•Bsqo ojo)>i ‘Хшв.|3э1э; 3[[cjq c näseln ‘цээисргвда nsnquóo ‘nojpo рви iuJn^uBJj ‘3uij;sn>| ‘juj; -д>5 ‘!oi|3J;s ?AON ‘n^snisSiApni ‘гиэлоиивн ‘ao-inq -ápSBVV л újnpcjn шгиГэоцос! шэ;а BiBisod az ‘njipaj^sojcl as в|1с1оцэ эрцо^ -рщро о^эрзр оц !МЛ -cjclop qizEUS psoun as az zjq^u ‘Buipag H0>l0 uia>izi|q л o}Xj>jn a}ip p^q о[ашэи az ‘ouazoi •i.icl óiXq ‘uia[!qouio;nc soun |врп as azo^oirj *ub(>)SAoa;o шаш -op s ouaiods по>|;ш a;saf ojJOJfB; ;saf ‘^;?i!P -Xq oqaAS ouaujf buz i zojjBf ‘juauifi-id в nuauif пшэлз орппви as эдэ;>| ‘ajip о; V2 ‘ouasaun BAXq aujsXuin oqau ‘влошор z pBj;z as afiuiJfB.f ‘Хрол óp Xuazoq иэшв>1 oqct ‘ouaaBXjz ;saf ‘a^sqpXq i zojjBf ‘tuauifud в ouauif afnda;sAau ippiui oqai;n po as zniuaí ‘aqp az ‘ajqop ррэл ршшон „SPZ assBj>sua;sjnjjn>j ‘auipag л в1эшиюн rued n“ : iBpiAodpo „isqpXq ap>i“ :n3iZB^o ви Xqc ‘qnouauiodBZ ouzoui ojXqau az ‘jjb^ miUBAO)(Bdo uiXjSBa ajB ‘элвлц иирл BzaqsyXV I!?ncu ‘1^Чси pcBjd л "qa/japi ‘qsouasnqz ви afcuiuiodzA ‘[эшшон •jUBj^Éd isjep ojd BjBZBqn as гроцХл вирэГ ajsaf Y 'ndo;s no^izajnp ви as ojsud ‘пир шаиэроло.'с! od nuipoq рвлп jXqcu aiajq ‘noArjdz bihdx •aAOja^sjoj iired Xqoso в njoqn sidod 'Xuqojpod qsop ajsaf Jjrd Ejepod вшвр r je í s „qiuaajAajd X рал s ал [X q uaaaiqo в ‘uiiuBAoq uiXuzbsouj uajjBdo jXq Jjajps zifaf ‘pidaa puí :a;sB[cJ oqauazojj oqau oqaAozXjd ôqa'iMXAqo* fauiaú ajje; ‘Xuuojmn ршаи mai -jnBqo ‘IBqBuiod ‘bjidjisa nzoA op вцаоц zaf ‘ашвр Хлэ^ ‘usd" p pas njiqoinopiB д -EUJAJfs виша; nzoA Xqoaj^s n ojojjs bujjo po OAaj л элоцви B|Xq ‘pqoujo^nB* paid jiABjsod op^au as zÁpyf -bjjujj^s BUZE90UI Bissai ‘Biqnoipod B[Xq nipedn^s шэлвле! ви ‘nzBsoiu z швлоз) a[>jsa[ рш ‘XuaJABzn Bpaz тт<

-?шХл qjíjnjt iXq nm a? ‘jAafqo zb ^bsab íibaoí -Xqn as ?шаи л ‘npjoq jpsndoau wsuoio/Cl "IIAX •вшрэд op tuaAEJdop шэ>|Е]л ‘Зищлвр! в BAOJajsJoj lUEd ‘iuaá»Bz n^q ‘ju5J»?d ;s[Bp puoq jpnod ptame; s iíiods шв) XqB ‘nqjnqmBjq op ppzifpo ‘XJi;upajp вэдоэри uaz^AOJd ‘JBSimo>i ^qsuipaq оэ шрвг в ‘ccio^s jfiBp Euj^sdz B[Xq jjbx -nqjnqmnH л j[pXq nnqomo^nB aadnq juAJd a? ‘BA^idz B[siJd гв;ор XqaijBjSaiaí ви в Xujbao; aipaupuoqif z ррошо^пв ŕznqaod az ‘ouajsdz oiXq о; в u nuipoq cz I *' „ouBpoid o[s;a aunXjop ojXq Xpq ‘ouBuaureuzBZ pXq jsmu ipBqiuq цэгллвло; д 'ojsia ; zjqXu ‘в;врор z^a Bjaíq ‘Xuuij ou^mf uafau as i^z^ieu n|iqomo;nB ípa;sBa чашАвщ ви uodsB isnuí .;Хр?д“ -lUBAOjps -Xa jípu ýpa;>i ‘JBSimoq lufaaiiod Xqsujpaq рэш -od „‘uapaAOJd jXq zmau л ‘pqomopiB НР91Ч -OJd XqB ‘^qiuBipam qqoJiau oid appod“ j -X-iodpo auga^Xqz ал qsajdBZ auo^Bd as ťpiqaau fippp q íj§ud qBf ‘ijjjajau ?>|bx -qoBqoso qaXAS о эГврп aiaSjsaA эррви i HBJídpo Зипрвц i BAOJapjoj lUBd juajjEdo ispp ipuian в плолрв^ jsouzojoj íp;s;íz XqB ‘njsnisSiAApìiT л ршиюц в qaiutaaq -öd pjjjupajn эщоэри ‘psuipaq ршрэлр jupnos qXq qaBupajod о zif в maujjjag s jBiSapj isouup л jXq иэрэлп mojog -щзпрЗшрпт op zauAOi оц ргэлро в mjaiA op ‘ijBAoaouaid pupojz zmau л ‘zgA rjEZA ‘npqomo^nB oqauif op ippBSod влрвд\; •щзпрЗлмрпт op luaABidop в nnqouiopiB oqaui.f op XpzBJj luazBSod Зипрвц в влолэрло^ ai[BmY EjXq qsoujpjdo z ‘ouBioAud o[Xq ‘lUBAopajSBU -ojd jupyAS Bz Bpaod laouipd zipjfat bz b hjj 061

186 žera, nebo nastane nějaká malá, naprosto nepatrná­ událost, která všecky výpočty zhatí. Tvrdí se, že náhoda je nejlepší detektiv a že takovými náhodami se ničí plány zločincův. Avšak nemělo by se spíše říci, že tu běží o projev vyšší moci, o všemohoucí řízení osudu? Kdyby nebylo této opravy vyššího řádu světového, pak by byli všichni poctiví lidé ve většině případů vydáni bez obrany na pospas všem lotrům a zločincům. Málo kdy se podařil jakýs plán tak dokonale, jako druhý únos malého Waltra Martiniho Har- \ tungem ,a paní Forsterovou. Zdálo se, že každá V* stopa je zahlazena a když došly první zprávy na policii a byl tu jediný svědek činu, totiž maličký vnuk Hommelův, z něhož nemohli otázkami nic dostati, nevěděli si s novou událostí naprosto rady. Avšak nový únos Waltrův dokazoval jasně, že tu musí běžeti o velmi důležité věd, jeho osoby se týkající, a proto se policejní úřad rozhodl­ užiti mimořádných opatření. Zdálo se naprosto nemožno, aby únos stal se za bílého dne na nejživější ulici berlínské a nebylo jiných’ svědků, než vnuk bývalého strážníka­ Hommela. Policejní úředníci rozešli se tedy po domech v okolí činu a zdvořile se obyvatel dotazovali, není-li jim ničeho o zvláštním tom případě známo. Starší, churavá dáma, která sedávala celý den и okna, protože jí nohy nesloužily, viděla provedení­ únosu. Vypověděla následovně: „Celý ten výjev byl mi podivný a hned jsem si myslila, že by to mohl býti únos. Také jsem si však řekla, že to jsou bláhové myšlenky; ale přec jsem se na vše dobře podívala. Mohu vám: dati tuto zprávu: Automobil byl tmavočervený.

191 něn a část jeho tajemství jest prozrazena, jistě použije noci, aby prchl. Bylo mu to celkem velmi snadné. Hospoda, v níž se ubytoval, byla přímo и přístavu. Potřeboval jen sestoupiti několik set kroků a byl v přístavě parníků, kde anglické uhelné­ lodi vykládali. Na těchto anglických uhelných lodích vždy bylo třeba lidí, a proto brali bez rozdílu každého, kdo se přihlásil. Byl-li na anglické­ lodi, pak se nalézal na anglické půdě a pak ani přístavní policie nemohla mu na kobytku. Zatknout!­ nemohli Poison a Rupprecht Wolonskiho žádným způsobem. Avšak rovněž i dům Fersterův musil býti střežen, a proto se Poison konečně, jsa okolnostmi donucen, rozhodl po dlouhém otálení, vyžádati si pomoci státní policie hamburské. Nedlouho před uzavřením kanceláře dostavil­ se Poison na hamburskou policii a legitimoval se. Tam ovšem byli dobře zpraveni o penězo- kazecké affaiře, protože se také v Hamburku pilně pátralo, avšak bez nejmenšího úspěchu. Bylo usneseno zatknouti Wolonskiho, jakmile by v noci opustil hotel; zároveň však mělo se za- kročiti proti Forsterovi. Množství falešných dva- cetidollarových bankovek, které Poison předložil, dokazovalo správnost jeho tvrzení. Právě proto, že и Forstera nebyli doma, doporučovalo se asi, vniknouti v noci do domu a vykonati tam domovní­ prohlídku. Poison se nabídl za vůdce do domu se zlatým komínem a zároveň navrhl, jak by bylo lze vylákati Forstera z domu, jestliže se zatím vrátil. Nikterak ovšem se tím policii netajil,­ že snad zatím Forster uprchl. Do desíti hodin večer byly učiněny všecky přípravy. Wolonskiho měla zatknouti policejní hlídka vedená soukromým detektivem Rupp/ech-