ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 9426ce10-8f11-11dd-bd59-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 121, place 77, org 19, work 2
1 masthead
22. června 1913. Císlo 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
logie domácích zvířat na české technice. Ve wém ústavu dbá prof. Kašpárek badání, jež mají také praktický význam pro racioneln hospodářství a chov zvířat a výsledky svého badání, na př. o ochranném očkování, zušlech- tování racy zvířat domácích, podává kruhům nejširším nejen publikacemi, ale i přednáška- mi, pořádanými zemědělskými sdruženími i v rámci extense vysokoškolské, v jejímž výboru prof. Kašpárek již po několik let horiivě pracuje. — Demagogie a služební pragmatika. „České Slovo“ psalo včera popleteně na dvou místech o služební pragmatice státních za- městnanců a patrně proto, aby zaneslo zmatek do řad svých stoupenců mezi státními zaměst- nanci za tím účelem, aby tito neviděli, kdo skutečně pracoval pro uskutečnění toho, čeho za daných poměrů bylo možno dosáhnouti, házi po poslancích svobodomyslných a „Národnícl Listech“ výtkou — demagogie. Naší poslancia naše redakce mohou tuto výtku přejíti mlče- ním, kterého může použíti jen ten, který je pevně o sobě přesvědčen, že co konal, konal rvědomitě jako každou svou povinnost. O tom nemůže býti sporu, že státní zaměstnanci těžce pociťují odklady s realisováním pragmatiky.
profesor Kašpárek bádání Kašpárek
5 article
Leč na všechny strany upřímně řečeno: do té situace zahnala pragmatiku demagogie všech těch, kteří strany parlamentní hnaly k zamít- nutí koaličního § 32. Není pravda, jak tvrdí nár. sociální list, že teprve při jednání o rozpočtovém provisoriu v prosinci r. 1912 vláda přišla s junctim, nýbrž pravda je, že vláda hned od počátku stála na stanovisku, že jí musí býti povoleny nové prameny příjmů na tyto nov trvalé výdaj e. Dnes pokračuje se zase demagogii a tvrdí se, že bylo by možným krýti výlohy na pragmatiku z běžných příjmů stát- ních. Dle rozpočtu jsou státní dráhy pasivn 56 miliony korun, jež stát na dráhy z běžných příjmů doplácí. Eventuální zvýšené příjmy na daních proti příjmům rozpočteným jsou dávno pohlceny mobilisačními výdajia podporami rodin reservistů; jen tyto obnášejí dnes už přes 15 milionů korun
6 article
Proto vláda bránila se krytí výloh pragma- tiky z běžných příjmů: svolila-li k tomu, aby po odhlasování finančního plánu v podzimním zasedání byly finanční výhody pragmatiky zpětně od 1. září státním zaměstnancům po- skytnuty, učinila tak jenom s výslovnou výhradou, že tyto výlohy budou zařaděny do rozpočtu na rok 1914. Za to, že následkem zbytečných průtahů jednání parlamentního se slažební pragmatikou v r. 1912 opatřen prostředků přišlo až do doby balkán- ských událostí a že částečná mobilisace,o které nerozhodují, jak známo, parlament ani delegace, nýbrž panovník, vyžádala si úplně přebytky na daních, že celá zahraniční situace a hospodářská krise, s ní spojená, měla za následek poklesnutí hospodářské kon- jnnktury a ohrožení zvýšeného výnosu celé řady daní, přece nemohou poslanci svobodo- nyslní, jako nemohou za to, jestliže poslanci národně-sociální nežádali a nevy- nohli ani částečných koncesí pr
svoboda
7 article
úřadníky. Nemají-li dle „Českého Slo- va“ poslanci svobodomyslní už vli vu, nohou tedy poslanci národně-s o- ciální ukázati, jaký oni mají vliv aco oni úřadníkům vymohli a vy- nohoul Naši poslanci zachránili vše, co s v dané situaci zachrániti dalo,a byl to právě dr. Kramář, který na konfe- renci předsedů stran příznivých finančnímu plánu musil čeliti nejpustější demagogii ně- necko-nacionálního svazu, který chtěl, by se v červenci konalo zasedání parlamentu přes to, že 58 českých poslanců, sjednocených v společném klubu, a 30 Rusínů hotovili se pro- vozovati obstrukci proti rozpočtovému provi- soriu. Tato obstrukce měla k disposici: 80 věc- ných oprav, jmenovitá hlasování o 15 menši- sových návrzích a o 80 resolucích, při nichž nohlo býti navrhováno rozdělené hlasování. dále možnost podati na 100 nových resoluei k rozpočtovému provisoriu a navrhnouti o nich menovité hlasování, k němuž potřebných 5
Rusín
8 article
Hasů měla. Toto vše dokazuje jasně, že by n konec bylo musilo dojíti k § 14., k zamezení prodloužení provisoria jednacího řádu, čili že na podzim by kterákoliv strana, třeba Rusíni. nohla zatarasiti denní pořádek parlamentu několika sty pilných návrhů, čímž by fi- nanční plán byl úplně znemožněn A že by vláda říšskou radu uzavřela, aby měla nožnost odstraniti § 14. nedělnost podzimního zasedání, je jisto, a je při tom úplně lhostejno byly-li „Národní Listy“ v této věci lépe infor- movány než ostatní české denní listy. Toto vše opět jasně vysvětlujeme ne pro redakci „Českého Slova“, nýbrž pro soudnou českou veřejnost. — Mýdlo na mouřenína. „České Slovo! přinese dnes zprávu o tom, že agrární klub nmyl posl. Klofáče v jeho prostějovské zále- šitosti tím, že jmenoval tři důvěrníky a to pány posl. Jos. Bukvaje, posl. J. Rataje a po- slance dra. K. Viškovského. Při tom neudává te, na základě jakých pramenů pánové čer- pali svoje přesvědčení, zdali si také k tomu vzali Chytilův adresář Moravy, ve kterém je uvedena „Franziska Rolny“ jako pouz německy protokolovaná firma. Dále ne- bude v „Českém Slově“ uvedeno, co bylo předmětem vyšetřování, zdali také to, kdo podepsal dra. Kramáře a zdalí také to, kdo
Hasa Rusín Klofáč Bukvaj J Rataj K Viškovský Chytilův Franziska rolna Kramář Morava
9 article
Národní radě české namlouval, že také dr- Kramář prostějovské firmy do Bulharska do- poručuje. „Č. Slovo“ zamlčováním těchto všech věcí vaří docela zbytečně mýdlo na nouřenína. Podivno zůstává, že těch českých noudců se před veřejností objevilo příliš mno- ho. Dočtli jsme se, že o tuto službu byl po- lídán také p. posl. Žďárský, dočíli jsme se. že Národní rada o tom bude rozhodovat, ale konec konců odevzdáno to bylo největšímu klubu na radě říšské. Nic proti tomu nemáme. jen jednomu se divíme, že pramenem pro pře- wvědčení o správnosti jednání p. Klofáče byly výpovědi, nota bene nepřísežné, dvou nej- interesovanějších lidí: p. dra. Rolného, který dodávku chtěl dostat, a bra. Jaroslava Němce. který výslovně v novinách přiznal, že na tom něl obchodní zájem, čili jinými slovy, poně- nadž nemá konfekci, nýbrž zcela jiný obchod, že měl za sprostředkování dodávky slíbenou provisi. Materiál prý bude dodán Národn radě, která s celou věcí nemá nic jiného spo- lečného, než to, že byla p. posl. Klofáčen — napálena. — Nové lihovary hospodářské. Píše se nám z kruhů odborných: Pátečním odhlasováním rozpočtového provisoria byly citelně poško- zeny statkářské i družstevní lihovary vzniklé roku předešlého, jakož i nejméně dvace rolnických lihovarů, chystaných pro tento rok na základě návrhu posl. Staňka, aby jim bylo reservováno 8000 hl. kontingentu pro příštích pět kampaní. Pochybená oposice proti finančnímu plánu a logicky potom násle- dovavší zamítnutí Staňkova návrhu zavinily že vše zůstalo přistarém a nové liho- vary opět o jednu kampaň jsou připraveny.
Kramář Žďárský Klofáč Rolný Jaroslav Němec Staněk Staňkův Bulharsko
10 article
Průmyslové lihovary počítaly již jako s hotovou událostí s novou úpravou lihovar- ského zákona, jak byla pojata do malého plá- nu finančního, po jehož včasném vyřízení byla by od 1. září t. r. zvýšena daň o 50 K na hektolitru alkoholu, a měl snížen býti průmy- slový souhrn kontingentu o 25.000 hl. Tuto výhodu — po 20 K celkem půl milionu korun! — odnesou si již do šesté kmpaně lihovary průmyslové a budou zajisté platiti vyšší divi- dendu i hnáti ještě dále kurs svých akcií. Ale hospodářs ké lihovary pohořely na celé čáře. Čtyřiadvacet družstevních lihovarů, za- počavších do 1. prosince 1912 pracovati v Čechách (12), na Moravě (11) a v Haliči (1). tedy 23 výhradně českých podníků našeho rolnictva musí se spokojiti s kontingentem 376 hl., kdežto novou úpravou byly by již pro příští a všechny následující kampaně dosáhly individuálných kontingentů po 600 hl., tedy o 224 hl. čili ročně o 4480 K více. Statkářské lihovary (v Lužanech, ve Vraňanech, čtyři
Čechy Morava Halič Vraňany
11 article
Schwarzenberské u Protivína a j. v.), které loni počaly pracovati a pro příští kampaň mě- ly dostatí definitivný kontingent dle výměry pozemků jistě po 2—400 hl., jsou také na su- chu a musí vzíti za vděk nepatrnými podíly z uvolněného kontingentu, čímž jejich existen- ce vážně jest ohrožena. Projekty nových lihovarů družstěvních, jež české rolni- ctvo chystalo hlavně pro chudé bramborářské předhoří v Čechách, jsou tím rovněž zmařeny na velikou škodu domácího dobytkářství žádoucího zvýšení produkce masa, mléka másla. Takovou jest bilance nešťastného roz- poru mezi tím, co agrární poselstvo v rozpo- čtovém výboru samo vyvolalo a hospodářským lihovarům družstevním i statkářským slibova- lo a mezi náhlým obratem oposičním, jejž od- náší teď zemědělské lihovarnictví a drobné rolnictvo zúčastněné v hotových již i připra- vovaných lihovarech družstevních.
Protivín Čechy
12 article
— Zakázaná sokolská slavnost v Ústí n Lab. Dle zprávy včerejší „Bohemie“ bylo okr. hejtmanstvím v Ústí n. L. zakázáno pořádání sokolské slavnosti, kterou na dnešní neděli ohlásila úřadům sokolská jednota ústecko- krásnobřezenská. Slavnost byla projektována v zahradě spolkového domu českého beze všeho průvodu veřejného, proto je tím nápad- nější, že byla zakázána a protože prý „by byl porušen veřejný pokoj a pořádek“. Ale ký mi — Proti našemu sofijskému dopisovatelí Vl Sísovi přinesl časopis „Srbobran“ koncem minu- lého měsíce novinářský útok zřejmě osobně zau- jatý a nenávistný, podniknutý jen za to, že V. Si v našem listě na základě svých vlastních zkuše- ností a znalostí, s tendencí jistě co nejlepší psal o sporných otázkách na Balkáně, zaujímaje sta- novisko Bulharům sympatické. Je to prostě jeden z těch neblahých zjevů, jichž jsme teď na slovan- ském Balkánu svědky. Z toho důvodu jsme nepsali o celé věci, a mlčeli jsme i tehdy, když některé české listy — protimladočeské — hloupý útok Srbobrana se zjevným potěšením zaznamenaly jen proto arci, že šlo o našeho dopisovatele. Neboť ta- kový jest již český mrav, a taková žurnalistická kollegialita v táboře našich politických odpůrců. Nyní dostáváme z kruhu sofijských Čechů vřelý projev, podepsaný řadou vynikajících našich kra- janů tamnějších (malíři Jar. Věšínem as J. V.
Sís Bulhar Ústí můj Laba Balkán Věšín Bohemia spolkový dom
13 article
Mrkvičkou, univ. prof. A. Šourkem, lekto- rem J. Brožkou, majitelem tiskárny J. Kade- lou, prof. S. Zacheml, kteří znajíce dobře oso- by i věci, znajíce z osobního názoru i zákulisí novi- nářského útoku na našeho dopisovatele, vyslovili překvapení a politování, „že se v Čechách našli tak naivní lidé, kteří takovým odporným zprávám uvěřili a ještě je vytiskli.“ Naši milí krajané sofijští žijí již dlou- há léta za hranicemi svojí vlasti. Nelze se jim tedy diviti, že jsou překvapeni noblessou některých českých listů. Kollega Sis byl i v če- chách bit za to, že je dopisovatelem — Národních Listů. — Ke kapitole, kdo je v Rakousku zpáteční- kem, má včerejší „Arbeiterzeitung“ v úvodníku dokumentární příspěvek. Jak známo v poslední pá- teční schůzi parlamentu pro návrh sociálně-de- mokratický na zrušení pracovních knížek dělni- ckých hlasovaly kromě všech českých stran také veškeré strany slovanské, kdežto kluby německé. křesťansko-sociální a německo-národní svaz, tento až na několik výjimek, hlasovaly proti tomuto návrhu. Včerejší „Arbeiterzeitung“ označuje toto hlasování za skvrnu na těle německé buržoasie takto: „Učiní-li parlament jednou rozumný, dělni- ctvu přátelský skutek, musí se to státi proti od- poru německé buržoasie a stane se to jen, d ík vyšším sociálním názorům Čechů. Po- láků, Rusínů, Jihoslovanů a Vlachů. Nemusíme se my, Němci, za svou buržoasii styděti?“ rozhorleně končí svůj soud orgán německé sociální demokra- cie v Rakousku. Toto uznání vyššímu sociálnímu cítění Čechů a ostatních rakouských Slovanů
profesor A Šourek S Zacheml Sisa Čecho Rusín Jihoslovan Vlach Kade Čechy Rakousko národní svaz
14 article
„Arbeiterzeřtung“ samo poopravuje falešné názory, o Slovanech často v „Arbeiterzeitung“ pronášené, jakoby byli od přírody zpátečníky. Jes jen litovati, že Čechové zvlášť a Slované rakoušt- vůbec nemohou také německým sociálním demo- kratům vysloviti pochvalu za — na příklad — vyššícítění, myšlení a jednání v otáz- ce národnostní. Naopakl V Amstettenu so- ciálně-demokratičtí členové obecního zastupitel- stva spolupodepsali s nacionálními a křesť.-sociál- ními Němci petici pro zákon Koliskův, jehož obsah protiví se i usnesení brněnského sjezdu soc.- demokratického o národnostní autonomii. Tedy neměli by se čeští socíální demokraté stydět za německé sociální demokraty?! — Třídění duchů mezi Němcí? Mezi těmi ně- meckými politiky, kteří na odiv staví svůj libe- ralism, uvaitř jsou však antisemity, stojí v popřed předseda německonacionálního svazu poslaneckého ve Vídní a předseda Schulvereinu dr. Gross. Mezi německými židy jeví se v poslední době silnější hnutí proti těmto tajným antisemitům a v první řadě proti dru. Grossovi. Jak jsme včera oznámili, byla v páteční schůzi obecního zastupitelstva ve Vídní podána členy liberální hospodářské strany ostrá interpelace proti tomu, že Schulverein, ač přijímá peníze i od židů, požaduje na učitelích schulvereinských škol křestní listi interpelace měla ráz demonstrační: odhaliti v residenčním obecním zastupitelstvu antisemitské smýšlení sprá- vy Schulvereinu s drem. Grossem v čele. Ve vo- lebním okrese dra. Grosse, v Jihlavě, pořádají „či- stí liberálové“ schůzi proti dru. Grossovi s pro- gramemi „Der Antisemit Dr. Gross“. Z četných známek lze souditi, že toto hnutí není chvilkové. — žívnostníctvo a strana národně-sociální.
Čecho Slovan Němec Koliskův doktor Gross Schulverein Amstetten Vídeň Jihlava obecní zastupitelstvo
15 article
Ústřední orgán strany národně-sociální „České Slovo“ uveřejňuje denně tuto výzvu: „Praha ječ pro obuvníky uzavřena. Nikdo sem necestuj a o práci se neucházejí Stojíme ve mzdovém boji se zaměstnavateli, který v jednotlivých dílnách vy- vrcholuje ve stávku. Upozorňujeme všude na náš boj, ať dělnictvo, hlavně venkovské, jest imnformo- váno.“ Strana národně-sociální říká si, že je stra- nou živnostenskou. Obuvničtí mistři, proti nimž strana národně-sociální organisuje a vede stávku nejsou přece kapitalisté, naopak, malí živnost- níci! Národně-sociální poslanec a t. č. starosta Zemské jednoty živnostenských společenstev p Slavíček býval mistrem obuvnickým, než se stal poslancem — snad se nyní rozpomene na užší svazky stavovské, jimž je svou minulostí vázán k mistrům obuvnickým a zastane se mistrů obuv- nických. Měl by to učiniti — leč socialistický pro- gram strany národně-sociální mu toho nedo- volí — Oslava 50letého trvání Městské vyšší dívčí školy. Oslava skládá se z vlastní slavnosti školní. z výstavy a ze schůzky bývalých žákyň školy. Ve čtvrtek dne 26. června otevře se výstava kreseb a ručních prací žákyň v budovách škol- ních. V pátek dne 27. t. m. o 10. hod. dopol. koná se ve Smetanově dvoraně Obecního domu slavnost školní, ke kteréž mají volný přístup kromě repre- sentantů města jako vydržovatele školy rodičové a příbuzní žákyň, bývalé žákyně školy, jakož každý, komu školství dívěí na ardci leží. V pá- tek o 3. hod. odpol. uctí bývalé žákyně na hřbitově olšanském památku zesnulého prvního ředitele školy Viléma Gablera. Večer téhoz dne poč. 7. hod. koná se přátelská schůze býva- lých žákyň v sálech Obecního domu. Na programu
Slavíček Gabler Praha Smetanův obecní dom
16 article
jest sbor, čísla klavírní, melodram, zpěvné solo duetto, kteréž vesměs obstarají s nevšední ocho- tou bývalé žákyně Vyšší dtvčí školy, které se vě- novaly umění buď z povolání neb z amateurské záliby. Ráz večírku bude prostý, nenuceně přátel- ský. V sobotu o 8. hod. ranní zúčastní se bývalé žákyně dle možnosti spolu s nynějšími žá- kyněmi obvyklých slavných služeb božích v chrá- mu týnském. K Vánocům chystá se Almanach vzpomínek a úvah bývalých žákyň městské vyšš dtvčí školy, do něhož příspěvky již nyní si vypro- šujeme. O slavnost jest živý zájem a došlo již velmi mnoho přihlášek nejen z českých zemí, ale z mimočeských. Další přihlášky přijímá ředitelství Vyšší dívčí školy. Příspěvek sjezdový, za který se účastnicím dostane též odznaku slavnostního so- chařem Šejnostou modelovaného, obnáší 5 K. Od- znaky vydá, počínaje čtvrtkem dne 26. t. m., škol- ník Vyšší dívčí školy na legřtimaci zapraveného příspěvku. — Volba rektora na c. k. akademii umění Praze. V pátek dne 20. června konala se na c. k. akademii umění volba rektora pro nejbližší studijní rok 1913/14. Zvolen byl prof. Karel Krattner. — Pan Alois Tichý starší, majitel pivovaru v Uhřiněvsi, oslaví dnes v kruhu rodinném sv sedmdesáté narozeniny. Jeho jméno je dobře za- psáno v kruzích pivovarských. Také nechyb nikde, kde jde o podporu našich národních zájmů a našeho prospěchu. Jako rodák vysokomýtský studoval na české technice v Praze a po něko- likaleté působnosti cukrovarské převzal pivovar v Uhřiněvsi do své správy a později stal se jeho majitelem. Závod přivedl k všestrannému rozkvětu a získal mu v každém ohledu nejlepší pověst.
Šejnosta Oda profesor Krattner Tichá Zvolen Uhřiněves Praha akademie uměný Praga
17 article
Dlouholetý stoupenec dra. Riegra, býval ale také v nejupřímnějších stycích s Barákem. Literafur a vůbec vše, co souvisí s naším kulturním živo- tem, najde vždy v něm horlivého příznivce a pod- porovatele. Přejeme mu ze srdce dlouhá a spoko- jená léta. — Cís. rada Otto Bondy zemřel. Včera, v sobotu dopoledne o 11. hodině — jak jsme již včera stručně zaznamenali — zemřel v Praze v své kanceláři, raněn srdeční mrtvicí pan cís. rada Otto Bondy, spoluchéf fy. L. G. Bondy, narozený 8. března 1859 v Praze. Zesnulý byl synem bývalého presidenta zdejší obchodní ko- mory, pana Bohumila Bondyho, v roce 1907 ze- mřelého. Po absolvování studií vstoupil do závodů svého otce, jež později až do své smrti řídil společně se svým bratrem, panem cís. radou Léonem Bondym, místopresidentem Pražské obchodní a živnostenské komory. Znám byl svou velkou dobročinností, kterou při nesčetných pří- ležitostech osvědčoval. Zesnulý byl protektorem a čestným členem mnoha lidumilných spolkůa a ve mnoha dobročinných ústavech zasedal v představenstvu. Nad jeho rakví truchlí vdova pí. Gisela Bondyová roz. Reichová a dva synové v mladistvém věku 16 a 8 let. Tělesná schránka zesnulého bude v pondělí 23. t. m. o 3. hodině odpol. z domu smutku v Praze, v Panské ulici 5 na israel. hřbitov ve Strašnicích převezena a tam do rodinné hrobky k věčnému odpočinku uložena. — Spolek »Dětské ambulatoriuma jesle nemocniční« v Praze prosí své členstvo, by se pohřbu svého zakladatele a dlouho- letého pokladníka p. cís. rady Otty Bondyho co nejhojněji účastnilo.
Riegr Barák Cís Bond L G Bond Bondy Léon Bondy Bondyová Reichová Ott Bondy Praha panská ulice Strašnice živnostenský komora
18 article
— Z c. k. české vysoké školy technické v Praze. Při volbě akademických funkcionářů této vysoké školy na studijní rok 1913/14 dne 21. června t.r. byli zvoleni pp. prof. dr. Theodor Kašpárek rektorem, prof. Jan Kolář, děkanem odboru sta- vebního iaženýrství, prof. dr. Alois Čenský, dě- kanem odboru pozemního stavitelství. prof. Bedr Procházka, děkanem odboru strojního inže- nýrství, prof. Karel Andrlík, děkanem odboru technické chemie, prof. dr. Václav Felix, dě- kanem odboru kulturního inženýrství, prof. dr. Jaroslav Formánek, děkanem odboru země- dělského a prof. dr. František Nušl, děkanem od- dělení obecního. — Z Českého učení pro vědy polítické. Ex- kurse posluchačů politické školy do Drážďan, která vyjede z Prahy v pátek dne 27. t. m. o 5. hodin 55 mih. z Prahy, navštíví především příbuznou in- stituci pro politické vzdělání. Gehestiftung, kde dostane se ji odborného výkladu. Ostatní čas vě- nován bude uměleckým sbírkám. Sobota věnován bude stavební výstavě v Lipsku, kde hlavní po- zornost věnována bude oněm stránkám stavebni- ctví, které se přimykají k intencím letošního kursu samosprávného. Poloviční jízdné. Bližší informace v sekretariátě v Marianské ulici
profesor doktor Theodor Kašpárek Kolář Čenská Bedr Procházka Andrlík Václav Felix Formánek Nušl Drážďany Praha Lipsko vysoký škola technický v Praga Český učený pro věda Gehestiftung
19 article
— Americký konsul o Jičíně a skalách Pra- chovských. Dne 15. června uspořádal Anglický klub v Praze ku pozvání anglického spolku jičínského korporativní výlet do Jičína a Prachovských skal. jehož se zúčastnil též americký konsul v Praze p. J. Brittain s chotí, jakož i britský konsul-zá- stupce p. R. Hollwell Schwarz a na 30 členů spolku. Účastníky výpravy uvítali na nádraží jičínském sta- rosta města p. Vojtěch Jírů, předseda cizinecké ko- mise jičinské p. Liška, předseda anglického spolku jičínského s četnými dámami a pány. Dopoledne bylo věnováno prohlídce města, načež hosté ode- brali se v povozech jim propůjčených laskavosti místních činitelů do Prachovských skal, kdež je očekával pan lesní Sedláček. Při obědě, jenž při- praven byl v restauraci v Prachovských skalách. pronesl americký konsul p. J. Brittain, nadšen přirozenou, jedinečnou krásou skal, tento pozoru- hodný přípitek: „Dnes ráno, když blížili jsme se Jičínu a uviděli ty krásy přírody, kterými jest toto půvabné a historické město obklopeno, přemýšlel sem, zda by nebylo možno trochu více rozšířiti pověst o těchto půvabných krásách severovýchod- ních Čech mezi tisíci anglickými a americkými ce- stujícími, kteří každoročně navštěvují Evropu. Mno- hý turista blouzní nadšeně o přírodní kráse méně půvabné, než jsme dnes viděli. Jak lehko si před- stavuji krásné hotely a villy v blízkosti těchto skal, a elektrickou dráhu, přivážející sem turisty k odpočinku a zotavení v krásné přírodě. Vy, kteří jste vyrostli a žijete obklopení tímto nádherným okolím, nemůžeto tak oceniti onu půvabnost, jako někeří z nás, kteří přicházíme z rovin amerických.
J Brittain R Hollwell Schwarz Jíra Liška Sedláček Jičín Praha Evropa Mno anglický klub anglický spolek
20 article
Váš anglický kroužek může býti prostředkem, který učiní z Jičína známé město a to nejen oněm dvěma anglicky mluvícím národům, ale též Pražanům; my- slím, že v našem středu jest jich kolik, kteří jsou v tomto krásném městě poprvé. V kruzích světov turistiky jest Praha a český národ více znám, než před několika lety a příčina toho jsou snahy ně- kterých vynikajících korporací českých, jež vedle města Prahy soustavně hledí upozorniti svět na krásy země české. Mám na mysli Cizinecký svaz pražský, náš klub anglický, jakož i kroužek váš, kteří dnes nás hostíte. Naše přání jest, aby oba tyto kroužky zdárně se rozvíjely i na dále a s nimi ono dobro, které působí.“ Po důkladné prohlídee význačných částí Prachovských skal za průvodu neúnavných a roztomilých průvodčích — dam pánů — členů klubu jičínského, navrátila se vý- prava do Jičína, kdež přípravena byla pro ně ve- čeře v hotelu Hamburk. K odjezdu na nádraží do- stavili se všichni členové klubu jičínského a četné obecenstvo. — Z armádního věstníku. Císař vyslovil gene- rálovi jízdy, hr. Oreini-Rosenbergovik jeho 50. služebnímu roku svoji spokojenost. — Vév. Ulrich z Virtenbergu jmenován plukovní- kem 4. a podplukovník 8. hulánského pluku ryt. Regner z Bleylebenu velitelem 13. dragoun- ského pluku; plukogník Ludvík Sündermann, přespočetný ve aboru generálního štábu, učitel informačním kursu pro setníky řadového vojska. jmenován náčelníkem hlavního štábu VIII. armádního sboru, a podplukovník Josel Strzizek velitelem 25. pěš. pluku.
Pražan Ulrich Regner Sündermann Josel Strzizek Jičín Praha Hamburk
21 article
— Redlova vyznamenání odvolána. Z Vídně. 21. června. Vojenský věstník uveřejňuje dnes od- volání veškerých vyznamenání, udělených býva- lému plukovníku Redlovi. Zároveň dlužno kon- statovati, že v oficiálních vojenských seznamech dosud nebyl záznam o úmrtí Ředlově. V rejstříku úmrtním Redl nebyl a dlužno tudíž míti za to, že dodatečně byl z armády vyloučen. — Esperanto a hájení Němectva vůčí Čechům Nedávno vyšla v severních Čechách německá pro- pagační brožura o Esperantu pod názvem „Was geht den Deutschen das Esperanto an?“, jejíž autor prof. dr. Bausenwein, známý předák praž- ského Němectva, upozorňuje Němce na význam a důležitost Esperanta. Nezmiňovali bychom se o tomto tiskopise, kdyby nezajímal nás po stránce národnostní, neboť vyzývá Němce, aby se učili Esperantu z toho důvodu, aby mohli paralysovati „lživé“ zprávy, které s úspěchem podávají češt Esperantisté svým přátelům do celého světa, in- formujíce jejich prostřednictvím zahraniční tisko českém národě a jeho politickém postavení. Bliž- šího povšimnutí zasluhuje i ton, jakým obrací se ke čtenářstvu písatel jmenované brožury. Styky na poli obchodu, turistiky, výměny myšlenek, to vše jsou mu cíle menšího významu — na předn místo klade obranu Čechy ohroženého Němectval Počítá asi s tím, že v řadách jeho přátel nalezne pochopení pouze taková myšlenka, která nejen ve všeobecném životě se osvědčuje, ale která za- jistí i možnost bojovati proti všemu, co jest české.
Redlův Redl Čecho profesor doktor Bausenwein Němec Vídeň Čechy Was
22 article
Píše mezi jiným na str. 15. a 16.: ... „Ke konci budiž ještě ukázáno na malém příkladě, jak citelně nám škodí v národním ohledu naše upjatost vůči Esperantu. Češi, jimž přece při nejlepší vůli nelze vytýkati národnostní vlažnost, vrhli se s veškerou rozhodností na Esperanto a také tím ovšem doká- zali správný pud mladých národů. Není již takřka české vesnice bez esperantského odboru, v Praze samé jest 12 českých spolků Esperantistů a vychá- zejí tři české časopisy esperantské. Soustavnou prací a úžasnou houževnatostí využili světových styků, které umožňuje Esperanto, a dosáhli dnes již toho, že všude na celém světě v esperantské literatuře všech národů lze stále čísti podrobné články a zprávy — ovšem náležitě šovinisticky zabarvené — o českém národě, o „jeho“ nádherné vlasti Čechách, o „jeho“ staroslavném hlavním městě „Praha““, o jeho umění a písemnictví, samozřejmě především o jeho nepřátelích, zlých Němcích. A tyto informace zůstanou zcela bez námitek — jistě ne v zájmu národní vážnosti, již beztak ne příliš veliké, které požívá ve světě zvlá- ště Němec-Rakušan, nepoužijeme-li konečně my Němci pro tento národnostní boj stejných zbraní kterých poskytuje Esperanto. (Německý spolek esperantský Verda Stelo v Praze přeloží do Espe- ranta se souhlasem pražského Ortsratu německé
Čech Němec Rakušan Praha Čechy Espe Verda Stela
23 article
Nár. rady pro Čechy výtečnou brožuru „Praha — německé město vysokoškolské“ a vystoupí tak proti těmto lživým ličením o „české Praze“, která čeští Esperantisté rozšířili až na nejzazším Vý- chodě, v časopise „Japana Esperantisto“.) Jest jasno, že se proti takovým, svou důslednostía rozšířeností nanejvýš nebezpečným protiněmeckým rejdům nic nepořídí sebe důraznějšími protesty někde v Liberci nebo v Chebu. A kdyby nebylo jiných důvodů, byl by již tento sám dosti závaž- ným, abychom Esperantu věnovali bedlivou pozore nost z důvodů národních, neboť zde dlužno opět chrániti zájmy národa, byť i byly toho času rázu pouze ideálního.“ Nemůže býti lepšího uznání čin- nosti českých Esperantistů, než z řad těch, kteří dosud stále hlásají jen vyhlazovací boj všemu če- — Kandidáti moderní filologie porokovali včera v Klementinu za hojné účasti kruhů univer- sitních, professorských i studentských o akci prot obsazování míst moderních filologů silami neod- bornými. Schůze vyzněla v ten smysl, aby přípravné komité zahájilo účinnou akci ve prospěch moder- ních filologů.
Čechy Praha český Praha Liberec Cheb Klementinum
24 article
— Ze Svatobora. (Schůze ředitelstva 11. čer vna 1913.) Předsedal starosta spolku pan vrchní ředitel dr. Karel Mattuš a přikročeno k ustavení výboru. Místopředseda p. prof. dr. Chodounskýa účetní p. Procházka setrvají ještě 2 léta ve svých innkcích. Za jednatele zvolen jednomyslně pan proí. dr. Jiří Guth, za pokladníka pan Fr. Heri- tes. Oba zvolení volbu přijímají. Rozhodnutí po- roty o ceně V. B. Třebízského bylo vzato na vě- domost, uveřejněno bude novinami dne 20. června. Podpor bylo povoleno celkem 800 K. Potom uvádí pan ředitel Rais do schůze delegáty měšťanské hesedy v Mošovcích pp. Miloslava Schmidtaa Žižku Riznera, kteří tlumočí ředitelstvu prosbu, aby Svatobor poskytl svůj pozemek v Mošovcích n stavbu Národního domu, který by postavili na zá- kladě sbírky podílové po 50 K. Předseda ujistil de- legáty o sympatiích ředitelstva a o záležitosti roz- hodnuto bude později. — Za členy skutečné přijati pp. Ladislav Mattuš a vládní rada Vinc. Jarolímek. — Komité pro pořádání oslavy Bol. Jablonského Kardašově Rečici oznamuje, že dne 3. srpna oslavi stoleté narozeniny Boleslava Jablonského a žádá za vyslání nebo doporučení řečníka. Doporučí se rodák z Kardašovy Řečice pan redaktor Jar. Hru- skému. bý. — Odkaz pana Hynka Votočka 1000 K byl po-
doktor Mattuš profesor Chodounský Procházka Guth František Heri Třebízský Rais Schmidtaa Žižek Rizner Svatobor jítlegát Jarolímek Bol Jablonski Hynk Votoček Mošovce Kardašův Rečica Kardašův Řečice národní dom Inc
25 article
kladně naší vyplacen panem cís. radou Jos. Urba- nem, jenž sám zaplatil dědický poplatek 116.10 K.- Bylo poděkováno. Odkaz byl připojen k základní- mu jmění. Na postavení náhrobku J. V. Kořánovi usneseno věnovati 200 K, které budou splatny, až bude náhrobek postaven. — Národní Rada Česká a Spolek českých žurnalistů oznamují, že sbírky na fond Anýžův v Národních Listech byly odevzdá- ny Spolku českých žurnalistů, — Spolek assitentů českých vysokých školv Praze vyslal ke schůzi, na níž Spolek assistentů české vysoké školy technické v Brně projednává dnes dne 22. června o 1411. hod. dop. v budově tamní techniky za účasti sboru profesorského a říšských poslanců otázku asistentskou, jako de- legáta starostu svého MUDra. Otakara Faustku. — Ženský klub český má sociální sekci v pondělí o 6. hod. V pátek o 1/48. hod. več. Místo- starostka M. Tůmová podá referát o pešťském kongresu Světové alliance pro volební právo žen (členská schůze). — Český pomocný sbor lékařský v Praze konal v úterý 17. t. m. poslední předprázdninovou schůzi za předsednictví prof. Kukuly. Po vyřízení došlých účtů a došlých dopisů vzato na vědomí, že vrátili se ještě dosud na Balkáně působící lékaři, celá expedice z Černé Hory, pak pp. dři. Šaršok a Pírek, kteří poslední dobou byli ve službách vládních.
J V Kořán Anýžův Otakar Faustka M Tůmová profesor Kukula Praha Balkán Černá Hora rada Jos Rada Český český vysoký škola technický v Brno Český pomocný sbor lékařský v
26 article
Dále podrobně projednána záležitost vydání pa- mátníku pomocného sboru o vzniku, průběhu s za- končení celé jeho pomocné akce, jakož i vědecké- ho díla o zkušenostech, jež čeští lékaři na balkán- ských bojištích získali. Toto dílo bude vydáno po sjezdu lékařů na Balkáně působivších, který svolán bude na podzim. Ohledně zbytku nákladu díla „Vzpomináme na vás“, dáno bylo volné disposiční právo výkonnému výboru pomoc. sboru. Peníze. které zbudou po definitivním súčtování a po na- hražení veškerých výloh vůbec, budou věnovány ve prospěch sirotků balkánských po vojínech, pad- lých ve válce s Tureckem. Sbor pomocný vyzývá všechny své dodavatele, kteří dosud účtů nepřed- ložili, aby tak učinili nejdéle do konce měsíce čer- vna, ježto dále by se k nim přihlížeti nemohlo. Zároveň žádají se soukromí sběratelé, jakož i p.t. administrace českýcsh listů, již sbírky ve prospěch Jihoslovanů pořádali, aby laskavě příspěvky dosud neodvedené za účelem konečného súčtování ode- vzdali Slovanskému klubu v době nejkratší. Žádosti srbské vlády o vyslání internistů nemohlo býti pro ten čas vyhověno. Pro sirotky po padlých v Bul- harsku složil p. Ant. Kožíšek, statkář v Šlapanicích, 100 K. Dále složil p. Ant. Kožíšek, statkář v Šla- panicích u Zlonic, 20 K místo věnce na rakev vlád. rady p. Šťastného pro sirotky černohorské po pad- lých vojínech na Balkáně.
Jihoslovan Antonín Kožíšek Šťastný Balkán Turecko Šlapanice Zlonice
27 article
— Vážný stesk čteme v právě vydaném nej- novějším čísle „Časopisu Českého Úřadnictva Že- lezničního“; píšeť se tam: „V této přihodné době, kdy ministerstvo železnic pod vlivem různých pos litických stran chce věnovati větší částku pro zlepšení hmotných poměrů svých zaměstnanců, nutno upozorniti naše rozhodující kruhy, aby vedle jednotlivých osobních přání nepřehlížely věcí dů- ležitých, majících význam pro převalnou část ú- řadnictva, jejichž splnění bylo vždy na dobu pří- hodnější odkládáno. Známo všeobecně, že nemámy větších nesrovnalostí nad stanoveným příbytečný pro jednotlivé stanice. Bylo by spravedlivé av zájmu celku, aby nesrovnalosti tohoto rázu byly vyrovnány, jelikož jsou důležitější, než která jiná nepatrná regulace. Netřeba uváděti, že jsou to především naše stanice české, které jsou namnoze přímo nespravedlivě do nižších příbytečných tříd zařazeny a že normování to až na nepatrné vý- jimky neodpovídá skutečnému stavu věcí. Ale všechny tyto křiklavé nepoměry před- stihuje zařazení král. hl. města Prahy. které je do téže třídy zařazeno, jako leckteré venkovské městečko s po- měrně nepatrným počtem obyvatel- stva. Nesrovnalost tato nás zaráží tím více, že leckteré dolnorakouské hnízdo má totéž příbytečné jako druhé hlavní město Předlitavska, a že v alp- ských krajinách jsou místa, jimž přiznáno vídeňské příbytečné, jen hlavnímu městu království Českého odpírá železniční správa zvýšení beze všech dů- vodů a odkládá nápravu na pozdější dobu.“ Není pochybnosti, že tento hlas nezapadne bez po- všimnutí.
Praha Předlitavsko
28 article
— Schůze abiturientů příbramského ústavu učítelského z roku 1883. Dle úmluvy před pěti le- ty v Praze vykonané zvou pořadatelé kolegy, kteří před 30 lety v Příbrami maturovali, ku přátelské schůzi na den 2. a 3. srpna do královské Plzně. Žá- dá se, aby kolegové oznámili některému z pode- psaných své adresy, po případě svá přání nebo návrhy. Kromě programu, určeného pro Plzeň, pro- jektuje se ke dni 3. srpna výlet na Šumavu (Krá- lovský hvozd. Černé a Čertovo jezero, Eisenstein). Podrobný program bude každému zaslán. Pode- psaní volají: Přijeďte všichni, pokud možno i s ro- dinami. Na shledanou v Plznil Jménem kolegů plzeňských Jos. Drnec, zást. řed. měšť. šk. v Plzni. Richard Pirner. zást. říd. uč. v Plzni. — Sociologická sekce pořádá v neděli 22. t. m. výlet do „Olivovny“ v Říčanech. Sraz přesně ve 342. na nádraží cís. Frant. Josefa. — „Skupina českých skautů“ usídlila již v Kost.
Drnec Pirner František Josef Praha Příbram Plzeň Šumava čertův jezero Eisenstein Říčany Jos
29 article
Střimelicích v krásně upraveném táboře, „Skupi- na“ čítá vesměs jen studenty a úřadníky. Je něko- lik míst ještě volných v táboře. Kdo pak zájem o skauting má, nechť dopíše ihned na Bohouše Smutného, m. úřadníka, vůdce skupiny, jenž ochot- ně zprávy podá. Kost. Střimelice u Ondřejova. — Macierz szkolna pro Těšínsko. Národně obranná instituce slezských Poláků, těšínská Nía- cierz szkolna, konala v těchto dnech svou řádnou valnou hromadu, na níž podána byla zpráva o čin- nosti v uplynulém roce 1912. Doplákem k nedáv- ným našim zprávám o činnosti českých matic slez- ských, Opavské a Osvěty Lidové, podáváme o ní stručnou informaci. Macierz szkolna mělav roce 1912 57 místních odborů, z nichž 4 nevyvíjely žádnou činnost. Odbory v Lazích, udržovaly svým nákladem opatrovnu, v Dolních Bludovicích, Pol- ské Ostravě a Orlové přispívaly na udržování míst- ních škol pokračovacích. Čítáren a knihoven měly odbory 54 s 11.324 svazky. Čtenářů bylo 1604. pře- čtených knih 14.683. Přednášek a schůzí bylo 265, výletů, divadel a zábav 192. Majetek odborů ob- nášel 12.566 K. Členů měla Macierz 10 čestných, 415 zakládajících, 70 podporujících 4338 činných.
Polák Opavský Pol Střimelice Střimelice u Ondřejov Těšínsko Lazy Dolní Bludovice Ostrava
30 article
Celkem oproti roku předcházejícímu přibylo 256 členů. Z tohoto počtu členů jest 3596 ze Slezska, ostatní z Moravy, Haliče a ruského Polska. Nejzají- mavější jest ovšem zpráva o stavu financí Macierze. V roce 1912 dostala Macierz z Haliče 117.823 K,- t. j. o 23.573 K více než v roce předcházejícím. Ruští Poláci dali Polákům slezským 41.573 K, t. j. o 6981 korun více než v roce předcházejícím. Poláci slez- ští dali Macierzi 101.922 K čili o 14.873 více než v roce předcházejícím. V tomto obnose jsou již za- hrnuty subvence a školní platy ve výší 32.200 K. takže ve skutečnosti polské obyvatelst vo ve Slezsku své Macierzi odvedlo to- liko 69.721 korun. Suma tato jest sice slušná, avšak není v pražádném poměru s oněmi obnosy. jež na nacionální boj na Těšínsku dává Halič a království Polské. Zdůrazňujeme zvlášť tuto okol- nost. poněvadž v Čechách i na Moravě nezřídka poukazuje se k tomu, že boj ve Slezsku by měl býti lokalisován a že ani nepřímo by na něm neměl bráti podíl celý národ. Z cifer v předu uvedených jest patrno, že polská veřejnost na věci ve Slez- sku se dívá pod jiným zorným úhlem a kdo po- chopit chce, ten dozajista pochopí apely českých obranných institucí ve Slezsku k celém u národu. — Z českých ferialních osad. Lékařská prohlíd- ka dětí, jichž spolek z vzácné přízně dobrodinců ze všech vrstev národa letos opět na 1200 k zotavu-
Polák Slezsko Morava Halič Polsko Těšínsko Čechy