2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3
masthead
22. června 1913. Číslo 169.
4
article
skvělé doby vladařské, vladařovi ke cti, všem
Němcům na světě na ochranu a zdarl
Dr. Bernardin skončil svou řeč trojnásob-
ným „Hurrá!“ císaři Vilémovi, jež ve shro-
máždění došlo nadšeného ohlasu.
Jen slepý může neviděti rozdíly mezi cho-
mutovským holdem císaři rakouskému a cho-
mutovským holdem císaři německému. Aby
císaři rakouskému byla provolána sláva, k to-
mu schůzi okresních starostů — soudě dle re-
ferátu včerejší večerní „Bohemie“ — nevy-
zval nikdo; aby císaři německému bylo pro-
voláno říšsko-německé „hurrá“, k tomu totéž
shromáždění vyzval německý poslanec české-
ho sněmu.
Také texty obou holdovacích telegramů
jsou pozoruhodny. Text pro Vídeň určený je
prostší, text pro Berlín přijatý je bohatší. Hold
pro císaře habsburského je oddaný, hold pr
císaře hohenzollernského jest nejoddanější
panovníkovi ve Vídni se přeje, aby ještě dlou-
ho vládl, panovníkovi berlínskému se přeje,
aby ještě dlouho skvěle vládl; vláda císaře
Františka Josefa se vztahuje pouze na Ra-
kousko, vláda císaře Viléma II. se však vzta-
huje na všechny Němce na celém světe.
Dosti Podle včerejších holdovacích tete-
gramů chomutovských mají Němci v Čechách
— dva císařel
Německé pověstí o nové výpůjčce zemského
výboru král. Českého.
Němec
Bernardin
Vilém
Hold
František Josef
Vilém II
Vídeň
Berlín
Čechy
Bohemia
5
article
Včerejší večerní „Prager Tagblatt“ vykládá, že
zemský výbor král. Českého, dřive než vyklidí své
pole, ještě se pokusí opatřiti si novou výpůjčku
Dále se „Pr. Tagblattu“ z Vídně sděluje — ve sku-
tečnosti se mu asi z Vídně o této věci nesděluje
pranic — že zemský výbor jedná o další nezalože-
nou výpůjčku buď 16 mil. kor., z níž by uhradi
nejen běžnou potřebu zemskou, nýbrž i splátky
dluhů, nebo 9 mil. kor. jenom na běžné výdaje
zároveň — prý, t. j. dle „Pr. Tagblattu“ — se pro-
slýchá, že peníze ty májí zemskému výboru půjčit
pojišťovny a jině technické ústavy, a to za záruky
Zemské banky.
Jakkoli je na první pohled patrno, že tat
zvěst „Pr. Tagblatiu“ nemá jiného účelu a úkolu
než způsobiti, aby se o otázce jím nadhozené něso
s české strany řeklo, a aby se německým činitelůn
usnadnil zvědavý dotaz u českých přísedícíc
zemského výboru, tož přece sdělujeme, že nynějšo
finanční zpravodaj zemského výboru dr, Pinkas se
v otázce dalšího řízení zemských financí halí v ne-
proniknulelné mlčení.
Z Moravy.
Dne 19. června 1913.
(Užší volby. — Z brněnské radnice. —
Baeran. — Dědictvípo P. Šilingrovi. —
Zuřivá agitace strany dra. Strán-
ského.)
K užším volbám ve venkovské kurii dala ka-
tolicko-národní strana povel voliti kandidáty ka-
tolicko-národní a mimo to doporučuje volbu Va-
covu, Staroštíkovu a Otáhalovu na Olomoucku
Sociální demokraté dali povel voliti proti kleri-
kálům. Agitace všech stran je na nejvyšší míru
rozvířena, a napjetí nebývalé.
Pinkas
P Šilingr
Staroštíkův
Otáhalův
Vídeň
Morava
Virginie
Olomoucko
6
article
Brněnská radnice musila vykonati na míst
zemřelého II. náměstka starostova volbu a zvolila
druhým náměstkem stavitele Antonína Jelínka.
původem z české rodiny ze Židlochovic, jako ze-
snulý Kandler byl původem z české rodiny z Ho-
lešova. Místo Jelínka byl do městské rady povolán
— žid Zwicker. Volby Jelínka a Zwickra jsou pro
poměry význačné. Jelínek je bratrem náměstka
zemského hejtmana Jos. Jelínka a předsedou Volks-
rátu. Ten kurs brněnské radnice volbou předsedy
Volksrátu za místostarostu a volbou žida Zwicku
do městské rady povidá, že radnice bude běsnit
dál a že oporu bude míti v německém židovstvu.
Vítězství brněnského sekretáře obecního Bae-
rana do zemského sněmu moravského je vedení
německému více než nepříjemno. Jeť sice Baeran
jako renegát ze Slezska nám nebezpečnější, nežli
židé z radnice brněnské, ale kdo ví, jak Baeran
mnoho zná z tajností radničních — vždyť mnohého
se účastnil — a jak je špatným svědomím Rohre-
rově klice, ten pochopí zármutek Rohrerovcůz
Baeranova vítězství. Ovšem proti Čechům bude
Baeran řádit jako Krumpholz, DElvert jako Rohrer.
Jelínek
Kandler
Zwicker
Volks
Rohr
Baeranův
Čecho
Krumpholz
Židlochovice
Jos
Slezsko
7
article
Ještě skoro nezasypán hrob šlechetného kně-
ze a národního pracovníka, jakých na Moravě
málo. P. Tomáše šilingra, již se strany dělí o jeho
dědictví. Na zemský mandát jeho chce propadlý
Vaněk ze socialistů, a má tam jiti propadlý Baa
z katolicko-národních. Agrárníci na jihu Moravy
mají málo silných lidí, i bude jim kandidatura ta
dělat dosti starostí. Na říšské dědictví přihlásí
se dle určité verse P. Šrámek. Vzhledem k tomu.
že p. šilinger volen byl většinou mnoha tisic hlasů
a že i za venkovské obce zvoleni byli většinami
velkými vesměs katolicko-národní Klein, Krěk
a Čapka, bude otázka obsazení mándátů těch jistě
velmi zajímavá.
Strana dra. Stránského provádí neslýchanou
agitaci jednak ve prospěch svých vlastních kandi-
dátů v městech, jednak proti dru. Bulínovi. Pra-
žákovi. Ursínymu — krátce všem, kdož neposlou-
chají politika velké linie. Že pomůcky lidovopokro-
kové, agitační, jsou namnoze pochybné, o tom
denně přicházejí význačné doklady.
P šilingr
Vaněk
P Šrámek
Čapek
Stránský
Bulín
Ursíny
Morava
národní Klein
8
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Rumuní a Maďaři.
Maďar
RakouskoUhersko
9
article
Maďaři ve svých smělých plánech p
ovládnutí celého evropského jihovýchodu rád
by získali pro sebe sousední národy, v prvé
řadě Rumuny a Chorvaty, aby je zapřáhli do
svého triumíálného vozu a s jich pomocí po-
kořili ty, kdož se maďarské porobě nejvíce
vzpírají. Maďaři nejen rádi by získali Rumuny
a Chorvaty, ale také rádi by je získali la-
cino. Tiszův plán, který teď šíře je vykládán
v „Budapestí Hirlapu“, jde vstříc Chorvatům
v tom směru, že by rád vzkřísil jich klerikáln
a kmenové předsudky, z nichž pomalu se
Chorvaté vyzouvají, a poštval je znovu do boje
proti Srbům pod záhadnou záminkou, že by
mohla čistá chorvatská katolická politika opa-
novat v sjednocených zemích Chorvatsku, Sla-
vonii, Bosně a Hercegovině. O tom, že by
aspoň železniční pragmatika s nanuceným ja
zykem maďarským měla být odstraněna, plán
Tiszův neví nic. Maďaři by jen rádi zase roz-
dělili srbsko-chorvatský národ a tak si ho po
kouscích podrobovali.
Maďar
Rumun
Chorvat
Tiszův
Srba
Chorvatsko
Sl
Boseň a Hercegovina
Budapest Hirlap
10
article
S Rumuny je podobně. Maďaři rádi byje
odtrhli od solidarity s ostatními nemaďarským
národy. Ale to se nedaří, poněvadž Rumuni
ztratili důvěru v maďarské sliby. Hned po
prvém vystoupení ministra presidenta Tiszyv
parlamentě prohlásil vůdce rumunských po-
slanců, Mihalí, že Rumuní vůči Tiszovi cho-
vají krajní nedůvěru. Tisza v odpovědi Miha-
limu s husarskou rabulistikou snažil se popřít
že by v Uhrách byly nespokojené národy, ale
fakta odmítnutí rumunského zastřít nemohl
Kam směřují maďarské snahy a jakým
prostředky proti Rumunům bojují, o tom svěd-
čí založení řecko-katolického biskupstvív
Hajdudorogu, kde sice v bohoslužbě neuplatn
se výlučně maďarština, jak si původně maďar-
ská vláda přála, ale kde řečtina bude ome-
zena jen na najužší styk s bohem a pro zevněj-
ší styky s věřícími bude platit jen maďarština
Tuto maďarisaci církevními prostředky budou
cítit Rumuni tím více, že posud aspoň v téte
oblasti i v pravoslavné i v uniatské církvi byl
chránění co nejvíce.
Rumun
Maďar
Tiszyv
Rumunět
Uhry
11
article
Nebezpečí, hrozící uherským Rumunům
nachází ohlasu i v rumunském království. Nej-
bližší pokrevní bratří cítí svou povinnost vůč
potlačeným bratřím v Uhrách. Rumunská kul-
turná liga, která pracuje pod vedením zname-
nitého rumunského historika Yorgy tak asi
jako naše národní jednoty, zvláště Českoslo-
vanská jednota v poměru ke Slovákům, usne-
sla se právě na valné hromadě v Bukurešt
věnovat se co nejvíce kulturním úkolům ná-
rodní politiky a upozorňovat hlavně na proná-
sledování Rumunů v Uhrách. Rumunsko jev
spojeneckém poměru s Rakousko-Uherskem
ať tedy spojenec dokáže, že přátelství jest
upřímné a pro obě strany neškodné. Rumuniv
království nemohou lhostejně se dívat, jak se
ničí rumunská kultura za uherským pomezím
Maďarisační politika dělá všude naší za-
hraniční politice nesnáze. Ale my jsme tak
maďarském zajetí, že si od nich pomoci ne-
můžeme,
Rumun
Slovák
Uhry
Rumunsko
Rakousko
13
article
Z bulharských listů.
Z bulharských listů.
V bulharských listech už tři dni se dočí-
táme zpráv o menších i větších srážkách me-
zi Bulhary a Srby. Protože zprávy ty nebyly
potvrzovány z jiných pramenů, považoval
jsme je za podezřelé a jich nezaznamenávali.
Ale dnes už došly úřadní telegramy o no-
vých srážkách, což ukazuje na to, že nejsou
již pouhým agitačním prostředkem některých
novin, nýbrž skutečně se dějí. Je tedy nutno
věnovati jim jistou pozornost, což činíme po-
Bulhar
Srba
14
article
dotýkajíce, že bude třeba zkontrolovati je
zprávami srbskými, jichž dosud není.
Ze zpráv bulharských listů se zdá, že se
spolu bijou revolucionáři či ko-
miti obou stran. Bulharští komiti chtějí
vypuditi srbská vojska i srbskou administrac
z celé Makedonie a srbští podle všeho nepře-
stali na pouhé obraně sporného území, nýbr
přešli jednou částí svou do území nesporného
a u Metova na Solunsku svedli větší bitvu.
ve které prý (dle bulharských zpráv) padle
90 Srbů.
Velká četa bulharských revo-
lucionářů svedla se srbským voj-
skem krutou, desetihodinnou bit-
vu o Debr; Srbové odstoupili v nepořádku.
na bojišti nechali 3 děla a celý oboz, jež Bul-
haři ukořistili, načež vítězně vtrhli d
města Debru, jejž opanovali.
Stálé srážky dějí se mezí pohraničným
vojsky.
„Večerna Pošta“ píše, že ruský vy-
slanec v Sofiji, pan Nekljudov, navštívil dra.
Daneva a řekl mu, že carova ochota, býti roz-
hodčím mezi Bulhary a Srby, týká se pouze
sporného území a níčeho víc. To si v Sofiji
vykládají jako ústup Ruska, jehož diplomacii
jde pouze o to, aby zachránila vážnost caro-
vu. Jistý vyšší důstojník bulharský se prý vy-
jádřil, že spor se Srbskem nedá se jinak vyří-
diti, než zbraněmi, a car prý, vmísiv se
svou depeší do sporu, jen uspíší)
vypuknutí války, neboť Bulhaři z toho
vidí, že Rusko straní Srbům; kdyby
jim nestranilo, prohlásílo by prostě, že stano-
visko bulharské je správné a tak jasné, žeje
každý spor se Srbskem vyloučen a tudíž ne
třeba rozhodčího.
Srba
Nekljudov
Bulhar
Makedonie
Rusko
Srbsko
15
article
„Dnevnik“ na úvodním místě uveřej
ňuje výzvu „k slavnému bulharskému vojin
stvu“, z něhož na ukázku uvádíme hlavní mí
stokde se praví: „S jakým srdcem vrátíš se
slavný bulharský vojíne, k svému rodnému
krbu, věda, že ti, pro jichž osvobození jsi bo-
joval, jsou nyní pod těžším jhem, než byli před
osmi měsíci? Nedokončíš-li dílo osvobozen
bratrů svých, budeš-li trpětí, nejchrabřejš
národe v Evropě, aby tě drancovali a poko-
řovali ti Srbové, které jsi zbil na Slivnici,
ti Řekové, kterým jsi vždycky jen paty vídal.
nač budou potom všecka tvoje veliká vítěz
ství? Nebudou-li jen žalostnou a nesmyslnou
episodou v dějinách? Podrobíš-li se vůli srb-
ských sviňáčků, budou myslit, že jsi se jich
skutečně lekl, a dopustíš, že všecka tvoje slá-
va hrdého vítěze bude uloupena! A úpění na-
šich bratří za Vardarem tížiti bude tvoje
svědomi více, než dosud. Místo míru od prvé-
ho dne se musíš připravovati k vojně. Ne-
vstaneš-li k vojně hned, čeká tě za deset
roků, ale vojně se Srby neujdeš! Slav-
ný bulharský vojíne, od tebe závisí, aby se
všechen bulharský národ sjedno-
til ve dvou nedělích, aby se bul-
harské carství zaokrouhlilo na-
proti Řecku řekou Bystřicí a na-
proti Srbsku Šar-planinou a řeko
Srba
Řek
Šar
Evropa
Vardar
Řecko
Bystřice
Srbsko
16
article
Moravou. Dnes nikdo na světě nepochy-
buje, že tak vyzkoušený a o své síle přesvěd-
čený rozletise uraganem po ne-
přátelské zemi. Leť a zachvať ne-
jen celou západní Makedonii, ný-
brž i srbská města Vranje, Pirot
Niš, Leskovec a Zaječar! Až pak Bul-
harsko bude sjednoceno a silno, nebude míti
v sousedství nikoho, koho by se bálo, nebude
míti nikoho, s kým by bojovalo, a bude se
moci věnovati mírnému rozvoji a v několika
desetiletích předhoní západní národy.“
„Hrdinové rádla a mečel Od počátku
vojny s Turky často jste viděli ve svém díle
prst boží. Že bůh je s vámi, ukazuje
vám i nebývalou úrodou, kterou vám dal le-
tos. Bůh žehná i meči vašemu, i rádlu! Ještě
trochu napněte vůli svou, ještě trochu sná-
šejte útrapy, a sláva, která ozáří Bulgarii
bude věčná a bude ozařovati každé vaše dílo.
Morava
Makedonie
Vranje
Leskovec
Zaječar
Pirot Niš
17
article
Junáci, vzpomeňte si na veselé a moudré bul-
harské přísloví: „Odřel kozu po nos, potom
ji nechal“ — nenechte slavné svoje dílo ne-
dokončeno!“
Slavný, ale nebezpečný sen.
Podle dra. Daneva 80 procent bulharské-
ho národa je toho smýšlení, jakému dán vý-
raz citovaným článkem. Potom arcí je marne
Bulhary prosit a zaklínat, aby se se Srby po-
kojně porovnali a zachránili balkánský spo-
lek.
Rozkol v chorvatské straně práva.
Chorvatská strana práva vlivem prohnané po-
litiky Frankovy krok za krokem ustupovala ze
svých původních požadavků. Ze strany, která by-
la nesmířitelná vůči Rakousku i Uhrám, vyprchl
pomalu odpor proti chorvatsko-uherskému i proti
rakousko-uherskému vyrovnání, zůstala jen ne-
návist proti Srbům a umírněná snaha po sjedno-
cení Chorvatska, Slavonie, Dalmacie, Bosny a Her
cegoviny.
Ale i tyto čistě chorvatské požadavky ustupuj
do pozadí vůči dnešní taktice strany, toužící jen
po politické moci, třeba za cenu spojení s Tiszou
Accurtím.
Proti této „maďaronské“ taktice prohlásila s
jen ta skupina strany, kterou vede syn zakladate-
le „pravášů“. dr. Mile Starčevič. Na terstské pora-
dě dosáhl dokonce většiny a bylo mu přisouzen
právo převziti vedení orgánu „Hrvatska“. Ale ka-
tolická tiskárna odmítla vydati nové redakci ča-
sopis a navrhla dnes revisi smlouvy mez
stranou a liskařskou společností.
Když Starčevičovci viděli, že Frankovci
křesťanští sociálové nepodrobí se usnesení hlav-
ního výboru, svolali na 19. června poradu svých
stoupenců, na které se rozhodli vydávat nový
orgán strany pod názvem „Hrvat“ a přerušit všech-
ny styky s Frankovci a křesťanskými sociály.
Otázka městské samosprávy v Ruském
Polsku.
Bulhar
Srba
Tisza Accurtí
doktor
Mil Starčevič
Starčevičovec
Rakousko
Uhry
Chorvatsko
Slavonie
Dalmacie
Bosna
Polsko
Hrvat
18
article
V hosudarstvenné dumě zase jednou hnute
otázkou, aby v Ruském Polsku zavedena byla
městská samospráva. Kolikrátkoli se hosudar-
stvenná duma touto otázkou zabývala, vždy
cky vládní projekt, vypracovaný a podaný je
ště za Stolypina, vychází z ruských parlamen-
tů zhoršený síce, ale nevyřízený. Už je trap-
no o tom se i zmiňovati.
Polský poslanec L. V. Svěžinský pravíl
Druhé hosudarstvenné dumě jsme podali vy-
pracované základy samosprávného zřízen
král. Polského. V 3. hosudarstvenné dumě ne-
mohli jsme počítatí na žádné reformy politické
povahy. Nutnost reforem byla však uznávána
i samou vládou nebožtíka P. A. Stolypina, jež
zamýšlela dáti Polsku nejprve samosprávu
městskou a tím učiniti počátek. Nás tehdejšt
vládní projekt sice neuspokojoval, ale přece
jsme proň hlasovali, považujíce jej za počátek
reforem v král. Polském. V hosud. sovětě byl
tento návrh podroben radikálným změnám.
jež jej pro nás učinily nepřijatelným. Potřeba
reforem v Polsku je naléhavá, městské ho-
spodářství u nás v době dlouhého provisoria
úplně se desorganisuje; my můžeme přijmouti
takovou reformu, která nás úplně neuspoko-
juje, ale ne takovou, která uráží naši národn
čest. Takovou urážkou je požadavek hosud.
sovětu, aby polský jazyk byl ze samosprávy
polských měst úplně vyloučen. Totě krutá
urážka pro národ, který si váží svého jazyka
Po krátké, ale prudké debatě hosud. du-
ma 189 hlasy proti 56 se usnesla, aby bylo
o projektu, hosud. sovětem zhoršeném, po-
drobně debatováno.
Stolypin
L V Svěžinský
P A Stolypin
Polsko
19
article
Branný příspěvek v Německu.
V pátek jednala po několik hodin dorozumí-
vací komise v říšském sněmu německém o daňo-
vých předlohách. Schůze tato, jíž účastnili se kro-
mě sekretáře říšského pokladu Kühna také zá-
stupci konservativců a sociálních demokratů, byla
věnována přeměně odstupňování branného pří-
spěvku. Posud však se nepodařilo dosáhnouti do-
hody o nové stupnici této dávky.
Hansovní svaz poukazuje v novém usnesení
opět na vážné pochybnosti, které musí vzbuzovati
daňový kompromis, ujednaný mezi stranami. Kdyby
však z politických důvodů mělo zůstati při těchto
ujednáních, jsou prý kompromisní strany tím více
povinny uvésti branný příspěvek ve shodu se zá-
kladními myšlenkami původního vládního návrhu.
Bedřich Vílém IV. a Vílém II
Pro posouzení politické závěti Bedřicha Ví-
léma IV., v níž doporučoval svým nástupcům zru-
šiti pruskou ústavu, a kterou, jak nedávno ozná-
meno, nynější císař Vilém II. hned po svém na-
stoupení na trůn zničil, bylo důležito věděti, z kte-
rého roku byla. Pokud je známo, neměla listina
žádného data, aspoň se císař o tom vůči prof. Hin-
tzovi nevyslovil. V kruzích historiků se soudí, že
ji sluší klásti do polovice padesátých let minu-
lého století. Nemoc Bedřicha Víléma IV., která
konečně učinila nutným vladařství pozdějšího cí-
saře Viléma, vystoupila úplně zřejmě teprve v roce
1857, ale obsah listiny souhlasí zcela důsledně
logicky s názory, které Bedřich Vilém IV. o pru-
ské ústavní otázce vždycky projevoval v době.
kdy ještě nikdo nepochyboval o jeho duševním
zdraví. Zvláště prof. Hans Delbrück doložil v řadě
článků, jak toto protiústavní smýšlení královo
tvořilo jeho monarchické přesvědčení.
Kühn
Bedřich Vílý
Bedřich
Vilém II
Víléma
Vilém
Bedřich Vilém
profesor
Delbrück
Německo
20
article
Jihoslovanství a Slovinci.
Jihoslovanství a Slovinci.
„Národní Listy“ v čís. 156, uveřejnily článek
„Slovanství u Slovinců“, v němž se snaží pan ko-
respondent přesvěděiti českou veřejnost, že „slo-
vanské vědomí u Slovinců bez odporu velmi se-
sílilo“, že „veškerá slovinská veřejnosi mé vý-
vody o novoillyrismu zamítla“, a že byli Slovinei
přímo rozhořčení proto, že prý jsem k vůli slovin-
ské autonomii horlil pro jakousi autonomii —
Albanie“. V dopisu se též tvrdí, že prý jsou tél
nějací „Jenslovinci“, kteří nemají slovanského vě-
domí, a k těmto „Jenslovincům“ počítá pan kore-
spondent patrně též autora těchto řádků.
Jelikož mi velice záleží na tom, aby byla če-
ská veřejnost správně informována o slovinských
poměrech, používám této příležitosti a dovolímsi
zde stručně vyložiti, jak se slovinská veřejnost
staví k dnešnímu jihoslovanskému hnutí čili novo-
illyrismu. Co novoillyrism jest, vyložil jsem ui
„Unionu“, čís. 76. a 77., a správnostsmých vý-
kladů se panu dru. Vošnjakovi nepodařilo opraviti
anebo vyvrátiti.
Slovinec
kore
Vošnjak
Albánie
21
article
Řekl jsem, že novoillyrismus má dva směry
kulturní a politický. Politický novoillyrismus
chce sjednocení všech Jihoslovanů, Slovinců. Srbě
a Bulharů, v nový slovanský stát, „ideál jeho jest
irredentistický a jeho ideologie jest revoluč-
ní“, jak se svého času páni jinoslovanští po-
chlubili v lublaňském dopisu „Času“. Podo-
týkám však, že tento irredentistický illy-
rism není nebezpečný státu — neboť hlásají jei
hoši, kteří o politice nemají ještě ponětí — za to
však jest škodlivějším slovinským pokrokovým
stranám, jež ve svém těžkém zápase s „patricti-
ckým“ klerikalismem stále jsou podezřívány
vlastizrádných rejdů a to následkem nerozvážného
tisku „Danu“ a „Preporodu“, kteréžto časopisy
nepřestávají se prohlašovati za orgány pokrokové
slovinské mládeže a inteligence. Ve skutečnosti
stojí za těmito časopisy sotva 10 lidí, kteří násled-
kem balkánských událostí ztratili rozum a počí-
nají si, jakoby Rakouska už nebylo.
Jihoslovan
Bulhar
Dan
Preporoda
Rakousko
22
article
Tento politický ideál novoillyrismu jest dnet
už všeobecně uznáván jako — utopie. Pokro-
ková strana oficiálně prohlásila, že nechce mili
s ním nic společného a že za to, co hlásají „Pre-
porod“ a „Dan“, nemůže převzíti zodpovědnosti
Tím bylo arci jasně řečeno, jak se slovinská po-
kroková veřejnost staví k novoillyrismu, za jehoi
„osamoceného“ odpůrce jsem stále prohlašován
v českých a srbo-chorvatských novinách. Arci
nedělám si z toho nic.
Kulturní novoillyrismus chce, aby se Slovinel
„kulturně přimkli“ — abych užil toho charaktei
stického slova Schauerova — k Srbo-Chorvatům
s nimi se spojili ponenáhlu v jeden „veliký náro
jihoslovanský. Uskutečnění této idee znamenale
by zánik slovinského národa a tomu se musí příro-
zeně vzpírati každý uvědomělý Slovinec, který
obětovně usiluje o to, aby se slovinský národ vy-
víjel, ne však aby zahynul, třebas v srho-chorvat-
ském moři.
Slovinel
Schauerův
Srba
Chorvat
23
article
Nelze dobře pochopiti, že by musil šlovinský
národ zahynouti, zmizeti proto, aby se stali
Srbo-Chorvaté silnějšími. Zde právě se nám křik-
lavým způsobem ukazuje protinárodní tendence
panslavismu. Takový panslavism musí každý malý
slovanský národ odmitnouti, jelikož ohrožuje jeho
existenci. Tento panslavismus rozvádí dnes též
Srby a Bulhary, a prozíravý Slovan měl by si vzíti
z toho poučení, že panslavism jest skutečně vnitř-
ním nepřítelem Slovanů, jejichž síla a spása spo-
čívá v reální vzájemnosti všech rovno-
cenných a rovnoprávaých slovan-
ských národů. V tom vidím pravé Slovanství,
jež hlásám mezí Slovinci se stejnou otevřeností,
s jakou potírám panslavismus novoillyrský, pro
nějž se my Slovinci ovšem nemůžeme nadchnouti.
Nesprávné by však bylo z toho odvozovati, že bv
Slovinci se necitili Slovany a nesprávné jest tvr-
zení, že by byli u nás lidé, kteří chtějí býti „ Jen-
slovinci“. Žádný národ slovanský není tak upřímně
slovanského smýšlení a cítění, jako jsou Češi
Slovinci, ale, bohužel, byli jsme spolu slovanskou
myšlenkou také nejvíce zklamáni. Proto nemá
žádného smyslu tvrzení, že slovanské vědomí mezi
Slovinci sesílilo. To bylo vždy. Pravdou jest pouz
to, že jsme odhodlání svou slovinskou národnost
hájit také proti slovanskému národu. Je dosti smut-
né, že musíme to činit. My Slovinci jsme malý ná-
rod, ohrožený od Němců a Htalů, ale přes to máme
dnes vyšší kulturu než naši bratří Srbo-Chorvalé.
ačkoliv se ti vyvíjeli za mnohem výhodnějších pod-
mínek než Slovinci
Srba
Chorvat
Bulhar
Slovinec
Čech
Němec
Slovan
24
article
Zvykli jsme spoléhati se pouze na své vlastn
síly a vytrvalou práci, kromě Čechů nám nikdo ne-
pomohl v našem kulturním a hospodářském pokro-
ku; od Srbo-Chorvatů máme dosud pouze illy-
rism, proto nám nikdo nebude zazlívati naše sebe-
vědomí, jak činí dnes Srbo-Chorvaté. Že by veškerá
slovinská veřejnost mé vývody o novoillvrismu za-
mítala, to dnes nelze už tvrditi, jelikož jest známo
že ohromná většina našich vynikajících kulturních
pracovníků moje stanovisko úplně sdílí; tak na př
spisovatel Ivan Cankor, jenž arci mluvil za ostat-
ní, ve veřejné přednášce v „Městském domě“ v
Lublani za všeobecného souhlasu obecenstva přidal
se k mým názorům o dnešním jihoslovanství. Po-
dotýkám, že před 14 dni také národní strana ve
štyrsku veřejně zamítla novolllyrismus — en bloe.
Tuto rozhořčenou slovinskou veřejnost, která za-
mítla mé vývody, tvoří v celku 5 bezvýznamných
žurnalistů, kteří si dovolili mluviti ve jménu slo-
vinské veřejnosti, která však o nějakém rozhoř-
čení neměla ani ponětí. Tato 5členná „veřejnost“
jak ji vhodně nazval Cankal, inscenovala také po-
věstnou albanskou „štvanici“, které bezdůvodnost
jsem už ve své odpovědi dru. Vošnjakovi v
„Union zdůraznil, podotýkaje, že v otázce albán-
ské zaujímám stejné stanovisko jako dr. Kramář.
Ivan Cankar velmi charakteristicky nazval po-
čínání těchto lidí „deliriem“. Musím uznati, že
opravdu činí dojem neseriosných lidí, s nimiž pro
jejich vášnivost věcná debata skoro není možnou.
Bude snad dobře, když se také česká veřejnost
bude dívat na jihoslovanství čili novoillyrism kri-
Dr. M. Rostohar.
Čecho
Chorvat
Srba
Cankor
Cankal
Kramář
Cankar
M Rostohar
Lublaň
městský dům
25
article
písma v záležitostech náboženských nebo ji-
ných vyšších potřebách národa. Nová vítězná
kultura za to byla na písmu přímo založena.
Pojem vzdělanosti časem tak dokonale srostl
s představou písma, že jedno bez druhého
nedalo se myslit. Stopy staré předchozí vzdě-
lanosti byly brzy zaváty a vzpomínka na ně
vyhlazena. Záhy se ustálila víra, že před tím
panovala jen nevědomost a surovost. Ne-
mohla být vzdělanost, kde o tom nebyly —
semné zprávy. Tak se stalo, že s národy
Svanskými evropská vzdělanost počítá te-
ptve od středověku, kdy jméno jejich pí-
semně zaneseno. A novodobí Slované, věrní
vychovanci nové kultury, sami tak počítají.
Jak jinak, než starou vyspělostí kulturnou
možno vysvětliti, že Slované tak rychle
hravě si začali osvojovat vymoženosti nového
světla, které vzešlo? Kam jen písemné pa-
mátky sáhají, chtivost a nenasytnost po ci-
zích novotách byla u Čechů příslovečna.
Také Stránský se jí dovolává.
— Neboť rovněž nejapným nebyl onen
malíř, jenž na obrazích vypodobiv domácí
kroje národa každého ... Čecha prý sa-
mého představil nahého s balíkem sukna
u nohou a pravil prý, že mu ponechává svo-
body, aby když co chvile v jiné m
jiném kroji si libuje, sám se ustroji
dle zdání svého ...
Anebo, jak jiný posuzovatel trefně po-
dotkl:
— Tytéž má s opicí mravy dávná Čechie
děláť, co zřela, jiný že dělal, i za-
vrhuje kroj starodávný . ..
Také kultury jdou po zákoně zjevů ži-
votných. Když vyčerpala svou vlastní sílu
tvůrčí, ochotně se dává na pospas nové svěží
síle, nastupující vládu. Zmítána od podnětu
k podnětu se kymácí. Příznak vší deka-
dence.
Tak skytá vzácné dílo starého vlasti-
mila dnešnímu čtenáři látku dvojnásob pod-
nětnou a vděčnou,
Slovan
Čecho
Stránský
27
article
Koupací obleky a americká morálka. — Bile
paví peří.
Koupací obleky a americká morálka. — Bile
paví peří.
V těchto dnech objevily se v denních li-
stech zprávy, že v amerických a anglických
lázních byly úřadně ustanoveny pro pobřež
dozorkyně, které mají dbáti, aby dámy se ne-
zdržovaly na pobřeží ve vyzývavých koupa-
cích kostymech. Pro informaci čtenářek je
nutno napsati k tomu několik slov. V moř-
ských lázních sejde se vždy nejpestřejší spo-
lečnost a také různé ženské živly, kterým jde
o to, upoutati na sebe pozornost mužů, kteř
rádi obětují hromádku zlata za dobrodružství
Pozornost upoutají ovšem jen svým zevněj-
škem — neboť hledati u nich zajímavé nitro
bylo by zcela bezvýsledno — a použijí všech
prostředků, aby byl co nejpůvabnější a nej-
svůdnější. Vyznamenávají-li se některé le-
tošní společenské úbory snahou, co možná
propagovati kouzlo ženského těla, tím zřej-
mější je tato snaha při koupacích šatech, vy-
počítaných na efekt a je na bíledni, že dámy.
jimž záleží na efektu, nehrozí se žádné ná-
padnosti, ani vyzývavosti, jen jsou-li šaty
hodně koketní. Některá žena je oděna tak, že
ve svém „koupacím obleku“ do vody vůbe
nemůže. Rafinovaně jednoduché šaty z ba-
revného hedvábí jsou po stranách rozstřiženy
a sešněrovány stuhami, nohy vězí v hedváb-
ných punčochách, které drží ozdobné pod-
vazky, a střevíčky jsou k noze přivázány stu-
hou, ovinující lýtko. Na hlavě je koketní če-
peček, který by také nesměl přijíti do styku
s vodou. S celým tímto výstrojem musí harmo-
novati barva pláště a barva velkého pobřež-
ního slunečníku. Ale tohoto podivného luxu
„koupacího“ výstroje účastní se také ženy
z nejlepší společnosti, romantické, nudíci se
a nevědoucí, jak by lépe utratily peníze. Pro
skutečné koupání mají obleky jiné, které se
nebojí vody, pakli se jí nebojí sama nositelka,
neboť rozumí se, že nejsou to pověstné ame-
Bil
28
article
rické a anglické „sportvomen“, které pova-
lují se na mořském břehu v oděvu vody se
bojícím. Ale na takový hříšný, neslušný pře-
pych se déle nemohla dívati ta Amerika, kte-
rá po různých úplatkových aférách policie
jež byla silně angažována v ochraňování ob-
chodu s děvčaty, a po tom, kdy ve všech sa-
lonech se tančí „tango“ a jiné pěkné tance
„společenské“, bere to nyní s morálkou straš-
ně vážně.
A zase na skok do Paříže. Pro moduje
teď sezona mrtvá. Divadla se zavírají (herečky
jsou vždy mezi prvnímí průkopnicemi nového
modního nápadu) a modní krasavice ze spo-
lečnosti odjely do lázní osvěžit se po zimní
„námaze“. V hlavách a atelierech modních
tvůrců pracuje se ovšem horečně na nových
objevech, probírají se historické a národn
kostýmy a přemýšlí se, jak zkombinovati ed-
notlivé tvary, aby byla z toho sensační no-
vínka pro podzim a masopust, neboť tvůrei
mody myslí několik měsíců, ba rok a ještě
déle napřed. Pracují ruku v ruce s obchodní-
ky a více či méně bratrsky se dělí o zisk
Jako novinka ohlašují se pro nejbližší sezony
kloboukové ozdoby z bílých pavích per. Nyn
už po několik let je obchodníci zkupují z
laciný peníz, aby je pak v příhodnou dobu
draze prodali. Kdysi provedli to tak s rajčím
peřím. Ale rajčí peří má už teď každá žena
jež chce býti modně oděna a pro jeho dra-
hotu považuje peří za skvost, který neztrácí
ceny a přendavá se s klobouku na klobouk
Právě tak je tomu s pštrosími péry. S tím
ovšem nemohou obchodníci souhlasiti a proto
vymýšlejí jinou novinku, která by jim obno-
vila pramen příjmů. Volba padla na bílé páví
peří. Na několika místech ve Francii byl už
také zaveden chov bílých pávů. Paví peří všal
dle pověry přináší neštěstí a ženy jsou dosu
hodně pověrčívé! Bude zajímavé, jak srovnaj
svou pověrčivost s touhou býti modní.
Heda.
Heda
Amerika
Paříž
Francie
29
article
Obrana francouzského pobřeží.
Francouzská námořní správa odhodlala se zru-
šiti pobřežní obranu na části pobřeží Atlantického
oceánu a Středozemního moře. V seznamu váleč-
ných přístavů, jejž přináší „Officie!“ dne 14. června
nenalézá se již Rochefort a Lorient. Kromě toho
má býti zrušen arsenál v Rochefortu a tamní vá-
lečný materiál odvezen jinam.
Tato opatření vzbudila různé kritiky, a Pier
Loti uveřejňuje v „Matinu“ poplašný článek,
němž poukazuje na nebezpečí, které vzniká tím
že se Rochefort zbavuje obrany. Poukazuje na vý-
hody Rochefortu, který je jedinou rejdou od Bre-
taně ke španělským hranicím. Přístav rochefortský
stal se sice nepřístupným pro nové obrovské lodi.
čemuž se mohlo odpomoci kdyby se byl dal pro-
hloubiti nákladem asi 15 millionů, ale přes to zů-
stal nezbytnou oporou pro menší lodi, torpedo-
borce a lehké křižáky, které by v době války byly
odloučeny od Brestu. Obrana této části pobřeží
byla snad zrušena v důvěře, že německá eskadra
by byla zničena v průlivu La Manche, než by se
tam dostala, leč Loti se táže, je-li dohoda s Angli
na věky zajištěna a uvádí, že každá dopravní lod
německá má v podpalubí ukrytě dělo a má býti
vyzbrojena hned po vyhlášení války. Rejdy Ro-
chefortu a Pallice staly by se pak cílem těchto l -
dí, které by je mohly aspoň blokovati a zameziti
zásobování z moře tím spíše, že všechny torpe-
dovky a podmořské lodi byly odtud odeslány na
sever. Na konec prohlašuje Loti, že ke zrušení
obrany Rochefortu by bylo třeba zákona, i volá
k odporu proti němu.
Rochefort
Lorient
Pier Loti
Loti
Rochefort
Bre
Brest
Le Manche
Angl
Pallice
30
article
Zároveň oznámil poslanec Lanessan, bývalý
mínistr námořnictva, nynějšímu ministru námoř-
nictva Baudinovi, že podá interpelaci tohoto
obsahu:
1. Hodlá vláda provésti usnesení, učiněné v u-
terní schůzi vrchní rady pro národní obranu, a ode-
jmouti opevněním podél atlantického a středomoř-
ského pobřeží každou možnost útoku a obrany?
2. Je důvodem tohoto povážlivého opatření nedo-
statečnost děl, která jsou pohotově, nebo nemož-
nost obsazení těchto pevností z nedostatku lidské-
ho materiálu? 3. Na jakou náhradu pomýšlí vláda
za tuto ochranu, která má býti francouzskému po-
břeží odejmuta? 4. Pomýšlí-li se snad na pomo
anglického válečného loďstva, přihlížel francouz-
ský ministr k tomu, že poslední manevry anglické-
ho loďstva opět jasně ukázaly možnost přiblížení
se německého loďstva zvláště za mlhy
Očekává se s velikým zájmem. zdali minist
Baudin na všechny tyto otázky odpoví
Lanessan
32
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nový rektor české techniky prof. dr.
Theodor Kašpárek narodil se v Horažďovicíc
r. 1864 a jest jedním z těch, kdož především
se zasloužili u nás o vybudování zemědělské
fakulty při české vysoké škole technické.
Lékařská studia konal v Praze a ve Vídni, ve
Vídni také vedle své přaktické činnosti do-
končil pak svoje odborné vzdělání v oboru
zvěrolékařském. Vykonal studijní cestu p
Uhrách, Německu a Francii, pracoval v bak-
teriologickém ústavě Weichselbaumově a v
ústavě pro ochranné očkování proti vzteklině.
Zabývaje se nejprve některými otázkami psy-
chiatrie, věnoval se později otázkám zvěro-
lékařským. R. 1898 povolán byl za mimořád-
ného profesora veterinální policie a nauky
zvířecích nákazách při české fakultě lékařské
a po dlouhá léta usiloval spolu o řádné zalo-
žení zemědělského studia při české vysoké
škole technické. R. 1908 byl jmenován řád-
ným profesorem produkce živočišné a patho-
) Pro nával látky byli jsme nuceni trochu o-
ložit tento dopis, který v zájmu všestranné infor-
mace našeho čtenářstva uveřejňujeme, třeba ž
bychom ostře odmítavé stanovisko autorovo ne-
sdíleli. Novoillyrské hnutí, jak dnes vzrůstá, zna-
mená sblížení jižních Slovanů, kulturní a jazykov
sjednocení Srbů. Chorvatů a časem snad i Šlovinců
Illyrism a nyní novoillyrism jest jediné reálnější
hnutí mezi slovanskými národy, které vede k ná-
rodní integraci, ne k differenciaci. Odnárodňová-
ním toto sbližování a sjednocování nazvati nelze.
Jazykové sjednocení všech Slovanů jest ovšem
utopií, ale poměr Slovinců a Choryatů sotva patří
Pozn. red.
do této kategorie.
profesor
doktor
Theodor Kašpárek
Srba
Chorvat
Illyrism
Praha
Vídeň
Uhry
Německo
Francie
český vysoký škola technický
Weichselbaumov
Slovan