vůbec důvodu. Škrtnutí výjevu 9. lze omiuviti nedostatkem vhodně interpretky; vynechá-li se však výjev 1I., nelze t ničím ospravediniti, poněvadž pozbudou smyslu po- zdější výčitky, jež Rosina činí domnělému svému Lindorovi. Nový překlad p. Jos. Vymětala je přilé- havý, plynný a zvučný. Tím neraději dočítáme se v něm však veršů: »Zdaž už jit se přec mu zbahner Kéž už táhne!«, nebo tvoření si výrazů Bambul (místo Bambula). Libreto vydala splenditně Umělecká beseda jako 8. číslo své sbírky operních textů. Z představitelů dlužno na prvém místě jmeno vati sl. Drozenovu jako půvabnou Rosinu. Pav- kyně, jejíž výkon jest již znám z Národního divadla, má partii pěkně nastudovanou, zpívá a vřelostíi gracií, ovládá roztomile koloraturu a není pochyby, že výkonu svému dodá časem ještě i v detailech te vybroušenosti, jaké od úlohy této zvyklí jsme poža- dovati. Vložku, rondo od Adama, přednesla slečn se značnou zběhlostí techníckou. Velmi uspokojivý a stejnoměrný výkon jest Figaro p. Ouředníkův Snesl by ještě více lehkosti a bumoru, ale vyznačuje se jistotou a lahodným zvukem hlasu. Pan Rud.
Rosin Lindorův Vymětal Bambula Drozenův Adam Figaro Ouředníkův Páv národní divadlo
31 article
Lanhaus objevil se dobrým komikem v úloze Bartola a k němu družil se p. Beníško jsko Ba- silio. Oba byli plně na svém místě. To nelze, bohu- žel, tentokrále říci o p. Jelínkovi. Pro Almavivu schází mu především koloratura a bezpečné ovládaní výšky. Také herecké zlozvyky pěvcovy vystupovaly nápadněji. Zpival-li již špalně kavatinu, tím spíše mohlo zůstati obecenstvo ušelřeno drubého zastave- níčka. Výprava je pěkná. Ale ty hrozné přestávky + Orchestrální sdružení v Praze zahájí IV. ob- dobí v pondělí dne 21. t. m. v 7 hod. večer v no- vých spolkových mislnoslech v restawrantu p, Kope- ckého na Václavském náměsti č. 22, Novi členové přijímaji se vždy ve zkousce v popuei. Plssmne při- hlášky přijímá a bližší sdělí p. MUDr. A. Mast y. Praha—II., Myslíkova ul. 17. + Kapelník Čeněk Prax, pražskému obecanstvu ze svého dřivějšího působení při zdejších divadlech známý, posléze při c. a k. pěším pluku č. 72 v Pre- špurku, jmenován byl kapelníkem druhého domácího piuku vídeňského č. 84. + Škola pro spec. výchovu hlasu a zpěvu dle vědeckých objevů p. J. Krummara, Vodičkova ulice č. 6. chystá se svými žáky koncert, kdež hodlá po- dati veřejnosti důkaz, že methodou tou lze každý hlas vychovati ke každé umělecké výší pro zpěv operní, koncertní, k slátní zkoušce atd.
Lanhaus Bartol Beníško Jelínek Almaviva MUDr Prax J Krummar Praha Novi Myslíkův ulice Pre Vodičkův ulice orchestrální sdružený II
32 article
+ Slečna Anna Sluničkova, bývalá konservato- ristka, žačka prof. Jos. Jiránka a mistra Zd. Fi bicha, která odbyla státní zkoušku s vyznamenáním, vy- učuje hře na klavír a příslušným předmětům v bytě svém na Král. Vinohradech, Klieperova ulice 15 n. (nároží ulice Komenského), po případě i mimo dům, + Varhanický kurs v hud. škole A. J. Černého, Král. Vinohrady. Krameriova ul. č. 4, ke vzdělání ředitelů kůru, varhaníků a učitelů hudby, počíná 1. října. Bližší v prospektu. Přípravný kurs pro ex- ternisty k maturitním zkouškám z hudby počíná t. října. Přihlašky p. kandidátů přijímají se stále. Hlře klavírní a na varhany učí se dle osvědčených škol ředitele školy. + Pražské hudební a pěvecké učiliště (ulice Karoliny Světlé č. 4) zahajuje II. ročník. Na úslavě působí nejpřednější hudební umělci (viz inserát)- Různé zprávy. Cholera v Rusku. Z Petrohradu, 19. září. Cholera sa rapidně síří. Zjištěny 392 případy nového onemocnění a 125 úmrti. Všechny obecné školy byly na neurčitou dobu zavřeny. Do prázdných školních budov dopravují se z nemocnic jiní nemocní, ahy všech 1600 lůžek bylo uprázdněno pro nemoené cholerou. Včera večer konala se na radnicí mimořádná sehůze k poradé o opatře- ních proti šiřici se epidemii. »Červený kříž« vyšle 55 sester do nemocnic, aby ošetřovaly osoby onemocnělé cholerou. Všech nemo- ných je nyni 1257. Od počátku cho- lery onemoenělo 1669 a zemřelo 488 osob. — Z Petrohradu, 19. září. (K. k.) Následkem hrozivého šíření se chole- rové epidemuie problědl ministerský předseda Stolypín osobně v průvodu náčelnlka po
Sluničkův profesor Jos Jiránek Zdeněk Král Komenský A J Černý Krameriův Klieperov ulice Karolina Světlá Rusko Petrohrad II