ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 25 f485f330-78e7-11dc-9a9b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 25
Chunky — 39 celkem · entity: place 68, work 15, org 13, person 49
1 masthead
23. dubna 1905
2 masthead
IV. Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k čislu 112.
4 masthead
Strana 25
5 article Národní hospódář.
Národní hospódář. Z domácího peněžního trhu. V Praze, 22. dubna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Soběslavsko nenáleží mezi bohaté kraje če- ské. Jeho půdy jsou sice v jižnich Čechách po- měrně z lepších, ale tím ještě mnoho řečeno není. Průmysl zde kořenů nezapustil. Několi nlínů, lihovarů, čtyři pivovary a v místě samém vnácký průmysl vyšívání a hedvábnický (za- ženíestrojní továrny hědvábnické; kteřá sama pzeuje v malýchu rozměrech, změn ani vzpru- žení nepřineslo) — toť vše, co z náběhů prů- myslových možno uvěsti. Kraj je celým svým rázem. zemědělský jako vůbec jižní Čechy. An v jiném směru neliší se od ostatních okresů jiho- českých.I odtud vypravují se rok za rokem čstné prncovní síly na práci na léto do Vídně do požehnanějších krajů, aby zima přivedla je zpět-do-tichých koutů domova? Kus jihočeské idyly s pozadím odříkání, těžkého, přísného ži- vota, v kraji, kde od podzimu do jara panuje drsné počasí. Ovšem: poslední léta přinášejí i sem značný pokrok. Způsob obdělávání půdy se zdo- konaluje vůčihledě, chov dobytka nabývá širších rozměrů a šlechtění jeho činí značné pokroky. Alě práče za pokřokem bude vyžádovati ještn léta. Něssnadné a ne lebké práce. Povznášení zámožnosti jest i tu základem pokroku — ta dráha není v chudém kraji snadnou. Zpráva scběslavské městské spořitelny přinesla nám dů- kaz — milý a pěkný — že okres i v tomto směru své průkopníky naleznul. Řekli-li jsme jindy, že nutno lid ke spořivosti vychovávati, že spořivost není vrozenou vlasiností: zpráva spo- řitelny města Soběslavi podala nám důkaz, jak úspěšnou může takováto výchovná práce býti.
Praha Čechy Vídeň Soběslav
6 article
Důkaz, který může jiným býti příkladem a po- vzbuzením. Ke své obligátní eiferní zprávě připojuje spořitelna města Soběslavi úvod. I v tom směru může býti spořitelna vzorem mnohým jiným ústavům. Účelně sestaven, podává úvod přesný a spolehlivý obraz kraje v posledním roce, uka zuje směry jeho vývoje, známky pokroku nebo zhoršení a má tedy cenu více než chvilkovou Ovšem: pouze při účelném sestavení. Soběslav- sko bylo přede dvěma léty postiženo krupobitím a loni suchem. Byla tedy doba pro úspornou čin- nost ne zrovna přízniva. Zpráva to také výslovně praví: „Vklady naše, sestávající nejvíce ze vkladů tříd rolnických, nejsou po našem soudu r. 1904 aktivním výsledkem hospodaření těchto tříd, poněvadž dvojí krupobití, postihnuvší kra- jinu naši a loňská neúroda suchem přivodily by spíše úbytek hotovosti hospodáře — jsou to spíše hotovosti, stržené odprodejem postrádatel- ného dobytka, kterého hospodář musil se zbaviti pro nedostatek píce.“ Zlepšení poměrů odvede tyto vklady přirozeně opět ze spořitelny, protože dostatek píce přiměje rolnictvo ke zvýšení po- čtu chovnéhe dobytka. Ale spořitelna také se témito vklady nespokojovala. Její správa,a nutno jí za to vzdáti jen plné uznáni, chápe správně, že ústav žádný, ani sebe větší, nesmí čckati, až vkladatel k němu sám přijde. Pouhou sběmnou vkladů volně přibývajících a odply- vajících spořitelna vůbec nemá býti. Nic ne- může býti horšího než takovéto zúřadničení.
Soběslav
7 article
Spořitelna svou jistotou, kterou jí skytá záruka města, jest povolána v prvé řadě k tomu, aby opirajíe se o moment tento, lid ke spoři- vosti vychovávala. Toho účelu vyvěše- ním štítu spořitelny na městské radnici dosaženo není a nemůže býti. Nutno především lid po- učovati o významu úspornosti, buditi v něm po- rozumění pro vědomi zodpovědnosti za rodinu v těžkých chvilích, probouzeti ony mravní fak- tory, které sílí k odříkání se chvilkových po- žitků, jichž libost chvílí spotřeby mizí a přejdo. Nestačí, aby se spořitelny etablovaly — jest nutno, aby také v plném slova smyslu, ovšem v oboru své nejvlastnější působnosti (tedy při probouzení smyslu pro spořivost), pracovalya byly činnými. Jich úřadnictvo nemá býti pouhým zapisujícím orgánem, jehož činnost počiná a končí s úřadními hodinami a někdy i dříve, resp. později, nýbrž ono povoláno v prvé řadě k tomu, aby lidu ustavičně možnost a nutnost spořivosti připomínalo, ukazovalo na výhodnost a bezpečnost ústavu, kterému slouží, aby bylo stručně řečeno, stále činnou agitační armádou spořivosti. Cíl není malý. Výchova ke spořivosti je výchovou ku povahovosti a výchova ku po- vahovosti jest základem sesílení, ucelení a po vznesení našeho života vůbec, ve všech smě rech. Nejde ovšem o mamonářství, které hro- madí peníze jen k vůli hromadění, ale o scho- vávání, pokud jen možno, zbytných prostředků pro budoueno. Ony jsou zosobněnou touhou po pokroku, po lepším rozvoji. Budí smysl pro po- vinnost a solidnost — kde mohli jsme býti, kdyby náš život vždy a všudy byl jimi ovlá- dán?!
8 article
Prostředky jsou ovšem různé. Zde mnoho záleží na povaze lidu, na prostředí. Vhodnost skce i zde je polovinou úspěchu. To chápe se i v cizině. Ve Spojených státech založili si zvláštní ústavy, které za mírný poplatek a také zdarma dávají svým klientům pevné, a pevně zavřené pokladničky. Klient klíče od nich nemá. Vkládá své úspory do pokladničky, kterous stav do obytného pokoje a když jest plna, za- náší ji do ústavu. Tam ji otevrou, vyprázdní. obnos připíšou vkladateli a uzavřenou poklad- ničku mu vrátí. Základem celého zařízení nen nie jiného, než správné pochopení faktu, že nej- bezpečnějším prostředkem výchovy ke spořivost jest opatření, kterým se člověku ustavičně nut nost její staví před oči. Ta pokladnička ameri- ckého ústavu, pestře vypravená, jest takovým ustavičným nabadatelem a rádcem k úspornosti. Zařízení toto se neobyčejně osvědčilo. Poklad- niček obíhá v Unii obrovská řada tisíců. V malých poměrech pochopila spořitelna města Soběslavi i tento moment. Zpráva pravi tu výslovně: „Druhou okolností na vzrůst vkla- dů, u nás působicí, jsou rok za rokem probeu- zejíel se sily úsporné nejmenších lidí okolí našehc, na léto na práci do Vídně odjiždějících. Nabádáme třídy tyto k ukládání svého výdělku k nám poštovní spořitelnou, a kruh těchto vkladatelů pozvolna roste. Ze 4619 vkladatelů v r. 1904 připadá na vklady do 200 korun 1485 vkladu.“ Byť suchy — jak radostny jsou tyto řádky. A výsledek spořitelny jest také ovšem dle toho. V loňském roce, tedy roku speciálně pro rolnický a bezprůmyslový kraj, stižený živelními s povětrnostními úhonami ve dvou předchozích
spojený stát Soběslav Vídeň
9 article
létech, stouply vklady spořitelny těto o 855.417.12 K. Těch osm set tisíc ko- rrn úspor v kráji málo zámožném, s dělnictvem. které nuceno choditi za výživou jinam, jest vážným sociálním a márodním či- nem. Byl vykdnán tiše, néslyšně, vytrvalá práce ho přivodila 2 ale právě proto zasluhuje plného uznání. Jest jedním z velikých prostředků, kte- rými se sílí mravní základna národa. Není tomu dlouho, co jsme na tomto místě psali o extensi spořitelní. Myslili jsme tím za- řizování sběren velikých ústředí na obvodu anebo v jiných částech města, od blavního ústa- vu vzdálenějších. Myšlenka o nutnosti, připomí- nati stále a stále lidu potřebu úspor, vedla nás k opakování tohoto podnětu, který není naším ani novým, ale časovým, stále a vždy. Měli jeme při tom speciálně na mysli Spořitelnu praž- skou. Zatím ale co se u nás o věci mluví, chystá se spořitelna města Soběslavi k činu. V druhé pelovině 1905 — tak zase praví stručně zpráva — zřízena bude filiálka spořitelny v Mezi- mostí (nádraží Vesolí-Mezimosti). „Doufáme, že filiálka stane se vzpruhou živnosti, obchodu a ruchu hospodářského Mezimosti i jeho okolí.“ Možno jen s radostí konstatovati, že spořitelnu vedou mužové, vědomi si svého poslání i svých povinností. A to je radostná věc!
Soběslav VesoleMezimost
10 article
Jen několik slov ještě. Ne proto, abychom snad činili výtky — nic není nás více vzdáleno — ale aby výsledky práce byly tím zřejmější, uvádíme z několika zpráv spořitelních, jak je nynější doba závěrek přinesla na redakční sto- lok, výsledky vkladatelské jiných spořitelen. Vklady spořitelny vodňanské stouply o 102.443 K, jičínské o 478.029 K, vklady na knížky spo- řitelny kralovéhradecké klesly o 12.322 K, chrudimské o 146.719 K a p. Dodáváme hned: nebylo by naprosto správno, tato čísla prostě srovnávati s výsledkem soběslavským a odsuzo- vati. Na vývoj ústavu působí různé momenty (a není to jen malá hybnost, nýbrž i příčiny neza- viněné) a ty nutno předem znáti, než činí se úsudek. My uvedením čisel těchto chceme pouze ukázati, jak účinnou byla práce soběslavská, když v době deprese docílila takých úspěchů. Více nic. — Na našem domácím trhu klidu předsváteč- ního jsme neměli. Ba málo týdnů bylo tak ruš- ných, jako právě těch několik dnů od ponděl do Velikého pátku. Ukládací papíry byly tu v po- předí. Sesílená poptávka po papírech našich zemských ústavů, Zemské banky království če- ského v prvé řadě, stála tu v popředí a s ní zá- jem o papíry moravské, pro které je trh pražský tak význačným ústředím. Na trhu akciovém zá- jem sice neutuchal: ale zboží bylo málo. Den za dnem ozývala se poplávka po papírech stro- jírenských — jediné Daňkovky byly tak šťastny, že došlo v nich k závěrkám. Silný kupní zájem, podnícený následkem emisse nových akcií (staré akcie kupovány proto, aby bylo lze koupiti nově), potrval i v tomto týdnu. Uspokojení po- ptávky v tom směru stlačilo ale kurs České Unionky opět na 247.—, zatím co Živnostenské pevně uhájily svůj kurs (248.—).
zemský banka
11 article
Vídeňská bursa v týdnu minulém Ve Vídni, 22. dubna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Obchody s železničními papíry byly v tomto ty- dnu poměrně malé, vlastně činily tu výjimku jedine akcie buštěhradské dráhy obou skupin a přece byl trh před nepopíratelným vlivem olázek železničních. Nevedly sice k obchodům, ale byly předmětem váž- ných úvah. Jich výsledky projeví se teprve v květnu a snad později. Není dnes již pochyby o tom, že vláda vším úsilím se snaží odsunouti pokud možno sestátňovací akci železniční. Politickou učinily ji udá- losti posledních let a nyní, kdy názor o politickém effektu sestátnění začíná se tříštiti i mezi Němci, bojí se vláda přikročiti k činu, aby nevznítila vášně, které tak úzkostlivě tlumí a oslabuje. Jestli tedy jest snahou vlády oddáliti otázku sestátnění, roste na druhé straně mezi polskými poslanci proud, domáhající se sestátnění severní dráhy cisaře Ferdinánda. Polákům sestátnění toto bylo důrazně drem. Körbrem slibeno — Poláci domáhají se nyní toho, aby směnku p. dra. Körbra platil Gautsch. V tomto úsilí jsou jim Čechové přirozenými spojenci a až bude v květnu při jednání rozpočtovém uvedena polskými poslanci otázka se- státnění drah na jednací pořad, bude snad vláda státi před konstallací parlamentní, která další odklad řešení znemožní. Tím spíše, že postavení páně Witt- kovo jest více než otřeseno a že nutnost pronikavé reformy v železniční správě státní jest více naléhavou nyní než kdy jindy. Překročení rozpočtů alpských drah vrhlo divné světlo do přediva zájmů v ministeriu železnic. K akci sestátňovací Němci pojí i své plány.
Němec Polák Körbr Gautsch Čecho Witt Vídeň
12 article
Nebyli by odpůrci přechodu k úplné soustavě státních drah, kdyby bylo splněno jich staré přání, aby bylo zřízeno zvláštní německé dopravní ředitelství státních drah v Liberci. Vláda není neochotna požadavku tomu vyhověti. Novinářské zprávy, souslavně se opakující. že sestátnění české severní dráhy a dráhy liberecko- pardubické není otázkou dlouhé doby, ohlašují jen, že otázka pokládá se za zralou k řešení. Vládě jde patrně o to, aby si sestátněním drah těchlo připravila půdu a možnost pro provedení německé tužby. Tyto momenty měly ovšem na smýšlení a uvažování bursy značný vliv. Cenově vyjádřen nebyl: obchodní dů- sledek dostaví se později, kdy pověsti a kombinace dostanou věcnějšího podkladu. Toho skytne ale až parlameniní jednání. A tak nezbývá, než zaznamenati to, co se tvrdí a uvádí Obchodní zájem trhu soustřeďoval se tento lýden na papíry železářské. Dala odbytová za měsíc březen, v tomto týdnu uveřejněná, učinila na trh dobrý dojem. Soudí se z nich na pozvolné, ale stálé zlepšení kup- nosti domácí železářské spotřeby, kterou kartel svou neomluvitelnou cenovou politikou tak bezohledně dusí.
Liberec
13 article
Jaké musily by býti výsledky odbytové, kdyby nebylo tohoto břemene, ukládaného domácímu průmyslu jen ad majorem gloriam spekulačního vedení kartelníhol V posledních dnech prý objednávky u železáren nadále rostou. Mimo to počíná vláda objednávati ve větší míře potřebu kolejnicovou pro alpské dráhy. V březnu odbyt kolejnicový proto již také stoupl. V popředí spe- kulačního zájmu stály akcie Alpské báňské společ- nosti. Při tom odehrál se ale zajímavý moment. Bursa. srovnávajíc výnosové položky bilanční a ceníc vy- hlídky fskové, stlačila kursovní differenci akcií Alpské společnosti báňské a rýmavsko-muráňské až na 10K a posice tato byla podnětem k četným směnám akcil alpských a rýmavsko-muráňských. Motivem byla tato úvaha: Alpská báňská platí za 1904 dividendu K 20.— a bude — jak bursa konkluduje a nepotrvá-li dlouho ohlašovaná stávka — platiti za 1905 asi 23—24 K- zatím co rýmavsko-muráňská platila za rok loňský 24.— K, bude se pravděpodobně platiti za 1905 asi 28.— K. Bursa nezří vyjádřený tento moment v kur- sovní differenci obou papírů a úsudek její dopadá v prospěch rýmavsko-muráňských, jichž kursovní vývoi malou činností peštské bursy byl zastaven. Ovšem nelze bezpečně říci, pokud kalkulace tato jest správna Zatím jest lákava a to trhu stačí. Těžké papíry žele- zářské vzpruženého zájmu jen málo byly účastny.
Bursa K Bursa
14 article
Oproti četným pověstem tvrdilo se informovaným osobnostmi, že ceny železa zatím zvýšeny nebudou Uvažovalo se prý o tom, ale krok tento zatím prý odložen. Čtvrtek přinesl téměř haussu hirtenberským akciím. Tvrdilo se, že podnik byl následkem značné zaměstnanosti nucen odmítnouti ruské objednávky patron, které pak připadly peštské firmě, zatím co do budoucna skýtají srbské objednávky dobré vy- hlídky. Následkem malé nabídky a silné poptávky cena papíru značně stoupla. Trh s papíry ukládacími byl pevný. Peníze o něce povnější.
15 article
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení. Rak. korunová renta . . . Rak. zlatá renta . . . .. Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . .. Rak. kreditky Banka pro země rakouské . Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . .. Společnost státní dráhy . . Jižní dráha . . . . . .. Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj Rým.-muráňská společnost Pražská železářská společnost Česká báňská společnost. Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . . . Schodnica . . . . . .. Londýnská devisa . . .. Ríšské marky . . . . ..
živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost Český báňský společnost Wienerberger
16 title
Alpinky
17 article
Zadlužení pruskébo zemědělství. Pruská stati stická kancelář vydala úbrnnou statistiku zadluže nosti pruského zemědělstva. Statistický podklad opa- třen tím způsobem, že komise pro stanovení daně příjmové vydaly na základě materialif zdaňovacích roku 1902 všem osobám, které mají v Prusku půdu která vynáší nejméně 60 marek (tedy samostatným zemědělcům), sčitaci listy, obsahující dotazy o po- měrech majetkových, příjmových a zadluženosti. Nyn sdělují se výsledky. Jsou úhrnně tyto počet majitelů půdy třídy zdaňo- z těch patří do skuplny vací dle vý- přijmové nosu půdy vůbec do 900 do 3000 nad 300 marek m ar e k 110.019 71.9 279 60 — 90 145.942 52 9 468 90— 150 164.117 26.2 73.0 0.8 150— 300 300— 750 134.504 66 891 46.307 1.5 72.7 25.8 750—1500 17.076 1.0 41.8 57.2 1500—3000 10 11.3 878 3000 a více průměrné:
Prusko
18 article
60— 90 90— 150 . . 150— 300 .. 300— 750 .. 750— 1500 .. 1500—3000 . . nad 3000 . . celkém . . ..
19 article
jm ění 18.6 207 198.8 60— 90 . 20.0 22 4 215.5 90— 150 .. 21 6 237 5 150—— 300 . . 22 8 25.5 300— 750 . . 750—1500 . . 26.6 30.3 230. 208.9 1500 3000 . . 33 1 39.8 1480 nad 3000 . . 318 celkem . . . . 26.4 311 1885 Úbrnné jmění 628.885 samostatných pruských zemědělců, kteří vykazují čistý zdanitelný výnos půdní nad 60 marek (průměrně 8 ha půdy) činilo úbroně 28.3 milliard mk., z toho připadá na velko- statky 244 miitiard mk., dluhy činily pak 7.5 mil- Hiavd marek. Jeeu tady -amostalmí prušte zemědělci zadluženi o něco víee než o čtvrtinu (26 49%) svéhojmění a do tře- tiny (311%) ceny své půdy. Není tedy zadlu- žení toto nemírno. Jednotlivci ovšem jsou předluženi — průměr není tedy neuspokojiv. Zadluženost jest ve východních provinciích značně větší než v západních. Největší je v západním a východním Prusku (do poloviny majetku), v Poznani a v Po mořanech činí zadluženost dvě pětiny všeho a asi polovinu půdo- vého vlastnictví. Pak následuje Slezsko (1/2). Šlesvik- Holštýn (0.3), Braniborsko (méně než 0.3). Porýní Hessensko, Nasavsko a Vestfálsko stojí daleko pod průměrem.
východní Prusko Poznaň Šlesvik Braniborsko Nasavsko Vestfálsko Porýní Hessensko 39.8 ha Slezsko Holštýn
20 article
Rakouský vývoz. Za přispění ministerstva zahra ničného a obchodu začal vycházeti ve Vídni nový list „Rakouský vývoz“. Bude prostřednictvím konsuláto dodáván zadarmo odběratelům rakouského zbožív cizině a má přinášeti informační články o vývozníel průmyslech rakouských respeklive seznamovati ci zinu s produkty rakouskými, k vývozu schopnými Myšlénka není tedy špatná, ale: list bude vycházeli německy, anglicky, italsky a španělsky — na slo vanské odběratele vůbec nebylo po- čítáno. Jakoby na Balkáně a na Rusi pro nás nebylo chancí odbytových. To jest jeden moment Nakladatelství dáno nezbytnému panu Dornovi. Jeho láska k slovanským firmám ukázala se již při sesta- vování jeho adresáře a chování jeho k českým firmám speciálně — první číslo „Rakouského vývozu“ nese pečeť toho opět: dělá reklamu nábytkovým továrnám Thonetově, Kohnově a Fischelově. To je zatím vše, s čím seznamuje cizi dovozce... V takovémto směru ovšem list naprosto uspokojiti nemůže. Vznikla-li již — a v podstatě správná — myšlenka podobného listu. pak mělo býti o to postaráno, by redakce byla tk vypravena, by v ní zasedal i některý slo- vanský znalec, aby takto byla dána záruka nestrannosti. Jen v tom případě bude náklad, který na list veden z veřejných peněz, ospravedlněn. Jsme přesvědčeni, že se v příštím zasedání parlamentu nalezne povolaný tlu- močník uvedených námitek
Rus Dorn Thonetův Kohnův Fischelův Vídeň Balkán
21 article
„Selský archiv“ vstupuje v nový, čtvrtý ročník Má pilnou, svědomitou redakci, která se mu věnuje cele a plně. Časopis soustavně se zdokonaluje a vstu- puje v nový ročník opětně zlepšen. Text rozšířen úprava zlepšena a přidány četné illustrace. Obsah jest stále na vysoké úrovni a my nemůžeme než opětně doporučiti srdečně hojné odbírání tohoto cen- ného listu. Z obsahu prvého čísla uvádíme: Řd včelařů lipenských (Krestýn), Zvonice jihomoravské (Prasek a Tvarůžek). Dědinská práva (Ugwitz a No- sek), flád přijímání souseda (Lochmann), Joachim ryt. Stettenhofen (Tvarůžek), „Posvěty“ (Tuč), Kterak nově osady zakládali (Tvarůžek), Tresty na porušení hranic (Prasek), Platy, ospy a koledy učitelům (dr. Helán), Selské archivy (Baďura, Málek), Svatý Mikuláš (Pra- sek), Selský úřadní sloh (Tuč, Málek, Knaibl), Skrýše za útrap válečných (Březina), Zábavné čtení (Barto- cha, Šolc, Hrubý), Všchochuť a závěrem pečlivý listi- nář. „Selský archiv“ vychází nákladem Selské jed- noty v Olomouci, redakce V. Praska. Roční předplatné K 4.— Subskripco nových akcií Živnostenské banky.
Krestýn Prasek Tvarůžek Ugwitz Lochmann Joachim Posvěta Tuč doktor Helán Baďura Málek Knaibl Barta Šolc Hrubá Všchochuť V Prasek Olomouc Stettenhofen Svatá Mikuláš
22 article
Lhůta upisovací končí 30. dubna t. r. Zúčastniti se mohou toliko majitelé akcií dřívějších vydání v smyslu bankou vydaného prospektu. Přihlášky přijím jak centrála v Praze, tak i filiálky ve Vídni, Brně. Plzni, Jihlavě, Č. Budějovicích, Pardubicích, Táboře a Mor. Ostravě. Nový podnik průmyslový v Plzni. Píše se nám z Plzně: Ve dnech 19. až 21. dubna konalo se ko- mistonální řízení za účelem schválení nové továrny na drát, drátěnky a šrouby, kterou hodlají zřídit cís. r. Ad. Eisner a Leop. Levit na katastru lobezském. Komise zúčastnili se četní interessenti, zejmena zá- stupci města Plzně, obce Doubravky a Lobez, měšťan- ského pivovaru atd. Poněvadž projektanti se zavázali. všem oprávněným podmínkám vyhověti, lze očekávati, že se stavbou za nedlouho bude započato. Petrohradská bursa. Tisnivá nálada, jež převlá- dala v dřívějším týdnu na burse petrohradské, pře- nesla se ještě v ostřejší míře na týden minulý. Prí- činy chabého smýšlení spočívají ve vnitřní situaci Ruska. Bursa, jež dle určitých známek očekávala zavedení nových reforem ve veřejné státní zprávě, po- číná ztráceti naději, poněvadž spíše tomu nasvědčuje že strany, nynějšímu konservativnímu směru ná
Mor Ada Eisner Leop Bursa Praha Vídeň Brno Plzeň Jihlava Č . Budějovice Pardubice Tábor Ostrava Lobez Rusko obec Doubravka
23 article
chylně, nabývají většího vlivu a převahy. Odepření autonomie pravoslavné církvi, zrušení dosavadního selského poradního sboru a posléze demisse moder- ního ministra Witla, jsou důkazem, že vláda pod- lehla zpálečnickému vlivu. Bursovní kruhy v uvážení těchto okolností obávají se nových akcí revolučních stran během velikonočních svátků a prolo zahájily realisace, které zejmena v posledních dnech kursovou úroveň citelně oslabily. Z této nessimistické nálady dovedla by se bursa vyprostiti jedině po vítězství ruském na moři a tato naděje udržuje spekulaci dosud při poměrně klidné mysli. Bankovní trh trpěl nejvíce realisacemi, ač neprávem, poněvadž jak roku loňského tak i letošního, banky dělají dobré obchody. Jal z právě konajících se valných hromad vysvítá, vy- plácejí banky většinou za rok minulý vyšší dividendy a dá se očekávali, že nedojde-li během tohoto roku v Rusku k velkým insolvencím, budou dividendy z letošní rok přesahovati loňskou výši. Kromě toho ně- které větší banky maji právě následkem války mimo- řádné příjmy, jež se v měsíčních bilancích neúčtují. aneb maji otevřené syndikáty, což širšímu obecenstvu dosud není známo. Akcie diskontní banky zlevnily během týdne že 383 až na 371, akcie mezinárodní banky ustoupily ze 353 na 345 a akcie ruské banky klesly o 5 rublů na 319. Z ostatních bank ochably akcie průmyslové banky po dividendové srážce na 23 a volžsko-kamské vzpružily se o 9 r. na 794. Z prů- myslových hodnot byl velice čilý obchod ve vagon- kách. Fěnix, které zbaveny byly administrace a v pře- dešlém týdnu překročily až kurs 300, kolísaly silně a obchodovaly se mezi 287 a 293. Akcie Dvigatěl obchodovaly se po 90 až 78. Poslední kursové stoup- nutí zdá se býti přechodného rázu. Baltické vagonky
Jal Rusko Dvigatět
24 article
jednaly se po 910 až 900. Železárny byly v prvních dnech bez obchodu a posléze následkem realisací mírně zlevnily. Sormovské ustoupily o 31/2 r. na 210 a Hartmanské zlevnily o 2 r. na 217. Cítelněji oslabily se Putilovské na nově vypuknuvší stávku. Po kles- nutí o 5 r. na 113.50 zolavil se však opět záznam na 115. Nejpevněji držely se petrohradské metalurgi- cké, které zachovaly vyšší záznam 159. Petrolejové akcie jsou nadále zanedbávány, ačkoli dovedly udrželi kursy celkem na nezměněné výši. Ceny petroleje jsou výnosné, odbyt též dobrý, ale hlavní příčinou slabého akciového trhu jsou místní poměry na Kavkaze, které jsou dosti netrovnané a k nimž přidružila se ojed- něle vyskytnuvší se cholera. Akcie kaspijské spol zlevnily z 5000 až na 4850, a zlepšily se posléze na 4900. Baku trpěly realisacemi, poněvadž se v brzké době přikročí k vydání nové emisse akcií, a přechodně zlevnily pod 400; v posledních dnech mohl se však jmenovaný kurs udržeti. Z ruských státních papínů zlevnily ruské losy z r. 1864 o 6 r. na 373 a los z r. 1866 klesly z 298 na 291.
Kavkaz Bak
25 article
Hnědouhelný vývoz labský. Po celý měsí duben udrželo si Labe plnou splavnost, následkem čehož i sazby i výše dopravy labské zůstaly v celku nezměněny. V posledním týdnu obnášela výška lab- ská v Ústí 147 cm. nad norm. a opadla do konce týdne na +126 cm. Před svátky množství uhli k Labi do- praveného stouplo, ježto jak lodníkům tak i vývoz- ním firmám i konečně odběratelům záleželo na vy- užilkování nynější příznivé splavnosti a levných s- zeb lodních. Trh dopravních sazeb nedoznal v po- sledním období naprosto žádné změny, pro M a g de- burk placeno 200, pro Hamburk a dolní L abe 250 fen., pro Drážďany angažováno za 165 fen. za tunu. Jak známo, chystá se personál lodní 15. květ- nem ke s távce za účelem zlepšení mzdy. Nelze ur- čiti jaký průběh vezme toto hnutí; možná ovšem, ze i po svátcích pod dojmem tétc eventuality nabude obchod labský zivosti. Po skončení jarních prací pol- ních dá se také živější poplávka zejmena z oněch chchodů čekati, z nichž se uhlí české loďmi dopra- vené, dráhou rozváží do vnitrozemí. Trvale dobrého obchodu labského ovšem vzhledem na úspěšnou in- vasi německých briket do odbytiští uhlí českého če- kati nelze. V posledním týdnu od 17. do 22. do pravone na labské překladiště v Ústí 4706, od. po- čátku dubna 13.308 vagonů hnědého uhlí. V měsíc březnu celkem 20.414 vag. v Ústí a 6560 v Rosavicích
Ústí Labe Hamburk Drážďany centimetr
26 article
Výstava projeklů zdvihadel pro podnikané uměl vodní cesty v Rakousku, pořádaná v zasedací síni ob- chodní a živnostenské komory pražské. Instalac plánů a popisů návrhů na zdvihadla, pro vodní cesty. jež v Rakousku mají se prověsti, c. k. ministerstvem obchodu komoře k vystavení zapůjčených, byla tech- nickými úřadníky zdejší expositury c. k. ředitelstva staveb vodocestných tyto dny již skončena a výstav bude od pondělí dne 24. t. m. denně, a to všedního dne od 9. hod. dopol. do 5. hodiny odpol., v neděli a ve svátek od 9. hodiny dopol. do 12. hodiny po- lední, všeobecné návštěvě přístupna bezplatně. O slavnostního zahájení výstavy bylo upuštěno vzhle- dem k tomu, že výstavní předměty zabírají celou za- sodací síň komorní. Spolek obchodníků s dřívím průmyslní ku dřevařských a poduikatelů voroplavby v království českém koná řádnou valnou hromadu v neděli dne 7. května o 10. hod. dopol. v sekční síni Obchodní a živnostenské komory v Praze. Z úslředních jatek pražských. Na trh dobytč v pondělí dne 25. dubna přihlášeno jest 120 kuso hovězího dobytka původu domácího, 360 kusů pů- vodu haličského a 15 kusů původu uherského.
Rakousko živnostenský komora v Praga dopolo
27 article
15. dubna 22. dubna 100.45 100.45 119.90 119.65 118.45 118.40 97.90 97.90 144.25 143.60 664.— 664.— 456.— 458.60 771.— 773.25 558.25 556.25 1044.— 1014.— 658.25 656.50 90.40 90.50 420.— 418.50 1070.— 1100.— 942.— 944.— 616.— 617.— 524.75 538.50 542.— 547 25 2657.— 2672.— 1600.— 1610.— 657.— 656.— 876.— 857.— 638.— 638.— 239 85 239.82
28 article 117.17
117.17 117 18
29 article 10.860
10.860 držba úhrnné dluby ha tisíce marek 11.2 15.2 11 1 10.0 32 4 83.4 91.5 160.5 6302 815.8 255.3 45.5 dluhy v stotinách úhrnného půdové kapitálo
15.2 32 4 83.4 91.5
30 article
Banky, záložny a spořitelny. Nová pohočka banky »Merkur« na Malé skraně. Akciová směnární společnost »Merkur« filiálka Praze převezme dnem 1. kvělna t. r. malostranskou banku a směnárnu na Menším městě pražském, kterou od jmenovaného dne pro vlastní účet jako poboční závod povede. Trhy peněžní Z Vídně, 22. dubna. (Závěrečné úřadn kursy.) 100 85 Ivovskočernovická 593.— Únorová renta . 100.45 spol. st. dr. rak-ub. 656 . 50 květnová » . 909.50 100 30 jižní dráha červenc. 100 90 štyrsko hr.-köfl. . 457 — říjnová , 5700.— rakouská » zlatá 119.65 severní dráha . 100 50 425.— „ kor. rak. severozáp. dr. 118 40 uherská » zlatá pardubická dráha 420.— » kor. 97 90 polabská dráha 93. 50 česká sev. dráha 353.50 rak. invest. renta 3010 — 89.75 buštěbradská A uher. 1100.— 40% zást. listy Hyp. pražsko - duchcov banky král. č. 31/29% zást. 1. Hyp. duchcov.« podmok 2325.— ústecko tepl. dr. banky král č. . 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb 652.— rakouský Lloyd Zem. banky kr. č turecká tabák. rež 356 50 4% žel. dl. úpisy rak. zbrojov ka Zem. banky kr.č.
doktor Lloyd země Praha Vídeň malostranský banka
31 article
Rudolfova hut státní losy 1860 159 60 538.50 alpská montan. sp po 500 zl. . . 193.50 po 100 zl. rým.-muráň. spol 547.25 288 — státní losy 1864 Poldina huť. 524 — praž. želez. sp. 2672. — losy úvěrního úst. 539 — česká montan. sp. 1610 — vídeň. I. komun. 168 85 Daněk . . . 435.— tisské losy . .. 143 60 západočeská ubl. 243 50 turecké losy . 1648.— severočeská ubl. rak.uh. banka 664 — mostecká uhl. sp. 656.—- rak. úvěrní ústav 304. 75 vídeň stavební sp b. anglo-rakouská 545.75 hirtenberské . . vídeňská unionka 456.— 638.— b. pro země rak Schodnica . . 771.— uh. úvěrní banka haličsko-karpatské 1024.— bank. jednota. 556.25 pešlská vagonka. 356.— r. úst. pro úv. poz 1014.— devisa německa . 117.17 Česká průmyslová » pařížská . 95.37 418— banka. . . . » curyšská . 95.17 roln. úvěr. banka 405 — „ londýnská 239 82 česká b. Union dvacetifrank . . 19. 07 Živnost. banka marka papírová . 117.17 » . 252.75 králodvor. cement. 915.— rubl Eskontní sazby 31/14—31/2 procenta. Mezinárodní papíry byly zanedbávány, trh s mísl- ními hodnotami přiznivý, jednotlivé železářské hod noty jako hirtenbezské sloupaly.
Poldin Rudolfov úvěrní banka
32 article
100.60 100 15 100 16 485 —
33 article
z. Z Vídně, 22. dubna. (Telefgr. »Nár. Listůe) Denní bursa. Dnešní obchod charakterisován byl dalším stoupnutím jednotlivých papírů na lokálním trhu. Zvláště třeba zaznamenati další stoupuutí akcií rýmsko muráňských, dále alpinek, hirtenberskýcha zbrojovek, které stouply okrouhle o 20 K. Rovněži mezinárodní elektrické, které vzdor zprávám o pře- rušení vyjednávání za účelem sestátnění, jevily po- ptávku při vyšších kursech, jakož i obě buštěhradské se valně zlepšily. Naproti tomu papíry v kulise je- vily těžkopádné smýšlení, následkem toho, že nebyla v Berlíně bursa, jednak také následkem pověstí na Kretě. Přece však příznivá základní tendence v těchto oborech potrvala. Kreditky vyšly bez značné změny z obchodu. Akcie bankovního spolku a läinderbanky lehce seslabily. Na trhu průmyslovém měly akcie zbrojovek slabé smýšlení. Renty a devisy se ne- změníly. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn: 31/44—31/290. x. Z Vídně, 22. dubna. (Telígr. »Nár. Listů«.)
Vídeň Berlín
34 article
Večerní bursa. Kreditky 664.50, po —.—, —.- uherské kreditky 772.—, anglobanka 305.25, bankovní jednota 557.—, unionka 546.—, länderbanka 457.— státní dr. 657.25. —.—, jižní dráha 91.—, polab. dr. 420.—, severozápadní dráha 425.—, turecké tabákové 357.—, rýmavsko-muráňské 548.25, alpinky 539 25, květnová renta 100.45, uherská korunová 97.90, turecké losy 144.50, marky za hotové 117.18, ultimo 117 25. Smýšlení pevné. x. Z Vídně, 22 dubna. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo znači penize, druhé zbožl.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198 75, 198 95. Amsterodam na delší ihůty —.—, —.—, Brussel šek a kr. thůty za 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šeka kr. lh. za 100 mk. 117.10, 117.30, Německo na delší lbůty 117.15, 117.55, Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 239.85, 240.05, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—, —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.30, 95.40, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší lh. —.— —..—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.371/2, 95.50, Paříž delší lh.
doktor Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Ruska město šek Paříž Italia šek Italia
35 article
Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.15, 95 271/2, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. ih. 95.15, 95.271/2, na delší ihůty —.— Z Petrohradu, 22. dubna. (Zpráva Živnost. banky.) Diskontní 373.—. Ruská banka pro vnější obchod 319.—. Mezinárodní banka 344.—. Ruská průmy- slová banka 236.—. Baku 400.—. Mantašev 212.—. Caspienne 4900.—. Sormovo 212.—. Putilovské že- lezo 114.50. Hartmannské lokomotivy 217.—. Petro- hradské metallurgické 159.—. Baltické vagonky 900.—, Brijanské uhlí 127.—- Z Paříže, 22. dubna. (Počáteční bursa.) Bproc. renta 99.22, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení udržené. Z Paříže, 22. dubna. (Telegr. zavěrečné kursy.) Bproc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 99.30, 3proc. renta —.—, italská renta —.——, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1362, státní dráha —.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.15, rakou- ská zlatá renta 100.60, uherská zlatá renta 100.60. olomanská banka 604.—, tabáková režie —.—, tu- recké losy 137.—. Smýšlení pevné. Trhy na zboží. Obili.
Petro Curych Basilej Petrohrad Bak Paříž Londýn mezinárodní banka 344
36 article
T. Z Vídně, 22. dubna. (Telef. zpr. »Nár. Listů«.) Plodinová bursa. Následkem svátků byl dnešní hlavní týdenní trh jen slabě navštíven. Nedostavili se ani mlynáři, ani většína obchodníků z venkova. Následkem toho byl obchod méně živý nežli jindy. Přés to však majitelé chovají se zdrželivě a nabízeli pšenici i žito jen za málo zvýšených cen. Skutečně podařilo se jim dosíci zlepšení o 5 hal. jak pro pšenici tisskou a slováckou, tak i pro žito původu uherského. Naproti tomu jeví se v Americe v po- sledni době kouněchlivost pro německou pěaneni Maiilelé následkem toho chovají se zdrželivě. Ten- dence pro chleboviny však stoupá. Ječmen není vůbec nabízen, kukuřice jest nakloněna ku povol- nosti. Oves za klidného odbytu těší se jisté poptávce. Ceny slabších kvalit klesly o 5 hal., kdežto ostatní se upevnily. V řepce rozvíji se obchod velmi zvolna, reflektanti i majitelé chovají se naproti sobě zdrže- livě. Mouky těšiy se dnes dosti uspokojivému od- bytu. Zásoby ve mlýnech se zmenšily a poněvadž konsum nemá rovněž žádných zásob, očekává se v nejbližší době zlepšení Doposud však nebylo možno dosíci lepších cen. Žitné otruby dnes o 5 až 1U hal. podražily. Kampaň v jetelinách již minula, zaznamenané ceny mají jen nominální význam. Brambory jsou bez koupěchtivosti a ceny jsou upev- něny. V bramborovém škrobu obchod vázne, protože není zboží Ceny se nezměnily.
Ječmen Vídeň Amerika Brambory
37 article
Znamenaly: Pšenice tisská nová 9.55, 10.— stará —.—, —.—, slovácká nová 9.15, 9.50, stará —.—, z Moravského pole nová 9.25, 9. 65. rumunská 0 —, 0 —. Žito slovácké nové 7. 65, 785, z okoli Pešti nově. 7.65, 7.85, z jižní dráhy nové 7.55, 7.70, dolno-rakouské 7.65, 7..80, české 0.—, 0.—. Ječmen moravský 8.50, 9 10, ze stanie 0.—, 0.—, dolnorakouský 7.90, 8.65, ze stanic 0.—, 0.—, slovácký 8.—, 8.80, z jižní dráby 7.40, 8.30, severo-uherský 8.40, 9.—, tisský 0.—, až 0.—, pro pivovary 0.—, 0.—, ke krmení 7. 40, 7.75. — Kukuřice uherska 8.20, 8.40, kukuřice cinguantinská 8.50, 8 90, laplatská 7.90, 8.10. — Oves uherský špatnější 7.15, 7.30, vybraný 7.40, 8.25, prima 0 —, 0.—, český a moravský O. —, 0.— Řepka pohotová 13.25, 13.75, uhersků —.—. — Mouka vídeňská pšeničná č. 0 K 14..50 až 14.90, č.3 K 13.40—13.80, č. 5 K 12.40 až 13.—, č. 7 K 11.40 až 11 80, ke krmení K 0.— až 0.——, Vídeňská žitná č. 1 K 10.10, 11.10, č. 3 K 8.40, 8.90. Otruby pšeničné K 6.25 až 6.60, žitné K 6.50 až 6.70. Kru- píce K —.— až —.—. Žemáky žluté k jidlu KK. 3.080. až 4.50, bílé K 2.80 až 3.20, ke krmení 2.20, 2.40, průmyslové (521/s kg) K 2.60 až 2.20. — Škrob nej- lepší zemákový 42 až 44. la. 40 až 42. IIa. 32 až 35.
Ječmen Řepka Pešť kg
38 article
IIla. — až —, vihký — až —.—. Jetel červený (50 kg) 60 až 71, bílý 45 až 57. Uherská lucerka 52.—, 56.—, esparset— Z Vídně, 22. dubna. (Závěr.) Pšenice tisská 9.50 970, pšenice banátská 9.15, 3.55, slovácká 9.15. 9.50, smýšlení udržené. — Žito slovácké 7.65, 7.85. pešťské 7.65, 7.85, smýšlení upevněně. — Ječme moravský 8.50, 9.—, smýšlení chabé. — Kuku- řice uherská 8.20, 8.40, cinquantinská 0.—, 0.— smýšlení chabé. — Oves uherský, střední 7.25, 7.50. prima 7.40, 7.70, smýšlení mdlejší. — Řepka pohotová 13.25, 1375, smýšlení mdlejší. — Počasí: krásně. Z Pešti, 22. dubna. (Telgr.) Pšenice na duben 17.44, 17.50, pšenice na květen 17.44, 17.46, pšenic na říjen 16.24, 16.26, žito na duben —.—, žito na říjen 13.26, 13.28, oves na duben —.—. —- oves na říjen 11.52, 11.54, kukuřice na květen 14.72, 14.74, kukuřice na červenec 14..36, 14.38. — Nabídky pšenice byly mirné, koupěchtivost lepší, smýšlení klidné. Obraty činily 20.000 q. Ceny zů- staly nezměněny. Irh terminový byl na chladnější počasí upevněn, později na realisace ochabl. Počasí proměnlivé. Z Pešti, 22. dubna. (C.- T.-B.) Závěrečné kursy. Pšenice klidná, na duben 17.48, 17.50, pšenice na květen 17.44, 17.48, pšenice na říjen 16.32, 16.34. žito klidné, na duben —.—, —.—, žito na říjen 13.30, 13.32, oves klidný, na duben —.—, — oves na říjen 11.52, 11.58, kukuřice volná, na květen 14.42, 14.44, na červenec 14.30, 14.32, řepka pevná, na srpen 23 70, 23 90. Počasí : proměnlivo.
Jetel Kuka Řepka Vídeň Pešť kg
39 article
Lih. Z Vídně, 22. dubna. (Telefgram. »Nár. Listů«. Ceny také dnes se nezměnily a znamenaly opětně K 46.80 až K 47.—. — Průměrné ceny týdenní byly 46 80 až 47.— pro melasový a 45.8) až 46.— pro lih bramborový. Řepka. Z Pežti, 22. dubna. (Telgram.) Repka na srpen za 100 kilogr. 23 50 až 23.70. Chilský ledek. Z Hamburku, 22. dubna ve 2 hod. 35 min. odpo- ledne. (Telegr.) Zboží pohotové mk. —.—, — na duben mk 10.80, —.—, do I. poloviny květne 10.65, na květen mk. 10.521/2. Trh pevný.
Řepka Vídeň Hamburk