1
masthead
22. června 1913. Císlo 10.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
logie domácích zvířat na české technice. Ve
wém ústavu dbá prof. Kašpárek badání, jež
mají také praktický význam pro racioneln
hospodářství a chov zvířat a výsledky svého
badání, na př. o ochranném očkování, zušlech-
tování racy zvířat domácích, podává kruhům
nejširším nejen publikacemi, ale i přednáška-
mi, pořádanými zemědělskými sdruženími i v
rámci extense vysokoškolské, v jejímž výboru
prof. Kašpárek již po několik let horiivě
pracuje.
— Demagogie a služební pragmatika.
„České Slovo“ psalo včera popleteně na dvou
místech o služební pragmatice státních za-
městnanců a patrně proto, aby zaneslo zmatek
do řad svých stoupenců mezi státními zaměst-
nanci za tím účelem, aby tito neviděli, kdo
skutečně pracoval pro uskutečnění toho, čeho
za daných poměrů bylo možno dosáhnouti, házi
po poslancích svobodomyslných a „Národnícl
Listech“ výtkou — demagogie. Naší poslancia
naše redakce mohou tuto výtku přejíti mlče-
ním, kterého může použíti jen ten, který je
pevně o sobě přesvědčen, že co konal, konal
rvědomitě jako každou svou povinnost. O tom
nemůže býti sporu, že státní zaměstnanci těžce
pociťují odklady s realisováním pragmatiky.
profesor
Kašpárek bádání
Kašpárek
5
article
Leč na všechny strany upřímně řečeno: do té
situace zahnala pragmatiku demagogie všech
těch, kteří strany parlamentní hnaly k zamít-
nutí koaličního § 32. Není pravda, jak
tvrdí nár. sociální list, že teprve při jednání
o rozpočtovém provisoriu v prosinci r. 1912
vláda přišla s junctim, nýbrž pravda je, že
vláda hned od počátku stála na
stanovisku, že jí musí býti povoleny
nové prameny příjmů na tyto nov
trvalé výdaj e. Dnes pokračuje se zase
demagogii a tvrdí se, že bylo by možným krýti
výlohy na pragmatiku z běžných příjmů stát-
ních. Dle rozpočtu jsou státní dráhy pasivn
56 miliony korun, jež stát na dráhy z běžných
příjmů doplácí. Eventuální zvýšené příjmy na
daních proti příjmům rozpočteným jsou dávno
pohlceny mobilisačními výdajia
podporami rodin reservistů; jen
tyto obnášejí dnes už přes 15 milionů korun
6
article
Proto vláda bránila se krytí výloh pragma-
tiky z běžných příjmů: svolila-li k tomu, aby
po odhlasování finančního plánu v podzimním
zasedání byly finanční výhody pragmatiky
zpětně od 1. září státním zaměstnancům po-
skytnuty, učinila tak jenom s výslovnou
výhradou, že tyto výlohy budou zařaděny
do rozpočtu na rok 1914. Za to, že následkem
zbytečných průtahů jednání parlamentního se
slažební pragmatikou v r. 1912 opatřen
prostředků přišlo až do doby balkán-
ských událostí a že částečná mobilisace,o
které nerozhodují, jak známo, parlament
ani delegace, nýbrž panovník, vyžádala si
úplně přebytky na daních, že celá zahraniční
situace a hospodářská krise, s ní spojená, měla
za následek poklesnutí hospodářské kon-
jnnktury a ohrožení zvýšeného výnosu celé
řady daní, přece nemohou poslanci svobodo-
nyslní, jako nemohou za to, jestliže poslanci
národně-sociální nežádali a nevy-
nohli ani částečných koncesí pr
svoboda
7
article
úřadníky. Nemají-li dle „Českého Slo-
va“ poslanci svobodomyslní už vli vu,
nohou tedy poslanci národně-s o-
ciální ukázati, jaký oni mají vliv
aco oni úřadníkům vymohli a vy-
nohoul Naši poslanci zachránili vše, co s
v dané situaci zachrániti dalo,a
byl to právě dr. Kramář, který na konfe-
renci předsedů stran příznivých finančnímu
plánu musil čeliti nejpustější demagogii ně-
necko-nacionálního svazu, který chtěl, by se
v červenci konalo zasedání parlamentu přes
to, že 58 českých poslanců, sjednocených v
společném klubu, a 30 Rusínů hotovili se pro-
vozovati obstrukci proti rozpočtovému provi-
soriu. Tato obstrukce měla k disposici: 80 věc-
ných oprav, jmenovitá hlasování o 15 menši-
sových návrzích a o 80 resolucích, při nichž
nohlo býti navrhováno rozdělené hlasování.
dále možnost podati na 100 nových resoluei
k rozpočtovému provisoriu a navrhnouti o nich
menovité hlasování, k němuž potřebných 5
Rusín
8
article
Hasů měla. Toto vše dokazuje jasně, že by n
konec bylo musilo dojíti k § 14., k zamezení
prodloužení provisoria jednacího řádu, čili že
na podzim by kterákoliv strana, třeba Rusíni.
nohla zatarasiti denní pořádek parlamentu
několika sty pilných návrhů, čímž by fi-
nanční plán byl úplně znemožněn
A že by vláda říšskou radu uzavřela, aby měla
nožnost odstraniti § 14. nedělnost podzimního
zasedání, je jisto, a je při tom úplně lhostejno
byly-li „Národní Listy“ v této věci lépe infor-
movány než ostatní české denní listy. Toto
vše opět jasně vysvětlujeme ne pro redakci
„Českého Slova“, nýbrž pro soudnou českou
veřejnost.
— Mýdlo na mouřenína. „České Slovo!
přinese dnes zprávu o tom, že agrární klub
nmyl posl. Klofáče v jeho prostějovské zále-
šitosti tím, že jmenoval tři důvěrníky a to
pány posl. Jos. Bukvaje, posl. J. Rataje a po-
slance dra. K. Viškovského. Při tom neudává
te, na základě jakých pramenů pánové čer-
pali svoje přesvědčení, zdali si také k tomu
vzali Chytilův adresář Moravy, ve kterém
je uvedena „Franziska Rolny“ jako pouz
německy protokolovaná firma. Dále ne-
bude v „Českém Slově“ uvedeno, co bylo
předmětem vyšetřování, zdali také to, kdo
podepsal dra. Kramáře a zdalí také to, kdo
Hasa
Rusín
Klofáč
Bukvaj
J Rataj
K Viškovský
Chytilův
Franziska rolna
Kramář
Morava
9
article
Národní radě české namlouval, že také dr-
Kramář prostějovské firmy do Bulharska do-
poručuje. „Č. Slovo“ zamlčováním těchto
všech věcí vaří docela zbytečně mýdlo na
nouřenína. Podivno zůstává, že těch českých
noudců se před veřejností objevilo příliš mno-
ho. Dočtli jsme se, že o tuto službu byl po-
lídán také p. posl. Žďárský, dočíli jsme se.
že Národní rada o tom bude rozhodovat, ale
konec konců odevzdáno to bylo největšímu
klubu na radě říšské. Nic proti tomu nemáme.
jen jednomu se divíme, že pramenem pro pře-
wvědčení o správnosti jednání p. Klofáče byly
výpovědi, nota bene nepřísežné, dvou nej-
interesovanějších lidí: p. dra. Rolného, který
dodávku chtěl dostat, a bra. Jaroslava Němce.
který výslovně v novinách přiznal, že na tom
něl obchodní zájem, čili jinými slovy, poně-
nadž nemá konfekci, nýbrž zcela jiný obchod,
že měl za sprostředkování dodávky slíbenou
provisi. Materiál prý bude dodán Národn
radě, která s celou věcí nemá nic jiného spo-
lečného, než to, že byla p. posl. Klofáčen
— napálena.
— Nové lihovary hospodářské. Píše se nám
z kruhů odborných: Pátečním odhlasováním
rozpočtového provisoria byly citelně poško-
zeny statkářské i družstevní lihovary vzniklé
roku předešlého, jakož i nejméně dvace
rolnických lihovarů, chystaných pro
tento rok na základě návrhu posl. Staňka,
aby jim bylo reservováno 8000 hl. kontingentu
pro příštích pět kampaní. Pochybená oposice
proti finančnímu plánu a logicky potom násle-
dovavší zamítnutí Staňkova návrhu zavinily
že vše zůstalo přistarém a nové liho-
vary opět o jednu kampaň jsou připraveny.
Kramář
Žďárský
Klofáč
Rolný
Jaroslav Němec
Staněk
Staňkův
Bulharsko
10
article
Průmyslové lihovary počítaly již jako
s hotovou událostí s novou úpravou lihovar-
ského zákona, jak byla pojata do malého plá-
nu finančního, po jehož včasném vyřízení byla
by od 1. září t. r. zvýšena daň o 50 K na
hektolitru alkoholu, a měl snížen býti průmy-
slový souhrn kontingentu o 25.000 hl. Tuto
výhodu — po 20 K celkem půl milionu korun!
— odnesou si již do šesté kmpaně lihovary
průmyslové a budou zajisté platiti vyšší divi-
dendu i hnáti ještě dále kurs svých akcií. Ale
hospodářs ké lihovary pohořely na celé
čáře. Čtyřiadvacet družstevních lihovarů, za-
počavších do 1. prosince 1912 pracovati v
Čechách (12), na Moravě (11) a v Haliči (1).
tedy 23 výhradně českých podníků našeho
rolnictva musí se spokojiti s kontingentem
376 hl., kdežto novou úpravou byly by již pro
příští a všechny následující kampaně dosáhly
individuálných kontingentů po 600 hl., tedy
o 224 hl. čili ročně o 4480 K více. Statkářské
lihovary (v Lužanech, ve Vraňanech, čtyři
Čechy
Morava
Halič
Vraňany
11
article
Schwarzenberské u Protivína a j. v.), které
loni počaly pracovati a pro příští kampaň mě-
ly dostatí definitivný kontingent dle výměry
pozemků jistě po 2—400 hl., jsou také na su-
chu a musí vzíti za vděk nepatrnými podíly
z uvolněného kontingentu, čímž jejich existen-
ce vážně jest ohrožena. Projekty nových
lihovarů družstěvních, jež české rolni-
ctvo chystalo hlavně pro chudé bramborářské
předhoří v Čechách, jsou tím rovněž zmařeny
na velikou škodu domácího dobytkářství
žádoucího zvýšení produkce masa, mléka
másla. Takovou jest bilance nešťastného roz-
poru mezi tím, co agrární poselstvo v rozpo-
čtovém výboru samo vyvolalo a hospodářským
lihovarům družstevním i statkářským slibova-
lo a mezi náhlým obratem oposičním, jejž od-
náší teď zemědělské lihovarnictví a drobné
rolnictvo zúčastněné v hotových již i připra-
vovaných lihovarech družstevních.
Protivín
Čechy
12
article
— Zakázaná sokolská slavnost v Ústí n
Lab. Dle zprávy včerejší „Bohemie“ bylo okr.
hejtmanstvím v Ústí n. L. zakázáno pořádání
sokolské slavnosti, kterou na dnešní neděli
ohlásila úřadům sokolská jednota ústecko-
krásnobřezenská. Slavnost byla projektována
v zahradě spolkového domu českého beze
všeho průvodu veřejného, proto je tím nápad-
nější, že byla zakázána a protože prý „by byl
porušen veřejný pokoj a pořádek“. Ale ký mi
— Proti našemu sofijskému dopisovatelí Vl
Sísovi přinesl časopis „Srbobran“ koncem minu-
lého měsíce novinářský útok zřejmě osobně zau-
jatý a nenávistný, podniknutý jen za to, že V. Si
v našem listě na základě svých vlastních zkuše-
ností a znalostí, s tendencí jistě co nejlepší psal
o sporných otázkách na Balkáně, zaujímaje sta-
novisko Bulharům sympatické. Je to prostě jeden
z těch neblahých zjevů, jichž jsme teď na slovan-
ském Balkánu svědky. Z toho důvodu jsme nepsali
o celé věci, a mlčeli jsme i tehdy, když některé
české listy — protimladočeské — hloupý útok
Srbobrana se zjevným potěšením zaznamenaly jen
proto arci, že šlo o našeho dopisovatele. Neboť ta-
kový jest již český mrav, a taková žurnalistická
kollegialita v táboře našich politických odpůrců.
Nyní dostáváme z kruhu sofijských Čechů vřelý
projev, podepsaný řadou vynikajících našich kra-
janů tamnějších (malíři Jar. Věšínem as J. V.
Sís
Bulhar
Ústí můj Laba
Balkán
Věšín
Bohemia
spolkový dom
13
article
Mrkvičkou, univ. prof. A. Šourkem, lekto-
rem J. Brožkou, majitelem tiskárny J. Kade-
lou, prof. S. Zacheml, kteří znajíce dobře oso-
by i věci, znajíce z osobního názoru i zákulisí novi-
nářského útoku na našeho dopisovatele, vyslovili
překvapení a politování, „že se v Čechách
našli tak naivní lidé, kteří takovým
odporným zprávám uvěřili a ještě je
vytiskli.“ Naši milí krajané sofijští žijí již dlou-
há léta za hranicemi svojí vlasti. Nelze se jim
tedy diviti, že jsou překvapeni noblessou
některých českých listů. Kollega Sis byl i v če-
chách bit za to, že je dopisovatelem — Národních
Listů.
— Ke kapitole, kdo je v Rakousku zpáteční-
kem, má včerejší „Arbeiterzeitung“ v úvodníku
dokumentární příspěvek. Jak známo v poslední pá-
teční schůzi parlamentu pro návrh sociálně-de-
mokratický na zrušení pracovních knížek dělni-
ckých hlasovaly kromě všech českých stran také
veškeré strany slovanské, kdežto kluby německé.
křesťansko-sociální a německo-národní svaz, tento
až na několik výjimek, hlasovaly proti tomuto
návrhu. Včerejší „Arbeiterzeitung“ označuje toto
hlasování za skvrnu na těle německé buržoasie
takto: „Učiní-li parlament jednou rozumný, dělni-
ctvu přátelský skutek, musí se to státi proti od-
poru německé buržoasie a stane se to jen, d ík
vyšším sociálním názorům Čechů. Po-
láků, Rusínů, Jihoslovanů a Vlachů. Nemusíme se
my, Němci, za svou buržoasii styděti?“ rozhorleně
končí svůj soud orgán německé sociální demokra-
cie v Rakousku. Toto uznání vyššímu sociálnímu
cítění Čechů a ostatních rakouských Slovanů
profesor
A Šourek
S Zacheml
Sisa
Čecho
Rusín
Jihoslovan
Vlach
Kade
Čechy
Rakousko
národní svaz
14
article
„Arbeiterzeřtung“ samo poopravuje falešné
názory, o Slovanech často v „Arbeiterzeitung“
pronášené, jakoby byli od přírody zpátečníky. Jes
jen litovati, že Čechové zvlášť a Slované rakoušt-
vůbec nemohou také německým sociálním demo-
kratům vysloviti pochvalu za — na příklad —
vyššícítění, myšlení a jednání v otáz-
ce národnostní. Naopakl V Amstettenu so-
ciálně-demokratičtí členové obecního zastupitel-
stva spolupodepsali s nacionálními a křesť.-sociál-
ními Němci petici pro zákon Koliskův, jehož
obsah protiví se i usnesení brněnského sjezdu soc.-
demokratického o národnostní autonomii. Tedy
neměli by se čeští socíální demokraté stydět
za německé sociální demokraty?!
— Třídění duchů mezi Němcí? Mezi těmi ně-
meckými politiky, kteří na odiv staví svůj libe-
ralism, uvaitř jsou však antisemity, stojí v popřed
předseda německonacionálního svazu poslaneckého
ve Vídní a předseda Schulvereinu dr. Gross. Mezi
německými židy jeví se v poslední době silnější
hnutí proti těmto tajným antisemitům a v první
řadě proti dru. Grossovi. Jak jsme včera oznámili,
byla v páteční schůzi obecního zastupitelstva ve
Vídní podána členy liberální hospodářské strany
ostrá interpelace proti tomu, že Schulverein, ač
přijímá peníze i od židů, požaduje na učitelích
schulvereinských škol křestní listi interpelace měla
ráz demonstrační: odhaliti v residenčním
obecním zastupitelstvu antisemitské smýšlení sprá-
vy Schulvereinu s drem. Grossem v čele. Ve vo-
lebním okrese dra. Grosse, v Jihlavě, pořádají „či-
stí liberálové“ schůzi proti dru. Grossovi s pro-
gramemi „Der Antisemit Dr. Gross“. Z četných
známek lze souditi, že toto hnutí není chvilkové.
— žívnostníctvo a strana národně-sociální.
Čecho
Slovan
Němec
Koliskův
doktor
Gross
Schulverein
Amstetten
Vídeň
Jihlava
obecní zastupitelstvo
15
article
Ústřední orgán strany národně-sociální „České
Slovo“ uveřejňuje denně tuto výzvu: „Praha ječ
pro obuvníky uzavřena. Nikdo sem necestuj a o
práci se neucházejí Stojíme ve mzdovém boji se
zaměstnavateli, který v jednotlivých dílnách vy-
vrcholuje ve stávku. Upozorňujeme všude na náš
boj, ať dělnictvo, hlavně venkovské, jest imnformo-
váno.“ Strana národně-sociální říká si, že je stra-
nou živnostenskou. Obuvničtí mistři, proti nimž
strana národně-sociální organisuje a vede stávku
nejsou přece kapitalisté, naopak, malí živnost-
níci! Národně-sociální poslanec a t. č. starosta
Zemské jednoty živnostenských společenstev p
Slavíček býval mistrem obuvnickým, než se
stal poslancem — snad se nyní rozpomene na užší
svazky stavovské, jimž je svou minulostí vázán
k mistrům obuvnickým a zastane se mistrů obuv-
nických. Měl by to učiniti — leč socialistický pro-
gram strany národně-sociální mu toho nedo-
volí
— Oslava 50letého trvání Městské vyšší dívčí
školy. Oslava skládá se z vlastní slavnosti školní.
z výstavy a ze schůzky bývalých žákyň školy. Ve
čtvrtek dne 26. června otevře se výstava
kreseb a ručních prací žákyň v budovách škol-
ních. V pátek dne 27. t. m. o 10. hod. dopol. koná
se ve Smetanově dvoraně Obecního domu slavnost
školní, ke kteréž mají volný přístup kromě repre-
sentantů města jako vydržovatele školy rodičové
a příbuzní žákyň, bývalé žákyně školy, jakož
každý, komu školství dívěí na ardci leží. V pá-
tek o 3. hod. odpol. uctí bývalé žákyně na
hřbitově olšanském památku zesnulého prvního
ředitele školy Viléma Gablera. Večer téhoz
dne poč. 7. hod. koná se přátelská schůze býva-
lých žákyň v sálech Obecního domu. Na programu
Slavíček
Gabler
Praha
Smetanův
obecní dom
16
article
jest sbor, čísla klavírní, melodram, zpěvné solo
duetto, kteréž vesměs obstarají s nevšední ocho-
tou bývalé žákyně Vyšší dtvčí školy, které se vě-
novaly umění buď z povolání neb z amateurské
záliby. Ráz večírku bude prostý, nenuceně přátel-
ský. V sobotu o 8. hod. ranní zúčastní se
bývalé žákyně dle možnosti spolu s nynějšími žá-
kyněmi obvyklých slavných služeb božích v chrá-
mu týnském. K Vánocům chystá se Almanach
vzpomínek a úvah bývalých žákyň městské vyšš
dtvčí školy, do něhož příspěvky již nyní si vypro-
šujeme. O slavnost jest živý zájem a došlo již
velmi mnoho přihlášek nejen z českých zemí, ale
z mimočeských. Další přihlášky přijímá ředitelství
Vyšší dívčí školy. Příspěvek sjezdový, za který se
účastnicím dostane též odznaku slavnostního so-
chařem Šejnostou modelovaného, obnáší 5 K. Od-
znaky vydá, počínaje čtvrtkem dne 26. t. m., škol-
ník Vyšší dívčí školy na legřtimaci zapraveného
příspěvku.
— Volba rektora na c. k. akademii umění
Praze. V pátek dne 20. června konala se na c. k.
akademii umění volba rektora pro nejbližší studijní
rok 1913/14. Zvolen byl prof. Karel Krattner.
— Pan Alois Tichý starší, majitel pivovaru
v Uhřiněvsi, oslaví dnes v kruhu rodinném sv
sedmdesáté narozeniny. Jeho jméno je dobře za-
psáno v kruzích pivovarských. Také nechyb
nikde, kde jde o podporu našich národních zájmů
a našeho prospěchu. Jako rodák vysokomýtský
studoval na české technice v Praze a po něko-
likaleté působnosti cukrovarské převzal pivovar
v Uhřiněvsi do své správy a později stal se jeho
majitelem. Závod přivedl k všestrannému rozkvětu
a získal mu v každém ohledu nejlepší pověst.
Šejnosta
Oda
profesor
Krattner
Tichá
Zvolen
Uhřiněves
Praha
akademie uměný Praga
17
article
Dlouholetý stoupenec dra. Riegra, býval ale také
v nejupřímnějších stycích s Barákem. Literafur
a vůbec vše, co souvisí s naším kulturním živo-
tem, najde vždy v něm horlivého příznivce a pod-
porovatele. Přejeme mu ze srdce dlouhá a spoko-
jená léta.
— Cís. rada Otto Bondy zemřel. Včera,
v sobotu dopoledne o 11. hodině — jak jsme již
včera stručně zaznamenali — zemřel v Praze v
své kanceláři, raněn srdeční mrtvicí pan cís. rada
Otto Bondy, spoluchéf fy. L. G. Bondy,
narozený 8. března 1859 v Praze. Zesnulý byl
synem bývalého presidenta zdejší obchodní ko-
mory, pana Bohumila Bondyho, v roce 1907 ze-
mřelého. Po absolvování studií vstoupil do závodů
svého otce, jež později až do své smrti řídil
společně se svým bratrem, panem cís. radou
Léonem Bondym, místopresidentem Pražské
obchodní a živnostenské komory. Znám byl svou
velkou dobročinností, kterou při nesčetných pří-
ležitostech osvědčoval. Zesnulý byl protektorem
a čestným členem mnoha lidumilných spolkůa
a ve mnoha dobročinných ústavech zasedal
v představenstvu. Nad jeho rakví truchlí vdova
pí. Gisela Bondyová roz. Reichová a dva synové
v mladistvém věku 16 a 8 let. Tělesná schránka
zesnulého bude v pondělí 23. t. m. o 3. hodině
odpol. z domu smutku v Praze, v Panské ulici 5
na israel. hřbitov ve Strašnicích převezena a tam
do rodinné hrobky k věčnému odpočinku uložena.
— Spolek »Dětské ambulatoriuma
jesle nemocniční« v Praze prosí své
členstvo, by se pohřbu svého zakladatele a dlouho-
letého pokladníka p. cís. rady Otty Bondyho co
nejhojněji účastnilo.
Riegr
Barák
Cís
Bond
L G Bond
Bondy
Léon Bondy
Bondyová
Reichová
Ott Bondy
Praha
panská ulice
Strašnice
živnostenský komora
18
article
— Z c. k. české vysoké školy technické v Praze.
Při volbě akademických funkcionářů této vysoké
školy na studijní rok 1913/14 dne 21. června t.r.
byli zvoleni pp. prof. dr. Theodor Kašpárek
rektorem, prof. Jan Kolář, děkanem odboru sta-
vebního iaženýrství, prof. dr. Alois Čenský, dě-
kanem odboru pozemního stavitelství. prof. Bedr
Procházka, děkanem odboru strojního inže-
nýrství, prof. Karel Andrlík, děkanem odboru
technické chemie, prof. dr. Václav Felix, dě-
kanem odboru kulturního inženýrství, prof. dr.
Jaroslav Formánek, děkanem odboru země-
dělského a prof. dr. František Nušl, děkanem od-
dělení obecního.
— Z Českého učení pro vědy polítické. Ex-
kurse posluchačů politické školy do Drážďan, která
vyjede z Prahy v pátek dne 27. t. m. o 5. hodin
55 mih. z Prahy, navštíví především příbuznou in-
stituci pro politické vzdělání. Gehestiftung, kde
dostane se ji odborného výkladu. Ostatní čas vě-
nován bude uměleckým sbírkám. Sobota věnován
bude stavební výstavě v Lipsku, kde hlavní po-
zornost věnována bude oněm stránkám stavebni-
ctví, které se přimykají k intencím letošního kursu
samosprávného. Poloviční jízdné. Bližší informace
v sekretariátě v Marianské ulici
profesor
doktor
Theodor Kašpárek
Kolář
Čenská
Bedr Procházka
Andrlík
Václav Felix
Formánek
Nušl
Drážďany
Praha
Lipsko
vysoký škola technický v Praga
Český učený pro věda
Gehestiftung
19
article
— Americký konsul o Jičíně a skalách Pra-
chovských. Dne 15. června uspořádal Anglický klub
v Praze ku pozvání anglického spolku jičínského
korporativní výlet do Jičína a Prachovských skal.
jehož se zúčastnil též americký konsul v Praze
p. J. Brittain s chotí, jakož i britský konsul-zá-
stupce p. R. Hollwell Schwarz a na 30 členů spolku.
Účastníky výpravy uvítali na nádraží jičínském sta-
rosta města p. Vojtěch Jírů, předseda cizinecké ko-
mise jičinské p. Liška, předseda anglického spolku
jičínského s četnými dámami a pány. Dopoledne
bylo věnováno prohlídce města, načež hosté ode-
brali se v povozech jim propůjčených laskavosti
místních činitelů do Prachovských skal, kdež je
očekával pan lesní Sedláček. Při obědě, jenž při-
praven byl v restauraci v Prachovských skalách.
pronesl americký konsul p. J. Brittain, nadšen
přirozenou, jedinečnou krásou skal, tento pozoru-
hodný přípitek: „Dnes ráno, když blížili jsme se
Jičínu a uviděli ty krásy přírody, kterými jest toto
půvabné a historické město obklopeno, přemýšlel
sem, zda by nebylo možno trochu více rozšířiti
pověst o těchto půvabných krásách severovýchod-
ních Čech mezi tisíci anglickými a americkými ce-
stujícími, kteří každoročně navštěvují Evropu. Mno-
hý turista blouzní nadšeně o přírodní kráse méně
půvabné, než jsme dnes viděli. Jak lehko si před-
stavuji krásné hotely a villy v blízkosti těchto
skal, a elektrickou dráhu, přivážející sem turisty
k odpočinku a zotavení v krásné přírodě. Vy, kteří
jste vyrostli a žijete obklopení tímto nádherným
okolím, nemůžeto tak oceniti onu půvabnost, jako
někeří z nás, kteří přicházíme z rovin amerických.
J Brittain
R Hollwell Schwarz
Jíra
Liška
Sedláček
Jičín
Praha
Evropa
Mno
anglický klub
anglický spolek
20
article
Váš anglický kroužek může býti prostředkem, který
učiní z Jičína známé město a to nejen oněm dvěma
anglicky mluvícím národům, ale též Pražanům; my-
slím, že v našem středu jest jich kolik, kteří jsou
v tomto krásném městě poprvé. V kruzích světov
turistiky jest Praha a český národ více znám, než
před několika lety a příčina toho jsou snahy ně-
kterých vynikajících korporací českých, jež vedle
města Prahy soustavně hledí upozorniti svět na
krásy země české. Mám na mysli Cizinecký svaz
pražský, náš klub anglický, jakož i kroužek váš,
kteří dnes nás hostíte. Naše přání jest, aby oba
tyto kroužky zdárně se rozvíjely i na dále a s nimi
ono dobro, které působí.“ Po důkladné prohlídee
význačných částí Prachovských skal za průvodu
neúnavných a roztomilých průvodčích — dam
pánů — členů klubu jičínského, navrátila se vý-
prava do Jičína, kdež přípravena byla pro ně ve-
čeře v hotelu Hamburk. K odjezdu na nádraží do-
stavili se všichni členové klubu jičínského a četné
obecenstvo.
— Z armádního věstníku. Císař vyslovil gene-
rálovi jízdy, hr. Oreini-Rosenbergovik
jeho 50. služebnímu roku svoji spokojenost. — Vév.
Ulrich z Virtenbergu jmenován plukovní-
kem 4. a podplukovník 8. hulánského pluku ryt.
Regner z Bleylebenu velitelem 13. dragoun-
ského pluku; plukogník Ludvík Sündermann,
přespočetný ve aboru generálního štábu, učitel
informačním kursu pro setníky řadového vojska.
jmenován náčelníkem hlavního štábu
VIII. armádního sboru, a podplukovník Josel
Strzizek velitelem 25. pěš. pluku.
Pražan
Ulrich
Regner
Sündermann
Josel Strzizek
Jičín
Praha
Hamburk
21
article
— Redlova vyznamenání odvolána. Z Vídně.
21. června. Vojenský věstník uveřejňuje dnes od-
volání veškerých vyznamenání, udělených býva-
lému plukovníku Redlovi. Zároveň dlužno kon-
statovati, že v oficiálních vojenských seznamech
dosud nebyl záznam o úmrtí Ředlově. V rejstříku
úmrtním Redl nebyl a dlužno tudíž míti za to,
že dodatečně byl z armády vyloučen.
— Esperanto a hájení Němectva vůčí Čechům
Nedávno vyšla v severních Čechách německá pro-
pagační brožura o Esperantu pod názvem „Was
geht den Deutschen das Esperanto an?“, jejíž
autor prof. dr. Bausenwein, známý předák praž-
ského Němectva, upozorňuje Němce na význam
a důležitost Esperanta. Nezmiňovali bychom se
o tomto tiskopise, kdyby nezajímal nás po stránce
národnostní, neboť vyzývá Němce, aby se učili
Esperantu z toho důvodu, aby mohli paralysovati
„lživé“ zprávy, které s úspěchem podávají češt
Esperantisté svým přátelům do celého světa, in-
formujíce jejich prostřednictvím zahraniční tisko
českém národě a jeho politickém postavení. Bliž-
šího povšimnutí zasluhuje i ton, jakým obrací se
ke čtenářstvu písatel jmenované brožury. Styky
na poli obchodu, turistiky, výměny myšlenek, to
vše jsou mu cíle menšího významu — na předn
místo klade obranu Čechy ohroženého Němectval
Počítá asi s tím, že v řadách jeho přátel nalezne
pochopení pouze taková myšlenka, která nejen
ve všeobecném životě se osvědčuje, ale která za-
jistí i možnost bojovati proti všemu, co jest české.
Redlův
Redl
Čecho
profesor
doktor
Bausenwein
Němec
Vídeň
Čechy
Was
22
article
Píše mezi jiným na str. 15. a 16.: ... „Ke konci
budiž ještě ukázáno na malém příkladě, jak citelně
nám škodí v národním ohledu naše upjatost vůči
Esperantu. Češi, jimž přece při nejlepší vůli nelze
vytýkati národnostní vlažnost, vrhli se s veškerou
rozhodností na Esperanto a také tím ovšem doká-
zali správný pud mladých národů. Není již takřka
české vesnice bez esperantského odboru, v Praze
samé jest 12 českých spolků Esperantistů a vychá-
zejí tři české časopisy esperantské. Soustavnou
prací a úžasnou houževnatostí využili světových
styků, které umožňuje Esperanto, a dosáhli dnes
již toho, že všude na celém světě v esperantské
literatuře všech národů lze stále čísti podrobné
články a zprávy — ovšem náležitě šovinisticky
zabarvené — o českém národě, o „jeho“ nádherné
vlasti Čechách, o „jeho“ staroslavném hlavním
městě „Praha““, o jeho umění a písemnictví,
samozřejmě především o jeho nepřátelích, zlých
Němcích. A tyto informace zůstanou zcela bez
námitek — jistě ne v zájmu národní vážnosti, již
beztak ne příliš veliké, které požívá ve světě zvlá-
ště Němec-Rakušan, nepoužijeme-li konečně my
Němci pro tento národnostní boj stejných zbraní
kterých poskytuje Esperanto. (Německý spolek
esperantský Verda Stelo v Praze přeloží do Espe-
ranta se souhlasem pražského Ortsratu německé
Čech
Němec
Rakušan
Praha
Čechy
Espe
Verda Stela
23
article
Nár. rady pro Čechy výtečnou brožuru „Praha —
německé město vysokoškolské“ a vystoupí tak
proti těmto lživým ličením o „české Praze“, která
čeští Esperantisté rozšířili až na nejzazším Vý-
chodě, v časopise „Japana Esperantisto“.) Jest
jasno, že se proti takovým, svou důslednostía
rozšířeností nanejvýš nebezpečným protiněmeckým
rejdům nic nepořídí sebe důraznějšími protesty
někde v Liberci nebo v Chebu. A kdyby nebylo
jiných důvodů, byl by již tento sám dosti závaž-
ným, abychom Esperantu věnovali bedlivou pozore
nost z důvodů národních, neboť zde dlužno opět
chrániti zájmy národa, byť i byly toho času rázu
pouze ideálního.“ Nemůže býti lepšího uznání čin-
nosti českých Esperantistů, než z řad těch, kteří
dosud stále hlásají jen vyhlazovací boj všemu če-
— Kandidáti moderní filologie porokovali
včera v Klementinu za hojné účasti kruhů univer-
sitních, professorských i studentských o akci prot
obsazování míst moderních filologů silami neod-
bornými. Schůze vyzněla v ten smysl, aby přípravné
komité zahájilo účinnou akci ve prospěch moder-
ních filologů.
Čechy
Praha
český Praha
Liberec
Cheb
Klementinum
24
article
— Ze Svatobora. (Schůze ředitelstva 11. čer
vna 1913.) Předsedal starosta spolku pan vrchní
ředitel dr. Karel Mattuš a přikročeno k ustavení
výboru. Místopředseda p. prof. dr. Chodounskýa
účetní p. Procházka setrvají ještě 2 léta ve svých
innkcích. Za jednatele zvolen jednomyslně pan
proí. dr. Jiří Guth, za pokladníka pan Fr. Heri-
tes. Oba zvolení volbu přijímají. Rozhodnutí po-
roty o ceně V. B. Třebízského bylo vzato na vě-
domost, uveřejněno bude novinami dne 20. června.
Podpor bylo povoleno celkem 800 K. Potom uvádí
pan ředitel Rais do schůze delegáty měšťanské
hesedy v Mošovcích pp. Miloslava Schmidtaa
Žižku Riznera, kteří tlumočí ředitelstvu prosbu, aby
Svatobor poskytl svůj pozemek v Mošovcích n
stavbu Národního domu, který by postavili na zá-
kladě sbírky podílové po 50 K. Předseda ujistil de-
legáty o sympatiích ředitelstva a o záležitosti roz-
hodnuto bude později. — Za členy skutečné přijati
pp. Ladislav Mattuš a vládní rada Vinc. Jarolímek.
— Komité pro pořádání oslavy Bol. Jablonského
Kardašově Rečici oznamuje, že dne 3. srpna oslavi
stoleté narozeniny Boleslava Jablonského a žádá
za vyslání nebo doporučení řečníka. Doporučí se
rodák z Kardašovy Řečice pan redaktor Jar. Hru-
skému.
bý. — Odkaz pana Hynka Votočka 1000 K byl po-
doktor
Mattuš
profesor
Chodounský
Procházka
Guth
František
Heri
Třebízský
Rais
Schmidtaa
Žižek Rizner
Svatobor
jítlegát
Jarolímek
Bol
Jablonski
Hynk Votoček
Mošovce
Kardašův Rečica
Kardašův Řečice
národní dom
Inc
25
article
kladně naší vyplacen panem cís. radou Jos. Urba-
nem, jenž sám zaplatil dědický poplatek 116.10 K.-
Bylo poděkováno. Odkaz byl připojen k základní-
mu jmění. Na postavení náhrobku J. V. Kořánovi
usneseno věnovati 200 K, které budou splatny, až
bude náhrobek postaven. — Národní Rada Česká
a Spolek českých žurnalistů oznamují, že sbírky
na fond Anýžův v Národních Listech byly odevzdá-
ny Spolku českých žurnalistů,
— Spolek assitentů českých vysokých školv
Praze vyslal ke schůzi, na níž Spolek assistentů
české vysoké školy technické v Brně projednává
dnes dne 22. června o 1411. hod. dop. v budově
tamní techniky za účasti sboru profesorského a
říšských poslanců otázku asistentskou, jako de-
legáta starostu svého MUDra. Otakara Faustku.
— Ženský klub český má sociální sekci v
pondělí o 6. hod. V pátek o 1/48. hod. več. Místo-
starostka M. Tůmová podá referát o pešťském
kongresu Světové alliance pro volební právo žen
(členská schůze).
— Český pomocný sbor lékařský v Praze konal
v úterý 17. t. m. poslední předprázdninovou schůzi
za předsednictví prof. Kukuly. Po vyřízení došlých
účtů a došlých dopisů vzato na vědomí, že vrátili
se ještě dosud na Balkáně působící lékaři, celá
expedice z Černé Hory, pak pp. dři. Šaršok a Pírek,
kteří poslední dobou byli ve službách vládních.
J V Kořán
Anýžův
Otakar Faustka
M Tůmová
profesor
Kukula
Praha
Balkán
Černá Hora
rada Jos
Rada Český
český vysoký škola technický v Brno
Český pomocný sbor lékařský v
26
article
Dále podrobně projednána záležitost vydání pa-
mátníku pomocného sboru o vzniku, průběhu s za-
končení celé jeho pomocné akce, jakož i vědecké-
ho díla o zkušenostech, jež čeští lékaři na balkán-
ských bojištích získali. Toto dílo bude vydáno po
sjezdu lékařů na Balkáně působivších, který svolán
bude na podzim. Ohledně zbytku nákladu díla
„Vzpomináme na vás“, dáno bylo volné disposiční
právo výkonnému výboru pomoc. sboru. Peníze.
které zbudou po definitivním súčtování a po na-
hražení veškerých výloh vůbec, budou věnovány
ve prospěch sirotků balkánských po vojínech, pad-
lých ve válce s Tureckem. Sbor pomocný vyzývá
všechny své dodavatele, kteří dosud účtů nepřed-
ložili, aby tak učinili nejdéle do konce měsíce čer-
vna, ježto dále by se k nim přihlížeti nemohlo.
Zároveň žádají se soukromí sběratelé, jakož i p.t.
administrace českýcsh listů, již sbírky ve prospěch
Jihoslovanů pořádali, aby laskavě příspěvky dosud
neodvedené za účelem konečného súčtování ode-
vzdali Slovanskému klubu v době nejkratší. Žádosti
srbské vlády o vyslání internistů nemohlo býti pro
ten čas vyhověno. Pro sirotky po padlých v Bul-
harsku složil p. Ant. Kožíšek, statkář v Šlapanicích,
100 K. Dále složil p. Ant. Kožíšek, statkář v Šla-
panicích u Zlonic, 20 K místo věnce na rakev vlád.
rady p. Šťastného pro sirotky černohorské po pad-
lých vojínech na Balkáně.
Jihoslovan
Antonín
Kožíšek
Šťastný
Balkán
Turecko
Šlapanice
Zlonice
27
article
— Vážný stesk čteme v právě vydaném nej-
novějším čísle „Časopisu Českého Úřadnictva Že-
lezničního“; píšeť se tam: „V této přihodné době,
kdy ministerstvo železnic pod vlivem různých pos
litických stran chce věnovati větší částku pro
zlepšení hmotných poměrů svých zaměstnanců,
nutno upozorniti naše rozhodující kruhy, aby vedle
jednotlivých osobních přání nepřehlížely věcí dů-
ležitých, majících význam pro převalnou část ú-
řadnictva, jejichž splnění bylo vždy na dobu pří-
hodnější odkládáno. Známo všeobecně, že nemámy
větších nesrovnalostí nad stanoveným příbytečný
pro jednotlivé stanice. Bylo by spravedlivé av
zájmu celku, aby nesrovnalosti tohoto rázu byly
vyrovnány, jelikož jsou důležitější, než která jiná
nepatrná regulace. Netřeba uváděti, že jsou to
především naše stanice české, které jsou
namnoze přímo nespravedlivě do
nižších příbytečných tříd zařazeny
a že normování to až na nepatrné vý-
jimky neodpovídá skutečnému stavu
věcí. Ale všechny tyto křiklavé nepoměry před-
stihuje zařazení král. hl. města Prahy.
které je do téže třídy zařazeno, jako
leckteré venkovské městečko s po-
měrně nepatrným počtem obyvatel-
stva. Nesrovnalost tato nás zaráží tím více, že
leckteré dolnorakouské hnízdo má totéž příbytečné
jako druhé hlavní město Předlitavska, a že v alp-
ských krajinách jsou místa, jimž přiznáno vídeňské
příbytečné, jen hlavnímu městu království Českého
odpírá železniční správa zvýšení beze všech dů-
vodů a odkládá nápravu na pozdější dobu.“ Není
pochybnosti, že tento hlas nezapadne bez po-
všimnutí.
Praha
Předlitavsko
28
article
— Schůze abiturientů příbramského ústavu
učítelského z roku 1883. Dle úmluvy před pěti le-
ty v Praze vykonané zvou pořadatelé kolegy, kteří
před 30 lety v Příbrami maturovali, ku přátelské
schůzi na den 2. a 3. srpna do královské Plzně. Žá-
dá se, aby kolegové oznámili některému z pode-
psaných své adresy, po případě svá přání nebo
návrhy. Kromě programu, určeného pro Plzeň, pro-
jektuje se ke dni 3. srpna výlet na Šumavu (Krá-
lovský hvozd. Černé a Čertovo jezero, Eisenstein).
Podrobný program bude každému zaslán. Pode-
psaní volají: Přijeďte všichni, pokud možno i s ro-
dinami. Na shledanou v Plznil Jménem kolegů
plzeňských Jos. Drnec, zást. řed. měšť. šk. v Plzni.
Richard Pirner. zást. říd. uč. v Plzni.
— Sociologická sekce pořádá v neděli 22. t. m.
výlet do „Olivovny“ v Říčanech. Sraz přesně ve
342. na nádraží cís. Frant. Josefa.
— „Skupina českých skautů“ usídlila již v Kost.
Drnec
Pirner
František
Josef
Praha
Příbram
Plzeň
Šumava
čertův jezero
Eisenstein
Říčany
Jos
29
article
Střimelicích v krásně upraveném táboře, „Skupi-
na“ čítá vesměs jen studenty a úřadníky. Je něko-
lik míst ještě volných v táboře. Kdo pak zájem
o skauting má, nechť dopíše ihned na Bohouše
Smutného, m. úřadníka, vůdce skupiny, jenž ochot-
ně zprávy podá. Kost. Střimelice u Ondřejova.
— Macierz szkolna pro Těšínsko. Národně
obranná instituce slezských Poláků, těšínská Nía-
cierz szkolna, konala v těchto dnech svou řádnou
valnou hromadu, na níž podána byla zpráva o čin-
nosti v uplynulém roce 1912. Doplákem k nedáv-
ným našim zprávám o činnosti českých matic slez-
ských, Opavské a Osvěty Lidové, podáváme
o ní stručnou informaci. Macierz szkolna mělav
roce 1912 57 místních odborů, z nichž 4 nevyvíjely
žádnou činnost. Odbory v Lazích, udržovaly svým
nákladem opatrovnu, v Dolních Bludovicích, Pol-
ské Ostravě a Orlové přispívaly na udržování míst-
ních škol pokračovacích. Čítáren a knihoven měly
odbory 54 s 11.324 svazky. Čtenářů bylo 1604. pře-
čtených knih 14.683. Přednášek a schůzí bylo 265,
výletů, divadel a zábav 192. Majetek odborů ob-
nášel 12.566 K. Členů měla Macierz 10 čestných,
415 zakládajících, 70 podporujících 4338 činných.
Polák
Opavský
Pol
Střimelice
Střimelice u Ondřejov
Těšínsko
Lazy
Dolní Bludovice
Ostrava
30
article
Celkem oproti roku předcházejícímu přibylo 256
členů. Z tohoto počtu členů jest 3596 ze Slezska,
ostatní z Moravy, Haliče a ruského Polska. Nejzají-
mavější jest ovšem zpráva o stavu financí Macierze.
V roce 1912 dostala Macierz z Haliče 117.823 K,-
t. j. o 23.573 K více než v roce předcházejícím. Ruští
Poláci dali Polákům slezským 41.573 K, t. j. o 6981
korun více než v roce předcházejícím. Poláci slez-
ští dali Macierzi 101.922 K čili o 14.873 více než
v roce předcházejícím. V tomto obnose jsou již za-
hrnuty subvence a školní platy ve výší 32.200 K.
takže ve skutečnosti polské obyvatelst vo
ve Slezsku své Macierzi odvedlo to-
liko 69.721 korun. Suma tato jest sice slušná,
avšak není v pražádném poměru s oněmi obnosy.
jež na nacionální boj na Těšínsku dává Halič a
království Polské. Zdůrazňujeme zvlášť tuto okol-
nost. poněvadž v Čechách i na Moravě nezřídka
poukazuje se k tomu, že boj ve Slezsku by měl
býti lokalisován a že ani nepřímo by na něm neměl
bráti podíl celý národ. Z cifer v předu uvedených
jest patrno, že polská veřejnost na věci ve Slez-
sku se dívá pod jiným zorným úhlem a kdo po-
chopit chce, ten dozajista pochopí apely českých
obranných institucí ve Slezsku k celém u národu.
— Z českých ferialních osad. Lékařská prohlíd-
ka dětí, jichž spolek z vzácné přízně dobrodinců ze
všech vrstev národa letos opět na 1200 k zotavu-
Polák
Slezsko
Morava
Halič
Polsko
Těšínsko
Čechy