Strana 12. 95. číslo. Vi Uhrách nabývá dnes platnosti nový tiskový zákon, upravující i kolportáž novinářskou.­ Černé Hoře doručena společná nota velmocí,­ dávající souhlas к mezinárodní půjčce, jak slíbeno. > Albánské vojsko zařízeno bude dle mi- • liční soustavy. . V. Srbsku na podporu jeho hospodářského­ rozvoje zřízena bude fakulta zemědělská,­ ministerstvo orby a obchodu rozděleno­ bude v samostatné, resorty. Zprávy, jako by v Itálii vznikla křesfan- sko-sociální strana, v „Osservatore Romano“ se vyvracejí, ježto na nejyyšších místech si vůbec politické strany katolické nepřejí. Portugalský sněm odročen do polovice května. V Anglii schválena konečně osnova o irské­ samosprávě. Dolní sněmovna přes svátky odročena. Ruská doma povolila 10 mill, rublů na stavbu válečných přístavů a 78 mill, rublů na válečné loďstvo. Proti dovozu německého­ obilí do Finska probírá se celní předloha.­ V americkém státě Ilinois byly ženy při volbách poraženy. .

Za hatolicbá organisau! Píše, se nám z Nuslí: Je tomu právě osm roků, oo si dovolilo několik těch studených­ klerikálů svolati v Nuslích důvěrnou schůzi к založení tak zvané pětky. Schůze svolána do restaurace „u Bainsethů“. Prostorný­ sál této restaurace byl v pravém slova­ smyslu nabit. Nejen že byla galerie naplněna­ posluchači, ale i vedlejší místnosti byly. plny a na stolech stálo hodně lidí, aby řečníku rozuměli. Nebyli to však návštěvníci smýšlení katolického, naopak, byly zde zastoupeny­ všechny frakce. Nejvíce bylo sociálních­ demokratů. Tito na to vyzráli tím způsobem, že si padělali „legitimace к důvěrné­ schůzi“. Následkem toho musili je pořadatelé, nevědouce o tomto podvodu, do místnosti pustiti. Národní socialisté, anarchisté se svým íVohryzkem v čele a volní myšíenkáři ti šli všichni drze bez lístku. Pořadatelé, nechtíce se s nimi rváti, pustili je do schůze, nemajíce­ oporu ve stráži, kterou povolati opomenuli.­ — . •> Předsednictvo zvoleno ze samých našich­ nepřátel a našemu řečníku p. Myslivcovi­ dovoleno mluvit jen 15 minut. Týž mluvil­ těch 15 minut jen o všeobecném rovném „Je český národ nynější s Husa a žiž- ky ?“ Tak se polohlasem bavili moji kavárenští­ sousedé. Nějaký professor historie, jenž tak na půl ucha poslouchal, podotkl s hořkým humorem:­ „Víte, jak husité říkali svým hrubým kusům? Svihovky!“ Tichý hovor proměnil se v tichý smích. „Svihovky!“ „Já vám říkám, že jsme husitský národ,­ že jsme boží bojovníci. Ovšem že, zcela vážně, třebas že s malou obměnou. Ti největší­ husité nyní Boha vůbec nemají, jiní Ho hledají, staří husité proň umírali.“ „Kdo by umíral? Pravý husita koupí si za 13 haléřů blanket o vystoupení z církve a pošle papír na hejtmanství.“ A pozoruje tichý smích svých sousedů, starší pán pokračoval: „Husité XV. věku dobývali hradů, měst, brali výpalné, činili velkou kořist — husité XX. století ženou útokem na záložny, na městské pokladny, berou provise a činí velkou kořist z obecních dodávek. Moderní husité porážejí národní odpůrce tím, že berou od nich cinkající zlato' ^ za zvučný kov jim vrací papírové

ČECH - , hlasovacím právu. Po něm mluvili NŮdcové všech politických stran, mezi nimi dr. Sou- | kup, který byl- z Prahy schválně pozván. Schůze trvala do 1. hodiny noční. Co se na této schůzi — bez vládního kamisaře —. mluvilo, nemohlo se tehdy dát ani do tisku. Také ani páni řečníci z nepřátelských stran se s tím ve svých pokrokových žurnálech­ incpochlubili. Náboženství, církev, papež, biskupové, kláštery, jeptišky všechno rozsekáno ma padrť a naposled dostal teprv „klerikalismus“. Jistý řečník také vyslovoval­ jen „keikalismus“. Co však naše lidi, kterých na schůzi bylo nejméně 300 osob, zaráželo, bylo to, že všichni řečníci útočili jen na náboženství katolické a na katolické kněžstvo, naproti tomu nechali úplně na pokoji rabíny a pastory­ a o náboženství židovské a protestantské­ ani nezavadili. Tehdejší pořadatelstvo schůze řeklo si: Co sé nepodařilo poprvé, podaří se podruhé a také se stalo; svolána schůze druhá, opět důvěrná, ale tato musila být svolána do Národního­ domu, ježto restauratér „u Bansc- thů“ nechtěl nám více místnost propůjčiti řka: Nic jsem neutržil, přes to, že na schůzi bylo 1000 lidí, sklepník se dovnitř nemohl ani s pivem dostati a pak je strach, aby mi ta spoušť nevytloukla okna. Do Národního domu dostavilo se našich lidí zase přes 300 osob. Co ale každého překvapilo, bylo to, že sociální demokraté opatřili si opět padělané legitimace. Mimo to dostavili se všichni do místnosti najednou, takže pořadatelé měli velice těžký úkol. Z počátku se proudu opřeli,­ ale nezvaní svobodymilovní hosté násilím vysadili dvéře a v malém okamžiku byly také­ veškerá okna v průčelí Národního domu vytlučena. Policie byla našim pořadatelům panem radou Novotným sice přislíbena, ale až prý ji budou potřebovat, aby přišli o ní říci. Když ji bylo zapotřebí, pořadatelé šli o ní požádati, ale službu konající inspektor stráž nevyslal, řka, že nemá nic nařízeno, abychom šli к panu radovi do II. patra. $li jsme do druhého poschodí к panu radovi. Služka nám řekla, že se pan rada oblékne. Než se pan rada oblékl a přišel na strážnici, byl již výše uvedený akt odehrán. Za veškerá­ rozbitá okna musilo pořadatelstvo zapla- titi hostinskému, ježto prý oni ručí za pořádek.­ Mimo to naší pořadatelé byli noži popícháni, zpolíčkováni a když v noci šli naší lidé ze schůze domů, byli na cestě přepadáni, ano i zbiti, jako manželé Harso- ' vi. U soudu však útočníkům se ffiic nestalo. Pachatele rozbitých oken a rytíři s ta- a ústní informace. Staří husité čekali soudný den a báli se — co se nyní děje v našich porotních síních, jest také učiněný soudný den: vražednice dětí a prznitelé děvčátek se propouštějí, pro urážku na cti, spáchanou tiskem, žádný rozumný člověk nejde žalovat porotě, a tak jsme beze vší pavézy, když se všech stran ocelovými péry do nás bodají­ kosiníci, když perou nás kameny práčata­ a rozbijí hlavy cepníci. Husité si říkali:­ „Jsme Bohem vyvolený národ“, redaktor­ Anýž však si povzdychl: „Jsme to národ!“­ — Husité jako svého života vážili si Písma svátého, ale nejstrašnější úzkost přepadá­ naše předáky, kdyby Anýžovy zápisky se měly uveřejnit!, husité chtěli vyvrátili Prahu, ale Praha div se hanbou nepropadla nad Švihovou zradou, husité až za hranice vítězně táhli, teď z Dalmácie žene se na Prahu dr. Sviha a chystá se utkati před soudem s drem. Hellerem, zodpovědným redaktorem „Národních Listů“ — můj žižko jaká to bude ,bitva u Prahy'!“ „Nechrne toho a pojďme raději na procházku;­ slunéčko tak mile hřeje," navrhl potichu jeden z mých sousedů. A pánové vydali se do hlučných pražských ulic. Trojanus.

Dne 12 dubna 1914. senými (noži tehdejší pořadatelé ani neudali, ačkoliv je chovají dosud ,v dobré paměti. Když se pak policie dlouho nedostavovala, bylo přímo telefonováno policejnímu řediteli­ p. Křikavovi, který ihned nařídil vysiati silné oddělení policie do Nuslí. Přijelo dvacet­ strážníků jízdních z Prahy a silné oddělení­ policie z Král. Vinohradů a veškeré mužstvo policejní z Nuslí, aby veliké, do tisíců­ čítající zástupy pokrokového obecenstva s kamením v kapsách z ulic nuselských rozehnalo.­ Tehdy se schůze odbyla krásně a založena organisace, která působí sice dosud,­ ale jen bohužel na papíře, ve skutečnosti­ ji takřka již není. Nedávno pořádány dvě pěkné a poučné přednášky, ale účast na nich byla velice slabá. Z dvanácti pánů duchovních­ přišel do jedné jeden a do druhé vůbec žádný. Členové říkají: Co to, že mezi nás nejde důstojné duchovenstvo? Na to si stěžují organisovaní katolíci takto: „My musíme jiti den ze dne do práce, musíme se starati o rodinu, o živobytí a po vsí denní dřině jdeme přece ještě do schůze. — Měli by si páni duchovní — ale v celých Čechách — přečisti „Samostatnost" z doby Švihový aféry, kde tento list vytýkal pokrokovým stranám, že neuskutečnily na říšské radě zákony­ o rozluce manželské, o rozluce církve od státu a o vyloučení náboženství ze škol, ačkoliv prý měli к tomu dosti příležitosti. Kdo sleduje ten boj nepřátelských stran, musí­ přece uznati, že spát nesmíme, ježto pokrokový­ blok nespí také a čeká jen na vhodný­ okamžik, aby nám katolíkům, až to za dobré uzná, vpadl v týl. Potom budeme zase podepisovali petice, bude však pozdě. Totéž je s předplácením katolických časopisů.­ Intelligenti jen když dostanou od katolické­ šlechty buď práci nebo dodávku, neb i úřad, dělají sice katolíky, ale katolický list předplatit, to prý by podporoval „klerikalismus“.­ V hostinci vypravuje, jak staví tomu klášteru, druhý dodává různým katolickým­ institucím zboží, když ale někdo zavadí­ vé společnosti o klerikalismus, tu ztichne­ a ani nemukne. Také v tomto směru měla by nastat nějaká řádná náprava, a ta zase musí začít jen a jen v organisacích.

NÁRODNÍ HOSPODAŘ. Turecká výpůjčka a jiné smlouvy mezi Francií a Tureckem byly předevčírem v Paříži­ podepsány. Jest potřebí zákona proti podvodům v obchodu umělými hnojivý? Odborné kruhy sledují se zájmem jednání v Německu a v Rusku o vydání zákona proti podvodům v tomto obchodu, jaký už ve většině států existuje. I v Rakousku bylo by potřebí takového­ zákona, který by prospěl nejen zemědělství,­ ale také solidnímu obchodu. Nejlepší­ důkaz o tom podal p. E. Roich, odb. učitel zemské střední hosp. školy v Olomouci­ svou brožurou „Podvody v obchodu umělými hnojivý", která vyšla česky již v 5 vydáních a německy právě ve vydání druhém.­ Brožura tato přináší seznam podvodných­ firem a líčí obšírně způsoby podvodů, jež jsou velmi rozmanité a čím dále rafinovanější.­ Vzhledem к tomu, že německé vydání­ této brožury bylo na žádost jisté firmy provisorně konfiskováno, očekává se nová žaloba, která poskytne autorovi možnost pro- vésti důkaz pravdy a přesvědčí veškeru veřejnost,­ že i u nás jest nezbytný zákon proti falšování hnojív, krmiv atd. V 8. čísle hospodářského­ časopisu „Kodym" v Olomouci, který již řadu let všechny podvody toho druhu soustavně odhaluje, zahájil p. Roich serii článků proti některým pražským firmám s hnojivý, jež uvádí plným jménem a líčí znovu jejich nesolidní obchodování na základě­ přesného šetření z poslední doby. Na tyto články a jich pokračování rovněž své čtenáře upozorňujeme;