1
masthead
22. června 1913.
2
masthead
Příloha „Národnich Listu
5
title
Národní hospodář.
6
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 21. června 1913.
Na jaře roku 1912 podníklo státovědecké
sdružení z Berlína vyjíždku do Ruska. Skupi-
na národohospodářů a odborně kvalifikova-
ných profesorů. Do carské říše vedla je nejen
zvědavost, jak vyvíjí se Rusko v nových po-
měrech, za nichž rodí se jeho konstituce, ale
touha po poznání vlivu, jaký mají nejnovějš
reformy na jeho celkový vývoj hospodářský
specielně tedy také na nejdůležitější obor pro-
duktivní práce ruské, na zemědělství jeho.
Vyjíždce této, která podporována byla profe-
sory varšavské a petrohradské university, do-
stalo se všech potřebných dat, výkladů a do-
provodu, kterých si žádala. Od soukromníků
i od vlády, jak jest to při seriosnějších pod-
nicích na Rusku zvykem.
O jejím průběhu proniklo do veřejnost
zpráv nemnoho. Němečtí vědcí byli na Rusi
hodně zdrželivými, vyhražujíce si svůj úsudek
teprve na dobu, kdy dojmy a přehledy budou
úplnými. A tak vychází teprve letošního roku
souborná publikace, výsledek cesty této, za
redakce prof. M. Seringa. To, co se v publi-
kaci této, cenné a zajisté aktuální, pravío
náboženských základech dnešního Ruska, co
zde nezcela správného a vlastně tendenč-
ního o nové ruské literatuře praví pan prof.
dr. Brückner, na tomto místě nás méně zají-
má. Prvá z obou studií jest všeobecně velmi
poučnou a její výsledky velkou měrou osvě-
tlují psychologii autokratismu i ruského člo-
věka. Soubor studie ve svém celku podává
velmi zajímavý přehled vývoje politického
právního, nejšíře však dotýká se hospodář-
ského rozvoje ruského v posledních deseti-
letích. V této části publikace jsou také za-
hrnuta její nejcennější data.
Rus
profesor
M Sering
doktor
Brückner
Praha
Berlín
Rusko
Skupi
7
article
Profesor Hoetsch z Berlína v širokýc
rysech skizzuje politický vývoj Ruska bez-
prostředně před revolucí, v její průběhu a po
jejím zakončení. Náleží k těm, kdož si plně
uvědomují, že pouze organický vývoj může
vésti k uspořádání trvalému a k zdárným
výsledkům. Není mu tajno, že i Rusko ke
vlastnímu konstitučnímu životu musí se teprve
probojovati a že nelze rázem vytvořiti nejmo-
dernějšího konstitučního státu z říše, která
až dosud ve veřejné správě nebyla zvykla
samostatnosti a které scházejí nutné předpo-
klady kulturní. V tom právě spočívalo poslání
nejlepších lidí Ruska, aby ze zmatků uve-
dena byla říše do klidných kolejí pokroku
srovnatelného s kulturními a hospodářským
možnostmi státu i národa. To nebylo možno
tím, že dle snů revolučních a z části také ob
čanských stran se prostě na Rusi uvedou nej
pokrokovější ideje sociální, to by nebylo mož
no tím, že by se zvrátilo vše, co až dosud
minulostí bylo vybudováno.
Dráhu vývoje k lepšímu slušelo urovnat
především úpravou zemědělských poměrů
úpravou správy a soudníctví, jakož i úpravou
ruského vojenství. A vše to ve smyslu tradicí
ruského státu mělo býti provanuto ideou za-
chování jednoty říše za rozhodujícího ve-
dení ruského národa. To byl směr oficielní po-
litiky. Směr, který ve svých důsledcích ved
k velkoruskému nacionalismu, jenž byl charak-
teristickým specielně pro přerodný systém
Stolypinův. Tohoto státníka, který také u nás
různě byl posuzován, charakterisuje ve své
studií, dle našeho názoru, velmi přiléhavě
Hoetsch
Stolypinův
Berlín
Rusko
8
article
„Nebude ho možno počítati mezi veliké stát-
níky v nejpositivnějším slova smyslu. Veliké
dalekosáhlé podněty, mohutné myšlenky ne-
byly jeho prostředím. Má ale bezespornou hi-
storickou zásluhu, že svou nezdolnou energii
a činorodostí Rusko z tohoto celého nepořád-
ku převedl opětně v pořádek, ovšem někdy
násilně — v takovýchto časích jinak to nejde
— připomínáme na přiklad brutální rozsudky
tak zvaných válečných soudů. Výsledek ale
mluvil pro něho. Svou pevností i bezpečností
a bezpříkladnou věrností ke svému caru i státu
pozvolna zkonsolidoval Rusko a za druhé jest
přece jen otcem vlastní agrární reformy dneš-
ní. Jeho dílem byl úkaz ze dne 22. listopadu
1906, úkaz, kterým zahájeno bylo veliké dílo
srární reformy soudobého Ruska.“ K tomu
ještě nutno dodati, čeho autor v tomto směru
se nedotýká: historického faktu, že právě re-
žim Stolypinův zachoval konstituci ve chvili.
kdy z rozhodujících míst byli ochotní ji rozbíti.
Ať ruská duma zachována byla s velmi ome-
zeným působením, fakt jejího zachování pro
budoucno bude míti zajisté vždy důsledky
dalekosáhlé.
Stolypinův
Rusko
9
article
Profesor Ballod líčí ve své studií hospo-
dářsko-geografické základy ruského národního
hospodářství. Je to velmi zajímavá studie, kte-
rá sice boří některé nedosti založené názoryo
nekonečných možnostech Sibíře a uvádí na
pravou míru data o jihoruské půdě, která
však na druhé straně jen závěrem svým kon-
statuje, jak veliké jsou hospodářské vyhlídky
největšího slovanského státu. Nejlepší kraje
Ruska jsou v Evropě. Možnosti rozvojové pro
zemědělství jsou zde větší než pro průmysl.
poněvadž přeceňována byla bohatost ložisek
uhelných. K tomu přistupuje ještě, že dopravní
posice vůdčích míst carské říše není nejpřízni-
vější. Ovšem: po zemědělské stránce může se
Rusko státi spižírnou celého světa. Za důleži-
tých předpokladů arci, že splněno bude veliké
dílo přerody ruského mužíka.
Ballod
Rusko
Evropa
10
article
Této otázce věnovány jsou dva zajímavé
odstavce. Prvý z péra profesora Auhagena.
druhý z péra dozorce agrární organisace petro-
hradské Koefoeda. Jest bezesporno, že do do-
savadních patriarchálních a neurovnaných po-
měrů zemědělských na Rusi zasáhl Stolypin
rukou velmi smělou. Dotknul se samých zá-
kladů ruského zemědělství: miru, společného
vlastnictví. Vycházel při tom z moderního po-
znatku, který také otevřeně vyslovil, že totiž
jest nejvyšší čas, aby v Rusku nebyly zákony
přizpůsobovány opozdilcům, lenochům a opil-
cům, nýbrž aby podporovaly nejčinorodějš
živly ruského národa. Kdo zná krásný román
Saltykova-Sčedrina o ruských šlechticích a je-
jich poměru k mužíkům, dovede si představiti.
na jaké úrovní vcházel ruský mužík do poměrů
vytvořených zákony Alexandra- II. po osvobo-
zení selském. Nebylo kultury, nebylo pocho-
pení pro využití půdy. Nadvláda šlechty vystří-
dána vládou valného shromáždění obcí av
užším kruhu samovládou přednosty rodiny.
Na které cestě hledati lepší budoucno?
V ponechání společného vlastnictví anebo
v bezohledném jeho zrušení? Nejlepší hlavy
Ruska touto otázkou nesčíslněkráte se zabý-
valy. Na jedné straně poukazováno k tomu
jak činnorodě může zasahovati obec, jak dale-
ko větší jsou její prostředky pro eventuelní
sintensivnění zemědělské a opatření strojů, a
jak jest nebezpečno v prostředí kulturně málo
pokročilém uvolňovati cestu bezohledným
individuím, které ve svůj prospěch mohou
snadno kořistiti. I Stolypin stál před těmito
problémy a rozhodnul se urovnati dráhu
k přechodu v individuelní vlastnictví. Jeho
výše cítovaná slova nejlépe vystíhují motivy
jeho.
Zákony Stolypinovy z roku 1906 a 1912
jsou skutečnými mezníky ve vývoji Ruska.
O tom, zda jejich vliv bude blahodárný, či po-
vede-li k jiným otřesům, nelze ještě mluviti.
Auhagen
Stolypin
Saltykov
Stolypinův
Rus
Rusko
AlexandrII
11
article
Jisto jen je, že valná část obyvatelstva připou-
taná společným vlastnictvím k půdě bude od-
poutána a že tento převod snadno může vyvo-
lati nespokojenost v širokých vrstvách lido-
vých. Na druhé straně však nutno uvážiti, že
ruský průmysl neobyčejně trpí nestálostí děl-
nictva, které rekrutuje se věšinou ze země-
dělských kruhů, a vázáno jsouc mirem k půdě.
rádo opouští z jara práci v průmyslu, které se
věnuje jenom přechodně. Tento nedostatek
průmyslového cvičeného proletariátu byl a
jest dosud z vážných překážek silného rozvoje
průmyslového na Rusi a jest zdrojem četných
stižností. Jest tedy otázkou budoucí hospodář-
ské politiky ruské, aby současně s odpoutá-
ním selského živlu od půdy byla připravová-
na rozvojová možnost ruskému průmyslu
Vedle toho ovšem otevírá se Rusku ještě ve-
liká kolonisační činnost v Sibíři. Také v někte-
rých krajích evropského Ruska možno pro-
vésti kolonisaci na velikých latifundiích velko-
statkových. Sem tedy lze vésti rolníky, kteř
zrušením míru stali se bezzemky. Úsudek obou
autorů o kroku Stolypinovu zní příznivě
Agrární reforma provádí se s horlivostí pří-
kladnou a podle pravdy nutno konstatovati
že se úřednictvo, jemuž uloženo ji uvéstí v ži-
vot, věnuje velikému svému poslání s láskou
i pochopením. Co zde praví, zajisté velmi stříz-
livý pozorovatel, o činnosti ruského činovnic-
ctva, jest velmi pozoruhodno a korriguje tak
mnohý velmi nepříznivý a zajisté také ukva-
pený úsudek o ruském úřednictvu na západě
Evropy vůbec. Jsou špatní, ale jsou i dobří.
Stolypinův
Rus
Rusko
Evropa
12
article
Dilo provádí se s porozuměním a současně
provanuto jest hlubokým pochopením pro
kulturní úkoly v novém probouzejícím se
Rusku. Ruku v ruce s agrární reformou jde
reforma školství, která může míti blahodárné
a dalekosáhlé účinky. „Možnost selského po-
vstání jest pro Rusko strašným nebezpečím.
Vláda ovšem se pokusila oslabiti toto nebez-
pečí posílením venkovské policie. Tato policie
ovšem velmi málo pomůže, kdyby v těžkých
dobách širá masa rolnictva velikého obvodu
se hýbala.“ Takovýto případ pokládá však
v dohledné době za pravděnepodobný. „Veli-
ké nepokoje z r. 1905 nutno posuzovati hlavně
s hlediska národního ponížení nešťastnou
válkou.“
Shrnuje svůj úsudek o možném výsledku
díla podjatého vládou tím, že vyslovuje svůj
souhlas s úsudkem vynikajícího znalce, roze-
ného Švýcara, který již asi po čtyřicet let
spravuje v gubernii charkovské jedno z nej-
větších panství Ruska: „Ještě dvacet pět let
míru a dvacet pět let zemědělského zřízení —
a pak Rusko bude zcela jiným státem.“ Vy-
znívá tedy úsudek příznívě a nemůže býti za-
jisté pochybnosti o tom, že dilo agrární refor-
my, řádně jsouc prováděno, uvolní právě nej-
lepší síly ruského národa pro zemědělství, pro
vlastní základ hospodářského blahobytu rus-
kého. Až dosud ruský člověk nucen byl celým
zřízením spoléhati na vše jiné, jen ne na sebe.
Veli
Dila
Rusko
13
article
Po každé stránce byl spjat. Tím, že bude odká-
zán na své vlastní síly a že jen to bude míti.
co dovede vytvořiti, bude probuzen k hospo-
dářské samostatností, k hospodářské eman-
cípací a tedy k sebevědomí hospodářskému,
politickému i kulturnímu. Obroze-
ní ruského národa nemůže jiti jinou cestou
teprve zlomení pout závislosti a možnost roz-
vinu vůle k činu i k práci může přivodíti obrat.
nutný a daleký svými důsledky.
A zajímavou studii o ruském průmyslu při-
pojuje k těmto statím dr. Göbel z Berlína. Jest
více přehledovou, kenstatujíc daný stav a po-
dávajíc přehled po velikých 7 ruských obvo-
dech průmyslových. Data založena jsou na
vládních statistikách z r. 1911, jež odpovídaji
asi stavu z r. 1907. Dle nich činila cena výroby
ruského průmyslu textilního 2.760 mil. M.
průmyslu zpracování kovů 1.610 mil. M., těže-
ní uhlí 274 mil. M., těžení nafty 228 mil. M.
zpracování dřeva 280 mil. M., polygrafie 227
mil. M., keramický průmysl 218 mil. M., zpra-
cování produktů zvířecích 238 mil. M., prů-
mysl potravin 339 mil. M., průmysl chemický
308 mil. M., průmysl cukerní 379 mil. M. Vyli-
čovati na tomto místě specielní charakteristi-
ky jednotlivých obvodů nelze. Nutno v tomto
směru poukázati na studii samu, která jest
velmi instruktivní a která v sobě obsahuje ta-
ké zajímavá data o životu, ubytování a schop-
nostech ruského dělníka. žije ještě ve velmi
primitivních poměrech a spokojí se celkem
s menšími mzdami. Vzdělání jest nedostatečně
doktor
Göbel
Berlín
14
article
Ale dojmy, které nasbíral autor. v jednotlivých
továrních školách, jsou velmi příznivy. Budí
oprávněnou naději, že horní vrstvy ruského
dělnictva budou jednou nositeli zdravého po-
kroku ve slovanské říší. Dělnictvo všímási
rádo školy a vzdělanější dělníci žijí ve velmi
spořádaných poměrech rodinných.
Daleko nepříznivější jest stav úřadnictva
továrního, důsledek to do jisté míry nedostat-
ku středního stavu na Rusi vůbec. Jest zde
hojně cizinců a lidí, kteří hledají lehkou obži-
vu, tak že tato třída velmi málo uspokojuje
Také jest průmyslu ruskému na závadu nedo-
statek kapitálu. Odbyt pro dobrý tovar jest
snadný, kupnost obyvatelstva róste v někte-
rých případech rychleji, nežli průmysl sám
Ovšem v Rusku není dostatek kapitálu, a tal
nutno mobilisovati pro ruskou podnikavost ci-
zí peníze, Anglické peníze uplatňují se hlavně
v hutnictví a hornictví, v jiných oborech, hlav-
ně v textilním, šíří se kapitál německý. V po-
slední době i v ruském průmyslu projevují se
tendence koncentrační a kartelní.
Studie, kterou o situaci ruských finanee
napsal dr. Wilkow z varšavské university, jest
velmi zajímavá. Podává jednak přehled dan
a jednak posuzuje vývojovou možnost ruských
financí do budoucna. Autor považuje ruské fi-
nance za života schopný organismus. Hlavně
proto, poněvadž nejsou ještě otevřeny zdroje
výnosové, které specielně staly se základem
západoevropského moderního finančního záko-
nodárství, tedy hlavně osobní daně příjmové.
Wilkow
Rus
Rusko
15
article
Poměrné zatížení obyvatelstva není přílišno.
ač jest dosti značno. Těžisko ruských daní
spočívá ovšem v daních nepřímých, z nichž
daň kořaleční, resp. monopol kořaleční jest
nejodiosnějším. O podstatě ruských financí
udá se nám ještě mluviti, jakmile vrátíme se
ku kritice některých posledních publikací v
tomto směru. Jest jisto, že posuzují se u nás
ruské finance státní ještě valně z hlediska, kte-
rým tak neblaze proslul své doby vládní rada
Martin. Nebyla motivována důvody finančně-
politickými, ale hlavně a skoro veskrze upřím-
nou nenávistí proti Rusku. Žel, že spisy podob-
ného druhu vycházejí i v některých velmi se-
riosních sbírkách. Na doklad, jak střízlivé po-
suzování stále ještě zatlačeno bývá různými
a různými přáními, jež by toužila po rozvratu
Ruska. K těmto směrům studie Wilkowova ne-
náleží a v tom jest její přednost. A to právě
vzhledem k její kritičnosti a její nepředpojato-
sti. Neboť že i ruské finance státní mají své
stíny, o tom nebude pochybovatí nikdo, jak
nebude nikdo na př. pochybovati o nepřízni-
vých poměrech finančního ustrojení říše, v
které žijeme.
Martin
Rusko
16
article
Závěrečný dojem publikace jest velmi se-
riosní, publikace sama podává pěkný a kriti-
cký přehled soudobého života ruského, který
ukazuje, že počátky sílného budoucna jsou
dány. Ovšem že nutno s celým úsilím a s celou
energií budovati dílo až ku konečnému celko-
vému velikému obrození velikého národa
ruského.
Peněžní trhy byly tento týden stejně ne-
klidny, jako v týdnu předchozím. Ze stejných
důvodů, které jsme uvedli a které charakteri-
sují všeobecnou situaci. Počítá se tu a tam sice
s tím, že ve Francii bude s podzimem k dispo-
sici více prostředků, leč nesluší na druhé stra-
ně zapomínati, že právě na Francii jsou kla-
deny nároky největší, nejen francouzskými
vlastními potřebamí, ale také z ciziny. Počítati
proto, že by část uvolněných prostředků fran-
couzských prospěti mohla nám, bylo by ne-
správno. K politickým důvodům ani nehledě
Německo také stíží bude nám moci dáti k dis-
posici prostředky, a tak budeme s podzimem
odkázáni zase sami na sebe. Oddávati se opti-
mismu nebylo by za těchto okolností správno.
Francie
Německo
17
article
Důležitější kursové variace na pražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu
21./VI. 14. V.
Živnostenská banka . . . . . 262.75 263.50
Česká průmyslová banka . . . 434.—
434.—
651.—
Pražská úvěrní banka . . ..
651.—
405.—
Česká banka
406.—
434.—
431.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci Král.
422.—
422.—
Pozemková banka . . . . ..
256.50
Česká zajišťovací banka . ..
256.50
344.—
344.—
Kolínská chemická továrna ..
930.—
Alpská montanní společnost ..
975.—
975.—-
Čes. pivovar v Budějovicích ..
Česká cukerní společnost . ..
341.—
Elektrotechnická dříve Kolben
409.50
Daňkova strojírna . . . . . .
1810.—
Českomoravská strojirna . . .
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 165.—
88.75
Zástavní listy Hypot. banky 4 %
Kom. úp. Zem. banky (v K) 49%
Král
Kolben
Daňkův
Hradec
Budějovice
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
Hypot . banka
18
title
Z vídeňské bursy.
19
article
Z Vídně, 21. června.
Vídeň
20
article
(Pův. zpráva „Nár. Listů“)
(Pův. zpráva „Nár. Listů“)
—n. V uplynulém týdnu nalezala se zdejší bur-
sa pod vlivem politických událostí a zpráv ze za-
hraničních trhů. Zejména pak nejistota v ře-
šení sporu srbsko-bulharského udržuje
trh ve stálém napětí a jest příčinou obchodní sta-
gnace, která na burse zavládla. Celkový obcho
omezuje se jen na docela nepatrné transakce ao
nějakém zájmu pro většiny hodnot nemožno mlu-
viti. Nebýti těch několik málo akcii, které pou-
tají ze zcela zvláštních příčin k sobě pozornost bur-
sorvní spekulace, bylo by lze říci, že bursa jeví
zřetelné známky vyčerpanosti a únavy a panuje ú-
plný klid. O zabarvení každé politické zprávy v
svůj prospěch stará se svědomitě kontremina, kte-
rá celým svým úsilím hledí kritické situace pro
sebe využiti. Není snad jediného papíru, v němž
kontremina by nebyla angažována,
21
article
Zajisté, že i málo příznivé vyhlídky žele-
zářského průmyslu do budoucna mají značný
vliv na snahu realisační, neboť posuzuje-li se ne-
uspokojivě situace na jmenovaném poli, mívá vždy
za následek i sestupný směr celého trhu. Nasta-
ne-li pak jen částečná koupěchtivost po jmenova-
ných akciích, získávají tím i ostatní dividendove
hodnoly, což zřejmo bylo i na páteční ranní burse,
kdy na částečné zpětné koupě hodnot železář-
ských bursa se upevnila, ježto z Německa hláše-
no upevnění hodnot železářských, avšak na po-
lední burse došlo opět ke zdrželivosti, ježto Ber-
lín a Paříž hlásil nížší kursy. Hlavním však činite-
lem, který v poslední době působí nejvíce na po-
všechnou kursovou úroveň hodnot průmyslových
jest i příčinou zřejmé vyčerpanosti a zřetelné
známky únavy nejen zdejší bursy, nýbrž i všech
zahraničních, jest nepříznivý stav peněž-
ního trhu, který nejeví žádné známky ku pří-
znivějšímu obratu. Dokud situace peněžního trhu
se nezmění, lze sotva již pomýšleti na lepší náladu
trhu a zotavení obchodu.
Německo
Paříž
22
article
Poněvadž výkazy o odbytu železa za uplynule
období neuspokojují, ceny železa stále klesají, čim
i situace na mezinárodním trhu železářském stále
jest nejasnou, jsou hodnoty železářské vy-
sazeny stálým prodejům, zvláště když i kontremi-
na stará se o kursový sestup. Chabá nálada v tom-
to odvětví měla za následek snížení záznamů všech
vůdčích akcií jmenovaného odvětví, z nichž ze-
jména kursy akcií alpských montanních.
Pražských železářských a rymavsko-
muráňských stlačeny byly realisacemi.
V hodnotách petrolejářských panuje
trvale smýšlení příznivé, ježto bilance všech spo-
lečností za uplynulý správní rok úplně uspokojují.
23
article
Při prvných kursech, ovšem však při nepatrných
obratech kupovány byly halič, karpatky a Schod-
nica. Zprávy o vyplácení 20 K dividendy udržo-
valy kurs akcif Galicia.
Na trhu cukerních hodnot kupovány
byly akcie chorvatské cukerní společ-
nosti: zájem pro jmenované akcie motivován jest
zprávami o velmi příznivém odhadu zpracování
cukrovky lelošního roku, neboť dle osevu předpo-
vídá se již nyní, že přesahovatí bude daleko přes
1 mil. q. Zajisté, že i značný zisk plynouti budez
účasti na založených 2 nových cukrovarech. Tak
geografická poloha cukrovaru zaručuje při uklid-
nění poměrů na Balkáně značnější odbyt do jižních
států. Rovněž i akcie české cukerní spo-
lečnosti na blížící se již vyplácení dividendy
byly kupovány. Kursy jmenovaných akcií všeobec-
nou tendencí utrpěly a končí u porovnání přede-
šlého týdne níže.
Na trhu stavebních hodnot kupovány
byly akcie všeobecné stavební společnosti a sice
na zprávy o přidělení stavby bankovního paláce
Z cementářských hodnot získaly akcie perl-
mooské.
Kupujících, kteří by dovedli využitkovati t l
nízkých kursů rent a ukládacích hodnot
jest velmi málo. Nabídka stále převyšuje poptávku
čímž kursy jmenovaných hodnot v poslední dobe
značně trpí.
Trh devis a valu t kolísal.
Důležitější kursové variace z minulého týdne
seznati lze z následujícího přehledut
21/VI.
Galicia
Balkán
jižní stát
24
article
Rakouská korunová renta. . . 82.70
Rakouská zlatá renta . . . . 102.50
Uherská korunová renta . . . 80.85
Uherská zlatá renta . . . . „ 99.20
Rakouský úvěrní ústav. . . . 617.—
Uherská úvěrní banka . . s „ 809.—
Rakousko-uherská banka . . . 2075.—
Živnostenská banka . . . . . 262.50
Česká průmyslová banka . . . 433.—
Pražská úvěrní banka . . . . 650.—
Státní dráha . . . . . . . „ 703—.
Jižní dráha . . . . . . . . 119.75
Buštěhradská dráha lit. B. . . 916.—
Rakouský Lloyd . . . . . . 559 —
Kralodvorská cementárna . . . 356.—
Alpská báňská společnost. . . 920.25
Poldina hut
. . . . . 907.—
Pražská železářská společnost . 3175.—
Zbrojovka-
Mostecká uhlářská společnost . 826.—
Škodovy závody . . . . . . 825.50
Haličsko-karpatská petrolej. sp. 895.—
Mladoboleslavský lihovar . . . 1250.—
Londýnská devisa . . . . . . 24.17
Říšské marky . . . . . . . 118.32
Rakouská těžba uhelná
v květnu 1913.
Přinesli jsme nedávno hlavní výsledky uhelne
těžby v Rakousku v měsíci květnu. Dodáváme
nyní dle příslušného výkazu ministerstva veřejných
prací podrobnosti dle
jednotlivých obvodů:
Sur uhlí Brikety Koks
metrických centů
7,483.835 24.541 2,121.67
390.000 70.000 50.642
2,054.533 —
1.022.704 47.140 —
377.267
8.70
1.554. 566
114.787
12,997.792 141.681 2,181.015
12.591.092 148.357 1.961.72
67.312.554 804.673 19, 350.69
61.316.035 698.858 9,251.63
Lloyd
Škodův
Rakousko
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
Poldin hut
25
article
A. Kamenné uhlí
Revírt
ostrav.-karvínský. .
rosicko-oslavanský
středočeský (Kladno-
Slaný) . . . .
západočeský (Plzeň-
Stříbro) . . . .
žacléřsko - svatoňo-
vický . . . ..
Halič . . . . . .
ostatní doly ..
úhrnem vkvětnu 1913
» 1912
od ledna do konce
května 1913 ..
od ledna do konce
května 1912 .
B. Hnědé uhli
Revír-
mostecko - teplicko-
chomutovský ..
falknovsko-loketsko-
karlovarský . .
wolisegg-thomas-
roitský. . . . .
lubenský . . . . .
voitsb.-köflašský.
trebovlj. - zagorský .
Istrie a Dalmacie .
Halič a Bukovina
ostatní doly v zemích
českých . . .
ostatní doly v zemích
alpských . . .
úhrnem v květnu1913 21,299.154 118.70
1912 21.428.324 210.873
od ledna do konce
května 1913 . . 117.174.154 1.026.727
od ledna do konce
května 1912 . . 106,750.101 991.629
420.—
1825.—
164.50
83.75
Kladno
Slaný
Plzeň
Stříbro
Halič
Istria
Dalmacie
Bukovina
oslavanský středočeský
26
article
Česká průmyslová banka. Pravidelné
slosování 41/4%ních bankovních
dlužních úpisů dne 1. července 1913 od-
padá, ježto ve smyslu § 7. stanov zakoup
se dne 1. října 1913 částka dle plánu vyloso-
vatelná z umořovacího fondu.
Kancelářská výstava obch. a živn. komor
v Praze. Obchodní komora pražská pořádá ve
dnech od 7. do 17. září t. r. svým ústavem ku
podpoře průmyslu speciální výstavu kancelářskou
v průmyslovém paláci ve Stromovce. Účelem vý-
stavy je soustavné znázornění novodobéh
pokroku v zařízení kanceláří, zejměna
obchodních a průmyslových. Prostřednictvím do-
mácích firem mohou se výstavy súčastníti i podniky
cízozemské. Výstava upravena bude jednolně
rozdělena ve 3 oddělení: 1. výstavu obchodní.
2. výstavu interiérů a 3. systematickou výstavu
kancelářských strojů. Přihlášky k obeslání vý-
stavy dlužno podati obchodní komoře na přede-
psaných formulářích nejděle do 15. červene
Praha
Český průmyslový banka
27
article
Ústřední banka českých spořitelen v Praz
a její filiálky v Brně, Krakově, Lvově, Černovicích,
Terstu a Vídni budou vypláceti beze vší srážkya
provise od 27. června t. r. počínajíc, splatné tažené
kusy a pololetní kupony 4% a 412% zástavních
listů Zemské banky král. Haličského
Vladiměřského s velkovévodstvím Krakov-
ským. Dosud nalezá se v oběhu za K 122,173.300. —
412% zástavních listů a za K 92,774.600.— 4% zá-
stavních listů.
Praz
Brno
Krakov
Lvov
Černovice
Terst
Vídeň
zemský banka
28
article
O příhláškách k nové rakouské loferií fřídn
píše „B. B. C.“: Pozoruhodný je velký zájem
jaký věnovaly rakouské banky třidní loterii
Všech 100.000 losů bylo jimi přepsáno, takže
finanční správa pouze touto cestou byla by mohl
umístiti celý losový materiál. To se však nestane
bankám přenechána bude pouze kvóta těchto losů
Jestliže se v Rakousku protivou k jiným zemím
banky věnují obchodu s třídními losy, souvisí t
v prvé řadě s tím, že zde zavádí se třídní loterie
teprve v době, kdy banky jako zvlášť způsobilé
organisace (následkem celého svého aparátu ob-
chodního, následkem velkého počtu komitentů
rozšířené sítě filiálek] přicházejí v počet pro umi-
stění losů, jinak tomu bylo na př. v Prusku, kde
třídní loterie má za sebou již úctyhodnou minulost
Banky v Rakousku neucházely se ovšem o pře-
nechání značného počtu losů pro zisk, který z ně-
ho mohou čekati, neboť příslušné chance nejsou
pro velké ústavy zvlášť lákavé. Ale banky pro-
jevují takto jakousi ochotu vůči finanění správě.
pokládají příjmy z prodeje losů za příspěvek k re-
žii speciálně pro své nákladné filiálky a nechtěji.
ježto samy pěstují ve značné míře v Rakousku
silně rozvinutý obchod směnárenský, za-
nedbávati žádné odvětví, které pěstují soukro-
mé směnárny, jež se všechny příhlásily za pro-
dejny třídních losů. Tyto motivy vysvětlují horli-
vost, jakou věnují rak. banky obchodu s třídními
losy. Zmínky zasluhuje, že četně banky žádalyo
přenechání m noha tísře kusů losů, tak n
Rakousko
Prusko
29
article
příklad zvláště Vídeňská bankovní jednota sama
žádala o 10.000 kusů. Finanční správa o míře pří-
dělů bankám a soukromým firmám — ovšem bu-
dou nutny silné redukce proti přihláškám — roz-
hodne do polovice července. — „N. Fr. Presse“
přináší interview gener. ředitele státních loterií
dr. šl. Neupauera-Brandhausena o zku-
šenostech se zavedením třídní loterie. Zajímavý je
v tom zejména tento passus: „Zvlášť velkou
byla ihned účast obchodního světa i obecenstva
v Čechách. Haliči a ve Vídni. Snad souvisi ten-
to zjev dílem i s tím, že tyto vrstvy obyvatelstva
měly až dosud nejvíce styků s cizozemskými lote-
riemi, což se vysvětluje intensivní propagandou
cizozemských sběren loterních.“ „Kdežto u ciziel
třídních loterií je třeba namáhavého výpočtu, aby
se zjistil poměr mezi celkovými vklady a úhrnem
čistých výher, skýtá herní plán rak. loterie o tom
hned předem plné jasno. Tento poměr činí na př.
u pruské loterie třídní 68.3%, u saské 69.1 %,u
hamburské 61.3%, u uherské 73.9%%, kdežto u rak.
loterie třídní plných 75% bude vráceno hráčům
ve formě výher
Z trhů peněžních 21. června. (Zvl. zpr. „N. L.. )
doktor
Čechy
Halič
Vídeň
30
article
Vídeň. Aniž by bylo k tomu věcných sku-
tečností, rogšířila se v závěrečném stadiu dnešního
obchodu pověst, že se připravuje rozuzlení srbsko-
bulharské krise. Toto uvolnění situace bylo v sou-
vislosti se zotavením ruských hodnot a s koupěmí.
jež byly odůvodňovány informacemi o zlepšení cel-
kové politické situace, ano dokonce i úhradními
koupěmi na bělehradský účet Trh, jenž na počátku
v souvislosti s poklesem novovorských záznamů
politického rogladění, které již včera vystoupilo
více v popředí, projevoval opět rozhodnou slabost.
zbavil se tohoto oslabení a provedl za čilých obratů
v kulisních hodnotách silné zotavení. Zlepšení udr-
želo se také v jednotlivých hodnotách šraňkovních
jež nahradily své počáteční ztráty zpělnými kou-
pěmi. Tak paroplavební, Pražské železářské. Pol-
dina huť, báňské a hutní, Perlmocské, akcie zbro-
jovky a Mladoboleslavské. Oproti tomu končily po-
klesem Ústav pro pozemkový úvěr. Broscheovy.
Západočeské kaolinové, Všeobecné elektrářské
Union, Šroubárny. Uherské všeobecné uhlářské.
Z našich papírů obchodovány akcie Západočeských
kaclinek za 827, České cukerní placeny 338.50.
Chorvatské 1437. V Daňkov. došlo k obchodu za
410 a Živnostenské jednány za 263. Z rent poklesla
rentová o 10, obě zlaté o 25. Na eskomptnin
trhu byl stav peněz nezměněný. Sazby za prvé
bankovní akcepty 51/% 9.
Petrohrad. V průběhu dnešní bursy došlo
na příznivější zprávy politické k úhradním koupím
ve skupině hodnot bankovních a průmyslových.
Pol
Vídeň
Petrohrad
všeobecný elektrářský Union
31
article
Petrohradská bursa. Pod dojmem neuspokojivé
nálady západních burs a neustálých realisací v ru-
ských papírech v Paříži měl též místní trh sestupný
směr a při každodenních drobných prodejích kurs
vesměs povolily. Ruské kruhy jeví větší citlivost
pro konečný vývoj sporu na Balkáně a proto jen
s nevolí provázeno jest stálé protahování. Obchod
v celku váznul a koncem týdne uplatňovala se vše-
obecná rozmrzelost. Na trhu bankovním bylo pla-
ceno za akcie mezinárodní banky 501 až 492, za
diskontní banku 471 až 464, za ruskou banku 390
až 375, sibiřská se udržovala kolem 570, azovsko-
donská klesla o 7 r. na 585, privátní kolisala kolem
260, volžsko-komská zlevníla o 10 r. na 880a
rusko-asiatská pohybovala se kolem 285. Z bank
zemelných stoupla vílenská o 4 r na 591, donská
se zlepšila o 3 r. na 605, kyjevská se udržovala na
655, a za charkovskou placeno 432.
Porady o veliké bosenské půjčce železniční.
Ve společném ministerstvu financí konaly se v po-
slední době opětovně předběžné konference o chy-
stané půjčce k výstavbě bosenské sítě železniční.
Porad těch zúčastnili se zástupcové velkých rakou-
ských i uherských bank, které mají za účelem nové
půjčky utvořiti zvláštní syndikát. Porady byly
provisorně skončeny. Půjčka na nové bosenské drá-
hy bude činiti 270 mil. korun. Zadání její má se
vztahovati na řadu let. Příslušné ujednání týkati
se bude nejen opatření kapitálu, nýbrž i techni-
ckého provedení stavby drah. Zatím jedná se ovšem
jen o provisorní přípravy Předloha o bosenských
drahách bude asi teprve na podzim předložena
oběma parlamentům. Teprve až sbory zákonodárná
předlohu schváli, bude možno přikročiti k prove-
dení půjčky, k níž již nyní vykonány přípravy.
Paříž
Balkán
32
article
Ze Svazu společností s ručením obmezeným.
V poslední schůzí ředitelství věnoval předsedající
zem. posl. p. Jindř. Pavlíček vřelou posmrtnou
vzpomínku nedávno zesnulému řediteli Zemské
společenstevní kanceláře a docentu na českých vy-
sokých školách technických JUDru. Karlu Chl u-
moví. Vzpomenul jeho velice cenné přednášky
vykonané ve svazu dne 2. listopadu 1912 a vydané
jako 1. odborná publikace svazu pod názvem „K
nauce o dopické bilanci společností s r. o.“ Svar
ztratil v zesnulém, neméně jako jiné korporace.
velmi horlivého pracovníka.
Jednota průmyslová koná ve čtvrtek 26. t. m.
o 1/46. hod. odpol. svoji řádnou 80. výroční v al-
nou hromadu ve vlastní sborovně (na Rytířské
ulíci č. 31 nové, býv. Havelský klášter, II. patro).
Na jednacím pořadu jest kromě pravidelných před-
mětů jednacích věcně a časově důležitá, se zřete-
lem k soudobým potřebám našeho průmyslu i ob-
chodu aktuální a vysoce instruktivní přednáška
p. Ph. Dra. J. V. Daneše, profesora c. k. české
university: Národohospodářská povah
balkánských zemí a její význam pro
naši výrobu i tržbu
Strojnická akc. společnost N. Heid ve Štokravě
vyplácí dle usnesení valné hromady ze 17. t. m.
za r. 1912 dividendu 6 K na akcii, t. j. 39%.
Jindřichův
Pavlíček
Chl
J V Daneš
profesor c
svaz společnost s ručení
svaz pod název
strojnický akciový . společnost
N . Heid
Štokrava
33
article
Za r. 1911 nebyla placena dividenda žádná.
Z průmyslu textilního. Hronovská přá-
delna bavlny (majitel Filip Oberländer) bude
řeměněna ve společnost s r. o. s kmenovým kapi-
tálem 2.6 mil. K. Jedná se o rodinný podnik. Přá-
delna zaměstnává na 500 dělníků.
Uherská akc. keramická továrna v Pešti ko-
nala 20. t. m. řádnou valnou hromadu, jež se
usnesla, aby z čistého zisku 248.548 K použito bylo
40.000 K k dotaci reservního fondu, k výplatě di-
videndy 12 K na akcii (= 6% proti 79% loni).
celkem 180.000 K. a zbytek 28.548 K aby přenešen
byl na nový účet.
Uhelné doly v Ebeczi. Těžba v dolech ebecz-
ských, jež patří arcivévodovi Josefu, byla zastavena
již asi před 15 lety. Nyní najala doly tyto strojírna
Karel Kachelmana a syn ve Výhni a založí
za účelem těžby v nich akciovou společ-
nost.
Dopravní příjmy rakouských státních drah či-
nily v květnu t. r. dle předběžného zjištění —
jak již včera stručně sděleno — 64,140.100 K, proti
loňsku o 250.697 K méně. Z dopravy osobní vy-
plývá plus 1.473.765 K. jež se vysvětluje jednak
živou dopravou o svátcích svatodušních, jednak
i tím, že letošní květen měl o jeden (v Čechácho
dva) svátky více než loňský. Doprava nákla dni
vynesla naproti tomu o 1,724.462 K měně, což
se vykládá nepříznivým vlivem stávky hornickév
hornoslezském revíru uhelném a vždy ještě slabou
siluací obchodní, dílem i také větším počtem
svátků. — Od 1.ledna dokonce května t.r.
přijaly státní dráhy celkem 309,528.800 K. t. j.o
4.182.561 K více než v soudobí loňském: při tom
výsledky za leden a únor zúčtovány již definitivně.
Oberländer
Josef
Kachelman
Pešť
34
article
Dopravní příjmy německých železnic činily
v květnu t. r. z dopravy osobní 89,988.099
(+ 7.237.357) mk a z dopravy nákladní 165,494.344
(+ 4.512.724) marek. Průměrný příjem z 1 km činí
u dopravy osobní proti loňsku plus 121 mk =
7.56, u dopravy nákladní plus 49 mk = 1.61 9%.
Zahraničný obchod Německa činil v květnu
t. r. v dovozu 876.0 mil. mk. zboží a 29.4 mil. mk.
drahých kovů (proti 893.8 a 13.4 mil. loni), ve vý-
vozu 821.7 mil. mk. zboží a 5.1 mil. drahých kovů
(proti 710.6 mil. a 7.4 mil. mk. loni]. Za všech dosa-
vadních 5 měsíců činil: dovoz zboží 4547.5 mil
mk. (proti 4473.3 mil. v soudobí loňském), vývoz
pak 4137.0 (proti 3494.6) mil. mk.; dovoz drahých
kovů 132.6 (89.7) mil. a vývoz jich 46.5 (63.0) mil.
marek.
Lukařský kurs v Mladé Vožíci pořádán bude
vedením p. prof. Frant. Bolecha z král. zemskéč.
hospod. akademie v Táboře a za přispění země-
dělské rady ve dnech 25. srpna až 20. září 1913.
profesor
František
Bolech
Německo
Tábor
km
35
article
14./VI.
82.90
102 95
81.5
100.—
622 75
816.—
2068.—
26 3.50
433.50
652.—
712.50
123.9.
970.—
573.—
365.—
929.—
923.—
3270.—
986.—
843.—
839.6
900.—
1260.—
24.1
118.25
36
article
14.172.228 2.529
14.172.228 2.529
3,200.161 116.172
283.796 —
795.117 —
627.975 —
966.500 —
220.543 —
34.220 —
234.80
763.313