ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 94219df0-8f11-11dd-98a1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 67, org 5, work 4, person 62
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v neděli 22. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 169.
4 masthead
laranni a večerní llety předplácí se. v Praze v admainistr na vrtjot *dvojí donánko nn měsle. na čtvri' ieta
Praha NN
5 masthead
na měsa vo aliUlkác Poštou. na rieth : . . dvojí zaslik
6 masthead
kah k o te
7 masthead
v drobném prodeji renrdíslo o sob8 sh Ve fliálkách na venkověi račmrinlo : ei Inseráty plati se hotově žapřed- Předplaceni a inserty přijíma administraco v Mfarianské al., Tem nacházejí so taž rodakce., tiskérpa a xpedlce Rakoplay so novraceut.
sh
8 article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18. přílohou pro venkov o 22 stranách Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 23. června v ob vyklou hodinu polední.
Praha
9 article Před rozhodnutím krise balkánské.
Před rozhodnutím krise balkánské. Právě tomu deset dní co vydánu veřejnost vlastní identický telegram cara ruského Mikuláše II. králům bulharskému a srbskému, zapřísahající oba, aby nedal se strhnouti do bratrovražednéh boje, který by mohl zkaliti slávu, jíž sobe oba národové společně dobyli. „V tak váž- né chvíli“, zněla vlastní slova carova, „ape- luji, jak mi velí právo a povinnos moje, na Vaše Veličenstva! Oba národové. bulharský a srbský, svěřily Rusku svýmispolkovými akty rozhod- nutí jakéhokoliv sporu, jenž se týká použití znění smlouvy a úmluv k ní se vztahujících. Prosím tudíž Vaše Veličen- stvo, abyste zůstal věren závazkům, Vámi převzatým, a abyste se, pokud jdeo řešení nynějšího sporu mezi Bulharskem a Srbskem, spo- lehnul na Rusko. Považuje funkce rozhodčího soudce nikoliv za preroga- tivu, nýbrž za trapný závazek, jehož se nemohu zřící, soudím, že mám Vaše Veli- čenstvo zpraviti o tom, že válka mezi spojenci by mne nemohla ne- chatilhostejným. Kladu váhu na to aby se konstatovalo, že stát, jenž by tuto válku zahájil, byl by zod- pověden za to před věcí Slo vanstva a žesi vyhražuji všech- nu volnost, pokud jde o stano- visko, jež Rusko zaujme vůč eventuálním výsledkům tak zločinného boje. S upřímnou radostí vítal všechen svět slovanský toto mírumilovné zakročení ho- sudarovo, v němž obrážela se stejně dů- razná vůle i upřímná mysl slovanská, jak pravý spásný čin, jenž, bohdá, rozežen mračna nad Balkánem znovu hrozící zarazí povytažené meče rázem do pochev Vždyť na ručest dolétaly odtamtud utěšené zvěsti, že Bulharsko i Srbsko přijaly roz- hodčí soud Ruska a vyjednávají spolu vzájemnou demobilisaci.
Mikuláš II Rusko Bulharsko Srbsko Balkán
10 article
Tak bylo před týdnem. A dnes? Běda přebědal Dnes může Slovanstvu nepřátel ský německý tisk zvěstovati z Pobalkán- ska s netajenou škodolibostí, kterak nevra- živé napjetí mezí spojencí balkánskými ne polevilo, alébrž spíše do krajnosti se při ostřilo, kterak vojska obou slovanských států Bulharska a Šrbska již provádějí bi- tevní nástup proti sobě po celém rozhraní obou vlastí svých, — slovem kterak se to- mu hrubě nepodobá, že by oba soupeři byli ochotní vznéstí svůj spor s důvěrou na roz- hodčí soud carův, alébrž mnohem bližší a pravdě podobnější jest možnost, že j dnes - zítra počnou řešiti krvavě na bo- jištích v ukrutném souboji na život a na smrt, beze všeho ohledu na důtklivou do- mluvu cara ruského, nedbajíce ani jeho strázně, ani jeho hněvu. Jako před týdnem veškeří ti škůdcově Slovanstva byli manifestem carovým zle překvapeni a nemile dotčeni, strachujíce se, aby důraz jeho slovanské domluvy ne- Julil na Balkáně vznikající plameny bratro- vražedných hněvů, jim tak vítaných a jimi přímo dábelsky rozdmychova- ných, tak plesají dnes titíž nepřátelé věcí slovanské, že prý autorita ruského cara na Balkáně utrpí, ba již utrpěla těžkou po- hromu. Nikdo prý ji nedbá, ale každý čin své, jako by jí nebylo.
Bulharsko Balkán
11 article
Jest tomu opravdu tak? Obrátily se za těch deset dní věci na Balkáně skutečně ku tak zoufalým spádům a koncům, že b hrozná katastrofa nadcházela neodvratně každou hodinu blíže a blíže, že by nová válka, a to nejstrašnější válka Slovanů s Slovany byla nevyhnutelna, pouhou otáz- kou zítřka nebo pozítřka, slovem, pohroma téměř na spadnutí?! Slušelo by dáti víry zprávám vídeňského protislovanského ti- sku, dle nichž bývalý ministerský předse- da Gešov mešká ve Vídní za tím posláním, aby sosnoval úmluvu mezi kabinetem ví- deňským a sofijským, následkem kteréž by Bulharsko vystoupilo z svazu balkánských spojencův aby spolčilo se za to s Rakouskem-Uher- skem?i Nuže, přes všechny podobné pověsti. a přes nepopíratelnou nízkost temných. zlověstných mrakův, přes všechno atmo- sferické dusno situace, — nechceme a ne- chceme přece ještě do poslední chvíle vzdávati se naděje, že vítr náhle se obráti a všechny ty strašicí chmury, bouřné na Balkáně rozmete i zapudí.
Balkán Vídeň Bulharsko Rakousko Uhry Slovan
12 article
Tak doufá se dosud ve vážných politi- ckých sférách v Petrohradě, v Londýně v Paříži. Tak pronesl prý se sám velvy- slanec ruský při dvoře berlínském, Sve redejev, řka: „Do tří dnů nadejde smír- né rozhodnutí v krisi balkánské.“ Nejsme přáteli tak dochvilně určitých proroctví, ale slovo ruského vyslance pře- ce jen, tušíme, zasluhuje více víry a váhy. než — bezbožná přání vídeňských proro- ků války. Důvěra jeho ve smírné rozřešení krise může spočívati nejen na znalosti dáv- ného poměru mezi Petrohradem a oběma soupeřícími slovanskými státy, nejen na opětovném ujišťování obou jejich králů a vlád o své vzájemné mírumilovnosti, ale i na odvážení obapolných požadavků spor- ných a na přesvědčení, že není mezi nimi opravdu propast tak hluboká a široká, aby na překlenutí nebylo lze naprosto po- myslit, že se tu nepříčí ve sporu obapolné životní interesy národů, mezi nimiž není možné vyrovnání při zeleném stolu, moudrým kompromisem nebo rozhodčím soudem takového blahovolného a spraved- livého soudce, jakým oběma národům, Bul- harům jako Srbům, byl by najisto car ru- ský Mikuláš II. vážícím výrok svůj př tváří všeho slovanského světa a cel Evropy. Srovnejme před blízkým snad rozhod- nutím požadavky Srbska i Bulharska, jal dalece se rozcházejí. Kdežto Srbsko trvá neustupně na tom aby původní smlouva, stanovivší před vál- kou budoucí rozhraní mezi ním a Bulhar- skem, byla následkem válkou podsta tně změněných poměrů revidována a pozmě- něna, — Bulharsko odpírá rovně ne- ustupně každé takové revisi, považuje smlouvu za plně platnou podnes. Za tím tají se touha Srbska, aby Hira- ničilo přímo s Řeckem a aby železnice balkánská na Solun šla po území srbském a řeckém. Naproti tomu Bulharsko chc
Srba Mikuláš II Bulhar Petrohrad Londýn Paříž Evropa Bulharsko Srbsko Hiro Řecko
13 article
hraničiti s Albanii, aby část téže dráhy balkánské šla též po území bulharském Tu jest tedy spor národohospodářských zájmů, jenž se točí vlastně o Solun. Z něho plyne požadavek Srbska, aby „ze strategických příčin“ šlo budoucí roz- hraní bulharsko-srbské t. zv. Ovčím polem u Křivé Palanky tak, aby Skoplje zůstala Srbsku. Nuže, k těmto požadavkům srbským odpovídá vláda bulharská v poslední notě své: „Zaváže-li se Srbsko, že nebude ničeho více žádati mimo čáru, která se táhne od Golemvrchu severně od Palanky na nynější bulharsko-srbšké hranici, pro- bíhajíc směrem jihozápádním a končícu kláštera Gabovzi při Ochridském jezeře — zavazuje se Bulharsko při- jmouti tuto hranici, vysloví-li s ruský car, jehož nejvyšší rozhodčí výrok v této otázce se vyžaduje, ve prospěch této linie. Rozumí se, že obě strany zavá- zaly by se přijmouti jako definitivní hranici čáru, kterou ve shora naznačených mezích uzná car za správnou a zájmům obou stran nejlépe vyhovující. Nelze z toho čerpati naději, že Bul- harsko učiní Srbsku ústupky, když samo takto naznačuje, že jest ochotno podstou- piti rozsudek carův, jenž bude vážen n základě nejen původní spojenecké smlou- vy předválečné, ale i na základě memo- rand, jež podaly caru obě vlády, jakmile vznikl mezi nimi nynější spor? Tu chceme spatřovati bod sbližující, kde obě strany rozvaděné mohou se konečně přece opět v míru shledatil
Skoplj Gabovzi Albánie Srbsko Bulharsko Palanka
14 article Spor srbsko-bulharský.
Spor srbsko-bulharský. Gešov a Danev. Z Paříže, 21. června. („Zeit“.) Ve zdejších diplomatických kruzích jsou přesvědčeni, ž býv, bulharský ministerský předseda Gešov mešká ve Vídni za důležitým důvěr- ným posláním. Vyčkává tam další vývoi věcí, aby provedl svůj úkol. Praví se, že, jak byl dříve dr. Danev politickým agentem Ge- šova, tak byl nyní Gešov drem. Danevem po- slán na cesty. Válečné odškodné. Z Paříže, 21. června. Ve zdejších informo- vaných kruzích praví se o peněžních nárocích balkánských států, že vzeesém ke zřejm nechuti skoro veškerých velmoci, zvláště Fran- cie, proti každé formě válečné náhrady, bude odškodné, na které Rusko dalo naději, značne sníženo. Ani to ostatně není jisto, neboť ně- které velmoci principiálně se proti tomu staví. poněvadž prý Turecko není s to vůbec nějaké břímě převzíti. Také první finančníci sdi tento náhled. Vyhlídky na pokojnou dohodu prý vyloučeny. Ze Solije, 21. června. Dnes byla zde, jak známo, podána scbská odpověď na poslední bulharský návrh. Ujišťuje se, že odpověď zní zamítavě. Také odpověď na druhou srbskou notu ve příčině revise smlouvy podána bude dnes nebo zejtra, takže rozřešení krise očeká- vati dlužno bezprostředně. Leč vyhlídky, jak zde se ujišťuje, na pokojnou dohodu jsou pry téměř vyloučeny. Vídeň má rozhodnouti . . Z Paříže, 21. června. „Temps“ oznamuje z Petrohradu: Rusko podnikne ještě jedn energické zakročení v Sofijí a Běle- hradě, aby docílilo pokojného vyřízení srbsko
Danev Paříž Vídeň Rusko Turecko Solija Petrohrad Bělahradit
15 article
bulharského konfliktu, „J. de Debats“ komen- tuje tuto zprávu takto: V Paříži převládá do- jem, že bulharský m.-př. Danev odebere se na konferenci do Petrohradu, bude-li dříve ve sporných městech docílena dohoda o stej- ných posádkách arbských a bulharských. V zdejších dobře informovaných kruzích se zdů- razňuje, že rozhodnutí nespočívá v Sofiji — nýbrž ve Vídni. Přidá-lí se Rakousko-Uhersko k mírumilovným snahám velmocí, jistě nebude více Bulharsko váhat, aby usnadnilo pokojné vyřízení sporu. Špatný stav a nálada vojska. Z Franklurtu, 21. června. „Fr. Ztg.“ ozna- muje ze Soluna: Z dobře informovaného pra- mene se potvrzuje, že stav a nálada v bulhar- ském vojsku, které postupuje proti Srbům, je špatná. Vojáci jsou sešlí a vysílení. Přípravy ku postupu horečně se dokončují. Příznak zostřené situace. Z Bukureští, 21. června. Vzhledem na po- litickou situaci odročil král cestu do Sinaje. Popřená srážka bulharsko-srbská. Ze Sofije, 21. června. (K. k.) Oproti běle hradské zprávě, že 19. t. m. 50 Bulharů napadl srbské přední stráže u Osogova, prohlašuj bulharská telegrafní agentura, poněvadž mez bulharským a srbským vojskem v oné krajině nedošlo k žádné srážce — že boj ten byl pod- niknut nepochybně domorodci, kteří povstal proti proti srbským výstřednostem. „Tribuna“ o poměru rakousko-srbském Z Bělehradu, 21. června. (K. k.) Pojed- návajíc o poměru mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem, praví „Tribuna“, že Srbsko sku- tečně usiluje o zlepšení tohoto poměru a při- jalo by ochotně i upřímně podanou přátelskou pravici, Ať Rakousko-Uhersko svoji pravici podá a přesvědčí se, že Srbsko dovede oce- niti a uznati upřímné přátelství se silným mocnářstvím.
J Debats Ztg Srba Bulhar Paříž Petrohrad Vídeň Rakousko Uhersko Bulharsko Franklurt Francie Bukurešť Sinaj Sofijá Bělehrad Srbsko RakouskoUhersko
16 article
Srbské odpovědí na bulharské noty. Kc. Z Bělehradu, 21. června. Srbská vláda se rozhodla odpověděti na bulharské noty, že je záhodno nejprve se pokusiti přímo o dohodu a teprve potom se uchýliti k arbi- tráži. Na podmínky demobilisace, jaké kladou Bulhaři, nemůže vláda přistoupiti, nýbrž ozná- mí velmocem prostě, že Srbsko je ochot- no odzbrojiti současně s ostatní- mi spojenci a zůstaví jim na vůli, aby k tomu Bulharsko přinutily vhodnou inter- vencí. Srbsko může zahájiti bezprostřední vy- jednávání se spojenci jen, obdrží-i záruky, že se debata provede bez ohledu na bezdůvodné odmítání revise smlouvy s bul- harské strany. Pak se teprve pozná, zda Bul- harsko se chce upřímně dáti do vyjednávání, jiti do Petrohradu a demobilisovati, neb chce-li setrvati na požadavcích, jichž nelze Srbsku přijmouti. Situace je kritická a nebezpeči srážky stále vzrůstá a blíží se. Srbsko má do- statek peněz na případnou novou válku na dobu několika měsíců; nedávno splatilo an- nuity státního dluhu až do konce tohoto roku a ministerstvo financí předložilo seznam stát- ních úřadníků, povolaných pod prapory, kteři dosud za čas služby v poli si nevyzvedli úřad- nické platy, aby jim teď byly úplně vypla- ceny. Následník mešká dosud v Bělehradě; ministerské rady konají se den co den. Včera večeřel Pašič společně s předáky své strany (staroradikální) a vysvětloval jim si- tuaci i další své plány.
Bulhar Pašič Bělehrad Srbsko Bulharsko Petrohrad
17 title
Politický přehled.
18 article Země české.
Země české. Národní sociálové proti agrárníkům. Včerejší vinohradský orgán strany nár. sociální „Zájmy Lidu“ uveřejnil výňatek řeči, kterou 15. t. m. na táboru národně-sociální mládeže na Troskách promluvil říš. posl. dr. Hübschmann. Dr. Hübschmann řečnil mimo jiné též o postavení českého poselstva na říš- ské radě; želel, že jednota, na jejímž základě byly r. 1911 provedeny říšské volby, byla záhy po volbách zmařena. Dle dra. Hübschmanna zmařili ji Mladočeši a agrárníci tím, že „... opustili národem ve volbách určenou linii oposičního postupu české delegace proti ne- přátelskému systému, který, jak dnes sama alespoň strana agrární přiznává, trval a trvá dosud... Zodpovědnost za dvouleté vy- bočení z této linie národem ve volbách dané neneseme tedy my, nýbrž právě velká strana agrární, jež ze společného jed- notného šiku dala se vylákati čočovicí nepatrných prospěchů, a pak ovšem Mladočeši ... Podivno, že tento národně-sociální útok proti agrárníkům jest uveřejněn ještě a ji po dni, kdy se agrárníci a národní sociálcté opětně sešli ve společném klubu. Němci v Čechách mají dva císaře. V Chomutově zasedá právě výstavní sjezd okresních starostů a zástupců německých okresů. Tento sjezd zahájil své jednání holdo- vacími telegramy císařům rakouskému a ně- meckému. Holdovací telegram pro císaře Františka Josefa navrhl pokrokovec dr. Köhler, okresní starosta ústecký n. L., a za živého soualasu jej odůvodnil neunavnou horlivostí císařovou v konání jeho povinnosti, vzornou jeho pra- covitostí a vědomím povinností pro všechny národy této říše.
doktor Hübschmann Němec František Josef Köhler Čechy Chomutov
19 article
Telegram, přijatý nadšeným voláním „Hoch“ císařoví, zní: „V Chomutově shromáždění okresní starosto- vé a zástupci německých okresů v Čechách pro- jevují Vašemu Veličenstvu svůj oddaný hold. Jako německé Rakousko se odjakživa osvědčilo býti ochráncem a zastancem říšské myšlenky tak také německé Čechy se zastávají moci Ra- kouska a jeho velikosti pod slavným žezlem Habsburků. Kéž je Vašemu císařskému Veličen- stvu přáno, ještě velmi mnoho let řidit záleži- tosti státu a jeho národů. Kéž Prozřetelnost za- chová a chrání posvátnou osobu Vašeho Veli- čenstva. Hold císaři Vilémovi odůvodňoval všeně- mecký zemský poslanec sněmu českého dr. Bernardin z Chebu. Prohlásil, že je povinností německých občanů, vzpomenouti vladařského jubilea císaře Viléma, jež radostí naplňuje srdce Němců ve všech říších a ve všech kra- jích. Dále vykládal dr. Bernardín, kterak se tu uvědomuje velikost a mocenské postavení Německa a německého lidu: proto i Němci v Čechách uctívají a obdivují císaře Viléma, přejíce si, by císař Vilém ještě velmi mnoho let řídil osudy německého jména. Tato řeč přijata byla nadšeným voláním „Hoch“, načež se němečtí okresní starostové z Čech usnesli poslati císaři Vilémovi tento telegram: „V Chomutově shromáždění starostové a čle- nové německých okresních zastupitelstev v Če- chách projevují Vašemu císařskému Veličenstvu, vznešenému spojenci svého císaře, nejoddanější blahopřání a svůj hold k dvacátému pátému vý- ročí vladařskému. Hrdi na své příslušenstvík německému národu, který v celém světě je vážen a ctěn, shromáždění vzpomínají osvědčené spoje- necké věrnosti německé říše a jejího císaře, pro Vaše Veličenstvo vyprošují ještě mnoho let.
Habsburk Hold Vilém odůvodňovat Bernardin Vilém Němec Chomutov Čechy Rakousko Cheb Německo
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 21. června. — (Kronika) život nedělný zjev Věky letí, doba stihá dobů, jedna druhou potírá, vytlačuje, vyvrací, ale přítomno ne- rozličně přec souvisí s minulem a přecház do budouena. Proto je četba starých tak za- jímava. Náhle, z nenadání vzejde ti světl na věc, kterou jsi dosud marně se snaži vysvětliti. Vestaročeském dokumentu napadl vám zajímavý obrat: — Leč by na sebe něco horšího po- táhnouti chtěli, kteréž by je, kdyby v tém království déle se zdržujíce postiženi byli neštědovalo . štědovati? Neštědovati? Patrně staročeské slovol Dnes ho nikd neužívá. Čech mu nerozumí. Zabýváte se však trochu slovančinou. A náhle vám roz- břesklo. Dávno vám trčelo v paměti jihoslo- vanské slovo š tedionica. Dole na Jihu, v Přímoří, jmenují tak své moderní peněžní ústavy, své spořitelny. Také Poláci ří- kají szezedié, spořit! A spořitelnám — »kasy oszczednósei«!A což my sami neříkáme, komu náhle případla hromada peněz, že má — štěstí? A kdo má tolik nahromaděno že může rozdávat a kapsy nezapíná, není-li za to jmenován štědrým? A už staré slovo je vysvětleno! štědovat! štědit! Mlu- vilo se tak jindy v Čechách, jako jinde v Slovanech. A už rozumíte, co pisatel sta- rého dokumentu chtěl naznačiti.
Polák Praha Čechy
21 article
— Kdo by (z vypovězených) déle v zemi se zdržujíce byli postiženi, nebudou horšíc věcí ušetřeni . . . (štědováni). štědovati = šetřit, střádat, hromadit, spořit! Spořitelna = štědilnica. V Čechách slovo vymizelo, dole na Jihu se zachovalo. Tvořilo kdysi s jinými spo- lsčný jazykový poklad slovanský. A se sty tisíci jiných, podobných, vymizelých zde, jinde zachovaných, tvoří neklamný dokla dávné jednotné kultury slovanské. Neboť, což je jiného množství slov, než svě- dectví stejného množstva představ pojmů? A množství pojmů, co jiného nežl obraz duchovného života určité Věta nahoře vytržena je z listu, zasla ného dne 21. července 1627 císařskými ko- misaři v Čechách pánům měštěnínům na rad- níci litoměřické v záležitosti vypovězeného »českého bratra«, mistra Pavla Stránskéh ze Zabské Stránky. Mistr Pavel je autor proslulého svou dobou spisu o Vší obci království Českého. Spis za zmatků pobělohorských měl obezná- miti cizinu s věcmi českými. Proto sepsán byl latinou, jazykem tehdejší diplomacie. Nověji, s nemalou péčí přeložen a vydán Emanuelem Tonnerem.“) Pro dnešního čte- náře četba nadmíru vděčná.
Pavel Emanuele Tonner Čechy Zabský stránka
23 article
A nejen po stránce jazykové! Latinský text u Stránského leda místy a po řídku proložen je českými slovy, jaksi dokumen- tárného rázu. A zmíněná ukázka je vlastně z životopisu zasloužilého vlastence českého. jejž k dílu připojil překladatel. Jazykově celkem, skromná látka. Za to vlastní obsah! Jaké průzory v bo- hatství a hloubku duchovního života národ- ního minulých věků! Jak silné vědomí slo- vanské na příklad dýše ještě z toho archiv- ného pomníku sedmnáctého věku! Doba pře dávno spečetěné národní dekadence českél — Jazyk jejich (Čechů) od řeči Rusů, Poláků, Chorvatů, Slovencův a ostatních ná- rodů jména slovanského jenom náře- čím se různí, poněvadž pak jest krásný bohatý i k rozpravám o všech předmě- *) M. Pavla Stránského vypsání Vší o be království Českého. Vydal Emn. Tonner V Praze 1893.
Stránský Čecho Rus Polák Chorvat M Pavel Stránský Emn Tonner Praha
24 article
tech způsobilý, tudíž předkové naš o jeho ozdobení, vytříbení, rozhojnění i na potomstvo přechování velice a šťastně se přičiňovali, ano i zákony jej zabezpečili . . Od věků vlekl se v Čechách o tom spor, jaký je vlastně poměr země české k ně- mecké říši? Autor sedmnáctého věku dů- kladně poučuje své čtenáře v té spletité otázce. — Až po ten čas, co čtyřmi tisíci hři- ven stříbra byv podmazán císař německý Jindřich, toho jména IV., když za sněmo- vání ve Vircpurku, čili, jak jiní tvrdí, v Mo- huči (r. 1081 anebo jak jiní r. 1072) knížeti Vratislavovi s přivolením papeže římského důstojenství zvýšil . . z knižete učinil jej králem . . . Nehádáme se, takovým-li hod- nosti do Čech uvedením a z něho pocháze- jícím krále s panovníky německými mnohem častějším obcováním a dvoru císař- ského následováním zlepšilo či zhor- šilo se položení země: anoť snad panov- nikovi přineslo více slávy než obci české užitku, ba spíše se zdálo, že bylo to jakousi Dalilou lstivou, kterouž svobodný Samson vlákán byl v osidla německá . .. Mnoho bývalo hádek o to, zdali skut- kem Čechy octly se v povinné závislostí k říši. S podivuhodnou znalostí dějepisné i právnické literatury autor 17. věku snáší doklady a data nasvědčující, že Čechové dle práva, pravdy i skutku po všecky časy za- chovali svou samostatnost a vždy své pa- novníky die starého zřízení svého sobě volili, nikoliv jej z cizí vůle či moci při- jímali. Staré zřízení! Starý mrav a zvyk! Ne- výmluvnější, ježto živý památník dávného kulturného poměrul — Tento tedy jest způsob správy ve- řejné u oných Čechův . . . Obřady, kterak na panovníky vznášela se vláda . . nepovždy byly tytéž. Za dob nejstarších před Přemyslem i po něm, kdy lid český ještě odvrácen byl od náboženství křesťan- ského, obřad býval kra tičký
Jindřich Vratislav Čo Samson Čecho Čechův Čechy
25 article
Dávní předkové naší pohanští, jakož i před zalo- žením biskupství pražského, žili pod něko- likem knížat křesťanských, přestávali na tom, že k Jezerce, studánce pod Vyšehradem, všecko množství lidu svolavše K otázce, zdali na trůn český ode dávna platilo právo dědičné či volebné, auto sedmnáctého věku přivodí i vážné hlasy ci- zinců, kteří výslovně uznávají: — že Čechové, Poláci, Dánové a Tataři. ačkoliv žádnou mocí vyrvati si nedají práv volebné, přece za to mají, že synům (králů vlastních) před jinými sluší dáti přednost, aby vymýtily se kořeny válek domácích. Jak soudíl na př. znamenitý svého času světový právník Bodin. Anebo jiný zástupce širšího tehdy názoru učeného světa, děje- pisec vlašský Jovius (16. stol.). — Čechové nikoli z krajanů, nýbrz z národů cizích, koho udatností a spravedli- vostí soudí býti znamenitějším, dle zří- zení starodávného, za krále si voli tak že království podává se někdy Uhrům někdy Polákům i (jak právě vidét) někdy Né cům . Tak posel krále Jiřího, Albrecht Kostk z Postupic, vyřizuje prý polskému král Kazimírovi: — Že král Jiří, pomíjeje vlastních synů svých, některého ze synův jeho po úsud ku stavův českých za zástupce svého usta- novuje, nikoliv snad z práva dědičnosti které nemá průchodu u národa s vo- bodného, nýbrž z prazvláštní Čechův ke Kazimírovi příchylnosti . ..
Čecho Polák Dán Tatar Bodin Uher Jiří Kostk Kazimír Čechův Jezerka studánka pod Vyšehrad Postupice vlašský Jovius
26 article
7) Zde vydavatel Stránského, Emanuel Tonner. přičiňuje důtklivou poznámku: »Bylo by věru na čase, aby místu tomu (Jezerce) věnováno bylo něco pozornosti a péče, aby vyvázlo ze zanedbání, kdo ví kolikavěkého, jež . . . . atd. Poznámka z r. 1893. Kde bylo dle pověstí vlastní stoličné místo dávných knížat českých, dnes snad už nikdo neví. Činžáky rostou pod Vyše- hradem ze země, paměť dávných věků zapadá, Tak v šíř i v dál, doma i v cizině bylo hluboce v pověsti založeno vědomí o staro- bylosti českého státoprávního obyčeje, do- chovaného z dob nejstarších. Že svým po- jmům a představám státoprávním staří Slo- vané se nenaučili teprve od svých sousedů Němců, bystrý pozorovatel Dějin dobře je si vědom: — Teprv po několiku věkův Karel Ve- liký, dle národnosti Frank, nikoliv Němec, uchvátiv moc císařskou v krajinách západ- ních ... strojil prý sice úklady s vobo dě země české, z Bavor syna svého Karla s rukou brannou vypraviv ... Rovněž prý nikdo popírati nemůže, že léna a práva jich (německá) původu jsou mnohem no věj- šího, než obec a zřízení Čechův . .. O doklady vědomí té dávné kulturnosti národa žádná nouzel Autor sedmnáctého věku snáší jich pro své zahraniční čtenáře celou knihu.
Stránský Tonner Němec Karel Frank Bavor Čechův Jezerka Vyšhrad
27 article
Vždy ovšem první na snadě bývá ná- mitka: pakliže věci vzdělanosti dávných předků slovanských jsou tak jisty, čím to, že o nich nezachováno nám nikde bližších zpráv? Také Stránskému byla známa námitka. Odpovídá na ni. — U starých Čechů až příliš zanedbá- váno písemnictví a ti, kteří se jím obí- rali, písmen neznali jiných než rutenská. Pí- smena římská a ta, jež nyní jsou ve zvyku, jakož i latina, začaly vcházeti v užívání te- prve za Boleslava Pobožného . . . jenž byl původem, že písmo rutenské vytratilo seu nás úplně ... Stará kultura slovanská měla své písmo, ale nespočívala na něm jako moderní vzdě- lanost na svém. Byla jiné povahy, než nová řecko-latinská, jež po ní ovládla Evropu. Prostá kultura života a podání, ducha i pa- měti, podobná oné, o níž vypravuje César ze Staré Gallie. Pismo ustanoveno jen pro jisté účele. Nebylo Gallům dovoleno užívati
Stránský Čecho Boleslav pobožný Gall Evropa Stará Gallie César