ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f9efe470-8fd4-11dd-b97f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 104, place 57, org 9, work 2
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
22. června 1913. Číslo 169.
4 article
skvělé doby vladařské, vladařovi ke cti, všem Němcům na světě na ochranu a zdarl Dr. Bernardin skončil svou řeč trojnásob- ným „Hurrá!“ císaři Vilémovi, jež ve shro- máždění došlo nadšeného ohlasu. Jen slepý může neviděti rozdíly mezi cho- mutovským holdem císaři rakouskému a cho- mutovským holdem císaři německému. Aby císaři rakouskému byla provolána sláva, k to- mu schůzi okresních starostů — soudě dle re- ferátu včerejší večerní „Bohemie“ — nevy- zval nikdo; aby císaři německému bylo pro- voláno říšsko-německé „hurrá“, k tomu totéž shromáždění vyzval německý poslanec české- ho sněmu. Také texty obou holdovacích telegramů jsou pozoruhodny. Text pro Vídeň určený je prostší, text pro Berlín přijatý je bohatší. Hold pro císaře habsburského je oddaný, hold pr císaře hohenzollernského jest nejoddanější panovníkovi ve Vídni se přeje, aby ještě dlou- ho vládl, panovníkovi berlínskému se přeje, aby ještě dlouho skvěle vládl; vláda císaře Františka Josefa se vztahuje pouze na Ra- kousko, vláda císaře Viléma II. se však vzta- huje na všechny Němce na celém světe. Dosti Podle včerejších holdovacích tete- gramů chomutovských mají Němci v Čechách — dva císařel Německé pověstí o nové výpůjčce zemského výboru král. Českého.
Němec Bernardin Vilém Hold František Josef Vilém II Vídeň Berlín Čechy Bohemia
5 article
Včerejší večerní „Prager Tagblatt“ vykládá, že zemský výbor král. Českého, dřive než vyklidí své pole, ještě se pokusí opatřiti si novou výpůjčku Dále se „Pr. Tagblattu“ z Vídně sděluje — ve sku- tečnosti se mu asi z Vídně o této věci nesděluje pranic — že zemský výbor jedná o další nezalože- nou výpůjčku buď 16 mil. kor., z níž by uhradi nejen běžnou potřebu zemskou, nýbrž i splátky dluhů, nebo 9 mil. kor. jenom na běžné výdaje zároveň — prý, t. j. dle „Pr. Tagblattu“ — se pro- slýchá, že peníze ty májí zemskému výboru půjčit pojišťovny a jině technické ústavy, a to za záruky Zemské banky. Jakkoli je na první pohled patrno, že tat zvěst „Pr. Tagblatiu“ nemá jiného účelu a úkolu než způsobiti, aby se o otázce jím nadhozené něso s české strany řeklo, a aby se německým činitelůn usnadnil zvědavý dotaz u českých přísedícíc zemského výboru, tož přece sdělujeme, že nynějšo finanční zpravodaj zemského výboru dr, Pinkas se v otázce dalšího řízení zemských financí halí v ne- proniknulelné mlčení. Z Moravy. Dne 19. června 1913. (Užší volby. — Z brněnské radnice. — Baeran. — Dědictvípo P. Šilingrovi. — Zuřivá agitace strany dra. Strán- ského.) K užším volbám ve venkovské kurii dala ka- tolicko-národní strana povel voliti kandidáty ka- tolicko-národní a mimo to doporučuje volbu Va- covu, Staroštíkovu a Otáhalovu na Olomoucku Sociální demokraté dali povel voliti proti kleri- kálům. Agitace všech stran je na nejvyšší míru rozvířena, a napjetí nebývalé.
Pinkas P Šilingr Staroštíkův Otáhalův Vídeň Morava Virginie Olomoucko
6 article
Brněnská radnice musila vykonati na míst zemřelého II. náměstka starostova volbu a zvolila druhým náměstkem stavitele Antonína Jelínka. původem z české rodiny ze Židlochovic, jako ze- snulý Kandler byl původem z české rodiny z Ho- lešova. Místo Jelínka byl do městské rady povolán — žid Zwicker. Volby Jelínka a Zwickra jsou pro poměry význačné. Jelínek je bratrem náměstka zemského hejtmana Jos. Jelínka a předsedou Volks- rátu. Ten kurs brněnské radnice volbou předsedy Volksrátu za místostarostu a volbou žida Zwicku do městské rady povidá, že radnice bude běsnit dál a že oporu bude míti v německém židovstvu. Vítězství brněnského sekretáře obecního Bae- rana do zemského sněmu moravského je vedení německému více než nepříjemno. Jeť sice Baeran jako renegát ze Slezska nám nebezpečnější, nežli židé z radnice brněnské, ale kdo ví, jak Baeran mnoho zná z tajností radničních — vždyť mnohého se účastnil — a jak je špatným svědomím Rohre- rově klice, ten pochopí zármutek Rohrerovcůz Baeranova vítězství. Ovšem proti Čechům bude Baeran řádit jako Krumpholz, DElvert jako Rohrer.
Jelínek Kandler Zwicker Volks Rohr Baeranův Čecho Krumpholz Židlochovice Jos Slezsko
7 article
Ještě skoro nezasypán hrob šlechetného kně- ze a národního pracovníka, jakých na Moravě málo. P. Tomáše šilingra, již se strany dělí o jeho dědictví. Na zemský mandát jeho chce propadlý Vaněk ze socialistů, a má tam jiti propadlý Baa z katolicko-národních. Agrárníci na jihu Moravy mají málo silných lidí, i bude jim kandidatura ta dělat dosti starostí. Na říšské dědictví přihlásí se dle určité verse P. Šrámek. Vzhledem k tomu. že p. šilinger volen byl většinou mnoha tisic hlasů a že i za venkovské obce zvoleni byli většinami velkými vesměs katolicko-národní Klein, Krěk a Čapka, bude otázka obsazení mándátů těch jistě velmi zajímavá. Strana dra. Stránského provádí neslýchanou agitaci jednak ve prospěch svých vlastních kandi- dátů v městech, jednak proti dru. Bulínovi. Pra- žákovi. Ursínymu — krátce všem, kdož neposlou- chají politika velké linie. Že pomůcky lidovopokro- kové, agitační, jsou namnoze pochybné, o tom denně přicházejí význačné doklady.
P šilingr Vaněk P Šrámek Čapek Stránský Bulín Ursíny Morava národní Klein
8 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Rumuní a Maďaři.
Maďar RakouskoUhersko
9 article
Maďaři ve svých smělých plánech p ovládnutí celého evropského jihovýchodu rád by získali pro sebe sousední národy, v prvé řadě Rumuny a Chorvaty, aby je zapřáhli do svého triumíálného vozu a s jich pomocí po- kořili ty, kdož se maďarské porobě nejvíce vzpírají. Maďaři nejen rádi by získali Rumuny a Chorvaty, ale také rádi by je získali la- cino. Tiszův plán, který teď šíře je vykládán v „Budapestí Hirlapu“, jde vstříc Chorvatům v tom směru, že by rád vzkřísil jich klerikáln a kmenové předsudky, z nichž pomalu se Chorvaté vyzouvají, a poštval je znovu do boje proti Srbům pod záhadnou záminkou, že by mohla čistá chorvatská katolická politika opa- novat v sjednocených zemích Chorvatsku, Sla- vonii, Bosně a Hercegovině. O tom, že by aspoň železniční pragmatika s nanuceným ja zykem maďarským měla být odstraněna, plán Tiszův neví nic. Maďaři by jen rádi zase roz- dělili srbsko-chorvatský národ a tak si ho po kouscích podrobovali.
Maďar Rumun Chorvat Tiszův Srba Chorvatsko Sl Boseň a Hercegovina Budapest Hirlap
10 article
S Rumuny je podobně. Maďaři rádi byje odtrhli od solidarity s ostatními nemaďarským národy. Ale to se nedaří, poněvadž Rumuni ztratili důvěru v maďarské sliby. Hned po prvém vystoupení ministra presidenta Tiszyv parlamentě prohlásil vůdce rumunských po- slanců, Mihalí, že Rumuní vůči Tiszovi cho- vají krajní nedůvěru. Tisza v odpovědi Miha- limu s husarskou rabulistikou snažil se popřít že by v Uhrách byly nespokojené národy, ale fakta odmítnutí rumunského zastřít nemohl Kam směřují maďarské snahy a jakým prostředky proti Rumunům bojují, o tom svěd- čí založení řecko-katolického biskupstvív Hajdudorogu, kde sice v bohoslužbě neuplatn se výlučně maďarština, jak si původně maďar- ská vláda přála, ale kde řečtina bude ome- zena jen na najužší styk s bohem a pro zevněj- ší styky s věřícími bude platit jen maďarština Tuto maďarisaci církevními prostředky budou cítit Rumuni tím více, že posud aspoň v téte oblasti i v pravoslavné i v uniatské církvi byl chránění co nejvíce.
Rumun Maďar Tiszyv Rumunět Uhry
11 article
Nebezpečí, hrozící uherským Rumunům nachází ohlasu i v rumunském království. Nej- bližší pokrevní bratří cítí svou povinnost vůč potlačeným bratřím v Uhrách. Rumunská kul- turná liga, která pracuje pod vedením zname- nitého rumunského historika Yorgy tak asi jako naše národní jednoty, zvláště Českoslo- vanská jednota v poměru ke Slovákům, usne- sla se právě na valné hromadě v Bukurešt věnovat se co nejvíce kulturním úkolům ná- rodní politiky a upozorňovat hlavně na proná- sledování Rumunů v Uhrách. Rumunsko jev spojeneckém poměru s Rakousko-Uherskem ať tedy spojenec dokáže, že přátelství jest upřímné a pro obě strany neškodné. Rumuniv království nemohou lhostejně se dívat, jak se ničí rumunská kultura za uherským pomezím Maďarisační politika dělá všude naší za- hraniční politice nesnáze. Ale my jsme tak maďarském zajetí, že si od nich pomoci ne- můžeme,
Rumun Slovák Uhry Rumunsko Rakousko
12 title
Za hranicemi.
13 article Z bulharských listů.
Z bulharských listů. V bulharských listech už tři dni se dočí- táme zpráv o menších i větších srážkách me- zi Bulhary a Srby. Protože zprávy ty nebyly potvrzovány z jiných pramenů, považoval jsme je za podezřelé a jich nezaznamenávali. Ale dnes už došly úřadní telegramy o no- vých srážkách, což ukazuje na to, že nejsou již pouhým agitačním prostředkem některých novin, nýbrž skutečně se dějí. Je tedy nutno věnovati jim jistou pozornost, což činíme po-
Bulhar Srba
14 article
dotýkajíce, že bude třeba zkontrolovati je zprávami srbskými, jichž dosud není. Ze zpráv bulharských listů se zdá, že se spolu bijou revolucionáři či ko- miti obou stran. Bulharští komiti chtějí vypuditi srbská vojska i srbskou administrac z celé Makedonie a srbští podle všeho nepře- stali na pouhé obraně sporného území, nýbr přešli jednou částí svou do území nesporného a u Metova na Solunsku svedli větší bitvu. ve které prý (dle bulharských zpráv) padle 90 Srbů. Velká četa bulharských revo- lucionářů svedla se srbským voj- skem krutou, desetihodinnou bit- vu o Debr; Srbové odstoupili v nepořádku. na bojišti nechali 3 děla a celý oboz, jež Bul- haři ukořistili, načež vítězně vtrhli d města Debru, jejž opanovali. Stálé srážky dějí se mezí pohraničným vojsky. „Večerna Pošta“ píše, že ruský vy- slanec v Sofiji, pan Nekljudov, navštívil dra. Daneva a řekl mu, že carova ochota, býti roz- hodčím mezi Bulhary a Srby, týká se pouze sporného území a níčeho víc. To si v Sofiji vykládají jako ústup Ruska, jehož diplomacii jde pouze o to, aby zachránila vážnost caro- vu. Jistý vyšší důstojník bulharský se prý vy- jádřil, že spor se Srbskem nedá se jinak vyří- diti, než zbraněmi, a car prý, vmísiv se svou depeší do sporu, jen uspíší) vypuknutí války, neboť Bulhaři z toho vidí, že Rusko straní Srbům; kdyby jim nestranilo, prohlásílo by prostě, že stano- visko bulharské je správné a tak jasné, žeje každý spor se Srbskem vyloučen a tudíž ne třeba rozhodčího.
Srba Nekljudov Bulhar Makedonie Rusko Srbsko
15 article
„Dnevnik“ na úvodním místě uveřej ňuje výzvu „k slavnému bulharskému vojin stvu“, z něhož na ukázku uvádíme hlavní mí stokde se praví: „S jakým srdcem vrátíš se slavný bulharský vojíne, k svému rodnému krbu, věda, že ti, pro jichž osvobození jsi bo- joval, jsou nyní pod těžším jhem, než byli před osmi měsíci? Nedokončíš-li dílo osvobozen bratrů svých, budeš-li trpětí, nejchrabřejš národe v Evropě, aby tě drancovali a poko- řovali ti Srbové, které jsi zbil na Slivnici, ti Řekové, kterým jsi vždycky jen paty vídal. nač budou potom všecka tvoje veliká vítěz ství? Nebudou-li jen žalostnou a nesmyslnou episodou v dějinách? Podrobíš-li se vůli srb- ských sviňáčků, budou myslit, že jsi se jich skutečně lekl, a dopustíš, že všecka tvoje slá- va hrdého vítěze bude uloupena! A úpění na- šich bratří za Vardarem tížiti bude tvoje svědomi více, než dosud. Místo míru od prvé- ho dne se musíš připravovati k vojně. Ne- vstaneš-li k vojně hned, čeká tě za deset roků, ale vojně se Srby neujdeš! Slav- ný bulharský vojíne, od tebe závisí, aby se všechen bulharský národ sjedno- til ve dvou nedělích, aby se bul- harské carství zaokrouhlilo na- proti Řecku řekou Bystřicí a na- proti Srbsku Šar-planinou a řeko
Srba Řek Šar Evropa Vardar Řecko Bystřice Srbsko
16 article
Moravou. Dnes nikdo na světě nepochy- buje, že tak vyzkoušený a o své síle přesvěd- čený rozletise uraganem po ne- přátelské zemi. Leť a zachvať ne- jen celou západní Makedonii, ný- brž i srbská města Vranje, Pirot Niš, Leskovec a Zaječar! Až pak Bul- harsko bude sjednoceno a silno, nebude míti v sousedství nikoho, koho by se bálo, nebude míti nikoho, s kým by bojovalo, a bude se moci věnovati mírnému rozvoji a v několika desetiletích předhoní západní národy.“ „Hrdinové rádla a mečel Od počátku vojny s Turky často jste viděli ve svém díle prst boží. Že bůh je s vámi, ukazuje vám i nebývalou úrodou, kterou vám dal le- tos. Bůh žehná i meči vašemu, i rádlu! Ještě trochu napněte vůli svou, ještě trochu sná- šejte útrapy, a sláva, která ozáří Bulgarii bude věčná a bude ozařovati každé vaše dílo.
Morava Makedonie Vranje Leskovec Zaječar Pirot Niš
17 article
Junáci, vzpomeňte si na veselé a moudré bul- harské přísloví: „Odřel kozu po nos, potom ji nechal“ — nenechte slavné svoje dílo ne- dokončeno!“ Slavný, ale nebezpečný sen. Podle dra. Daneva 80 procent bulharské- ho národa je toho smýšlení, jakému dán vý- raz citovaným článkem. Potom arcí je marne Bulhary prosit a zaklínat, aby se se Srby po- kojně porovnali a zachránili balkánský spo- lek. Rozkol v chorvatské straně práva. Chorvatská strana práva vlivem prohnané po- litiky Frankovy krok za krokem ustupovala ze svých původních požadavků. Ze strany, která by- la nesmířitelná vůči Rakousku i Uhrám, vyprchl pomalu odpor proti chorvatsko-uherskému i proti rakousko-uherskému vyrovnání, zůstala jen ne- návist proti Srbům a umírněná snaha po sjedno- cení Chorvatska, Slavonie, Dalmacie, Bosny a Her cegoviny. Ale i tyto čistě chorvatské požadavky ustupuj do pozadí vůči dnešní taktice strany, toužící jen po politické moci, třeba za cenu spojení s Tiszou Accurtím. Proti této „maďaronské“ taktice prohlásila s jen ta skupina strany, kterou vede syn zakladate- le „pravášů“. dr. Mile Starčevič. Na terstské pora- dě dosáhl dokonce většiny a bylo mu přisouzen právo převziti vedení orgánu „Hrvatska“. Ale ka- tolická tiskárna odmítla vydati nové redakci ča- sopis a navrhla dnes revisi smlouvy mez stranou a liskařskou společností. Když Starčevičovci viděli, že Frankovci křesťanští sociálové nepodrobí se usnesení hlav- ního výboru, svolali na 19. června poradu svých stoupenců, na které se rozhodli vydávat nový orgán strany pod názvem „Hrvat“ a přerušit všech- ny styky s Frankovci a křesťanskými sociály. Otázka městské samosprávy v Ruském Polsku.
Bulhar Srba Tisza Accurtí doktor Mil Starčevič Starčevičovec Rakousko Uhry Chorvatsko Slavonie Dalmacie Bosna Polsko Hrvat
18 article
V hosudarstvenné dumě zase jednou hnute otázkou, aby v Ruském Polsku zavedena byla městská samospráva. Kolikrátkoli se hosudar- stvenná duma touto otázkou zabývala, vždy cky vládní projekt, vypracovaný a podaný je ště za Stolypina, vychází z ruských parlamen- tů zhoršený síce, ale nevyřízený. Už je trap- no o tom se i zmiňovati. Polský poslanec L. V. Svěžinský pravíl Druhé hosudarstvenné dumě jsme podali vy- pracované základy samosprávného zřízen král. Polského. V 3. hosudarstvenné dumě ne- mohli jsme počítatí na žádné reformy politické povahy. Nutnost reforem byla však uznávána i samou vládou nebožtíka P. A. Stolypina, jež zamýšlela dáti Polsku nejprve samosprávu městskou a tím učiniti počátek. Nás tehdejšt vládní projekt sice neuspokojoval, ale přece jsme proň hlasovali, považujíce jej za počátek reforem v král. Polském. V hosud. sovětě byl tento návrh podroben radikálným změnám. jež jej pro nás učinily nepřijatelným. Potřeba reforem v Polsku je naléhavá, městské ho- spodářství u nás v době dlouhého provisoria úplně se desorganisuje; my můžeme přijmouti takovou reformu, která nás úplně neuspoko- juje, ale ne takovou, která uráží naši národn čest. Takovou urážkou je požadavek hosud. sovětu, aby polský jazyk byl ze samosprávy polských měst úplně vyloučen. Totě krutá urážka pro národ, který si váží svého jazyka Po krátké, ale prudké debatě hosud. du- ma 189 hlasy proti 56 se usnesla, aby bylo o projektu, hosud. sovětem zhoršeném, po- drobně debatováno.
Stolypin L V Svěžinský P A Stolypin Polsko
19 article
Branný příspěvek v Německu. V pátek jednala po několik hodin dorozumí- vací komise v říšském sněmu německém o daňo- vých předlohách. Schůze tato, jíž účastnili se kro- mě sekretáře říšského pokladu Kühna také zá- stupci konservativců a sociálních demokratů, byla věnována přeměně odstupňování branného pří- spěvku. Posud však se nepodařilo dosáhnouti do- hody o nové stupnici této dávky. Hansovní svaz poukazuje v novém usnesení opět na vážné pochybnosti, které musí vzbuzovati daňový kompromis, ujednaný mezi stranami. Kdyby však z politických důvodů mělo zůstati při těchto ujednáních, jsou prý kompromisní strany tím více povinny uvésti branný příspěvek ve shodu se zá- kladními myšlenkami původního vládního návrhu. Bedřich Vílém IV. a Vílém II Pro posouzení politické závěti Bedřicha Ví- léma IV., v níž doporučoval svým nástupcům zru- šiti pruskou ústavu, a kterou, jak nedávno ozná- meno, nynější císař Vilém II. hned po svém na- stoupení na trůn zničil, bylo důležito věděti, z kte- rého roku byla. Pokud je známo, neměla listina žádného data, aspoň se císař o tom vůči prof. Hin- tzovi nevyslovil. V kruzích historiků se soudí, že ji sluší klásti do polovice padesátých let minu- lého století. Nemoc Bedřicha Víléma IV., která konečně učinila nutným vladařství pozdějšího cí- saře Viléma, vystoupila úplně zřejmě teprve v roce 1857, ale obsah listiny souhlasí zcela důsledně logicky s názory, které Bedřich Vilém IV. o pru- ské ústavní otázce vždycky projevoval v době. kdy ještě nikdo nepochyboval o jeho duševním zdraví. Zvláště prof. Hans Delbrück doložil v řadě článků, jak toto protiústavní smýšlení královo tvořilo jeho monarchické přesvědčení.
Kühn Bedřich Vílý Bedřich Vilém II Víléma Vilém Bedřich Vilém profesor Delbrück Německo
20 article Jihoslovanství a Slovinci.
Jihoslovanství a Slovinci. „Národní Listy“ v čís. 156, uveřejnily článek „Slovanství u Slovinců“, v němž se snaží pan ko- respondent přesvěděiti českou veřejnost, že „slo- vanské vědomí u Slovinců bez odporu velmi se- sílilo“, že „veškerá slovinská veřejnosi mé vý- vody o novoillyrismu zamítla“, a že byli Slovinei přímo rozhořčení proto, že prý jsem k vůli slovin- ské autonomii horlil pro jakousi autonomii — Albanie“. V dopisu se též tvrdí, že prý jsou tél nějací „Jenslovinci“, kteří nemají slovanského vě- domí, a k těmto „Jenslovincům“ počítá pan kore- spondent patrně též autora těchto řádků. Jelikož mi velice záleží na tom, aby byla če- ská veřejnost správně informována o slovinských poměrech, používám této příležitosti a dovolímsi zde stručně vyložiti, jak se slovinská veřejnost staví k dnešnímu jihoslovanskému hnutí čili novo- illyrismu. Co novoillyrism jest, vyložil jsem ui „Unionu“, čís. 76. a 77., a správnostsmých vý- kladů se panu dru. Vošnjakovi nepodařilo opraviti anebo vyvrátiti.
Slovinec kore Vošnjak Albánie
21 article
Řekl jsem, že novoillyrismus má dva směry kulturní a politický. Politický novoillyrismus chce sjednocení všech Jihoslovanů, Slovinců. Srbě a Bulharů, v nový slovanský stát, „ideál jeho jest irredentistický a jeho ideologie jest revoluč- ní“, jak se svého času páni jinoslovanští po- chlubili v lublaňském dopisu „Času“. Podo- týkám však, že tento irredentistický illy- rism není nebezpečný státu — neboť hlásají jei hoši, kteří o politice nemají ještě ponětí — za to však jest škodlivějším slovinským pokrokovým stranám, jež ve svém těžkém zápase s „patricti- ckým“ klerikalismem stále jsou podezřívány vlastizrádných rejdů a to následkem nerozvážného tisku „Danu“ a „Preporodu“, kteréžto časopisy nepřestávají se prohlašovati za orgány pokrokové slovinské mládeže a inteligence. Ve skutečnosti stojí za těmito časopisy sotva 10 lidí, kteří násled- kem balkánských událostí ztratili rozum a počí- nají si, jakoby Rakouska už nebylo.
Jihoslovan Bulhar Dan Preporoda Rakousko
22 article
Tento politický ideál novoillyrismu jest dnet už všeobecně uznáván jako — utopie. Pokro- ková strana oficiálně prohlásila, že nechce mili s ním nic společného a že za to, co hlásají „Pre- porod“ a „Dan“, nemůže převzíti zodpovědnosti Tím bylo arci jasně řečeno, jak se slovinská po- kroková veřejnost staví k novoillyrismu, za jehoi „osamoceného“ odpůrce jsem stále prohlašován v českých a srbo-chorvatských novinách. Arci nedělám si z toho nic. Kulturní novoillyrismus chce, aby se Slovinel „kulturně přimkli“ — abych užil toho charaktei stického slova Schauerova — k Srbo-Chorvatům s nimi se spojili ponenáhlu v jeden „veliký náro jihoslovanský. Uskutečnění této idee znamenale by zánik slovinského národa a tomu se musí příro- zeně vzpírati každý uvědomělý Slovinec, který obětovně usiluje o to, aby se slovinský národ vy- víjel, ne však aby zahynul, třebas v srho-chorvat- ském moři.
Slovinel Schauerův Srba Chorvat
23 article
Nelze dobře pochopiti, že by musil šlovinský národ zahynouti, zmizeti proto, aby se stali Srbo-Chorvaté silnějšími. Zde právě se nám křik- lavým způsobem ukazuje protinárodní tendence panslavismu. Takový panslavism musí každý malý slovanský národ odmitnouti, jelikož ohrožuje jeho existenci. Tento panslavismus rozvádí dnes též Srby a Bulhary, a prozíravý Slovan měl by si vzíti z toho poučení, že panslavism jest skutečně vnitř- ním nepřítelem Slovanů, jejichž síla a spása spo- čívá v reální vzájemnosti všech rovno- cenných a rovnoprávaých slovan- ských národů. V tom vidím pravé Slovanství, jež hlásám mezí Slovinci se stejnou otevřeností, s jakou potírám panslavismus novoillyrský, pro nějž se my Slovinci ovšem nemůžeme nadchnouti. Nesprávné by však bylo z toho odvozovati, že bv Slovinci se necitili Slovany a nesprávné jest tvr- zení, že by byli u nás lidé, kteří chtějí býti „ Jen- slovinci“. Žádný národ slovanský není tak upřímně slovanského smýšlení a cítění, jako jsou Češi Slovinci, ale, bohužel, byli jsme spolu slovanskou myšlenkou také nejvíce zklamáni. Proto nemá žádného smyslu tvrzení, že slovanské vědomí mezi Slovinci sesílilo. To bylo vždy. Pravdou jest pouz to, že jsme odhodlání svou slovinskou národnost hájit také proti slovanskému národu. Je dosti smut- né, že musíme to činit. My Slovinci jsme malý ná- rod, ohrožený od Němců a Htalů, ale přes to máme dnes vyšší kulturu než naši bratří Srbo-Chorvalé. ačkoliv se ti vyvíjeli za mnohem výhodnějších pod- mínek než Slovinci
Srba Chorvat Bulhar Slovinec Čech Němec Slovan
24 article
Zvykli jsme spoléhati se pouze na své vlastn síly a vytrvalou práci, kromě Čechů nám nikdo ne- pomohl v našem kulturním a hospodářském pokro- ku; od Srbo-Chorvatů máme dosud pouze illy- rism, proto nám nikdo nebude zazlívati naše sebe- vědomí, jak činí dnes Srbo-Chorvaté. Že by veškerá slovinská veřejnost mé vývody o novoillvrismu za- mítala, to dnes nelze už tvrditi, jelikož jest známo že ohromná většina našich vynikajících kulturních pracovníků moje stanovisko úplně sdílí; tak na př spisovatel Ivan Cankor, jenž arci mluvil za ostat- ní, ve veřejné přednášce v „Městském domě“ v Lublani za všeobecného souhlasu obecenstva přidal se k mým názorům o dnešním jihoslovanství. Po- dotýkám, že před 14 dni také národní strana ve štyrsku veřejně zamítla novolllyrismus — en bloe. Tuto rozhořčenou slovinskou veřejnost, která za- mítla mé vývody, tvoří v celku 5 bezvýznamných žurnalistů, kteří si dovolili mluviti ve jménu slo- vinské veřejnosti, která však o nějakém rozhoř- čení neměla ani ponětí. Tato 5členná „veřejnost“ jak ji vhodně nazval Cankal, inscenovala také po- věstnou albanskou „štvanici“, které bezdůvodnost jsem už ve své odpovědi dru. Vošnjakovi v „Union zdůraznil, podotýkaje, že v otázce albán- ské zaujímám stejné stanovisko jako dr. Kramář. Ivan Cankar velmi charakteristicky nazval po- čínání těchto lidí „deliriem“. Musím uznati, že opravdu činí dojem neseriosných lidí, s nimiž pro jejich vášnivost věcná debata skoro není možnou. Bude snad dobře, když se také česká veřejnost bude dívat na jihoslovanství čili novoillyrism kri- Dr. M. Rostohar.
Čecho Chorvat Srba Cankor Cankal Kramář Cankar M Rostohar Lublaň městský dům
25 article
písma v záležitostech náboženských nebo ji- ných vyšších potřebách národa. Nová vítězná kultura za to byla na písmu přímo založena. Pojem vzdělanosti časem tak dokonale srostl s představou písma, že jedno bez druhého nedalo se myslit. Stopy staré předchozí vzdě- lanosti byly brzy zaváty a vzpomínka na ně vyhlazena. Záhy se ustálila víra, že před tím panovala jen nevědomost a surovost. Ne- mohla být vzdělanost, kde o tom nebyly — semné zprávy. Tak se stalo, že s národy Svanskými evropská vzdělanost počítá te- ptve od středověku, kdy jméno jejich pí- semně zaneseno. A novodobí Slované, věrní vychovanci nové kultury, sami tak počítají. Jak jinak, než starou vyspělostí kulturnou možno vysvětliti, že Slované tak rychle hravě si začali osvojovat vymoženosti nového světla, které vzešlo? Kam jen písemné pa- mátky sáhají, chtivost a nenasytnost po ci- zích novotách byla u Čechů příslovečna. Také Stránský se jí dovolává. — Neboť rovněž nejapným nebyl onen malíř, jenž na obrazích vypodobiv domácí kroje národa každého ... Čecha prý sa- mého představil nahého s balíkem sukna u nohou a pravil prý, že mu ponechává svo- body, aby když co chvile v jiné m jiném kroji si libuje, sám se ustroji dle zdání svého ... Anebo, jak jiný posuzovatel trefně po- dotkl: — Tytéž má s opicí mravy dávná Čechie děláť, co zřela, jiný že dělal, i za- vrhuje kroj starodávný . .. Také kultury jdou po zákoně zjevů ži- votných. Když vyčerpala svou vlastní sílu tvůrčí, ochotně se dává na pospas nové svěží síle, nastupující vládu. Zmítána od podnětu k podnětu se kymácí. Příznak vší deka- dence. Tak skytá vzácné dílo starého vlasti- mila dnešnímu čtenáři látku dvojnásob pod- nětnou a vděčnou,
Slovan Čecho Stránský
26 title
Modní hlídka.
27 article Koupací obleky a americká morálka. — Bile paví peří.
Koupací obleky a americká morálka. — Bile paví peří. V těchto dnech objevily se v denních li- stech zprávy, že v amerických a anglických lázních byly úřadně ustanoveny pro pobřež dozorkyně, které mají dbáti, aby dámy se ne- zdržovaly na pobřeží ve vyzývavých koupa- cích kostymech. Pro informaci čtenářek je nutno napsati k tomu několik slov. V moř- ských lázních sejde se vždy nejpestřejší spo- lečnost a také různé ženské živly, kterým jde o to, upoutati na sebe pozornost mužů, kteř rádi obětují hromádku zlata za dobrodružství Pozornost upoutají ovšem jen svým zevněj- škem — neboť hledati u nich zajímavé nitro bylo by zcela bezvýsledno — a použijí všech prostředků, aby byl co nejpůvabnější a nej- svůdnější. Vyznamenávají-li se některé le- tošní společenské úbory snahou, co možná propagovati kouzlo ženského těla, tím zřej- mější je tato snaha při koupacích šatech, vy- počítaných na efekt a je na bíledni, že dámy. jimž záleží na efektu, nehrozí se žádné ná- padnosti, ani vyzývavosti, jen jsou-li šaty hodně koketní. Některá žena je oděna tak, že ve svém „koupacím obleku“ do vody vůbe nemůže. Rafinovaně jednoduché šaty z ba- revného hedvábí jsou po stranách rozstřiženy a sešněrovány stuhami, nohy vězí v hedváb- ných punčochách, které drží ozdobné pod- vazky, a střevíčky jsou k noze přivázány stu- hou, ovinující lýtko. Na hlavě je koketní če- peček, který by také nesměl přijíti do styku s vodou. S celým tímto výstrojem musí harmo- novati barva pláště a barva velkého pobřež- ního slunečníku. Ale tohoto podivného luxu „koupacího“ výstroje účastní se také ženy z nejlepší společnosti, romantické, nudíci se a nevědoucí, jak by lépe utratily peníze. Pro skutečné koupání mají obleky jiné, které se nebojí vody, pakli se jí nebojí sama nositelka, neboť rozumí se, že nejsou to pověstné ame-
Bil
28 article
rické a anglické „sportvomen“, které pova- lují se na mořském břehu v oděvu vody se bojícím. Ale na takový hříšný, neslušný pře- pych se déle nemohla dívati ta Amerika, kte- rá po různých úplatkových aférách policie jež byla silně angažována v ochraňování ob- chodu s děvčaty, a po tom, kdy ve všech sa- lonech se tančí „tango“ a jiné pěkné tance „společenské“, bere to nyní s morálkou straš- ně vážně. A zase na skok do Paříže. Pro moduje teď sezona mrtvá. Divadla se zavírají (herečky jsou vždy mezi prvnímí průkopnicemi nového modního nápadu) a modní krasavice ze spo- lečnosti odjely do lázní osvěžit se po zimní „námaze“. V hlavách a atelierech modních tvůrců pracuje se ovšem horečně na nových objevech, probírají se historické a národn kostýmy a přemýšlí se, jak zkombinovati ed- notlivé tvary, aby byla z toho sensační no- vínka pro podzim a masopust, neboť tvůrei mody myslí několik měsíců, ba rok a ještě déle napřed. Pracují ruku v ruce s obchodní- ky a více či méně bratrsky se dělí o zisk Jako novinka ohlašují se pro nejbližší sezony kloboukové ozdoby z bílých pavích per. Nyn už po několik let je obchodníci zkupují z laciný peníz, aby je pak v příhodnou dobu draze prodali. Kdysi provedli to tak s rajčím peřím. Ale rajčí peří má už teď každá žena jež chce býti modně oděna a pro jeho dra- hotu považuje peří za skvost, který neztrácí ceny a přendavá se s klobouku na klobouk Právě tak je tomu s pštrosími péry. S tím ovšem nemohou obchodníci souhlasiti a proto vymýšlejí jinou novinku, která by jim obno- vila pramen příjmů. Volba padla na bílé páví peří. Na několika místech ve Francii byl už také zaveden chov bílých pávů. Paví peří všal dle pověry přináší neštěstí a ženy jsou dosu hodně pověrčívé! Bude zajímavé, jak srovnaj svou pověrčivost s touhou býti modní. Heda.
Heda Amerika Paříž Francie
29 article
Obrana francouzského pobřeží. Francouzská námořní správa odhodlala se zru- šiti pobřežní obranu na části pobřeží Atlantického oceánu a Středozemního moře. V seznamu váleč- ných přístavů, jejž přináší „Officie!“ dne 14. června nenalézá se již Rochefort a Lorient. Kromě toho má býti zrušen arsenál v Rochefortu a tamní vá- lečný materiál odvezen jinam. Tato opatření vzbudila různé kritiky, a Pier Loti uveřejňuje v „Matinu“ poplašný článek, němž poukazuje na nebezpečí, které vzniká tím že se Rochefort zbavuje obrany. Poukazuje na vý- hody Rochefortu, který je jedinou rejdou od Bre- taně ke španělským hranicím. Přístav rochefortský stal se sice nepřístupným pro nové obrovské lodi. čemuž se mohlo odpomoci kdyby se byl dal pro- hloubiti nákladem asi 15 millionů, ale přes to zů- stal nezbytnou oporou pro menší lodi, torpedo- borce a lehké křižáky, které by v době války byly odloučeny od Brestu. Obrana této části pobřeží byla snad zrušena v důvěře, že německá eskadra by byla zničena v průlivu La Manche, než by se tam dostala, leč Loti se táže, je-li dohoda s Angli na věky zajištěna a uvádí, že každá dopravní lod německá má v podpalubí ukrytě dělo a má býti vyzbrojena hned po vyhlášení války. Rejdy Ro- chefortu a Pallice staly by se pak cílem těchto l - dí, které by je mohly aspoň blokovati a zameziti zásobování z moře tím spíše, že všechny torpe- dovky a podmořské lodi byly odtud odeslány na sever. Na konec prohlašuje Loti, že ke zrušení obrany Rochefortu by bylo třeba zákona, i volá k odporu proti němu.
Rochefort Lorient Pier Loti Loti Rochefort Bre Brest Le Manche Angl Pallice
30 article
Zároveň oznámil poslanec Lanessan, bývalý mínistr námořnictva, nynějšímu ministru námoř- nictva Baudinovi, že podá interpelaci tohoto obsahu: 1. Hodlá vláda provésti usnesení, učiněné v u- terní schůzi vrchní rady pro národní obranu, a ode- jmouti opevněním podél atlantického a středomoř- ského pobřeží každou možnost útoku a obrany? 2. Je důvodem tohoto povážlivého opatření nedo- statečnost děl, která jsou pohotově, nebo nemož- nost obsazení těchto pevností z nedostatku lidské- ho materiálu? 3. Na jakou náhradu pomýšlí vláda za tuto ochranu, která má býti francouzskému po- břeží odejmuta? 4. Pomýšlí-li se snad na pomo anglického válečného loďstva, přihlížel francouz- ský ministr k tomu, že poslední manevry anglické- ho loďstva opět jasně ukázaly možnost přiblížení se německého loďstva zvláště za mlhy Očekává se s velikým zájmem. zdali minist Baudin na všechny tyto otázky odpoví
Lanessan
32 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nový rektor české techniky prof. dr. Theodor Kašpárek narodil se v Horažďovicíc r. 1864 a jest jedním z těch, kdož především se zasloužili u nás o vybudování zemědělské fakulty při české vysoké škole technické. Lékařská studia konal v Praze a ve Vídni, ve Vídni také vedle své přaktické činnosti do- končil pak svoje odborné vzdělání v oboru zvěrolékařském. Vykonal studijní cestu p Uhrách, Německu a Francii, pracoval v bak- teriologickém ústavě Weichselbaumově a v ústavě pro ochranné očkování proti vzteklině. Zabývaje se nejprve některými otázkami psy- chiatrie, věnoval se později otázkám zvěro- lékařským. R. 1898 povolán byl za mimořád- ného profesora veterinální policie a nauky zvířecích nákazách při české fakultě lékařské a po dlouhá léta usiloval spolu o řádné zalo- žení zemědělského studia při české vysoké škole technické. R. 1908 byl jmenován řád- ným profesorem produkce živočišné a patho- ) Pro nával látky byli jsme nuceni trochu o- ložit tento dopis, který v zájmu všestranné infor- mace našeho čtenářstva uveřejňujeme, třeba ž bychom ostře odmítavé stanovisko autorovo ne- sdíleli. Novoillyrské hnutí, jak dnes vzrůstá, zna- mená sblížení jižních Slovanů, kulturní a jazykov sjednocení Srbů. Chorvatů a časem snad i Šlovinců Illyrism a nyní novoillyrism jest jediné reálnější hnutí mezi slovanskými národy, které vede k ná- rodní integraci, ne k differenciaci. Odnárodňová- ním toto sbližování a sjednocování nazvati nelze. Jazykové sjednocení všech Slovanů jest ovšem utopií, ale poměr Slovinců a Choryatů sotva patří Pozn. red. do této kategorie.
profesor doktor Theodor Kašpárek Srba Chorvat Illyrism Praha Vídeň Uhry Německo Francie český vysoký škola technický Weichselbaumov Slovan