ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 943266d0-8f11-11dd-9b6f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 33 celkem · entity: person 49, place 20, org 6, work 3
1 masthead
22.- června 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Přílone „Národních Listů“ k čísla 1eg.
4 masthead
života.
5 masthead
Strana 9.
6 article
OBSAH- Školství: F. V. Moravec: Vznik Vyšší dívě školy král. hl. města Prahy. Lékařství: Prof. dr. Lad. Haškovec: Boj s dět skou zločinností, prostituci a sebevraždou. (II. Ženské hnuti: Olga Stránská: »Ornamenty.« Literatura. Bibliografie. Školství. Vznik Vyšší dívčí školy král. hlav. města Frahy. (K oslavě 50letého trvání.) Rušná doba šedesátých let značí v jaře našeho národního života slunné období raší- cích vznětů, bujné síly, odhodlaných činů. Ji dříve prolomily se ledy a do niv českých za- vál obrozující vánek, ale ještě pořád bylo mnoho nepříznivého chladu, zatemňující mlhy a ochablosti. Do let šedesátých zasvitlo nám však slunko pravého jara jako v krásných dnech libého máje, kdy rázem zapomínáme trudů zimní nepohody, znovu těšíme se ze života a s radostí prociťujeme všechno blaho obrození, sesílení a vzpružení ochablých sil Bylo to památné období mladého ruchu. kdy opět nám dobyta pražská radnice, zalo- ženy Sokol, Hlahol a Umělecká beseda a kdy otevřeno Prozatímní divadlo. Do této doby spadá lidovýchovná činnost Náprstkova a za- ložení Amerického klubu dam. Tehdy počaly vycházetí „Národní Listy“, zakládány čtenář- ské a zpěvácké spolky, pořádány Besedy Bylo to období netušeného rozvoje české li- teratury, vyznačené Nerudou a Hálkem ...
F V Moravec profesor doktor Lada Stránská Sokol Náprstkův Neruda Hálek Praha Fraha vysoký dív škola král Hlahol
7 article
A právě do tohoto nadějného ruchu, do této pravé májové pohody našeho národního života spadá založení Městské vyššt dívčí školy. Musíme poněkud proniknout tehdejší dobu, zatíženou ještě neporozuměním pro vyšší dívčí vzdělání, plnou předsudků obtíží, máme-li si jasnějí uvědomiti veliký národní a kulturní význam padesátéhe výročí založení Městské vyšš dívčí školy. Připomeňme si, že na škol- ství národním lpěly ještě stíny doby konkor- dátní, že ještě nebyl dobojován zápas o samu rovnoprávnost ve školách, že hmotná péče o školství elementární přesunuta skoro vý- hradně na bedra obcí, jež ztěží byly s to, aby ukojily nejnaléhavější potřeby velmi mezero- vité organisace škol pro mládež mužskou vzpomeňme, že potřeba vyššího vzdělání žen- ského ani náležitě nepronikla a že přes vše- chno národní probuzení houževnatě udržovaly se konvenční názory o nepostrádatelnosti německého klášterního vzdělání dívek z mě- šťanské společnosti, a pochopíme, že silně předstihovali dobu všichni, kdož tehdáž horo- vali pro vybudování takového útvaru ženské- ho školství, který by poskytoval dívkám vzdě- lání vyšší, v duchu národním a naskrze mo- Arci již Amerling při své Budči (1839 až 1848) zřídil r. 1843 „Budeč ženskou“ ve formě jakés vyšší lidové školy ženské, ale zánikem Budče, zapadly na dlouho krásné reformní snahy Amerlingovy a zůstal z nich všeho všudy soukromý, chotí Amerlingovou řízený ústav ke vzdělání dívek, který arci nedovedl se oprostiti z tradicionální šablono- vitosti tehdejších privatních dívčích ústavů. jež mělkým pojímáním svého úkolu, svým němčením, povrchní francouzskou konversací a nezbytným svým pianem a ulpělostí na dre- suře k ustrnulému bontonu, daleko pokulhá valy za smělými, krásnými osvětnými ideály Amerlingovými.
Amerling Amerlingův Budeč
8 article
Po idealistovi Amerlingovi ujal se nej- dříve myšlenky, zaříditi vyšší dívčí školu praktický organisátor a školský reformaton Josef Wenzig a to tím odhodlaněji, čím zřetelněji poznával, že proponovaný ústav měl by velmi zdatnou ředitelku v osobě Bo- ženy Němcové, která, žijíc tehdáž v hmot- ném nedostatku, mohla tak nalézti slušnou existenci a která svými pracemi literárními, v nichž „složeno velmi mnohé zrno zkuše- nosti a pravdy vychovatelské“, zdála se Wen- zigovi nejpovolanější, aby ústav vedla. Ale Němcová velmi energicky návrh nesčíslněkrát obnovený zavrhla, namítajíc, že by své tvoři- vosti přijetím úlohy té navždy podvázala křídla.
Amerling Wenzig Wen Němcová osoba Božena Němec
9 article
Dalším průkopníkem snahy po vyšším divčím vzdělání byla u nás Honoráta z Viš- ňovských, rodem Polka, choť Karla Vladi- slava Zapa, která poznavši v Praze velmi neutěšený stav ženského vzdělání a „přesvěd- čena jsouc, že domácí vychování jest zákla- dem národního blaha, zárukou národní bu doucnosti, umínila si povznésti, zreformovati. znárodniti vychování, české dívky a žený. tehdáž zcela zanedbávané.“ Nejvýš ušlechti- lá, jemná, graciesní tato žena, vysoko vynika- jící nad sploštělost tehdejších našich šosatých poměrů společenských, založila spolek Slovanek pro zakládání českých ženských vzdělávacích ústavů, osnovala svými krásný- mi „Nezabudkami“ plán vyššího školen českých žen a konečně r. 1855 zařídila vlastn ústav pro výchovu českých dívek. Ale nena- dešla ještě pravá doba, v níž by se bylo krás- ným květům ušlechtilého jejího ducha dařilo Honoráta z Višňovských tuze předstihovala dobu proniknutou reakcí, neporozuměním pr vyšší vzdělávací snahy. Zkrušena malicherný- mi, řevnivostí a pletichářstvím prosycenými zdejšími poměry, nenacházejíc žádoucího po- rozumění pro svůj ústav, jenž se zdál tehdejším Pražanům jaksi nezvykle „velkolepým“, a nad to ničena zákeřnou chorobou plicní, zesnula předčasně v jarém věku r. 1856, nedočkavš se patrnějších úspěchů krásných svých plánů a úmyslů. Teprve české vítězství na radnici pražské a s ním zároveň nastalé zdokonalování če- ského školství národního v Praze v inten- cích Wenzigových pohnulo otázku vyššíh vzdělání dívčího z mrtvého bodu theoreti- ckých úvah a ideálných přání ke stadiu reel- ního řešení. Víc a více pronikalo poznání nut-
Vlad Zap Pražan Wenzigův Praha dema národní blaho Slovanka školství národní v Praga Polk
11 article
nosti zdokonalení ženského vzdělání a sílilo
12 article
přesvědčení, že „na ženách záleží, ab národ se vzchopil opravdu, sesi- lil a ku pravému životu vzkřísil. Hlavním propagatorem těchto reformních osvětných snah ženských byl Vojta Ná- prstek. Četnými, velmi oblíbenými, výbor- nými svými přednáškami bořil zastaralé před- sudky, horlil pro plný, uvědomělý duševní život české ženy, agitoval pro duševní po- vznesení a osvobození žen a dokazoval, že je národní i sociální povinností využíti všech utajených sil a schopností ženských k hospo- dářskému a národnímu posílení národa. Při- pravoval tak půdu k žádoucím reformám když v čelo královské Prahy postavil se uvě- domělý, školskému vzdělání upřímně přejíe „purkmistr“ Frant. Pštross, byla již potře- ba zřízení vyšší dívčí školy české tak obecne uznávána, že sbor obecních starších dne 30 října 1861 se rozhodl zříditi „vyšší učiliště pro dívky českoslovanské“ . A tak ustanoveno založiti „Vyšší dívč školu“, aby „nespouštějíc se zřetel povolání ženského v domácnosti. v rodině a ve společnosti národní odrostlejší ženské mládeži če- skoslovanské, která poměry svý- mi k tomu jest vedena, učbou a vy- chováním podala té miry vzdělán vyššího, které se vyhledává pro společenské vrstvy vzdělanější škola tato, proponovaná jako trojtřídní vyšší ústav pro divky škole odrostlé, měla býti dne 1. března 1863 otevřena najednou ve všech třech třídách. Ředitelem nadějné této školy měl býti dr. Vilém Gabler, až dosud vy- chovatel a domácí učitel v rodinách knížete Rohana, knížete Jana Lobkovice, knížete srb- ského Alexandra Karaďorděviče a ryt. Man- nera. Avšak dr. Gabler si vymínil, že dříve prostůduje dívčí školství švýcarské a také německé, než ujme se ředitelství školy. Pro- hlédl vskutku vyšší divčí školy v Curychu.
Vojta Ná František Pštross Gabler Rohan Lobkovic Karadjordjevič doktor Praha Curych
13 article
Bernu, Lausanně, Ženevě, Neuchatelu. La Chaux de Fondes, Basileji, v Mannheimu a vystihnuv veliké přednosti francouzského vý- chovného systému po způsobu rodinném zři- zením třídních učitelek, doporučil osvědčený vzor k nápodobě. A když jeho důkladně odů- vodněný organisační návrh od sboru obecních starších byl přijat, přikročeno v září r. 1863 k zápisu do prvé třídy. Výsledek zápisu pře- kvapil. Přihlásily se na ráz 92 žákyně, takže bylo nutno zříditi třídu pobočnou. „Národn Listy“ takto uvítaly novou školu: „Nemaj ovšem býti vychovány žádné české amazonky. jak naši nepříznivci povídali, nýbrž má školou tou docíleno býti toho, aby v dívkách a mat- kách našich nepřirozeným vyučováním neby stírán obraz lidský a národní!“ Slavnostní otevření školy stalo se 4. říjn- 1863. Purkmistr JUDr. Václav Bělský promluvě k učitelstvu a žactvu akcentoval če- skost nové školy bez bombastu sice, ale dů- tklivě a nikoliv bez zřetele k tehdejšímu usi- lování o jazykovou rovnoprávnost ve školách A byl to právě naprosto národní, český rá- nové školy, který vzbudil radostné uspoko- jení v celém národě. Byla to vábivá předtuche šťastnější doby příští, byla to jistá míra národni hrdosti a netajená radost nad silným, národně politickým činem pražské repraesentace, cn plnilo srdce našich upřímných vlastenců, když zřízena byla nová vyšší dívčí škola zcela če- ská, skrz naskrz národní, úplně a výhr adně naše.
Fondes JUDr Bělský Bern Lausanna Ženeva Neuchatel Le Chaux Basilej Mannheim
14 article
Vyšší dívčí škola stala se právě pro tutc naprostou svéráznost a pro svůj eminentne národní účel a svoji niternou neodvislost ja- kýmsi miláčkem české veřejnosti. Dva hlavní její význaky, vyložené hned zakládací listinou byly vždy a jsou dosud žárlivě střeženy a uči- nily ji školou oblíbenou a nepostrádatelnou Je to jednak její ryzí národníráz a duch a její uvědomělé zření k úkolu vzdělané ženy české k společnosti národní, jednak její vý- slovná a výhradná tendence vychovávati dívku prorodinu a domácnost.
15 article
Padesát let již blahodárně působí tato škola.) Odchovala národu našemu nepřehled- né množství dívek a uhájila si velmi čestne místo v organisaci našeho školství. Vzpome- neme-li žalostných poměrů dívčího vzdělán v době vzniku vyšší dívčí školy a přirovnáme-li stav nynější, kdy máme dívčí školy: měšťan- ské, paedagogia, lycea, gymnasia, průmyslové. obchodní a j., kdy české ženy nabývají pří- stupu na školy vysoké a hodností akademi- ckých, uvědomíme si názorně, jaký pokrok uči- nili jsme za uplynulé půlstoletí. Jak za tuí dobu divčí naše školství vzrostlo a se zdife- rencovalo! Ani Vyšší dívčí škola neutkvěla n původním svém útvaru stavu, ale z malých místností přešedši do vlastního nádherného paláce, rostla a zdokonalovala se. Z trojtřídní školy vytvořen ústav jedenáctitřídní (obsahu- jící pětitřídní přípravku a šestitřídní vyšší dív- čí školu) s kursy mimořádnými a vyššímí. Ale při všech změnách a opravách zůstala pevně při původním svém krásném programu výchov. ném, daném jí výhradným zřetelem k životu rodinnému. Přečkala šťastně přemnohé upři- lišněné „reformní“ horečky, uvědoměle ubra- nila se, kdy neurčitý a z cizích poměrů k nám překotně umísťovaný útvar lyceí prohlašován jako nejsprávnější a zůstala věrna svému pů- vodnímu krásnému poslání. Za výborného vedení ředitelů dra. Ga- blera, Bedřicha Frídy a Fr. Táborské- ho a za obětovné pomoci a podpory rady král hlav. města Prahy vyrostla nám Vyšší škola dívčí v ústav vzorný, jímž můžeme se s hrdost honositi před cizinou. Přejeme důležitému zcela našemu tomuto ústavu do nového půl- století, aby na dále zkvétal a rostl na prospěch našich dívek a žen a ce- F. V. Moravec. lého nár oda.
Frída Táborský F V Moravec Francie Praha
16 article
K oslavě jubilea vyšel spis řed. Fr. Tábo ského: Půl století Vyšší dívčí školy král. hlav města Prahy. Spisu použito k této stati.
František Tábo Praha
17 article Lékařství. Boj s dětskou zločinností, prostituc a sebevraždou.
Lékařství. Boj s dětskou zločinností, prostituc a sebevraždou. Zdravotní dohled ve školách. — Potřeba zvláštních školních lékařů neuropathologů. Chorob nervových a duševních přibývá mezi školní mládeží. Důsledky přibývající ne- dostatečnosti nervové a duševní u žactva jev se nejrůznějším směrem. Přibývá elementárních poruch dobře ne- povšimnutých nebo klamně vykládaných, po- vah výstředních, morálně defektních. Bývaj některé hotovou metlou učitele a zdrojem ná- kazy duševní ostatním. Není postaráno o ta- kové poznání a opatření žáků, jaké novodobé poznání neuropathologické diktuje a jakému může býti učiněno zadost jen tehdy, kdyby ve škole lékař více ještě působil, než se děje, kdyby nebyl jen příležitostným hostem, nýbrž stálým členem sboru a stálým učitelem zdravo- vědy a odborným poradcem.
18 article
Vychovávati, učiti, tělesného a duševníh zdraví strážcem býti, jest na dobu dnešní mnoho žádáno. Třeba rozděliti úkol. Vim, že dnešní učitel svědomitě hledí plniti všechny tři úkoly naň uložené, ale čím více postupu- jeme k vyšším učilištím (mám na mysl nejen obeenou, ale zejména též středn školu), tím více jeví se potřeba ště- pení těchto úkolů a tím více třeba vznésti jednotlivé základní úkoly tyto na osoby odborně povolané. Nejeden učitel je výborným mathematikem, historikem, fysi- kem, linguistou, ale není dobrým paedagogem Mládež středoškolská potřebuje stejně pečli- vého a stejně bedlivého vedení paedagogické- ho, jako mládež škol obecných. K vychova- telskému umění třeba míti přirozené vlohy a vrozený cit, píli a trpěli- vost; jen k vychovatelství povo- laní, schopní a nadaní měli by na se bráti velké, těžké, odpovědné a nad jiné krásné úkoly vychova- telské. Po této stránce mělo by býti snad hleděno i na školách středních a odborných ke zvláštním paedagogickým sílám.“ Lékařům připadlo by studium tělesné duševní stránky žákovy normální i chorobné.
19 article
Dnešní instituce školních lékařů je nedosta- tečná. školní lékařství vznáší se na mnoha místech většinou na přetížené praktické lé- kaře a to za remunerací směšně malou. Ře- šení otázky školního lékaře nedálo se podle zásadních velkých, ideových, vědeckých prin- cipů a potřeb lidových a to jest počínání po- vážlivé pro důležité velké věci, jako jest instituce školního lékařství. Kéž nemožný, ne- udržitelný a doby nehodný stav školních lé- kařů v brzku se rozřeší tak, jak toho žádá zájem školy, resp. zájem lidu, jehož potřeby jsou svrchovanou pákou novodobých zřízení. Necení se dosti a nechápe se dosti význam školního lékaře. Školní lékař nesmí zůstati činným pouze jako hygieník, profylaktik lékař chorob a vad tělesných, nýbrž musí rozšířiti činnost svou i ve směru psychiatra a neurologa. Duševnímu a nervovému zdraví školní mládeže nemůže se za daných okolností vě- novati taková pozornost, jaká jí povahou významem přísluší, ostatně se jí dosud ani nevěnovala. Vysvětluji si to poněkud opo- zděným poznáním praktických důsledků stu- dia chorob nervových a duševních pro život sociální.
20 article
Všestranné poznání kvalit a mohutností psychonervových u jedince však, jak po- dotknuto, bývá pro povolání a budoucnost často směrodatnějším, nežli poznání kvalit tělesných. Ustálil se zvyk, že se vůbec při prohlídkách dítek, při vojenských odvodech, asekuračních a jiných šetřeních dbá nejednoho tělesného i méně významného detailu, ale že se nezkoumá se stejnou zevrubností psy- che a celá soustava nervová. Čteme pečlivě poznamenáno, jak kdo jest velký, silný, ja- kých rozměrů hrudních, srdečních, jaké jest barvy vlasů atd., ale toho se nedbá, jaké jsou vlohy indivídua, jeho povaha, způsobilost. cíty, náklonnosti, jaká harmonie jeho ve funk- cích nervových, tělesných a duševních, jaké jeho složité reakce duševní a citové, jaké eventuálně nedostatky vrozené nebo nedbalou výchovou zaviněné, nejeví-li vyšetřované in- dividuum vůbec jen pouhé reakce smyslové bez nastřádaných a vypěstěných vyšších re- akcí rozumových a mravních, nebo nejeví-li dokonce již hotové rudimenty chorob nervo- vých a duševních, jež někdy a priori přikazují jen určitý způsob výchovy a určité povolání a životní prostředí, má-li býti individuum společnost uchráněna přečetných škod. Nedbáním toho všeho zaviňuje se nejedna mravní a hmotná katastrofa a přiházejí se pří- pady, že nepoznaný epileptik pro chorobné své činy jest trestán; že duševní chorobou trpící teprve po zkáze vlastní i rodiny jest dán do ústavu, že pro chorobné nepoznané stavy nejeden jest bezdůvodně výčitkami za- sypáván, takže i v útlé duši dítěte vyklíčí myšlenka sebevražedná. Každému lékaři za- jisté jest nejeden doklad tu z vlastní praxe běžný. Ale i z jiné stránky těžce neseme ne- dostatek psychonervových šetření.
21 article
Po letech diviti se budou potomci, že dnešní doba osvíceného poznán a reálného nazírání mohla mez sebou nechati působiti individu duševně a nervově chorá, degene- rovaná. Soudím proto, že by preventivní šetřen o duševním zdraví mládeže školní mnoho omezilo zla a zamezilo zločinů, kdyby se do- stalo rodičům a pěstounům včasného upozor- nění a vhodného opatření dětem. Není ještě doba připravena cele pro po- dobná snažení, ale vynutí si sociální vývo sám, že v poznávání člověka nebudeme se Tak zajisté by nejjistěji předešlo se četným nepříjemnostem i horším tragickým kalamitám, jake čašto opakují se na konci skolního rolu Pozn. red. moci omeziti jen na šetření tělesné a jen hrubé, nevýznamné šetření duševní, nýbrž že i detailní šetření psychologické a neurologické bude žádáno, aby vedle physis vysvitla cele i psyche člověkova. (Mohl by býti na- zván absurdním požadavek, ab každý veřejně postavený a odpo- vědnost mající prokázal neje fysickou, ale i speciální duševní resp. mravní způsobilost?) v) Návrh, aby sděláván byl o dítěti od prvé- ho jeho kroku do školy záznam, který by zná- zornil physis a psyche žákovu, jest doporu- čení hodný. Záznamy takové věcné, spolehlivé, bez předsudku a odbornou znalostí psané, po- řízené sice za výhradním účelem školním, byly by i vzácným dokumentem sociálním. Co tom přehnaného?
22 article
Zpytujeme přírodu jinde do podrobností až směšných, ba i s nasazením vlastního ži- vota a nejbližší, nejhlavnější a nejdůležitějš zjev přírody, vlastní duševní organisaci svoji a její vztahy ku přírodě a životu společen- skému necháváme skoro bez povšímnuti A potřebu poznání toho cítí jednotlivec i spo- lečnost. Od normální psyche, pokud si ji uměle sestrojujeme, k vyslovené chorobě máme vše- chny možné, někdy nepozorovatelné přecho- dy. V řadě těchto přechodů můžeme zachyt- nouti určité typy intelektuálních, úsudkových citových a mravních defektů, jak již povědě- no, a ty mají pro školu a pro další kulturní život člověka velký význam. Potřeba psychologického a psychopatho- logického rozboru dětí ve školách, jež za po- moci instruovaných učitelů díti se má škol- ním lékařem, zvláště v chorobách nervových a duševních znalým, jest naléhavá a neměle by se otáleti se zavedením zvláštních školních lékařů psychiatrů. Úkol jich nebude snadný ani příjemný, ale vděčný. Jsem přesvědčen, že zdravý tento názor proklestí si cestu dříve nebo později a že včasné poznání psychonervové organisace dětí bude vydatnou pomůckou v boji proti zločinnosti dětské. Vedle včasného poznání individuality žákovy a eventuelního thera- peutického, výchovného neb ústavního jeho opatření třeba v boji proti zločinnosti, prosti- tuci a sebevraždám dětským přihlédnouti dále ku profylaxi samé, o které již na tomto místě před 3 roky bylo pojednáno. (Výchovna pro hochy duševně lehce abnormní v Hradci Krá- lové. 6. března 1910.) Prof. dr. Lad. Haškovec.
profesor doktor Lada Hradec
23 article Zenské hnulí.
Zenské hnulí. „Crnamenty.
24 article
Je doba skepticismu a toužíme po ideálu. Proti vypočítavosti a střízlivosti staví se touha po kráse po tvůrčí schopnosti, estetickém cilu, vytříbeném vkusu. Poznáváme, že materialism nedává života a všeobecně hledáme a uznáváme nadvládu duše, jež se chce krásou, uměním, činem projevit. To jsou touhy dneška. Jsou výmluvné. Pronášejí soud nad nicotnoslí materialismu, viní jej z nepravdy, nebot touhy žijt, uplatňují se a projevují vše, co mate- rialism popírá. Ony vydávají svědectví o duševním životě, který podněcuje k myšlence, inspiruje my- šlenku a projevuje ji činem. Je-li podnětem jakého- koliv činu krása, pravda, dobro, stává se čin umě- ním, ať je osobním výkonem, literaturou, výtvarni- ctvím nebo čímkoli jiným.
25 article
Tento duševní život, lásku ke kráse, poroz- umění pro uměni, touhu po tvořivosti, samostat- nosti vkusu chceme v dnešní době probouzeti všu- de, kde nalézá se jen trochu podmínky a průpravy pro tyto duševní statky. Ne mnoho je těch, kdož dosáhnou sami tohoto poznání nadáním, poznáním života nebo výchovou. Ale jejich lidskou povin- ností jest neuzavírati se, ale přispěti těm, kteři touží, ale dosud nemohou sami jíti a probouzeti ty. kteří dosud zůstávají v tomto duševním dění po- zadu. A proto vítán jest v naší veřejnosti každý o- pravdový podnik, který směřuje ku produševnění života ve znamení krásy. S tohoto stanovinka lze posuzovati co nejpříznivěji snahy kroužku umělců, kteří seskupili se, aby účinně pracovali k obrození. k osamostatnění uměleckého průmyslu a ženských ručních prací, k umělecké výchově. Jsou to spolu- pracovníci časopisu „Náš Směr“. Samostatná při- loha „Ornamenty vzlahuje se úzce k ženám a jich práci ruční. Leč poslání takového listu, jako jsou „Ornamenty“, je širší než jen povznesení ruč- ních prací. Jeho úkolem je budit smysl pro krásu a vkus, ale také obnovovati tvůrčí schopnost vnitř- ní v slovanském duchu tak, aby vyhovovala dneš- ním potřebám a životu, z něhož by tryskla. Jest tu vzájemné působení. Tam, kde duševní život je, mus se projeviti, aby budil život a produševňoval je tam, kde dosud není. Je to vnitřní zákon přírody i veškerého bytí. Je to vlastní smysl člověčenstva a všeho žití.
26 article
U nás potřeba podobného časopisu byla již dávno pociťována. Byly tu touhy po zkrásnění ži- vota, okolí i vlastního zjevu, touhy po zpravdo- vění a oproštění od cizího nám nepřiléhajícího ba- lastu, který přijímán jen proto, že byl modním. Bylo vždy u nás dosti žen, které, byť samy netvo- řily, měly smysl pro vše krásné. Ale vzrůstem žen- ského hnutí, tím, že ženy osamostatnily se, že celý jejich život nabyl více sebevědomí a původnosti. projevily ten život vlastní, byť i ne vždy tvůrč prací, aspoň zvýšeným zájmem pro vše samostatné a krásné a nám vlastní. Uvádím jen jeden hlas žen- ský, který volal po takovém ilustrovaném listě, který by šířil uvědomění mezi širší vrstvy žen, ne- byl by německého neb francouzského typu, u nás běžného, ale přísně umělecky veden, přinášel by návrhy všcho se životem souvisícího, jen oprav- dově cenného, nic banálního, bezvýrazného, tucto- vého, věci jen ucelené. List takový, který by vedle návrhů toilett a pod. seznamoval ženy naše i s u- měním, hlavně dekorativním, učil je zákonům este- tiky, vychovával je po stránce umělecké i národní. Na toto volání odpovídá časopis „Ornamenty“ svým programem. Jsou tu umělci a umělkyně, kteří by rádi pracovali, ale dosud je práce jejich málo zná- ma nebo nedoceněna, těm bude tribunou.
27 article
Jsou ženy, jež — zdědivše talent 4 umění svých matek — vzbuzují úžas ciziny jemnými výrobky svých rukou, ať jsou to krajky, výšivky, tkaniny. Umění jejich zůstává nevyužito, ač má nám býti vzorem ku poučení, základem pro studium starých tradic a technik. Upozornění na vzácnou práci tuto povznesení její je rovněž v programu listu. Bylo již častěji vysloveno, že naše ornamenty kroje a jiné předměty nedají se znovu vzkřísiti, že je to ozdobnictví sice pěkné, však pro vyšší uměn se nehodí, je příliš prostinké a jednoduché, patř zašlé době a dlužno je uschovati do muscí. Před- měty národní výroby byly výrazem vnitřního ži- vota, samostatné tvůrčí schopnosti, kulturního vý- voje. Přerušením samostatné slovanské kultury změ- nou hospodářských a sociálních poměrů mění se život a s ním upadá tvůrčí schopnost a proto za- ) Viz případ Redlůvr niká mnohé, co bylo krásného a typického v ži- votě předků. Tak, jak lid si své ornamenty pro rozličné. jemu potřebné předměty a kroje upravil a do svého rámce sestavil, arci pro naše novodobé požadavky upotřebiti se nedají, leda jako zvláštnůstky a o- zdobné předměty. Však jde o to, abychom z toho bohatého zdroje uměli si vyhledávati vzory a mo- tivy a oživili způsob pojetí motivů přírodních pro naší potřebu tak, jak to naše pramatky uměly uči- niti pro potřebu svoji. A takových možností je to- lik, kolik svérázných individualit se tvůrčí činnosti uchopí. A v tom je základ všeho — vnitřní život.
28 article
Ku povznesení a produševnění života musí býti pracováno povznesením ženy, sociálním, hospodář- ským, kulturním. Žena předla len, tkala plátno, šila kroje mužské i ženské, tvořila vzory a vynalezla obdivuhodnou techniku pro vyšívání, krajky, bar- vení a pod. Malovala příbytek a zdobila vše, s čím přišla do styku ve svém životě. Ten smysl se tříbí a upevňuje životem vnitřním. Jaký duševní život bude ženě otevřen, takové projevy jeho nám žena zase podá. Žena slovanská, nadaná tolika schop- nostmi, přemýšlející, uvědomělá, musí přinést k za- chování svérázné naší kultury ohromné hodnoty. Neobnovíme estetický smysl, tvůrčí schopnost, lá- sku ke kráse a umění, nevychováme-li ženu du- ševně volnou a uvědomělou o všech těch cenných součástech její kulturní činnosti. Zachováme je, když zachováme a oživíme jejich tvůrkyni. Přede- jdeme kultu sobectví a materialismu, který přiná sebou nezadržitelná civilsace, když jí do cesty po- stavíme uvědomělý kult krásy. Ale musíme si položiti otázku: je možno, aby byla dnes svéráznost a původní tvorba oživena tvůrčí schopnost probuzena, když ženy, jdouce za svým osobním sklonem, za povoláním, za vytvoře- ním své individuality nebo za výdělečným zaměst- náním vzdalují se rodinného života, který je před- pokladem pro ruční práce, je možno, aby měly dosti sil, energie a času pracovati k tomu?
29 article
Ale i tu je východisko v tom, že jako se dne veškerá práce domácí zprůmyslňuje a socialisuje, tak také i ruční práce stávají se uměleckým prů- myslem. Nejsouce roztříštěny na ženy všechnya požadovány od všech, poskytují těm, které se jim věnovaly, protože měly k nim nadání a zálibu, existenci, možnost odborného zdokonalení a vy- niknutí ve svém oboru. Ty pak mají příležitost osvědčiti své umění v časopise, jakým je list „Orna- menty“ a spolupůsobiti ku poučení, k výchově vkusu u těch, jež, zůstávajíce v domácnostech, mo- hou se ze záliby věnovati ručním pracím, a ty, které nemajíce času, aby samy se ruční prací za- městnávaly, naleznou tu pokyny, kterak zaříditi si vkusně a umělecky své okolí a upraviti svůj zevněj- šek. Oba sešity „Ornamentů“, které dosud vyšly. nikterak nezklamaly očekávání a slib, že bude to časopis, který chce udržovati přísně uměleckou úroveň a zároveň chce vniknouti v širší vrstvy, státi se vítaným rádcem a podporou ve věcech vkusu, ve snahách po zušlechtění a zkrášlení okolí. jenž podnítil by přirozenou touhu u žen, přirozeně a vkusně a při tom levně uspořádati svůj zevnějšek, byt a celé své okolí. Časopis přinesl již hojně uká- zek vzorů a návodů ku provádění dobrých a umě- leckých ručních prací, rovněž hojnost slovanských vzorů i výšivek, hojnost zpráv a ukázek, co no- vého a moderního je v cizině.
Orna
30 article
Vedle této praktické části, která doplněna je oznámeními uměleckých a podobných atelierů, ce- ním vysoko články výchovné o vkusu, modě umění. „Zeptejte se, co je krásné,“ stojí v jednom článku, „kolik žen dovede na tuto otázku odpo- věděti? Ženy, snažící se vnášeti svým zjevem pů- vab a jemný soulad v úzký či široký kruh společ- nosti, měly by více studovati umění než mody. Obláknoutí se moderně — dá starosti. Obléknouti se vkusně — vyžaduje umění.“ Totéž vztahuje se k bytu, k domu, k veškerému okolí člověka. „Ornamenty“ je časopis, kterého nám všem bylo v nejvyšší míře třeba. Vychází v Brně jako samostatná příloha časopásu „Náš Směr“ Olga Stránská.
Stránská Brno
31 article Literatura.
Literatura. Naše literatura pro mládež byla zvlášt- ní měrou obohacena překladem světoznámého díla švédské básnířky Selmy Lagerlöfové: Po- divuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem (ze švédštiny přel. Emil Walter; kni- ha illustrovaná, ve dvou dílech o 174 a 282 str. velkého formátu vydána byla nákl. Al. Hynka za 6 K). Úkol, který hlavně škola ukládá pěstitelům literatury pro mládež, aby totiž formou zábavnou snažili se poučovati, splnila Lagerlöfová v „Podivu- hodné cestě“ na poli, z něhož klíčí ity nejušlech- tilejší, na poli vlastivědy. V rouše pohádkovém, v rámci kouzelné historie o proměně selského hocha Nilse Holgerssona v trpaslíka a o jcho cestování s divokými husami na houserových zádech Švéd- skem, sestupuje tu s abstraktních výšin do srdcí švédské mládeže zjev Vlasti ve vší své krásea nádheře, otvírá se užaslým dětským očím z nej- hlubšího poznání a procítění vytvořený obraz území a národa švědského, rozvinuvšího před zraky di- váků všechny své hmotné i duchovní statky. Tvo- řivé síly švédské básnířky zabraly ve svém mohut- něm rozmachu nejšírší okruh látkový, čerpajíce ze všech zdrojů, jichž prozkumání je předmětem snah vlastivědných. Především vlastivěda ve smyslu po- pisném a malebném zaujala tvůrčí mysl nejčistším plamenem nadšení vzplanuvší umělkyně, která hle- děla ve svém díle dáti výraz svým citům a dojmům, zmocňujícím se její duše v letu nad švédskou zemí.
Lagerlöf Holgersson Emil Walter Hynk Lagerlöfová Švédsko
32 article
Všechny poznatky zeměpisu, zemězpytu, místopisu, přírodopisu atd. slily se v kelímku tvořivé obraz- nosti básnířčiny v kouzelný nápoj, jehož doušek osvěžuje mladé mysli a opíjí zároveň. Všechny ty zkazky, které marnotratně rozmetávají poklad ná- rodního bájesloví, do dlaní žádoucně vztažených. vyvěrají postupem nebezpečného procesu, v něm ze suchých poznatků vědy povstávají živé činy básnické, a jsou prostoupeny teplem autorčiny osobnosti, která nejednou jim dala přímo krev svě- ho srdce. Severská příroda, jejíž básnířkou Lager- l8fová zůstane podobně jako Kippling zůstává bás- níkem džunglí, bude ovšem pro nás, kteří ne- můžeme nalézti přímého poměru k celému tomu vlastivědnému aparátu, jenž nenápadně ukryt do listoví jako zralý plod nejušlechtilejších šťáv, jedi- nou kořistí uměleckou. Jako cizinci nedovedeme dostatečně kontrolovati tvořivé schopnosti švédské autorky, ježto celý vlastivědný podklad „Podivu- hodné cesty“ není nám tak běžný, abychom mohli vyměřiti přesně poměr mezi látkou a zpracováním, nejednou pociťujeme neklamné příznaky bezpro- středního působení básnické síly, která všudev tam, kde se jí materiálu nedostává, prostě si jej tvoří od základu, avšak vymeziti rozsah těchto momentů není v naší moci. Toliko v pojetí přírody stojí
Lager
33 article
Lagerlöfová před námi v pravé své velikosti. Jako Kippling v „Knize džunglí“ pronikl v mnohotvárný. lidskému duchu naprosto nebo zcela utajený život džungle, tak Lagerlöfová pronikla oblačný život ptactva; obdoby jsou velmi nápadně: jako „lidské mládě Maugli“ u Kipplinga, tak Nils Holgersson stává se strůjcem podivných událostí pomocí svýcn přátel mezi živočichy, ale ať jakkolí přimkla se švědská autorka ke svému vzoru, přece její zůstá- vá celá poesie ptačího světa. Lagerlöfová je ma- lířka ptačího letu, která se mnoho učila na výtvo- rech japonského malířského umění a v slovesnáni výrazu zachytila všechnu jeho gracii a všeche jeho vznešený symbolický vzmach, do něhož se tak ráda odívá lidská touha. Ukazuji zvláště na „Veliký ples jeřábů na Kullabergu“, kde je takt vylíčen jejich vzdušný tanec: „Příšli šediví jako soumrak odění ptáci, s chocholy ve křídlech a čer- venou zdobou v týle. Velicí ptáci s dlouhýma no- hama, se štíhlými krky, s malými hlavami, šinuii se s pahorku v tajůplném vrávorání. Když se šinuli ku předu, točili se dokola, zpola v letu, zpolav
Lagerlöfová Maugli Kippling Holgersson kniha džungle