ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 94432fb0-8f11-11dd-92d4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 36 celkem · entity: person 37, place 59, work 3, org 20
1 masthead
22. června 1913.
2 masthead
Příloha „Národnich Listu
3 masthead
k čislu169.
4 masthead
Strana tr.
5 title
Národní hospodář.
6 article Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 21. června 1913. Na jaře roku 1912 podníklo státovědecké sdružení z Berlína vyjíždku do Ruska. Skupi- na národohospodářů a odborně kvalifikova- ných profesorů. Do carské říše vedla je nejen zvědavost, jak vyvíjí se Rusko v nových po- měrech, za nichž rodí se jeho konstituce, ale touha po poznání vlivu, jaký mají nejnovějš reformy na jeho celkový vývoj hospodářský specielně tedy také na nejdůležitější obor pro- duktivní práce ruské, na zemědělství jeho. Vyjíždce této, která podporována byla profe- sory varšavské a petrohradské university, do- stalo se všech potřebných dat, výkladů a do- provodu, kterých si žádala. Od soukromníků i od vlády, jak jest to při seriosnějších pod- nicích na Rusku zvykem. O jejím průběhu proniklo do veřejnost zpráv nemnoho. Němečtí vědcí byli na Rusi hodně zdrželivými, vyhražujíce si svůj úsudek teprve na dobu, kdy dojmy a přehledy budou úplnými. A tak vychází teprve letošního roku souborná publikace, výsledek cesty této, za redakce prof. M. Seringa. To, co se v publi- kaci této, cenné a zajisté aktuální, pravío náboženských základech dnešního Ruska, co zde nezcela správného a vlastně tendenč- ního o nové ruské literatuře praví pan prof. dr. Brückner, na tomto místě nás méně zají- má. Prvá z obou studií jest všeobecně velmi poučnou a její výsledky velkou měrou osvě- tlují psychologii autokratismu i ruského člo- věka. Soubor studie ve svém celku podává velmi zajímavý přehled vývoje politického právního, nejšíře však dotýká se hospodář- ského rozvoje ruského v posledních deseti- letích. V této části publikace jsou také za- hrnuta její nejcennější data.
Rus profesor M Sering doktor Brückner Praha Berlín Rusko Skupi
7 article
Profesor Hoetsch z Berlína v širokýc rysech skizzuje politický vývoj Ruska bez- prostředně před revolucí, v její průběhu a po jejím zakončení. Náleží k těm, kdož si plně uvědomují, že pouze organický vývoj může vésti k uspořádání trvalému a k zdárným výsledkům. Není mu tajno, že i Rusko ke vlastnímu konstitučnímu životu musí se teprve probojovati a že nelze rázem vytvořiti nejmo- dernějšího konstitučního státu z říše, která až dosud ve veřejné správě nebyla zvykla samostatnosti a které scházejí nutné předpo- klady kulturní. V tom právě spočívalo poslání nejlepších lidí Ruska, aby ze zmatků uve- dena byla říše do klidných kolejí pokroku srovnatelného s kulturními a hospodářským možnostmi státu i národa. To nebylo možno tím, že dle snů revolučních a z části také ob čanských stran se prostě na Rusi uvedou nej pokrokovější ideje sociální, to by nebylo mož no tím, že by se zvrátilo vše, co až dosud minulostí bylo vybudováno. Dráhu vývoje k lepšímu slušelo urovnat především úpravou zemědělských poměrů úpravou správy a soudníctví, jakož i úpravou ruského vojenství. A vše to ve smyslu tradicí ruského státu mělo býti provanuto ideou za- chování jednoty říše za rozhodujícího ve- dení ruského národa. To byl směr oficielní po- litiky. Směr, který ve svých důsledcích ved k velkoruskému nacionalismu, jenž byl charak- teristickým specielně pro přerodný systém Stolypinův. Tohoto státníka, který také u nás různě byl posuzován, charakterisuje ve své studií, dle našeho názoru, velmi přiléhavě
Hoetsch Stolypinův Berlín Rusko
8 article
„Nebude ho možno počítati mezi veliké stát- níky v nejpositivnějším slova smyslu. Veliké dalekosáhlé podněty, mohutné myšlenky ne- byly jeho prostředím. Má ale bezespornou hi- storickou zásluhu, že svou nezdolnou energii a činorodostí Rusko z tohoto celého nepořád- ku převedl opětně v pořádek, ovšem někdy násilně — v takovýchto časích jinak to nejde — připomínáme na přiklad brutální rozsudky tak zvaných válečných soudů. Výsledek ale mluvil pro něho. Svou pevností i bezpečností a bezpříkladnou věrností ke svému caru i státu pozvolna zkonsolidoval Rusko a za druhé jest přece jen otcem vlastní agrární reformy dneš- ní. Jeho dílem byl úkaz ze dne 22. listopadu 1906, úkaz, kterým zahájeno bylo veliké dílo srární reformy soudobého Ruska.“ K tomu ještě nutno dodati, čeho autor v tomto směru se nedotýká: historického faktu, že právě re- žim Stolypinův zachoval konstituci ve chvili. kdy z rozhodujících míst byli ochotní ji rozbíti. Ať ruská duma zachována byla s velmi ome- zeným působením, fakt jejího zachování pro budoucno bude míti zajisté vždy důsledky dalekosáhlé.
Stolypinův Rusko
9 article
Profesor Ballod líčí ve své studií hospo- dářsko-geografické základy ruského národního hospodářství. Je to velmi zajímavá studie, kte- rá sice boří některé nedosti založené názoryo nekonečných možnostech Sibíře a uvádí na pravou míru data o jihoruské půdě, která však na druhé straně jen závěrem svým kon- statuje, jak veliké jsou hospodářské vyhlídky největšího slovanského státu. Nejlepší kraje Ruska jsou v Evropě. Možnosti rozvojové pro zemědělství jsou zde větší než pro průmysl. poněvadž přeceňována byla bohatost ložisek uhelných. K tomu přistupuje ještě, že dopravní posice vůdčích míst carské říše není nejpřízni- vější. Ovšem: po zemědělské stránce může se Rusko státi spižírnou celého světa. Za důleži- tých předpokladů arci, že splněno bude veliké dílo přerody ruského mužíka.
Ballod Rusko Evropa
10 article
Této otázce věnovány jsou dva zajímavé odstavce. Prvý z péra profesora Auhagena. druhý z péra dozorce agrární organisace petro- hradské Koefoeda. Jest bezesporno, že do do- savadních patriarchálních a neurovnaných po- měrů zemědělských na Rusi zasáhl Stolypin rukou velmi smělou. Dotknul se samých zá- kladů ruského zemědělství: miru, společného vlastnictví. Vycházel při tom z moderního po- znatku, který také otevřeně vyslovil, že totiž jest nejvyšší čas, aby v Rusku nebyly zákony přizpůsobovány opozdilcům, lenochům a opil- cům, nýbrž aby podporovaly nejčinorodějš živly ruského národa. Kdo zná krásný román Saltykova-Sčedrina o ruských šlechticích a je- jich poměru k mužíkům, dovede si představiti. na jaké úrovní vcházel ruský mužík do poměrů vytvořených zákony Alexandra- II. po osvobo- zení selském. Nebylo kultury, nebylo pocho- pení pro využití půdy. Nadvláda šlechty vystří- dána vládou valného shromáždění obcí av užším kruhu samovládou přednosty rodiny. Na které cestě hledati lepší budoucno? V ponechání společného vlastnictví anebo v bezohledném jeho zrušení? Nejlepší hlavy Ruska touto otázkou nesčíslněkráte se zabý- valy. Na jedné straně poukazováno k tomu jak činnorodě může zasahovati obec, jak dale- ko větší jsou její prostředky pro eventuelní sintensivnění zemědělské a opatření strojů, a jak jest nebezpečno v prostředí kulturně málo pokročilém uvolňovati cestu bezohledným individuím, které ve svůj prospěch mohou snadno kořistiti. I Stolypin stál před těmito problémy a rozhodnul se urovnati dráhu k přechodu v individuelní vlastnictví. Jeho výše cítovaná slova nejlépe vystíhují motivy jeho. Zákony Stolypinovy z roku 1906 a 1912 jsou skutečnými mezníky ve vývoji Ruska. O tom, zda jejich vliv bude blahodárný, či po- vede-li k jiným otřesům, nelze ještě mluviti.
Auhagen Stolypin Saltykov Stolypinův Rus Rusko AlexandrII
11 article
Jisto jen je, že valná část obyvatelstva připou- taná společným vlastnictvím k půdě bude od- poutána a že tento převod snadno může vyvo- lati nespokojenost v širokých vrstvách lido- vých. Na druhé straně však nutno uvážiti, že ruský průmysl neobyčejně trpí nestálostí děl- nictva, které rekrutuje se věšinou ze země- dělských kruhů, a vázáno jsouc mirem k půdě. rádo opouští z jara práci v průmyslu, které se věnuje jenom přechodně. Tento nedostatek průmyslového cvičeného proletariátu byl a jest dosud z vážných překážek silného rozvoje průmyslového na Rusi a jest zdrojem četných stižností. Jest tedy otázkou budoucí hospodář- ské politiky ruské, aby současně s odpoutá- ním selského živlu od půdy byla připravová- na rozvojová možnost ruskému průmyslu Vedle toho ovšem otevírá se Rusku ještě ve- liká kolonisační činnost v Sibíři. Také v někte- rých krajích evropského Ruska možno pro- vésti kolonisaci na velikých latifundiích velko- statkových. Sem tedy lze vésti rolníky, kteř zrušením míru stali se bezzemky. Úsudek obou autorů o kroku Stolypinovu zní příznivě Agrární reforma provádí se s horlivostí pří- kladnou a podle pravdy nutno konstatovati že se úřednictvo, jemuž uloženo ji uvéstí v ži- vot, věnuje velikému svému poslání s láskou i pochopením. Co zde praví, zajisté velmi stříz- livý pozorovatel, o činnosti ruského činovnic- ctva, jest velmi pozoruhodno a korriguje tak mnohý velmi nepříznivý a zajisté také ukva- pený úsudek o ruském úřednictvu na západě Evropy vůbec. Jsou špatní, ale jsou i dobří.
Stolypinův Rus Rusko Evropa
12 article
Dilo provádí se s porozuměním a současně provanuto jest hlubokým pochopením pro kulturní úkoly v novém probouzejícím se Rusku. Ruku v ruce s agrární reformou jde reforma školství, která může míti blahodárné a dalekosáhlé účinky. „Možnost selského po- vstání jest pro Rusko strašným nebezpečím. Vláda ovšem se pokusila oslabiti toto nebez- pečí posílením venkovské policie. Tato policie ovšem velmi málo pomůže, kdyby v těžkých dobách širá masa rolnictva velikého obvodu se hýbala.“ Takovýto případ pokládá však v dohledné době za pravděnepodobný. „Veli- ké nepokoje z r. 1905 nutno posuzovati hlavně s hlediska národního ponížení nešťastnou válkou.“ Shrnuje svůj úsudek o možném výsledku díla podjatého vládou tím, že vyslovuje svůj souhlas s úsudkem vynikajícího znalce, roze- ného Švýcara, který již asi po čtyřicet let spravuje v gubernii charkovské jedno z nej- větších panství Ruska: „Ještě dvacet pět let míru a dvacet pět let zemědělského zřízení — a pak Rusko bude zcela jiným státem.“ Vy- znívá tedy úsudek příznívě a nemůže býti za- jisté pochybnosti o tom, že dilo agrární refor- my, řádně jsouc prováděno, uvolní právě nej- lepší síly ruského národa pro zemědělství, pro vlastní základ hospodářského blahobytu rus- kého. Až dosud ruský člověk nucen byl celým zřízením spoléhati na vše jiné, jen ne na sebe.
Veli Dila Rusko
13 article
Po každé stránce byl spjat. Tím, že bude odká- zán na své vlastní síly a že jen to bude míti. co dovede vytvořiti, bude probuzen k hospo- dářské samostatností, k hospodářské eman- cípací a tedy k sebevědomí hospodářskému, politickému i kulturnímu. Obroze- ní ruského národa nemůže jiti jinou cestou teprve zlomení pout závislosti a možnost roz- vinu vůle k činu i k práci může přivodíti obrat. nutný a daleký svými důsledky. A zajímavou studii o ruském průmyslu při- pojuje k těmto statím dr. Göbel z Berlína. Jest více přehledovou, kenstatujíc daný stav a po- dávajíc přehled po velikých 7 ruských obvo- dech průmyslových. Data založena jsou na vládních statistikách z r. 1911, jež odpovídaji asi stavu z r. 1907. Dle nich činila cena výroby ruského průmyslu textilního 2.760 mil. M. průmyslu zpracování kovů 1.610 mil. M., těže- ní uhlí 274 mil. M., těžení nafty 228 mil. M. zpracování dřeva 280 mil. M., polygrafie 227 mil. M., keramický průmysl 218 mil. M., zpra- cování produktů zvířecích 238 mil. M., prů- mysl potravin 339 mil. M., průmysl chemický 308 mil. M., průmysl cukerní 379 mil. M. Vyli- čovati na tomto místě specielní charakteristi- ky jednotlivých obvodů nelze. Nutno v tomto směru poukázati na studii samu, která jest velmi instruktivní a která v sobě obsahuje ta- ké zajímavá data o životu, ubytování a schop- nostech ruského dělníka. žije ještě ve velmi primitivních poměrech a spokojí se celkem s menšími mzdami. Vzdělání jest nedostatečně
doktor Göbel Berlín
14 article
Ale dojmy, které nasbíral autor. v jednotlivých továrních školách, jsou velmi příznivy. Budí oprávněnou naději, že horní vrstvy ruského dělnictva budou jednou nositeli zdravého po- kroku ve slovanské říší. Dělnictvo všímási rádo školy a vzdělanější dělníci žijí ve velmi spořádaných poměrech rodinných. Daleko nepříznivější jest stav úřadnictva továrního, důsledek to do jisté míry nedostat- ku středního stavu na Rusi vůbec. Jest zde hojně cizinců a lidí, kteří hledají lehkou obži- vu, tak že tato třída velmi málo uspokojuje Také jest průmyslu ruskému na závadu nedo- statek kapitálu. Odbyt pro dobrý tovar jest snadný, kupnost obyvatelstva róste v někte- rých případech rychleji, nežli průmysl sám Ovšem v Rusku není dostatek kapitálu, a tal nutno mobilisovati pro ruskou podnikavost ci- zí peníze, Anglické peníze uplatňují se hlavně v hutnictví a hornictví, v jiných oborech, hlav- ně v textilním, šíří se kapitál německý. V po- slední době i v ruském průmyslu projevují se tendence koncentrační a kartelní. Studie, kterou o situaci ruských finanee napsal dr. Wilkow z varšavské university, jest velmi zajímavá. Podává jednak přehled dan a jednak posuzuje vývojovou možnost ruských financí do budoucna. Autor považuje ruské fi- nance za života schopný organismus. Hlavně proto, poněvadž nejsou ještě otevřeny zdroje výnosové, které specielně staly se základem západoevropského moderního finančního záko- nodárství, tedy hlavně osobní daně příjmové.
Wilkow Rus Rusko
15 article
Poměrné zatížení obyvatelstva není přílišno. ač jest dosti značno. Těžisko ruských daní spočívá ovšem v daních nepřímých, z nichž daň kořaleční, resp. monopol kořaleční jest nejodiosnějším. O podstatě ruských financí udá se nám ještě mluviti, jakmile vrátíme se ku kritice některých posledních publikací v tomto směru. Jest jisto, že posuzují se u nás ruské finance státní ještě valně z hlediska, kte- rým tak neblaze proslul své doby vládní rada Martin. Nebyla motivována důvody finančně- politickými, ale hlavně a skoro veskrze upřím- nou nenávistí proti Rusku. Žel, že spisy podob- ného druhu vycházejí i v některých velmi se- riosních sbírkách. Na doklad, jak střízlivé po- suzování stále ještě zatlačeno bývá různými a různými přáními, jež by toužila po rozvratu Ruska. K těmto směrům studie Wilkowova ne- náleží a v tom jest její přednost. A to právě vzhledem k její kritičnosti a její nepředpojato- sti. Neboť že i ruské finance státní mají své stíny, o tom nebude pochybovatí nikdo, jak nebude nikdo na př. pochybovati o nepřízni- vých poměrech finančního ustrojení říše, v které žijeme.
Martin Rusko
16 article
Závěrečný dojem publikace jest velmi se- riosní, publikace sama podává pěkný a kriti- cký přehled soudobého života ruského, který ukazuje, že počátky sílného budoucna jsou dány. Ovšem že nutno s celým úsilím a s celou energií budovati dílo až ku konečnému celko- vému velikému obrození velikého národa ruského. Peněžní trhy byly tento týden stejně ne- klidny, jako v týdnu předchozím. Ze stejných důvodů, které jsme uvedli a které charakteri- sují všeobecnou situaci. Počítá se tu a tam sice s tím, že ve Francii bude s podzimem k dispo- sici více prostředků, leč nesluší na druhé stra- ně zapomínati, že právě na Francii jsou kla- deny nároky největší, nejen francouzskými vlastními potřebamí, ale také z ciziny. Počítati proto, že by část uvolněných prostředků fran- couzských prospěti mohla nám, bylo by ne- správno. K politickým důvodům ani nehledě Německo také stíží bude nám moci dáti k dis- posici prostředky, a tak budeme s podzimem odkázáni zase sami na sebe. Oddávati se opti- mismu nebylo by za těchto okolností správno.
Francie Německo
17 article
Důležitější kursové variace na pražské burse v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu 21./VI. 14. V. Živnostenská banka . . . . . 262.75 263.50 Česká průmyslová banka . . . 434.— 434.— 651.— Pražská úvěrní banka . . .. 651.— 405.— Česká banka 406.— 434.— 431.— Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 422.— 422.— Pozemková banka . . . . .. 256.50 Česká zajišťovací banka . .. 256.50 344.— 344.— Kolínská chemická továrna .. 930.— Alpská montanní společnost .. 975.— 975.—- Čes. pivovar v Budějovicích .. Česká cukerní společnost . .. 341.— Elektrotechnická dříve Kolben 409.50 Daňkova strojírna . . . . . . 1810.— Českomoravská strojirna . . . Továrna orient. cukr. dř. Maršner 165.— 88.75 Zástavní listy Hypot. banky 4 % Kom. úp. Zem. banky (v K) 49%
Král Kolben Daňkův Hradec Budějovice živnostenský banka Český průmyslový banka úvěrní banka Český banka pozemkový banka Český zajišťovací banka Hypot . banka
18 title
Z vídeňské bursy.
19 article
Z Vídně, 21. června.
Vídeň
20 article (Pův. zpráva „Nár. Listů“)
(Pův. zpráva „Nár. Listů“) —n. V uplynulém týdnu nalezala se zdejší bur- sa pod vlivem politických událostí a zpráv ze za- hraničních trhů. Zejména pak nejistota v ře- šení sporu srbsko-bulharského udržuje trh ve stálém napětí a jest příčinou obchodní sta- gnace, která na burse zavládla. Celkový obcho omezuje se jen na docela nepatrné transakce ao nějakém zájmu pro většiny hodnot nemožno mlu- viti. Nebýti těch několik málo akcii, které pou- tají ze zcela zvláštních příčin k sobě pozornost bur- sorvní spekulace, bylo by lze říci, že bursa jeví zřetelné známky vyčerpanosti a únavy a panuje ú- plný klid. O zabarvení každé politické zprávy v svůj prospěch stará se svědomitě kontremina, kte- rá celým svým úsilím hledí kritické situace pro sebe využiti. Není snad jediného papíru, v němž kontremina by nebyla angažována,
21 article
Zajisté, že i málo příznivé vyhlídky žele- zářského průmyslu do budoucna mají značný vliv na snahu realisační, neboť posuzuje-li se ne- uspokojivě situace na jmenovaném poli, mívá vždy za následek i sestupný směr celého trhu. Nasta- ne-li pak jen částečná koupěchtivost po jmenova- ných akciích, získávají tím i ostatní dividendove hodnoly, což zřejmo bylo i na páteční ranní burse, kdy na částečné zpětné koupě hodnot železář- ských bursa se upevnila, ježto z Německa hláše- no upevnění hodnot železářských, avšak na po- lední burse došlo opět ke zdrželivosti, ježto Ber- lín a Paříž hlásil nížší kursy. Hlavním však činite- lem, který v poslední době působí nejvíce na po- všechnou kursovou úroveň hodnot průmyslových jest i příčinou zřejmé vyčerpanosti a zřetelné známky únavy nejen zdejší bursy, nýbrž i všech zahraničních, jest nepříznivý stav peněž- ního trhu, který nejeví žádné známky ku pří- znivějšímu obratu. Dokud situace peněžního trhu se nezmění, lze sotva již pomýšleti na lepší náladu trhu a zotavení obchodu.
Německo Paříž
22 article
Poněvadž výkazy o odbytu železa za uplynule období neuspokojují, ceny železa stále klesají, čim i situace na mezinárodním trhu železářském stále jest nejasnou, jsou hodnoty železářské vy- sazeny stálým prodejům, zvláště když i kontremi- na stará se o kursový sestup. Chabá nálada v tom- to odvětví měla za následek snížení záznamů všech vůdčích akcií jmenovaného odvětví, z nichž ze- jména kursy akcií alpských montanních. Pražských železářských a rymavsko- muráňských stlačeny byly realisacemi. V hodnotách petrolejářských panuje trvale smýšlení příznivé, ježto bilance všech spo- lečností za uplynulý správní rok úplně uspokojují.
23 article
Při prvných kursech, ovšem však při nepatrných obratech kupovány byly halič, karpatky a Schod- nica. Zprávy o vyplácení 20 K dividendy udržo- valy kurs akcif Galicia. Na trhu cukerních hodnot kupovány byly akcie chorvatské cukerní společ- nosti: zájem pro jmenované akcie motivován jest zprávami o velmi příznivém odhadu zpracování cukrovky lelošního roku, neboť dle osevu předpo- vídá se již nyní, že přesahovatí bude daleko přes 1 mil. q. Zajisté, že i značný zisk plynouti budez účasti na založených 2 nových cukrovarech. Tak geografická poloha cukrovaru zaručuje při uklid- nění poměrů na Balkáně značnější odbyt do jižních států. Rovněž i akcie české cukerní spo- lečnosti na blížící se již vyplácení dividendy byly kupovány. Kursy jmenovaných akcií všeobec- nou tendencí utrpěly a končí u porovnání přede- šlého týdne níže. Na trhu stavebních hodnot kupovány byly akcie všeobecné stavební společnosti a sice na zprávy o přidělení stavby bankovního paláce Z cementářských hodnot získaly akcie perl- mooské. Kupujících, kteří by dovedli využitkovati t l nízkých kursů rent a ukládacích hodnot jest velmi málo. Nabídka stále převyšuje poptávku čímž kursy jmenovaných hodnot v poslední dobe značně trpí. Trh devis a valu t kolísal. Důležitější kursové variace z minulého týdne seznati lze z následujícího přehledut 21/VI.
Galicia Balkán jižní stát
24 article
Rakouská korunová renta. . . 82.70 Rakouská zlatá renta . . . . 102.50 Uherská korunová renta . . . 80.85 Uherská zlatá renta . . . . „ 99.20 Rakouský úvěrní ústav. . . . 617.— Uherská úvěrní banka . . s „ 809.— Rakousko-uherská banka . . . 2075.— Živnostenská banka . . . . . 262.50 Česká průmyslová banka . . . 433.— Pražská úvěrní banka . . . . 650.— Státní dráha . . . . . . . „ 703—. Jižní dráha . . . . . . . . 119.75 Buštěhradská dráha lit. B. . . 916.— Rakouský Lloyd . . . . . . 559 — Kralodvorská cementárna . . . 356.— Alpská báňská společnost. . . 920.25 Poldina hut . . . . . 907.— Pražská železářská společnost . 3175.— Zbrojovka- Mostecká uhlářská společnost . 826.— Škodovy závody . . . . . . 825.50 Haličsko-karpatská petrolej. sp. 895.— Mladoboleslavský lihovar . . . 1250.— Londýnská devisa . . . . . . 24.17 Říšské marky . . . . . . . 118.32 Rakouská těžba uhelná v květnu 1913. Přinesli jsme nedávno hlavní výsledky uhelne těžby v Rakousku v měsíci květnu. Dodáváme nyní dle příslušného výkazu ministerstva veřejných prací podrobnosti dle jednotlivých obvodů: Sur uhlí Brikety Koks metrických centů 7,483.835 24.541 2,121.67 390.000 70.000 50.642 2,054.533 — 1.022.704 47.140 — 377.267 8.70 1.554. 566 114.787 12,997.792 141.681 2,181.015 12.591.092 148.357 1.961.72 67.312.554 804.673 19, 350.69 61.316.035 698.858 9,251.63
Lloyd Škodův Rakousko úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český průmyslový banka Poldin hut
25 article
A. Kamenné uhlí Revírt ostrav.-karvínský. . rosicko-oslavanský středočeský (Kladno- Slaný) . . . . západočeský (Plzeň- Stříbro) . . . . žacléřsko - svatoňo- vický . . . .. Halič . . . . . . ostatní doly .. úhrnem vkvětnu 1913 » 1912 od ledna do konce května 1913 .. od ledna do konce května 1912 . B. Hnědé uhli Revír- mostecko - teplicko- chomutovský .. falknovsko-loketsko- karlovarský . . wolisegg-thomas- roitský. . . . . lubenský . . . . . voitsb.-köflašský. trebovlj. - zagorský . Istrie a Dalmacie . Halič a Bukovina ostatní doly v zemích českých . . . ostatní doly v zemích alpských . . . úhrnem v květnu1913 21,299.154 118.70 1912 21.428.324 210.873 od ledna do konce května 1913 . . 117.174.154 1.026.727 od ledna do konce května 1912 . . 106,750.101 991.629 420.— 1825.— 164.50 83.75
Kladno Slaný Plzeň Stříbro Halič Istria Dalmacie Bukovina oslavanský středočeský
26 article
Česká průmyslová banka. Pravidelné slosování 41/4%ních bankovních dlužních úpisů dne 1. července 1913 od- padá, ježto ve smyslu § 7. stanov zakoup se dne 1. října 1913 částka dle plánu vyloso- vatelná z umořovacího fondu. Kancelářská výstava obch. a živn. komor v Praze. Obchodní komora pražská pořádá ve dnech od 7. do 17. září t. r. svým ústavem ku podpoře průmyslu speciální výstavu kancelářskou v průmyslovém paláci ve Stromovce. Účelem vý- stavy je soustavné znázornění novodobéh pokroku v zařízení kanceláří, zejměna obchodních a průmyslových. Prostřednictvím do- mácích firem mohou se výstavy súčastníti i podniky cízozemské. Výstava upravena bude jednolně rozdělena ve 3 oddělení: 1. výstavu obchodní. 2. výstavu interiérů a 3. systematickou výstavu kancelářských strojů. Přihlášky k obeslání vý- stavy dlužno podati obchodní komoře na přede- psaných formulářích nejděle do 15. červene
Praha Český průmyslový banka
27 article
Ústřední banka českých spořitelen v Praz a její filiálky v Brně, Krakově, Lvově, Černovicích, Terstu a Vídni budou vypláceti beze vší srážkya provise od 27. června t. r. počínajíc, splatné tažené kusy a pololetní kupony 4% a 412% zástavních listů Zemské banky král. Haličského Vladiměřského s velkovévodstvím Krakov- ským. Dosud nalezá se v oběhu za K 122,173.300. — 412% zástavních listů a za K 92,774.600.— 4% zá- stavních listů.
Praz Brno Krakov Lvov Černovice Terst Vídeň zemský banka
28 article
O příhláškách k nové rakouské loferií fřídn píše „B. B. C.“: Pozoruhodný je velký zájem jaký věnovaly rakouské banky třidní loterii Všech 100.000 losů bylo jimi přepsáno, takže finanční správa pouze touto cestou byla by mohl umístiti celý losový materiál. To se však nestane bankám přenechána bude pouze kvóta těchto losů Jestliže se v Rakousku protivou k jiným zemím banky věnují obchodu s třídními losy, souvisí t v prvé řadě s tím, že zde zavádí se třídní loterie teprve v době, kdy banky jako zvlášť způsobilé organisace (následkem celého svého aparátu ob- chodního, následkem velkého počtu komitentů rozšířené sítě filiálek] přicházejí v počet pro umi- stění losů, jinak tomu bylo na př. v Prusku, kde třídní loterie má za sebou již úctyhodnou minulost Banky v Rakousku neucházely se ovšem o pře- nechání značného počtu losů pro zisk, který z ně- ho mohou čekati, neboť příslušné chance nejsou pro velké ústavy zvlášť lákavé. Ale banky pro- jevují takto jakousi ochotu vůči finanění správě. pokládají příjmy z prodeje losů za příspěvek k re- žii speciálně pro své nákladné filiálky a nechtěji. ježto samy pěstují ve značné míře v Rakousku silně rozvinutý obchod směnárenský, za- nedbávati žádné odvětví, které pěstují soukro- mé směnárny, jež se všechny příhlásily za pro- dejny třídních losů. Tyto motivy vysvětlují horli- vost, jakou věnují rak. banky obchodu s třídními losy. Zmínky zasluhuje, že četně banky žádalyo přenechání m noha tísře kusů losů, tak n
Rakousko Prusko
29 article
příklad zvláště Vídeňská bankovní jednota sama žádala o 10.000 kusů. Finanční správa o míře pří- dělů bankám a soukromým firmám — ovšem bu- dou nutny silné redukce proti přihláškám — roz- hodne do polovice července. — „N. Fr. Presse“ přináší interview gener. ředitele státních loterií dr. šl. Neupauera-Brandhausena o zku- šenostech se zavedením třídní loterie. Zajímavý je v tom zejména tento passus: „Zvlášť velkou byla ihned účast obchodního světa i obecenstva v Čechách. Haliči a ve Vídni. Snad souvisi ten- to zjev dílem i s tím, že tyto vrstvy obyvatelstva měly až dosud nejvíce styků s cizozemskými lote- riemi, což se vysvětluje intensivní propagandou cizozemských sběren loterních.“ „Kdežto u ciziel třídních loterií je třeba namáhavého výpočtu, aby se zjistil poměr mezi celkovými vklady a úhrnem čistých výher, skýtá herní plán rak. loterie o tom hned předem plné jasno. Tento poměr činí na př. u pruské loterie třídní 68.3%, u saské 69.1 %,u hamburské 61.3%, u uherské 73.9%%, kdežto u rak. loterie třídní plných 75% bude vráceno hráčům ve formě výher Z trhů peněžních 21. června. (Zvl. zpr. „N. L.. )
doktor Čechy Halič Vídeň
30 article
Vídeň. Aniž by bylo k tomu věcných sku- tečností, rogšířila se v závěrečném stadiu dnešního obchodu pověst, že se připravuje rozuzlení srbsko- bulharské krise. Toto uvolnění situace bylo v sou- vislosti se zotavením ruských hodnot a s koupěmí. jež byly odůvodňovány informacemi o zlepšení cel- kové politické situace, ano dokonce i úhradními koupěmi na bělehradský účet Trh, jenž na počátku v souvislosti s poklesem novovorských záznamů politického rogladění, které již včera vystoupilo více v popředí, projevoval opět rozhodnou slabost. zbavil se tohoto oslabení a provedl za čilých obratů v kulisních hodnotách silné zotavení. Zlepšení udr- želo se také v jednotlivých hodnotách šraňkovních jež nahradily své počáteční ztráty zpělnými kou- pěmi. Tak paroplavební, Pražské železářské. Pol- dina huť, báňské a hutní, Perlmocské, akcie zbro- jovky a Mladoboleslavské. Oproti tomu končily po- klesem Ústav pro pozemkový úvěr. Broscheovy. Západočeské kaolinové, Všeobecné elektrářské Union, Šroubárny. Uherské všeobecné uhlářské. Z našich papírů obchodovány akcie Západočeských kaclinek za 827, České cukerní placeny 338.50. Chorvatské 1437. V Daňkov. došlo k obchodu za 410 a Živnostenské jednány za 263. Z rent poklesla rentová o 10, obě zlaté o 25. Na eskomptnin trhu byl stav peněz nezměněný. Sazby za prvé bankovní akcepty 51/% 9. Petrohrad. V průběhu dnešní bursy došlo na příznivější zprávy politické k úhradním koupím ve skupině hodnot bankovních a průmyslových.
Pol Vídeň Petrohrad všeobecný elektrářský Union
31 article
Petrohradská bursa. Pod dojmem neuspokojivé nálady západních burs a neustálých realisací v ru- ských papírech v Paříži měl též místní trh sestupný směr a při každodenních drobných prodejích kurs vesměs povolily. Ruské kruhy jeví větší citlivost pro konečný vývoj sporu na Balkáně a proto jen s nevolí provázeno jest stálé protahování. Obchod v celku váznul a koncem týdne uplatňovala se vše- obecná rozmrzelost. Na trhu bankovním bylo pla- ceno za akcie mezinárodní banky 501 až 492, za diskontní banku 471 až 464, za ruskou banku 390 až 375, sibiřská se udržovala kolem 570, azovsko- donská klesla o 7 r. na 585, privátní kolisala kolem 260, volžsko-komská zlevníla o 10 r. na 880a rusko-asiatská pohybovala se kolem 285. Z bank zemelných stoupla vílenská o 4 r na 591, donská se zlepšila o 3 r. na 605, kyjevská se udržovala na 655, a za charkovskou placeno 432. Porady o veliké bosenské půjčce železniční. Ve společném ministerstvu financí konaly se v po- slední době opětovně předběžné konference o chy- stané půjčce k výstavbě bosenské sítě železniční. Porad těch zúčastnili se zástupcové velkých rakou- ských i uherských bank, které mají za účelem nové půjčky utvořiti zvláštní syndikát. Porady byly provisorně skončeny. Půjčka na nové bosenské drá- hy bude činiti 270 mil. korun. Zadání její má se vztahovati na řadu let. Příslušné ujednání týkati se bude nejen opatření kapitálu, nýbrž i techni- ckého provedení stavby drah. Zatím jedná se ovšem jen o provisorní přípravy Předloha o bosenských drahách bude asi teprve na podzim předložena oběma parlamentům. Teprve až sbory zákonodárná předlohu schváli, bude možno přikročiti k prove- dení půjčky, k níž již nyní vykonány přípravy.
Paříž Balkán
32 article
Ze Svazu společností s ručením obmezeným. V poslední schůzí ředitelství věnoval předsedající zem. posl. p. Jindř. Pavlíček vřelou posmrtnou vzpomínku nedávno zesnulému řediteli Zemské společenstevní kanceláře a docentu na českých vy- sokých školách technických JUDru. Karlu Chl u- moví. Vzpomenul jeho velice cenné přednášky vykonané ve svazu dne 2. listopadu 1912 a vydané jako 1. odborná publikace svazu pod názvem „K nauce o dopické bilanci společností s r. o.“ Svar ztratil v zesnulém, neméně jako jiné korporace. velmi horlivého pracovníka. Jednota průmyslová koná ve čtvrtek 26. t. m. o 1/46. hod. odpol. svoji řádnou 80. výroční v al- nou hromadu ve vlastní sborovně (na Rytířské ulíci č. 31 nové, býv. Havelský klášter, II. patro). Na jednacím pořadu jest kromě pravidelných před- mětů jednacích věcně a časově důležitá, se zřete- lem k soudobým potřebám našeho průmyslu i ob- chodu aktuální a vysoce instruktivní přednáška p. Ph. Dra. J. V. Daneše, profesora c. k. české university: Národohospodářská povah balkánských zemí a její význam pro naši výrobu i tržbu Strojnická akc. společnost N. Heid ve Štokravě vyplácí dle usnesení valné hromady ze 17. t. m. za r. 1912 dividendu 6 K na akcii, t. j. 39%.
Jindřichův Pavlíček Chl J V Daneš profesor c svaz společnost s ručení svaz pod název strojnický akciový . společnost N . Heid Štokrava
33 article
Za r. 1911 nebyla placena dividenda žádná. Z průmyslu textilního. Hronovská přá- delna bavlny (majitel Filip Oberländer) bude řeměněna ve společnost s r. o. s kmenovým kapi- tálem 2.6 mil. K. Jedná se o rodinný podnik. Přá- delna zaměstnává na 500 dělníků. Uherská akc. keramická továrna v Pešti ko- nala 20. t. m. řádnou valnou hromadu, jež se usnesla, aby z čistého zisku 248.548 K použito bylo 40.000 K k dotaci reservního fondu, k výplatě di- videndy 12 K na akcii (= 6% proti 79% loni). celkem 180.000 K. a zbytek 28.548 K aby přenešen byl na nový účet. Uhelné doly v Ebeczi. Těžba v dolech ebecz- ských, jež patří arcivévodovi Josefu, byla zastavena již asi před 15 lety. Nyní najala doly tyto strojírna Karel Kachelmana a syn ve Výhni a založí za účelem těžby v nich akciovou společ- nost. Dopravní příjmy rakouských státních drah či- nily v květnu t. r. dle předběžného zjištění — jak již včera stručně sděleno — 64,140.100 K, proti loňsku o 250.697 K méně. Z dopravy osobní vy- plývá plus 1.473.765 K. jež se vysvětluje jednak živou dopravou o svátcích svatodušních, jednak i tím, že letošní květen měl o jeden (v Čechácho dva) svátky více než loňský. Doprava nákla dni vynesla naproti tomu o 1,724.462 K měně, což se vykládá nepříznivým vlivem stávky hornickév hornoslezském revíru uhelném a vždy ještě slabou siluací obchodní, dílem i také větším počtem svátků. — Od 1.ledna dokonce května t.r. přijaly státní dráhy celkem 309,528.800 K. t. j.o 4.182.561 K více než v soudobí loňském: při tom výsledky za leden a únor zúčtovány již definitivně.
Oberländer Josef Kachelman Pešť
34 article
Dopravní příjmy německých železnic činily v květnu t. r. z dopravy osobní 89,988.099 (+ 7.237.357) mk a z dopravy nákladní 165,494.344 (+ 4.512.724) marek. Průměrný příjem z 1 km činí u dopravy osobní proti loňsku plus 121 mk = 7.56, u dopravy nákladní plus 49 mk = 1.61 9%. Zahraničný obchod Německa činil v květnu t. r. v dovozu 876.0 mil. mk. zboží a 29.4 mil. mk. drahých kovů (proti 893.8 a 13.4 mil. loni), ve vý- vozu 821.7 mil. mk. zboží a 5.1 mil. drahých kovů (proti 710.6 mil. a 7.4 mil. mk. loni]. Za všech dosa- vadních 5 měsíců činil: dovoz zboží 4547.5 mil mk. (proti 4473.3 mil. v soudobí loňském), vývoz pak 4137.0 (proti 3494.6) mil. mk.; dovoz drahých kovů 132.6 (89.7) mil. a vývoz jich 46.5 (63.0) mil. marek. Lukařský kurs v Mladé Vožíci pořádán bude vedením p. prof. Frant. Bolecha z král. zemskéč. hospod. akademie v Táboře a za přispění země- dělské rady ve dnech 25. srpna až 20. září 1913.
profesor František Bolech Německo Tábor km
35 article
14./VI. 82.90 102 95 81.5 100.— 622 75 816.— 2068.— 26 3.50 433.50 652.— 712.50 123.9. 970.— 573.— 365.— 929.— 923.— 3270.— 986.— 843.— 839.6 900.— 1260.— 24.1 118.25
36 article 14.172.228 2.529
14.172.228 2.529 3,200.161 116.172 283.796 — 795.117 — 627.975 — 966.500 — 220.543 — 34.220 — 234.80 763.313