1
masthead
23. dubna 1905
2
masthead
IV. Příloha „Národnich Listů
5
article
Národní hospódář.
Národní hospódář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 22. dubna.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Soběslavsko nenáleží mezi bohaté kraje če-
ské. Jeho půdy jsou sice v jižnich Čechách po-
měrně z lepších, ale tím ještě mnoho řečeno
není. Průmysl zde kořenů nezapustil. Několi
nlínů, lihovarů, čtyři pivovary a v místě samém
vnácký průmysl vyšívání a hedvábnický (za-
ženíestrojní továrny hědvábnické; kteřá sama
pzeuje v malýchu rozměrech, změn ani vzpru-
žení nepřineslo) — toť vše, co z náběhů prů-
myslových možno uvěsti. Kraj je celým svým
rázem. zemědělský jako vůbec jižní Čechy. An
v jiném směru neliší se od ostatních okresů jiho-
českých.I odtud vypravují se rok za rokem
čstné prncovní síly na práci na léto do Vídně
do požehnanějších krajů, aby zima přivedla je
zpět-do-tichých koutů domova? Kus jihočeské
idyly s pozadím odříkání, těžkého, přísného ži-
vota, v kraji, kde od podzimu do jara panuje
drsné počasí.
Ovšem: poslední léta přinášejí i sem
značný pokrok. Způsob obdělávání půdy se zdo-
konaluje vůčihledě, chov dobytka nabývá širších
rozměrů a šlechtění jeho činí značné pokroky.
Alě práče za pokřokem bude vyžádovati ještn
léta. Něssnadné a ne lebké práce. Povznášení
zámožnosti jest i tu základem pokroku — ta
dráha není v chudém kraji snadnou. Zpráva
scběslavské městské spořitelny přinesla nám dů-
kaz — milý a pěkný — že okres i v tomto
směru své průkopníky naleznul. Řekli-li jsme
jindy, že nutno lid ke spořivosti vychovávati, že
spořivost není vrozenou vlasiností: zpráva spo-
řitelny města Soběslavi podala nám důkaz, jak
úspěšnou může takováto výchovná práce býti.
Praha
Čechy
Vídeň
Soběslav
6
article
Důkaz, který může jiným býti příkladem a po-
vzbuzením.
Ke své obligátní eiferní zprávě připojuje
spořitelna města Soběslavi úvod. I v tom směru
může býti spořitelna vzorem mnohým jiným
ústavům. Účelně sestaven, podává úvod přesný
a spolehlivý obraz kraje v posledním roce, uka
zuje směry jeho vývoje, známky pokroku nebo
zhoršení a má tedy cenu více než chvilkovou
Ovšem: pouze při účelném sestavení. Soběslav-
sko bylo přede dvěma léty postiženo krupobitím
a loni suchem. Byla tedy doba pro úspornou čin-
nost ne zrovna přízniva. Zpráva to také výslovně
praví: „Vklady naše, sestávající nejvíce ze
vkladů tříd rolnických, nejsou po našem soudu
r. 1904 aktivním výsledkem hospodaření těchto
tříd, poněvadž dvojí krupobití, postihnuvší kra-
jinu naši a loňská neúroda suchem přivodily by
spíše úbytek hotovosti hospodáře — jsou to
spíše hotovosti, stržené odprodejem postrádatel-
ného dobytka, kterého hospodář musil se zbaviti
pro nedostatek píce.“ Zlepšení poměrů odvede
tyto vklady přirozeně opět ze spořitelny, protože
dostatek píce přiměje rolnictvo ke zvýšení po-
čtu chovnéhe dobytka. Ale spořitelna také se
témito vklady nespokojovala. Její správa,a
nutno jí za to vzdáti jen plné uznáni, chápe
správně, že ústav žádný, ani sebe větší, nesmí
čckati, až vkladatel k němu sám přijde. Pouhou
sběmnou vkladů volně přibývajících a odply-
vajících spořitelna vůbec nemá býti. Nic ne-
může býti horšího než takovéto zúřadničení.
Soběslav
7
article
Spořitelna svou jistotou, kterou jí skytá záruka
města, jest povolána v prvé řadě k tomu, aby
opirajíe se o moment tento, lid ke spoři-
vosti vychovávala. Toho účelu vyvěše-
ním štítu spořitelny na městské radnici dosaženo
není a nemůže býti. Nutno především lid po-
učovati o významu úspornosti, buditi v něm po-
rozumění pro vědomi zodpovědnosti za rodinu
v těžkých chvilích, probouzeti ony mravní fak-
tory, které sílí k odříkání se chvilkových po-
žitků, jichž libost chvílí spotřeby mizí a přejdo.
Nestačí, aby se spořitelny etablovaly — jest
nutno, aby také v plném slova smyslu, ovšem
v oboru své nejvlastnější působnosti (tedy při
probouzení smyslu pro spořivost), pracovalya
byly činnými. Jich úřadnictvo nemá býti pouhým
zapisujícím orgánem, jehož činnost počiná a
končí s úřadními hodinami a někdy i dříve,
resp. později, nýbrž ono povoláno v prvé řadě
k tomu, aby lidu ustavičně možnost a nutnost
spořivosti připomínalo, ukazovalo na výhodnost
a bezpečnost ústavu, kterému slouží, aby bylo
stručně řečeno, stále činnou agitační armádou
spořivosti. Cíl není malý. Výchova ke spořivosti
je výchovou ku povahovosti a výchova ku po-
vahovosti jest základem sesílení, ucelení a po
vznesení našeho života vůbec, ve všech smě
rech. Nejde ovšem o mamonářství, které hro-
madí peníze jen k vůli hromadění, ale o scho-
vávání, pokud jen možno, zbytných prostředků
pro budoueno. Ony jsou zosobněnou touhou po
pokroku, po lepším rozvoji. Budí smysl pro po-
vinnost a solidnost — kde mohli jsme býti,
kdyby náš život vždy a všudy byl jimi ovlá-
dán?!
8
article
Prostředky jsou ovšem různé. Zde mnoho
záleží na povaze lidu, na prostředí. Vhodnost
skce i zde je polovinou úspěchu. To chápe se
i v cizině. Ve Spojených státech založili si
zvláštní ústavy, které za mírný poplatek a také
zdarma dávají svým klientům pevné, a pevně
zavřené pokladničky. Klient klíče od nich nemá.
Vkládá své úspory do pokladničky, kterous
stav do obytného pokoje a když jest plna, za-
náší ji do ústavu. Tam ji otevrou, vyprázdní.
obnos připíšou vkladateli a uzavřenou poklad-
ničku mu vrátí. Základem celého zařízení nen
nie jiného, než správné pochopení faktu, že nej-
bezpečnějším prostředkem výchovy ke spořivost
jest opatření, kterým se člověku ustavičně nut
nost její staví před oči. Ta pokladnička ameri-
ckého ústavu, pestře vypravená, jest takovým
ustavičným nabadatelem a rádcem k úspornosti.
Zařízení toto se neobyčejně osvědčilo. Poklad-
niček obíhá v Unii obrovská řada tisíců.
V malých poměrech pochopila spořitelna
města Soběslavi i tento moment. Zpráva pravi
tu výslovně: „Druhou okolností na vzrůst vkla-
dů, u nás působicí, jsou rok za rokem probeu-
zejíel se sily úsporné nejmenších
lidí okolí našehc, na léto na práci do
Vídně odjiždějících. Nabádáme třídy
tyto k ukládání svého výdělku
k nám poštovní spořitelnou, a kruh těchto
vkladatelů pozvolna roste. Ze 4619 vkladatelů
v r. 1904 připadá na vklady do 200 korun 1485
vkladu.“ Byť suchy — jak radostny jsou tyto
řádky. A výsledek spořitelny jest také ovšem dle
toho. V loňském roce, tedy roku speciálně pro
rolnický a bezprůmyslový kraj, stižený živelními
s povětrnostními úhonami ve dvou předchozích
spojený stát
Soběslav
Vídeň
9
article
létech, stouply vklady spořitelny
těto o 855.417.12 K. Těch osm set tisíc ko-
rrn úspor v kráji málo zámožném, s dělnictvem.
které nuceno choditi za výživou jinam, jest
vážným sociálním a márodním či-
nem. Byl vykdnán tiše, néslyšně, vytrvalá práce
ho přivodila 2 ale právě proto zasluhuje plného
uznání. Jest jedním z velikých prostředků, kte-
rými se sílí mravní základna národa.
Není tomu dlouho, co jsme na tomto místě
psali o extensi spořitelní. Myslili jsme tím za-
řizování sběren velikých ústředí na obvodu
anebo v jiných částech města, od blavního ústa-
vu vzdálenějších. Myšlenka o nutnosti, připomí-
nati stále a stále lidu potřebu úspor, vedla nás
k opakování tohoto podnětu, který není naším
ani novým, ale časovým, stále a vždy. Měli
jeme při tom speciálně na mysli Spořitelnu praž-
skou. Zatím ale co se u nás o věci mluví, chystá
se spořitelna města Soběslavi k činu. V druhé
pelovině 1905 — tak zase praví stručně zpráva
— zřízena bude filiálka spořitelny v Mezi-
mostí (nádraží Vesolí-Mezimosti). „Doufáme, že
filiálka stane se vzpruhou živnosti, obchodu a
ruchu hospodářského Mezimosti i jeho okolí.“
Možno jen s radostí konstatovati, že spořitelnu
vedou mužové, vědomi si svého poslání i svých
povinností. A to je radostná věc!
Soběslav
VesoleMezimost
10
article
Jen několik slov ještě. Ne proto, abychom
snad činili výtky — nic není nás více vzdáleno
— ale aby výsledky práce byly tím zřejmější,
uvádíme z několika zpráv spořitelních, jak je
nynější doba závěrek přinesla na redakční sto-
lok, výsledky vkladatelské jiných spořitelen.
Vklady spořitelny vodňanské stouply o 102.443
K, jičínské o 478.029 K, vklady na knížky spo-
řitelny kralovéhradecké klesly o 12.322 K,
chrudimské o 146.719 K a p. Dodáváme hned:
nebylo by naprosto správno, tato čísla prostě
srovnávati s výsledkem soběslavským a odsuzo-
vati. Na vývoj ústavu působí různé momenty (a
není to jen malá hybnost, nýbrž i příčiny neza-
viněné) a ty nutno předem znáti, než činí se
úsudek. My uvedením čisel těchto chceme pouze
ukázati, jak účinnou byla práce soběslavská,
když v době deprese docílila takých úspěchů.
Více nic. —
Na našem domácím trhu klidu předsváteč-
ního jsme neměli. Ba málo týdnů bylo tak ruš-
ných, jako právě těch několik dnů od ponděl
do Velikého pátku. Ukládací papíry byly tu v po-
předí. Sesílená poptávka po papírech našich
zemských ústavů, Zemské banky království če-
ského v prvé řadě, stála tu v popředí a s ní zá-
jem o papíry moravské, pro které je trh pražský
tak význačným ústředím. Na trhu akciovém zá-
jem sice neutuchal: ale zboží bylo málo. Den
za dnem ozývala se poplávka po papírech stro-
jírenských — jediné Daňkovky byly tak šťastny,
že došlo v nich k závěrkám. Silný kupní zájem,
podnícený následkem emisse nových akcií (staré
akcie kupovány proto, aby bylo lze koupiti
nově), potrval i v tomto týdnu. Uspokojení po-
ptávky v tom směru stlačilo ale kurs České
Unionky opět na 247.—, zatím co Živnostenské
pevně uhájily svůj kurs (248.—).
zemský banka
11
article
Vídeňská bursa v týdnu minulém
Ve Vídni, 22. dubna.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Obchody s železničními papíry byly v tomto ty-
dnu poměrně malé, vlastně činily tu výjimku jedine
akcie buštěhradské dráhy obou skupin a přece byl
trh před nepopíratelným vlivem olázek železničních.
Nevedly sice k obchodům, ale byly předmětem váž-
ných úvah. Jich výsledky projeví se teprve v květnu
a snad později. Není dnes již pochyby o tom, že
vláda vším úsilím se snaží odsunouti pokud možno
sestátňovací akci železniční. Politickou učinily ji udá-
losti posledních let a nyní, kdy názor o politickém
effektu sestátnění začíná se tříštiti i mezi Němci,
bojí se vláda přikročiti k činu, aby nevznítila vášně,
které tak úzkostlivě tlumí a oslabuje. Jestli tedy jest
snahou vlády oddáliti otázku sestátnění, roste na druhé
straně mezi polskými poslanci proud, domáhající se
sestátnění severní dráhy cisaře Ferdinánda. Polákům
sestátnění toto bylo důrazně drem. Körbrem slibeno —
Poláci domáhají se nyní toho, aby směnku p. dra.
Körbra platil Gautsch. V tomto úsilí jsou jim Čechové
přirozenými spojenci a až bude v květnu při jednání
rozpočtovém uvedena polskými poslanci otázka se-
státnění drah na jednací pořad, bude snad vláda státi
před konstallací parlamentní, která další odklad
řešení znemožní. Tím spíše, že postavení páně Witt-
kovo jest více než otřeseno a že nutnost pronikavé
reformy v železniční správě státní jest více naléhavou
nyní než kdy jindy. Překročení rozpočtů alpských
drah vrhlo divné světlo do přediva zájmů v ministeriu
železnic. K akci sestátňovací Němci pojí i své plány.
Němec
Polák
Körbr
Gautsch
Čecho
Witt
Vídeň
12
article
Nebyli by odpůrci přechodu k úplné soustavě státních
drah, kdyby bylo splněno jich staré přání, aby bylo
zřízeno zvláštní německé dopravní ředitelství státních
drah v Liberci. Vláda není neochotna požadavku tomu
vyhověti. Novinářské zprávy, souslavně se opakující.
že sestátnění české severní dráhy a dráhy liberecko-
pardubické není otázkou dlouhé doby, ohlašují jen,
že otázka pokládá se za zralou k řešení. Vládě jde
patrně o to, aby si sestátněním drah těchlo připravila
půdu a možnost pro provedení německé tužby. Tyto
momenty měly ovšem na smýšlení a uvažování bursy
značný vliv. Cenově vyjádřen nebyl: obchodní dů-
sledek dostaví se později, kdy pověsti a kombinace
dostanou věcnějšího podkladu. Toho skytne ale až
parlameniní jednání. A tak nezbývá, než zaznamenati
to, co se tvrdí a uvádí
Obchodní zájem trhu soustřeďoval se tento lýden
na papíry železářské. Dala odbytová za měsíc březen,
v tomto týdnu uveřejněná, učinila na trh dobrý dojem.
Soudí se z nich na pozvolné, ale stálé zlepšení kup-
nosti domácí železářské spotřeby, kterou kartel svou
neomluvitelnou cenovou politikou tak bezohledně dusí.
Liberec
13
article
Jaké musily by býti výsledky odbytové, kdyby nebylo
tohoto břemene, ukládaného domácímu průmyslu jen
ad majorem gloriam spekulačního vedení kartelníhol
V posledních dnech prý objednávky u železáren nadále
rostou. Mimo to počíná vláda objednávati ve větší
míře potřebu kolejnicovou pro alpské dráhy. V březnu
odbyt kolejnicový proto již také stoupl. V popředí spe-
kulačního zájmu stály akcie Alpské báňské společ-
nosti. Při tom odehrál se ale zajímavý moment. Bursa.
srovnávajíc výnosové položky bilanční a ceníc vy-
hlídky fskové, stlačila kursovní differenci akcií Alpské
společnosti báňské a rýmavsko-muráňské až na 10K
a posice tato byla podnětem k četným směnám akcil
alpských a rýmavsko-muráňských. Motivem byla tato
úvaha: Alpská báňská platí za 1904 dividendu K 20.—
a bude — jak bursa konkluduje a nepotrvá-li dlouho
ohlašovaná stávka — platiti za 1905 asi 23—24 K-
zatím co rýmavsko-muráňská platila za rok loňský
24.— K, bude se pravděpodobně platiti za 1905 asi
28.— K. Bursa nezří vyjádřený tento moment v kur-
sovní differenci obou papírů a úsudek její dopadá v
prospěch rýmavsko-muráňských, jichž kursovní vývoi
malou činností peštské bursy byl zastaven. Ovšem
nelze bezpečně říci, pokud kalkulace tato jest správna
Zatím jest lákava a to trhu stačí. Těžké papíry žele-
zářské vzpruženého zájmu jen málo byly účastny.
Bursa
K Bursa
14
article
Oproti četným pověstem tvrdilo se informovaným
osobnostmi, že ceny železa zatím zvýšeny nebudou
Uvažovalo se prý o tom, ale krok tento zatím prý
odložen.
Čtvrtek přinesl téměř haussu hirtenberským
akciím. Tvrdilo se, že podnik byl následkem značné
zaměstnanosti nucen odmítnouti ruské objednávky
patron, které pak připadly peštské firmě, zatím co
do budoucna skýtají srbské objednávky dobré vy-
hlídky. Následkem malé nabídky a silné poptávky
cena papíru značně stoupla.
Trh s papíry ukládacími byl pevný. Peníze o něce
povnější.
15
article
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení.
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlatá renta . . . ..
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . ..
Rak. kreditky
Banka pro země rakouské .
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka . ..
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha . . . . . ..
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost.
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica . . . . . ..
Londýnská devisa . . ..
Ríšské marky . . . . ..
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
17
article
Zadlužení pruskébo zemědělství. Pruská stati
stická kancelář vydala úbrnnou statistiku zadluže
nosti pruského zemědělstva. Statistický podklad opa-
třen tím způsobem, že komise pro stanovení daně
příjmové vydaly na základě materialif zdaňovacích
roku 1902 všem osobám, které mají v Prusku půdu
která vynáší nejméně 60 marek (tedy samostatným
zemědělcům), sčitaci listy, obsahující dotazy o po-
měrech majetkových, příjmových a zadluženosti. Nyn
sdělují se výsledky. Jsou úhrnně tyto
počet majitelů půdy
třídy zdaňo-
z těch patří do skuplny
vací dle vý-
přijmové
nosu půdy vůbec do 900 do 3000 nad 300
marek
m ar e k
110.019 71.9 279
60 — 90
145.942 52 9 468
90— 150
164.117 26.2 73.0 0.8
150— 300
300— 750
134.504 66 891
46.307 1.5 72.7 25.8
750—1500
17.076
1.0 41.8 57.2
1500—3000
10 11.3 878
3000 a více
průměrné:
Prusko
18
article
60— 90
90— 150 . .
150— 300 ..
300— 750 ..
750— 1500 ..
1500—3000 . .
nad 3000 . .
celkém . . ..
19
article
jm ění
18.6
207 198.8
60— 90 .
20.0
22 4
215.5
90— 150 ..
21 6
237 5
150—— 300 . .
22 8
25.5
300— 750 . .
750—1500 . . 26.6 30.3 230.
208.9
1500 3000 . . 33 1 39.8
1480
nad 3000 . . 318
celkem . . . . 26.4 311 1885
Úbrnné jmění 628.885 samostatných pruských
zemědělců, kteří vykazují čistý zdanitelný výnos
půdní nad 60 marek (průměrně 8 ha půdy) činilo
úbroně 28.3 milliard mk., z toho připadá na velko-
statky 244 miitiard mk., dluhy činily pak 7.5 mil-
Hiavd marek. Jeeu tady -amostalmí prušte
zemědělci zadluženi o něco víee než
o čtvrtinu (26 49%) svéhojmění a do tře-
tiny (311%) ceny své půdy. Není tedy zadlu-
žení toto nemírno. Jednotlivci ovšem jsou předluženi
— průměr není tedy neuspokojiv. Zadluženost jest ve
východních provinciích značně větší než v západních.
Největší je v západním a východním Prusku (do
poloviny majetku), v Poznani a v Po mořanech činí
zadluženost dvě pětiny všeho a asi polovinu půdo-
vého vlastnictví. Pak následuje Slezsko (1/2). Šlesvik-
Holštýn (0.3), Braniborsko (méně než 0.3). Porýní
Hessensko, Nasavsko a Vestfálsko stojí daleko pod
průměrem.
východní Prusko
Poznaň
Šlesvik
Braniborsko
Nasavsko
Vestfálsko
Porýní Hessensko
39.8
ha
Slezsko
Holštýn
20
article
Rakouský vývoz. Za přispění ministerstva zahra
ničného a obchodu začal vycházeti ve Vídni nový list
„Rakouský vývoz“. Bude prostřednictvím konsuláto
dodáván zadarmo odběratelům rakouského zbožív
cizině a má přinášeti informační články o vývozníel
průmyslech rakouských respeklive seznamovati ci
zinu s produkty rakouskými, k vývozu schopnými
Myšlénka není tedy špatná, ale: list bude vycházeli
německy, anglicky, italsky a španělsky — na slo
vanské odběratele vůbec nebylo po-
čítáno. Jakoby na Balkáně a na Rusi pro nás
nebylo chancí odbytových. To jest jeden moment
Nakladatelství dáno nezbytnému panu Dornovi. Jeho
láska k slovanským firmám ukázala se již při sesta-
vování jeho adresáře a chování jeho k českým firmám
speciálně — první číslo „Rakouského vývozu“ nese
pečeť toho opět: dělá reklamu nábytkovým továrnám
Thonetově, Kohnově a Fischelově. To je zatím vše,
s čím seznamuje cizi dovozce... V takovémto směru
ovšem list naprosto uspokojiti nemůže. Vznikla-li již
— a v podstatě správná — myšlenka podobného listu.
pak mělo býti o to postaráno, by redakce byla tk
vypravena, by v ní zasedal i některý slo-
vanský znalec, aby takto byla dána
záruka nestrannosti. Jen v tom případě
bude náklad, který na list veden z veřejných
peněz, ospravedlněn. Jsme přesvědčeni, že se
v příštím zasedání parlamentu nalezne povolaný tlu-
močník uvedených námitek
Rus
Dorn
Thonetův
Kohnův
Fischelův
Vídeň
Balkán
21
article
„Selský archiv“ vstupuje v nový, čtvrtý ročník
Má pilnou, svědomitou redakci, která se mu věnuje
cele a plně. Časopis soustavně se zdokonaluje a vstu-
puje v nový ročník opětně zlepšen. Text rozšířen
úprava zlepšena a přidány četné illustrace. Obsah
jest stále na vysoké úrovni a my nemůžeme než
opětně doporučiti srdečně hojné odbírání tohoto cen-
ného listu. Z obsahu prvého čísla uvádíme: Řd
včelařů lipenských (Krestýn), Zvonice jihomoravské
(Prasek a Tvarůžek). Dědinská práva (Ugwitz a No-
sek), flád přijímání souseda (Lochmann), Joachim ryt.
Stettenhofen (Tvarůžek), „Posvěty“ (Tuč), Kterak nově
osady zakládali (Tvarůžek), Tresty na porušení hranic
(Prasek), Platy, ospy a koledy učitelům (dr. Helán),
Selské archivy (Baďura, Málek), Svatý Mikuláš (Pra-
sek), Selský úřadní sloh (Tuč, Málek, Knaibl), Skrýše
za útrap válečných (Březina), Zábavné čtení (Barto-
cha, Šolc, Hrubý), Všchochuť a závěrem pečlivý listi-
nář. „Selský archiv“ vychází nákladem Selské jed-
noty v Olomouci, redakce V. Praska. Roční předplatné
K 4.—
Subskripco nových akcií Živnostenské banky.
Krestýn
Prasek
Tvarůžek
Ugwitz
Lochmann
Joachim
Posvěta
Tuč
doktor
Helán
Baďura
Málek
Knaibl
Barta
Šolc
Hrubá
Všchochuť
V Prasek
Olomouc
Stettenhofen
Svatá Mikuláš
22
article
Lhůta upisovací končí 30. dubna t. r. Zúčastniti se
mohou toliko majitelé akcií dřívějších vydání v
smyslu bankou vydaného prospektu. Přihlášky přijím
jak centrála v Praze, tak i filiálky ve Vídni, Brně.
Plzni, Jihlavě, Č. Budějovicích, Pardubicích, Táboře
a Mor. Ostravě.
Nový podnik průmyslový v Plzni. Píše se nám
z Plzně: Ve dnech 19. až 21. dubna konalo se ko-
mistonální řízení za účelem schválení nové továrny
na drát, drátěnky a šrouby, kterou hodlají zřídit
cís. r. Ad. Eisner a Leop. Levit na katastru lobezském.
Komise zúčastnili se četní interessenti, zejmena zá-
stupci města Plzně, obce Doubravky a Lobez, měšťan-
ského pivovaru atd. Poněvadž projektanti se zavázali.
všem oprávněným podmínkám vyhověti, lze očekávati,
že se stavbou za nedlouho bude započato.
Petrohradská bursa. Tisnivá nálada, jež převlá-
dala v dřívějším týdnu na burse petrohradské, pře-
nesla se ještě v ostřejší míře na týden minulý. Prí-
činy chabého smýšlení spočívají ve vnitřní situaci
Ruska. Bursa, jež dle určitých známek očekávala
zavedení nových reforem ve veřejné státní zprávě, po-
číná ztráceti naději, poněvadž spíše tomu nasvědčuje
že strany, nynějšímu konservativnímu směru ná
Mor
Ada
Eisner
Leop
Bursa
Praha
Vídeň
Brno
Plzeň
Jihlava
Č . Budějovice
Pardubice
Tábor
Ostrava
Lobez
Rusko
obec Doubravka
23
article
chylně, nabývají většího vlivu a převahy. Odepření
autonomie pravoslavné církvi, zrušení dosavadního
selského poradního sboru a posléze demisse moder-
ního ministra Witla, jsou důkazem, že vláda pod-
lehla zpálečnickému vlivu. Bursovní kruhy v uvážení
těchto okolností obávají se nových akcí revolučních
stran během velikonočních svátků a prolo zahájily
realisace, které zejmena v posledních dnech kursovou
úroveň citelně oslabily. Z této nessimistické nálady
dovedla by se bursa vyprostiti jedině po vítězství
ruském na moři a tato naděje udržuje spekulaci dosud
při poměrně klidné mysli. Bankovní trh trpěl nejvíce
realisacemi, ač neprávem, poněvadž jak roku loňského
tak i letošního, banky dělají dobré obchody. Jal
z právě konajících se valných hromad vysvítá, vy-
plácejí banky většinou za rok minulý vyšší dividendy
a dá se očekávali, že nedojde-li během tohoto roku
v Rusku k velkým insolvencím, budou dividendy z
letošní rok přesahovati loňskou výši. Kromě toho ně-
které větší banky maji právě následkem války mimo-
řádné příjmy, jež se v měsíčních bilancích neúčtují.
aneb maji otevřené syndikáty, což širšímu obecenstvu
dosud není známo. Akcie diskontní banky zlevnily
během týdne že 383 až na 371, akcie mezinárodní
banky ustoupily ze 353 na 345 a akcie ruské banky
klesly o 5 rublů na 319. Z ostatních bank ochably
akcie průmyslové banky po dividendové srážce na 23
a volžsko-kamské vzpružily se o 9 r. na 794. Z prů-
myslových hodnot byl velice čilý obchod ve vagon-
kách. Fěnix, které zbaveny byly administrace a v pře-
dešlém týdnu překročily až kurs 300, kolísaly silně
a obchodovaly se mezi 287 a 293. Akcie Dvigatěl
obchodovaly se po 90 až 78. Poslední kursové stoup-
nutí zdá se býti přechodného rázu. Baltické vagonky
Jal
Rusko
Dvigatět
24
article
jednaly se po 910 až 900. Železárny byly v prvních
dnech bez obchodu a posléze následkem realisací
mírně zlevnily. Sormovské ustoupily o 31/2 r. na 210
a Hartmanské zlevnily o 2 r. na 217. Cítelněji oslabily
se Putilovské na nově vypuknuvší stávku. Po kles-
nutí o 5 r. na 113.50 zolavil se však opět záznam
na 115. Nejpevněji držely se petrohradské metalurgi-
cké, které zachovaly vyšší záznam 159. Petrolejové
akcie jsou nadále zanedbávány, ačkoli dovedly udrželi
kursy celkem na nezměněné výši. Ceny petroleje jsou
výnosné, odbyt též dobrý, ale hlavní příčinou slabého
akciového trhu jsou místní poměry na Kavkaze, které
jsou dosti netrovnané a k nimž přidružila se ojed-
něle vyskytnuvší se cholera. Akcie kaspijské spol
zlevnily z 5000 až na 4850, a zlepšily se posléze na
4900. Baku trpěly realisacemi, poněvadž se v brzké
době přikročí k vydání nové emisse akcií, a přechodně
zlevnily pod 400; v posledních dnech mohl se však
jmenovaný kurs udržeti. Z ruských státních papínů
zlevnily ruské losy z r. 1864 o 6 r. na 373 a los
z r. 1866 klesly z 298 na 291.
Kavkaz
Bak
25
article
Hnědouhelný vývoz labský. Po celý měsí
duben udrželo si Labe plnou splavnost, následkem
čehož i sazby i výše dopravy labské zůstaly v celku
nezměněny. V posledním týdnu obnášela výška lab-
ská v Ústí 147 cm. nad norm. a opadla do konce týdne
na +126 cm. Před svátky množství uhli k Labi do-
praveného stouplo, ježto jak lodníkům tak i vývoz-
ním firmám i konečně odběratelům záleželo na vy-
užilkování nynější příznivé splavnosti a levných s-
zeb lodních. Trh dopravních sazeb nedoznal v po-
sledním období naprosto žádné změny, pro M a g de-
burk placeno 200, pro Hamburk a dolní L abe
250 fen., pro Drážďany angažováno za 165 fen. za
tunu. Jak známo, chystá se personál lodní 15. květ-
nem ke s távce za účelem zlepšení mzdy. Nelze ur-
čiti jaký průběh vezme toto hnutí; možná ovšem, ze
i po svátcích pod dojmem tétc eventuality nabude
obchod labský zivosti. Po skončení jarních prací pol-
ních dá se také živější poplávka zejmena z oněch
chchodů čekati, z nichž se uhlí české loďmi dopra-
vené, dráhou rozváží do vnitrozemí. Trvale dobrého
obchodu labského ovšem vzhledem na úspěšnou in-
vasi německých briket do odbytiští uhlí českého če-
kati nelze. V posledním týdnu od 17. do 22. do
pravone na labské překladiště v Ústí 4706, od. po-
čátku dubna 13.308 vagonů hnědého uhlí. V měsíc
březnu celkem 20.414 vag. v Ústí a 6560 v Rosavicích
Ústí
Labe
Hamburk
Drážďany
centimetr
26
article
Výstava projeklů zdvihadel pro podnikané uměl
vodní cesty v Rakousku, pořádaná v zasedací síni ob-
chodní a živnostenské komory pražské. Instalac
plánů a popisů návrhů na zdvihadla, pro vodní cesty.
jež v Rakousku mají se prověsti, c. k. ministerstvem
obchodu komoře k vystavení zapůjčených, byla tech-
nickými úřadníky zdejší expositury c. k. ředitelstva
staveb vodocestných tyto dny již skončena a výstav
bude od pondělí dne 24. t. m. denně, a to všedního
dne od 9. hod. dopol. do 5. hodiny odpol., v neděli
a ve svátek od 9. hodiny dopol. do 12. hodiny po-
lední, všeobecné návštěvě přístupna bezplatně. O
slavnostního zahájení výstavy bylo upuštěno vzhle-
dem k tomu, že výstavní předměty zabírají celou za-
sodací síň komorní.
Spolek obchodníků s dřívím průmyslní ku
dřevařských a poduikatelů voroplavby
v království českém koná řádnou valnou
hromadu v neděli dne 7. května o 10. hod. dopol.
v sekční síni Obchodní a živnostenské komory
v Praze.
Z úslředních jatek pražských. Na trh dobytč
v pondělí dne 25. dubna přihlášeno jest 120 kuso
hovězího dobytka původu domácího, 360 kusů pů-
vodu haličského a 15 kusů původu uherského.
Rakousko
živnostenský komora v Praga
dopolo
27
article
15. dubna 22. dubna
100.45
100.45
119.90
119.65
118.45
118.40
97.90
97.90
144.25
143.60
664.—
664.—
456.—
458.60
771.—
773.25
558.25
556.25
1044.—
1014.—
658.25
656.50
90.40
90.50
420.—
418.50
1070.—
1100.—
942.—
944.—
616.—
617.—
524.75
538.50
542.—
547 25
2657.—
2672.—
1600.—
1610.—
657.—
656.—
876.—
857.—
638.—
638.—
239 85
239.82
28
article
117.17
117.17
117 18
29
article
10.860
10.860
držba úhrnné dluby
ha
tisíce marek
11.2
15.2
11 1
10.0
32 4
83.4
91.5
160.5
6302 815.8 255.3
45.5
dluhy v stotinách
úhrnného půdové kapitálo
15.2
32 4 83.4 91.5
30
article
Banky, záložny a spořitelny.
Nová pohočka banky »Merkur« na Malé skraně.
Akciová směnární společnost »Merkur« filiálka
Praze převezme dnem 1. kvělna t. r. malostranskou
banku a směnárnu na Menším městě pražském,
kterou od jmenovaného dne pro vlastní účet jako
poboční závod povede.
Trhy peněžní
Z Vídně, 22. dubna. (Závěrečné úřadn
kursy.)
100 85 Ivovskočernovická 593.—
Únorová renta .
100.45
spol. st. dr. rak-ub. 656 . 50
květnová » .
909.50
100 30
jižní dráha
červenc.
100 90
štyrsko hr.-köfl. . 457 —
říjnová ,
5700.—
rakouská » zlatá 119.65
severní dráha .
100 50
425.—
„ kor.
rak. severozáp. dr.
118 40
uherská » zlatá
pardubická dráha
420.—
» kor.
97 90
polabská dráha
93. 50
česká sev. dráha
353.50
rak. invest. renta
3010 —
89.75
buštěbradská A
uher.
1100.—
40% zást. listy Hyp.
pražsko - duchcov
banky král. č.
31/29% zást. 1. Hyp.
duchcov.« podmok
2325.—
ústecko tepl. dr.
banky král č. .
4% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb
652.—
rakouský Lloyd
Zem. banky kr. č
turecká tabák. rež
356 50
4% žel. dl. úpisy
rak. zbrojov ka
Zem. banky kr.č.
doktor
Lloyd země
Praha
Vídeň
malostranský banka
31
article
Rudolfova hut
státní losy 1860
159 60
538.50
alpská montan. sp
po 500 zl. . .
193.50
po 100 zl.
rým.-muráň. spol
547.25
288 —
státní losy 1864
Poldina huť.
524 —
praž. želez. sp.
2672. —
losy úvěrního úst.
539 —
česká montan. sp.
1610 —
vídeň. I. komun.
168 85
Daněk . . .
435.—
tisské losy . ..
143 60
západočeská ubl.
243 50
turecké losy .
1648.—
severočeská ubl.
rak.uh. banka
664 —
mostecká uhl. sp.
656.—-
rak. úvěrní ústav
304. 75
vídeň stavební sp
b. anglo-rakouská
545.75
hirtenberské . .
vídeňská unionka
456.—
638.—
b. pro země rak
Schodnica . .
771.—
uh. úvěrní banka
haličsko-karpatské 1024.—
bank. jednota.
556.25
pešlská vagonka. 356.—
r. úst. pro úv. poz
1014.—
devisa německa . 117.17
Česká průmyslová
» pařížská . 95.37
418—
banka. . . .
» curyšská . 95.17
roln. úvěr. banka 405 —
„ londýnská 239 82
česká b. Union
dvacetifrank . . 19. 07
Živnost. banka
marka papírová . 117.17
» . 252.75
králodvor. cement. 915.— rubl
Eskontní sazby 31/14—31/2 procenta.
Mezinárodní papíry byly zanedbávány, trh s mísl-
ními hodnotami přiznivý, jednotlivé železářské hod
noty jako hirtenbezské sloupaly.
Poldin
Rudolfov
úvěrní banka
32
article
100.60
100 15
100 16
485 —
33
article
z. Z Vídně, 22. dubna. (Telefgr. »Nár. Listůe)
Denní bursa. Dnešní obchod charakterisován byl
dalším stoupnutím jednotlivých papírů na lokálním
trhu. Zvláště třeba zaznamenati další stoupuutí akcií
rýmsko muráňských, dále alpinek, hirtenberskýcha
zbrojovek, které stouply okrouhle o 20 K. Rovněži
mezinárodní elektrické, které vzdor zprávám o pře-
rušení vyjednávání za účelem sestátnění, jevily po-
ptávku při vyšších kursech, jakož i obě buštěhradské
se valně zlepšily. Naproti tomu papíry v kulise je-
vily těžkopádné smýšlení, následkem toho, že nebyla
v Berlíně bursa, jednak také následkem pověstí na
Kretě. Přece však příznivá základní tendence v těchto
oborech potrvala. Kreditky vyšly bez značné změny
z obchodu. Akcie bankovního spolku a läinderbanky
lehce seslabily. Na trhu průmyslovém měly akcie
zbrojovek slabé smýšlení. Renty a devisy se ne-
změníly. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn:
31/44—31/290.
x. Z Vídně, 22. dubna. (Telígr. »Nár. Listů«.)
Vídeň
Berlín
34
article
Večerní bursa. Kreditky 664.50, po —.—, —.-
uherské kreditky 772.—, anglobanka 305.25, bankovní
jednota 557.—, unionka 546.—, länderbanka 457.—
státní dr. 657.25. —.—, jižní dráha 91.—, polab. dr.
420.—, severozápadní dráha 425.—, turecké tabákové
357.—, rýmavsko-muráňské 548.25, alpinky 539 25,
květnová renta 100.45, uherská korunová 97.90,
turecké losy 144.50, marky za hotové 117.18, ultimo
117 25. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 22 dubna. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo znači penize, druhé zbožl.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198 75,
198 95. Amsterodam na delší ihůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. thůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šeka
kr. lh. za 100 mk. 117.10, 117.30, Německo na
delší lbůty 117.15, 117.55, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 239.85, 240.05, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—,
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.30,
95.40, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad a
ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. —.— —..—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.371/2, 95.50, Paříž delší lh.
doktor
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Ruska město šek
Paříž
Italia šek
Italia
35
article
Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.15, 95 271/2, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. ih. 95.15, 95.271/2, na delší ihůty —.—
Z Petrohradu, 22. dubna. (Zpráva Živnost. banky.)
Diskontní 373.—. Ruská banka pro vnější obchod
319.—. Mezinárodní banka 344.—. Ruská průmy-
slová banka 236.—. Baku 400.—. Mantašev 212.—.
Caspienne 4900.—. Sormovo 212.—. Putilovské že-
lezo 114.50. Hartmannské lokomotivy 217.—. Petro-
hradské metallurgické 159.—. Baltické vagonky
900.—, Brijanské uhlí 127.—-
Z Paříže, 22. dubna. (Počáteční bursa.) Bproc.
renta 99.22, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení udržené.
Z Paříže, 22. dubna. (Telegr. zavěrečné kursy.)
Bproc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 99.30,
3proc. renta —.—, italská renta —.——, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1362, státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.15, rakou-
ská zlatá renta 100.60, uherská zlatá renta 100.60.
olomanská banka 604.—, tabáková režie —.—, tu-
recké losy 137.—. Smýšlení pevné.
Trhy na zboží.
Obili.
Petro
Curych
Basilej
Petrohrad
Bak
Paříž
Londýn
mezinárodní banka 344
36
article
T. Z Vídně, 22. dubna. (Telef. zpr. »Nár. Listů«.)
Plodinová bursa. Následkem svátků byl dnešní
hlavní týdenní trh jen slabě navštíven. Nedostavili
se ani mlynáři, ani většína obchodníků z venkova.
Následkem toho byl obchod méně živý nežli jindy.
Přés to však majitelé chovají se zdrželivě a nabízeli
pšenici i žito jen za málo zvýšených cen. Skutečně
podařilo se jim dosíci zlepšení o 5 hal. jak pro
pšenici tisskou a slováckou, tak i pro žito původu
uherského. Naproti tomu jeví se v Americe v po-
sledni době kouněchlivost pro německou pěaneni
Maiilelé následkem toho chovají se zdrželivě. Ten-
dence pro chleboviny však stoupá. Ječmen není
vůbec nabízen, kukuřice jest nakloněna ku povol-
nosti. Oves za klidného odbytu těší se jisté poptávce.
Ceny slabších kvalit klesly o 5 hal., kdežto ostatní
se upevnily. V řepce rozvíji se obchod velmi zvolna,
reflektanti i majitelé chovají se naproti sobě zdrže-
livě. Mouky těšiy se dnes dosti uspokojivému od-
bytu. Zásoby ve mlýnech se zmenšily a poněvadž
konsum nemá rovněž žádných zásob, očekává se
v nejbližší době zlepšení Doposud však nebylo
možno dosíci lepších cen. Žitné otruby dnes o 5 až
1U hal. podražily. Kampaň v jetelinách již minula,
zaznamenané ceny mají jen nominální význam.
Brambory jsou bez koupěchtivosti a ceny jsou upev-
něny. V bramborovém škrobu obchod vázne, protože
není zboží Ceny se nezměnily.
Ječmen
Vídeň
Amerika
Brambory
37
article
Znamenaly: Pšenice tisská nová 9.55, 10.—
stará —.—, —.—, slovácká nová 9.15, 9.50, stará
—.—, z Moravského pole nová 9.25, 9. 65.
rumunská 0 —, 0 —. Žito slovácké nové 7. 65,
785, z okoli Pešti nově. 7.65, 7.85, z jižní dráhy
nové 7.55, 7.70, dolno-rakouské 7.65, 7..80, české
0.—, 0.—. Ječmen moravský 8.50, 9 10, ze stanie
0.—, 0.—, dolnorakouský 7.90, 8.65, ze stanic 0.—,
0.—, slovácký 8.—, 8.80, z jižní dráby 7.40, 8.30,
severo-uherský 8.40, 9.—, tisský 0.—, až 0.—,
pro pivovary 0.—, 0.—, ke krmení 7. 40,
7.75. — Kukuřice uherska 8.20, 8.40, kukuřice
cinguantinská 8.50, 8 90, laplatská 7.90, 8.10.
— Oves uherský špatnější 7.15, 7.30, vybraný
7.40, 8.25, prima 0 —, 0.—, český a moravský O. —,
0.— Řepka pohotová 13.25, 13.75, uhersků —.—. —
Mouka vídeňská pšeničná č. 0 K 14..50 až 14.90, č.3
K 13.40—13.80, č. 5 K 12.40 až 13.—, č. 7 K 11.40
až 11 80, ke krmení K 0.— až 0.——, Vídeňská žitná
č. 1 K 10.10, 11.10, č. 3 K 8.40, 8.90. Otruby
pšeničné K 6.25 až 6.60, žitné K 6.50 až 6.70. Kru-
píce K —.— až —.—. Žemáky žluté k jidlu KK. 3.080.
až 4.50, bílé K 2.80 až 3.20, ke krmení 2.20, 2.40,
průmyslové (521/s kg) K 2.60 až 2.20. — Škrob nej-
lepší zemákový 42 až 44. la. 40 až 42. IIa. 32 až 35.
Ječmen
Řepka
Pešť
kg
38
article
IIla. — až —, vihký — až —.—. Jetel červený (50
kg) 60 až 71, bílý 45 až 57. Uherská lucerka 52.—,
56.—, esparset—
Z Vídně, 22. dubna. (Závěr.) Pšenice tisská 9.50
970, pšenice banátská 9.15, 3.55, slovácká 9.15.
9.50, smýšlení udržené. — Žito slovácké 7.65, 7.85.
pešťské 7.65, 7.85, smýšlení upevněně. — Ječme
moravský 8.50, 9.—, smýšlení chabé. — Kuku-
řice uherská 8.20, 8.40, cinquantinská 0.—, 0.—
smýšlení chabé. — Oves uherský, střední 7.25, 7.50.
prima 7.40, 7.70, smýšlení mdlejší. — Řepka pohotová
13.25, 1375, smýšlení mdlejší. — Počasí: krásně.
Z Pešti, 22. dubna. (Telgr.) Pšenice na duben
17.44, 17.50, pšenice na květen 17.44, 17.46, pšenic
na říjen 16.24, 16.26, žito na duben —.—,
žito na říjen 13.26, 13.28, oves na duben —.—.
—- oves na říjen 11.52, 11.54, kukuřice na květen
14.72, 14.74, kukuřice na červenec 14..36, 14.38. —
Nabídky pšenice byly mirné, koupěchtivost lepší,
smýšlení klidné. Obraty činily 20.000 q. Ceny zů-
staly nezměněny. Irh terminový byl na chladnější
počasí upevněn, později na realisace ochabl. Počasí
proměnlivé.
Z Pešti, 22. dubna. (C.- T.-B.) Závěrečné kursy.
Pšenice klidná, na duben 17.48, 17.50, pšenice na
květen 17.44, 17.48, pšenice na říjen 16.32, 16.34.
žito klidné, na duben —.—, —.—, žito na říjen
13.30, 13.32, oves klidný, na duben —.—, —
oves na říjen 11.52, 11.58, kukuřice volná, na
květen 14.42, 14.44, na červenec 14.30, 14.32, řepka
pevná, na srpen 23 70, 23 90. Počasí : proměnlivo.
Jetel
Kuka
Řepka
Vídeň
Pešť
kg
39
article
Lih.
Z Vídně, 22. dubna. (Telefgram. »Nár. Listů«.
Ceny také dnes se nezměnily a znamenaly opětně
K 46.80 až K 47.—. — Průměrné ceny týdenní byly
46 80 až 47.— pro melasový a 45.8) až 46.— pro
lih bramborový.
Řepka.
Z Pežti, 22. dubna. (Telgram.) Repka na srpen
za 100 kilogr. 23 50 až 23.70.
Chilský ledek.
Z Hamburku, 22. dubna ve 2 hod. 35 min. odpo-
ledne. (Telegr.) Zboží pohotové mk. —.—, —
na duben mk 10.80, —.—, do I. poloviny květne
10.65, na květen mk. 10.521/2. Trh pevný.
Řepka
Vídeň
Hamburk