Strana 14. 95. číslo.

Dne 12. dubna 1914.

Michal lll.f císař byzantský. Die moderních pramenů francouzských na- ' psal Jan Kabér. Císař Michal neměl zdravého rozumu, byl podivín. Místo něho říši byzantskou řídila matka jeho Theodora a její správcové. Mezi nimi zvláštním vzděláním a láskou к umění vynikal Bardas, strýc Michalův, a jeho přičiněním právě vykonáno ono dílo veliké a slavné, že titíž svati bratří Cyrill a Methoděj zvěstovali evangelium Kristovo Moravanům a Bulharům. Michal však už v mládí svém dospíval žalostně. Nadarmo matka jeho a správce snažili se dáti mu pečlivé vychování; nadarmo­ svěřili jej pod ochranu nejlepších učitelů­ a nadarmo obklopili ho nejlepšími společníky.­ Vše bylo bez užitku, neboť u Michala­ byl základ planý. V patnácti nebo šestnácti letech miloval­ zvláště lov, koně, závody, divadla, zápasy­ silákův a také sám rád v císař - ském hipodromu vystoupil na vůz a tak projížděl­ se před svými společníky. Jeho mravy­ soukromé byly ještě pohoršlivější. Navštěvoval­ nejhorší společnost a část nocí svých strávil na pitkách; měl též zákonitou milostnici, Eudocii Ingerinu. Theodora a rádce její Theoctistos viděli,­ že tu nezbývá než mladého vladaře co nejdříve oženiti. Znova podle dávného zvyku­ rozesláni z paláce poslové po všech krajinách­ země podrobené, aby odtud přivedli nejkrásinější dívky do Konstantiftopole. Z nich Eudocie, dcera Dekapoliíova, byla vyvolena­ a ihíned korunována na císařovnu. Avšak Michal už po několika týdnech syi byl své ženy, i života manželského a opět se vrátil ke svým dřívějším zvykům. Neustále obklopen všelijakými komedianty, prostopášníky a šašky, bavil se se svými nehodnými společníky podivnými nebo ne-J pěknými žerty. Jedním z největších potěšení jeho by* • k), obléci přátele své za biskupy ; jeden se přestrojil za patriarchu a ostatní za metropolity;­ kiníže sám vyznamenal se titulem arcibiskupa z Kolony. A když se tak převlekli,­ chodili po městě a zpívali nehezké ;píshč- Jednoho dne také přišel Michal po pří* kladu Kristově na oběd ke kterési chudé ženě,­ která se všecka polekala, že tak nenadále má přijmputi císaře. Jindy potkav na cestě patriarchu Ignáce a jebokúěžstvo, bavil se tím, že tropil kolem něho povyk a se svým průvodem komediantů­ daleko ho doprovázel, zpívaje mu do uší rozpustilé písničky za zvuků cymbalů a bufa­ míčů. ? Ale ani v pozdějším věku neustal císař od svých podivných nápadů a peníze, které nashromáždili jeho rodiče, zrovna rozhazoval.­ Pro jeho bezuzdnou touhu po závodech a po koních divilo se a pohoršovalo celé sídelní­ město. Tak dal zříditi velkolepou ko- nírltíu!, vyzdobenou jako palác nejvzácnějším mramorem, a na ni by! hrdější, než sám Justinian,­ když vystavěl chrám Svaté Sofie. Žil ve společnosti kočích, zlatém je zahrnoval­ a velioe rád držíval děti jejich při křtnf; ba v cestovním plášti kočího i závodům­ v hippodromu předsedal a často sám běžd na zvláštním závodišti v paláci a též vznešené hodnostáře dvorní nutil, aby činili jak on a v cirku závodili a tak hleděli mu cenu uchvátit. А к posměchu dosti pohoršli- vénrn, obraz Panny Marie, postavený na císařském­ trůnu, zaujal místo vladařovo a předsedal slavnosti. Když byl Michal oddán svým zábavám, nedal se z nich nijak vyrušovati. Jednoho dne, když dlel v hyppodromu, bylo mu o- známeno, že Arabové vpadli do krajin asij- skýdj; a když posel před císařem tízkost-

— C E C H -

livě očekával vládcových .ozkazů, tu se najednou­ kníže rozkřikl: „Ale jaká to opovážlivost,­ přijití sem a vyprávěti mně o takových­ věcech, když jsem všecek zaujat závodem­ nanejvýš důležitým a když se jedná o to, nepřelomí-H se vůz na pravé straně při zatáčce!“ Mezi hranicemi Cilicie a hlavním městem­ zřízena byla zvláštní znamení ohněm. Když vtrhli Turci do země, zapálena byla přichystaná polena a tak rychle dána výstraha.­ Michal ohně ty dal odstraniti, uváděje,­ že o slavnostních dnech vyrušují lid a že neblahé zprávy takto ohlášené zarmucují­ diváky, kteří potom nemohou plně pro- žívati radostných dojmů zrakových. O něm známo je také, jak rád se opíjel,­ že odtud i v dějinách nazýván Michalem­ Opilcem, a jak po svých pitkách, nevěda­ už dobře, co mluví, bez odkladu nařizoval­ hrdelní popravy nebo vymýšlel nejhorší­ taškařiny. A jedině tak někdo mohl si u něho zjednati obliby, když se také pustil­ do těch podivných zábav; proto též kaž- ! dý u dvora se do nich nutil. Zvláště Vasil, j krásný mladý muž ze zcela chudé rodiny macedonské, pochopil, že tak si může štěstí svoje popohnat!. Svým krásným vysokým tělem a bystrým duchem získal si v několika letech přízné u lidu i u císaře, který jej potom přijal za svého syna a konečně učinil i svým společníkem­ na trůně. Když však po čase dvořané,­ žárliví na rychlé jeho povýšení, počali­ ho u císaře osočovati, jako by mu o život­ ukládal, pozbýval к němu Michal důvěry. A tu Vasil v obavách o svou moc i o život svůj se rozhodl, že císaře sprovodí se světa a sám se chopí vlády. Nyní měl Michalovi­ vzejiti za viny jeho krutý trest. Doba vhodná к tomu se naskytla, když roku 867 dne 23. září císař večeřel v paláci j Matky Boží. Tehdy nedbaje udání Vasilu ! nepřátelských ani nenávisti, kterou choval | ke_svému bývalému příteli, pozval kníže~na-l hostinu svou společníka svého trůnu i ženu jeho Eudocii. Jako obyčejně císař velmi mnoho­ pil, a tu každý věděl, že v tom stavu by byl všeho schopen. Vasil к činu docela rozhodnut, již od několika dní umluvil se s většinou těch, kteří kdysi i Bardu, obviněného­ z piklů proti císaři, vylákali na bojiště­ proti domnělému nepříteli a tam ho na kusy rozsekali. Soudě, že rozhodná hodina udeřila, odchází­ pod obecnou záminkou ze slavnostní síně a přijda к císařské ložnici, ukroutí od ní zámky svou siláckou pěstí, aby se v ní císař­ nemohl zamknout! na klíč. Jako jindy Eudocie svého milovníka laskavostmi zahrnovala.­ Když už noc hodně postoupila a hodovníci­ se zdvihli, Vasil sám ochotně podporoval­ potácejícího se císaře, doprovodil ho až к jeho ložnici a na prahu pokorně líbal mu ruku. Pod ochranou dvou věrných služebníků Mícha! brzy tvrdě usnul; a tu se spiklenci Vasil vstoupí do ložnice. Bylo jich celkem osm. Tímto prudkým vpádem komorník Ignác vyděšen, vzkřikne a pokouší se odporovat!­ ; za bouřlivé potyčky císař se protrhne­ ze spánku a rázem vystřízlivěv, prosí o milost. Tehdy Jan Chaldios, jeden z přátel­ Vasilových, vytasí svůj meč a hrubým rozmachem utne císaři obě roce. Zatím zbytek tlupy čekal u dveří na stráži, aby vojáci ve službě nepřispěli svému­ pánu na pomoc. Po té šarvátce se spiklenci spolu radili.­ „Uťali jsme mu roce,“ pravil kterýsi „ale dosud žije; a když žije, co se s námi stane ?“ Tu jeden z vrahů vrátí se do ložnice, kde Michal, na loži vztyčen, všecek krví zalitý,­ hořce vzlykal a trpké výčitky činil svým zrádným zhoubcům -a zvláště ,Va&ilovi.

Vrah těžkým mečem probodne mu život a potom hrdě přichází oznámiti Vasilovi, že tentokráte vše se podařilo.

Když už Vasil jako nový vladař se svými spojenci byl vtáhl ve slavném průvodu do Svatého Paláce a chystány poslední pocty zavražděnému­ císaři, vyslanci vladařovi, vcházejíce­ do paláce Matky Boží, byli svědky žalostného výjevu. Nalezli mrtvolu Michala, ležícího na zemi s vnitřnostmi vyběhlými a jen ledabyle zahaleného­ v pokrývce jednoho z těch koní, které tolik miloval. A kolem těla nebožtíkova jakési ženy v zármutku plakaly a se modlily. Byla to stařičká­ matka císařovna Theodora, a její dcery,­ které na zprávu o té záhubě přiběhly a vroucně Boha prosily, aby se smiloval nad Michalem, nešťastným vladařem.

Při nemocech žluči a chorobách jater jest docíleni pravidelné stolice zvlášt dôležito. Vědecká pozorováni v c. k. vídeňské všeobecné nemocnici mèla ten výsledek, že denním užíváním jedné sklenice­ přírodní hořké vody „Františka Josefa“ po dobu osmi dnů dosaženo při vydatném vyprazdňováni­ také zmírněni žloutenky. Vodu Františka Josefa možno koupiti v lékárnách, drogeriích u obchodech­ s minerálními vodami. 434

DIVADLO A HUDBA.

Z kanceláře Národního divadla. Dnes budou dvě dobročinná představeni: odpoledne o půl 3. hod. bude se hráti veselohra „Pygmalion“­ a na večer opera „Louisa“ (mimo předplacení).­ Zítra bude jen jedno představení a provedena­ bude o něm posvátná hra scénická „Parsifal“­ ; představení bude mimo předplacení a začne­ o 4. h. V úterý, ve čtvrtek a v sobotu bude vystupovat! Mme. Charles Cahier; zpívali bude tentokráte v úterý jako Amneris v opeře „Aida“ (2.), ve čtvrtek jako Azucena v opeře „Trouba-, douru“ (3.) a v sobotu jako Orfeus v opeře „Orfeus­ a Eurydika“ il.) Ve středu odpoledne bude se hráti drama „Maryša“ a na večer vystoupí mladistvý host sl. Heřma Zárská po druhé, tentokráte­ jako Milada v opeře „Daliborů — Premierà francouzské veselohry „Rozkošná příhoda“ od Flerse, Caillaveta a Reye bude se hráti v pátek. Na neděli dne 19. t. m. odpoledne určena je opera „Psohlavci“. První představeni opery „Tajné manželství“ bude v úterý dne 21. t. m. Městské divadlo Král. Vinohradů. Dnes o půl 3. hodině operetta „Steeple chase“ (Madame Tango). Večer pak o 7. hodině v novém nastudováni­ a obsazeni i výpravě velkolepá Nouguesova opera „Quo vadis?“ Operu řidi ředitel opery p. L. V. Celanský. Vzhledem к tomu bude se opera „Quo vadis?“ opakovali také zítra na večer mimo předplaceni. — Zítra odpoledne o půl 3. hodině „Polská krev". V úterý veselohra „Miláček žen*. Ve středu odpoledne komedie „Bezvýznamná žena“, na večer operetta „Steeple chase“ (Madame Tango). Na čtvrtek a pátek jsou určeny pohostinské hry proslulé japonské umělecké­ družiny císařského divadla v Tokiu s tra- gédkou Ranako v čele. — V činohře studuje se nyní Shakespearova veselohra „Veselé ženy Wind- sorské“. Komitét pražských dam vypraví v neděli, dne 26. dubna o 7. hod. več. v sále Měšťanské Besedy Praha-IL, divadelní hru „První a poslední sv. přijíqjáni v žaláři“ ve prospěch věčného světla v chrámu Páně Panny Marie Růžencové v Plzni. Komitét jsa přesvědčen, že poslední hra „Kristus vitězi" došla u velect obecenstva hojné přizně, doufá proto, že i tato hra dojde hojného úspěchu. Kostymy historické, odpovídající přesně době revoluce­ francouzské.

KráL české zemské Nár. divadlo v Praze. V neděli, 12. dubna. Začátek oA'3. hod. odpol. Pygmalion. Veselohra o pěti dějstvích. — Začátek­ o 7. hod. večerní. Mimo předplaceni. Louisa. Hudební román o pěti obrazech. Konec­ o 11. hod. V pondělí, dne 12 dubna. Mimo předplaceul. Parsifal. Scénická posvátná hra slavnostní. Začátek­ o 4. hod. Konec před 9. hod.

•л/‘

Městské divadlo Královských Vinohradů. V neděli, 12. dubna. Začátek o '/,3. hod. odp. Steeple chase. (Madame Tango.) Operetta o 3 dějstvích. — Začátek o 7. nod. Quo vadis ? Opera о 5 jednáních а 7 obrazech. Konec o půl 11. hod. V pondělí, dne 13. dubna. Začátek o 3. hod. Polská krev. Operetta o 3 dějstvích. Konec po půl 6. hod. — Začátek o 7. hod. Mimo předplacení.­ Quo vadis ? Opera o 5 .Jednáních a 7 obrazech. Konec o .půl LL hod.