1
masthead
22.- června 1913.
3
masthead
Přílone „Národních Listů“ k čísla 1eg.
6
article
OBSAH-
Školství: F. V. Moravec: Vznik Vyšší dívě
školy král. hl. města Prahy.
Lékařství: Prof. dr. Lad. Haškovec: Boj s dět
skou zločinností, prostituci a sebevraždou. (II.
Ženské hnuti: Olga Stránská: »Ornamenty.«
Literatura.
Bibliografie.
Školství.
Vznik Vyšší dívčí školy král. hlav.
města Frahy.
(K oslavě 50letého trvání.)
Rušná doba šedesátých let značí v jaře
našeho národního života slunné období raší-
cích vznětů, bujné síly, odhodlaných činů. Ji
dříve prolomily se ledy a do niv českých za-
vál obrozující vánek, ale ještě pořád bylo
mnoho nepříznivého chladu, zatemňující mlhy
a ochablosti. Do let šedesátých zasvitlo nám
však slunko pravého jara jako v krásných
dnech libého máje, kdy rázem zapomínáme
trudů zimní nepohody, znovu těšíme se ze
života a s radostí prociťujeme všechno blaho
obrození, sesílení a vzpružení ochablých sil
Bylo to památné období mladého ruchu.
kdy opět nám dobyta pražská radnice, zalo-
ženy Sokol, Hlahol a Umělecká beseda a kdy
otevřeno Prozatímní divadlo. Do této doby
spadá lidovýchovná činnost Náprstkova a za-
ložení Amerického klubu dam. Tehdy počaly
vycházetí „Národní Listy“, zakládány čtenář-
ské a zpěvácké spolky, pořádány Besedy
Bylo to období netušeného rozvoje české li-
teratury, vyznačené Nerudou a Hálkem ...
F V Moravec
profesor
doktor
Lada
Stránská
Sokol
Náprstkův
Neruda
Hálek
Praha
Fraha
vysoký dív škola král
Hlahol
7
article
A právě do tohoto nadějného ruchu, do
této pravé májové pohody našeho národního
života spadá založení Městské vyššt
dívčí školy. Musíme poněkud proniknout
tehdejší dobu, zatíženou ještě neporozuměním
pro vyšší dívčí vzdělání, plnou předsudků
obtíží, máme-li si jasnějí uvědomiti veliký
národní a kulturní význam padesátéhe
výročí založení Městské vyšš
dívčí školy. Připomeňme si, že na škol-
ství národním lpěly ještě stíny doby konkor-
dátní, že ještě nebyl dobojován zápas o samu
rovnoprávnost ve školách, že hmotná péče
o školství elementární přesunuta skoro vý-
hradně na bedra obcí, jež ztěží byly s to, aby
ukojily nejnaléhavější potřeby velmi mezero-
vité organisace škol pro mládež mužskou
vzpomeňme, že potřeba vyššího vzdělání žen-
ského ani náležitě nepronikla a že přes vše-
chno národní probuzení houževnatě udržovaly
se konvenční názory o nepostrádatelnosti
německého klášterního vzdělání dívek z mě-
šťanské společnosti, a pochopíme, že silně
předstihovali dobu všichni, kdož tehdáž horo-
vali pro vybudování takového útvaru ženské-
ho školství, který by poskytoval dívkám vzdě-
lání vyšší, v duchu národním a naskrze mo-
Arci již Amerling při své Budči (1839 až
1848) zřídil r. 1843 „Budeč ženskou“ ve
formě jakés vyšší lidové školy ženské, ale
zánikem Budče, zapadly na dlouho krásné
reformní snahy Amerlingovy a zůstal z nich
všeho všudy soukromý, chotí Amerlingovou
řízený ústav ke vzdělání dívek, který arci
nedovedl se oprostiti z tradicionální šablono-
vitosti tehdejších privatních dívčích ústavů.
jež mělkým pojímáním svého úkolu, svým
němčením, povrchní francouzskou konversací
a nezbytným svým pianem a ulpělostí na dre-
suře k ustrnulému bontonu, daleko pokulhá
valy za smělými, krásnými osvětnými ideály
Amerlingovými.
Amerling
Amerlingův
Budeč
8
article
Po idealistovi Amerlingovi ujal se nej-
dříve myšlenky, zaříditi vyšší dívčí školu
praktický organisátor a školský reformaton
Josef Wenzig a to tím odhodlaněji, čím
zřetelněji poznával, že proponovaný ústav
měl by velmi zdatnou ředitelku v osobě Bo-
ženy Němcové, která, žijíc tehdáž v hmot-
ném nedostatku, mohla tak nalézti slušnou
existenci a která svými pracemi literárními,
v nichž „složeno velmi mnohé zrno zkuše-
nosti a pravdy vychovatelské“, zdála se Wen-
zigovi nejpovolanější, aby ústav vedla. Ale
Němcová velmi energicky návrh nesčíslněkrát
obnovený zavrhla, namítajíc, že by své tvoři-
vosti přijetím úlohy té navždy podvázala
křídla.
Amerling
Wenzig
Wen
Němcová
osoba Božena Němec
9
article
Dalším průkopníkem snahy po vyšším
divčím vzdělání byla u nás Honoráta z Viš-
ňovských, rodem Polka, choť Karla Vladi-
slava Zapa, která poznavši v Praze velmi
neutěšený stav ženského vzdělání a „přesvěd-
čena jsouc, že domácí vychování jest zákla-
dem národního blaha, zárukou národní bu
doucnosti, umínila si povznésti, zreformovati.
znárodniti vychování, české dívky a žený.
tehdáž zcela zanedbávané.“ Nejvýš ušlechti-
lá, jemná, graciesní tato žena, vysoko vynika-
jící nad sploštělost tehdejších našich šosatých
poměrů společenských, založila spolek
Slovanek pro zakládání českých ženských
vzdělávacích ústavů, osnovala svými krásný-
mi „Nezabudkami“ plán vyššího školen
českých žen a konečně r. 1855 zařídila vlastn
ústav pro výchovu českých dívek. Ale nena-
dešla ještě pravá doba, v níž by se bylo krás-
ným květům ušlechtilého jejího ducha dařilo
Honoráta z Višňovských tuze předstihovala
dobu proniknutou reakcí, neporozuměním pr
vyšší vzdělávací snahy. Zkrušena malicherný-
mi, řevnivostí a pletichářstvím prosycenými
zdejšími poměry, nenacházejíc žádoucího po-
rozumění pro svůj ústav, jenž se zdál tehdejším
Pražanům jaksi nezvykle „velkolepým“, a nad
to ničena zákeřnou chorobou plicní, zesnula
předčasně v jarém věku r. 1856, nedočkavš
se patrnějších úspěchů krásných svých plánů
a úmyslů.
Teprve české vítězství na radnici pražské
a s ním zároveň nastalé zdokonalování če-
ského školství národního v Praze v inten-
cích Wenzigových pohnulo otázku vyššíh
vzdělání dívčího z mrtvého bodu theoreti-
ckých úvah a ideálných přání ke stadiu reel-
ního řešení. Víc a více pronikalo poznání nut-
Vlad
Zap
Pražan
Wenzigův
Praha
dema národní blaho
Slovanka
školství národní v Praga
Polk
11
article
nosti zdokonalení ženského vzdělání a sílilo
12
article
přesvědčení, že „na ženách záleží, ab
národ se vzchopil opravdu, sesi-
lil a ku pravému životu vzkřísil.
Hlavním propagatorem těchto reformních
osvětných snah ženských byl Vojta Ná-
prstek. Četnými, velmi oblíbenými, výbor-
nými svými přednáškami bořil zastaralé před-
sudky, horlil pro plný, uvědomělý duševní
život české ženy, agitoval pro duševní po-
vznesení a osvobození žen a dokazoval, že je
národní i sociální povinností využíti všech
utajených sil a schopností ženských k hospo-
dářskému a národnímu posílení národa. Při-
pravoval tak půdu k žádoucím reformám
když v čelo královské Prahy postavil se uvě-
domělý, školskému vzdělání upřímně přejíe
„purkmistr“ Frant. Pštross, byla již potře-
ba zřízení vyšší dívčí školy české tak obecne
uznávána, že sbor obecních starších dne 30
října 1861 se rozhodl zříditi „vyšší učiliště pro
dívky českoslovanské“ .
A tak ustanoveno založiti „Vyšší dívč
školu“, aby „nespouštějíc se zřetel
povolání ženského v domácnosti.
v rodině a ve společnosti národní
odrostlejší ženské mládeži če-
skoslovanské, která poměry svý-
mi k tomu jest vedena, učbou a vy-
chováním podala té miry vzdělán
vyššího, které se vyhledává pro
společenské vrstvy vzdělanější
škola tato, proponovaná jako trojtřídní vyšší
ústav pro divky škole odrostlé, měla býti dne
1. března 1863 otevřena najednou ve všech
třech třídách. Ředitelem nadějné této školy
měl býti dr. Vilém Gabler, až dosud vy-
chovatel a domácí učitel v rodinách knížete
Rohana, knížete Jana Lobkovice, knížete srb-
ského Alexandra Karaďorděviče a ryt. Man-
nera. Avšak dr. Gabler si vymínil, že dříve
prostůduje dívčí školství švýcarské a také
německé, než ujme se ředitelství školy. Pro-
hlédl vskutku vyšší divčí školy v Curychu.
Vojta Ná
František
Pštross
Gabler
Rohan
Lobkovic
Karadjordjevič
doktor
Praha
Curych
13
article
Bernu, Lausanně, Ženevě, Neuchatelu. La
Chaux de Fondes, Basileji, v Mannheimu a
vystihnuv veliké přednosti francouzského vý-
chovného systému po způsobu rodinném zři-
zením třídních učitelek, doporučil osvědčený
vzor k nápodobě. A když jeho důkladně odů-
vodněný organisační návrh od sboru obecních
starších byl přijat, přikročeno v září r. 1863
k zápisu do prvé třídy. Výsledek zápisu pře-
kvapil. Přihlásily se na ráz 92 žákyně, takže
bylo nutno zříditi třídu pobočnou. „Národn
Listy“ takto uvítaly novou školu: „Nemaj
ovšem býti vychovány žádné české amazonky.
jak naši nepříznivci povídali, nýbrž má školou
tou docíleno býti toho, aby v dívkách a mat-
kách našich nepřirozeným vyučováním neby
stírán obraz lidský a národní!“
Slavnostní otevření školy stalo se 4. říjn-
1863. Purkmistr JUDr. Václav Bělský
promluvě k učitelstvu a žactvu akcentoval če-
skost nové školy bez bombastu sice, ale dů-
tklivě a nikoliv bez zřetele k tehdejšímu usi-
lování o jazykovou rovnoprávnost ve školách
A byl to právě naprosto národní, český rá-
nové školy, který vzbudil radostné uspoko-
jení v celém národě. Byla to vábivá předtuche
šťastnější doby příští, byla to jistá míra národni
hrdosti a netajená radost nad silným, národně
politickým činem pražské repraesentace, cn
plnilo srdce našich upřímných vlastenců, když
zřízena byla nová vyšší dívčí škola zcela če-
ská, skrz naskrz národní, úplně a výhr adně
naše.
Fondes
JUDr
Bělský
Bern
Lausanna
Ženeva
Neuchatel
Le Chaux
Basilej
Mannheim
14
article
Vyšší dívčí škola stala se právě pro tutc
naprostou svéráznost a pro svůj eminentne
národní účel a svoji niternou neodvislost ja-
kýmsi miláčkem české veřejnosti. Dva hlavní
její význaky, vyložené hned zakládací listinou
byly vždy a jsou dosud žárlivě střeženy a uči-
nily ji školou oblíbenou a nepostrádatelnou
Je to jednak její ryzí národníráz a duch
a její uvědomělé zření k úkolu vzdělané ženy
české k společnosti národní, jednak její vý-
slovná a výhradná tendence vychovávati dívku
prorodinu a domácnost.
15
article
Padesát let již blahodárně působí tato
škola.) Odchovala národu našemu nepřehled-
né množství dívek a uhájila si velmi čestne
místo v organisaci našeho školství. Vzpome-
neme-li žalostných poměrů dívčího vzdělán
v době vzniku vyšší dívčí školy a přirovnáme-li
stav nynější, kdy máme dívčí školy: měšťan-
ské, paedagogia, lycea, gymnasia, průmyslové.
obchodní a j., kdy české ženy nabývají pří-
stupu na školy vysoké a hodností akademi-
ckých, uvědomíme si názorně, jaký pokrok uči-
nili jsme za uplynulé půlstoletí. Jak za tuí
dobu divčí naše školství vzrostlo a se zdife-
rencovalo! Ani Vyšší dívčí škola neutkvěla n
původním svém útvaru stavu, ale z malých
místností přešedši do vlastního nádherného
paláce, rostla a zdokonalovala se. Z trojtřídní
školy vytvořen ústav jedenáctitřídní (obsahu-
jící pětitřídní přípravku a šestitřídní vyšší dív-
čí školu) s kursy mimořádnými a vyššímí. Ale
při všech změnách a opravách zůstala pevně
při původním svém krásném programu výchov.
ném, daném jí výhradným zřetelem k životu
rodinnému. Přečkala šťastně přemnohé upři-
lišněné „reformní“ horečky, uvědoměle ubra-
nila se, kdy neurčitý a z cizích poměrů k nám
překotně umísťovaný útvar lyceí prohlašován
jako nejsprávnější a zůstala věrna svému pů-
vodnímu krásnému poslání.
Za výborného vedení ředitelů dra. Ga-
blera, Bedřicha Frídy a Fr. Táborské-
ho a za obětovné pomoci a podpory rady král
hlav. města Prahy vyrostla nám Vyšší škola
dívčí v ústav vzorný, jímž můžeme se s hrdost
honositi před cizinou. Přejeme důležitému
zcela našemu tomuto ústavu do nového půl-
století, aby na dále zkvétal a rostl na
prospěch našich dívek a žen a ce-
F. V. Moravec.
lého nár oda.
Frída
Táborský
F V Moravec
Francie
Praha
16
article
K oslavě jubilea vyšel spis řed. Fr. Tábo
ského: Půl století Vyšší dívčí školy král. hlav
města Prahy. Spisu použito k této stati.
František
Tábo
Praha
17
article
Lékařství.
Boj s dětskou zločinností, prostituc
a sebevraždou.
Lékařství.
Boj s dětskou zločinností, prostituc
a sebevraždou.
Zdravotní dohled ve školách. — Potřeba
zvláštních školních lékařů neuropathologů.
Chorob nervových a duševních přibývá
mezi školní mládeží. Důsledky přibývající ne-
dostatečnosti nervové a duševní u žactva jev
se nejrůznějším směrem.
Přibývá elementárních poruch dobře ne-
povšimnutých nebo klamně vykládaných, po-
vah výstředních, morálně defektních. Bývaj
některé hotovou metlou učitele a zdrojem ná-
kazy duševní ostatním. Není postaráno o ta-
kové poznání a opatření žáků, jaké novodobé
poznání neuropathologické diktuje a jakému
může býti učiněno zadost jen tehdy, kdyby ve
škole lékař více ještě působil, než se děje,
kdyby nebyl jen příležitostným hostem, nýbrž
stálým členem sboru a stálým učitelem zdravo-
vědy a odborným poradcem.
18
article
Vychovávati, učiti, tělesného a duševníh
zdraví strážcem býti, jest na dobu dnešní
mnoho žádáno. Třeba rozděliti úkol. Vim, že
dnešní učitel svědomitě hledí plniti všechny
tři úkoly naň uložené, ale čím více postupu-
jeme k vyšším učilištím (mám na mysl
nejen obeenou, ale zejména též středn
školu), tím více jeví se potřeba ště-
pení těchto úkolů a tím více třeba
vznésti jednotlivé základní úkoly tyto na
osoby odborně povolané. Nejeden učitel je
výborným mathematikem, historikem, fysi-
kem, linguistou, ale není dobrým paedagogem
Mládež středoškolská potřebuje stejně pečli-
vého a stejně bedlivého vedení paedagogické-
ho, jako mládež škol obecných. K vychova-
telskému umění třeba míti přirozené
vlohy a vrozený cit, píli a trpěli-
vost; jen k vychovatelství povo-
laní, schopní a nadaní měli by na
se bráti velké, těžké, odpovědné
a nad jiné krásné úkoly vychova-
telské. Po této stránce mělo by býti snad
hleděno i na školách středních a odborných
ke zvláštním paedagogickým sílám.“
Lékařům připadlo by studium tělesné
duševní stránky žákovy normální i chorobné.
19
article
Dnešní instituce školních lékařů je nedosta-
tečná. školní lékařství vznáší se na mnoha
místech většinou na přetížené praktické lé-
kaře a to za remunerací směšně malou. Ře-
šení otázky školního lékaře nedálo se podle
zásadních velkých, ideových, vědeckých prin-
cipů a potřeb lidových a to jest počínání po-
vážlivé pro důležité velké věci, jako jest
instituce školního lékařství. Kéž nemožný, ne-
udržitelný a doby nehodný stav školních lé-
kařů v brzku se rozřeší tak, jak toho žádá
zájem školy, resp. zájem lidu, jehož potřeby
jsou svrchovanou pákou novodobých zřízení.
Necení se dosti a nechápe se dosti význam
školního lékaře. Školní lékař nesmí zůstati
činným pouze jako hygieník, profylaktik
lékař chorob a vad tělesných, nýbrž musí
rozšířiti činnost svou i ve směru psychiatra
a neurologa.
Duševnímu a nervovému zdraví školní
mládeže nemůže se za daných okolností vě-
novati taková pozornost, jaká jí povahou
významem přísluší, ostatně se jí dosud ani
nevěnovala. Vysvětluji si to poněkud opo-
zděným poznáním praktických důsledků stu-
dia chorob nervových a duševních pro život
sociální.
20
article
Všestranné poznání kvalit a mohutností
psychonervových u jedince však, jak po-
dotknuto, bývá pro povolání a budoucnost
často směrodatnějším, nežli poznání kvalit
tělesných. Ustálil se zvyk, že se vůbec při
prohlídkách dítek, při vojenských odvodech,
asekuračních a jiných šetřeních dbá nejednoho
tělesného i méně významného detailu, ale
že se nezkoumá se stejnou zevrubností psy-
che a celá soustava nervová. Čteme pečlivě
poznamenáno, jak kdo jest velký, silný, ja-
kých rozměrů hrudních, srdečních, jaké jest
barvy vlasů atd., ale toho se nedbá, jaké jsou
vlohy indivídua, jeho povaha, způsobilost.
cíty, náklonnosti, jaká harmonie jeho ve funk-
cích nervových, tělesných a duševních, jaké
jeho složité reakce duševní a citové, jaké
eventuálně nedostatky vrozené nebo nedbalou
výchovou zaviněné, nejeví-li vyšetřované in-
dividuum vůbec jen pouhé reakce smyslové
bez nastřádaných a vypěstěných vyšších re-
akcí rozumových a mravních, nebo nejeví-li
dokonce již hotové rudimenty chorob nervo-
vých a duševních, jež někdy a priori přikazují
jen určitý způsob výchovy a určité povolání
a životní prostředí, má-li býti individuum
společnost uchráněna přečetných škod.
Nedbáním toho všeho zaviňuje se nejedna
mravní a hmotná katastrofa a přiházejí se pří-
pady, že nepoznaný epileptik pro chorobné
své činy jest trestán; že duševní chorobou
trpící teprve po zkáze vlastní i rodiny jest
dán do ústavu, že pro chorobné nepoznané
stavy nejeden jest bezdůvodně výčitkami za-
sypáván, takže i v útlé duši dítěte vyklíčí
myšlenka sebevražedná. Každému lékaři za-
jisté jest nejeden doklad tu z vlastní praxe
běžný. Ale i z jiné stránky těžce neseme ne-
dostatek psychonervových šetření.
21
article
Po letech diviti se budou potomci, že
dnešní doba osvíceného poznán
a reálného nazírání mohla mez
sebou nechati působiti individu
duševně a nervově chorá, degene-
rovaná.
Soudím proto, že by preventivní šetřen
o duševním zdraví mládeže školní mnoho
omezilo zla a zamezilo zločinů, kdyby se do-
stalo rodičům a pěstounům včasného upozor-
nění a vhodného opatření dětem.
Není ještě doba připravena cele pro po-
dobná snažení, ale vynutí si sociální vývo
sám, že v poznávání člověka nebudeme se
Tak zajisté by nejjistěji předešlo se četným
nepříjemnostem i horším tragickým kalamitám, jake
čašto opakují se na konci skolního rolu
Pozn. red.
moci omeziti jen na šetření tělesné a jen
hrubé, nevýznamné šetření duševní, nýbrž že
i detailní šetření psychologické a neurologické
bude žádáno, aby vedle physis vysvitla cele
i psyche člověkova. (Mohl by býti na-
zván absurdním požadavek, ab
každý veřejně postavený a odpo-
vědnost mající prokázal neje
fysickou, ale i speciální duševní
resp. mravní způsobilost?) v)
Návrh, aby sděláván byl o dítěti od prvé-
ho jeho kroku do školy záznam, který by zná-
zornil physis a psyche žákovu, jest doporu-
čení hodný. Záznamy takové věcné, spolehlivé,
bez předsudku a odbornou znalostí psané, po-
řízené sice za výhradním účelem školním, byly
by i vzácným dokumentem sociálním. Co
tom přehnaného?
22
article
Zpytujeme přírodu jinde do podrobností
až směšných, ba i s nasazením vlastního ži-
vota a nejbližší, nejhlavnější a nejdůležitějš
zjev přírody, vlastní duševní organisaci svoji
a její vztahy ku přírodě a životu společen-
skému necháváme skoro bez povšímnuti
A potřebu poznání toho cítí jednotlivec i spo-
lečnost.
Od normální psyche, pokud si ji uměle
sestrojujeme, k vyslovené chorobě máme vše-
chny možné, někdy nepozorovatelné přecho-
dy. V řadě těchto přechodů můžeme zachyt-
nouti určité typy intelektuálních, úsudkových
citových a mravních defektů, jak již povědě-
no, a ty mají pro školu a pro další kulturní
život člověka velký význam.
Potřeba psychologického a psychopatho-
logického rozboru dětí ve školách, jež za po-
moci instruovaných učitelů díti se má škol-
ním lékařem, zvláště v chorobách nervových
a duševních znalým, jest naléhavá a neměle
by se otáleti se zavedením zvláštních školních
lékařů psychiatrů. Úkol jich nebude snadný
ani příjemný, ale vděčný.
Jsem přesvědčen, že zdravý tento názor
proklestí si cestu dříve nebo později a že
včasné poznání psychonervové organisace
dětí bude vydatnou pomůckou v boji proti
zločinnosti dětské. Vedle včasného poznání
individuality žákovy a eventuelního thera-
peutického, výchovného neb ústavního jeho
opatření třeba v boji proti zločinnosti, prosti-
tuci a sebevraždám dětským přihlédnouti dále
ku profylaxi samé, o které již na tomto místě
před 3 roky bylo pojednáno. (Výchovna pro
hochy duševně lehce abnormní v Hradci Krá-
lové. 6. března 1910.)
Prof. dr. Lad. Haškovec.
profesor
doktor
Lada
Hradec
23
article
Zenské hnulí.
Zenské hnulí.
„Crnamenty.
24
article
Je doba skepticismu a toužíme po ideálu. Proti
vypočítavosti a střízlivosti staví se touha po kráse
po tvůrčí schopnosti, estetickém cilu, vytříbeném
vkusu. Poznáváme, že materialism nedává života a
všeobecně hledáme a uznáváme nadvládu duše, jež
se chce krásou, uměním, činem projevit. To jsou
touhy dneška. Jsou výmluvné. Pronášejí soud nad
nicotnoslí materialismu, viní jej z nepravdy, nebot
touhy žijt, uplatňují se a projevují vše, co mate-
rialism popírá. Ony vydávají svědectví o duševním
životě, který podněcuje k myšlence, inspiruje my-
šlenku a projevuje ji činem. Je-li podnětem jakého-
koliv činu krása, pravda, dobro, stává se čin umě-
ním, ať je osobním výkonem, literaturou, výtvarni-
ctvím nebo čímkoli jiným.
25
article
Tento duševní život, lásku ke kráse, poroz-
umění pro uměni, touhu po tvořivosti, samostat-
nosti vkusu chceme v dnešní době probouzeti všu-
de, kde nalézá se jen trochu podmínky a průpravy
pro tyto duševní statky. Ne mnoho je těch, kdož
dosáhnou sami tohoto poznání nadáním, poznáním
života nebo výchovou. Ale jejich lidskou povin-
ností jest neuzavírati se, ale přispěti těm, kteři
touží, ale dosud nemohou sami jíti a probouzeti ty.
kteří dosud zůstávají v tomto duševním dění po-
zadu.
A proto vítán jest v naší veřejnosti každý o-
pravdový podnik, který směřuje ku produševnění
života ve znamení krásy. S tohoto stanovinka lze
posuzovati co nejpříznivěji snahy kroužku umělců,
kteří seskupili se, aby účinně pracovali k obrození.
k osamostatnění uměleckého průmyslu a ženských
ručních prací, k umělecké výchově. Jsou to spolu-
pracovníci časopisu „Náš Směr“. Samostatná při-
loha „Ornamenty vzlahuje se úzce k ženám a
jich práci ruční. Leč poslání takového listu, jako
jsou „Ornamenty“, je širší než jen povznesení ruč-
ních prací. Jeho úkolem je budit smysl pro krásu
a vkus, ale také obnovovati tvůrčí schopnost vnitř-
ní v slovanském duchu tak, aby vyhovovala dneš-
ním potřebám a životu, z něhož by tryskla. Jest tu
vzájemné působení. Tam, kde duševní život je, mus
se projeviti, aby budil život a produševňoval je
tam, kde dosud není. Je to vnitřní zákon přírody
i veškerého bytí. Je to vlastní smysl člověčenstva
a všeho žití.
26
article
U nás potřeba podobného časopisu byla již
dávno pociťována. Byly tu touhy po zkrásnění ži-
vota, okolí i vlastního zjevu, touhy po zpravdo-
vění a oproštění od cizího nám nepřiléhajícího ba-
lastu, který přijímán jen proto, že byl modním.
Bylo vždy u nás dosti žen, které, byť samy netvo-
řily, měly smysl pro vše krásné. Ale vzrůstem žen-
ského hnutí, tím, že ženy osamostatnily se, že celý
jejich život nabyl více sebevědomí a původnosti.
projevily ten život vlastní, byť i ne vždy tvůrč
prací, aspoň zvýšeným zájmem pro vše samostatné
a krásné a nám vlastní. Uvádím jen jeden hlas žen-
ský, který volal po takovém ilustrovaném listě,
který by šířil uvědomění mezi širší vrstvy žen, ne-
byl by německého neb francouzského typu, u nás
běžného, ale přísně umělecky veden, přinášel by
návrhy všcho se životem souvisícího, jen oprav-
dově cenného, nic banálního, bezvýrazného, tucto-
vého, věci jen ucelené. List takový, který by vedle
návrhů toilett a pod. seznamoval ženy naše i s u-
měním, hlavně dekorativním, učil je zákonům este-
tiky, vychovával je po stránce umělecké i národní.
Na toto volání odpovídá časopis „Ornamenty“ svým
programem. Jsou tu umělci a umělkyně, kteří by
rádi pracovali, ale dosud je práce jejich málo zná-
ma nebo nedoceněna, těm bude tribunou.
27
article
Jsou ženy, jež — zdědivše talent 4 umění svých
matek — vzbuzují úžas ciziny jemnými výrobky
svých rukou, ať jsou to krajky, výšivky, tkaniny.
Umění jejich zůstává nevyužito, ač má nám býti
vzorem ku poučení, základem pro studium starých
tradic a technik. Upozornění na vzácnou práci
tuto povznesení její je rovněž v programu listu.
Bylo již častěji vysloveno, že naše ornamenty
kroje a jiné předměty nedají se znovu vzkřísiti, že
je to ozdobnictví sice pěkné, však pro vyšší uměn
se nehodí, je příliš prostinké a jednoduché, patř
zašlé době a dlužno je uschovati do muscí. Před-
měty národní výroby byly výrazem vnitřního ži-
vota, samostatné tvůrčí schopnosti, kulturního vý-
voje. Přerušením samostatné slovanské kultury změ-
nou hospodářských a sociálních poměrů mění se
život a s ním upadá tvůrčí schopnost a proto za-
) Viz případ Redlůvr
niká mnohé, co bylo krásného a typického v ži-
votě předků.
Tak, jak lid si své ornamenty pro rozličné.
jemu potřebné předměty a kroje upravil a do svého
rámce sestavil, arci pro naše novodobé požadavky
upotřebiti se nedají, leda jako zvláštnůstky a o-
zdobné předměty. Však jde o to, abychom z toho
bohatého zdroje uměli si vyhledávati vzory a mo-
tivy a oživili způsob pojetí motivů přírodních pro
naší potřebu tak, jak to naše pramatky uměly uči-
niti pro potřebu svoji. A takových možností je to-
lik, kolik svérázných individualit se tvůrčí činnosti
uchopí. A v tom je základ všeho — vnitřní život.
28
article
Ku povznesení a produševnění života musí býti
pracováno povznesením ženy, sociálním, hospodář-
ským, kulturním. Žena předla len, tkala plátno, šila
kroje mužské i ženské, tvořila vzory a vynalezla
obdivuhodnou techniku pro vyšívání, krajky, bar-
vení a pod. Malovala příbytek a zdobila vše, s čím
přišla do styku ve svém životě. Ten smysl se tříbí
a upevňuje životem vnitřním. Jaký duševní život
bude ženě otevřen, takové projevy jeho nám žena
zase podá. Žena slovanská, nadaná tolika schop-
nostmi, přemýšlející, uvědomělá, musí přinést k za-
chování svérázné naší kultury ohromné hodnoty.
Neobnovíme estetický smysl, tvůrčí schopnost, lá-
sku ke kráse a umění, nevychováme-li ženu du-
ševně volnou a uvědomělou o všech těch cenných
součástech její kulturní činnosti. Zachováme je,
když zachováme a oživíme jejich tvůrkyni. Přede-
jdeme kultu sobectví a materialismu, který přiná
sebou nezadržitelná civilsace, když jí do cesty po-
stavíme uvědomělý kult krásy.
Ale musíme si položiti otázku: je možno, aby
byla dnes svéráznost a původní tvorba oživena
tvůrčí schopnost probuzena, když ženy, jdouce za
svým osobním sklonem, za povoláním, za vytvoře-
ním své individuality nebo za výdělečným zaměst-
náním vzdalují se rodinného života, který je před-
pokladem pro ruční práce, je možno, aby měly
dosti sil, energie a času pracovati k tomu?
29
article
Ale i tu je východisko v tom, že jako se dne
veškerá práce domácí zprůmyslňuje a socialisuje,
tak také i ruční práce stávají se uměleckým prů-
myslem. Nejsouce roztříštěny na ženy všechnya
požadovány od všech, poskytují těm, které se jim
věnovaly, protože měly k nim nadání a zálibu,
existenci, možnost odborného zdokonalení a vy-
niknutí ve svém oboru. Ty pak mají příležitost
osvědčiti své umění v časopise, jakým je list „Orna-
menty“ a spolupůsobiti ku poučení, k výchově
vkusu u těch, jež, zůstávajíce v domácnostech, mo-
hou se ze záliby věnovati ručním pracím, a ty,
které nemajíce času, aby samy se ruční prací za-
městnávaly, naleznou tu pokyny, kterak zaříditi si
vkusně a umělecky své okolí a upraviti svůj zevněj-
šek. Oba sešity „Ornamentů“, které dosud vyšly.
nikterak nezklamaly očekávání a slib, že bude to
časopis, který chce udržovati přísně uměleckou
úroveň a zároveň chce vniknouti v širší vrstvy,
státi se vítaným rádcem a podporou ve věcech
vkusu, ve snahách po zušlechtění a zkrášlení okolí.
jenž podnítil by přirozenou touhu u žen, přirozeně
a vkusně a při tom levně uspořádati svůj zevnějšek,
byt a celé své okolí. Časopis přinesl již hojně uká-
zek vzorů a návodů ku provádění dobrých a umě-
leckých ručních prací, rovněž hojnost slovanských
vzorů i výšivek, hojnost zpráv a ukázek, co no-
vého a moderního je v cizině.
Orna
30
article
Vedle této praktické části, která doplněna je
oznámeními uměleckých a podobných atelierů, ce-
ním vysoko články výchovné o vkusu, modě
umění. „Zeptejte se, co je krásné,“ stojí v jednom
článku, „kolik žen dovede na tuto otázku odpo-
věděti? Ženy, snažící se vnášeti svým zjevem pů-
vab a jemný soulad v úzký či široký kruh společ-
nosti, měly by více studovati umění než mody.
Obláknoutí se moderně — dá starosti. Obléknouti
se vkusně — vyžaduje umění.“ Totéž vztahuje se
k bytu, k domu, k veškerému okolí člověka.
„Ornamenty“ je časopis, kterého nám všem
bylo v nejvyšší míře třeba. Vychází v Brně jako
samostatná příloha časopásu „Náš Směr“
Olga Stránská.
Stránská
Brno
31
article
Literatura.
Literatura.
Naše literatura pro mládež byla zvlášt-
ní měrou obohacena překladem světoznámého díla
švédské básnířky Selmy Lagerlöfové: Po-
divuhodná cesta Nilse Holgerssona
Švédskem (ze švédštiny přel. Emil Walter; kni-
ha illustrovaná, ve dvou dílech o 174 a 282 str.
velkého formátu vydána byla nákl. Al. Hynka za
6 K). Úkol, který hlavně škola ukládá pěstitelům
literatury pro mládež, aby totiž formou zábavnou
snažili se poučovati, splnila Lagerlöfová v „Podivu-
hodné cestě“ na poli, z něhož klíčí ity nejušlech-
tilejší, na poli vlastivědy. V rouše pohádkovém,
v rámci kouzelné historie o proměně selského hocha
Nilse Holgerssona v trpaslíka a o jcho cestování
s divokými husami na houserových zádech Švéd-
skem, sestupuje tu s abstraktních výšin do srdcí
švédské mládeže zjev Vlasti ve vší své krásea
nádheře, otvírá se užaslým dětským očím z nej-
hlubšího poznání a procítění vytvořený obraz území
a národa švědského, rozvinuvšího před zraky di-
váků všechny své hmotné i duchovní statky. Tvo-
řivé síly švédské básnířky zabraly ve svém mohut-
něm rozmachu nejšírší okruh látkový, čerpajíce ze
všech zdrojů, jichž prozkumání je předmětem snah
vlastivědných. Především vlastivěda ve smyslu po-
pisném a malebném zaujala tvůrčí mysl nejčistším
plamenem nadšení vzplanuvší umělkyně, která hle-
děla ve svém díle dáti výraz svým citům a dojmům,
zmocňujícím se její duše v letu nad švédskou zemí.
Lagerlöf
Holgersson
Emil
Walter
Hynk
Lagerlöfová
Švédsko
32
article
Všechny poznatky zeměpisu, zemězpytu, místopisu,
přírodopisu atd. slily se v kelímku tvořivé obraz-
nosti básnířčiny v kouzelný nápoj, jehož doušek
osvěžuje mladé mysli a opíjí zároveň. Všechny ty
zkazky, které marnotratně rozmetávají poklad ná-
rodního bájesloví, do dlaní žádoucně vztažených.
vyvěrají postupem nebezpečného procesu, v něm
ze suchých poznatků vědy povstávají živé činy
básnické, a jsou prostoupeny teplem autorčiny
osobnosti, která nejednou jim dala přímo krev svě-
ho srdce. Severská příroda, jejíž básnířkou Lager-
l8fová zůstane podobně jako Kippling zůstává bás-
níkem džunglí, bude ovšem pro nás, kteří ne-
můžeme nalézti přímého poměru k celému tomu
vlastivědnému aparátu, jenž nenápadně ukryt do
listoví jako zralý plod nejušlechtilejších šťáv, jedi-
nou kořistí uměleckou. Jako cizinci nedovedeme
dostatečně kontrolovati tvořivé schopnosti švédské
autorky, ježto celý vlastivědný podklad „Podivu-
hodné cesty“ není nám tak běžný, abychom mohli
vyměřiti přesně poměr mezi látkou a zpracováním,
nejednou pociťujeme neklamné příznaky bezpro-
středního působení básnické síly, která všudev tam,
kde se jí materiálu nedostává, prostě si jej tvoří
od základu, avšak vymeziti rozsah těchto momentů
není v naší moci. Toliko v pojetí přírody stojí
Lager
33
article
Lagerlöfová před námi v pravé své velikosti. Jako
Kippling v „Knize džunglí“ pronikl v mnohotvárný.
lidskému duchu naprosto nebo zcela utajený život
džungle, tak Lagerlöfová pronikla oblačný život
ptactva; obdoby jsou velmi nápadně: jako „lidské
mládě Maugli“ u Kipplinga, tak Nils Holgersson
stává se strůjcem podivných událostí pomocí svýcn
přátel mezi živočichy, ale ať jakkolí přimkla se
švědská autorka ke svému vzoru, přece její zůstá-
vá celá poesie ptačího světa. Lagerlöfová je ma-
lířka ptačího letu, která se mnoho učila na výtvo-
rech japonského malířského umění a v slovesnáni
výrazu zachytila všechnu jeho gracii a všeche
jeho vznešený symbolický vzmach, do něhož se
tak ráda odívá lidská touha. Ukazuji zvláště na
„Veliký ples jeřábů na Kullabergu“, kde je takt
vylíčen jejich vzdušný tanec: „Příšli šediví jako
soumrak odění ptáci, s chocholy ve křídlech a čer-
venou zdobou v týle. Velicí ptáci s dlouhýma no-
hama, se štíhlými krky, s malými hlavami, šinuii
se s pahorku v tajůplném vrávorání. Když se šinuli
ku předu, točili se dokola, zpola v letu, zpolav
Lagerlöfová
Maugli
Kippling
Holgersson
kniha džungle